Domnívám se, že
mezi přítomnými je celá řada
těch, kterým poslední válka zanechala
v paměti nesmazatelnou stopu, že jsou zde ti, kteří
v boji proti hitlerovským okupantům ztratili své
nejbližší a přátele. Ještě
se ani nezacelily staré rány a již v západním
Německu znovu víří bubny, vyzývající
k pochodu na Východ.
Západní militaristé,
řídící se revanšistickými
myšlenkami, se horečně připravují,
aby uskutečnili své blouznivé plány,
v nichž je počítáno i s okupováním
úrodných pozemků a bohatství socialistického
Československa. Je nejvyšší čas,
aby pochopili, že dnes je již jiná doba. Dnes
nestojí Československo osamoceno, a proto každý,
kdo by ukládal o jeho svobodu a nezávislost, měl
by co činit s celým socialistickým táborem.
(Potlesk.)
Lid Československa se může
pevně spolehnout, že v Sovětském svazu
má vždy spolehlivého a věrného
spojence a přítele, který by mu v případě
nebezpečí poskytl pomoc všemi prostředky,
které má k dispozici. (Potlesk.)
Imperialistické mocnosti se
nyní snaží udělat z podepsání
mírové smlouvy s Německem a z otázky
západního Berlína jakousi vzájemnou
zkoušku sil. Upozorněme milovníky podobných
dobrodružství: nehrajte si s ohněm, nebo se
spálíte!
Sovětský svaz nikdy
válku nezačne. Jestliže však někdo
udělá tento nerozumný krok a začne
válku proti Sovětskému svazu a ostatním
socialistickým zemím, narazí na důkladný
odpor a jako agresor bude zničen. (Potlesk.)
Sovětská vláda,
navrhující uzavřít neprodleně
mírovou smlouvu s Německem, řídí
se výhradně snahou zadržet nebezpečný
vývoj událostí. "Podepsání
mírové smlouvy, která udělá
tečku za druhou světovou válkou a trvale
upraví hranice obou německých států,"
řekl soudruh N. S. Chruščov, "sváže
revanšistům ruce a zbaví je chutě na
další dobrodružství. Další
průtahy by naopak povzbuzovaly revanšistické
kruhy západního Německa k agresi a k rozpoutání
války."
Jak je známo, sovětské
návrhy na uzavření mírové smlouvy
s Německem a na základě této smlouvy
i vyřešení otázky západního
Berlína narazily na prudký odpor ze strany vládnoucích
kruhů západních mocností a jejich
spojence - Adenauerovy vlády. Na úsilí sovětské
vlády vyřešit otázku Německa
mírovou cestou, na snahu položit základ tohoto
řešení do mírové smlouvy s Německou
demokratickou republikou a tak normalizovat situaci v západním
Berlíně, odpověděly navíc vlády
západních mocností, a v první řadě
vláda USA, novým rozdmycháváním
mezinárodního napětí a šířením
válečné hysterie.
Kennedyho vláda nepřišla
například na nic jiného než že
vyhlásila dodatečnou mobilizaci ozbrojených
sil USA a vyžádala si od Kongresu nové prostředky
pro vojenské účely. Současně
se tato vláda uchýlila k otevřené
demonstraci síly tím, že zvýšila
počet svých vojenských posádek v západním
Berlíně. Jestliže byl Sovětský
svaz nucen s ohledem na tyto provokace uskutečnit určitá
opatření k zabezpečení obranyschopnosti
své země a tím zároveň odložit
propuštění příslušníků
sovětských ozbrojených sil do zálohy,
začala západní propaganda běsnit a
snažila se tyto plně oprávněné
a pochopitelné zákroky vysvětlovat div ne
jako přípravu k agresi. Je tomu jako ve starém
přísloví: "Od koho poplach, od toho
oheň." Když chytnete banditu za ruku, taky volá
o pomoc!
Je naprosto zřejmé,
že z těchto událostí musí socialistické
země učinit nutné závěry. Mezinárodní
situace, která se utváří zásluhou
mezinárodní politiky válečného
bloku NATO, nás nutí stát na stráži,
abychom mohli ochránit velké pracovní úspěchy
lidu socialistických zemí, zabezpečit podmínky
pro uskutečnění obrovských úkolů,
které jsme si před sebou vytyčili na své
cestě k světlé budoucnosti - ke komunismu.
Z tohoto hlediska je zapotřebí dívat se na
nedávné rozhodnutí Sovětského
svazu obnovit zkoušky s jadernými zbraněmi.
Lid v socialistických zemích přijal toto
rozhodnutí správně, protože pochopil,
že bylo vyvoláno nutností zabezpečit
jeho životní zájmy. Sovětská
vláda by se k tomuto opatření nebyla odhodlala,
kdyby ji k tomu svou politikou válečného
vyděračství a vyhrůžek přímo
nedonutily vládnoucí kruhy západních
mocností.
Bylo by neodpustitelné, kdybychom
z naší strany, ze strany národů socialistických
zemí nečinně přihlíželi
na přípravy běsnících válečných
maniaků a očekávali, že sami přijdou
k rozumu. Příští generace by si ničím
nemohly vysvětlit, proč jsme agresoru dovolili nahromadit
tolik síly k rozpoutání světové
termonukleární války, proč jsme nepoužili
všech prostředků k jeho zkrocení a proč
jsme nezabránili lidstvu před vpádem do válečné
katastrofy.
Sovětská vláda
by nemohla dostát své svaté povinnosti vůči
lidu své země, vůči lidu všech
socialistických zemí a všech mírumilovných
národů, kdyby nevyužila proti všem vyhrůžkám
a válečným přípravám
Spojených států amerických a ostatních
zemí NATO všech možností, které
se jí naskýtají pro zdokonalení nejúčinnějších
druhů zbraní, jež mohou ochladit horké
hlavy v imperialistických kruzích západních
mocností. Nechť podněcovatelé války
vědí, že Sovětský svaz a celý
mohutný socialistický tábor má všechno,
co je zapotřebí k tomu, aby přivedl k rozumu
jakéhokoliv rozlíceného agresora. (Potlesk.)
Sovětská vláda,
současně s přijetím opatření
pro posílení obranyschopnosti slavnostně
prohlásila, že ozbrojené síly SSSR nikdy
nepoužijí jako první jaderné zbraně.
Navíc vyjádřila svou ochotu kdykoliv podepsat
smlouvu o všeobecném a úplném odzbrojení,
která by skoncovala i se zkouškami termonukleárních
zbraní.
Prohlášení sovětské
vlády o obnovení pokusů s jadernými
zbraněmi rozhodně podpořily všechny
země socialistického tábora. Používám
této tribuny k tomu, abych jménem sovětského
lidu poděkoval československé vládě
za její prohlášení, ve kterém
schvaluje a podporuje nedávné obranné opatření
sovětské vlády. (Potlesk.) Jak nám
ukázaly besedy s mnoha československými občany,
sdílí všichni lidé v republice plně
rozhodnutí vaší vlády k této
otázce. Pro nás, sovětské občany,
je radostné, když poznáváme, že
národy Československa a Sovětského
svazu jsou jednomyslné ve svém úsilí
ubránit mír před úklady imperialistických
agresorů (Potlesk.)
Zahraniční politika
SSSR, Československé socialistické republiky
a dalších socialistických zemí je založena
na základech leninské mírové koexistence.
Usiluje o to, aby všechny národy mohly mezi sebou
spolupracovat v míru, soutěžit ne v tom, kdo
vyrobí více ničivých prostředků,
ale v tom, kdo vytvoří více materiálního
a duchovního bohatství, které by sloužilo
lidem. Tato politika je srozumitelná a blízká
všem prostým lidem na celém světě.
To jsou důvody, které jí získávají
sympatie a podporu všech mírumilovných národů.
I my se domníváme, že není daleko doba,
kdy zásady této politiky plně zvítězí
na celém světě, kdy bude slovo válka
navěky pohřbeno v historických archivech.
(Potlesk.)
Mír zvítězí,
pokud si všechny národy uvědomí svou
aktivní úlohu v dosažení tohoto šlechetného
cíle. Národy mohou a musí svým usilovným
bojem přimět imperialisty k mírové
koexistenci se socialistickými zeměmi, ke všeobecnému
a úplnému odzbrojení, k vypuzení války
ze života lidské společnosti.
Rozhodujícím činitelem,
který brání imperialistům v jejich
snaze rozpoutat válku je mohutný růst SSSR
a celého socialistického tábora, který
je oporou míru na celém světě. Socialistický
tábor vděčí za svou sílu úspěchům
Sovětského svazu, Československa a dalších
socialistických zemí v rozvoji hospodářství,
vědy a techniky. Není pochyb o tom, že i nadále
s ještě větším úsilím
budeme umocňovat tyto úspěchy v hospodářské
a kulturní výstavbě, všemožně
budeme zvyšovat ekonomický potenciál vlastních
zemí, zdokonalovat jejich vědu a techniku.
Jednota zemí, které
jsou soustředěny v socialistickém táboru
podle zásady proletářského internacionalismu,
tvoří z něho mohutný tábor.
I nadále s ještě větší intenzitou
budeme usilovat o stmelení socialistických států
a v praxi uplatňovat moudrý Leninův odkaz:
"Jeden za všechny, všichni za jednoho!" (Potlesk.)
Soudruzi! Naše generace žije
v bouřlivé době, která je velmi bohatá
na události. Hlavní náplň a směr
vývoje lidské společnosti udává
světová socialistická soustava, síly
bojující proti imperialismu, za socialistickou přestavbu
společnosti.
Je radostné, když si
uvědomíme, že národy Sovětského
svazu, Československa a všech socialistických
zemí razí cesty šťastné budoucnosti
pro všechny národy světa. V praxi uskutečňované
myšlenky komunismu si stále více získávají
mysl a srdce velkého počtu lidí ve všech
světadílech. (Potlesk.)
Socialistické země
bojují za spravedlivou věc a v tomto boji zvítězí!
(Potlesk. - Předsednictví se ujímá
místopředseda NS Fiala.)
Ať žije mírové
společenství socialistických zemí!
(Potlesk.)
Ať žije Československá
socialistická republika! (Potlesk.)
Ať žije věčné
a nerozborné přátelství mezi národy
Sovětského svazu a Československa! (Shromáždění
povstává. - Potlesk.)
Ať žije mír na celém
světě! (Dlouhotrvající potlesk.
- Volání "Ať žije Sovětský
svaz!" - Vedoucí delegace Nejvyššího
sovětu SSSR Grišin a předseda NS Fierlinger
se objímají. - Shromáždění
usedá.)
Místopředseda NS Fiala:
Děkuji jménem vás všech za projev
vedoucímu delegace Nejvyššího sovětu
SSSR s. Grišinovi. Ke slovu se přihlásil předseda
Národního shromáždění
soudruh Zdeněk Fierlinger. Prosím, aby se
ujal slova.
Předseda NS Zdeněk
Fierlinger: Drazí přátelé,
soudružky a soudruzi!
Jménem Národního
shromáždění ještě jednou
děkuji vám, drahý soudruhu Grišine,
za váš projev. Jak jste se mohl přesvědčit
z bouřlivého potlesku všech našich poslanců,
Národní shromáždění se
plně ztotožňuje se všemi myšlenkami
vámi v duchu tradičního, upřímného
přátelství a bratrství zde vyjádřenými,
které sovětský lid vůči Československu
vždy projevoval. Nemůže být pro nás,
Čechy a Slováky, jiné politiky a jiného
přístupu ke všem velikým problémům
současného života a zejména pak k dnešním
velkým otázkám mezinárodní
politiky, než je onen, který vyjadřuje důsledná,
pevná a mírumilovná politika Sovětského
svazu, mající vždy na zřeteli mír
a bratrské soužití všech národů
celého světa. (Potlesk.) Veškerý
československý lid je prodchnut hlubokým
vědomím, že jsme nerozlučně a
na věčné časy spjati s lidem sovětským
a to nejen společným bojem proti fašismu a
společným utrpením v době poslední
světové války, ale též společnými
zájmy a cíli, k nimž je zaměřeno
naše úsilí. Československý lid
si dobře uvědomuje, že za své osvobození
z nacistického otroctví vděčí
především hrdinným činům
sovětského lidu a jeho armády i nezměrným
obětem, které sovětský lid v poslední
válce přinesl. O této vděčnosti
vás, drazí sovětští soudruzi,
mohly přesvědčit také pomníky,
které náš lid vybudoval sovětským
bojovníkům, kteří padli na našem
území, a položili svůj život, abychom
my všichni, a zejména pak budoucí naše
pokolení, mohli žíti v míru a štěstí.
Prošli jste mnohými našimi
kraji a všude jste se mohli přesvědčit,
jak hlubokou úctu a lásku chová lid k vám,
jako poslancům Nejvyššího sovětu
Sovětského svazu. Na našich závodech
a v jednotných zemědělských družstvech,
které jste navštívili, jste mohli vidět,
jak těsná spolupráce se rozvinula mezi námi
ve všech oblastech národního hospodářství;
setkali jste se s našimi vědci a představiteli
naší inteligence a slyšeli jste z jejich úst,
jak všechny ony překvapující pokroky
sovětské vědy a její epochální
objevy, jakož i metody práce sovětských
vědců inspirují i naši vědu a
jak blízké jsou si navzájem kultury našich
národů, a tuto spolupráci ve všech oborech
lidské činnosti chceme ještě dále
rozvinout a prohloubit. (Potlesk.) Je to tato bratrská
spolupráce, kterou nám i druhým zemím
socialismu tak štědře a nezištně
poskytujete, která dále upevňuje a konsoliduje
velký socialistický tábor. Tento tábor
sahá od Labe a Šumavy až k Tichému oceánu,
dále roste a mohutní a stává se čím
dále tím více rozhodujícím
činitelem, usměrňujícím další
vývoj mezinárodního dění. Socialistický
tábor ukazuje ostatním národům světa,
které se snaží osvobodit z pout kolonialismu
i neokolonialismu, cestu vpřed, cestu ke státní
i hospodářské samostatnosti, cestu pokroku.
A tento rozhodující vliv na další utváření
osudů veškerého lidstva nespočívá
pouze ve stále určitější převaze
socialistické ekonomiky a v převaze obranných
prostředků, které máme k dispozici,
ale především také v rostoucí
mravní autoritě Sovětského svazu,
spočívá ve světovém významu
velkých humanistických leninských ideálů,
směřujících k plnému osvobození
člověka od starých, dávno přežitých
společenských vztahů, které dosud
v kapitalistických zemích spoutávají
tvůrčí síly lidu. Vždyť
starý společenský řád, zejména
v dnešním stadiu státně monopolistického
kapitalismu není schopen dát lidstvu nic jiného
než bídu, útlak a utrpení, než
další šílené zbrojení a
nové války.
Vaše návštěva,
drazí soudruzi, spadá do doby velkého mezinárodního
napětí. Kapitalistický svět, přesněji
řečeno západní velmoci a s nimi spojené
země, které jsou členy útočného
bloku Severoatlantického paktu, daly se na cestu šíleného
zbrojení, vyhrožování a příprav
nové války. Činí tak pouze proto,
že Sovětský svaz a s ním ostatní
socialistické země žádají, aby
byly nakonec po šestnácti letech, které uplynuly
od poslední války, řešeny naléhavé
problémy mírového soužití a proto
také jsou odhodlány uzavřít mírovou
smlouvu s oběma německými státy a
v každém případě s NDR samou.
Západní Berlín nesmí už sloužit
západoněmeckým militaristům jako útočná
základna, vytvořená v samém srdci
NDR, jako ohnisko nejzavilejší militaristické
a revanšistické propagandy, jak hnízdo intrik
a podvratných akcí, namířených
nejen proti NDR, ale i proti ČSSR, Polsku a ostatním
socialistickým zemím. Nás běsnění
západních militaristů a revanšistů
a útočné projevy Adenauera, Brandta a Strausse
nechávají naprosto klidnými. Nezalekneme
se jejich hrozeb a budeme společně se Sovětským
svazem a s ostatními zeměmi, členy Varšavské
obranné smlouvy - bude-li to třeba, do všech
důsledků - hájit přirozená
svrchovaná práva NDR, jsouce přesvědčeni,
že sloužíme tím i věci míru
v celém světě. (Potlesk.) V otázce
západního Berlína stojíme plně
na stanovisku, jak bylo formulováno Sovětským
svazem a schvalujeme plně všechna opatření,
která byla Sovětským svazem v této
souvislosti učiněna. Nemůžeme souhlasit
s politikou militaristů typu Adenauera, Brandta a Strausse
a s bonnskými generály, kteří sloužili
v minulé válce Hitlerovi a jsou spoluodpovědni
za všechny jeho zločiny. Československý
lid nezapomněl na zločiny nacistických okupantů,
na 340 000 československých lidí, zahynuvších
v nacistických žalářích, v koncentračních
táborech a na popravišti. Československý
lid nezapomene nikdy na zločinnou politiku nacistů,
která vědomě směřovala k systematickému
vyhubení českého a slovenského národa.
My víme, že největší nebezpečí
pro světový mír hrozí právě
z oněch kruhů bonnské republiky, které
jakoby zapomněly na zdrcující porážky
nacistických armád pod Moskvou, Stalingradem a Orlem
a na nesčetných bojištích východní
fronty, a znovu chtějí německý lid
strhnout do ještě strašnější
katastrofy. My necítíme vůči německému
lidu žádnou nenávist, my podáváme
všem demokraticky cítícím příslušníkům
německého národa ruku k upřímné
spolupráci, o čemž nejlépe svědčí
náš bratrský a upřímně
přátelský vztah k Německé demokratické
republice. My věříme, a o to budeme vždy
usilovat, aby co nejdříve došlo k obnovení
jednoty německého národa na demokratických
zásadách. Vždyť to nebyl Sovětský
svaz ani my, ostatní země, které se hlásí
k jeho nesmlouvané mírumilovné politice,
kteří zavinili rozdělení Německa
a vytvoření separatistické bonnské
republiky, v níž pod vlivem krátkozraké
politiky západních velmocí vzplanuly znovu
všechny vášně starého prušáckého
militarismu, revanšismu a imperialismu. Proto také
je třeba v zájmu světového míru
vyřešit především otázku
západního Berlína a řešit veškeré
problémy související s otázkou Německa
v duchu spravedlivých zásad tak, jak byly již
nesčetněkrát Sovětským svazem
formulovány. Marné je vyhrožování
bonnských revanšistů. Ukazuje se již dnes,
jak jejich krátkozraké plány spočívají
na velmi vratkých základech, jak veřejné
mínění i v zemích kapitalismu se od
nich odvrací. Ale především stojí
v cestě těchto šílených plánů
jako monolitní žulová skála mocný
socialistický tábor, jehož obranné síly
jsou nepřemožitelné. Jsme v této věci
pro jednání, které znovu ozřejmí
oprávněnost naší společné
politiky. Věříme, že realistické
pochopení skutečné situace ve světě
donutí západní státníky k tomu,
aby pochopili svou ohromnou odpovědnost za další
osudy lidstva a aby nastoupili cestu jednání, které
by mohlo vést k vyřešení otázky
západního Berlína, k zastavení horečného
zbrojení, k vytvoření skutečných
bezpečných záruk míru zde v Evropě
i v druhých částech světa.
Plné odzbrojení a především
zákaz všech zbraní hromadného ničení
a jeho účinná kontrola, jakož i mírové
soužití všech národů zůstává
pro československý lid cílem, k němuž
budeme dále pracovat a o jehož uskutečnění
budeme dále ze všech sil usilovat.
Budeme mít stále na
mysli velké úkoly, které si vytyčil
návrh nového programu KSSS, ukazující
též nám jasnou cestu vpřed, cestu k
stále vyšším a krásnějším
cílům, cestu k nové socialistické
a komunistické společnosti. Též československý
lid chce a je odhodlán ze svých sil přinést
svůj podíl k tomuto velkému, ušlechtilému
společnému úsilí. My, členové
Národního shromáždění,
chceme co nejlépe těžit ze zkušeností
sovětských soudruhů, chceme, aby v duchu
demokratického centralismu, pod vedením naší
slavné komunistické strany se plně rozvinuly
všechny tvůrčí síly našeho
lidu, chceme, aby v duchu naší nové ústavy
byla dále upevněna a prohloubena naše socialistická
demokracie, tento živý pramen všech tvůrčích
sil pracujících občanů, vytvářející
všechny nutné předpoklady k našemu dalšímu
růstu.