Kde hledat příčinu
nedostatků?
Dosud jsme svědky toho, že
vedoucí hospodářští pracovníci
na různých úsecích a stupních
odpovědnosti nejsou dost aktivní při zavádění
zdravotních a bezpečnostních opatření
na pracovišti. I orgány ROH nevyužívají
dostatečně pravomoci a také samotní
pracující nedodržují předpisy
o bezpečnosti při práci.
Ve snaze za každou cenu co nejlépe
plnit plán, odkládá se řešení
nedostatků, zvláště je-li spojeno s
finančními náklady. Přitom je zřejmé,
že právě v závodech s velkou úrazovostí
dochází ke ztrátám, které mnohdy
několikanásobně převyšují
náklady spojené s odstraněním příčin
úrazu. Největší, nenahraditelná
ztráta přitom ovšem je poškození
zdraví nebo dokonce smrt člověka, jak tomu
bylo před třemi týdny v závodě
Gama, kde špatně uskladněné výbušniny,
neznalost předpisů s jejich zacházením,
smířlivý poměr vedení k těmto
nedostatkům, zavinily hromadný úraz pracujících.
Mezi postiženými byl i bezpečnostní
technik, který špatné manipulaci s nitrocelulózou
přihlížel.
Odpovědnost za bezpečné
pracoviště, za dadržování zásad
bezpečnosti při práci musíme požadovat
na všech stupních řízení výroby.
Dosud málo využíváme
rozboru příčin úrazů na pracovištích
k tomu, aby se z nich jak vedoucí, tak pracující
poučili. Vyskytuje se naopak ještě někde
snaha u mistrů vylíčit úraz tak, jako
by šlo o nikým a ničím nezaviněnou
náhodu. Co říci případu, který
se stal v pražském závodě, kde údržbář
spolu s mistrem naplnili rukavici vodíkem a manipulovali
s ní nad otevřeným ohněm. Rukavice
se vznítila a popálila v obličeji soudružku,
která pracovala u sklářského kahanu.
Celý případ byl vylíčen mistrem
v hlášení tak, jako by šlo o nedopatření
a navíc dostal údržbář při
rozdělování prémií přidáno.
Vím, že jistě je to případ ojedinělý,
ale myslím, že je velmi poučný.
Často dochází
k úrazům také proto, že pracující
nejsou dostatečně a soustavně seznamováni
s bezpečnostními předpisy, se zacházením
a používáním ochranných pomůcek.
Také orgány ROH zůstaly
na úseku bezpečnosti práce mnoho dlužny.
Ustupování před tzv. objektivními
potížemi, nárazové řešení,
neplnění často kolektivní smlouvy
pochopitelně nepřispívá k plánovitému
a systematickému odstraňování závad
na pracovištích a k spokojenosti pracujících.
Nemůžeme být spokojeni
se skutečností, že například
v I. čtvrtletí r. 1961 přes zlepšení
stavu úrazovosti došlo v závodech a podnicích
na území hl. města Prahy k 7876 úrazům,
z nichž 9 bylo smrtelných. Následkem úrazů
bylo zameškáno 144 tisíce směn. Také
úrazovost mladistvých svědčí
o tom, že při teoretickém i výrobním
výcviku není dostatečná pozornost
věnována výuce a seznámení
s bezpečnostními předpisy. Např. v
ČKD Stalingrad v I. čtvrtletí 1961 každý
třicátý učeň utrpěl
úraz. I při výstavbě nových
závodů je třeba věnovat zvýšenou
pozornost komplexnímu budování bezpečnostních
a zdravotních zařízení. Např.
v Panelárně v Holešovicích pro různé
nedostatky i v bezpečnostním provozu bylo třikrát
odloženo zahájení zkušebního provozu.
Na mnoha pracovištích zlepšila by se bezpečnost
práce i důsledným využitím stávajících
možností odstraňováním drobných
nedostatků, které zaviňují časté
menší úrazy. Vyžaduje to ovšem u
vedoucích hospodářských pracovníků,
aby považovali otázky bezpečnosti při
práci za nedělitelnou součást plnění
hospodářských úkolů a řízení
výroby. Vždyť zdraví pracujících
je pro nás nejcennějším vlastnictvím.
Návrh nového zákona
byl pracujícím předložen k diskusi.
Zájem pracujících a jejich aktivní
účast potvrdily, že pracující
cítí odpovědnost a uvědomují
si své postavení nositelů veškeré
moci v našem státě, že jsou hospodáři
na svých pracovištích. Největším
kladem diskuse v Praze bylo, že byla spojována s prověrkami
pracovišť a jen k zlepšení stavu pracoviště
bylo podáno 3987 připomínek a podnětů,
z nichž mnohé, jako např. v Pražských
jatkách, se již realizovaly. V průběhu
diskuse bylo ustaveno na území Prahy na 600 hlídek
bezpečnosti práce. Např. v Tesle přispěly
k tomu, že se zlepšila údržba vakuových
zkoušeček, které zaviňovaly menší
úrazy, a bylo podle předpisu zajištěno
uskladnění radioaktivního odpadu. Řada
kolektivů BSP doplňovala svůj závazek
závazkem o bezúrazový provoz. Aktivní
účast pracujících v diskusi k zákonu,
projednávání nedostatků na pracovištích,
prověrky, přispěly k tomu, že počet
úrazů se snížil v průběhu
tří měsíců oproti IV. čtvrtletí
o 200. Nejúspěšnější byl
závod ČKD Sokolovo, kde se snížil počet
úrazů o 89. Tady je třeba využívat
dobrých zkušeností, propagovat je a přenášet
i na ostatní závody. V Čs. gumárnách
bylo podáno v průběhu diskuse 18 zlepšovacích
návrhů na zvýšení bezpečnosti
na pracovišti. Středočeské dřevařské
závody vyvolaly soutěž o nejmenší
úrazovost a dosáhly toho, že úrazovost
v jejich podnicích je o třetinu menší
než je celostátní ukazatel. Závod Kras
měl v I. čtvrtletí 1 úraz na 1400
zaměstnanců. V mnoha závodech zdůrazňovali
pracující nutnost provádět účinná
preventivní bezpečnostní opatření
nejen při běžném provozu, ale hlavně
při projektování a výrobě nových
strojů a zařízení. Uplatňovali
požadavek, aby komplexní rozvoj bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci byl zajišťován
již při sestavování návrhů,
výhledových a ročních plánů
rozvoje národního hospodářství
a aby byla důkladně prováděna kontrola
při jejich uskutečňování. To
vše svědčí o tom, že pracující
na závodech si uvědomují svoji odpovědnost
a povinnost při uvádění zákona
v život.
Svoji úlohu musí sehrát
v těsné spolupráci všechny společenské
organizace na závodech, mládež, SČSP,
vzájemnou výměnou zkušeností
a propagací dobrých výsledků v ochraně
zdraví a bezpečnosti při práci. ROH
dostává podle zákona na úseku bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci velkou
pravomoc, ale také odpovědnost. Má právo
ukládat odpovědným hospodářským
pracovníkům kromě kontroly a dozoru i taková
opatření, která povedou k odstranění
závad a tím i k prevenci proti úrazům.
Má však také povinnost vést pracující
k dodržování bezpečnostních předpisů
a umožnit jim získání znalosti na tomto
úseku. Důležitým ustanovením
zákona je právo ÚRO spolupůsobit s
resorty a navrhovat jim vydávání bezpečnostně
technických předpisů. To jistě přispěje
k tomu, aby předpisy byly účinné,
konkrétně zaměřeny a správně
pracujícími chápány. Rozšíří
se a zvýší také pravomoc národních
výborů za stav bezpečnosti a zdraví
pracujících.
Jak máme mnohde zkušenosti,
dosud se péče NV omezovala na účast
při prověrkách pracovišť a protipožárních
opatřeních, na udělování povolení
nebo zákazu provozu. Zaktivizování komisí
NV, poslanců, aktivu kolem NV jistě přispěje
k tomu, aby bezpečnost při práci a ochrana
zdraví pracujících se soustavně zlepšovaly
a staly se předmětem pozornosti a stálé
péče národních výborů.
Přispěje to jistě k tomu, aby se práce
národních výborů zlepšila, aby
se upevnil styk s pracujícími na obvodech, na území,
které spravují a aby nahradily po této stránce
administrativní styk, úřadování
a byrokratismus.
Soudružky a soudruzi poslanci!
Zákon o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci je dalším
dokladem všestranné pozornosti a péče
strany a vlády o pracující. Všichni
jsme přijali návrh zákona s plným
souhlasem. Tisíce připomínek a podnětů
k zákonu, ke zlepšení bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, znovu dokazují,
že náš lid je hospodářem ve své
socialistické vlasti. Při správném
usměrňování a vysvětlování
nám to také dává záruku, že
zákon bude uplatňován na všech úsecích,
že dále posílí i širokou aktivní
účast pracujících na řešení
tak důležité otázky, jakou je péče
o bezpečnost a kulturnost práce tak, aby výsledky
odpovídaly vynakládaným prostředkům
a požadavkům vyspělé socialistické
společnosti, jejímž cílem je spokojenost
pracujících. (Potlesk.)
Místopředseda NS dr.
Škoda: Pořad přihlášených
řečníků je vyčerpán.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Do rozpravy se hlásí posl. Manďák,
dávám mu slovo.
Posl. Manďák:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Jsem toho názoru, že
při projednávání návrhu zákona
o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci je třeba z tohoto místa říci
zvlášť závažné slovo a varování
všem odpovědným pracovníkům v
zemědělství, zejména v JZD, na státních
statcích a samozřejmě také ve státní
zemědělské správě. To proto,
že se stále podceňuje jednak stav, jaký
v tomto směru v zemědělství doposud
vládne, jednak aby bylo opravdu plně pochopeno,
co nás v nejbližší době v zemědělství
očekává. Vidím věci tak, že
mezi stavem v průmyslu a mezi stavem v zemědělství
je přímo výrazný rozdíl, že
v našem průmyslu jsou nahromaděny ohromné
zkušenosti dělnické třídy samotné
v boji za bezpečnost práce. V zemědělství
nebyl a doposud není dostatek těchto spolehlivých
zkušeností. Vždyť vývoj v zemědělství
do nedávné doby tento problém téměř
ignoroval. Je proto jistě správné, že
nový zákon plně zahrnuje toto odvětví
našeho národního hospodářství
v tom, jak toto odvětví v celém svém
vývoji vyrostlo, že vymezuje povinnosti JZD, jejich
představenstev, státních statků a
jejich vedení, poslání odborů, pomoc
státu technicko-poradenskou službou strojních
a traktorových stanic apod. Podle mého soudu však
musíme vidět, že diskuse v našem zemědělství
mezi zemědělskými pracovníky o otázkách
bezpečnosti práce nešla do dostatečné
šířky ani hloubky a myslím, že
se najde po přijetí tohoto významného
zákona dost pracovníků, kteří
budou překvapeni, až budou stát před
zvýšenou odpovědností.
Co je tu nyní zvlášť
významné? Soudím, že takový fakt,
jako bylo prodání strojů ze strojních
a traktorových stanic JZD, že tyto stroje tam byly
převedeny, hraje neobyčejně důležitou
úlohu právě v souvislosti s bezpečností
práce, protože život ukázal, že ne
všichni lidé, kteří s těmito
stroji předtím pracovali, šli s nimi do JZD,
aby tam jednak uplatnili to, čemu se už naučili,
a aby tam také byli nositeli boje za zvýšenou
bezpečnost při práci s těmito stroji.
Tento stav staví do popředí zejména
takový problém, jako je doprava v zemědělství.
Přechod ohromné masy traktorů a jiných
strojů směrem do zemědělství
staví do popředí takovou otázku, jako
je práce na svahovitých pozemcích s těžkými
závěsnými stroji atd. V poslední době
máme co činit zvláště s novými
technologickými způsoby, s novými způsoby
sklizně, používání složitých
strojů apod. Vezměme si takový úsek,
jako je chemizace zemědělství, o které
hovoří konference naší strany, jaká
to bude složitá věc pro mnohá JZD právě
z hlediska ochrany a bezpečnosti práce. Do zemědělství
se dodávají např. těžké
jedy k hubení polních škůdců.
V tomto směru dojde určitě k obratu pokud
jde o organizaci práce a vymezení pracovníků,
kteří se budou problematikou hnojení strojenými
hnojivy a používáním chemických
prostředků zabývat. Vezměme otázku
elektrifikace našich stájí, jak se tato věc
podceňuje. Máme zde co činit pokud jde o
elektromotory a vůbec pokud jde o různé mechanismy,
které jsou složité. Vezměme si problém
sklizně cukrovky, který jakoby začínal
probíhat novým způsobem, jak si to představujeme.
Je to v začátcích a vidíme, kolik
prvků z hlediska bezpečnosti práce a ochrany
zdraví pracujících se nám tu vyskytne,
začneme-li sklizní kombajny přes ohromnou
masovou dopravu milionů a miliónů tun a statisíců
vagónů cukrovky do cukrovarů. To je nyní
již velmi náročné pokud jde o bezpečnost
při práci. A když se podíváme
na to, jak nám vzrostlo množství náhradních
dílů, tedy požadavky na náhradní
díly, srovnáme-li normu, která byla předtím
s normou, která je teď, není bez zajímavosti
podívat se, jak tento vzrůst náhradních
dílů je v určitém poměru i
k úrazovosti v zemědělství.
To však není všechno.
Chceme přece pozvednout úroveň zemědělství
na úroveň průmyslu. Bylo zde řečeno,
že každoročně desetitisíce a desetitisíce
traktorů půjdou do zemědělství,
do JZD a státních statků. Celá mechanizace
našeho zemědělství se nepředstavitelným
způsobem zvýší. To bude jistě
vyžadovat, aby si všichni tento stav, ohromné
převratné změny v našem zemědělství
pokud jde o techniku plně uvědomili, abychom si
představili rozsah výchovné práce
s lidmi, kteří v zemědělství
jsou, i se starými lidmi a někdy přestárlými
lidmi. Je zde otázka výchovy dorostu, výchovy
mladých kádrů ve směru ovládnutí
zemědělské techniky, která musí
jít ruku v ruce s bezpečností práce,
protože jinak bychom se nedostali kupředu.
Domnívám se tedy, že
právě na základě tohoto zákona
bude třeba rozpracovat celý systém opatření
v našem zemědělství s tím, abychom
viděli nové směry a nové cesty našeho
zemědělství a abychom nebyli překvapeni,
až by nastala jednou doba, a tyto věci se nám
nahromadily a museli jsme je pak řešit s většími
obtížemi.
Návrh zákona je dobrý,
bude to zákon správný a znamenitý.
Je to zákon, který bude třeba schválit,
ale hlavně plně tento zákon dostat do života,
do praxe, aby vývoj našeho zemědělství
ve směru bezpečnosti práce, ve směru
hygieny byl co nejlepší a sloužil k rozkvětu
našeho zemědělství a tím také
k rozkvětu naší země. (Potlesk.)
Místopředseda NS dr.
Škoda: Přeje si ještě někdo
slovo k návrhu zákona? (Nikdo.)
Končím rozpravu a dávám
zpravodaji posl. Zupkovi slovo k doslovu. (Vzdává
se slova.)
Můžeme přistoupit
ke hlasování.
Protože nebyly podány
žádné pozměňovací návrhy,
dám hlasovat o celém návrhu poslanců
Zupky, Kozelky, Paška, Závěty a Mátla
najednou podle předložené společné
zprávy výborů zdravotního a ústavně
právního.
Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým
návrhem zákona o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci, a to ve znění
společné zprávy výborů zdravotního
a ústavně právního, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní
shromáždění jednomyslně schválilo
návrh zákona o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, schválili
jsme mimořádně důležitý
zákon. Je třeba, aby všichni poslanci Národního
shromáždění pomáhali ve svých
volebních obvodech zajišťovat tento zákon,
aby dnešní projednání zákona
a jeho schválení znamenalo další stupeň
boje proti úrazovosti na našich závodech a
v našem zemědělství v zájmu ochrany
zdraví našich pracujících.
Tím jsme projednali osmý
bod pořadu schůze.
Místopředseda NS Pospíšil:
Přistoupíme k projednání devátého
bodu pořadu, kterým je
9. Zpráva výboru
pro plán a rozpočet o vládním návrhu
usnesení (tisk 45), jímž Národní
shromáždění schvaluje podle čl.
41 ústavy státní závěrečný
účet československé socialistické
republiky za rok 1960.
Zpravodajem je posl. Tymeš,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Tymeš:
Soudružky a soudruzi!
Státní závěrečný
účet za r. 1960, který vláda předkládá
Národnímu shromáždění
k projednání a schválení, je radostnou
a úspěšnou bilancí práce našeho
lidu za uplynulý rok. Poněvadž r. 1960 byl
posledním rokem druhé pětiletky, je tento
závěrečný účet současně
přehledem výsledků druhého pětiletého
plánu.
U nás jsme si již zvykli
na to, že příjmy stanovené rozpočtovým
zákonem se překračují tím,
že se překračuje plnění plánu
a zvyšuje hospodárnost.
Něco podobného nebylo
možné za kapitalismu a proto také mnohé
kapitalistické státy i dnes vždy končí
roční bilanci svého hospodaření
schodkem a stále více se zadlužují.
Ministr financí USA očekává letos
roční schodek o 3 miliardy dolarů vyšší
než se plánovalo a bude činit více než
6 miliard dolarů. V Anglii, kde výdaje na zbrojení
dosahují 36 % daní státního rozpočtu,
připravují zvýšení nepřímých
daní až o 100 %, aby aspoň z části
kryli rozpočtový schodek.
Výsledky našeho hospodaření
mluví výmluvně o tom, kdo lépe hospodaří,
zda socialistické nebo kapitalistické země.
Naše socialistická republika dosáhla v loňském
jubilejním roce nejvyššího tempa rozvoje
za celou druhou pětiletku. Rovněž národní
důchod vzrostl o 8,5 %, tedy rychleji, než se plánovalo.
Za celou druhou pětiletku vzrostl národní
důchod zhruba o 41 %.
Rychlý růst národního
důchodu umožnil, že se zvýšily investice
o 11,3 % a současně rychle stoupala životní
úroveň obyvatelstva. Zatímco v r. 1959 vzrostla
osobní spotřeba o 5,1 %, loni to bylo již o
9 %. Bylo to umožněno vyššími příjmy
dělníků a ostatních pracovníků
i rolníků. Kromě toho, jak známo,
jsme poskytli zdarma učebnice a školní pomůcky
dětem, snížili poplatky v jeslích a
mateřských školách a provedli i další
opatření na zvýšení životní
úrovně lidu.
Zvýšené pracovní
úsilí a smysl pro hospodárnost se tedy projevily
na stole každé rodiny.