Až potud je to jistě správné. Jinak to však vypadá s otázkou bezpečnosti.

V celém resortu ministerstva dopravy a spojů stoupla úrazovost u zaměstnanců samých v roce 1960 a 5 % proti předchozímu roku. Nejsou mně známá čísla úrazovosti dopravou zaviněná, která v souvislosti s přepravou cestujících vznikla. Z uvedených čísel lze usoudit, že mají též stoupající tendenci.

V daném případě je třeba zvlášť zdůraznit význam ustanovení § 8, podle něhož orgány, zajišťující hromadnou dopravu osob, jsou povinny zajišťovat bezpečnost v železniční, silniční, městské dopravě a v ostatních dopravních službách a soustavně zvyšovat jejich úroveň, zdokonalovat bezpečnost a hygienická opatření. V tomto směru zůstali jsme ještě naší cestující veřejnosti něco dlužni.

V železniční dopravě je např. třeba větším tempem a důsledněji provádět zabezpečování dopravy nejnovějšími prvky nové zabezpečovací techniky, podle zkušeností SSSR. Mám na mysli reléovou centralizaci, autostop, průmyslovou televizi apod. Nejinak je tomu i v ostatní dopravě. Jako hospodáři v tomto státě spatřujeme z hlediska hospodářského nutnost zvyšování směnnosti. Znamená to tedy rozšířit městskou dopravu větší měrou do pozdních večerních hodin. Je třeba však vzít v úvahu, že tento noční provoz musí být prováděn prostředky o nejmenší hlučnosti, aby byl zajištěn zasloužený odpočinek denní směny.

Orgány dopravy, orgány krajských a okresních nár. výborů musí v plánu hygienických opatření zajistit drobné sociální investice, které budou sloužit jednak pracujícím a též cestující veřejnosti.

Mnohdy je třeba, aby cestující veřejnost ve vlastním zájmu zajištění bezpečnosti dbala pokynů dopravních zaměstntnců a tyto pokyny ukázněně plnila. (Neukázněné nastupování, vystupování, přeplňování vozů.) Přepravci, aby prováděli ukládání nákladu na vozy rovnoměrně, náklad řádně upevnili tak, aby nedocházelo během jízdy k posunutí nákladu a tím k ohrožení bezpečnosti zaměstnanců a cestující veřejnosti.

Zde může sehrát důležitou roli iniciativa cestujících a přepravců. Také iniciativa zaměstnanců může být dobře podchycena v socialistické soutěži a při přiznávání odměn vítězům socialistické soutěže. V žádném případě by zajištění bezpečnosti při práci nemělo chybět v závazcích brigád socialistické práce a vnitropodnikové soc. soutěži všech výkonných jednotek. Hmotná zainteresovanost, která je dána přidělováním podnikových fondů pracujících, mimořádnými odměnami, při důsledném provádění přispěje ke zvyšování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Komplexní zajišťování úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je společným zájmem celé socialistické společnosti. Je proto věcí všech účinně se podílet na vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro zlepšení pracovního prostředí, jakož i na jejich kontrole. Ochrana zdraví a bezpečnost při práci musí se stát v péči o člověka stejně důležitým měřítkem, jako je plnění plánu výkonů a hospodaření. Kapitalistická společnost zanechala na železnici i v ostatních dopravách neblahé vlivy svého působení. Řadu nedostatků se nám podařilo již odstranit. Důsledným uplatněním nového zákona budou vytvořeny podmínky pro podstatné snížení úrazovosti a nehodovosti.

Odhlasováním nového zákona prohlubuje naše socialistická společnost péči o člověka, o jeho šťastný a radostný život. (Potlesk.)

Místopředseda NS dr. Škoda: Dávám slovo posl. Sedláčkovi.

Posl. Sedláček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Jsme hrdi na to, že žijeme v době, kdy všechno úsilí pod vedením naší Komunistické strany Československa má jeden cíl: vytvářet stále krásnější život celé naší socialistické společnosti, kde se práce stává radostnou potřebou člověka.

Předložený návrh zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci to plně potvrzuje. Vždyť zatímco v kapitalistických státech musí dělníci o každé sebenepatrnější sociální zlepšení tvrdě bojovat, vyjadřuje naše NS projednáváním tohoto zákona vůli a zájmy dělnické třídy.

Dosavadní zákon o bezpečnosti při práci byl jedním z nejdůležitějších zákonodárných opatření naší republiky na úseku pracovního práva. Postavil otázky bezpečnosti práce na zcela novou a třídní základnu a převedl dozor nad bezpečností při práci do rukou pracujících organizovaných v Revolučním odborovém hnutí.

Zákon z r. 1951 však již neodpovídá požadavkům, které dnes socialistická společnost klade na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to zejména v tom, že nevyjadřuje zásadu nedílné jednoty plnění výrobních úkolů a zajišťování bezpečné a zdravé práce, že důsledně nekonkretizuje osobní odpovědnost hospodářských a technických pracovníků a zcela nevyjadřuje práva Revolučního odborového hnutí a jeho orgánů.

Na úseku péče o vytváření lepších podmínek na pracovištích bylo v minulých letech vykonáno již mnoho. Nedostatky ve vybavení závodů z kapitalistické minulosti jsou odstraňovány postupně, jak to dovolují podmínky rozvoje našeho hospodářství.

Jen když si vzpomenu, jak vypadalo naše pracovní prostředí v n. p. Svit v Otrokovicích před 15 lety, nedá se to s dnešními podmínkami vůbec srovnávat. Například v našich strojírnách, kde pracuji, byl dříve jeřáb jen v jedné hale. Dnes slouží jeřáby dělníkům ve všech třech halách. Odsávání prašnosti dříve neexistovalo, dnes je však již zavedeno u svářečů i soustružníků. Elektrické vedení, které bylo dříve na povrchu mezi stroji, je dnes zabudováno v zemi. Umývárna byla malá, se studenou vodou, dnes je zde teplá voda se sprchami, nové šatny se skříňkami, haly nově natřeny atd.

Přesto se na úseku bezpečnosti práce projevují ještě vážné nedostatky, které jsou v rozporu s úsilím naší strany a vlády, zabezpečit všem našim pracujícím co nejlepší pracovní prostředí, aby mohli vykonávat svou práci bezpečným a zdraví nezávadným způsobem.

V celostátní diskusi k tomuto návrhu zákona na jaře letošního roku se jasně ukázalo, že tyto nedostatky vyplývají zejména z podceňování zásad bezpečné práce a z přehlížení různých zdravotních a jiných opatření jak hospodářskými či odborovými orgány, tak i samotnými pracujícími.

Sám jsem se zúčastňoval v některých závodech diskuse přímo na pracovištích. Ukázalo se, že někteří hospodářští pracovníci jsou vůči nedostatkům bezpečnosti při práci trestuhodně nevšímaví. A ještě ke všemu vlastní nedostatky skrývají řečmi o snaze plnit a překračovat ukazatele plánu a neplýtvat finančními prostředky. To však jsou pouze liché výmluvy.

Takovým odstrašujícím příkladem může být závod PAL MAGNETON v Kroměříži, kde na většině pracovišť 8 let "řešili" hrubé hygienické a bezpečnostní závady, ale skutek - utek, nic se nezměnilo. Teprve v listopadu 1960 po zásahu okresní prokuratury se technické vedení rozhoupalo a v letošním roce tyto nedostatky odstraňuje. Zde bych vyzvedl záslužnou práci naší prokuratury, která věnuje významnou pozornost ve výchovné činnosti a v pomoci našim závodům a která je blahodárně našimi poctivými pracujícími přijímána.

Při průzkumu bylo zjištěno, že šatny nejsou větratelné a hlavně, že v nich nikdo nedbá o pořádek a čistotu. Chybí jim dokonce takové samozřejmosti, jako např. koše na odpadky. Sprchy nefungují, dřevěné rošty nejsou vysoušeny a hrozí plísňové onemocnění. Ve středisku stříkolisy jsou instalovány ve štítě dva ventilátory, které však nejsou v provozu, přestože olejové výpary zapříčiňují zvýšený počet onemocnění horních cest dýchacích. K mědicí soupravě nebylo dodavatelem dodáno odsávání, ale zařízení je v provozu i bez něj. V galvanické dílně byly instalovány dvě lázně pro tvrdochróm, avšak odsávání není dost výkonné a zaměstnanci si stěžují na pálení očí a mají naleptány nosní přepážky. A tak bych mohl poukázat na řadu dalších nedostatků, které mohly být při troše dobré vůle již dávno odstraněny. A v takovémto nezdravém prostředí určuje VHJ plánem 5,5 % přesčasové práce. To vše je v přímém rozporu s politikou KSČ a odborová organizace by proti takovýmto jevům měla bojovat daleko rozhodněji.

Na druhé straně však máme mnoho závodů, kde se technické vedení i funkcionáři ROH velmi dobře starají o zlepšení pracovního prostředí a o bezpečnost při práci. Je tomu tak například v závodě Julia Fučíka v Brně, jak jsme se při průzkumu přesvědčili s poslanci - členy zdravotního výboru. Lze zde zvláště vyzvednout pořádek na pracovištích, kde soudruzi velmi dbají o čistotu pracovního prostředí. Zlepšovacími návrhy je odstraňována namáhavá práce. U obráběcích strojů jsou odsávací zařízení, dílny jsou modernizovány. V dílnách jsou záclony a květiny, zametá se pojízdnými odsávači, sociální zařízení jsou v naprosté čistotě a pořádku. V kalírnách a galvanických odděleních i ve stříkacích komorách funguje odsávání, pracovní prostředí je nezávadné atd., atd. A zvýšená péče o zdraví a bezpečnost přispívá blahodárně i k plnění plánovaných výrobních úkolů.

Přáli bychom si, aby na všech závodech byla taková péče o pracující, aby se otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stala nedílnou součástí plnění hospodářských úkolů a řízení výroby.

Někteří pracující poukazovali v celostátní diskusi na to, že když budou dodržovat bezpečnostní předpisy, budou mít nižší výkon a méně si vydělají. Soudružky a soudruzi poslanci, přiznám se, že i já jsem měl dříve takový názor. Ale když jsem byl zvolen do zdravotního výboru NS, kde byla projednávána otázka úrazovosti, řekl jsem si: "Když doporučuješ a schvaluješ bezpečnostní předpisy, budeš je také dodržovat." A výsledek? Od doby, co jsem poslancem NS, tj. od roku 1954, nemám žádný úraz, i když pracuji posledních 8 let na dvou strojích - na hoblovce a soustruhu. Pracuji na strojích již 25 let a měl jsem asi 15 úrazů, některé malé, které mě vyřadily z pracovního procesu na 3-14 dní, ale některé také na 2 až 3 měsíce. Za kapitalismu za první republiky a za okupace bylo samozřejmé, že se bezpečnost při práci přehlížela, a zvláště v živnostenských dílnách byla úplnou popelkou. Podnikateli nikdy nezáleželo na zdraví dělníka ani na jeho životě, protože v případě úrazů stály i soudy na straně buržoazie.

Na vlastních zkušenostech jsem se za posledních sedm let přesvědčil, že bezpečnost při práci naprosto není v rozporu s plněním plánovaných úkolů. A výsledek?

1. Dříve jsem pracoval na jednom stroji a měl jsem úrazy - nyní pracuji na dvou strojích a úrazy nemám.

2. Dříve jsem vydělával méně a měl jsem úrazy - nyní vydělám víc a úrazy nemám.

3. Dříve jsem neměl jinou starost než práci u stroje, a přece jsem měl úrazy - a jistě mi dáte všichni za pravdu, že poslanecká funkce nám starosti znásobuje, a přece úrazy nemám.

Proč?

Protože dělám tři zásadní věci:

1. nešturmuji, ale úkoly si rozdělím na celou pracovní dobu

2. neriskuji, ale dílce řádně upínám

3. dodržuji bezpečnostní předpisy a používám ochranných bezpečnostních pomůcek.

A já myslím, že tyto zásady, které dodržuje mnoho pracovníků, by měli dodržovat při práci se strojním zařízením všichni.

Chci vám sdělit ještě jednu zkušenost z našeho n. p. Svit v Otrokovicích, a to, jakým způsobem zajišťujeme snížení počtu úrazovosti.

Soudružka ministryně Machačová mi dá jistě za pravdu, že má s námi v poslední době velké trápení, neboť se nám úrazovost v I. čtvrtletí letošního roku zvýšila, a k tomu jsme měli ještě dva smrtelné úrazy.

Ze zkušeností se nám znovu potvrdilo, že je třeba s lidmi o bezpečnosti při práci neutále hovořit.

V roce 1958 jsme měli 151 úrazů a v roce 1959 147 úrazů. Vážné jsou hlavně úrazy z koželužen. Proto jsme v roce 1960 svedli aktivní boj za snížení úrazovosti, a to tím, že bylo ustaveno na pracovištích 150 hlídek ochrany a bezpečnosti při práci, které se každých 14 dnů měnily.

Kolektivy, které se přihlásily do soutěže o získání titulu brigáda socialistické práce, dávaly si do svých závazků, že budou dodržovat bezpečnostní předpisy a používat ochranných pomůcek. Bylo provedeno školení všech technických vedoucích a funkcionářů ROH o bezpečnosti při práci a ti ho pak provedli zase na pracovních poradách na všech pracovištích. A výsledek se dostavil, neboť se nám podařilo v roce 1960 snížit úrazovost o 25 %.

Za tento postup dostal náš závod odměnu, která však byla rozdělena nevhodným způsobem. V důsledku toho techničtí vedoucí trochu ochabli v určování hlídek OBP a tím poklesla i aktivita u zaměstnanců.

Výsledek byl nepěkný. V lednu letošního roku 17 úrazů, v únoru 25 úrazů, z toho 2 smrtelné.

Proto byl 3. března svolán aktiv všech technických vedoucích a funkcionářů ROH a za přítomnosti podnikového ředitele byl udělán závěr:

obnovit všechny dobré zkušenosti z roku 1960 za účelem snížení úrazovosti.

Od toho dne úrazovost poklesla, a to v březnu na 9 úrazů, v dubnu na 16 a v květnu na 11. Ovšem celou ¹/₃ úrazů, to je 12, nám zavinily 2 malé závody, které byly od března letošního roku přičleněny k našemu závodu a na které jsme neměli možnost působit.

Nejsme však spokojeni ani s těmito výsledky a proto byly začátkem tohoto měsíce znovu prodiskutovány příčiny úrazovosti na pracovištích. A to již má mnohem lepší výsledek, neboť do dnešního dne máme za červen pouze 2 úrazy.

Chtěl jsem ve svém vystoupení zdůraznit hlavně to, že o účinnosti nového zákona rozhodne práce s lidmi. Stane-li se bezpečnost při práci záležitostí celého ROH, budou-li o tyto otázky pečovat i naši technici a hlavně pochopí-li každý pracující, že jde především o jeho nejvlastnější zájem - pak bude výsledkem tohoto zákona méně utrpení a bolesti a méně hospodářských škod. Tak i tento zákon - při důsledném provádění - přispěje k budování rozvinuté socialistické společnosti.

Proto budu pro tento zákon, který je ve prospěch nás všech, hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda NS dr. Škoda: Dávám slovo posl. Dohnalové.

Posl. Dohnalová: Soudružky a soudruzi poslanci!

Projednáváme návrh zákona, který je dalším přesvědčivým důkazem toho, že jedině v socialistické společnosti je cílem všeho snažení člověk, péče o jeho všestranný rozvoj, zabezpečení jeho materiálních i kulturních potřeb.

Vybudováním socialismu v naší zemi vytvořily se předpoklady pro další rozvoj našeho hospodářství, jehož náročné úkoly plní pracující člověk fyzicky i duševně připravený.

Proto nedílnou součástí péče o člověka v naší socialistické republice je péče o jeho zdraví, o stálé zlepšování pracovního prostředí, o bezpečnost a hygienu, péče o vytváření kulturního a zdravého pracovního prostředí.

Není však tak dávná doba, kdy za kapitalismu vinou nezájmu fabrikantů o bezpečnost práce a nedostatečnou péčí o zdraví lidí, špatnými životními podmínkami, umírali lidé v produktivním věku; horníci na silikózu, tkadleny předčasně vyhazovali podnikatelé na dlažbu pro těžkou záduchu a revmatismus, získaný v prašných a mokrých provozech.

Zdraví a život člověka neměly pro kapitalistu cenu, neboť za jednu opotřebovanou pracovní sílu získal snadno deset jiných, jejichž osud byl stejný.

Byli jsme svědky toho, že tak, jak to dovolovaly podmínky rozvoje našeho hospodářství po osvobození naší vlasti, byly nedostatky odstraňovány rekonstrukcemi starých závodů, výstavbou nových závodů, vybavených nejen moderní technikou, ale opatřených bezpečnostním, sociálním a kulturním zařízením. Na úseku péče o vytvoření lepších pracovních podmínek pro pracující bylo vykonáno v 15 letech mnoho. Přesto však stav úrazovosti a nemocí z povolání neodpovídá vynaloženým prostředkům a je v rozporu s úsilím strany a vlády zabezpečit všem pracujícím co nejlepší pracovní prostředí a možnost vykonávat práci bezpečným a zdraví nezávadným způsobem.