Předseda Národního
shromáždění Fierlinger a místopředsedové
Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
dr. Škoda.
Členové politického
byra ÚV KSČ předseda vlády Široký,
místopředseda vlády Barák;
kandidáti politického byra ÚV KSČ
Köhler, Kolder a místopředseda
vlády Strechaj; tajemník ÚV KSČ
Koucký; ministři dr. h. c. Plojhar,
dr. Neuman, Biľak, Černík,
Ďuriš, Krosnář, arm. gen.
Lomský, Majling, Uher, Beran,
Reitmajer, inž. Šmok a Vlna.
255 poslanců podle prezenční
listiny.
Předseda Fierlinger
(zvoní): Zahajuji přerušenou
8. schůzi Národního shromáždění.
Oznamuji, že předsednictvu
Národního shromáždění
došel dopis presidenta republiky ze dne 27. června
1961, v němž sděluje, že podle článku
62 ústavy Československé socialistické
republiky pověřil ministra Pavla Majlinga
řízením ústředního úřadu
státní kontroly a statistiky. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi!
Na programu dnešní části
naší schůze máme se zejména zabývati
návrhem zákona o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci, který za účasti
naší široké odborářské
veřejnosti a celého našeho Revolučního
odborového hnutí vypracovali a předložili
naši poslanci - odboráři. Návrh tohoto
zákona ukazuje, jakou péči věnuje
naše odborové hnutí tomu nejcennějšímu,
zdraví našich pracujících. Proto také
dnešní naši schůze se účastní
celé představenstvo Ústřední
rady odborů, (Potlesk) aby i osobně bylo
přítomno projednání tak významné
normy v Národním shromáždění.
Vítám je co nejsrdečněji do naší
schůze a ubezpečuji je, že naše socialistické
Národní shromáždění sleduje
blaho našich pracujících v závodech
i na polích se stejnou péčí, jako
představitelé nejmasovější organizace
našich dělníků, Ústřední
rada odborů. (Potlesk.)
Přistoupíme k projednávání
osmého bodu pořadu, kterým je
8. Společná zpráva
výborů zdravotního a ústavně
právního (tisk 46) k návrhu poslanců
Zupky, Kozelky, Paška, Závěty a Mátla
(tisk 40) na vydání zákona o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci.
Zpravodajem je posl. Zupka,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Zupka: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci!
Definitivní vítězství
socialismu, jehož pod vedením Komunistické
strany Československa dosáhl náš pracující
lid, vytvořilo předpoklady, aby období budování
vyspělé socialistické společnosti
byly v souladu s naší novou socialistickou ústavou
neustále rozšiřovány materiální
zdroje a zvyšována péče o pracujícího
člověka.
Tomu cíli odpovídá
i návrh nového zákona o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci, který
dnes z podnětu Ústřední rady odborů
skupina poslanců-odborářů předkládá
Národnímu shromáždění
k projednání a ke schválení. Rozhodnutí
vlády republiky připojit se k návrhu Ústřední
rady odborů a doporučit jej Národnímu
shromáždění ke schválení
je další důkaz soustavné péče
a úsilí vlády o zabezpečování
všech potřeb našich pracujících.
Předkládaný
návrh zákona je v souladu se zákonitým
procesem prohlubování bezprostřední
účasti pracujících mas na řízení
výroby a správě hospodářství.
Historickým mezníkem
pro uskutečňování dalekosáhlých
opatření v oblasti péče o člověka
bylo únorové vítězství dělnické
třídy. Na jeho základě mohl již
II. všeodborový sjezd v prosinci roku 1949 přijmout
konkrétní opatření k tomu, aby zajištění
bezpečné práce převzali do svých
rukou sami pracující a jejich odborové organizace.
Zákonem č. 67/1951
Sb. vydaným v souladu s usnesením II. všeodborového
sjezdu byl dozor nad bezpečností při práci
přenesen na Revoluční odborové hnutí.
Dnes, po desetiletém působení starého
zákona můžeme konstatovat, že zákon
v etapě rozvoje, ve které byl uplatňován,
své poslání splnil. Splnil jej především
proto, že se otázky bezpečnosti staly věcí
statisíců funkcionářů v závodech,
a vytvořil tak podmínky pro to, abychom dnes - opřeni
o bohaté zkušenosti - mohli postavit otázky
bezpečnosti a ochrany práce na vyšší
úroveň.
Je třeba konstatovat, že
dosavadní právní úprava při
práci již neodpovídá zvyšujícím
se požadavkům, které vyplývají
z prudkého rozvoje socialistické ekonomiky a že
se současnou úrovní v bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci nemůžeme
být spokojeni. Dosud se nepodařilo snížit
úrazovost a nemoci z povolání tak, aby to
odpovídalo cílům politiky naší
strany a pozornosti, kterou vláda a naše odborové
organizace této otázce věnují. Požadavky
bezpečnosti práce v závodech nejsou dosud
plně prosazovány a uskutečňovány
v souladu s rozvojem výroby a jsou často ještě
zanedbávány.
Zkušenosti, které naši
dělníci, technici a organizátoři výroby
na všech stupních řízení načerpali,
jakož i smělé perspektivy rozvoje naší
výroby a techniky umožňují, abychom
celou soustavu bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci postavili na takovou úroveň, která
bude odpovídat požadavkům vyspělé
socialistické společnosti, tak aby byly plně
využity všechny její přednosti.
Na tyto závažné
okolnosti a úkoly poukázal již na celostátní
konferenci komunistické strany v roce 1960 první
tajemník ÚV KSČ a president republiky soudruh
Antonín Novotný, když upozornil na neuspokojivý
stav ve vývoji pracovní úrazovosti. Ústřední
výbor Komunistické strany Československa,
vycházeje z rozboru nedostatků a příčin
současné úrovně péče
o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
vytyčil směrnici, dosáhnout rozhodného
obratu ve vývoji úrazovosti a stanovil ve svém
usnesení ze dne 8. prosince 1960 zásady nového
systému bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, který odpovídá zvyšujícím
se požadavkům a náročným úkolům
rozvíjející se socialistické společnosti.
Zároveň doporučil Ústřední
radě odborů, aby zabezpečila vypracování
zákonné úpravy bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci jako součást
budování soustavy pracovního práva
na socialistických základech.
Předložený návrh
nového zákona je jedním z prvních
velmi důležitých opatření k realizaci
usnesení ústředního výboru
komunistické strany. Odstraňuje nedostatky dosavadní
právní úpravy a vytváří
legislativně podmínky pro systematické a
komplexní prohlubování péče
o pracující, tak aby se stala jejich vlastní
věcí. Správnost rozhodnutí ústředního
výboru Komunistické strany Československa
potvrdila i velká iniciativa pracujících,
která se rozvinula v průběhu diskuse k návrhu
zákona, organizovaná odborovými orgány
na základě usnesení X. plenární
schůze ÚRO v lednu a únoru letošního
roku.
Tisíce aktivistů v
závodech, ve vybraných jednotných zemědělských
a výrobních družstvech, v orgánech krajských,
okresních a místních národních
výborů seznamovaly pracující se zásadami
nového zákona a zároveň je vedly k
tomu, aby ihned řešili problémy hygieny a bezpečnosti
práce na svých pracovištích. Velkým
přínosem v diskusi byla též pomoc poslanců
Národního shromáždění,
kteří se aktivně účastnili
diskuse ve svých volebních obvodech a pomáhali
vysvětlovat zásady nového zákona i
aplikovat je na současný stav na pracovištích.
V souvislosti s diskusí k návrhu zákona bylo
uspořádáno přes 59 000 členských
schůzí, besed, výrobních porad a dalších
aktivů, jichž se zúčastnilo 3 177 000
pracujících.
Masová účast
pracujících při diskusi jasně potvrzuje
jejich spontánní souhlas s navrhovanými ustanoveními
zákona a též to, že si pracující
stále více uvědomují své postavení
nositelů veškeré moci v naší socialistické
republice. Vysoká aktivita dělníků,
členů zemědělských a výrobních
družstev, členů a pracovníků
národních výborů při diskusi
k zákonu plně odpovídá zásadě
demokratického centralismu, podle níž se ústřední
řízení společnosti i státu
účelně spojuje se širokou pravomocí
a odpovědností nižších orgánů
za aktivní účasti pracujících
a s uplatněním jejich tvůrčí
iniciativy.
Velká iniciativa pracujících
i růst odpovědnosti vedoucích hospodářských
pracovníků se kladně projevily již v
průběhu diskuse. Pracující podali
118 119 připomínek a námětů
ke zlepšení současného stavu bezpečnosti
práce a k vytvoření takových podmínek
při práci, které odpovídají
požadavkům péče o člověka
v socialistické společnosti.
Potvrdilo se, že četné
požadavky pracujících, již dříve
připomínané, nebyly zařazovány
do plánů bezpečnostních opatření
pro různé tzv. objektivní překážky.
Přínosem je, že se podařilo právě
mnohé z těchto nerealizovaných návrhů
uskutečnit již v průběhu diskuse nebo
je zařadit jako závazný a termínový
úkol do kolektivních smluv a plánů
bezpečnostních opatření, takže
jejich provedení zajistí závody vlastními
prostředky ještě v tomto roce.
Významným přínosem
diskuse k návrhu zákona je i to, že si pracovníci
hospodářských orgánů začali
více uvědomovat svoji nedílnou odpovědnost
nejen za plnění úkolů výroby,
ale současně za vytváření podmínek
pro práci bezpečnou a zdraví nezávadnou.
Uvědomili si, že mohou plnit dobře úkoly
na tomto úseku jen tehdy, budou-li se při své
činnosti soustavně opírat o účast
a tvůrčí iniciativu pracujících.
V čele této iniciativy
jsou v mnoha závodech, jako například v Železárnách
Bílá Cerkev v Hrádku u Rokycan, v Železnorudných
dolech a hrudkovnách v Ejpovicích a v dalších
závodech, kolektivy soutěžící
o titul brigáda socialistické práce. Tito
průkopníci socialistické práce usilující
o co nejlepší plnění výrobních
úkolů a zavádění pokrokových
nejnovějších poznatků vědy a
techniky, současně dbají o zlepšování
pracovních podmínek a jsou příkladem
i v dodržování předpisů a pravidel
bezpečné práce.
Iniciativní přístup
dělníků k uplatňování
kolektivní kontroly nad bezpečností a ochranou
zdraví, nad dodržováním bezpečnostních
předpisů a používáním
ochranných pomůcek nachází konkrétní
výraz v hlídkách bezpečnosti práce.
Je potěšitelné, že nejvíce se rozšířilo
hnutí hlídek bezpečnosti práce právě
v průběhu diskuse. Členové hlídek
svou každodenní činností, soudružskou
pomocí i domluvou, svým osobním příkladem
účinně napomáhají k tomu, aby
všichni na pracovištích dodržovali pravidla
bezpečné práce.
Úsilí pracujících
o snížení úrazovosti a o bezpečnou
práci se více než dříve promítala
také i v socialistickém soutěžení.
Závazky na počest 40. výročí
založení komunistické strany byly zpřesňovány
o ukazatele zaměřené na snižování
úrazovosti na jednotlivých pracovištích.
V ČKD Blansko a v řadě dalších
průmyslových závodů je rozvíjeno
mezi jednotlivými dílnami soutěžení
o bezúrazový provoz, což vytváří
předpoklady podstatně snížit úrazovost
už v letošním roce.
Stejnou iniciativu při diskusi
k návrhu zákona o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci projevili členové
jednotných zemědělských družstev,
kteří uvítali pomoc, kterou mají podle
návrhu zákona jednotným zemědělským
družstvům poskytovat i orgány ROH a patronátní
závody. Také zde, stejně jako ve výrobních
družstvech, účelně spojovali diskusi
s prověrkami stavu bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci.
Radostnou skutečností
bylo, že tato soustředěná pozornost
jak odborových funkcionářů, tak hospodářských
vedoucích a zejména pak pracujících
samých vedla v celé řadě závodů
ke snížení úrazovosti za I. čtvrtletí
1961 v porovnání se stejným obdobím
minulého roku. V Závodě Jana Švermy
v Brně se snížila úrazovost v ukazateli
četnosti o 28,9 % a závažnosti o 37 %; v Automobilových
závodech v Mladé Boleslavi se snížila
četnost o 10,8 %, v SONP Kladno o 30,7 %. V celostátním
měřítku se snížila úrazovost
pokud jde o četnost o 7,5 % a u závažnosti
o 5,6 % proti I. čtvrtletí minulého roku.
Vysoká aktivita pracujících
i podstatné snížení úrazovosti
v celé řadě závodů svědčí
o tom, že spoluprací odborových organizací
a pracovníků hospodářských
orgánů lze dosáhnout podstatného snížení
úrazovosti i podstatného omezení nemocí
z povolání. Půjde o to, aby se tato soustředěná
pozornost k otázkám bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci projevovala ve všech
závodech a stala se nedílnou součástí
plánování a plnění výrobních
úkolů. Přímý podíl pracujících
na tvorbě zákona a řešení otázek
bezpečnosti při práci je zárukou,
že ustanovení zákona budou důsledně
a účinně uváděna v život,
neboť se otázky péče o bezpečnost
a ochranu zdraví při práci stávají
stále více vlastní věcí všech
pracujících.
Soudružky a soudruzi!
Nyní mně dovolte, abych
se zabýval některými hlavními zásadami
předloženého zákona o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci.
V jednotlivých ustanoveních
zákona se promítají stěžejní
principy, které jsou ověřeny zkušenostmi
pracujících a které si vyžaduje zákonitost
rozvoje naší ekonomiky. Je to především
princip zásadní jednoty zabezpečování
úkolů výroby a bezpečnosti při
práci, další zvýšení úlohy
Revolučního odborového hnutí a národních
výborů na tomto úseku, jakož i princip
nejširší bezprostřední účasti
pracujících na zajišťování
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tyto hlavní principy zákona směřují
k zabezpečení komplexnosti a preventivního
charakteru péče o bezpečnost a ochranu zdraví
při práci.
Pro podporu aktivní účasti
dělníků na řešení otázek
bezpečnosti při práci má zvláštní
význam ustanovení zákona, které návodně
uvádí formy organizované účasti
pracujících, které se v praxi osvědčily.
Pracujícím je dána možnost v souvislosti
s účastí na přípravě
a sestavování všech plánů navrhovat
opatření směřující ke
zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a soustavně kontrolovat, co na
základě podaných návrhů učinilo
vedení závodu. Rozvojem socialistického soutěžení,
zlepšovatelského a novátorského hnutí
se pracující aktivně podílejí
na řešení tematických úkolů
zaměřených na vytváření
nezávadných a bezúrazových pracovišť.
Nedílným předpokladem
bezpečné práce je také to, aby všichni
pracující v souladu s požadavky bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci byli zavázáni
plnit své povinnosti. Orgány odborových organizací,
jednotných zemědělských družstev,
jakož i výrobních družstev mají
vést pracující k uvědomělému
plnění povinností vyplývajících
z pracovní kázně, jako je povinnost dodržovat
zásady bezpečné práce a příslušné
pokyny, stanovené pracovní postupy, používat
při práci ochranných pomůcek a zařízení,
účastnit se školení i stanovených
zkoušek z bezpečnostních předpisů,
jejichž znalost je pro určený druh práce
nutná.
Zájem jednotlivce a kolektivu
je v této otázce nedělitelný. Bude
proto záležet na každém odborovém
funkcionáři, vedoucím pracovníku i
na každém mistru, aby požadavky uvědomělé
pracovní kázně v zájmu bezúrazového
provozu důsledně prosazoval. V těchto povinnostech
se odráží náročnost na znalosti
a uvědomění každého člena
socialistické společnosti. To otevře cestu
k plnému uplatnění Leninovy teze, že
"ochrana zdraví pracujících je věcí
pracujících samých". Zákon dále
přináší nový pohled na povinnosti
a odpovědnost všech orgánů a pracovníků,
kteří plánují, organizují,
řídí a kontrolují práci.
Zákon výslovně
vyzvedá plnou a nedílnou osobní odpovědnost
vedoucích na všech stupních řízení
proto, že především tito pracovníci
mohou v rozsahu své působnosti a pravomoci plně
zabezpečovat nedílnou jednotu bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci s plněním
výrobních a ostatních pracovních úkolů.
Tuto zásadu je třeba
důsledně uplatňovat na všech úsecích
činnosti, a to již při sestavování
návrhů výhledových i ročních
plánů podniků a závodů. Je
třeba starat se o to, jak nahrazovat fyzicky namáhavé
a zdravotně rizikové práce novými
pracovními postupy, mechanizací, automatizací
a jinými formami vyspělé techniky a technologie
a zabezpečovat kontrolu, jak se tato opatření
uskutečňují. Zvýšenou pozornost
musí věnovat bezpečnosti práce projektanti,
technici, inženýři a organizátoři
výroby již při projektování,
výstavbě a rekonstroukci závodů i
při navrhování konstrukcí strojů,
zařízení i výrobních pomůcek.
Právě tak při komplexních rozborech
výsledků hospodaření závodů
a podniků je nutno zkoumat, jak byly během pracovního
procesu dodržovány zásady bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a přijímat
konkrétní opatření zaměřená
na odstranění nedostatků, na předcházení
pracovním úrazům a vzniku nemocí z
povolání.
Dalším novým aspektem
v navrhovaném zákoně je, že zájem,
úkoly a odpovědnost všech pracovníků
jsou podpořeny hmotnou zainteresovaností. Nedílnou
a trvalou součástí kvalifikačních
požadavků stanovených pro účely
odměňování práce musí
být znalost předpisů o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci. Aby se
podpořila celá soustava pák osobní
i kolektivní hmotné zainteresovanosti na snižování
úrazů, bude nutné vycházet při
hodnocení výsledků socialistického
soutěžení, při stanovení výše
prémií, podílu do podnikových fondů
pracujících a do jiných obdobných
fondů nejen z výrobních a ekonomických
výsledků, ale i z vývoje úrazovosti
a zlepšování podmínek bezpečné
práce.