Naše rozvíjející se zemědělská výroba stále rychleji a zřetelněji zajišťuje plnohodnotnou výživu našeho obyvatelstva vyšším podílem lehce stravitelného masa, lehce stravitelných tuků, především másla, většího množství mléka a vajec a tím výrazně sleduje základní podmínky k udržení zdraví pracujícího lidu a rozvoje mladé generace.

Vítězné dovršení výstavby socialismu v naší zemi a uskutečňování opatření KSČ a vlády k všestrannému rozvoji výrobních sil v celém národním hospodářství pro zabezpečení úkolů ve třetí pětiletce vytvářejí všechny podmínky k tomu, aby v růstu zemědělské výroby bylo dosaženo úrovně plánovaných úkolů třetí pětiletky za čtyři roky. Při budování vyspělé socialistické společnosti jsou prováděna rozhodná opatření s použitím plné váhy socialistického průmyslu a za pomoci všeho lidu k rychlejšímu rozvoji zemědělské výroby. Na tom také závisí proporcionální rozvoj celého národního hospodářství a růst životní úrovně pracujícího lidu. Vítězstvím socialistických výrobních vztahů na naší vesnici je plněna základní podmínka pro rychlejší rozvoj výrobních sil i v zemědělství, aby se zemědělská výroba během 10 let svojí organizací i velkovýrobními formami vyrovnala průmyslové výrobě.

Těmto úkolům má rovněž sloužit vládní návrh zákona o veterinární péči. Jeho vliv se musí uplatňovat prostřednictvím účinné preventivní ochrany zdraví zvířat prostřednictvím hygieny, životního prostředí chovů, hygieny výživy, plemenitby, odchovu a ošetřování. Její vliv dále bude pokračovat v podnicích potravinářského průmyslu a dalších výrobnách, kde se suroviny živočišného původu vyrábějí a zpracovávají. Končit bude ve skladech a zařízeních, z nichž se tyto produkty předávají do oběhu. V tomto smyslu je zpracován i nový vládní návrh zákona o veterinární péči. Návrh zákona byl široce promyšlen a i zemědělský výbor Národního shromáždění po podrobné debatě jej projednal a doporučil Národnímu shromáždění ke schválení.

Tento zákon dává předpoklady k úspěšnému zajišťování zásadního předpokladu živočišné výroby zdraví zvířat v souladu se snahou k docílení co největší produkce živočišných potravin a surovin, k zajištění jejich kvality a zdravotní nezávadnosti.

Oproti dřívějším veterinárním zákonům je patrno daleko širší pojetí činnosti veterinární služby. Úkoly veterinární služby jsou přesněji a konkrétněji stanoveny, což bude znamenat lepší a účelnější zapojení odborných pracovníků při komplexním zajišťování zdraví zvířat, zejména preventivní činností s hygienickou péčí, dále činností a kontrolou, prováděnou v zařízeních, zpracovávajících suroviny a potraviny živočišného původu.

Nová zákonná úprava na rozdíl od dosavadní daleko konkrétněji staví do popředí veškeré činnosti veterinární služby prevenci, ať již pokud se týká ochrany zdraví zvířat, tak i zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu a krmiv.

Je velikou předností nového zákona, že k tomuto úsilí zavazuje vedle samostatných veterinárních lékařů i všechny ostatní složky v zemědělské výrobě, zejména živočišné. Naše veterinární služba zdravotní, vědecká činnost a praxe má jistě vysokou úroveň a dobrou tradici. Opírá se dnes o široce rozvinutou síť vědeckých pracovišť v Československé akademii věd a vysoké školy v Brně. Je to správné a nutné, neboť otázka úspěšného boje s nákazami včetně vypracování a uskutečňování plánu boje proti tuberkulóze skotu musí se především opírat o vědecké ústavy a pracovníky. A úvahy, že tyto úkoly jsou dnes jen otázkami organizačními a nikoliv vědeckými, jsou nejen nesprávné, ale i škodlivé. V novém zákoně se správně zdůrazňuje nutnost úzké spolupráce s hygienicko-protiepidemickou službou. Zkušenosti z poslední doby zvláště v úsilí o zlepšení hygienického ošetřování mléka jasně prokazují, jak tato spolupráce je prospěšná. A jistě v budoucnu bude se veterinární péče nadále rozvíjet také v těsné spolupráci s Československou akademií věd, Výzkumnými ústavy ministerstva zdravotnictví a lékařských fakult. Ovšem pouhá vědecká a odborná úroveň naší veterinární péči nestačí. Veterinární péče nemůže splnit dané a velké úkoly, když to nebude současně uvědomělá masově organizační politická práce mezi všemi odpovědnými pracovníky na tomto úseku.

Jen tak mohou mít naši veterinární lékaři plnou důvěru a autoritu, kterou potřebují k zabezpečování jistě někdy obtížných a složitých úkolů, ukládaných jim novým zákonem. Soudruzi poslanci, jsem přesvědčen, že zákon o veterinární péči prospěje našemu socialistickému zřízení a odstraní nedostatky v ozdravování chovu zvířat a prospěje zdraví našeho lidu. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Dávám slovo posl. Hejlové.

Posl. Hejlová: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Úkoly třetího pětiletého plánu, které chceme v zemědělské výrobě splnit za 4 roky, si vyžadují mimořádná opatření na všech úsecích, které se zemědělskou výrobou souvisejí. Tak i nový zákon o veterinární péči přichází jistě právě včas. Vždyť nejen zvyšování zemědělské výroby, ale i správná péče o zdravé hospodářské zvířectvo, zamezí zbytečným ztrátám, nám zachrání velké hodnoty právě těch živočišných produktů, kterých, jak všichni víme, stále na trhu není dostatek. O jak velké hodnoty jde, slyšeli jsme ve zpravodajské zprávě. Nový zákon nám bude velkým pomocníkem právě při předcházení ztrátám, které jsou často zaviněny neznalostí i zanedbáváním základní péče o hygienu při různých zákrocích, nedostatečnou kontrolou nezávadnosti krmiv a dalšími příčinami, o kterých chci pohovořit.

Jistě si nikdo z nás nepředstavuje, že zdravý, dobře vyvinutý skot nám může vyrůstat ve tmavých, špatně větraných stájích, uvázaný u žlabu. A zde mohou veterinární pracovníci udělat velký kus propagační práce. Zaprvé, vysvětlit pracovníkům v živočišné výrobě, jak je nutné i u zvířat dodržování čistoty, pravidelnosti v krmení a dostatku pohybu. Někdy mají i ošetřovatelé skotu zájem o vypouštění do výběhu a nemají pochopení ze strany vedení zemědělského závodu, jindy je to obráceně. A zde záleží na veterináři, jak dovede nutnost výběhu vysvětlit na základě zvýšeného užitku. U skotu máme velký úkol v likvidaci TBC a pohyb venku je jedním z předpokladů ozdravění skotu a zdravého vývinu mláďat i dobré užitkovosti dojnic. Zde bych chtěla uvést několik příkladů z mého okresu. Na počátku roku 1960 byla u nás celookresně následující situace: u skotu celkem reagovalo na tuberkulinaci 7,4 %, u dojnic 12,2 %.

Od 1. 7. 1960 do 1. 1. 1961 podařilo se nám snížit u skotu na 5,8 %, u dojnic na 9,9 %. Tím byl náš plán snižování tuberkulózy u skotu nejen splněn, ale i překročen. Za rok 1960 podařilo se nám rozšířit JZD prostá TBC o dalších 10, celkově máme 53 JZD prostých TBC.

Jak využíváme státní podpory k ozdravění skotu. Například v obci Lukové, kde se podařilo snížit procento onemocnění během jednoho roku o 7 a půl procenta ozdravění u 70 kusů skotu, dostalo státní podporu 105 000 Kčs. Velmi markantním příkladem je JZD Rudoltice, kde zamoření činilo 50 % a zde se podařilo snížit během jednoho roku o 10 a půl procenta, ozdravěno 42 kusů dojnic, státní podpora činila 96 600 Kčs.

Dále bych zde chtěla zdůraznit, že všude, kde je skot ve výběhu nebo na pastvě, daří se ozdravování mnohem lépe. Například JZD Anenská studánka neb Albrechtice, kde nedostatek krmiv je přímo nutil k pastvě, kde se již po několik let soustavně po celé léto dobytek pase, již po tři léta se neobjevil žádný případ reagence na TBC. Zdůrazňuji to proto, že ne vždycky jen nedostatek krmiv nám zapříčiňuje onemocnění zvířat. Musím zde ovšem také vyzvednout skutečně dobrou péči téměř všech veterinářů našeho okresu, kteří dosti přísně kontrolovali všechna nutná opatření, která nám pomáhala zamezit šíření onemocnění zvláště při sestajování. Na základě této spolupráce a při jejím dalším rozšíření chceme dosáhnout ozdravění celkového stáda v podstatě již do konce roku 1963. Dále bych chtěla upozornit, že na základě dobré péče se v posledních letech onemocnění bangem vůbec nevyskytla.

Další závažnou otázkou je výstavba ustajovacích prostorů ať již jde o kravíny, vepříny neb drůbežárny. V prvé řadě bych zde chtěla připomenout projekčním organizacím, aby pamatovaly, že v těchto stájích pracují lidé a aby v projekci byla zahrnuta základní hygienická a sociální zařízení. Myslím, že místnost při stájích, ve které se může krmič převléct a umýt, není žádným přepychem. Tato místnost by dále sloužila k umístění lékárničky s potřebným vybavením pro případ úrazu některého zaměstnance. Dále by zde bylo vybavení potřebné pro ošetření vylíhlých mláďat i případné jiné veterinární zákroky. Ještě je důležité vybavení této místnosti čistou mycí soupravou pro potřebu veterináře, který se zde připravuje na provedení nutného zákroku.

Dosud není také dobrá situace ve vybavení našich veterinárních středisek moderními veterinárními nástroji. Živočišná výroba se soustředila ve většině našich vesnic do velkých celků a přesto jsou naši veterináři nuceni pracovat s takovými nástroji, které používali při svých ojedinělých zákrocích v malovýrobě. Mám na mysli zejména injekční stříkačky, kterých se používá při hromadném očkování, kde by jistě bylo možné odstranit neustálé ruční nasávání nějakým automatickým neb poloautomatickým zařízením. Našim veterinářům by byla práce usnadněna a byla by jistě také v tomto směru produktivnější. Zde by mělo říci své slovo vývojové středisko lékařských přístrojů.

Že je nutné již při projekci si ověřit plán s veterinárním pracovníkem, dokazují i další příklady. Co se např. stalo u nás v obci Horní Čermná: Místní JZD dostalo plán na výstavbu porodny pro prasnice. Zde bylo družstvu poraděno, že lze k impregnaci dřeva použít surové kyseliny karbolové a následkem bylo - hromadné hynutí selat. Z prvních vrhů uhynulo téměř vše a ještě došlo k velkému onemocnění prasnic. Veterinář, který se jel podívat, co je příčinou tak velkého hynutí, musil nařídit bezpodmínečně odklidit všechno toto dřevo, nahradit novým nezávadným a škoda činila během několika týdnů více jak 30 000 Kčs. A to je myšlena jenom škoda, vyčíslená pro místní JZD. Co nám takovéto případy nadělají škody pro národní hospodářství, jsme slyšeli z referátu s. ministra zemědělství a při tom jsou zcela zbytečné.

Rovněž usazování jednotlivých stájí do terénů je třeba dělat ze dvou hledisek. Za prvé vybírat méně úrodnou půdu, se kterou musíme u nás šetrně zacházet a za druhé vybírat vhodná místa pro zdraví jednotlivých druhů zvířat a nezapomínat ani na profilakční opatření. Na toto zvlášť pamatovat u velkých sloučených JZD. Zde by šlo jistě zařídit, aby ve sloučeném JZD byl například skot reagující na TBC umístěn jen v jedné obci a tak se omezila možnost dalšího šíření v ostatních obcích sloučeného JZD. Podobná opatření udělat i u jiných infekčních onemocnění hospodářského zvířectva. Podobně postupovat i u přestaveb starších objektů, kterých využíváme k nové velkovýrobě zaváděním nové technologie volného ustájení na hluboké podestýlce. Zde je nebezpečí nákazy vyšší a je nutno ještě více dbát preventivních opatření.

Další podmínkou zdravého rozvoje veškerých chovů hospodářského zvířectva je nejen dostatek krmiva, jeho správné biologické složení, ale i pravidelné podávání a pokud možno bezztrátové skladování, a to jak u objemného krmiva, tak i u jadrných krmiv. Zde zvláště při kombajnové sklizni je nutné časté provzdušnění, aby nedošlo k plesnivění neb zatuchnutí. Většina jadrného krmiva prochází u nás přes mísírny výkupních závodů. Tyto mají dbát o nezávadnost a vysokou krmnou hodnotu směsí. Musí proto i zemědělské výrobní závody dodávat do mísíren zdravé zrniny. Potom bude záležet již jen na pracovnících mísíren, jaká bude kvalita směsi. Tyto směsi by snad bylo možné, a zemědělským závodům by velmi pomohlo, ještě více obohacovat minerálními a antibiotickými přísadami. Vyrábět dostatek speciálních směsí pro mláďata v takovém složení, aby zajišťovala skutečně jejich zdravý vývoj a zamezovala zbytečným hynutím. Věřím, že náš vyspělý průmysl, zvláště nyní, kdy chceme dosáhnout rozhodujícího obratu v zemědělské velkovýrobě, bude nám stále více pomáhat. A právě v péči o předcházení onemocnění můžeme společným úsilím udělat velký kus práce a zachovat našemu národnímu hospodářství velké hodnoty.

V novém zákoně je několikrát zdůrazněno, že odpovědnost za správnou péči o zdravý rozvoj chovu našeho hospodářského zvířectva mají jak chovatelé, funkcionáři zemědělských závodů, tak i veterinární pracovníci. Tato společná zodpovědnost povede jistě k ještě těsnější spolupráci všech. Všichni přece víme, že účinnost sebelépe vypracovaného zákona závisí vždy stejně na tom, jak ho lidé uvedou do života. Musí se s ním dobře seznámit naši veterináři na svých poradách, projednat jeho hospodářský a hlavně politický význam. Vždyť jsou to v prvé řadě oni, kteří nám pomáhají k převýchově nového člověka na vesnici a jejich slovo, jako slovo odborníka, na většinu vesnických lidí hodně platí. Proto je nutné, aby oni v prvé řadě měli jasno, co nám nový zákon má přinést a v tom směru pracovali na našich vesnicích. Můžeme říci, že máme již většinu dobrých a obětavých pracovníků - veterinářů. Máme však ještě i takové, i když na štěstí ne mnoho, kteří stále vzpomínají na doby, kdy léčení domácího psíka neb jiného domácího miláčka buržoazní rodiny vynášelo pěkné příjmy a dosud nepochopili, že na tyto příjmy strádalo mnoho dělnických nebo deputátnických rodin. V tom je, myslím, právě ten starý pohled na práci, vidět v ni jen prostředek k získání peněz. My však musíme vidět v naší práci morální povinnost vůči společnosti, dělat svoji práci s otevřenýma očima a pomáhat všude tam, kde nám to odborné znalosti umožňují. To také znamená nejen od socialistické společnosti chtít, ale také podle svých schopností a možností dávat. Využít odborných znalostí k tomu, vychovávat pracovníky živočišné výroby k zodpovědnému plnění všech rad a nařízení veterináře. Cítit spoluzodpovědnost za splnění všech úkolů zemědělství. Jedině takto pochopený zákon, uvedený v život, nám bude platným pomocníkem i vychovatelem nového člověka. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Pořad přihlášených řečníků je vyčerpán.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tudíž skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. inž. Benešové. (Vzdává se slova.)

Posl. Benešová se vzdává slova, můžeme přistoupit k hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle předložené zprávy výboru zemědělského.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o veterinární péči, a to ve znění zprávy výboru zemědělského, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o veterinární péči.

Tím jsme projednali šestý bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu pořadu, kterým je

7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 39), kterým se předkládají Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu:

1. úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém, podepsaná v New Yorku dne 30. října 1958,

2. úmluva o volném moři, podepsaná v New Yorku dne 30. října 1958,

3. úmluva o pevninské mělčině, podepsaná v New Yorku dne 31. října 1956.

Zpravodajem je posl. Illa, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Illa: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky byla předložena k projevu souhlasu Úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém, podepsaná v New Yorku dne 30. října 1958, úmluva o volném moři, podepsaná téhož dne a Úmluva o pevninské mělčině, podepsaná rovněž v New Yorku dne 31. října 1958. Tyto úmluvy mají pro Československo jakožto stát vnitrozemský značný význam, neboť mu zajišťují přístup k moři.

Rozsáhlá námořní doprava československého zboží ukazuje, že Československá socialistická republika má na námořní přepravě větší podíl než mnohý přímořský stát a že vzhledem k rozsahu zámořských přeprav a široké spolupráci s mnoha zeměmi má hospodářský zájem na svobodném provádění námořní dopravy jak na volném moři tak i průplavy a úžinami, které mají mezinárodní význam. Nejdůležitější umělou námořní dopravní cestou Suezským průplavem, prochází například na různých lodích téměř 2 milióny tun československého zboží ročně.