Místopředseda NS Fiala:
Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí,
můžeme přistoupit k hlasování.
Protože nebyly podány
žádné pozměňovací návrhy,
dám hlasovat o celém vládním návrhu
najednou podle předložené zprávy výboru
pro plán a rozpočet.
Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým
vládním návrhem zákona o zrušení
daně z výkonů, a to ve znění
zprávy výboru pro plán a rozpočet,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní
shromáždění jednomyslně schválilo
vládní návrh zákona o zrušení
daně z výkonů.
Tím jsme projednali pátý
bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého bodu pořadu, kterým je
6. Zpráva výboru
zemědělského (tisk 49) k vládnímu
návrhu zákona (tisk 42) o veterinární
péči.
Zpravodajem je posl. inž. Benešová,
dávám jí slovo.
Zpravodajka posl. inž. Benešová:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Vládní návrh
zákona o veterinární péči,
který je dnes předkládán plénu
Národního shromáždění
k projednání a schválení, je dalším
v řadě zákonů, jehož zrození
si vynutily celkové změny, k nimž došlo
a neustále dochází v naší společnosti.
Období, ve kterém žijeme,
je charakterizováno jako období rozvinuté
socialistické společnosti, měnící
se krok za krokem ve společnost komunistickou. K podstatným
změnám dochází v průběhu
posledních několika let zejména na naší
vesnici, kde bylo dosaženo rozhodného vítězství
socialistických výrobních vztahů.
Tím byl dán základ pro další
socialistickou přestavbu vesnice, pro důsledný
přechod od malovýroby k velkovýrobě.
Soudruh Novotný ve svém
projevu na zasedání ÚV KSČ v právě
uplynulých dnech řekl, že jednotícím
heslem pro všechnu naši práci na vesnici se stal
úkol pozvednout do roku 1970 úroveň zemědělské
výroby na úroveň výroby průmyslové.
Bez uskutečnění tohoto úkolu nebylo
by možné vybudovat vyspělou socialistickou
společnost a shromáždit dostatečné
síly pro přechod ke komunismu. Splnění
tohoto úkolu je nezbytné pro postupné odstraňování
podstatných rozdílů mezi městem a
vesnicí k vytvoření jednotné společnosti
pracujících. Tento úkol nastolil sám
život a potřeby dalšího rozvoje socialistické
společnosti. Musí být řešen,
protože není trvale možné, aby vedle sebe
existoval vyspělý průmysl s vysokou technikou,
s rostoucí automatizací, se stále dokonalejší
organizací práce a na druhé straně
pokulhávalo zemědělství. Jedině
správně organizovaná zemědělská
velkovýroba je klíčem k vytváření
nové socialistické vesnice.
Předpokladem zemědělské
velkovýroby je soustředění půdního
fondu do větších celků, s tím
souvisí lepší vybavení zemědělských
závodů mechanizačními prostředky
a zároveň zvýšená koncentrace
živočišné výroby. To však
je teprve počátek. Nestačí soustředit
základní prostředky do větších
celků a uplatňovat v nich malovýrobní
způsob práce. V zemědělské
velkovýrobě, tak jako tomu bylo při přeměně
manufaktury v továrnu, musí nevyhnutelně
dojít ke změně technologických pracovních
postupů. Uplatňování nové technologie
musí však být uskutečňováno
mnohem rychleji a účinněji než tomu
bylo dosud. Změny charakteru práce v zemědělství
povedou nejen k vyšší výrobě, ale
povedou i k podstatnému zvýšení kulturní
úrovně na vesnici, budou napomáhat utvářet
tvůrčí vztah k práci a formovat nový
socialistický způsob života pracujících
v zemědělství.
Když se podíváme
dnes na naši vesnici, vidíme, že dostává
už svoji novou tvář. Postupně mizí
staré nevhodné stáje a jsou nahrazovány
vzdušnými a prostornými stavbami, přibývá
strojů, zmenšuje se podíl nejnamáhavějších
fyzických prací. To vše se již dnes určitou
měrou odráží v myšlení člověka,
který na vesnici žije. Dnes už je málo
takových, kteří by na otázku - bude-li
dobrá úroda, odpověděli: Dá-li
pánbůh, bude. - Lidé si uvědomují,
že je především v jejich moci, zda bude
dobrá úroda, dostatek krmiva pro zvířata
a od zvířat vysoká užitkovost. A právě
toto vědomí dalo vznik hnutí splnit pětiletku
v zemědělství za 4 roky.
Úkoly třetího
pětiletého plánu směřují
k zabezpečení soustavného zvyšování
životní úrovně všeho našeho
lidu. Součástí vzrůstající
životní úrovně je nepochybně
zajištění dostatečného množství
kvalitních zdravotně nezávadných potravin
živočišného původu, které
jako zdroj bílkovin jsou nezbytně nutné pro
lidský organismus.
Celostátní konference
KSČ v červenci m. r. a letošní únorové
zasedání ústředního výboru
KSČ zdůraznilo význam živočišné
výroby tím, že ji označilo za klíčovou
otázku dalšího rozvoje socialistického
zemědělství.
Úkoly dané třetím
pětiletým plánem v rozvoji živočišné
velkovýroby by nebylo možné splnit a překročit
bez současného zvýšení péče
o zdraví chovů hospodářských
zvířat a bez zvýšení starosti
o zajištění zdravotní nezávadnosti
surovin živočišného původu. Proto
přichází návrh zákona o veterinární
péči právě včas. Jen zdravá
zvířata jsou schopna plné výkonnosti
a produkce, jen zdravá zvířata mohou být
zdrojem zdravotně nezávadných a biologicky
plnohodnotných potravin. Nesmíme si zastírat,
že naše živočišná výroba
ve srovnání s ostatními evropskými
lidově demokratickými státy na tom není
právě nejlépe. Proto musíme zaměřit
všechno úsilí k tomu, abychom z toho nepříliš
čestného místa postoupili. To ovšem
znamená nejen zintenzívnit a zlepšit hospodaření,
ale i zabraňovat ztrátám, které jsou
často zbytečné. Jednou z cest, jak zbytečným
ztrátám zabránit, je provádění
systematické veterinární prevence. V návrhu
předkládaného zákona se preventivní
péče o zvířata objevuje poprvé.
Až dosud byla veterinární péče
zaměřena především na léčení
nemocí a tlumení nákaz. Proč tomu
tak bylo? Jednak proto, že v buržoazní republice
šlo velkostatkářům především
o momentální zisky ze živočišné
výroby. Krav bylo využíváno jen pokud
dávaly maximální produkci a potom byly výhodně
prodávány na maso. Velkostatkářům
tolik nezáleželo na tom udržet dojnice v chovu
co nejdéle, protože za vybrakované výhodně
nakoupili od drobných zemědělců nové.
Za druhé proto, že ani po osvobození nebyly
v drobné roztříštěné malovýrobě
předpoklady pro vykonávání veterinární
péče v tomto směru. Veterinární
lékaři se neopírali často ve své
práci o široké masy zemědělských
pracovníků, a to i tehdy, když došlo k
založení JZD, když postupně docházelo
k socializaci naší vesnice. Tento stav byl důsledkem
tehdejší úpravy veterinární služby,
která nebyla změněna ani vydáním
zákona 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné
výroby a vládního nařízení
99 z r. 1952 Sb., v nichž se otázka všestranné
a komplexní péče o zdraví zvířat
neřešila.
Nová situace vyplývající
z úplného vítězství socialistických
výrobních vztahů v zemědělství,
nová rozsáhlá úprava působnosti
národních výborů a s tím vším
vytyčené smělé úkoly v zemědělství
v příštích letech vynutily si nutně
celou změnu koncepce i v otázce veterinární
péče, která se tak stává nedílnou
součástí rozvoje živočišné
velkovýroby.
Jedním z nejtěžších
úkolů, které musíme zvládnout
do r. 1968, je ozdravění našeho skotu od tuberkulózy.
Ztráty, ke kterým v důsledku tohoto onemocnění
u našich stád dochází, představují
denní hodnotu téměř 3 mil. Kčs.
K nemenším ztrátám dochází
též trvalou neplodností krav a proto zaměřuje
veterinární služba své úsilí
především k tlumení a prevenci těchto
chorob. Udržení dobrého zdravotního
stavu našich chovů je závislé nejen
na dobře prováděné veterinární
péči samé, ale i na dodržování
základních zoohygienických opatření,
na jejichž plnění se podílí celý
aktiv pracovníků - ošetřovatelů,
zootechniků, vedoucích představitelů
zemědělských závodů, ale i
politických pracovníků, i když rozhodující
úlohu zde musí sehrát veterinární
služba. Řešení otázky prevence
je třeba chápat komplexně v souvislosti s
prostředím. Proto je třeba zaměřit
pozornost především na správný
odchov mláďat a jejich ošetřování,
na správné krmení zvířat a
vytvoření vhodného a zdravotně nezávadného
prostředí. Proto je v nově navrhovaném
zákonu zakotvena zásada, že při jednání
o novostavbách nebo přestavbách zemědělských
objektů musí být brán zřetel
na veterinárně hygienické požadavky.
Jedině tak dosáhneme žádoucích
výsledků, to je ozdravění našich
stád. V tomto směru musí být také
zaměřena na vesnici osvětové a propagační
práce odborných i politických pracovníků
škol a vědeckých institucí.
Mnohdy si ošetřovatel
nebo funkcionář JZD, když uvidí několik
uhynulých selat, pomyslí, že to v celostátním
měřítku nic neznamená. Ale když
tato nic sečteme, dojdeme k roční ztrátě
asi 2 mil. kusů selat, tj. 2 mil. q vepřového
masa, o které bylo ochuzeno naše národní
hospodářství, mnohdy jen z neznalosti nebo
nedbalosti, z nedodržení hygienických zásad.
Když přesvědčíme každého
družstevníka nebo zaměstnance státního
statku o tom, že ztráty vzniklé z nemocnosti,
kterou můžeme odstranit zlepšenou výživou,
péčí a zoohygienickými opatřeními,
představují denně hodnotu, jež se rovná
asi 200 traktorům, pak se i ten nejlhostejnější
nad tím zamyslí.
Soudružky a soudruzi poslanci,
předkládaný návrh zákona neřeší
jen otázku zajištění zdraví zvířat,
ale pomáhá řešit i otázku zdraví
lidí tím, že se nespokojuje s požadavkem
uplatňování veterinární péče
jen v zemědělských závodech, ale výslovně
sleduje i další místa, kde se v procesu zužitkování
zvířata nacházejí. To je například
při prodeji na nákupních a přejímacích
místech, na výstavách, na jatkách,
v dopravě i v továrnách na potraviny a suroviny
živočišného původu, ve skladech
a ve sběrnách. Veterinární péče
se vztahuje nejen na hospodářská zvířata,
ale i na zvířata v domácnostech, zvířata
v zoologických zahradách, zvěř apod.,
protože i zde může dojít ke vzniku a k
šíření nákaz a jiných
hromadných onemocnění.
Zvláštní pozornost
je věnována též ochraně státního
území před zavlečením nemocí
zvířat přicházejících
z dovozu, popřípadě provážených
státním územím.
Pro případy, kdyby
přesto došlo ke vzniku a šíření
některých nákaz nebo hromadných onemocnění,
budou při zemědělských komisích
národních výborů všech stupňů
ustaveny tzv. nákazové komise, volené z odborných
pracovníků, kteří mohou být
okamžitě po ruce, zejména z řad hospodářských
a rozpočtových organizací, popřípadě
organizací společenských, dále z řad
členů veřejné bezpečnosti a
jiných orgánů státní správy,
které mohou okamžitě k organizování
opatření k tlumení nákaz vyslat své
pracovníky. V čele komise je poslanec, člen
zemědělské komise.
Důležité pro udržování
zdraví lidí je přísné ustanovení,
že jatečná zvířata, jejichž
maso je určeno pro veřejné zásobování,
podléhají povinnému veterinárnímu
vyšetření před poražením,
při poražení a po porážce. Smysl
tohoto důkladného vyšetření spočívá
za prvé v tom, že se pracujícím dostanou
kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny,
za druhé v tom, že z výsledků prohlídky
je možno učinit závěry zpětně
do zemědělské prvovýroby a tak likvidovat
případná zjištěná ohniska
nákaz a zabránit dalším ztrátám
ve výrobě. Dosavadní úprava veterinární
činnosti spojovala nedostatečně tento úsek
s prevencí v zemědělské výrobě.
Prohlídky byly prováděny odtrženě
a dokonce podle pravidel zastaralých předpisů.
Úzká spojitost veterinární
péče o úkoly hygieny potravin vyžaduje,
aby péče o zdravotní nezávadnost potravin
a surovin živočišného původu nekončila
při prohlídce na jatkách. Návrh zákona
proto upravuje i činnost na úseku hygienického
dozoru nad zdravotní nezávadností potravin
a surovin živočišného původu a
vytváří tak komplexní spojení
úkolů veterinární péče
v prvovýrobě s úkoly hygienického
dozoru nad potravinami a surovinami od výroby až do
distribuce.
Zabezpečování
úkolů veterinární péče
spolu s dozorem nad zdravotní nezávadností
potravin spadá do působnosti národních
výborů, Tak je i na tomto úseku činnosti
naplňována zásada nebývalého
rozšíření pravomoci národních
výborů jako orgánů státní
moci. Navrhovaný zákon upřesňuje působnost
národních výborů, jak byla upravena
vládním nařízením č.
71/1960 Sb., a v zásadách stanoví úkoly
na tomto úseku jednotlivým stupňům
národních výborů. K odborné
činnosti mají okresní a krajské národní
výbory veterinární zařízení,
v nichž jsou soustředěny všechny složky
veterinární činnosti spolu s dozorem nad
zabezpečováním zdravotní nezávadnosti
potravy a surovin živočišného původu.
Okresní národní výbory pověřují
odborně způsobilé pracovníky, aby
ukládali opatření nutná k uplatnění
řádné veterinární péče.
Soudružky a soudruzi poslanci,
ještě nikdy nebyly otázky veterinární
péče řešeny v tak komplexním
pojetí a na tak široké demokratické
základně jako je tomu nyní, kdy máme
možnost opřít se při veškeré
společenské činnosti o nejširší
aktivitu všech občanů. Možnosti pro takovéto
provádění veterinární péče
jsou dány naším socialistickým zřízením.
Nikde jinde než v socialistickém či lidově
demokratickém státě nemůže být
předložen veterinární zákon v
takové podobě, v jaké jej projednáváme
a schvalujeme dnes my. Pro nás je vydání
nového zákona nejen samozřejmostí,
ale absolutní nutností. Směřuje spolu
s ostatními opatřeními v živočišné
výrobě k jejímu pozvednutí na vyšší
úroveň, která je nezbytná pro další
rozvoj celkové úrovně hospodaření
v našem zemědělství i v našem státě.
Soudružky a soudruzi poslanci,
zemědělský výbor se ve své
schůzi podrobně zabýval návrhem zákona
o veterinární péči a provedl některé
drobnější úpravy, tak jak je uvedeno
v písemné zprávě. Vedle těchto
drobnějších změn chtěla bych
upozornit na dvě významnější
změny, především v § 1, kde je
vsunut doplněk, že veterinární péči
je třeba upravit tak, aby odpovídala nejen potřebám
socialistické živočišné velkovýroby
a zabezpečovala zdraví chovu hospodářských
zvířat, ale také tak, aby přispívala
k předcházení chorob přenosných
ze zvířat na člověka. Za druhé
v § 20, kde na žádost ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
byla působnost zákona stanovena od 1. 10. 1961.
Soudružky a soudruzi, doporučuji
ve smyslu uvedených změn navrhovaný zákon
schválit ve znění zprávy výboru.
(Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala:
K projevu se přihlásil ministr zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
Vratislav Krutina. Prosím soudruha ministra, aby
se ujal slova.
Ministr zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
Krutina: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci!
Jak zdůraznila už posl.
Benešová, na nedávném zasedání
ÚV KSČ bylo zdůrazněno, že jednotícím
heslem pro všechnu naši práci na vesnici se stal
úkol pozvednout do roku 1970 úroveň zemědělské
výroby na úroveň průmyslu. Bez jeho
uskutečnění nelze vybudovat vyspělou
socialistickou společnost a shromáždit dostatečné
síly pro přechod ke komunismu. Jeho splnění
je nezbytné pro postupné odstraňování
podstatných rozdílů mezi městem a
vesnicí.
Všechny současné
i perspektivní otázky musíme řešit
tak, abychom uskutečňovali tyto zásady.
Zabezpečení dostatku
zemědělských produktů v současném
i dalším období vyžaduje maximálně
využít všech rezerv a možností k
růstu výroby a tržního množství.
Je tedy třeba nejen plnit, ale i překračovat
stanovené úkoly třetího pětiletého
plánu.
Předložený zákon
o veterinární péči má k tomu
pomoci. Je součástí těch opatření,
která mají zabezpečit rozvoj živočišné
výroby a tak i dostatek výrobků živočišného
původu v souladu s plánem růstu osobní
spotřeby a životní úrovně lidu.
Má přispět k tomu, aby byly uskutečněny
hlavní předpoklady, a to - zvýšena užitkovost
hospodářských zvířat a jejich
stavy.
Jestliže již dnes v plné
vážnosti vystupuje nutnost zlepšení veterinární
péče do popředí, pak z hlediska nových
úkolů je tato nutnost ještě zřejmější.
Vždyť třetí pětiletka předpokládá
zvýšení živočišné výroby,
a to u masa o 244 000 tun, u mléka o 1665 miliónů
litrů, vajec o 733 mil. kusů. Ke konci roku 1965
musíme vyrobit na 1 ha zemědělské
půdy 61,8 jatečného skotu, 97,1 jatečných
prasat, 746 litrů mléka a 577 kusů vajec.
Jednou z hlavních podmínek pro splnění
těchto úkolů je zvýšení
stavu hospodářských zvířat.
Ve srovnání s rokem 1960 je nutno v roce 1965 zvýšit
stavy hospodářských zvířat
na 100 ha půdy u skotu celkem o 11,5 %, z toho u krav o
14,3 % a u prasnic o 9,4 %. Zvláště důležité
je zvýšení početního stavu krav,
a to o 253 000 kusů. Přitom se musí zajistit
současně podstatný růst užitkovosti
hospodářských zvířat, a to
pokud jde o zvýšení dojivosti krav, přírůstku
hospodářských zvířat, jejich
plodnosti a odolnosti proti nemocem.
Nesmíme proto odkládat
žádné opatření, které
pomáhá využívat všech existujících
rezerv ve výrobě a dosáhnout cílů
vytyčených ústředním výborem
naší strany a vládou.
To také sleduje předkládaný
zákon o veterinární péči. Jeho
obsah obráží nové kvalitativní
podmínky v našem zemědělství
a potřeby rozvoje živočišné výroby
v socialistických zemědělských závodech.