Pondělí 26. června 1961

Místopředseda NS Fiala: Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle předložené zprávy výboru pro plán a rozpočet.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o zrušení daně z výkonů, a to ve znění zprávy výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o zrušení daně z výkonů.

Tím jsme projednali pátý bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu pořadu, kterým je

6. Zpráva výboru zemědělského (tisk 49) k vládnímu návrhu zákona (tisk 42) o veterinární péči.

Zpravodajem je posl. inž. Benešová, dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. inž. Benešová: Soudružky a soudruzi poslanci!

Vládní návrh zákona o veterinární péči, který je dnes předkládán plénu Národního shromáždění k projednání a schválení, je dalším v řadě zákonů, jehož zrození si vynutily celkové změny, k nimž došlo a neustále dochází v naší společnosti.

Období, ve kterém žijeme, je charakterizováno jako období rozvinuté socialistické společnosti, měnící se krok za krokem ve společnost komunistickou. K podstatným změnám dochází v průběhu posledních několika let zejména na naší vesnici, kde bylo dosaženo rozhodného vítězství socialistických výrobních vztahů. Tím byl dán základ pro další socialistickou přestavbu vesnice, pro důsledný přechod od malovýroby k velkovýrobě.

Soudruh Novotný ve svém projevu na zasedání ÚV KSČ v právě uplynulých dnech řekl, že jednotícím heslem pro všechnu naši práci na vesnici se stal úkol pozvednout do roku 1970 úroveň zemědělské výroby na úroveň výroby průmyslové. Bez uskutečnění tohoto úkolu nebylo by možné vybudovat vyspělou socialistickou společnost a shromáždit dostatečné síly pro přechod ke komunismu. Splnění tohoto úkolu je nezbytné pro postupné odstraňování podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí k vytvoření jednotné společnosti pracujících. Tento úkol nastolil sám život a potřeby dalšího rozvoje socialistické společnosti. Musí být řešen, protože není trvale možné, aby vedle sebe existoval vyspělý průmysl s vysokou technikou, s rostoucí automatizací, se stále dokonalejší organizací práce a na druhé straně pokulhávalo zemědělství. Jedině správně organizovaná zemědělská velkovýroba je klíčem k vytváření nové socialistické vesnice.

Předpokladem zemědělské velkovýroby je soustředění půdního fondu do větších celků, s tím souvisí lepší vybavení zemědělských závodů mechanizačními prostředky a zároveň zvýšená koncentrace živočišné výroby. To však je teprve počátek. Nestačí soustředit základní prostředky do větších celků a uplatňovat v nich malovýrobní způsob práce. V zemědělské velkovýrobě, tak jako tomu bylo při přeměně manufaktury v továrnu, musí nevyhnutelně dojít ke změně technologických pracovních postupů. Uplatňování nové technologie musí však být uskutečňováno mnohem rychleji a účinněji než tomu bylo dosud. Změny charakteru práce v zemědělství povedou nejen k vyšší výrobě, ale povedou i k podstatnému zvýšení kulturní úrovně na vesnici, budou napomáhat utvářet tvůrčí vztah k práci a formovat nový socialistický způsob života pracujících v zemědělství.

Když se podíváme dnes na naši vesnici, vidíme, že dostává už svoji novou tvář. Postupně mizí staré nevhodné stáje a jsou nahrazovány vzdušnými a prostornými stavbami, přibývá strojů, zmenšuje se podíl nejnamáhavějších fyzických prací. To vše se již dnes určitou měrou odráží v myšlení člověka, který na vesnici žije. Dnes už je málo takových, kteří by na otázku - bude-li dobrá úroda, odpověděli: Dá-li pánbůh, bude. - Lidé si uvědomují, že je především v jejich moci, zda bude dobrá úroda, dostatek krmiva pro zvířata a od zvířat vysoká užitkovost. A právě toto vědomí dalo vznik hnutí splnit pětiletku v zemědělství za 4 roky.

Úkoly třetího pětiletého plánu směřují k zabezpečení soustavného zvyšování životní úrovně všeho našeho lidu. Součástí vzrůstající životní úrovně je nepochybně zajištění dostatečného množství kvalitních zdravotně nezávadných potravin živočišného původu, které jako zdroj bílkovin jsou nezbytně nutné pro lidský organismus.

Celostátní konference KSČ v červenci m. r. a letošní únorové zasedání ústředního výboru KSČ zdůraznilo význam živočišné výroby tím, že ji označilo za klíčovou otázku dalšího rozvoje socialistického zemědělství.

Úkoly dané třetím pětiletým plánem v rozvoji živočišné velkovýroby by nebylo možné splnit a překročit bez současného zvýšení péče o zdraví chovů hospodářských zvířat a bez zvýšení starosti o zajištění zdravotní nezávadnosti surovin živočišného původu. Proto přichází návrh zákona o veterinární péči právě včas. Jen zdravá zvířata jsou schopna plné výkonnosti a produkce, jen zdravá zvířata mohou být zdrojem zdravotně nezávadných a biologicky plnohodnotných potravin. Nesmíme si zastírat, že naše živočišná výroba ve srovnání s ostatními evropskými lidově demokratickými státy na tom není právě nejlépe. Proto musíme zaměřit všechno úsilí k tomu, abychom z toho nepříliš čestného místa postoupili. To ovšem znamená nejen zintenzívnit a zlepšit hospodaření, ale i zabraňovat ztrátám, které jsou často zbytečné. Jednou z cest, jak zbytečným ztrátám zabránit, je provádění systematické veterinární prevence. V návrhu předkládaného zákona se preventivní péče o zvířata objevuje poprvé. Až dosud byla veterinární péče zaměřena především na léčení nemocí a tlumení nákaz. Proč tomu tak bylo? Jednak proto, že v buržoazní republice šlo velkostatkářům především o momentální zisky ze živočišné výroby. Krav bylo využíváno jen pokud dávaly maximální produkci a potom byly výhodně prodávány na maso. Velkostatkářům tolik nezáleželo na tom udržet dojnice v chovu co nejdéle, protože za vybrakované výhodně nakoupili od drobných zemědělců nové. Za druhé proto, že ani po osvobození nebyly v drobné roztříštěné malovýrobě předpoklady pro vykonávání veterinární péče v tomto směru. Veterinární lékaři se neopírali často ve své práci o široké masy zemědělských pracovníků, a to i tehdy, když došlo k založení JZD, když postupně docházelo k socializaci naší vesnice. Tento stav byl důsledkem tehdejší úpravy veterinární služby, která nebyla změněna ani vydáním zákona 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné výroby a vládního nařízení 99 z r. 1952 Sb., v nichž se otázka všestranné a komplexní péče o zdraví zvířat neřešila.

Nová situace vyplývající z úplného vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství, nová rozsáhlá úprava působnosti národních výborů a s tím vším vytyčené smělé úkoly v zemědělství v příštích letech vynutily si nutně celou změnu koncepce i v otázce veterinární péče, která se tak stává nedílnou součástí rozvoje živočišné velkovýroby.

Jedním z nejtěžších úkolů, které musíme zvládnout do r. 1968, je ozdravění našeho skotu od tuberkulózy. Ztráty, ke kterým v důsledku tohoto onemocnění u našich stád dochází, představují denní hodnotu téměř 3 mil. Kčs. K nemenším ztrátám dochází též trvalou neplodností krav a proto zaměřuje veterinární služba své úsilí především k tlumení a prevenci těchto chorob. Udržení dobrého zdravotního stavu našich chovů je závislé nejen na dobře prováděné veterinární péči samé, ale i na dodržování základních zoohygienických opatření, na jejichž plnění se podílí celý aktiv pracovníků - ošetřovatelů, zootechniků, vedoucích představitelů zemědělských závodů, ale i politických pracovníků, i když rozhodující úlohu zde musí sehrát veterinární služba. Řešení otázky prevence je třeba chápat komplexně v souvislosti s prostředím. Proto je třeba zaměřit pozornost především na správný odchov mláďat a jejich ošetřování, na správné krmení zvířat a vytvoření vhodného a zdravotně nezávadného prostředí. Proto je v nově navrhovaném zákonu zakotvena zásada, že při jednání o novostavbách nebo přestavbách zemědělských objektů musí být brán zřetel na veterinárně hygienické požadavky. Jedině tak dosáhneme žádoucích výsledků, to je ozdravění našich stád. V tomto směru musí být také zaměřena na vesnici osvětové a propagační práce odborných i politických pracovníků škol a vědeckých institucí.

Mnohdy si ošetřovatel nebo funkcionář JZD, když uvidí několik uhynulých selat, pomyslí, že to v celostátním měřítku nic neznamená. Ale když tato nic sečteme, dojdeme k roční ztrátě asi 2 mil. kusů selat, tj. 2 mil. q vepřového masa, o které bylo ochuzeno naše národní hospodářství, mnohdy jen z neznalosti nebo nedbalosti, z nedodržení hygienických zásad. Když přesvědčíme každého družstevníka nebo zaměstnance státního statku o tom, že ztráty vzniklé z nemocnosti, kterou můžeme odstranit zlepšenou výživou, péčí a zoohygienickými opatřeními, představují denně hodnotu, jež se rovná asi 200 traktorům, pak se i ten nejlhostejnější nad tím zamyslí.

Soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný návrh zákona neřeší jen otázku zajištění zdraví zvířat, ale pomáhá řešit i otázku zdraví lidí tím, že se nespokojuje s požadavkem uplatňování veterinární péče jen v zemědělských závodech, ale výslovně sleduje i další místa, kde se v procesu zužitkování zvířata nacházejí. To je například při prodeji na nákupních a přejímacích místech, na výstavách, na jatkách, v dopravě i v továrnách na potraviny a suroviny živočišného původu, ve skladech a ve sběrnách. Veterinární péče se vztahuje nejen na hospodářská zvířata, ale i na zvířata v domácnostech, zvířata v zoologických zahradách, zvěř apod., protože i zde může dojít ke vzniku a k šíření nákaz a jiných hromadných onemocnění.

Zvláštní pozornost je věnována též ochraně státního území před zavlečením nemocí zvířat přicházejících z dovozu, popřípadě provážených státním územím.

Pro případy, kdyby přesto došlo ke vzniku a šíření některých nákaz nebo hromadných onemocnění, budou při zemědělských komisích národních výborů všech stupňů ustaveny tzv. nákazové komise, volené z odborných pracovníků, kteří mohou být okamžitě po ruce, zejména z řad hospodářských a rozpočtových organizací, popřípadě organizací společenských, dále z řad členů veřejné bezpečnosti a jiných orgánů státní správy, které mohou okamžitě k organizování opatření k tlumení nákaz vyslat své pracovníky. V čele komise je poslanec, člen zemědělské komise.

Důležité pro udržování zdraví lidí je přísné ustanovení, že jatečná zvířata, jejichž maso je určeno pro veřejné zásobování, podléhají povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením, při poražení a po porážce. Smysl tohoto důkladného vyšetření spočívá za prvé v tom, že se pracujícím dostanou kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny, za druhé v tom, že z výsledků prohlídky je možno učinit závěry zpětně do zemědělské prvovýroby a tak likvidovat případná zjištěná ohniska nákaz a zabránit dalším ztrátám ve výrobě. Dosavadní úprava veterinární činnosti spojovala nedostatečně tento úsek s prevencí v zemědělské výrobě. Prohlídky byly prováděny odtrženě a dokonce podle pravidel zastaralých předpisů.

Úzká spojitost veterinární péče o úkoly hygieny potravin vyžaduje, aby péče o zdravotní nezávadnost potravin a surovin živočišného původu nekončila při prohlídce na jatkách. Návrh zákona proto upravuje i činnost na úseku hygienického dozoru nad zdravotní nezávadností potravin a surovin živočišného původu a vytváří tak komplexní spojení úkolů veterinární péče v prvovýrobě s úkoly hygienického dozoru nad potravinami a surovinami od výroby až do distribuce.

Zabezpečování úkolů veterinární péče spolu s dozorem nad zdravotní nezávadností potravin spadá do působnosti národních výborů, Tak je i na tomto úseku činnosti naplňována zásada nebývalého rozšíření pravomoci národních výborů jako orgánů státní moci. Navrhovaný zákon upřesňuje působnost národních výborů, jak byla upravena vládním nařízením č. 71/1960 Sb., a v zásadách stanoví úkoly na tomto úseku jednotlivým stupňům národních výborů. K odborné činnosti mají okresní a krajské národní výbory veterinární zařízení, v nichž jsou soustředěny všechny složky veterinární činnosti spolu s dozorem nad zabezpečováním zdravotní nezávadnosti potravy a surovin živočišného původu. Okresní národní výbory pověřují odborně způsobilé pracovníky, aby ukládali opatření nutná k uplatnění řádné veterinární péče.

Soudružky a soudruzi poslanci, ještě nikdy nebyly otázky veterinární péče řešeny v tak komplexním pojetí a na tak široké demokratické základně jako je tomu nyní, kdy máme možnost opřít se při veškeré společenské činnosti o nejširší aktivitu všech občanů. Možnosti pro takovéto provádění veterinární péče jsou dány naším socialistickým zřízením. Nikde jinde než v socialistickém či lidově demokratickém státě nemůže být předložen veterinární zákon v takové podobě, v jaké jej projednáváme a schvalujeme dnes my. Pro nás je vydání nového zákona nejen samozřejmostí, ale absolutní nutností. Směřuje spolu s ostatními opatřeními v živočišné výrobě k jejímu pozvednutí na vyšší úroveň, která je nezbytná pro další rozvoj celkové úrovně hospodaření v našem zemědělství i v našem státě.

Soudružky a soudruzi poslanci, zemědělský výbor se ve své schůzi podrobně zabýval návrhem zákona o veterinární péči a provedl některé drobnější úpravy, tak jak je uvedeno v písemné zprávě. Vedle těchto drobnějších změn chtěla bych upozornit na dvě významnější změny, především v § 1, kde je vsunut doplněk, že veterinární péči je třeba upravit tak, aby odpovídala nejen potřebám socialistické živočišné velkovýroby a zabezpečovala zdraví chovu hospodářských zvířat, ale také tak, aby přispívala k předcházení chorob přenosných ze zvířat na člověka. Za druhé v § 20, kde na žádost ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství byla působnost zákona stanovena od 1. 10. 1961.

Soudružky a soudruzi, doporučuji ve smyslu uvedených změn navrhovaný zákon schválit ve znění zprávy výboru. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: K projevu se přihlásil ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství Vratislav Krutina. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství Krutina: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Jak zdůraznila už posl. Benešová, na nedávném zasedání ÚV KSČ bylo zdůrazněno, že jednotícím heslem pro všechnu naši práci na vesnici se stal úkol pozvednout do roku 1970 úroveň zemědělské výroby na úroveň průmyslu. Bez jeho uskutečnění nelze vybudovat vyspělou socialistickou společnost a shromáždit dostatečné síly pro přechod ke komunismu. Jeho splnění je nezbytné pro postupné odstraňování podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí.

Všechny současné i perspektivní otázky musíme řešit tak, abychom uskutečňovali tyto zásady.

Zabezpečení dostatku zemědělských produktů v současném i dalším období vyžaduje maximálně využít všech rezerv a možností k růstu výroby a tržního množství. Je tedy třeba nejen plnit, ale i překračovat stanovené úkoly třetího pětiletého plánu.

Předložený zákon o veterinární péči má k tomu pomoci. Je součástí těch opatření, která mají zabezpečit rozvoj živočišné výroby a tak i dostatek výrobků živočišného původu v souladu s plánem růstu osobní spotřeby a životní úrovně lidu. Má přispět k tomu, aby byly uskutečněny hlavní předpoklady, a to - zvýšena užitkovost hospodářských zvířat a jejich stavy.

Jestliže již dnes v plné vážnosti vystupuje nutnost zlepšení veterinární péče do popředí, pak z hlediska nových úkolů je tato nutnost ještě zřejmější. Vždyť třetí pětiletka předpokládá zvýšení živočišné výroby, a to u masa o 244 000 tun, u mléka o 1665 miliónů litrů, vajec o 733 mil. kusů. Ke konci roku 1965 musíme vyrobit na 1 ha zemědělské půdy 61,8 jatečného skotu, 97,1 jatečných prasat, 746 litrů mléka a 577 kusů vajec. Jednou z hlavních podmínek pro splnění těchto úkolů je zvýšení stavu hospodářských zvířat. Ve srovnání s rokem 1960 je nutno v roce 1965 zvýšit stavy hospodářských zvířat na 100 ha půdy u skotu celkem o 11,5 %, z toho u krav o 14,3 % a u prasnic o 9,4 %. Zvláště důležité je zvýšení početního stavu krav, a to o 253 000 kusů. Přitom se musí zajistit současně podstatný růst užitkovosti hospodářských zvířat, a to pokud jde o zvýšení dojivosti krav, přírůstku hospodářských zvířat, jejich plodnosti a odolnosti proti nemocem.

Nesmíme proto odkládat žádné opatření, které pomáhá využívat všech existujících rezerv ve výrobě a dosáhnout cílů vytyčených ústředním výborem naší strany a vládou.

To také sleduje předkládaný zákon o veterinární péči. Jeho obsah obráží nové kvalitativní podmínky v našem zemědělství a potřeby rozvoje živočišné výroby v socialistických zemědělských závodech.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP