Ešte dnes Najvyššie súdy v kapitalistických štátoch ochotne plnia najšpinavejšie úlohy svojich vlád. Stačí spomenúť tú, ktorú zohral Najvyšší súd Spojených štátov severoamerických v prípadoch justičnej vraždy manželov Rosenbergových, úlohu Najvyššieho súdu Francúzska pre stíhanie odporcov vojny v Alžírsku, úlohu Najvyššieho súdu Grécka pri odsúdení hrdinu gréckeho ľudu Manolisa Clezosa, úlohu Najvyššieho súdu Nemeckej spolkovej republiky, obsadeného dosiaľ nacistickými sudcami apod. Najvyššie súdy v týchto štátoch sa všemožne snažia svojimi rozhodnutiami udusiť všetko pokrokové v krajine a postaviť najmä komunistické strany týchto krajín mimo zákon.

V našej socialistickej republike je Najvyšší súd, tak ako všetky naše súdy, súdom skutočne ľudovým, lebo slúži záujmom pracujúceho ľudu a tieto ochraňuje. Sudcovia z povolania Najvyššieho súdu, pochádzajú väčšinou z radov robotníckej triedy, malých a stredných roľníkov a pracujúcej inteligencie, mnohí z nich pracovali vo svojom pôvodnom povolaní ako robotníci. Na Najvyššom súde ako rovnoprávni sudcovia pôsobia občania, ktorí vykonávajú sudcovskú funkciu popri svojom zamestnaní, pracujú ako poprední robotníci, predsedovia JRD, zodpovední funkcionári na rôznych miestach hospodárskeho i verejného života a mnohí z nich sú nositelia vysokých štátnych vyznamenaní. Sudcovia z povolania Najvyššieho súdu sa všetci zúčastňujú politickej práce a tak denne upevňujú svoje spojenie s pracujúcimi. Takéto zloženie Najvyššieho súdu je základným predpokladom, aby Najvyšší súd mohol plniť významné poslanie, ktoré mu ukladá nová socialistická ústava, ktorá zakotvila významné postavenie Najvyššieho súdu v rade svojich ustanovení. Tak v článku 99. stanovila, že Najvyšší súd je najvyšším súdnym orgánom, ktorý dozerá na súdnu činnosť všetkých ostatných súdov a ktorá stanovila, že sudcovia Najvyššieho súdu sú volení Národným zhromaždením. Podľa článku 102 ústavy môžu byť Národným zhromaždením z funkcie odvolaní. Tým bola priamo v ústave zakotvená priama zodpovednosť Najvyššieho súdu Národnému zhromaždeniu, ako najvyššiemu orgánu ľudovej moci. Z uvedenej zásady vyplýva povinnosť Najvyššiemu súdu podávať podľa článku 102 ústavy Národnému zhromaždeniu zprávy o svojej činnosti a podľa článku 46 ústavy zprávy o stave socialistickej zákonnosti.

Osnova predkladaného návrhu zákona uvedené ustanovenia ústavy bližšie konkretizuje a vytvára prostriedky na to, aby Najvyšší súd mohol plniť tú úlohu, ktorú mu spoločnosť zveruje a na základe ktorej ako najvyšší súdny orgán má dozerať na súdnu činnosť všetkých ostatných súdov a zabezpečovať jednotnosť ich rozhodovania. Vo výpočte úloh Najvyššieho súdu na prvom mieste stojí základné zabezpečovanie výkladu a jednotného užívania právnych predpisov vydávaním smerníc pre správny výklad zákonov a iných právnych predpisov. Inak sa rozsah vecnej príslušnosti Najvyššieho súdu v podstate nemení.

Zovšeobecňovanie súdnej praxe bude vyžadovať, aby Najvyšší súd venoval zvýšenú starostlivosť organizácii dozoru Najvyššieho súdu a súdov druhého stupňa nad ostatnými súdmi. Tým vzrastajú i úlohy prezídia a pléna Najvyššieho súdu a preto predkladaná osnova zákona rozširuje počet členov prezídia Najvyššieho súdu a umožňuje, aby sa zasadnutí pléna Najvyššieho súdu zúčastňovali s poradným hlasom i predsedovia krajských súdov a náčelníci vyšších vojenských súdov.

Pravidelné zasadnutie pléna Najvyššieho súdu, ktoré bude prerokovávať smernice pre výklad a jednotné užívanie zákonov a iných platných predpisov a posudzovať prax súdov, bude mať veľký význam pre jednotné uplatňovanie socialistickej zákonnosti všetkými súdmi v republike. Kolektívne prejednávanie základných otázok súdnej praxe najskúsenejšími sudcami bude poskytovať významnú záruku, aby rozhodnutie súdov bolo v plnom súlade so zásadami našej socialistickej ústavy a aby naše zákony a právne predpisy boli neúchylne zachovávané podľa skutočného obsahu.

Osnova ďalej v § 26 ods. c) stanoví, že Najvyšší súd ako najvyšší súdny orgán rozhoduje o sťažnostiach pre porušenie zákona, podaných proti právoplatným rozhodnutiam okresných, vojenských obvodných, krajských a vyšších vojenských súdov a Najvyššieho súdu, s výnimkou vecí, v ktorých tieto súdy rozhodli o sťažnostiach pre porušenie zákona a ďalej s výnimkou vecí, v ktorých sú pre rozhodovanie o sťažnostiach pre porušenie zákona príslušné krajské súdy.

Za buržoáznej republiky opravné prostriedky k Najvyššiemu súdu mohol podávať občan len prostredníctvom advokáta a po zaplatení vysokých poplatkov. Naša spoločnosť má však mimoriadny záujem na tom, aby každé rozhodnutie ktoréhokoľvek súdu bolo v súlade so zákonom. Preto môže každý občan úplne neformálne žiadať predsedu Najvyššieho súdu, alebo generálneho prokurátora o preskúmanie zákonnosti rozhodnutia súdu, ktoré sa stalo právoplatným.

Vzhľadom na to, že úloha sledovať a zovšeobecňovať súdnu činnosť prináleží podľa § 63 ods. b) osnovy zákona ministerstvu spravodlivosti a Najvyššiemu súdu vydávanie smerníc pre správny výklad zákonov a iných právnych predpisov práve na tomto úseku ich činnosti bude nevyhnuteľná najužšia súdružská spolupráca medzi ministerstvom spravodlivosti a Najvyšším súdom, vzájomná výmena skúseností a poznatkov a koordinované úsilie smerujúce k jednému cieľu; aby súdy plnili tie úlohy, ktoré im osnova zákona ukladá vo svojom úvodnom ustanovení: chrániť socialistický štát, jeho spoločenské zriadenie, vzťahy k svetovej socialistickej sústave, chrániť politické, osobné, rodinné, pracovné, sociálne, bytové, majetkové a iné práva a zákonom chránené záujmy občanov, práva a zákonom chránené záujmy štátnych, družstevných a iných spoločenských hospodárskych organizácií, bojaschopnosť ozbrojených síl a ozbrojených sborov. Vychovávať občanov k oddanosti k vlasti, k veci socializmu a komunizmu, k zachovávaniu zákonov a iných právnych predpisov, k ochrane socialistického vlastníctva, k dodržovaniu pracovnej disciplíny, úcte k právam, cti a vážnosti spoluobčanov, k plneniu povinností ktoré im ukladá obrana vlasti, k čestnému plneniu všetkých povinností voči štátu a spoločnosti a k zachovávaniu všetkých pravidiel socialistického spolunažívania.

V záujme dosiahnutia tohto cieľa boli už prevedené rozsiahle opatrenia a prejednávaný vládny návrh zákona o organizácii súdov, ďalej vo všetkých sústavách našich súdov opäť rozšíri aktívnu účasť pracujúcich na výkone súdnictva a tým opäť zvýši výchovné pôsobenie nášho socialistického práva. Vyspelá socialistická spoločnosť nutne vyžaduje demokraciu stále hlbšiu a dokonalejšiu, stále aktívnejšiu a širšiu účasť miliónov pracujúcich pri riadení hospodárskej a kultúrnej výstavby, pri správe štátu a pri riešení najrôznejších otázok našej spoločnosti.

Predkladaný návrh zákona je ďalším prínosom k dosiahnutiu tohoto cieľa a v tomto významná úloha pripadá i sudcom z povolania a sudcom Najvyššieho súdu. Tieto úlohy pri zabezpečovaní a upevňovaní socialistickej zákonnosti môže Najvyšší súd plniť len vtedy, ak bude stále viac prehlbovať spojenie s našim pracujúcim ľudom, bude mať stále viac na zreteli vznešené ciele, které si vytýčila naša spoločnosť a za ktorými kráča pod vedením komunistickej strany, ak bude pri svojej vlastnej činnosti i činnosti všetkých ostatných súdov uplatňovať vedúcu úlohu komunistickej strany v našej spoločnosti a plne prispievať k tomu, aby upevňovanie socialistickej zákonnosti stalo sa stále vlastnejšou záležitosťou všetkých pracujúcich a takto ďalej prispievať k rozvoju našej socialistickej spoločnosti a k rozvíjaniu morálnych rysov nového socialistického človeka. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Zoznam prihlásených rečníkov je vyčerpaný. - Hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikto.)

O slovo sa nikto nehlási, rozprava je skončená.

Dávam zpravodajcovi posl. inž. Fliegerovi slovo k doslovu. (Vzdáva sa slova.)

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Pretože neboli podané žiadne pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať o celom vládnom návrhu naraz podľa predloženej zprávy výboru ústavnoprávneho.

Má niekto nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nemá.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o organizácii súdov a to v znení zprávy výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.).

Ďakujem. Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o organizácii súdov.

Štvrtý bod poriadku je tým prerokovaný.

Prerušujem schôdzu do 15.00 hod.

Místopředseda NF Fiala: Zahajuji přerušenou schůzi. Přistoupíme k projednávání pátého bodu pořadu, kterým je

5. Zpráva výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona (tisk 44) o zrušení daně z výkonů.

Zpravodajem je posl. dr. Berák, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Berák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Již častěji jsme se zabývali významnou úlohou, kterou mají socialistické finance v soc. ekonomice. Politický a ekonomický vývoj socialistického státu se přirozeně odráží i v daňové soustavě. Na určitém stupni vývoje se některá daň odstraní, jiná se bude ještě měnit. To platí také o dani z výkonů.

Předkládaný zákon o zrušení daně z výkonů je dalším z řady opatření na zjednodušení naší daňové soustavy, ke kterým došlo v poslední době, jako bylo zrušení daně z představení, dále zrušení téměř všech místních poplatků a zrušení veterinárních poplatků, provedené v souvislosti s novou úpravou výkupního systému.

Soustavný rychlý rozvoj našeho národního hospodářství, spojený s historickými změnami, uskutečňovanými pod vedením KSČ, stále účinnější uplatňování pokrokových socialistických metod řízení, plánování a financování, přispěl i k rozvoji prací a služeb, které poskytují socialistické organizace obyvatelstvu. Služby placené obyvatelstvem vzrostly loňského roku o 8,9 % a plán byl překročen o 100 mil. Kčs, i když nemůžeme být s těmito službami plně spokojeni, jak bylo konstatováno na schůzi výboru pro plán a rozpočet dne 20. června t. r.

Rychlý rozvoj našeho národního hospodářství, rychlý rozvoj prací a služeb obyvatelstvu vytvořily podmínky, aby částky hospodářského výsledku, které podniky poskytující služby a výkony dosud odvádějí formou daně z výkonu, byly příště odváděny do státního rozpočtu způsobem ekonomicky vhodnějším, a to buď formou daně z obratu (u podniků ze stavebního oboru), odvod ze zisků (u státních podniků a hospodářských organizací) anebo důchodové daně družstev (u organizací výrobního a spotřebního družstevnictví). Přispěla k tomu i ta skutečnost, že dnes je daň z výkonů prakticky omezena jenom na opravy, služby a práce prováděné pro obyvatelstvo.

Dosavadní daň z výkonů, zavedená zákonem č. 74 Sb. z roku 1952, slouží obdobně jako daň z obratu k odčerpávání a odvádění části akumulace vytvářené podniky socialistického sektoru v odvětví oprav, služeb a prací do státního rozpočtu. Vybírá se různými sazbami, stanovenými podle druhu vykonané práce.

Pravidelná sazba daně činí 3 % z ceny účtované za provedenou práci, po případě službu, při čemž za materiál přitom použitý anebo dodaný se odvádí daň z obratu. U hromadné přepravy osob a zavazadel, provozované na drobných drahách, včetně elektrických drah a trolejbusů, činí sazba daně 5 % a u dopravy provozované silničními motorovými vozidly 6 %. Nejvyšší sazba 12 % je stanovena na výkony spočívající v pronajímání místností v hotelích.

Přitom výnos daně samotné je poměrně nepatrný. Činil v roce 1959 (včetně daně z obratu podle jednotných paušálních sazeb z materiálu zapracovaného při opravách) 577,3 mil. Kčs, z čehož na samotnou daň z výkonu připadalo 220 mil. Kčs, tj. pouze přibližně 0,2 % státního rozpočtu.

Zrušení daně z výkonů a její nahrazení jiným způsobem odvodu akumulace má býti provedeno dvojím způsobem:

1. Tam, kde daň z výkonu je zakalkulována v cenách oprav, služeb a prací, popřípadě v hodinových zúčtovacích sazbách, stane se dosavadní částka daně součástí zisku, jehož odvod do státního rozpočtu bude nově upraven. U výrobních družstev bude celý objem zrušené daně z výkonů odváděn do rozpočtu formou důchodové daně družstev a jiných organizací. U podniků místního hospodářství, komunálních služeb a výrobních družstev bude upraven kalkulační vzorec pro účely kalkulační tvorby cen tak, že dosavadní zisk se zvýší o 3 %.

Zrušení daně z výkonů nemůže totiž samo o sobě se stát zdrojem znatelného snížení dnešních cen oprav, prací a služeb, poněvadž tato daň představuje jenom nepatrnou částku ceny konkrétní služby, opravy anebo práce. Např. u ceny za vyčištění šatů činí daň sama jenom několik haléřů. Mimo to by bylo nutno přepracovat všechny ceníky, v jejichž sazbách je dnes daň z výkonů obsažena, a to by byla nesmírná práce, neúměrná dosaženému výsledku.

Kromě toho sloučením daně z výkonů se ziskem podniků socialistického sektoru, zabývajících se prováděním prací a poskytováním služeb dojde při dočasném zachování platných cen ke zvýšení dnešní, zpravidla nízké rentability prací a služeb. To bude žádoucím posílením jednoho z ekonomických stimulů pro rozvoj prací a služeb pro obyvatelstvo.

2. Jinak tomu bude v případech, kdy daň z výkonů není přímo obsažena v ceníkových cenách prací a služeb. To se týká všech prací v oboru stavebním, jako jsou práce klempířské, zámečnické, tesařské, truhlářské, pokrývačské, zednické, betonářské, elektrotechnické apod. V těchto případech nelze bezprostředně sloučit daň z výkonů se ziskem podniků. Logické by bylo u prací, oprav a služeb z těchto oborů provést zrušení daně z výkonů snížením konečných spotřebitelských cen o tuto daň. To však není dobře možné, a to z těchto důvodů: Dosud jsou u těchto prací a výkonů účtována 4 % jako daň z obratu a 3 % jako daň z výkonů, celkem tedy 7 %. Kdyby nyní zde bylo sníženo celkové daňové zatížení o 3 % zrušené daně z výkonů, došlo by k dalšímu nežádoucímu prohloubení cenové disproporce mezi cenami stejných výrobků dodávaných při opravě (montáži) a cenami těchže výrobků, za které se prodávají v maloobchodní síti. Pověděl bych jediný příklad. U cementu, jehož maloobchodní cena je podstatně vyšší nežli cena počítaná při stavební práci, se to zvláště markantně projevuje. Maloobchodní cena portlandského cementu 350 činí 60 Kčs, kdežto velkoobchodní 16,30 Kčs, u vysokopecního cementu 350 maloobchodní cena je 52 Kčs a velkoobchodní 14,30 Kčs a podobně je tomu i u jiných druhů cementu.

Řešit narůstání této disproporce za daného stavu věci snížením maloobchodních cen těchto výrobků zatím nelze. Proto u oprav a prací ve stavebním oboru bude dosavadní částka daně z výkonů sloučena s daní z obratu a to tak, že napříště zde bude účtována jenom daň z obratu, ale o sazbě 7 %, zatím co dosud zde byla účtována 4 % jako daň z obratu a 3 % jako daň z výkonů. Nová úprava nebude tedy mít, jak patrno, žádný vliv ani na úroveň cen ani na výši rentability podniků.

Zrušením daně z výkonů se vyhovuje požadavku, který již po delší dobu uplatňuje Správa pro rozvoj místního hospodářství, ústřední svaz výrobních družstev, i některá ministerstva, jako např. ministerstvo dopravy. Pro státní rozpočet vzejdou celkem nepříznivé důsledky, poněvadž částky, které odpovídají zrušené dani, poplynou do rozpočtu jinými formami, jak jsem o nich právě mluvil.

Výhoda, docílená zrušením daně z výkonů, spočívá hlavně ve zjednodušení naší daňové soustavy a tím i daňové administrativy. Docílí se však i podstatného zjednodušení daňové agendy u podniků, které dosud byly plátci této daně a nyní se již nebudou muset zabývat její evidencí.

Zákon sám má nabýt účinnosti dnem 1. ledna příštího roku.

Výbor Národního shromáždění pro plán a rozpočet projednal vládní návrh zákona o zrušení daně z výkonů ve své schůzi dne 20. června t. r. Jeho jménem doporučuji, aby plénum Národního shromáždění vládní návrh schválilo. (Potlesk.)