Úkol krajských soudů usměrňovat a sjednocovat soudní praxi ve svých obvodech byl posílen a zdůrazněn zřízením nové instituce, presidií krajských soudů. Jejich úkolem bude - vedle rozhodování o některých stížnostech pro porušení zákona - v prvé řadě zajišťovat organizaci dozoru krajského soudu na soudní činnost všech soudů, které působí v jeho obvodu. Účast celého vedení krajského soudu na práci presidia poskytuje záruku kvalitního jednotného řešení všech otázek soudní činnosti. V presidiu krajského soudu bude se skutečnou znalostí situace v kraji i v jednotlivých okresech hodnocena rozhodovací činnost nejen krajského soudu samotného, ale i podřízených soudů a ostatních justičních složek v kraji.

Naše ústava vyzvedla postavení Nejvyššího soudu v soudní soustavě. Zákon o organizaci soudů konkrétně upravuje metody a prostředky Nejvyššího soudu, kterými bude uskutečňovat svůj dozor na činnost všech podřízených soudů. Zakotvuje též Ústavou uloženou povinnost Nejvyššího soudu předkládat Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti. Výraznou úlohu přiznává osnova i plénu Nejvyššího soudu, které se bude napříště pravidelně scházet a jehož zasedání se budou moci s právem porodního hlasu účastnit i předsedové krajských soudů.

Osnova zákona přesně vymezuje pravomoc Nejvyššího soudu a ministerstva spravedlnosti, které vykonává jako ústřední orgán státní správu soudů. V rámci této správy přísluší ministerstvu: organizovat a kontrolovat činnost soudů, při čemž provádí prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů, sleduje a zobecňuje soudní činnost, zabezpečuje řádný chod soudnictví a organizuje i řídí politickou a odbornou výchovu všech justičních pracovníků. Pokud jde o vztahy ministerstva k Nejvyššímu soudu stanoví osnova, že ministerstvo spravedlnosti dává podněty k stížnostem pro porušení zákona a navrhuje plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů. Vzájemné vztahy mezi Nejvyšším soudem a ministerstvem spravedlnosti se řídí zásadami soudružské spolupráce, směřující k zajištění správného rozhodování soudů a k upevňování socialistické zákonnosti.

Organizace soudnictví a činnost soudů je v osnově pojata komplexně. Proto se v základních rysech upravuje účast prokurátorů a advokátů v soudním řízení. Ustanovení o účasti advokátů v soudním řízení vyjadřuje skutečnost, že činnost socialistické advokacie musí znamenat důležitou pomoc při plnění úkolů socialistického soudnictví. Připravujeme osnovu nového zákona o advokacii, v němž bude socialistická organizace i činnost československé advokacie rozpracována způsobem, odpovídajícím současné etapě výstavby našeho soudnictví.

Soudružky a soudruzi, osnova zákona o organizaci soudů je projednávána v jubilejním roce 40. výročí založení Komunistické strany Československa. Od svého založení bojovala KSČ za vybudování spravedlivého společenského řádu, v němž soud skutečně lidový bude plnit své významné společenské poslání. Dík výsledkům tohoto boje dospěli jsme do období, v němž na podkladě definitivního a úplného vítězství socialismu v naší zemi soud plní socialistické poslání.

Zorganizovat socialistický soud znamená zabezpečit důsledné uplatňování linie strany v celé jeho činnosti. Jsme si plně vědomi, že v současném období považuje KSČ soustavné upevňování socialistické zákonnosti za široké účasti pracujících za jeden z významných prostředků boje nového se starým. V popředí je úkol rozvinout účinný boj proti buržoasním přežitkům, pozůstatkům maloburžoasní morálky a psychologie v naší společnosti a intenzívněji pracovat k plnému vítězství socialistické ideologie ve vědomí lidí. K těmto cílům zaměří svoji činnost i československé soudy. Mohu jménem všech pracovníků československého soudnictví prohlásit, že budeme pod vedením KSČ obětavě a nadšeně plnit všechny úkoly svěřené socialistickému soudu! (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Do rozpravy k prejednávanému vládnemu návrhu zákona o organizácii súdov sa prihlásili poslanci Šubrt a Štefánik.

Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi posl. Šubrtovi.

Posl. Šubrt: Vážené Národní shromáždění! Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Život, který prožíváme je plný kvasu a boje. Pracující lid osvobozený od bídy, hladu a nezaměstnanosti, bojuje za upevnění socialismu a vytváří svou tvůrčí iniciativou základy pro postupný přechod ke komunismu. Svou aktivní účastí při řízení hospodářské a kulturní výstavby na správě státu a v neposlední řadě v soudnictví, láme pouta starého individualismu, pouta sobectví a nemorálního vykořisťování člověka člověkem.

Mezi dělnickou třídou, rolníky a inteligencí se upevňují a rozvíjejí soudružské vztahy vzájemné spolupráce. Vzniká tak jediná bojová fronta, morálně a politicky sjednocená vedoucí silou ve státě - Komunistickou stranou Československa.

Tento nezdolný šik pracujícího lidu vede tvrdý a neúprosný boj s vlivy buržoasní morálky a s přežitky kapitalismu v myšlení lidí. Pro vyspělou socialistickou společnost je příznačné, že se lid učí chápat kolektivní zásadu socialistické morálky a sám pečuje, aby byla každým jednotlivcem i spoluobčany v jeho okolí dodržována. To vede zákonitě k soustavnému snižování rozsahu protispolečenských jevů, k tomu, že normy života společnosti jsou stále více dobrovolně a uvědoměle nejen dodržovány, ale i aktivně převážnou většinou občanů prosazovány.

V boji o pokrokové myšlení člověka socialistické společnosti stojí v předních řadách soudci socialistického soudnictví. U nás nesedí na soudcovských židlích pánové v parukách, ani soudci, nedávno ještě aktivní hitlerovští fašisté, u nás soudní pravomoc vykonávají zástupci pracujících, nejlepší dělníci, rolníci a příslušníci inteligence, lidé přímo z pracovišť, prodchnuti ideami socialistického humanismu, lidé zapáleni marx-leninskými myšlenkami.

Tito lidoví soudci, třídně vyzrálí, vyzbrojení životní zkušeností a moudrostí, přistupují k výkonu soudcovské funkce odpovědně s odvěkým smyslem pro spravedlnost.

Nezavrhují člověka, který chybil, ale pomáhají mu hledat cestu, jak se vrátit, jak se vyrovnat se svými chybami, jak je napravit. Podávají mu pomocnou ruku, jsouce vedeni myšlenkou více vychovávat nežli trestat.

Touto myšlenkou převýchovy člověka bylo prodchnuto i loňské prosincové zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V souladu s hlubokými ekonomickými a kulturními přeměnami vyšlo z tohoto zasedání usnesení, které je směrnicí pro další rozvoj upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych při projednávání návrhu zákona o organizaci soudů hovořil o činnosti podstatné složky lidového soudnictví, o práci soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.

Počátek jejich účasti v lidovém soudnictví byl v roce 1949. Výsledky jejich vlivu na soudní jednání se brzy dostavily. Postupně si osvojovali důkladnou znalost právního řádu, s revolučním nadšením pomáhali při spravedlivém rozhodování, při upevňování socialistického právního vědomí a při výchově občanů k dodržování a upevňování socialistické zákonnosti. Řada z nich po absolvování Právnické školy pracujících kádrově i politicky posílila řady soudců z povolání.

V počátečních letech sváděli soudci tvrdý boj s třídním nepřítelem, se zrádci lidu, špióny a diverzanty, s parazity naší společnosti, kterým se vítězství pracujícího lidu stalo trnem v oku. Tyto nepřátelé budování socialismu tvrdě a spravedlivě postihovali, aby je přešla chuť po návratu dob fabrikantů a velkostatkářů. Takoví zatvrzelí nepřátelé společnosti zaslouženému trestu neušli.

Za krátkou dobu již soudci uplatňovali zkušenosti ze soudního rozhodování při preventivní činnosti na pracovištích a v místech bydliště. Vysvětlovali občanům význam společenského vlastnictví a nutnost jeho ochrany, ukazovali na škodlivost absentérství a fluktuace, seznamovali je se skutečnými škůdci socialismu a učili je bdělosti a ostražitosti. Jedním slovem začali vytvářet podmínky pro výchovnou činnost lidového soudnictví.

Dobré sémě nadšených politických funkcionářů, soudců, se v brzku ujalo, takže převážná většina našeho lidu přistupuje k otázkám upevňování socialistické zákonnosti a k prohlubování socialistického právního vědomí v myšlení lidu odpovědně a plně podporuje lidové soudce v jejich cílevědomé činnosti. To zcela potvrzuje aktivní účast pracujících na jednáních soudružských soudů a na výjezdních zasedáních.

Například soudružský soud v Agrostroji v Roudnici nad Labem projednával případ dvou konstruktérů, kteří si neoprávněně účtovali vyšší stravné při služebních cestách, než jaké jim náleželo. Před soudružským soudem se oba provinilci vykrucovali a ani domluvy soudruhů nepomáhaly. Nemohli stále pochopit, že šidili kolektiv, továrnu viděli jako něco cizího. V plénu sedící soudruh, slévač, který je soudcem u okresního soudu v Litoměřicích, se přihlásil o slovo a rozvážným způsobem jim vysvětlil k jakým obrovským změnám v továrně od dob Bächera a Pracnera došlo a jak by se asi oni stavěli k jejich provinění. Doslova řekl: "To byste nestáli před svými spolupracovníky, kteří to s vámi myslí dobře, to byste byli již na dlažbě bez zaměstnání. V tom, že s vámi dnes takto jednáme, je síla naší socialistické společnosti."

Oba, jinak velmi dobří pracovníci, pochopili, svoji chybu nakonec před kolektivem přiznali a zavázali se provinění dobrovolnými závazky na pracovišti odčinit.

Soudci při plnění své funkce poznávají blíže motivy provinění, přestali se zajímati jen o čin provinilcem spáchaný, ale jdou věci na kloub a hledají příčiny, proč například soudruh, jinak dobrý pracovník, pije a nestará se o výchovu svých dětí, proč mladistvý, do nedávna slušný a tichý, začíná nosit výstřední oblečení a chodí do práce pozdě a nevyspalý. Všímají si mladých novomanželů, kteří krátkou dobu po uzavření manželství a radosti z novorozeněte, nedovedou sami vyřešit někdy i malicherné rozpory a lehkomyslně šilhají po dveřích rozvodového soudu.

Působí na tyto jinak dobré a pracovité občany, odhalují za pomoci ostatních pracujících nedostatky a potíže a pomáhají je odstraňovat.

Pro socialistického soudce není provinilec pouhý soudní případ, ale člověk, který potřebuje výchovu a pomoc. Není pro něho projednání ukončeno vynesením rozsudku. Soudce dále sleduje, jaký měl trest nebo opatření, provinilci uložené, účinek, jak se na pracovišti a v místě bydliště osvědčuje. Tuto péči věnuje řada soudců hlavně mladistvým provinilcům, odsouzeným k podmíněným trestům.

Sám jsem se zúčastnil jednání v trestním senátu lidového soudu pro Prahu 3, kde se projednával případ skupiny mladistvých výtržníků. Řada z nich byla odsouzena k podmíněným trestům a k nápravnému opatření. Po projednání v senátu jsme se rozhodli, že se o mladistvé rozdělíme a po čase zjistíme, jak se chovají a jak se v dalším životě osvědčili. Navštívil jsem několik z nich v jejich bydlišti, zajímal jsem se o jejich život a poměr k práci. Poznal jsem, že šlo vesměs o mladíky, na které působení soudu mělo vliv a že se rozloučili s chuligánským životem nadobro.

Myslím, že řadu podobných příkladů by mohl uvést každý z nás.

V podstatě jde o cílevědomou bitvu, kterou socialističtí soudci v úzké spolupráci s pracujícími vedou. Pomáhají tak vytvářet podmínky pro rychlejší uskutečňování kulturní revoluce vyspělé socialistické společnosti, v níž člověk člověku přestává být vlkem a stává se skutečným druhem, pomocníkem - soudruhem.

Hovoříme-li o významu práce soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání, je třeba podotknout, že nejde zpravidla o jedinou funkci, kterou zastávají. Pracují nejen v kolektivech soudců, v důvěrnických sborech, ale také v rozhodčích komisích a soudružských soudech na závodech a v komisích pro veřejný pořádek v místě bydliště. Řada z nich jsou poslanci národních výborů a někteří také poslanci Národního shromáždění. Další jsou aktivními pracovníky ve společenských organizacích. Dochází tak skutečně k hlubokému a širokému sepětí lidového soudnictví s lidem ve značné míře právě prostřednictvím těchto soudců.

Naše společnost vysoce oceňuje práci soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání Proto je také v návrhu zákona vytyčena naprostá rovnost mezi nimi a soudci z povolání, a vyjadřuje ji i stejný společný název soudce.

V projednávané osnově se na mnoha místech správně zdůrazňuje široká účast pracujících na výkonu soudnictví. Již ta okolnost, že budou soudci místních lidových soudů voleni na shromážděních pracujících a soudci okresních soudů v přímých volbách, dokazuje výši politické a morální úrovně našeho lidu, je dokladem významu a hluboké demokratičnosti naší nové soudní soustavy. Neméně důležitá je i zásada účasti společenských žalobců a společenských obhájců v soudním řízení, která je v osnově rovněž zakotvena. Tím se ještě více prohloubí účast lidu na výkonu soudnictví, lidí z pracoviště a místa bydliště obviněného, kteří jej dobře znají a mohou účinně v jednání výchovně zasáhnout. Někteří soudci již nyní přistoupili k vyvolávání zájmu společenských organizací o přebírání záruky za převýchovu pachatelů trestných činů. Dokazují tím, že správně chápou význam záruk společenských organizací jako prostředku, kterým lze s úspěchem rozvíjet výchovnou a morální sílu společnosti vůči provinilému občanu a současně prohlubovat účast pracujících na soudní činnosti.

Stejně správný přístup mají ty závody, které přijímají nazpět svého bývalého zaměstnance, vracejícího se z výkonu trestu, a věnují mu v kolektivu péči a pozornost, aby se mohl co nejrychleji zapojit do řešení výrobních problémů závodu. Jeho bývalí spolupracovníci a společenské organizace na závodě mají totiž ty nejlepší předpoklady takového navrátilce správně podchytit a výchovně na něj působit. Pokračování v převýchově je pak daleko působivější, než kdyby takový navrátilec přešel do jiného závodu nebo podniku.

Soudružky a soudruzi poslanci! Zdůrazňuji-li ve svém příspěvku význam výchovného působení socialistického soudnictví, neznamená to, že bychom měli podceňovat trestní postih třídně nepřátelských a protispolečenských živlů. Domnívám se však, že soustavným prohlubováním účasti pracujících na činnosti soudů za přímé účasti a pomoci lidu odhalíme všechny zavilé třídní nepřátele naši společnosti a po právu je tvrdě poučíme že jediným pánem v naši krásné zemi je pracující lid a nikdo jiný.

Není daleká doba, kdy přistoupíme k volebním urnám, abychom dali svou důvěru kandidátům čestné a významné funkce soudce. Bude třeba, abychom se na tyto volby důkladně připravili a předvolební období využili k seznamování občanů s právním řádem a k podrobnému vysvětlování významu zvyšování a rozšiřování účasti lidu v orgánech, které v kapitalistickém zřízení jsou doménou vybraných příslušníků vykořisťovatelských tříd a jsou proto nenáviděným místem zvůle a teroru.

Projednávaná osnova zákona o organizaci soudů představuje v souladu s příslušnými články naší socialistické ústavy další stupeň uskutečňování usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa o dalším upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví, které významně přispěje k výchově nového socialistického člověka, k dalšímu rozvoji vyspělé socialistické společnosti. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Dávam slovo posl. Štefánikovi.

Posl. Štefánik: Vážené Národné zhromaždenie!

Zákon o organizácii súdov, ktorý je predkladaný dnešnému plenárnemu zasadnutiu Národného zhromaždenia, obsahuje celý rad významných ustanovení, ktoré v zmysle novej socialistickej ústavy ďalej prehlbujú širokú účasť pracujúcich na výkone súdnictva a ďalej zvýrazňujú jeho výchovnú funkciu.

Súdruh zpravodaj podrobne rozviedol osnovu predkladaného návrhu zákona, zvýraznil jeho obsah, oboznámil dnešné plenárne zasadnutie s významným poslaním jednotlivých súdov a na podklade diskusie v ústavnoprávnom výbore doporučuje návrh zákona k schváleniu.

Dovoľte mi však predsa, aby som sa vrátil k jednému významnému ustanoveniu predkladaného návrhu. Aby som pohovoril k ustanoveniam paragrafov 25-32, ktoré hovoria o funkcii Najvyššieho súdu, ktoré i v tomto smere naplňujú ustanovenia našej novej socialistickej ústavy, ktorá zakotvila postavenie Najvyššieho súdu v sústave našich súdov a určila jeho úlohu.

Postavenie Najvyššieho súdu a jeho úlohy v našom štátnom ústroji zvlášť vyniknú, keď ho aspoň stručne porovnáme s postavením, ktoré zaujímali Najvyššie súdy v dobách buržoáznej republiky a s úlohami, ktoré vtedy v záujme vládnucej buržoázie plnili. V buržoáznej republike existovali tri Najvyššie súdy. Najvyšší súd, ktorý rozhodoval o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiu krajských súdov, Najvyšší vojenský súd, ktorý rozhodoval o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiu vojenských súdov a Najvyšší správny súd, ktorý rozhodoval o opravných prostriedkoch proti rozhodnutiu správnych úradov. Vládnúca buržoázia vytvorila si z týchto troch Najvyšších súdov poslušné nástroje svojej triednej nadvlády. Ich úloha spočívala v tom, aby výkladom vtedajších zákonov ešte stupňovali ich protiľudový charakter. O tom, že túto úlohu plnili, dal by sa uviesť celý rad dokladov o rozhodnutí týchto súdov. Buržoázia síce hlasno proklamovala sudcovskú nezávislosť, avšak súdny aparát obsadila sudcami, ktorí až na zriedkavé výnimky, plne slúžili politickým cieľom buržoázie. Na ustanovovanie sudcov nemal ľud žiadneho vplyvu. Každé rozhodnutie súdov civilných i vojenských vo veciach trestných i občiansko-právnych mohlo byť zrušené Najvyšším súdom civilným alebo vojenským. Tieto Najvyššie súdy, obsadené súdnou byrokraciou, bezvýhradne oddanou vládnúcej triede, postarali sa už o to, aby žiaden súd a žiaden sudca nerozhodoval proti záujmom buržoázie. Ďalší Najvyšší súd - Najvyšší súd správny - na čele ktorého stál neskoršie smutne slávny dr. Hácha, mal vytvárať dojem, že nezávislí sudcovia bedlia nad zákonným postupom správnych úradov. V skutočnosti však bol i Najvyšší správny súd iba spoľahlivým nástrojom buržoázie, pomocou ktorého bolo možné zrušiť každé rozhodnutie takého obecného alebo mestského zastupiteľstva, ktoré sa odvážilo alebo pokúsilo v rámci tak i tak už oklieštenej buržoáznej demokracie vykonať opatrenia v záujme ľudu. Tzv. sudcovská nezávislosť bola v skutočnosti len šikovne maskovanou závislosťou na záujmoch buržoázie. Vtedajší parlament nemal žiadneho práva kontroly nad Najvyššími súdmi. Nemožno sa preto diviť, že tieto Najvyššie súdy, slúžiace záujmom buržoázie, boli predmetom nenávisti ľudu.