Zcela odlišná je situace v kapitalistických státech. Stačí si ukázat na adenauerovskou justici v Německé spolkové republice, ve které působí na tisíc bývalých nacistických soudců, kteří za druhé světové války sloužili Hitlerovi, a kteří jeho jménem vynesli teroristické rozsudky smrti nad desetitisíci vlastenců. Tito pánové jsou dnes oporou novonacistického režimu a soudí opět podle nacistického práva. Každý den jsme svědky toho, jak tito soudci znovu vynášejí teroristické rozsudky, kterými je odsuzováno myšlení lidí. Jsme svědky vynášení ostudných rozsudků, jimiž je potlačován každý projev německých občanů, kteří bojují za demokracii, za jednotné Německo a vystupují za občanská ústavou zaručená práva.

Na tyto skutečnosti musíme ukazovat v celé předvolební kampani, kterou bude nutno spojit také s propagací našeho právního řádu, jako důležitého předpokladu upevnění socialistické zákonnosti.

Návrh zákona o organizaci soudů v hlavě IV. upravuje také postavení soudců všech soudů a tak zjednodušuje náš právní řád, poněvadž dosud tyto věci byly upraveny v několika právních předpisech. V ustanovení této hlavy se projevuje další nový rys socialistické demokracie, který vyžaduje na soudcích podávání zpráv o činnosti soudů. § 48 ukládá výslovně soudcům podávat zprávy o své činnosti a o činnosti soudů voličům i zastupitelským sborům. Toto ustanovení staví soudce pod přímou kontrolu pracujícího lidu i jeho volených zástupců. Tato skutečnost bude účinným nástrojem při odstraňování nedostatků, vyplývajících z přežitků kapitalismu i při boji proti nepřátelům našeho zřízení. Soudci jakožto volení funkcionáři, mohou zde vykonat veliký kus práce a pomoci tak ještě více při budování vyspělé socialistické společnosti.

Současně osnova zákona umožňuje - v případě porušení soudcovských povinností nebo při ztrátě důvěry pracujících z jiných důvodů - odvolání ze soudcovské funkce ještě před uplynutím funkčního období. To je opět jeden z ryze socialistických prvků lidového soudnictví.

Návrh zákona v hlavě V. upravuje úkoly ministerstva spravedlnosti při organizování a kontrole činnosti soudů. § 63 upravuje tyto úkoly ministerstva spravedlnosti tak, aby tím nebyla narušována nezávislost soudů při rozhodování. Vychází přitom z toho, že nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soud a že jen jemu přísluší rozhodovat o správnosti a zákonnosti soudních rozhodnutí.

Soudružky a soudruzi poslanci! Uvedl jsem základní zásady organizace soudů a jejich úkoly, jak jsou obsaženy ve vládním návrhu projednávaného zákona. V závěru bych chtěl zdůraznit, že uplatnění ústavní zásady soustavného prohlubování socialistické demokracie v našem soudnictví a jeho další zlidovění v projednávaném návrhu zákona musí významnou měrou přispět k dalšímu upevnění socialistické zákonnosti. Bude úkolem i nás, poslanců Národního shromáždění, abychom úkoly soudů na tomto poli správně svým voličům vysvětlili a mobilizovali je do boje proti všem nedostatkům, které ještě někdy brzdí naši cestu k vybudování vyspělé socialistické společnosti.

Ústavně právní výbor projednal navrženou osnovu zákona na své schůzi dne 15. června t. r. a doporučuje Národnímu shromáždění schválit předložený vládní návrh zákona o organizaci soudů v plném znění. (Potlesk).

Podpredseda NZ Valo: K prejavu sa prihlásil minister spravodlivosti dr. Alois Neuman. Prosím súdruha ministra, aby sa ujal slova.

Ministr spravedlnosti dr. Neuman: Vážené Národní shromáždění!

Ústava Československé socialistické republiky, vycházejíc z dosaženého stupně rozvoje naší společnosti, zakotvila demokratické principy našeho společenského zřízení na všech úsecích hospodářského i politického života. Tyto principy došly výrazu i v hlavě osmé Ústavy, která upravuje zásady organizace a činnosti našich soudů. Především jim ukládá úkol chránit socialistický stát, jeho společenské zřízení i práva a oprávněné zájmy občanů a organizací pracujícího lidu. Ústava vychází z široké účasti lidu na výkonu soudnictví, z odpovědnosti soudců vůči pracujícím a jejich zastupitelským sborům a ze zásady soustavného posilování výchovné funkce našeho soudnictví. Stanoví, že soudy mají vychovávat občany k oddanosti vlasti a věci socialismu, k zachovávání zákonů a pravidel socialistického soužití i k čestnému plnění všech povinností vůči státu a společnosti.

Význam soudů jako důležitého nástroje výchovy pracujících k dodržování socialistického právního řádu a zásad socialistického soužití vysoce vyzvedlo i plenární zasedání ÚV KSČ v prosinci 1960. ÚV KSČ ve svém usnesení k dalšímu upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví konstatoval, že naše soudy dosahují při plnění úkolů ukládaných jim naší společností dobrých výsledků. Soudci soustavně zdokonalují své pracovní metody, zlepšují úroveň soudních rozhodnutí a v důsledku toho vzrůstá i výchovné působení celé jejich činnosti. Je tomu tak proto, že soudy plní své úkoly za aktivní pomoci pracujících mas.

Osnova nového zákona o organizaci soudů, kterou dnes projednáváme, rozpracovává ustanovení o soudech, obsažená v osmé hlavě Ústavy a zakotvuje zásady směřující k dalšímu zvyšování účasti pracujících na činnosti všech soudů. Současně bylo využito příznivých podmínek nové územní organizace k zdokonalení československé soudní soustavy, k těsnějšímu sepětí soudů se společenskými organizacemi a tím k dalšímu zlepšení soudní činnosti.

Spolehlivou oporou a velikou pomocí při vypracování osnovy byly sovětské zkušenosti a organizační uspořádání sovětského soudnictví. Do osnovy byla promítnuta veliká úloha socialistického soudnictví, jehož se účastní všichni občané, aby požadavky kázně a sebekázně byly v naší společnosti důsledně uplatňovány.

Návrh zákona upravuje organizaci a činnost československého soudnictví v souladu s dosaženým stupněm rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Nebudu se zabývat všemi jejími ustanoveními. Dovolte, abych věnoval pozornost pouze těm, která jsou politicky nejdůležitější. Za taková považuji ta ustanovení, v nichž jsou zdůrazněny úkoly soudů, demokratické principy jejich organizace a činnosti a posléze zdokonalení socialistické soudní soustavy, zejména pokud jde o usměrňování a sjednocování soudní praxe.

K boji s porušováním socialistického právního řádu používá socialistický stát vedle ostatních prostředků svého působení též donucovacích opatření. Jedním z orgánů, používajících donucovacích prostředků, je socialistický soud, povolaný k tomu, aby chránil socialistický stát, práva a oprávněné zájmy občanů i státních, společenských a hospodářských organizací, jakož i bojeschopnost ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Skutečnost, že v naší zemi definitivně zvítězil socialismus a že v důsledku toho podstatně poklesla trestná činnost ještě soudružky a soudruzi neznamená, že v naší zemi nejsou jednotlivci, kteří se snaží mařit výsledky budovatelského úsilí našeho lidu, nebo jednotlivci zvyklí na bezpracný život na úkor pracujících.

Osnova zákona o organizaci soudů stanoví úkoly československého socialistického soudu, který je povolán k tomu, aby rozhodným způsobem vedl boj proti útokům třídně nepřátelských, deklasovaných a příživnických živlů na zákonem chráněné zájmy státu a na politická, pracovní, občanská či jiná osobní práva našich občanů. V duchu požadavku, vysloveného na loňském prosincovém zasedání ÚV KSČ budeme proto i nadále odhalovat a zneškodňovat ty příslušníky bývalých vykořisťovatelských tříd, kteří spolu s nepřáteli v kapitalistickém zahraničí útočí na naše socialistické zřízení.

Avšak socialistický soud není jenom orgánem státního donucení. Veškerou svou činností napomáhá vychovávat občany k oddanosti socialistické vlasti a výstavbě socialismu a komunismu, k přísnému dodržování socialistických zákonů, k čestnému plnění povinností vůči státu a společnosti, k úctě a k právům, cti a důstojnosti občanů a k dodržování pravidel socialistického soužití.

Úspěšné plnění úkolů našeho soudnictví závisí ve značné míře na tom, jak důsledně jsou dodržovány principy organizace a činnosti soudů, jak dokonale je vybudována celá soudní soustava. V těchto směrech je osnova nového zákona nezbytným a účinným nástrojem k dalšímu zlepšení veškeré soudní činnosti.

V současné etapě má z principů, na nichž spočívá organizace a činnost československých soudů, stěžejní význam požadavek stálého zvyšování účasti pracujících na činnosti soudů. Proto vysoce vyzvedáváme úlohu soudců, kteří vedle svého zaměstnání, naprosto rovni při rozhodování soudcům z povolání, vykonávají svou soudcovskou funkci. V současné době rozšiřuje se socialistický justiční aparát o další tisíce soudců místních lidových soudů, kteří sehrají důležitou výchovnou roli při projednávání provinění a drobných trestných činů.

V souvislosti s požadavkem stálého zvyšování účasti pracujících na činnosti soudů chtěl bych podtrhnout rostoucí význam veřejnosti soudního jednání. Princip veřejnosti je nezbytným předpokladem výchovného účinku soudního jednání. Proto se stává častější metodou soudní činnosti projednávání jednotlivých trestních i občansko-právních věcí přímo na závodech nebo v jiných místech mimo sídlo soudu. Osnova zákona, opírajíc se o velmi dobré zkušenosti, získané při takovém projednávání, obsahuje výslovné ustanovení umožňující soudcům jít přímo mezi pracující, v jejich středu na ně výchovně působit a zároveň tím i zvyšovat společenskou odpovědnost soudů vůči pracujícím. Všechna tato opatření dále zvýší kontrolu práce soudů ze strany pracujícího lidu.

Osnova zákona o organizaci soudů obohacuje metódy soudní činnosti o nový prvek, rozšiřující účast pracujících na soudní činnosti. Je to již soudruhem zpravodajem vzpomenutá instituce společenských žalobců a společenských obhájců. V novém trestním řádu, jehož osnova se připravuje, bude rozpracována činnost těchto volených zástupců společenských organizací, kteří budou při soudním projednávání trestních věcí tlumočit názor kolektivu, pomáhat k správnému rozhodnutí soudu a přispívat k posilování prevence.

Významným projevem hluboké demokratičnosti naší soudní soustavy je zakotvení ústavní zásady volitelnosti všech soudců a jejich odpovědnosti pracujícím a jejich zastupitelským sborům. Ještě v letošním roce počítáme s provedením prvních voleb soudců podle nové Ústavy. Soudci okresních soudů plnící úkoly základních článků našeho soudnictví, projednávající a rozhodující všechny občanskoprávní věci a většinu trestních věcí, budou voleni přímo občany a budou také povinni skládat svým voličům účty z výkonu své soudcovské funkce, podávat jim zprávy o činnosti své i činnosti svého soudu. Přímé volby soudců těchto soudů jsou názorným dokladem lidovosti našeho soudnictví, ale také dokladem úspěchů, kterých jsme dosáhli při budování socialistické společnosti. Chtěl bych při této příležitosti poukázat na to, že úloha soudů i význam voleb soudců vyžaduje správný výběr kandidátů. Za soudce budou navrhováni příslušníci dělnické třídy i ostatních pracujících, kteří se osvědčili jako přední budovatelé socialismu. Pouze takoví občané, kteří i svým občanským životem jsou vzorem pro ostatní, mají morální právo rozhodovat v záležitostech svých spoluobčanů.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi při této příležitosti malé srovnání. Instituce voleb soudců je zakotvena i v právních řádech některých buržoasních států. Soudci v těchto státech jsou však v převážné většině poslušnými nástroji buržoasie, nejsou odpovědni z výkonu své funkce pracujícímu lidu a při své soudcovské činnosti aplikují právo, které vyjadřuje zájmy buržoasie, právo, které je nástrojem útlaku pracujícího lidu.

Zcela jiný charakter má instituce voleb soudců v socialistických státech. Právní řád socialistických států vyjadřuje vůli a zájmy pracujícího lidu a soudci, kteří při plnění svých úkolů právo správně aplikují, slouží pracujícímu lidu. Lid má vliv i na výběr kandidátů na funkce soudců, má právo kontrolovat řádný výkon soudcovské funkce a volat k odpovědnosti soudce, který by při výkonu soudcovské funkce se důsledně neřídil socialistickým právním vědomím a nevykládal právo v zájmu pracujícího lidu a socialistického státu. Přímé volby soudců v socialistických státech jsou výrazným znakem demokratičnosti soudnictví a vlivu, který vykonává na soudnictví pracující lid.

Tyto zásady jsou důsledně uplatněny v projednávané osnově. Podle jejího ustanovení budou také poprvé voleni i soudci Nejvyššího soudu i vojenských soudů.

Přímé volby soudců okresních soudů a volby soudců všech ostatních soudů, zejména soudů vojenských a Nejvyššího soudu upevní spojení soudů s lidem a význačnou měrou přispějí k dalšímu prohloubení socialistického právního vědomí pracujících. Volby soudců dále přispějí k aktivisaci pracujících mas při odstraňování příčin porušování socialistické zákonnosti a ostatních negativních společenských jevů. Velký politický a výchovný význam bude mít, jak zde správně zdůraznil soudruh zpravodaj i předvolební kampaň, která bude volbám soudců předcházet.

Volby soudců, zejména okresních soudů, postaví nás před řad nových úkolů, k jejichž zabezpečení jsme již provedli některá opatření, zejména pokud jde o kádrové zabezpečení nadcházejících voleb. Soudci okresních soudů mají již organizovánu svou práci tak, že pracují přímo v obvodech, v nichž se počítá s jejich kandidaturou, aby je voliči co nejlépe poznali, a to nejen jak soudce, nýbrž i jako občany. Toto sepětí soudců s příštími volebními obvody má velký politický význam, poněvadž se tím vytvářejí lepší předpoklady pro součinnost soudců s poslanci národních výborů i Národního shromáždění.

Zdůraznil jsem již povinnosti soudců skládat účty ze své práce svým voličům. Tyto zprávy jsou zároveň účinným prostředkem výchovného působení, obracejí pozornost na ty úseky života na společnosti, kde je nutno zesílit boj za dodržování socialistické zákonnosti a ukazují cestu k provedení potřebných výchovných a preventivních opatření. Pomocí těchto zpráv seznamuje soud pracující se stavem socialistické zákonnosti a spolu s nimi hledá cesty k odstraňování příčin, které vedou nejen k porušování zásad socialistického soužití, ale někdy dokonce i k závažným trestným činům. Zpráva voličům, obsahující rozbor stavu zákonnosti má nesmírnou výchovnou a organizující úlohu. Vede pracující k tomu, aby nesmiřitelně bojovali s jakýmikoli jevy, škodícími státu, společnosti a jednotlivcům a aby odhalovali a odstraňovali příčiny, které vedou k porušování zákonů.

Nová organizace soudů znamená podstatné zdokonalení socialistické soudní soustavy. Byly do ní včleněny místní lidové soudy, které značnou měrou rozšiřují bezprostřední účast pracujících výkonu soudnictví. Posílena byla pravomoc okresních soudů i krajských soudů. Okresním soudům byl svěřen zvláště odpovědný úkol, spolu s národními výbory pečovat o místní lidové soudy a zabezpečovat jednotný politický přístup k rozhodování o proviněních, ať se jimi budou zabývat místní lidové soudy nebo příslušné komise národních výborů.