V zásade odpadli majetkové spory o pozemky, krádeže z nedostatku hmotného zabezpečenia pracujúceho človeka a iné priestupky, ktoré krivili charakter človeka v období kapitalizmu.

Ako pozostatok minulosti v myslení a konaní ľudí dochádza ešte k páchaniu drobných neprístojností pracujúcimi, ktorí si neuvedomujú škodlivosť svojho počínania pre našu socialistickú spoločnosť.

K páchaniu týchto priestupkov v súčasnej dobe dochádza v mnohých prípadoch z nedostatočnej vedomosti, alebo v snahe dosiahnúť niektoré materiálne výhody pre seba, alebo pre svojich blízkych.

Ďalej sme svedkami, že ešte dochádza k drobnému rozkrádaniu majetku v socialistickom vlastníctve v závodoch, obchodoch, samoobsluhách, dochádza tiež k porušovaniu pravidiel občianskeho spolunažívania. I používanie nadmerného množstva alkoholu pôsobí na vzrast priestupkovej činnosti.

Všetky tieto drobné priestupky zavinené občanmi či už na pracovisku, alebo mimo neho neznamenajú pre spoločnosť také veľké nebezpečie, aby mohlo dojsť k potrestaniu previnilého občana. V mnohých prípadoch bude postačovať uloženie výchovného trestu.

Celá osnova predloženého zákona stavia ako hlavnú úlohu výchovné pôsobenie orgánov NV a spoločenských organizácií. V tomto smere pripadne veľmi dôležitá výchovná funkcia orgánom ROH, ktoré musia venovať výchove pracujúcich ďaleko väčšiu starostlivosť, ako je tomu doteraz.

Osvetová práca medzi pracujúcimi musí sa dostať na takú úroveň, aby nahradila to, o čo ich v minulosti okradlo kapitalistické zriadenie, ktoré im neumožnilo nadobudnúť niekedy ani základné školské vzdelanie, nehovoriac o spoločenských zvyklostiach a iných správnych zásadách spoločného nažívania.

I keď návrh zákona stanoví niektoré administratívne opatrenie v zhode so zákonom o HĽS voči previnilcom, v prvom rade však i pri zabezpečovaní tejto úlohy zvýrazňuje predovšetkým organizátorskú, výchovnú a preventívnu činnosť, represie sa majú použiť iba tam, kde akékoľvek preventívne opatrenia neviedli k úspechu.

Za tým cieľom sa národným výborom pri výkone tohto zákona priamo ukladá spolupracovať s dobrovoľnými spoločenskými organizáciami a to hlavne s ROH a ČSM.

V celom návrhu je zdôrazňovaná pružnosť, jednoduchosť a bezformálnosť, takže budú môcť v jeho intenciách postupovať všetky komisie národných výborov i miestne národné výbory.

Navrhovaný zákon rešpektuje široké humánne zásady, prehlbuje ďalej socialistický demokratizmus, má všetky predpoklady splniť hlavný a to výchovný cieľ v našej socialistickej spoločnosti a tým svojim podielom prispieť ku kladeniu základov komunistickej spoločnosti.

Bude ďalším dôležitým nástrojom pri spoločensko-výchovnom pôsobení občanov.

Pôjde o to, aby bol všetkými orgánmi a hlavne národnými výbormi, ktoré ho majú v podstate realizovať pri zabezpečovaní socialistického poriadku správne pochopený a prísne dodržiavaný.

Pri jeho správnom uplatňovaní a dodržiavaní bude národným výborom a ostatným orgánom ďalším nástrojom pri zabezpečovaní všetkých úloh, ktoré majú plniť a zabezpečovať na úseku hospodárskom, kultúrnom, výchovnom, v ochrane zdravia apod.

V dôsledku toho navrhujem Národnému zhromaždeniu návrh zákona "O úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku" prijať v plnom rozsahu. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger:

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Dávám zpravodaji posl. Červinkovi slovo k doslovu. (Vzdává se slova.)

Můžeme přistoupit ke hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona najednou podle zprávy výboru ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku ve znění písemné zprávy ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

Tím jsme projednali třetí bod pořadu.

Dříve než přeruším naše zasedání na 20 minut, dovolte, abych přivítal zde přítomné poslance a senátory Ecuadorské republiky.

Je nám velkým potěšením a ctí, že můžeme mezi námi přivítat J. E. vicepresidenta Ecuadorské republiky a předsedu Národního kongresu Dr. Julia Arosemena Monroy spolu s pány senátory a poslanci Národního kongresu. (Shromáždění stojíc čelem ke galérii zdraví potleskem hosty.) Ecuador obývaný hrdým a pracovitým lidem, je jednou z nejvzdálenějších pro nás latinsko-amerických zemí, je vzdálená od nás na mnoho tisíc kilometrů, vždyť její pobřeží je omýváno vodami velkého Tichého oceánu. Leč soudobá technika a moderní dopravní prostředky stále více přibližují nám i nejvzdálenější země na světě. Kromě toho však uplatňuje se snaha všech národů cestou lepšího vzájemného poznání a těsnější hospodářské i kulturní spolupráce, řešit společně v míru a bez válek velké problémy mezinárodního života. A tato snaha přivedla též J. E. vicepresidenta Ecuadorské republiky a pány senátory a poslance do Evropy, kde navštíví celou řadu zemí a, jak vidíte, jejich návštěva platí též Československu. My je vřele vítáme a rádi bychom jim ukázali vše, co je může zajímat, nebýt jejich příliš krátkého pobytu u nás. Vítáme, že vicepresident Ecuadorské republiky Dr. Arosemena věnoval řadu dní naší republice a prosíme jej a ostatní členy ecuadorského Národního kongresu zde přítomné, aby tlumočili i veškerému ecuadorskému lidu naše upřímné přání dalšího plného rozkvětu jejich země. (Potlesk.)

Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 11 hodin 11 min. a opět zahájena v 11 hod. 35 min.)

Podpredseda NZ Valo (zvoní): Otváram prerušenú schôdzu.

Pristúpime k prejednávaniu štvrtého bodu poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru ústavno právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 43) o organizácii súdov.

Zpravodajcom je posl. inž. Flieger, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Flieger: Soudružky a soudruzi poslanci!

Vládní návrh zákona o organizaci soudů vychází z principů, které jsou vlastní pouze socialistické společnosti - je to především další upevňování socialistické zákonnosti cestou prohlubování demokracie našeho soudnictví a jeho dalším zlidověním. Rozšíření těchto principů na úseku justice zákonitě vyplývá ze současného stavu vývoje naší společnosti, ve které během uplynulých let došlo k hlubokým změnám. V historicky krátké době jsme dosáhli úplného a definitivního vítězství socialismu v naší zemi. Byly rozšířeny a upevněny socialistické výrobní vztahy a zaznamenán další růst materiální a technické základny socialismu. Bylo dosaženo zvýšení životní úrovně a provedeny hluboké přeměny ve všech oblastech našeho života. To jsou skutečnosti, které prohloubily a nadále prohlubují a upevňují morálně politickou jednotu našeho lidu a působí k vytváření a rozvoji nových socialistických vztahů.

S dalším budováním vyspělé socialistické společnosti a při shromažďování materiálních a duchovních sil pro přechod ke komunismu vystupuje do popředí otázka dalšího rozvoje socialistické demokracie, jehož měřítkem je aktivní účast občanů na správě a řízení státu a rozvoji celé společnosti. Prohlubující se demokratismus není pouze důsledkem vývoje socialistické společnosti, ale jeho nevyhnutelným předpokladem, bez kterého není možné zabezpečit rozvoj výrobních sil ani úkoly vývoje v socialistické společnosti. Proto XI. sjezd KSČ vyzvedl jako základní politický úkol zvýšení účasti pracujících na řízení národního hospodářství a na správě státu a v této souvislosti formuloval také úkoly na úseku justice, které byly dále rozpracovány usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa o dalším upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví z 8. prosince minulého roku. Předložený vládní návrh zákona o organizaci soudů je dalším významným zákonem, který vychází z tohoto usnesení a který na úseku justice uskutečňuje naši novou socialistickou ústavu. Prvním takovým zákonem na úseku organizace soudnictví byl zákon o místních lidových soudech, který jsme projednávali v Národním shromáždění v dubnu letošního roku. Již tehdy bylo zdůrazněno, že místní lidové soudy jsou dalším krokem k prohloubení socialistické demokracie v našem soudnictví. K tomuto prohloubení značnou měrou přispívá i předkládaná osnova zákona o organizaci soudů.

Zásada prohlubování soc. demokracie jakož i další zásady důležité pro činnost a organizaci soudů jsou obsaženy v hlavě první osnovy zákona. Hlavním úkolem soudů je chránit všechny vymoženosti pracujícího lidu, kterých jsme dosáhli při plnění generální linie Komunistické strany Československa. Proto osnova zdůrazňuje jako úkol soudů chránit společenské zřízení, politická, osobní a další práva a zájmy občanů, zájmy a práva státních a ostatních organizaci a bojeschopnost ozbrojených sil. Tuto ochranu soudy provádějí nejenom svým rozhodováním, ale také i masově politickou a výchovnou prací. Soudy tedy nejen donucují k plnění povinností vůči státu a společnosti, ale také vychovávají občany k tomuto plnění. Z těchto stručně uvedených úkolů vyplývá i důležitost další zásady našeho soudnictví, totiž účast lidu na výkonu soudnictví a rozhodování ve sborech. Naše soudy všechny věci rozhodují vždy nejméně ve tříčlenných senátech. Jedním z rozhodujících důsledků socialistické demokracie našeho soudnictví je účast soudců z lidu na soudním řízení. Naše nová socialistická ústava tuto zásadu zakotvila v článku 100, ve kterém navíc zdůrazňuje, že nynější soudce z lidu stavíme na roveň soudcům z povolání, a oběma proto dává stejný název soudce. Obojí jsou si při rozhodování rovni. Tato zásada vyplývá z marxistického pojetí rozvoje socialistické státnosti a bude v průběhu budování vyspělé socialistické společnosti neustále rozšiřována.

Z ustanovení o rozhodování soudů ve sborech a o lidovosti soudců našich soudů vyplývá základní rozdíl proti buržoasní justici. V kapitalistických státech v mnoha případech rozhodují prakticky samosoudci. Např. v USA nižší soudy projednávají 85-95 % všech věcí a u těchto soudů projednávají věci samosoudci. Jak je vidět, buržoasie se zde vší silou vyhýbá účasti lidových soudců a rozhodování ve sborech. Uvážíme-li současně, že takový samosoudce celou svou výchovou i svými vztahy k vládnoucí třídě je služebníkem této vládnoucí třídy, vidíme, že nemůže takové soudnictví být lidové, nýbrž je vždy zaměřeno proti zájmům lidu.

Jedním z nových významných prvků navrhovaného zákona je prohloubení prevenční činnosti soudů. K dosavadním povinnostem soudů upozorňovat orgány a organizace na nedostatky, které zjistily při vykonávání své funkce, přistupuje nové ustanovení, které ukládá těmto orgánům a organizacím odpovídat a sdělovat soudům, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků. Tím se ještě více zdůrazní a urychlí odstraňování všech příčin, které v řadě případů vedou k trestné činnosti.

V souvislosti se základními zásadami výstavby našeho soudnictví, jak jsou uvedeny v § 4 a § 13 osnovy zákona, bych chtěl ještě zdůraznit jednoduchost a srozumitelnost organizace našeho soudnictví. V podstatě okresní soud jako článek našeho soudnictví rozhoduje prakticky o všech občansko právních sporech a téměř o všech trestních věcech. Každý pracující se může tedy snadno orientovat v organizaci našeho soudnictví a ví, na který soud se má obrátit, chce-li se dovolat pomoci našich soudů. I toto je přednost socialistické justice. Naproti tomu v kapitalistických státech je soudní soustava daleko složitější. I když tedy již nepřihlížíme k tomu, co jsem uvedl, že soudci sami jsou v těchto státech zaměřeni protilidově, sama soustava soudů a různá další opatření stěžují přístup pracujících k těmto soudům. Tak např. v některých státech kapitalistických celá řada věcí v prvé instanci je projednávána až u krajských nebo zemských soudů. V některých státech je soudní organizace tak složitá a nepřehledná, že obyčejný pracující člověk se v ní nevyzná a musí se vždycky poradit s advokátem, aby se vůbec dozvěděl, který soud mu má dopomoci k jeho právu. V USA například působí vedle soustavy federálních soudů zvláštní soustava soudních orgánů jednotlivých států. Soudy členských států se skládají ze soudů smírčích a policejních, ze soudů hrabských, z odvolacích soudů, z nejvyšších soudů atd. I federální soustava soudů v USA se skládá z celé řady soudů. Již z tohoto výpočtu je patrno, jak je pro nemajetného pracujícího člověka, který si nemůže opatřit drahé, vysoko kvalifikované právní poradce, obtížné, aby se domohl ochrany svých zájmů.

Z návrhu zákona o organizaci soudů vyplývá zcela jasně jednoduchost naší soudní soustavy a jasné rozhraničení kompetence mezi jednotlivými soudy, přičemž základními články naší soudní soustavy se stávají místní lidové soudy a okresní soudy. Stávající soustava soudů je v souhlase s ústavou rozšířena o nový článek - místní lidové soudy, které jsou velmi výmluvným důkazem dalšího zlidovění našeho soudnictví. Místní lidové soudy jako orgány pracujících, budou na jednotlivých pracovištích či obcích projednávat méně závažné případy porušování právního řádu a drobné spory mezi občany. Činnost těchto soudů bude mít velmi vysoký výchovný efekt a povede k uvědomělému dodržování pravidel občanského soužití a našeho právního řádu.

Hlubším rozvinutím zásady účasti lidu na výkonu soudnictví a sborového rozhodování soudu, jsou také ustanovení, která vytvářejí předpoklady pro rozvíjení úplně nových forem zapojování pracujících do výkonu soudnictví. V tomto směru jde především o úzkou spolupráci soudů se společenskými organizacemi a účast společenských žalobců a společenských obhájců v soudním řízení.

Významnou částí návrhu zákona, ve které jsou dále prohloubeny a rozšířeny principy socialistické demokracie na úseku soudnictví, je hlava III. osnovy, která pojednává o volbách soudců. Rozšíření socialistické demokracie vyplývá z ustanovení o tom, že soudci všech soudů budou voleni a že tedy na výběr těchto soudců budou mít pracující vliv přímo nebo prostřednictvím svých poslanců v zastupitelských sborech. Na rozdíl od dosavadní úpravy budou tedy voleni nejen soudci okresních a krajských soudů, ale také i soudci Nejvyššího soudu a všech vojenských soudů. Soudci Nejvyššího soudu v souhlase s článkem 46 ústavy budou voleni naším nejvyšším zastupitelským sborem Národním shromážděním, čímž je podstatně vyzdvihnuta funkce Nejvyššího soudu. V článku 46 ústavy je doslova uvedeno, že Národní shromáždění volí Nejvyšší soud a může odvolávat jeho členy a jedná o zprávách Nejvyššího soudu a o stavu socialistické zákonnosti. Tím je jasně vyjádřen veliký význam a váha, kterou dává naše socialistická společnost Nejvyššímu soudu, který podle znění čl. 99 ústavy je nejvyšším soudním orgánem a dozírá na soudní činnost všech ostatních soudů. Navržená osnova zákona odpovídá svými ustanoveními uvedeným článkům ústavy. Současně upravuje také volby soudců vojenských soudů, a to s přihlédnutím ke specifickým otázkám, vyplývajícím z organizace vojenského soudnictví.

Podstatnou změnu zavedla nová ústava při volbách soudců okresních soudů. U těchto soudů zde poprvé v historii našeho soudnictví zavádíme přímé volby soudců dle obecného, přímého a rovného volebního práva s tajným hlasováním. Po organizační stránce budou volby vycházet ze zásad pro volby do zastupitelských sborů, a to zejména do okresních národních výborů. Podrobnosti voleb budou upraveny ve volebním řádu, který vydá vláda a podle něhož se při volbách soudců okresních soudů bude vycházet z volebních obvodů poslanců okresních národních výborů. Tato zásada nemá význam pouze v tom, že bude provedení voleb zjednodušeno po stránce organizační. Toto řešení má veliký význam politický, poněvadž v obvodu každého poslance okresního národního výboru bude zvoleno několik soudců okresních soudů. Tím bude zvýšena i politicko výchovná činnost poslanců okresních národních výborů, poněvadž tito se budou moci zejména v otázkách socialistické zákonnosti opírat o zvolené sudce. Soudci budou ve svých volebních obvodech informovat voliče o činnosti soudů, poukazovat na nedostatky, vyskytující se ve volebním obvodu, popřípadě v celém okresu a spolu s poslancem okresního národního výboru a s poslanci místních národních výborů hledat cesty k odstranění příčin porušování socialistické zákonnosti. Dojde tedy zde k úzké spolupráci mezi poslanci národních výborů a soudci. Tím se dále zvýší organizátorsko výchovná funkce národních výborů i výchovná funkce samotných soudů.

Při provádění voleb bude třeba se zaměřit na správný výběr soudců. Návrh zákona k § 36 uvádí obecné předpoklady pro volbu soudců. Přitom je třeba zdůraznit, že soudce musí mít morální oprávnění rozhodovat o svých spoluobčanech. Proto uvedené ustanovení zdůrazňuje i občanskou bezúhonnost, která vedle oddanosti k socialistickému zřízení je jedním z nejdůležitějších předpokladů. Od soudců je třeba vyžadovat, aby byli vzorem pro ostatní občany jak svým veřejným vystupováním, tak i svým osobním životem. Jen takový soudce totiž může spravedlivě rozhodovat a rozhodnutí jen takového soudce působí přesvědčivě na ostatní občany.