Pondělí 26. června 1961

Návrh zákona vychází ze zásady, aby naše ústřední orgány, Národní shromáždění a vláda, měly k dispozici kontrolní instituci řízenou vládou, která má sledovat, jak jsou plněna usnesení nejvyšších orgánů státu. Nezbytným předpokladem zvýšení úrovně ústřední kontroly je její nezávislost na ministerstvech, národních výborech a ostatních státních a hospodářských orgánech a organizacích. Účinné kontrole a jejím potřebám má být přizpůsobena statistika budovaná rovněž nezávisle na ministerstvech a národních výborech, která dává maximální záruku objektivnosti a spolehlivosti vykazovaných dat. Proto se navrhuje vybudovat k tomu účelu Ústřední úřad státní kontroly a statistiky, sloučit státní kontrolu a statistiku v jednom orgánu řízeném vládou za současného zrušení ministerstva státní kontroly a Státního úřadu statistického.

Podle osnovy zákona kontrolní a statistická služba se důsledně přizpůsobuje nové územní organizaci státu. Navrhuje se, aby v krajích a okresech byla zřízena krajská a okresní oddělení státní kontroly a statistiky podřízená jedině předsedovi Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky. Tato oddělení budou pracovat nezávisle na krajských a okresních orgánech, avšak budou s nimi úzce spolupracovat. Zřízení krajských a okresních oddělení státní kontroly a statistiky má napomáhat i tomu, aby jednotná linie řešení otázek státu a hospodářské a kulturní výstavby byla zajištěna od shora až dolů.

Podle předložené osnovy zákona k nejvýznamnějším úkolům Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky patří kontrola, jak státní orgány, zařízení a hospodářské organizace zabezpečují plnění směrnic Komunistické strany Československa, zákonů, nařízení a usnesení vlády, jak zachovávají státní disciplínu, hospodaří se svěřenými prostředky a uplatňují ve své činnosti zájmy společnosti.

Velmi důležitým úkolem Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky bude provádění statistických rozborů o vývoj i národního hospodářství pro potřeby řízení hospodářské a kulturní výstavby a kontroly jejich výsledků, aby se zvýšila úloha statistiky při řízení národního hospodářství. Do popředí vystupuje požadavek spolehlivé evidence a statistiky, odpovědnost za podávání včasných, přesných a pravdivých hlášení o vyvozování nejpřísnějších závěrů tam, kde bylo zjištěno vykazování nepravdivých, tendenčně upravených údajů, které mají zakrýt chyby a nedostatky a vylíčit stav v nesprávném příznivějším světle.

Mezi základní úkoly ústředního úřadu státní kontroly a statistiky navrhuje osnova dále zabezpečit účinnou kontrolu tvorby a dodržování cen na všech stupních řízení a provést opatření k prohloubení cenové kontroly. Zásadou je, aby dodržování cen jakož i způsob prodeje zboží, kontrola dodávek, kvality a dodržování sortimentu byly důsledně postaveny pod kontrolu pracujících a jejich organizací.

Osnova zákona zdůrazňuje, že vybudování Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky a celá nová organizace kontrolní a statistické služby ve státě směřuje k posílení metodického řízení veškeré kontrolní činnosti a statistiky na všech stupních řízení. Klade se tedy důraz na to, aby celá organizace kontroly byla zlepšena, zvýšena její úroveň a účinnost. Neznamená to tedy, že se snižuje význam vnitřní rezortní kontroly, ale naopak návrh zdůrazňuje, že na každé úrovni řízení je kontrola nezbytnou součástí řídící práce v souladu se zásadou kdo řídí, kontroluje. Proto zákonná osnova předpokládá, že ve všech rezortech budou provedena opatření ke zlepšení organizace a funkce vnitřní kontroly, aby byla prováděna soustavná rozborová činnost a zkvalitněno provádění revizí.

Návrh zákona dále zdůrazňuje, že nejúčinnější a nejsprávnější cesta k tomu, aby kontrola byla vysoce účinná a zajišťovala nápravu nedostatků, je, aby se opírala o součinnost s širokým aktivem pracujících a jejich organizací a využívala jejich zkušeností.

Zákonná osnova předpokládá, že podrobné vymezení úkolů, organizace a oprávnění Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky a jeho orgánů upraví zvláštní zákon. Do té doby se navrhuje, aby Ústřednímu úřadu státní kontroly a statistiky příslušela oprávnění podle dosavadních předpisů o státní kontrole a národohospodářské evidenci.

Soudruzi a soudružky poslanci, předsednictvo Národního shromáždění projednalo vládní návrh zákona a doporučuje Národnímu shromáždění s nepatrnými změnami, které vám byly rozdány, jeho přijetí a schválení. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Má někdo nějaké připomínky k přednesené zprávě? (Nebyly.)

Nemá.

Můžeme proto přistoupit ke hlasování.

Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona podle přednesené zprávy předsednictva Národního shromáždění.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o zřízení Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky ve znění zprávy předsednictva Národního shromáždění, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o zřízení Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky.

Tím jsme projednali druhý bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně právního (tisk 47) k vládnímu návrhu zákona (tisk 41) o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

Zpravodajem je poslanec Červinka, dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Červinka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Národní shromáždění Československé socialistické republiky dnes přistupuje k projednávání návrhu zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Návrh zákona úzce souvisí se zákonem o místních lidových soudech, který Národní shromáždění již schválilo.

Oba zákony tvoří součást opatření, která naše strana provádí podle usnesení pléna ústředního výboru z prosince m. r. k dalšímu upevňování socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví. Oba zákony vycházejí ze zásad stanovených v ústavě Československé socialistické republiky.

Společný je cíl obou zákonů i základní metody, které uplatňují. Stanoví zásady jak mají být za široké účasti občanů uplatňovány především prostředky společenského působení a výchovy proti těm jednotlivým občanům, kteří i když v drobné míře, porušují normy života socialistické společnosti, ať jsou to provinění, která budou projednávat místní lidové soudy, nebo přestupky, které budou vyřizovat národní výbory a jiné státní orgány.

Naše nová ústava ukládá národním výborům jako nejširší organizaci pracujících, jako orgánům státní moci a státní správy, aby za nejširší účasti občanů zajišťovaly ochranu socialistického vlastnictví a všech vymožeností pracujícího lidu, socialistického pořádku ve společnosti a dodržování pravidel socialistického soužití.

Další upevňování socialistické zákonnosti není možné bez nejširší účasti a podpory pracujících, bez rozvíjení jejich iniciativy, aktivity a organizačních schopností. Také na úseku zajišťování socialistického pořádku dále prohlubujeme socialistickou demokracii.

V údobí budování vyspělé socialistické společnosti dosáhli jsme toho, že většina občanů dobrovolně a ukázněně dodržuje socialistický pořádek. To nám umožňuje, abychom více a účinněji využívali prostředků výchovného působení kolektivu na ty, kteří ještě nepřekonali přežitky staré společnosti. Zkušenosti ukázaly, že je daleko účinnější, když na různé drobné narušitele společenského pořádku působíme výchovnými prostředky, když vůči nim zesílíme vliv kolektivu, než když proti nim uplatňujeme administrativní cestou donucovací prostředky státních orgánů.

Základní metodou práce národních výborů i ostatních státních orgánů při zajišťování socialistického pořádku je organizátorská, výchovná a preventivní činnost. Národní výbory se budou především starat o to, aby byly předem zjišťovány a odstraňovány příčiny, které vedou k přestupkům. Budou například předem vytvářet podmínky, aby nemohlo docházet k případům drobného rozkrádání, aby byly řádně prováděny protipožární prohlídky v závodech i domech a odstraněno nebezpečí požáru z nedbalosti, budou pečovat o to, aby např. v zimě za náledí byly řádně posypány silnice a chodníky a předem se omezilo nebezpečí havárií, úrazů apod.

Vedle těchto preventivních opatření budou působit, aby celá veřejnost více než dosud si všímala různých projevů nekázně a nepořádků, bojovala proti projevům sobectví, individualismu, aby se netrpělo porušování socialistického soužití a budou tak trpělivě a soustavně vytvářet ovzduší, v němž nebude trpěno porušování zákonů ani na úseku drobných poklesků.

Je známo, že tento proces, kdy se postupně mění stanovisko občanů k případům porušování socialistické zákonnosti, již probíhá. Naši občané již sami bojují proti těm, kteří dosud nechápou zájmy společnosti. Návrh zákona vytváří podmínky, aby se tento proces dále rozšiřoval a prohluboval.

Národní výbory při této své náročné a velmi odpovědné činnosti budou všestranně využívat svých orgánů, tj. rad, komisí, odborů a svých aktivů, zejména občanských výborů a domovních komisí. Dále budou úzce spolupracovat se společenskými organizacemi, vedením podniků a závodů, s našimi učiteli na školách, členy představenstva JZD a v nejzávažnějších případech budou se s nimi předem radit o nejvhodnějších formách nápravy. Národní výbory budou zároveň funkcionářům společenských organizací pomáhat, aby se v jejich činnosti stále více uplatňovalo výchovné působení.

Při tom, jak to přímo ukládá zákon, budou postupovat jednotlivé případy společenským organizacím, vedením závodů apod., k vyřízení a to tam, jestliže lze očekávat, že se tím zvýší výchovné působení na občana, který se přestupku dopustil i na celé okolí.

K uložení donucovacích opatření přistoupí národní výbory až tehdy, když se výchovné opatření minulo účinkem. Ale také donucovací opatření ukládané národními výbory má plnit výchovné poslání.

Je přirozené, že tyto nové výchovné metody budou mnohem náročnější i obtížnější než dosavadní administrativní i represivní postup.

V souvislosti s tím projednávání přestupků národními výbory nebude mít již charakter represivních opatření, nebude mít charakter trestního řízení. Je známo, že u národních výborů v současné době všechny přestupky ze všech úseků činnosti národních výborů projednávala převážně trestní komise. Podle navrhovaného zákona budou jednotlivé přestupky projednávány zásadně těmi orgány národních výborů, které spravují úsek, který byl jednáním dotčen. To znamená, že u národních výborů nebude již trestní komise, ale že se projednáváním přestupků budou zabývat podle své působnosti jednotlivé komise národních výborů, a to ve spojitosti se zajišťováním svých ostatních úkolů. Tím bude docíleno toho, že věci budou posuzovány z hlediska celé problematiky, např. zemědělské, na úseku výstavby, zdravotnictví, školství a kultury, i veřejného pořádku a že tím bude možno účinněji vytvářet podmínky, aby se případům drobného porušování zákonů předcházelo.

Jestliže samo projednání přestupku nepovede v jednotlivých případech k nápravě, může národní výbor uložit opatření, a to buď napomenutí, nebo veřejnou důtku nebo pokutu do 500 Kčs. Jde tedy o obdobná opatření, jaká může ukládat místní lidový soud.

Zákon i nadále umožňuje, aby drobné přestupky byly vyřizovány v blokovém řízení, tj. pokutou na místě. Na rozdíl od dosavadního stavu budou však blokové pokuty ukládány jen tehdy, nestačí-li domluva. To znamená, že i na tomto úseku dále prohlubujeme výchovný charakter opatření podle zákona.

Další významná změna proti dosavadnímu stavu je v tom, že se uplatňuje zásada, aby přestupky z úseků, které nespravují národní výbory, projednávaly tyto příslušné státní orgány. Tak např. přestupky na úseku silničního provozu budou přímo vyřizovat orgány Veřejné bezpečnosti, přestupky na úseku celního hospodářství budou projednávat celnice. Vláda může nařízením stanovit, které další orgány státní správy mimo národní výbory projednávají přestupky ve svém oboru působnosti.

Národní výbory budou projednávat vedle přestupků, a to ve všech obcích republiky, také případy provinění, a to tam, kde nebudou působit místní lidové soudy. Na rozdíl od místních lidových soudů nebudou však národní výbory projednávat trestné činy menší nebezpečnosti nebo majetkové spory mezi občany; tyto případy budou projednávat příslušné okresní soudy.

V souvislosti s tím, že řízení o přestupcích nebude mít již charakter trestního řízení, stanoví zákon, že národní výbory při projednávání přestupků postupují podle všeobecných zásad o správním řízení. To umožňuje zrušit dosavadní trestní řízení správní a projednávání přestupků proti dosavadnímu stavu zjednodušit. V řízení o přestupcích byly odstraněny všechny formálnosti a národní výbory budou přestupky projednávat podle stejných zásad, které platí pro řízení před národními výbory.

Také v těch případech, kdy budou národní výbory v obcích, kde nepůsobí místní lidové soudy, projednávat případy provinění, budou postupovat podle zásad, jaké platí o projednávání přestupků.

Zákon výslovně počítá s tím, že nedotčena zůstane působnost orgánů státní kontroly, různých státních inspekcí i disciplinární, kárná a kázeňská pravomoc, upravená zvláštními předpisy.

Vážené soudružky a soudruzi! Národní shromáždění projednává dnes důležitý zákon. Zákon budou používat národní výbory všech stupňů, nejvíce však městské a místní národní výbory. Proto již při samém zpracování zákona bylo postupováno tak, že byl projednán nejen se všemi ministerstvy, ústředními úřady a vědeckými institucemi, ale především se soudruhy z praxe, kteří nakonec budou zákon uvádět v život. Byl několikráte projednáván s národními výbory všech stupňů a na jeho zpracování se podíleli také někteří soudruzi poslanci, členové ústavně právního výboru. Zákon vychází ze zásad, jak jsou stanoveny na loňském prosincovém zasedání ústředního výboru naší strany, vychází z dosavadních zkušeností, z potřeb praxe i perspektiv dalšího vývoje.

Zákon celým svým pojetím především zdůrazňuje preventivní a výchovná opatření proti projevům nekázně, proti případům porušování socialistické zákonnosti.

Jestliže zdůrazňujeme toto výchovné působení, neznamená to, že by se mělo polevovat v boji proti těm, kteří i když v drobné míře, porušují zákony. Naopak správné uplatňování zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, musí vést k dalšímu upevňování socialistické zákonnosti za nejširší aktivní účasti občanů.

Soudružky a soudruzi poslanci! Uvedl jsem hlavní zásady navrhovaného zákona. Jménem ústavně právního výboru doporučuji návrh zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku Národnímu shromáždění ke schválení.

Předseda Fierlinger: Děkuji s. zpravodaji.

Do rozpravy se přihlásil posl. Šebík, dávám mu slovo.

Posl. Šebík: Vážené Národné zhromaždenie, vážené súdružky, súdruhovia poslanci!

V mojom diskusnom príspevku k prerokovávanému návrhu zákona "o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku", chcem povedať niekoľko slov ako poslanec, pracujúci v oblasti národných výborov, ktoré budú tento zákon zabezpečovať.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP