Návrh zákona vychází
ze zásady, aby naše ústřední
orgány, Národní shromáždění
a vláda, měly k dispozici kontrolní instituci
řízenou vládou, která má sledovat,
jak jsou plněna usnesení nejvyšších
orgánů státu. Nezbytným předpokladem
zvýšení úrovně ústřední
kontroly je její nezávislost na ministerstvech,
národních výborech a ostatních státních
a hospodářských orgánech a organizacích.
Účinné kontrole a jejím potřebám
má být přizpůsobena statistika budovaná
rovněž nezávisle na ministerstvech a národních
výborech, která dává maximální
záruku objektivnosti a spolehlivosti vykazovaných
dat. Proto se navrhuje vybudovat k tomu účelu Ústřední
úřad státní kontroly a statistiky,
sloučit státní kontrolu a statistiku v jednom
orgánu řízeném vládou za současného
zrušení ministerstva státní kontroly
a Státního úřadu statistického.
Podle osnovy zákona kontrolní
a statistická služba se důsledně přizpůsobuje
nové územní organizaci státu. Navrhuje
se, aby v krajích a okresech byla zřízena
krajská a okresní oddělení státní
kontroly a statistiky podřízená jedině
předsedovi Ústředního úřadu
státní kontroly a statistiky. Tato oddělení
budou pracovat nezávisle na krajských a okresních
orgánech, avšak budou s nimi úzce spolupracovat.
Zřízení krajských a okresních
oddělení státní kontroly a statistiky
má napomáhat i tomu, aby jednotná linie řešení
otázek státu a hospodářské
a kulturní výstavby byla zajištěna od
shora až dolů.
Podle předložené
osnovy zákona k nejvýznamnějším
úkolům Ústředního úřadu
státní kontroly a statistiky patří
kontrola, jak státní orgány, zařízení
a hospodářské organizace zabezpečují
plnění směrnic Komunistické strany
Československa, zákonů, nařízení
a usnesení vlády, jak zachovávají
státní disciplínu, hospodaří
se svěřenými prostředky a uplatňují
ve své činnosti zájmy společnosti.
Velmi důležitým
úkolem Ústředního úřadu
státní kontroly a statistiky bude provádění
statistických rozborů o vývoj i národního
hospodářství pro potřeby řízení
hospodářské a kulturní výstavby
a kontroly jejich výsledků, aby se zvýšila
úloha statistiky při řízení
národního hospodářství. Do
popředí vystupuje požadavek spolehlivé
evidence a statistiky, odpovědnost za podávání
včasných, přesných a pravdivých
hlášení o vyvozování nejpřísnějších
závěrů tam, kde bylo zjištěno
vykazování nepravdivých, tendenčně
upravených údajů, které mají
zakrýt chyby a nedostatky a vylíčit stav
v nesprávném příznivějším
světle.
Mezi základní úkoly
ústředního úřadu státní
kontroly a statistiky navrhuje osnova dále zabezpečit
účinnou kontrolu tvorby a dodržování
cen na všech stupních řízení
a provést opatření k prohloubení cenové
kontroly. Zásadou je, aby dodržování
cen jakož i způsob prodeje zboží, kontrola
dodávek, kvality a dodržování sortimentu
byly důsledně postaveny pod kontrolu pracujících
a jejich organizací.
Osnova zákona zdůrazňuje,
že vybudování Ústředního
úřadu státní kontroly a statistiky
a celá nová organizace kontrolní a statistické
služby ve státě směřuje k posílení
metodického řízení veškeré
kontrolní činnosti a statistiky na všech stupních
řízení. Klade se tedy důraz na to,
aby celá organizace kontroly byla zlepšena, zvýšena
její úroveň a účinnost. Neznamená
to tedy, že se snižuje význam vnitřní
rezortní kontroly, ale naopak návrh zdůrazňuje,
že na každé úrovni řízení
je kontrola nezbytnou součástí řídící
práce v souladu se zásadou kdo řídí,
kontroluje. Proto zákonná osnova předpokládá,
že ve všech rezortech budou provedena opatření
ke zlepšení organizace a funkce vnitřní
kontroly, aby byla prováděna soustavná rozborová
činnost a zkvalitněno provádění
revizí.
Návrh zákona dále
zdůrazňuje, že nejúčinnější
a nejsprávnější cesta k tomu, aby kontrola
byla vysoce účinná a zajišťovala
nápravu nedostatků, je, aby se opírala o
součinnost s širokým aktivem pracujících
a jejich organizací a využívala jejich zkušeností.
Zákonná osnova předpokládá,
že podrobné vymezení úkolů, organizace
a oprávnění Ústředního
úřadu státní kontroly a statistiky
a jeho orgánů upraví zvláštní
zákon. Do té doby se navrhuje, aby Ústřednímu
úřadu státní kontroly a statistiky
příslušela oprávnění podle
dosavadních předpisů o státní
kontrole a národohospodářské evidenci.
Soudruzi a soudružky poslanci,
předsednictvo Národního shromáždění
projednalo vládní návrh zákona a doporučuje
Národnímu shromáždění
s nepatrnými změnami, které vám byly
rozdány, jeho přijetí a schválení.
(Potlesk.)
Předseda Fierlinger:
Má někdo nějaké připomínky
k přednesené zprávě? (Nebyly.)
Nemá.
Můžeme proto přistoupit
ke hlasování.
Navrhuji, abychom hlasovali o celém
vládním návrhu zákona podle přednesené
zprávy předsednictva Národního shromáždění.
Má někdo nějaké
námitky proti tomuto způsobu hlasování?
(Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy souhlasí s celým
vládním návrhem zákona o zřízení
Ústředního úřadu státní
kontroly a statistiky ve znění zprávy předsednictva
Národního shromáždění,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní
shromáždění jednomyslně schválilo
vládní návrh zákona o zřízení
Ústředního úřadu státní
kontroly a statistiky.
Tím jsme projednali druhý
bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího bodu pořadu, kterým je
3. Zpráva výboru
ústavně právního (tisk 47) k vládnímu
návrhu zákona (tisk 41) o úkolech národních
výborů při zajišťování
socialistického pořádku.
Zpravodajem je poslanec Červinka,
dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec Červinka:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Národní shromáždění
Československé socialistické republiky dnes
přistupuje k projednávání návrhu
zákona o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického
pořádku. Návrh zákona úzce
souvisí se zákonem o místních lidových
soudech, který Národní shromáždění
již schválilo.
Oba zákony tvoří
součást opatření, která naše
strana provádí podle usnesení pléna
ústředního výboru z prosince m. r.
k dalšímu upevňování socialistické
zákonnosti a zlidovění soudnictví.
Oba zákony vycházejí ze zásad stanovených
v ústavě Československé socialistické
republiky.
Společný je cíl
obou zákonů i základní metody, které
uplatňují. Stanoví zásady jak mají
být za široké účasti občanů
uplatňovány především prostředky
společenského působení a výchovy
proti těm jednotlivým občanům, kteří
i když v drobné míře, porušují
normy života socialistické společnosti, ať
jsou to provinění, která budou projednávat
místní lidové soudy, nebo přestupky,
které budou vyřizovat národní výbory
a jiné státní orgány.
Naše nová ústava
ukládá národním výborům
jako nejširší organizaci pracujících,
jako orgánům státní moci a státní
správy, aby za nejširší účasti
občanů zajišťovaly ochranu socialistického
vlastnictví a všech vymožeností pracujícího
lidu, socialistického pořádku ve společnosti
a dodržování pravidel socialistického
soužití.
Další upevňování
socialistické zákonnosti není možné
bez nejširší účasti a podpory pracujících,
bez rozvíjení jejich iniciativy, aktivity a organizačních
schopností. Také na úseku zajišťování
socialistického pořádku dále prohlubujeme
socialistickou demokracii.
V údobí budování
vyspělé socialistické společnosti
dosáhli jsme toho, že většina občanů
dobrovolně a ukázněně dodržuje
socialistický pořádek. To nám umožňuje,
abychom více a účinněji využívali
prostředků výchovného působení
kolektivu na ty, kteří ještě nepřekonali
přežitky staré společnosti. Zkušenosti
ukázaly, že je daleko účinnější,
když na různé drobné narušitele
společenského pořádku působíme
výchovnými prostředky, když vůči
nim zesílíme vliv kolektivu, než když
proti nim uplatňujeme administrativní cestou donucovací
prostředky státních orgánů.
Základní metodou práce
národních výborů i ostatních
státních orgánů při zajišťování
socialistického pořádku je organizátorská,
výchovná a preventivní činnost. Národní
výbory se budou především starat o to,
aby byly předem zjišťovány a odstraňovány
příčiny, které vedou k přestupkům.
Budou například předem vytvářet
podmínky, aby nemohlo docházet k případům
drobného rozkrádání, aby byly řádně
prováděny protipožární prohlídky
v závodech i domech a odstraněno nebezpečí
požáru z nedbalosti, budou pečovat o to, aby
např. v zimě za náledí byly řádně
posypány silnice a chodníky a předem se omezilo
nebezpečí havárií, úrazů
apod.
Vedle těchto preventivních
opatření budou působit, aby celá veřejnost
více než dosud si všímala různých
projevů nekázně a nepořádků,
bojovala proti projevům sobectví, individualismu,
aby se netrpělo porušování socialistického
soužití a budou tak trpělivě a soustavně
vytvářet ovzduší, v němž
nebude trpěno porušování zákonů
ani na úseku drobných poklesků.
Je známo, že tento proces,
kdy se postupně mění stanovisko občanů
k případům porušování
socialistické zákonnosti, již probíhá.
Naši občané již sami bojují proti
těm, kteří dosud nechápou zájmy
společnosti. Návrh zákona vytváří
podmínky, aby se tento proces dále rozšiřoval
a prohluboval.
Národní výbory
při této své náročné
a velmi odpovědné činnosti budou všestranně
využívat svých orgánů, tj. rad,
komisí, odborů a svých aktivů, zejména
občanských výborů a domovních
komisí. Dále budou úzce spolupracovat se
společenskými organizacemi, vedením podniků
a závodů, s našimi učiteli na školách,
členy představenstva JZD a v nejzávažnějších
případech budou se s nimi předem radit o
nejvhodnějších formách nápravy.
Národní výbory budou zároveň
funkcionářům společenských
organizací pomáhat, aby se v jejich činnosti
stále více uplatňovalo výchovné
působení.
Při tom, jak to přímo
ukládá zákon, budou postupovat jednotlivé
případy společenským organizacím,
vedením závodů apod., k vyřízení
a to tam, jestliže lze očekávat, že se
tím zvýší výchovné působení
na občana, který se přestupku dopustil i
na celé okolí.
K uložení donucovacích
opatření přistoupí národní
výbory až tehdy, když se výchovné
opatření minulo účinkem. Ale také
donucovací opatření ukládané
národními výbory má plnit výchovné
poslání.
Je přirozené, že
tyto nové výchovné metody budou mnohem náročnější
i obtížnější než dosavadní
administrativní i represivní postup.
V souvislosti s tím projednávání
přestupků národními výbory
nebude mít již charakter represivních opatření,
nebude mít charakter trestního řízení.
Je známo, že u národních výborů
v současné době všechny přestupky
ze všech úseků činnosti národních
výborů projednávala převážně
trestní komise. Podle navrhovaného zákona
budou jednotlivé přestupky projednávány
zásadně těmi orgány národních
výborů, které spravují úsek,
který byl jednáním dotčen. To znamená,
že u národních výborů nebude
již trestní komise, ale že se projednáváním
přestupků budou zabývat podle své
působnosti jednotlivé komise národních
výborů, a to ve spojitosti se zajišťováním
svých ostatních úkolů. Tím
bude docíleno toho, že věci budou posuzovány
z hlediska celé problematiky, např. zemědělské,
na úseku výstavby, zdravotnictví, školství
a kultury, i veřejného pořádku a že
tím bude možno účinněji vytvářet
podmínky, aby se případům drobného
porušování zákonů předcházelo.
Jestliže samo projednání
přestupku nepovede v jednotlivých případech
k nápravě, může národní
výbor uložit opatření, a to buď
napomenutí, nebo veřejnou důtku nebo pokutu
do 500 Kčs. Jde tedy o obdobná opatření,
jaká může ukládat místní
lidový soud.
Zákon i nadále umožňuje,
aby drobné přestupky byly vyřizovány
v blokovém řízení, tj. pokutou na
místě. Na rozdíl od dosavadního stavu
budou však blokové pokuty ukládány jen
tehdy, nestačí-li domluva. To znamená, že
i na tomto úseku dále prohlubujeme výchovný
charakter opatření podle zákona.
Další významná
změna proti dosavadnímu stavu je v tom, že
se uplatňuje zásada, aby přestupky z úseků,
které nespravují národní výbory,
projednávaly tyto příslušné státní
orgány. Tak např. přestupky na úseku
silničního provozu budou přímo vyřizovat
orgány Veřejné bezpečnosti, přestupky
na úseku celního hospodářství
budou projednávat celnice. Vláda může
nařízením stanovit, které další
orgány státní správy mimo národní
výbory projednávají přestupky ve svém
oboru působnosti.
Národní výbory
budou projednávat vedle přestupků, a to ve
všech obcích republiky, také případy
provinění, a to tam, kde nebudou působit
místní lidové soudy. Na rozdíl od
místních lidových soudů nebudou však
národní výbory projednávat trestné
činy menší nebezpečnosti nebo majetkové
spory mezi občany; tyto případy budou projednávat
příslušné okresní soudy.
V souvislosti s tím, že
řízení o přestupcích nebude
mít již charakter trestního řízení,
stanoví zákon, že národní výbory
při projednávání přestupků
postupují podle všeobecných zásad o
správním řízení. To umožňuje
zrušit dosavadní trestní řízení
správní a projednávání přestupků
proti dosavadnímu stavu zjednodušit. V řízení
o přestupcích byly odstraněny všechny
formálnosti a národní výbory budou
přestupky projednávat podle stejných zásad,
které platí pro řízení před
národními výbory.
Také v těch případech,
kdy budou národní výbory v obcích,
kde nepůsobí místní lidové
soudy, projednávat případy provinění,
budou postupovat podle zásad, jaké platí
o projednávání přestupků.
Zákon výslovně
počítá s tím, že nedotčena
zůstane působnost orgánů státní
kontroly, různých státních inspekcí
i disciplinární, kárná a kázeňská
pravomoc, upravená zvláštními předpisy.
Vážené soudružky
a soudruzi! Národní shromáždění
projednává dnes důležitý zákon.
Zákon budou používat národní
výbory všech stupňů, nejvíce
však městské a místní národní
výbory. Proto již při samém zpracování
zákona bylo postupováno tak, že byl projednán
nejen se všemi ministerstvy, ústředními
úřady a vědeckými institucemi, ale
především se soudruhy z praxe, kteří
nakonec budou zákon uvádět v život.
Byl několikráte projednáván s národními
výbory všech stupňů a na jeho zpracování
se podíleli také někteří soudruzi
poslanci, členové ústavně právního
výboru. Zákon vychází ze zásad,
jak jsou stanoveny na loňském prosincovém
zasedání ústředního výboru
naší strany, vychází z dosavadních
zkušeností, z potřeb praxe i perspektiv dalšího
vývoje.
Zákon celým svým
pojetím především zdůrazňuje
preventivní a výchovná opatření
proti projevům nekázně, proti případům
porušování socialistické zákonnosti.
Jestliže zdůrazňujeme
toto výchovné působení, neznamená
to, že by se mělo polevovat v boji proti těm,
kteří i když v drobné míře,
porušují zákony. Naopak správné
uplatňování zákona o úkolech
národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, musí vést
k dalšímu upevňování socialistické
zákonnosti za nejširší aktivní
účasti občanů.
Soudružky a soudruzi poslanci!
Uvedl jsem hlavní zásady navrhovaného zákona.
Jménem ústavně právního výboru
doporučuji návrh zákona o úkolech
národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku Národnímu
shromáždění ke schválení.
Předseda Fierlinger:
Děkuji s. zpravodaji.
Do rozpravy se přihlásil
posl. Šebík, dávám mu slovo.
Posl. Šebík: Vážené
Národné zhromaždenie, vážené
súdružky, súdruhovia poslanci!
V mojom diskusnom príspevku
k prerokovávanému návrhu zákona "o
úlohách národných výborov pri
zabezpečovaní socialistického poriadku",
chcem povedať niekoľko slov ako poslanec, pracujúci
v oblasti národných výborov, ktoré
budú tento zákon zabezpečovať.