Bude velmi záležet na tom, aby byla včas zabezpečována projektová příprava všech investičních akcí, aby se nezařazovaly do výstavby projekčně nepřipravené stavby, což by vedlo k vyšší rozestavěnosti, prodlužování výstavby a k nehospodárné výstavbě.

Zvláště závažný úkol mají národní výbory při řešení bytového problému, kde mimo zvyšování počtu stavebních pracovníků se musí starat o snižování vlastních nákladů bytové výstavby. Národní výbory musí především zaměřit plnou pozornost na družstevní výstavbu a na bytovou výstavbu jednotných zemědělských družstev, jíž dosud národní výbory nevěnovaly dostatečnou pozornost.

Předpokládaný státní rozpočet zabezpečuje finanční prostředky pro splnění úkolů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, včetně vlastních zdrojů hospodářských organizací a výdajů Československé akademie zemědělských věd - ve výši 12 miliard 380 miliónů Kčs. Z této částky budou obhospodařovat národní výbory 73,9 % což jim dává nesmírné možnosti, ale také vysokou odpovědnost za tento národohospodářsky tak významný úsek.

Zabezpečování rozvoje zemědělské výroby má rozhodující význam pro další zvyšování životní úrovně a je dnes prvořadým úkolem všech stupňů národních výborů, hlavně pak okresních a místních, které mají rozhodující postavení z hlediska řízení a plánování jejího komplexního rozvoje, a to jak v družstevním, tak i státním socialistickém sektoru.

Jedním z důležitých úkolů, kterých je třeba v souvislosti se zásadním obratem v zemědělské výrobě rychle a plně vyřešit, je důkladné vysvětlení nutnosti naprostého souladu celostátních zájmů se zájmy JZD.

l když už dnes se ve většině případů hovoří o družstevním jako o našem, mnohde se ještě staví do protikladu zájem státu a zájem družstva.

Náš stát je státem dělníků, rolníků a pracující inteligence a o upevňování tohoto svazku se stále usiluje. Žádný zákon, žádné vládní usnesení, ani žádné usnesení národního výboru není namířeno proti družstevníkům.

Komunistická strana Československa jako vedoucí síla naší společnosti bedlivě střeží, aby nedocházelo k narušování svazku dělníků a družstevních rolníků. Ve všech svých usneseních to zdůrazňuje a všechna opatření tuto linii zabezpečují.

Jestliže ještě dnes někde družstevníci hovoří o tom, že jsou zájmy JZD v nesouladu se státním plánem, pak je třeba se na problém blíže podívat, rozebrat příčiny a říci družstevníkům, v čem se mýlí. Místní národní výbor musí být strážcem státních zájmů, citlivě reagovat na každé dění v obci a jeho poslanci pak musí neúnavně vysvětlovat, co je správné, osvětlovat význam a podstatu a obsah souladu mezi státními a místními zájmy.

K tomu, aby došlo k obratu v myšlení družstevníků směrem k socialistickému nazírání, s čímž souvisí také rozhodný obrat v zemědělské výrobě, musí se především značně zlepšit organizátorská práce MNV na vesnici. K tomu musí směřovat i celá činnost masových organizací Národní fronty v obci, chceme-li, aby se rozvoj zemědělské výroby stal všenárodním úkolem.

Chci upozornit na tu skutečnost, že družstevníci kritizují přílišnou centralizaci řízení zemědělské výroby a soustředění všech pomocných zemědělských orgánů do okresního města, odkud je někdy příliš daleko do JZD a nevede tento stav k přímé pomoci JZD zemědělskými odborníky.

Je nám také známo, jakou úlohu mají sehrát také státní statky při sledování cíle dosáhnout rozhodujícího obratu v rozvoji zemědělské výroby. I když některé státní statky dosáhly dobrých vývýrobních úspěchů, přece jenom jako celek dosud nedovedly dostatečně využívat poznatků vědy a organizovat zemědělskou výrobu na základě vysoké produktivity a intenzity výroby. I pro letošní rok se u státních statků počítá s neplánovanými ztrátami.

Bude třeba, aby ONV, které dnes přímo řídí s potřebnými prostředky a plánem státní statky, dbaly o lepší dosažení výsledků v hospodaření jednotlivých farem a hospodářství.

Státní statky mohou zabezpečit splnění úkolů třetí pětiletky, budou-li za široké účasti pracujících při zlepšené úrovni řízení národními výbory a při zvýšené pravomoci finančních komisí a pomocí finančních odborů národních výborů důsledněji přistupovat k plnění přijatých opatření, k zavádění pořádku do organizace práce, odměňování, uplatňování všech norem nové technologie při dodržování zásad hospodárnosti.

Připravovaný V. celostátní sjezd JZD, jakož i předsjezdová diskuse jsou příležitostí k tomu, aby využitím stávajících rezerv došlo pod vedením národních výborů k dalšímu všestrannému rozvoji a upevnění hospodaření jednotných zemědělských družstev i státních statků.

Jednou ze složek národních výborů, které přímo a velmi významným způsobem ovlivňují růst hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva, jsou služby, které naši občané k uspokojení svých osobních potřeb nezbytně potřebují. Naše vyspělá socialistická společnost, tak jako na celé řadě jiných úseků, tak i na úseku místního hospodářství vynakládá značné prostředky na zajištění veřejně prospěšných služeb, které posuzujeme jako součást komplexní péče o obyvatelstvo. V rozvoji takových služeb a v jejich dotaci ze státního rozpočtu bude i v budoucnu pokračováno.

Zatímco při zajišťování služeb bezúplatových jsme docílili u nás v Československé socialistické republice vysoké úrovně a zařadili se tak na jedno z nejpřednějších míst na světě, stále ještě dochází ke značnému opožďování v rozvoji placených služeb. S tímto stavem nemůžeme být spokojeni, neboť občané podrobují sebemenší nedostatek ostré kritice. Nemáme ještě dost rozvinutou síť opraven televizorů, ledniček a praček, jakož i rychlé služby k odstraňování závad v bytech při poškození vodovodních armatur apod. V tom je neobyčejná politická citlivost a ekonomická důležitost, na kterou musí rychleji reagovat podniky, které zajišťují služby.

Velmi vážná situace je v prádelnách, kde plán vypraného prádla pro obyvatelstvo například v našem Jihomoravském kraji splněn nebyl, i když celkové výkony prádelen byly překročeny, ale podíl činnosti pro obyvatelstvo činil pouze 43 %. K tomu je třeba dodat, že kapacita prádelen v našem kraji, vezmeme-li dvousměnný provoz za 100 %, byla využita pouze na 70 % a dodací lhůty v prádelnách se pohybovaly v některých případech 4 až 5 týdnů. Není sporu o tom, že s takovými lhůtami náš občan spokojen být nemůže a že pro příště pravděpodobně raději pere v domácnosti nebo ve zřízených blokových prádelnách. A jaká je to potom pomoc našim pracujícím ženám?

Jistě nikdo nepochybuje, že při sedmi až desetidenních dodacích lhůtách by se přísun prádla pro obyvatelstvo podstatně zvýšil, zlepšilo by se plnění plánu a služba prádelen by se stala skutečnou službou.

V některých prádelnách se nám projevují nesprávné tendence v tom směru, že je využíváno naléhavých požadavků občanů k tomu, že na úkor normální služby je zaváděno tak zvané expresní praní, přirozeně s patřičně zvýšenou cenou, která podnikům pomáhá k snadnějšímu plnění plánu akumulace.

Na úseku čistíren se plán pro obyvatelstvo plní, ale problémy jsou v dlouhých dodacích lhůtách a v mnoha případech i v kvalitě čištění.

Zde zase podniky, kromě expresní služby za zvýšené ceny, s oblibou téměř na každém čištěném předmětu nacházejí různé skvrny, za které účtují tzv. vícepráce. To je nemorální a ve většině případů naprosto neoprávněné.

Vždyť čistý oblek si do čistírny nikdo nedává a každý právem předpokládá, že běžné skvrny jsou součástí čištění a že ve stanoveném ceníku je s tím také počítáno.

V podniku Prádelny a čistírny města Brna, kde tato praxe byla prováděna v minulosti zvláště úspěšně, se dostali hospodářští pracovníci až před soud a byli z funkcí odvoláni.

Nelze zastírat ani takové jevy, že okresní a místní národní výbory své podniky naprosto nedostatečně usměrňují stanovením konkrétních úkolů a cílů, které by zajistily, že rozvoj služeb půjde žádoucím směrem v potřebných oborech a profesích i v potřebných částech města a okresu.

Je to přímý důsledek toho, že v praxi nebylo dosud zavedeno plánování podle okresů, že nebylo přistoupeno ke stanovení technickoekonomických a jiných ukazatelů a že se také kontrola plnění těchto zásad neuskutečňuje.

Přirozeným důsledkem pak je, že o rozvoji a zaměření služeb a zavádění nových druhů zpravidla suverénně rozhoduje ředitel podniku, a to obyčejně tak, aby docílil nejsnadnějšího plnění uložených úkolů. Hledisko a zájmy občanů, politickohospodářské direktivy a politické cíle naší společnosti jdou namnoze stranou.

Názorným příkladem je postup družstva Vysočina ve Žďáře, které, ačkoliv je kovovýrobním družstvem, zajistilo splnění úkolů služeb tím, že zřídilo prádelnu se samoobsluhou.

Ve Vyškově zase došlo k případu, že družstvo Vkus zřídilo v místě prádelnu se samoobsluhou, ačkoliv ve Vyškově je nedostatečně využita prádelna místního hospodářství se sítí sběren. Zřízení této nové prádelny nejenže nebylo s místním národním výborem Vyškov projednáno, ale došlo k paradoxní situaci již v tom, že místní národní výbor schválil podniku Služby města zřízení další prádelny v roce 1961.

Z obou namátkově vybraných příkladů je zřejmé, že se v mnoha případech zřizování služeb provádí zcela nahodile a nejzávažnější nedostatky v koordinaci se projevují mezi podniky místního hospodářství a mezi výrobními družstvy.

V jednom však jsou podniky obou odvětví zajedno, a to v zájmu o zavádění především efektivních služeb a pokud možno v krajském nebo v okresních městech. Nejsou známy případy rozporů, jestliže se jedná o menší městečko a vesnici, anebo o služby málo rentabilní nebo ztrátové. Zde by měly národní výbory využívat více pravomoci k tomu, aby zejména v otázkách rozšiřování služeb a sítě provozoven uplatnily své připomínky a aby částky, které dává náš státní rozpočet na tyto úkoly, byly realizovány co nejúčelněji a nejhospodárněji.

Velký národohospodářský a politicko-výchovný význam má akce Z. Toto socialistické svépomocné hnutí se zvláště výrazně rozvinulo k 15. výročí osvobození naší vlasti, což se prokázalo již během prvního pololetí minulého roku, kdy byla v naší vlasti vytvořena organizátorskou prací místních výborů hodnota 1 miliardy 200 milionů Kčs, což je dvojnásobkem hodnoty díla I. pololetí roku 1959.

I v našem Jihomoravském kraji řada obcí využila aktivity a iniciativy občanů. Například MNV Braniškov organizoval svépomocí výstavbu místního vodovodu v roce 1959-60 a jeho vybudováním byla vytvořena hodnota díla 423 500 Kčs při nákladu 213 000 Kčs. Na jednoho obyvatele bylo v průměru odpracováno na této akci 40,5 hod. V Dyjích na Znojemsku byla rekonstruována stará budova na kulturní dům za účasti všech složek NF, čímž byla dosažena hodnota díla 182 500 Kčs při finančním nákladu MNV 94 000 Kčs.

Velmi dobrých výsledků se však přes četná upozornění a směrnice setkáváme s vysokou rozestavěností, nesprávným využíváním finančních prostředků a nedostatečným zásobováním akce Z materiálními zdroji. Okresní zvelebovací komise, odbory výstavby a plánovací komise by měly těmto otázkám věnovat více pozornosti než dosud.

Uvedená čísla státního rozpočtu, s jehož obrovskými částkami budou hospodařit národní výbory, dokumentují na jedné straně širokou pravomoc národních výborů, se kterou je však spojena velká odpovědnost za správné využití finančních prostředků pro hospodářský a kulturní rozvoj celé naší socialistické společnosti. Národní výbory musí lépe než dosud vést a vychovávat občany k péči, ochraně a rozmnožování národního majetku. Odpovědnost národních výborů úzce souvisí s hospodárností, což předpokládá účelné a maximální využití základních fondů, materiálových a finančních zdrojů k plnění plánovaných úkolů a jejich překračování na žádoucích úsecích.

Úspory, vzniklé dobrým hospodařením při splnění úkolu plánu, jsou základem pro urychlení hospodářství a kulturní vzestup celé společnosti. Nehospodárnost se svěřenými prostředky je naopak brzdou postupu vpřed a doplácejí na ni především občané.

Podle platného rozpočtového řádu mají národní výbory při hospodaření se svěřenými finančními prostředky velikou pravomoc, neboť samy určují, kolik prostředků přidělí jednotlivým odvětvím, například školství, zdravotnictví a dalším, ovšem při zachování základních ukazatelů plánu rozvoje a dodržování výše přídělu finančních prostředků z vyššího rozpočtu nebo odvodu do vyššího rozpočtu a konečně musí zachovat vyrovnanost rozpočtu.

Proto národní výbory musí soustavně zabezpečovat, aby finanční zdroje jejich rozpočtů byly co nejvyšší a také, aby byly mobilizovány včas a v souladu se zájmy společnosti.

Zde mají velký úkol hlavně finanční komise národních výborů, které musí dbát, aby výdaje rozpočtu byly vynakládány efektivně, aby bylo odpovědně a hospodárně postupováno při uskutečňování výdajů na investice, mzdy a odměny, neplacené služby a aby výdaje na správu byly účelně a soustavně snižovány.

Řádnému hospodaření se svěřenými finančními prostředky napomáhá běžně a správně vedená evidence, s jejíž pomocí mohou národní výbory také úspěšně provádět kontrolu.

Nesprávně vedená evidence je přímo semeništěm nehospodárnosti. Nesprávně evidované pohledávky po uplynutí určité doby se těžko vymáhají a pak zkracují přímo příjmy národního výboru a tím také možnost plnění plánovaných úkolů.

Velkou pozornost je třeba věnovat evidenci materiálových zásob, neboť na tomto úseku pak dochází k jejich zašantročování, zejména při provádění akce Z nebo v podnicích místního hospodářství, zdravotnických zařízení a školních jídelnách apod.