Zavádění polytechnického vyučování na základních devítiletých školách se setkává s porozuměním učitelů, národních výboru, sdružení rodičů a závodů i družstev. Polytechnické dílny jsou budovány s velikou vynalézavostí i obětavostí, byli získáni a vyškoleni učitelé z praxe i ze škol. Ovšem přestavba škol se týká nejen zavedení polytechnické výchovy, ale i nové náplně vyučování všem předmětům, kde teoretické vědomosti je nutno spojovat s denní praxí našeho života. Důležitými složkami při výchově morálních vlastností a kulturnosti socialistického člověka se stanou, jak se již dnes ukazuje, i nové předměty estetické, branná a občanská výchova. K těsnějšímu spojení školy se životem přispěje i zapojování mladých učitelů do veřejného života i to, že národní výbory zajistí, aby učitelé bydleli v místě školy, a hlavně zájem veřejnosti o školu, dále i řízení škol školskými komisemi NV.

Dalším velkým pomocníkem zaměstnaných matek jsou školní družiny a kluby, zahrnuté rovněž v návrhu zákona. Ve zřizování družin školní mládeže máme řadu dobrých dlouholetých zkušeností, i když ještě nejsme spokojeni s umístěním, hygienou i s vedením družin. Nedostává se nám dosud kvalifikovaných vychovatelek. Ve školních družinách budou umístěny děti od 1. do 5. ročníku, ve školních klubech od 6. do 9. ročníku. Školních klubů bylo v loňském roce zřízeno 15 a osvědčily se. Mládeži zde bude dáváno více volnosti při volbě zájmové činnosti, která se bude provádět v kroužcích ve spolupráci s ČSM a PO, jak po tom touží odrostlejší mládež, která chce uplatňovat svou samostatnost.

Prodloužená školní docházka je zaváděna dosud na základě dobrovolnosti. Loni byl splněn plánovaný počet žáků 9. roč. na 73 %, letos již na 91 %. To dokazuje rostoucí chápání prospěšnosti prodloužení školní docházky ze strany rodičů. Větší péči bude nutno věnovat i řízení malotřídních škol, které budou postupně nahrazovány školami s vyšší organizovaností nebo školami s celodenní péčí, popřípadě školami internátními.

Internátní školy a školy s celodenní péčí poskytnou cílevědomou organizovanou výchovu v kolektivu dětem zaměstnaných rodičů. Jsou uskutečněním požadavku, aby socialistická společnost ve stále větším měřítku zvyšovala podíl na výchově mládeže. Mládež bude přijímána na žádost rodičů, kteří se budou podílet i na hrazení výdajů za stravné. V dalším vývoji společnosti budou mít tyto školy stále větší význam. Školy se školními družinami a kluby jsou dobrou základnou pro postupné budování škol s celodenní péčí. Školy internátní budovy určeny pro děti ze vzdálených míst a děti rodičů pracujících na vzdálených pracovištích.

Další důležitou změnu přináší návrh zákona v organizaci vzdělání a výchovy po 15. roce věku, tj. na školách středních. Střední vzdělání získá mládež na základních třech typech středních škol, specializovaných pro jednotlivá různá povolání - 1. na odborných učilištích a učňovských školách, 2. na odborných nebo středních odborných školách, 3. na středních všeobecně vzdělávacích školách. Ve všech těchto školách je teoretické vyučování spojeno s výrobní praxí v závodech průmyslových nebo zemědělských, mládež přicházející ze všech těchto škol, která získala úplné střední vzdělání, může pokračovat ve studiu na vysoké škole. To v minulosti nebylo umožněno dělnické mládeži, která tvoří dvě třetiny veškeré naší mládeže. Dělnická mládež po vyučení může získat na střední škole pro pracující dvou až tříleté úplné střední vzdělání, které ji opravňuje ke studiu na vysoké škole.

Mládež studující na odborných a středních všeobecně vzdělávacích školách bude nyní získávat základní znalosti výroby v určitém oboru, takže bude moci urychleně po absolvování školy získat dělnickou kvalifikaci v určitém oboru.

Zvláště důležité bylo i začlenění odborných učilišť a učňovských škol mezi školy řízené ministerstvem školství; odborná výuka a výchova je prováděna závody. Odborná učiliště a učňovské školy je zapotřebí postavit do středu naší pozornosti, protože svou dosavadní úrovní jsou nejslabším článkem školské soustavy. Je zapotřebí pozvednout zvláště mimoškolní výchovu, výuku všeobecně vzdělávacích předmětů a zvláštní péči věnovat učňovským školám místního hospodářství.

Další důležitý rys nového zákona je začlenění studia pracujících do školské soustavy. Studium pracujících je vlastně nejvyšší formou spojení teoretické výuky s praktickou činností. Dnes se stává již masovým zjevem a jsme teprve na začátku vývoje tohoto způsobu vzdělávání. Zkracování pracovní doby umožní tuto formu studia, ROH a vedení závodů mají za úkol získávat pro studium pracující a poskytovat jim všemožnou pomoc. Studium pracujících se rozvíjí zvláště formou večerního studia nebo dálkového studia na odborných školách, všeobecně vzdělávacích školách, podnikových technických školách a institutech v závodních školách práce a družstevních školách práce i v různých kursech. U dospělých posluchačů je zapotřebí jiných vyučovacích metod, jiného přístupu než u mládeže. To je nutno, aby si uvědomili i učitelé. Je zapotřebí i zvláštních učebnic a metodických pokynů pro studující. V současné době se provádí přestavba organizace tohoto studia na odborných školách, kde je nejvíce posluchačů. Odborné školy stěží stačí vyhovět zájmu pracujících, není dostatek učebnic. Bude zapotřebí péči o vzdělání pracujících metodicky řídit, jednotně plánovat a ústředně koordinovat. V Sovětském svazu je tato forma studia již běžná a úspěchy sovětské vědy a techniky ve všech oborech, prvenství Sovětského svazu např. v astronautice, jsou jen dokladem toho, jak veliké možnosti růstu úrovně techniky a věd péče o studium pracujících otevírá. Proto považujeme za velmi správné, že studium pracujících ze zařazeno do soustavy vzdělávání.

V návrhu zákona je zajištěna i zvýšená péče o talenty zahrnutím zřizování hudebních, tanečních škol pro zvláště talentovanou mládež a lidových škol umění a lidových škol jazyků do soustavy vzdělávání. Tyto školy budou důležitým činitelem při plnění úkolů dokončení kulturní revoluce a při soustavném zvyšování kulturní vyspělosti našich širokých lidových mas. Na těchto školách se bude učit naše mládež poznávat i tvořit umělecké hodnoty, porostou zde aktivní účastníci lidové umělecké tvořivosti, tyto školy pomohou objevovat umělecké talenty.

Přestavba školství, zvláště prodloužení školní docházky, si vyžádá vyšších finančních prostředků, zejména na osobní výdaje. Se zajištěním těchto prostředků je počítáno v letošním státním rozpočtu i ve třetím pětiletém plánu. Ve třetím pětiletém plánu se zvyšují výdaje na školství o 1 miliardu 645 miliónů 148 tisíc Kčs.

Ve třetím pětiletém plánu se počítá s výstavbou 707 000 žákovských míst. Je však zapotřebí, aby NV lépe zajišťovaly výstavbu škol než v posledních letech. Loňský investiční úkol byl splněn pouze na 91 % a plnění letošního plánu není o mnoho lepší. Národní výbory by měly energičtěji zajišťovat i adaptace bývalých administrativních budov určených pro školské účely při územní reorganizaci státní správy. Zvláště naléhavá je potřeba budov pro učňovské školy a pro odstranění směnnosti na základních devítiletých školách.

Větší péči je nutno věnovat i organizaci všeobecně prospěšné práce ze strany národních výborů. Mládež ji vykonává ráda a s nadšením, ať již jde o sběr, pomoc při sklizni chmele nebo brambor. Je však nutno práci dobře organizačně připravit, nezapomínat na její výchovný význam, zvláště při práci v zemědělství; ochoty škol není možno však nadměrně využívat. Je nutno dodržovat vymezenou dobu, nepřekračovat ji a nezapomínat především na výchovný cíl této práce.

Soudružky a soudruzi poslanci, zásady navrhované přestavby školské soustavy a vzdělávání vycházejí z ustanovení naší nové ústavy vést výchovu a vyučování v duchu vědeckého světového názoru, marxismu-leninismu, v těsném sepětí se životem a prací lidu.

Zařazení studia pracujících do soustavy výchovy a vzdělání je významným krokem k realizaci požadavku ústavy prohlubovat vzdělanost našich pracujících.

Veškeré naší mládeži a všem dospělým pracujícím je nyní otevřena cesta získat i nejvyšší vzdělání vysokoškolské, neboť je umožněn přestup z jednoho stupně na druhý. Přitom společnost sama se bude starat o to, aby každý mohl prohlubovat své vědomosti a aby byl všem umožněn politický růst.

Vyučování na našich školách v souladu s požadavkem ústavy se bude dít v mateřském jazyce českém nebo slovenském, na školách zřízených pro děti maďarské, ukrajinské a polské národnosti v jejich jazyce mateřském.

Jen v socialistickém státě je zaručeno vyučování, knihy a pomůcky veškeré mládeži bezplatně.

Soudružky a soudruzi poslanci, nový návrh zákona vychází z potřeb naší společnosti v dnešní době a zajišťuje výchovu mládeže a pracujících pro vyspělou socialistickou a budoucí komunistickou společnost.

Výbory Národního shromáždění, tj. výbor kulturní, zdravotní, průmyslový, zemědělský a ústavně právní, projednaly návrh zákona, vyjádřily s ním s malými připomínkami, které jsou obsaženy v předložené písemné zprávě, souhlas.

Kulturní výbor přijal usnesení, že uvádění zákona v život po uplynutí jednoho roku zkontroluje a výsledky jeho působení projedná ve zvláštní schůzi kulturního výboru.

Doporučuji proto návrh zákona o soustavě výchovy a vzdělávání ke schválení. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: K projevu se přihlásil ministr školství a kultury dr. František Kahuda. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr školství a kultury dr. Kahuda: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Na nedávném přátelském setkání představitelů Komunistické strany Československa a vlády republiky s význačnými pracovníky vědy a kultury na Pražském hradě zhodnotil první tajemník ústředního výboru KSČ a president republiky soudruh Antonín Novotný význam 15. roku budování socialismu v naší republice těmito význačnými slovy: "Letošní šedesátý rok bude mít v dějinách našich národů provždy významné místo. Tento rok dovršil období, v němž jsme splnili úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu, kdy v naší zemi socialismus s konečnou platností zvítězil a kdy jsme vytvořili předpoklady pro další rozsáhlou hospodářskou a kulturní výstavbu naší země. Vstoupíme nyní do třetí pětiletky, která vyjadřuje hlavní úkoly budování vyspělé socialistické společnosti a která se stane bezprostředním východiskem pro náš postupný přechod k výstavbě komunismu."

V závěru toho tak významného roku v životě našich národů sešlo se dnes Národní shromáždění ČSSR, aby projednalo vládní návrh zákona o soustavě výchovy a vzdělávání, návrh školského zákona. Jeho schválení a přijetí Národním shromážděním bude historickou událostí obdobného politického významu, jako bylo přijetí řady dokumentů, jimiž KSČ a vláda republiky v tomto roce vyjádřily a stvrdily výsledky dosažené za prvních 15 let budování socialismu v naší vlasti. Z nich chci především uvést Ústavu ČSSR, z níž také návrh školského zákona vychází a její zásady rozvádí v soustavu výchovy a vzdělání v ČSSR, platnou pro období budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření základů pro přechod ke komunismu.

Jde tedy o zákon charakterizující novou etapu ve vývoji našeho školství, etapu, v níž mají být na dlouhou dobu vytvářeny podmínky pro soustavnou výchovu a vzdělávání mládeže i pracujících v duchu komunismu, etapu stabilizace naší školy, která svou skladbou i organizací má plně odpovídat novému obsahu výchovy a vzdělání a umožňovat jeho plné uplatnění.

Zákon o nové soustavě výchovy a vzdělávání v ČSSR je nejen významnou právní normou, která vytváří v oblasti výchovy lidu organizační základ a předpoklady pro splnění úkolů vytyčených směrnicemi XI. sjezdu a usnesením ÚV KSČ "O těsném spojení školy se životem a dalším rozvoji výchovy a vzdělání v Československu" z dubna 1959, ale je i důležitým ideovým dokumentem, který odpovídá revolučním přeměnám probíhajícím v naší společnosti. Skutečnost, že je tento zákon projednáván jako první norma, provádějící příslušné ustanovení naší socialistické ústavy, je výrazem toho, jak velký důraz klade naše komunistická strana a náš stát na otázky výchovy a vzdělání.

Pro rozvoj vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů přechodu ke společnosti komunistické je nutný nejen další rozvoj materiálně technické základny, ale i vysoká uvědomělost všech členů společnosti. Zůstaneme-li pozadu s výchovou a vzděláváním lidí, zpomalí se nevyhnutelně i další vývoj naší společnosti na cestě ke komunismu, připomněl i nám Nikita Sergejevič Chruščov na Všeruském sjezdu sovětských učitelů v červenci tohoto roku.

Ideologická práce naší strany je dnes zaměřena především na to, aby byly ve vědomí našich občanů postupně překonány přežitky a pozůstatky buržoazní ideologie a aby v celé naší společnosti, ve vědomí všech jejích členů zvítězila ideologie marxismu-leninismu. Současně s tím usiluje o výchovu nového člověka, člověka komunistické budoucnosti, v němž se bude harmonicky spojovat duševní bohatství, morální čistota a fyzická dokonalost, který bude připraven k práci duševní i fyzické, který bude prost nedůstojných povahových rysů, jež plodí vykořisťovatelské zřízení - soukromovlastnické sobectví, individualismus, snaha žít z cizí práce, touha po zisku a osobním prospěchu, a v němž budou rozvinuty nejlepší morální rysy svobodného člověka, tj. aktivní účast v práci ve prospěch společnosti, dobrovolné zachovávání pravidel společenského soužití, vzájemná soudružská pomoc, čestnost a pravdivost, nesmiřitelnost k těm, kdož narušují společenský pořádek atd.

Ideologická práce naší strany vychází z hluboké, bohatou životní zkušeností prověřené pravdy vědeckého komunismu, že ve změně myšlení lidí hraje nejdůležitější roli revoluční praxe a že výchova nového člověka musí být spjata s řešením úkolů dalšího rozvoje naší společnosti na cestě ke komunismu. Knižní znalosti, odtržené od praxe, nemají pro společnost cenu. Proto naše strana vytyčila zásadní směrnici, aby veškeré vzdělávání a výchova byla těsně a organicky spjata se životem naší společnosti, aby práce škol všech stupňů a druhů i všech výchovných institucí byla těsně spojena s úkoly jejího dalšího rozvoje, s jejími potřebami a požadavky. To je základní princip přestavby našeho školství a vytvoření nového výchovně vzdělávacího systému, jehož hlavním smyslem a podstatou je zajištění skutečně harmonického a všestranného rozvoje mládeže a pracujících, jejich lepší příprava pro práci a život v budoucí společnosti.

Důsledné uplatnění těchto hledisek se obráží a bude obrážet nejen v novém pojetí a obsahu výchovné a vzdělávací práce a v jejích nových formách a metodách, ale obráží se i v organizační struktuře našeho školství, v soustavě výchovných a vzdělávacích institucí a jejích úkolech jako celku, i ve funkci a specifických úkolech jednotlivých částí tohoto systému a v jejich vzájemných souvislostech a spojitostech.

Charakteristickým znakem předkládaného zákona o výchově a vzdělávání, vyplývajícím ze současných i perspektivních potřeb rozvoje naší společnosti, je to, že vytváří jednotnou soustavu všech institucí, které pečují o výchovu a vzdělání člověka socialistické společnosti od nejútlejšího věku až do dospělosti a vlastně po celý život. Na rozdíl od našich dřívějších školských zákonů není okruh jeho působnosti omezen jen na děti a mládež, na výchovu nové generace, ale vztahuje se na všechen náš pracující lid a vytváří pro každého občana škálu možností, aby si prohloubil své vzdělání nebo získal vzdělání nové. Tím odpovídá především na potřeby dalšího ekonomického rozvoje naší společnosti, na potřeby urychleného rozvoje komplexní mechanizace, automatizace a chemizace výroby, která může uvést v život jen všestranně vzdělaný a uvědomělý člověk. Současně však tím odpovídá na potřebu nového člověka socialistické společnosti, v němž je či bude vypěstována touha neustále se vzdělávat, obohacovat své vědomí o nové poznatky vědy, techniky a umění, zažít je a promítnout nejen do pracovní činnosti, ale do celého svého života, obohatit jimi svůj život ve společenském kolektivu, život v rodině i svůj život osobní.

S tím, co jsem právě uvedl, velmi těsně souvisí i další důležitý nový znak předkládaného školského zákona, upravuje nejen soustavu škol a výchovných zařízení, zřizovaných státem, ale že do jednotné školské soustavy zahrnuje i výchovné a vzdělávací instituce, zřizované závody, družstvy a společenskými organizacemi a že vytváľí bohaté možnosti pro jejich rozvoj. Odpovídá tak na požadavky výrobních závodů a společenských organizací, aby mohly při respektování určitých obecných principů zřizovat školy, svými výsledky rovnoprávné s obdobnými institucemi státními, a kursy prohlubující i rozšiřující odbornou kvalifikaci a specializaci pracujících podle potřeb a zaměření jednotlivých závodů a společenských organizací. Tato bohatost a mnohotvárnost však nesmí vést k porušení zásad jednotné ideové výchovy a vzdělání; proto zákon svěřuje ministerstvu školství a kultury jako vrcholnému orgánu státní školské správy úkol v zásadách ideově a pedagogicky řídit výchovu a vzdělávání na všech školách a v mimoškolních institucích. Ustanovení zákona o řízení výchovy a vzdělávání jsou tedy založena na zásadách demokratického centralismu, to jest jak na upevnění jednotného ideového řízení, tak na zvýšení pravomoci a odpovědnosti místních orgánů. Vyjadřují postavení a pravomoc národních výborů jako hlavního článku při zdokonalování socialistické demokracie a jako organizátorů lidových mas při uskutečňování hospodářské a kulturní výstavby.