Vydání nového lesního zákona je v našem novém společenském zřízení nejen zcela samozřejmé, ale absolutně nutné. Naše lesní hospodářství prošlo během svého vývoje v kapitalismu, kdy většina lesního majetku náležela velkostatkářům, obdobím systematického pustošení vlivem nadměrných těžeb úmyslných i rozsáhlých těžeb kalamitních, jak jsem již o tom hovořil. Dnes, kdy prakticky celý lesní majetek je ve státním socialistickém vlastnictví, musí tento úsek národního hospodářství vyvinout po všech stránkách největší intenzitu, aby byly plně zajištěny všechny funkce, jež lesy v našem životě mají.

Návrh nového lesního zákona zajišťuje produkční základnu lesů tím, že zajišťuje ochranu lesního fondu a zajišťuje i všechny předpoklady pro intenzívní hospodaření na tomto fondu. Vzhledem k celostátnímu významu lesů rozšiřuje se i vliv národních výborů na lesní hospodářství a péče o lesy.

Nový návrh zákona stanoví zásady pro vytváření lesních hospodářských celků jako jednotek, pro které se sestavují lesní hospodářské plány. Lesní hospodářské celky jako jednotky pro lesní hospodářské plány jsou ve smyslu návrhu zákona určovány jen na podkladě produkčních a ekonomických hledisek bez ohledu, zda jde o lesy v operativní či odborné správě. Dle svého hlavního poslání jsou lesy v rámci lesních hospodářských celků členěny do dvou skupin:

1. Lesy hospodářské - jejichž hlavním účelem je produkce dřevní hmoty. Pochopitelně, že i u těchto lesů, i když jejich hlavní poslání je produkce dřevní hmoty, máme zájem na tom, aby plnily ostatní funkce, jako je funkce vodohospodářská apod.

2. Lesy, účelové, u nichž převažují ostatní funkce mimo vlastní produkci dřevní hmoty. Jsou to již vzpomenuté lesy vodohospodářského významu, lesy ochranné a na prudkých stráních, lesy lázeňské atd. Pochopitelně, že i od této skupiny lesů je nutno v rámci možností žádat těžbu dřevní hmoty, ale jen potud, pokud to hlavní účel a poslání těchto lesů dovolí.

Návrh nového zákona o lesích a lesním hospodářství vytyčuje jako základní hospodářský tvar, v němž má těžiště hospodářské činnosti les vysokokmenný, pochopitelně s přiměřeně stanovenou dobou obmýtní a s vhodnou hospodářskou úpravou přizpůsobenou poslání lesů. Lesy výmladkové - nízké - stejně tak jako lesy sdružené mají být postupně převáděny na lesy vysokokmenné. Že tato zásada je správná, je jistě samozřejmou věcí, když uvážíme, že lesů výmladkových máme u nás na 300 tisíc hektarů a přitom produkce dřevní nekvalitní hmoty je oproti produkci v lesích vysokokmenných velmi nízká, nehledě k tomu, že tyto výmladkové - nízké - lesy neplní také ostatní funkce, jež lesy v národním hospodářství mají.

Návrh zákona upravuje i v zásadách základní hospodářskou činnost v lesním hospodářství, to znamená otázku zalesňování, ošetřování a výchovy lesních porostů, přeměny a převody hospodářských tvarů, těžbu a dopravu dřeva. Řeší dále otázku lesnickotechnických meliorací a konečně i velmi důležitou otázku týkající se pracovníků v lesnictví.

Předpokládá se právem, že nový lesní zákon jako norma upravující v zásadách hospodaření v lesích spolu s příslušným prováděcím nařízením zajistí zvyšování produkce dřevní hmoty a splnění všech ostatních užitečných funkcí, jež lesy mají.

Vytyčená odborná správa bude vykonávána v lesích, jež nebudou spravovány organizacemi lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva národní obrany. Příspěvky za tuto odbornou správu nebudou vybírány od organizací státního socialistického sektoru a budou nižší pro jednotná zemědělská družstva.

V části prvé návrhu zákona se pojednává o lesním fondu jakožto základního výrobního prostředku lesního hospodářství. Vymezují se pozemky, jež musí být součástí lesního fondu, rámcově řeší se otázka možnosti rozšiřování lesního fondu, dále velmi důležitá otázka vedení přehledu o lesním fondu, ochrana lesního fondu před jeho odnímáním, ochrana lesního fondu při provozu průmyslovém, zejména báňském a při budování komunikací a vodohospodářských děl, při průzkumech, při budování nadzemních a podzemních vedení. Všechny tyto problémy přicházejí dnes velmi často v úvahu zejména při řešení vzájemných vztahů lesního hospodářství a průmyslu a je zapotřebí se jimi zabývat. Návrh zákona řeší nejzávažnější problematiku, která se stává stále složitější: lesní hospodářství v oblasti kouřových škod - Ústecko - Ostravsko atd.

Návrh zákona vychází z toho, že určité pozemky jsou již součástí lesního fondu a jiné dle okolností mohou být prohlášeny za součást lesního fondu. Do této skupiny patří pozemky, které je účelné zalesnit a jejichž zalesnění je v obecném zájmu. Vedle zalesněných a k zalesnění určených pozemků potřebuje lesní hospodářství pozemky, jež slouží bezprostředně jeho provozu a jež tedy musí být rovněž součástí lesního fondu.

V druhé části návrhu zákona se pojednává o užívání lesního fondu, o pracech a povinnostech vlastníka lesního fondu. Všeobecná zásada o nutnosti hospodaření v lesích tak - aby produkce dřevní hmoty byla nejen trvale zachována, ale postupně zvyšována je již v usnesení XI. sjezdu strany o zvyšování hektarových přírůstků lesních porostů. I když jsou pochopitelně lesy majetkem celého národa a musí být umožněno všem pracujícím, aby mohli využívat rekreačních a zdravotních účinků lesa, bylo nutno provést v zájmu zajištění produkce některé nutné výhrady, které spočívají v omezení přístupu do určitých vymezených částí lesa, v nichž je tento přístup omezen v zájmu bezpečnosti osob. majetku a bezpečnosti provozu lesního hospodářství.

V zájmu úspěšného hospodaření v lesích je, aby byly vytvořeny ucelené hospodářské celky. Proto zákon dává možnost vytvoření takových celků na podkladě projednání s uživateli lesních pozemků, které rušivě zasahují do lesů obhospodařovaných organizacemi lesního hospodářství.

Velmi důležitá část lesního zákona, část třetí, směřuje k zabezpečení státní péče o lesy, orgány státní péče o lesy, které jsou objektivní složkou opírající se o nejširší účast pracujících a přebírají spoluzodpovědnost, že lesy budou obhospodařovány tak, aby produkce dřevní hmoty i plnění ostatních užitečných funkcí bylo maximálně dosaženo.

Státní péče o lesy je ústředně vykonávána ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství - dále pak krajskými a okresními národními výbory.

Návrh zákona řeší též úkoly odborné správy a přitom jsou zde i ustanovení základních povinností uživatele lesů.

V části čtvrté návrhu zákona se pojednává o hospodářské úpravě lesů, jež má zabezpečit dlouhodobé a krátkodobé plánování v lesním hospodářství a jež má vytvářet základní předpoklady pro postupné zvyšování dřevní produkce a k zajišťování ostatních funkcí lesa. Uživatelé lesů jsou bezvýhradně povinni hospodařit podle schválených hospodářských lesních plánů a vést také evidenci o hospodaření dle těchto plánů.

V páté části návrhu zákona je vedle dříve uvedeného rozdělení lesů na hospodářské výnosové a účelové zabezpečeno pěstování lesů v nejširším pojetí a to počínaje lesním semenářstvím a školkařstvím přes obnovu lesních porostů, ošetřování a výchovu lesních porostů až po účelné hospodářsky odůvodněné přeměny monokultur a převody pařezin na vysokokmenné.

V šesté části návrhu zákona se pojednává o ochraně lesů. Je nutno, aby již preventivně bylo zabráněno vzniku škod na lesním fondu. Vzniklé škody je nutno neprodleně likvidovat tak, aby bylo zabráněno dalším škodám a provozním obtížím v lesním hospodářství.

V části sedmé se zásadně řeší otázka těžby a dopravy dřeva se zřetelem na bezpečnost osob i ochranu lesních porostů. Dříví bude druhováno tak, aby dřevní surovina byla co nejhospodárněji využita. Vládní návrh dále ukládá vybudování dopravní sítě tam, kde jsou těžitelné dřevní zásoby dosud nepřípustné.

Zvláštní část (osmá) je pak věnována v zákoně pracovníkům v lesnictví. Význam odborných a politicky spolehlivých kádrů v lesním hospodářství nebyl vždy náležitě hodnocen. Dlouhodobý charakter lesního hospodářství, v němž výsledky práce pracovníků se projevují zejména pokud jde o pěstební činnost velmi dlouho, přímo ukládá, aby kvalifikace kádrů v lesním hospodářství byla co nejvyšší. Jde tu nejen o nabyté praktické zkušenosti, ale největší teoretický základ, který umožní pracovníkům v lesnictví řešit složité problémy lesního hospodářství po stránce produkční, ekonomické i technické.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Zemědělský výbor a ústavně právní výbor na svých zasedáních podrobně projednaly návrh nového zákona o lesích a lesním hospodářství a doporučuje ho plénu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Do rozpravy se přihlásili poslanci inž. Lohr a Huml.

Dávám slovo poslanci inž. Lohrovi.

Posl. inž. Lohr: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Usnesení vlády naší republiky č. 448/56 ukládá zvýšit produkční schopnost lesů a snížit těžbu tak, aby nadále nedocházelo k vytváření disproporcí mezi přírůstkem a těžbou.

Tento hlavní cíl spolu s dalšími kvalitativními ukazateli v lesním hospodářství podtrhují i direktivy XI sjezdu naší strany a Směrnice třetího pětiletého plánu.

Proč, vážené soudružky a soudruzi, je našim lesům věnována vážná pozornost a co vede k tomu, že byly vypracovány tak závažné dokumenty? Proč jsme se dnes sešli - abychom projednali a schválili návrh lesního zákona.

Hlavním cílem veškerého snažení a úsilí naší strany a vlády je stále zvyšování životní úrovně a zabezpečování rostoucích hmotných i kulturních potřeb pracujících. Z tohoto pohledu a při rostoucích nárocích ve vzájemných vztazích všech odvětví národního hospodářství nelze si nevšímat tak velkých možností a zdrojů bohatství, které nám dávají lesy, zvlášť proto ne, že zaujímají 4 226 000 ha, tj. 33,1% z celkové rozlohy ČSSR.

Význam lesů pro lidskou společnost nebyl vždy stejný a jejich poslání a postavení ve výrobní soustavě je určováno charakterem výrobních sil a výrobních vztahů. S rozvojem výrobních sil se měnila funkce a rostl význam lesů pro lidskou společnost a s vývojem a změnami výrobních vztahů se měnily také formy a intenzita užívání a zvláště využívání lesního bohatství.

Kapitalistická společnost, jak víme, je založena na soukromém vlastnictví výrobních prostředků a na soukromém podnikání, kde veškerá činnost je zaměřena na dosažení nejvyššího zisku. Když kapitalistický způsob podnikání vnikl do lesního hospodaření, ukázalo se v důsledku značného rozdílu mezi pracovním a výrobním obdobím, že není v tomto oboru dosahováno takové míry zisku jako v jiných odvětvích - průmyslových nebo obchodních. Pro porovnání uvádím, že zatím co zisk v lesním soukromém hospodaření činil z vloženého kapitálu 2 až 4,5%, v jiných odvětvích, např. v průmyslu a obchodě se pohyboval kolem 15, 20 a více procent. Z uvedeného vyplývá, že v honbě za ziskem muselo nutně, zákonitě docházet k přetěžbám a drancování lesa za současně nejmenšího vynakládání kapitálu.

Nebyly proto investovány ani nejnutnější prostředky, potřebné při znovuzalesnění vytěžených ploch a nutné pro udržování lesní podstaty v neztenčeném stavu, protože vložený kapitál se mohl vrátit příliš dlouho, za 80 až 100 let. A o takovýto "kšeft" kapitalistický podnikatel, kterému jde o rychlý návrat vloženého kapitálu s maximálním ziskem, příliš zájmu nemá.

Tak vede kapitalistické podnikání v lesnictví k tomu, že se lesy nejen nezlepšují, ale naopak ochuzují, zhoršují a drancují. bez ohledu na širší zájmy celé společnosti.

Proto také i péče o lesy je jedním z neřešitelných vnitřních rozporů kapitalistického společenského řádu.

Důsledek toho byl ten, že i v našich zemích, na území naší ČSSR, bylo před válkou a za války přetěženo, tj. vzato z kmenového jmění lesa 120 milionů plm, což odpovídá ročnímu přetěžku 4 milióny plm dřeva. Tím byla pochopitelně snížena průměrná hmotná zásoba na 1 ha lesem porostlé plochy asi na 120 plm, to je asi o 25% proti pravidelné a žádoucí zásobě, která by odpovídala našim vzrůstovým poměrům.

Neměli bychom proto nyní těžit ani tolik, kolik v lesích přirůstá, ale měli bychom část přírůstku ponechávat v zájmu budoucího zvyšování přirůstavosti, podle zásady, že dřevo roste zase jenom na dřevě.

Z uvedeného vyplývá: byla-li výše a druh těžby v minulosti určována individuálními soukromokapitalistickými zájmy a spotřebou, musí se nyní spotřeba dříví podřídit možné těžbě.

A takový pohled na lesy a hospodaření v lesích má naše socialistické zřízení, o čemž svědčí i uvedené dokumenty naší strany a vlády.

V socialistické společnosti stávají se lesy předmětem celonárodního zájmu a rozvoj hospodářství je plánovitě řízen v souladu s potřebami společnosti.

Všimněme si, vážené soudružky a soudruzi, alespoň krátce, proč! Lesy poskytují surovinu - dříví, jež je základní a klíčovou surovinou pro celou řadu dalších výrobních odvětví, ale především základem druhotné výroby cestou chemickou. Vývoj zde není ukončen a lze bezpečně předvídat, že nároky na spotřebu dříví v tomto oboru se budou ještě stupňovat. Jestliže staletí učinila dřevo viditelným průvodcem člověka, žijeme v době, kdy dříví se stává více průvodcem neviditelným, poněvadž cestou chemickou je přeměňováno v řadu výrobků, o nichž si mnohdy ani neuvědomujeme, že základem jejich výroby je dříví.

Proto není jen veřejným zájmem, aby bylo sledováno toliko vlastní hospodaření, výroba, doprava dříví, nýbrž i jeho zpracování v lesním průmyslu, ale především také další hospodaření dřívím ve všech oborech lidské činnosti. Není jistě také lhostejné, zda budeme vyvážet jenom dříví jako surovinu, anebo výrobky ze dřeva a v nich zaplacenou práci našich pracujících.

Lesy dále svým vlivem klimatickým a zdravotním i vytvářením podmínek života přírody a lidí tvoří další hodnoty, jež se těžko vyjadřují čísly. Zejména vliv lesa na podnebí a útvar krajiny po stránce flóry a fauny je tak pronikavý, že jej nelze přehlížet.

Velkou roli v období pokročilé techniky i chemizace hrají lesy v ochraně lidského zdraví a přispívají k rekreaci našich pracujících a vytvářejí důstojný rámec přírodním krásám naší vlasti, tolik obdivované cizinci, kteří k nám přicházejí ze všech končin světa.

Ještě jedna v řadě důležitých otázek vlivu lesa na život, o které se musím krátce zmínit:

President republiky soudruh Antonín Novotný ve svém referátě na celostátní konferenci KSČ ve dnech 5.-7. července t. r. doslovně říká: "... je nejvýš naléhavé - znovu to zdůrazňuji - řešit u nás problém vody, který se týká celého našeho národního hospodářství i života společnosti. S touto otázkou se musíme zabývat v celé šíři, protože kdybychom neřešili zabezpečení dostatku vody, pak v nějakých deseti - patnácti letech bychom mohli mít celkový nedostatek vody."

A jsou to právě lesy, které řeší a jejich trvalé zlepšování může podstatně vyřešit tento úkol - dostatek vody - na němž závisí i rozvoj našeho důležitého výrobního odvětví, zemědělství. Obyčejně si myslíme, že les kromě hub, plodin, bylin, přírodních krás, ukájení loveckých vášní - poskytuje hlavní užitek jen ve svém dřevu. Sovětští vědci, např. s. Voronin, dokazují, že těžba dřeva je pouze pětinou hodnot, které les společnosti může dát.

Mnohem vydatnějším zdrojem hodnot je les nepřímo tím, že zmnožuje deště, dešťovou vodu zachytí a postupně ji odevzdává vodním tokům. Les je především tedy vodní nádrží, přehradou a teprve v druhé řadě zásobárnou dřeva vůbec.

Jak si les ve funkci vodní nádrže počíná, poznal každý, kdo se v lese schoval před deštěm. Ověřil si pravdivost přísloví, že v lese prší dvakrát. Z počátku se déšť zachycuje v korunách stromů, zatímco pod korunou je sucho. Později krápe mohutně se stromů a krápe ještě tehdy, když už venku svítí slunce. To je proto, že dešťová kapka musí stékat přes listy a jehličí, od větévky k větévce, než se dostane na zem, která má až desetkrát větší nasávací schopnost než ostatní nelesní půda.