a) rozpočtové prostředky na decentralizovanou
investiční výstavbu nevyčerpané
do konce roku 1959 se ponechávají ústředním
orgánům ve výši 219 miliónů
336 tisíc korun a národním výborům
ve výši 1 miliarda 500 miliónů 368 tisíc
korun;
b) k financování naléhavých potřeb
se ponechává národním výborům
dalších 708 miliónů 13 tisíc
korun;
c) zbytkem v částce 578 miliónů 16
tisíc korun se doplňují státní
finanční rezervy.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo státní
závěrečný účet Československé
socialistické republiky za rok 1959.
Tím je projednán třetí bod denního
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtvrtého bodu denního pořadu, kterým
je
4. Společná zpráva výborů
zemědělského a ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 12)
o lesích a lesním hospodářství
(lesní zákon) (tisk 25).
Společným zpravodajem je poslanec Jurča,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jurča: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci!
Na dnešním zasedání Národního
shromáždění máme projednat a
schválit nový zákon o lesích a lesním
hospodářství - který bude mít
podstatný vliv na rychlejší zvyšování
životní úrovně našich pracujících.
Jsme si vědomi toho, že význam lesů
pro naše národní hospodářství
je skutečně nesmírný, ovšem doceněn
byl teprve v našem lidově demokratickém státě.
Naše strana a vláda učinily již řadu
konkrétních opatření k tomu, aby nepříznivé
následky kapitalistického hospodaření
v lesích byly urychleně odstraněny, aby tak
lesy mohly plnit co nejlépe všechny svoje funkce,
které plnit mají.
Důležitost se jeví především
v tom, že lesní hospodářství
v Československé socialistické republice
zaujímá celou jednu třetinu rozlohy. Význam
lesů spočívá v prvé řadě
v tom, že v nich produkujeme jednu z nejcennějších
surovin, která v průmyslovém zpracování
nabývá stále většího upotřebení.
Proto dnešní hodnocení lesů musí
však být posuzováno z daleko širšího
hlediska, než je surovinový zdroj.
Stále více se zdůrazňují a
také nabývají většího
významu ostatní užitečné funkce
lesů v národním hospodářství
i v životě našich pracujících lidí.
Stále mocněji vystupuje například
vodohospodářský plán lesů.
Vždyť již ze školy víme, že všechny
naše hlavní řeky a jejich přítoky
pramení v oblasti lesů.
Lesy po stránce vodohospodářské v
zadržování vodních srážek
v udržování rovnováhy ve vodní
bilanci mají ohromný a je možno říci,
že ještě zcela nedoceněný význam,
jak se stále více potvrzuje zkušenostmi i významem
hlavně v Sovětském svazu.
Mají velký význam také po stránce
půdoochranné, mají velký význam
pro zlepšení celého životního prostředí
vůbec, jsou rozhodujícím činitelem
pro veškerý život. A jistě jejich funkce
nejsou bezvýznamné ani z hlediska zdravotního
a rekreačního.
Lesnímu hospodářství je nutno věnovat
tu největší pozornost, abychom co nejdříve
splnili předpoklady vytvořené naší
stranou a vládou, tj. odstranění nedostatků
v lesnictví a nastoupení konečné cesty
k zvelebení našich lesů.
XI. sjezd KSČ stanovil našemu lesnímu hospodářství
velmi významné úkoly, jež vyústily
hlavně ve zvýšení produkce dřevní
hmoty na 1 ha a s postupným rozvojem lesního hospodářství
a vytvoření všech předpokladů,
jak odstranit disproporci mezi přírůstkem
a těžbou dřeva do roku 1970.
Tyto základní úkoly lesního hospodářství
jsou rozpracovány a jejich řešení je
zajišťováno a realizováno postupně
dle vytvořených předpokladů. V naší
ČS SR platí dosud lesní zákon z roku
1852, tj. z dob Marie Terezie. Je to již poslední
úsek našeho národního hospodářství,
který navždy oprošťujeme od pozůstatků
starého kapitalistického zřízení.
K tomuto zákonu v průběhu dalších
let byla vydána celá řada prováděcích
předpisů, kterých bylo tolik, že nás
lesníky z nich často bolela hlava a děkujeme
naší straně a vládě za to, že
se s tímto zákonem můžeme jednou provždy
rozloučit.
Je třeba vidět, že všechny tyto předpisy,
které byly vydané jak za Rakouska, tak i v předmnichovské
republice a za okupace, byly jen věrným odrazem
společenských vztahů té doby a jejich
hlavním účelem bylo chránit soukromé
vlastnictví majitelů lesů.
A tak je zcela jasné, že tyto staré zákonné
předpisy řešící celou problematiku
lesního hospodářství a doplňované
postupně i novějšími předpisy,
nemohly zajistit všestranný pokrokový rozvoj
našeho lesního hospodářství.
Na našich lesích bylo již napácháno
hodně škod a to v důsledku působnosti
starého zákona a v důsledku škodlivého
kapitalistického hospodaření. V honbě
za ziskem kapitalisté zakládali smrkové monokultury
i na nevhodných stanovištích, které
pak byly z velké části zničeny působením
povětrnostních živlů.
Tisíce hektarů smrkových monokultur bylo
zničeno větrem nebo mokrým těžkým
sněhem a nemalé škody na těchto monokulturách
byly způsobeny také suchem. V důsledku těchto
velkých kalamit, které pak nemohly býti včas
zpracovány, se dostavil druhotný škůdce
našich lesů "brouk", který pak na
mnoha místech dílo zkázy lesů dokonal.
Provedeme-li bilanci kalamitních těžeb za posledních
deset let, zjistíme, že za tuto dobu na celém
území naší republiky bylo celkem zpracováno
téměř 26 miliónů plm dřeva
kalamitních těžeb. Z tohoto množství
připadá plných 23% na těžbu v
porostech napadených kůrovcem a zbytek pak na ostatní
živelné kalamity, jako je sucho, vítr, sněhové
polomy apod.
Promítneme-li si, že bylo zničeno tisíce
hektarů porostů středního stáří,
tj. mýtně nezralých, kde se dociluje vlastně
nejvyššího přírůstku, tu
vidíme, že naše národní hospodářství
v důsledku uvedených kalamit přichází
ročně o desítky tisíc plm kvalitního
dřeva.
V důsledku toho nám v lese narostly tisíce
hektarů holin, které bylo nutno co nejrychleji zalesnit,
aby se zabránilo další degradaci půdy
a její zabuřenění.
Vždyť jen v průběhu druhé pětiletky
bylo zalesněno 450 000 hektarů kalamitních
holin. A jistě nikdo nebude na pochybách, že
zalesnění těchto holin za poměrně
krátkou dobu nebylo lehkou záležitostí.
Muselo zde býti vynaloženo opravdu velkého
úsilí jak ze strany lesníků, tak i
ze strany široké veřejnosti pracujících,
bez jejichž pomoci by holiny do dnešního dne
zůstaly holinami.
V souvislosti s plněním tohoto úkolu je třeba
vidět všechno to, co jeho plnění předcházelo:
především to byl masový výběr
lesních semen, rozšiřování plochy
školek, příprava půdy pro výsadbu
a setbu a celá řada dalších úkolů
souvisejících s produkcí sazenic, které
rovněž musely být splněny.
Při splnění těchto úkolů
je nutno vyzdvihnout pomoc všech pracujících,
kteří velmi často na úkor svého
volna, po pracovní době nebo po nedělích
pomáhali v lese zahojit rány způsobené
kořistnickým hospodařením kapitalistů.
Je nutno vyzdvihnout pomoc našich škol, našich
pionýrů, kteří s nebývalým
elánem prováděli sběr lesního
osiva za dozoru našich lesníků, pracovali ve
školkách i při samotné výsadbě,
soutěžili o prvenství svých škol,
za což pak byli vyhodnocováni a odměňováni.
Je nutno vyzvednout pomoc ČSM, který byl našim
lesům platnou posilou při plnění všech
stávajících úkolů.
Mám za to, že bude velmi správné, když
zde z tohoto místa všem těm, kteří
se podíleli na plnění těchto úkolů
za jejich opravdu velkou pomoc co nejsrdečněji poděkuji.
(Potlesk.)
Hlavně našim ženám, které mají
největší zásluhu na tom, že vládní
dokument 448 z roku 1956, který ukládal likvidaci
kalamitních holin do konce roku 1960 až na nějaké
výjimky je splněn. (Potlesk.)
Vzhledem k vysokým požadavkům národního
hospodářství na naše lesy je nutno se
ještě důsledněji zabývat otázkou
ozdravění našich lesů tak, aby byly
schopny vysoké produkce dřevní hmoty. Splnit
tyto úkoly znamená mít dostatek stálých
lesních dělníků, kteří
by měli ovládat problematiku lesa a kteří
musí být odborníky ve svém oboru zrovna
tak jako pracující na úseku průmyslu.
Těchto stálých dělníků
má však lesnictví stále nedostatek.
Naše lesní hospodářství plní
někdy vysoké úkoly hlavně v těžbě
dříví za dosti ztížených
podmínek jen malým počtem stálých
lesních dělníků, brigádami
pracujících našich závodů a z
řad zemědělců - dále pak důchodci
a to i přestárlými se sníženou
pracovní schopností přesto, že těžba
dříví je velmi namáhavá, nehledě
k tomu, že tito lidé musí pracovat za každého
počasí a jsou vystaveni krajně nepříznivým
povětrnostním podmínkám.
Otázka stálých pracovních sil je sice
vážná, není však vážná
natolik, aby nešla vyřešit, i když lesy
nejsou pojaty do organizovaného náboru pracovních
sil. Jako prvořadý úkol, chceme-li problém
pracovních sil vyřešit, bude zvýšit
péči o pracujícího člověka
v lesním hospodářství a to bude v
prvé řadě vyřešení otázky
bytového fondu. Nejde snad o nějakou nákladnou
bytovou výstavbu, je však nutné rekonstruovat
stávající bytové jednotky nebo stavět
nové tak, aby se v nich naši pracující
cítili spokojeni.
Nikdo přece nemůže chtít, aby člověk,
který se celý den dře v mrazu nebo dešti,
bydlel v nějaké rozbité chatrči, kde
by se neměl možnost ani umýt, osušit,
ani stravovat.
Některé lesní závody na Slovensku
i u nás v českých zemích tuto otázku
již řeší. Staví nebo již mají
postaveny byty pro své dělníky. Ale nejen
byty, ale i kulturní místnosti, umývárny,
zdravotní střediska i jiná zařízení,
která jsou nutná, aby mohl i lesní dělník,
který bydlí třeba na samotě, kulturně
žít. Některé závody pomáhají
svým dělníkům i při individuální
bytové výstavbě, ať již se jedná
o výpomoc materiálem - při jeho zajišťování
a dopravě - případně jinou pomoc,
tak, aby měl lesní dělník výstavbu
rodinného domku ulehčenou. Takto však musí
postupovat všechny lesní závody.
Dále pak je nutno, aby se řešila otázka
dopravy pracujících na pracoviště, nenechat
je docházet 5 nebo 10 km, protože tím ztrácí
zbytečně čas i chuť k práci.
Na dovoz lesních dělníků do práce
a jejich rozvoz se vždycky nějaké to vozidlo
najde.
Je třeba plně využít možností
vybavení pracujících v lesích ochrannými
oděvy, ochrannou obuví a ostatními ochrannými
pomůckami, které lesní dělník
při své práci potřebuje.
Jsem přesvědčen o tom, že když
lesní závody vyčerpají všechny
možnosti, které jsou jim dány a zvýší
péči o pracující v našich lesích,
nebude problém pracovních sil v lesnictví
nadále problémem.
Ještě je nutno se zmínit o dalších
škodách v lesích které by se dnes již
neměly objevovat. Tisíce hektarů lesa bylo
zničeno pasením dobytka.
Každoročně je zničeno pastvou dobytka
asi 1500 ha lesních kultur v hodnotě 3-5 miliónů
korun. V těchto škodách nejsou ovšem započteny
ztráty na přírůstku a na půdě.
Od roku 1956 do podzimu 1959 bylo pastvou zcela zničeno
6103 ha kultur. Mimoto jsou lesy pastvou trvale poškozovány
a ohrožovány na další ploše cca 220
000 ha. Dále pak také máme celou řadu
nesprávných zásahů do porostů,
kde byly rovněž způsobeny citelné škody.
V důsledku toho, že lesy mají nesmírný
význam pro klimatické a vodohospodářské
poměry, jsou tedy v prvé řadě důležitým
činitelem ovlivňujícím naše zemědělství.
Užitečné účinky lesů mají
podle výsledků sovětských výzkumů
3-4násobnou hodnotu, než je produkce dřeva.
Proto rozsáhlé odlesňování
a snižování lesnatosti má zhoubný
vliv na zemědělskou půdu a krajinu vůbec.
Příkladem toho jsou rozsáhlé plochy
zemědělské půdy zničené
vodní erozí v Americe nebo změněné
v pouště v severní Africe a podobně,
což bylo zapříčiněno kořistnickým
odlesňováním.
Nepříznivé následky odlesňování
se - ovšem v menší míře - projevily
také u nás a to na jižní Moravě.
Za feudalismu i za kapitalismu zde došlo při nadměrném
a bezohledném rozšiřování zemědělské
půdy k odlesnění takových ploch, které
měly zůstat lesem, aby jeho příznivé
účinky byly zachovány.
Tak v nížinné oblasti Kyjovska a Hodonínska
klesla lesnatost až na 7%. Následky toho se dnes projevují
rozsáhlou vodní a větrnou erozí -
zhoršením klimatických poměrů
- protože zde dochází k dlouhým obdobím
sucha a podnebí dostává stepní charakter.
V důsledku toho v této oblasti se zemědělská
produkce podstatně snížila. Skutečnost
je taková, že rozšířená
plocha zemědělské půdy, dává
nakonec nižší výnosy, než by dávala
menší plocha zemědělské půdy
při přiměřeném zastoupení
lesů.
Proto má pro jižní Moravu mimořádně
velký význam plán zvelebení zemědělského,
lesního a vodního hospodářství
sestavený v druhém pětiletém plánu.
Uskutečnění tohoto plánu bude znamenat
účelnou organizaci krajiny nezbytným zastoupením
lesů - zalesnění ploch, které může
zemědělská velkovýroba postrádat,
výsadbou ochranných a zasakovacích pásů,
které zmírňují vodní a větrnou
erozi a přispějí tak ke zvýšení
produktivity zemědělské půdy.
Toto však není jen otázka samotných
lesníků, ale je to otázkou celé veřejnosti,
hlavně pak národních výborů,
které mají za povinnost bdíti nad tím,
aby se v lesích katastru jejich obce hospodařilo
tak, jak jim osnova nového zákona ukládá
V prvé řadě se musíme i v našich
lesích, tak jako v zemědělství zaměřit
na vyřešení otázky zúrodňování
půdy, urychleně provádět meliorace
a pokračovat v zakládání potřebného
množství kvalitních kompostů a pokud
možno ve větší míře používat
i bazických hnojiv. Některé lesní
půdy potřebují opravdu rychlého ozdravění,
jinak nejsou a ani by nebyly schopny produkovat potřebné
množství kvalitního dřeva.
Na některých nemocných půdách,
například v oblasti Bělé kde jsou
vesměs písčité půdy, máme
80-100 leté borové porosty, které dnes vypadají
jako tyčovina, která nám na zdravých
půdách naroste za 20 let.
Na tyto půdy je třeba zaměřit se přednostně
- zahájit zde obnovný proces a nastoupit cestu smíšených
porostů a melioračních dřevin, za
jejichž pomoci tyto nemocné půdy ozdravíme.
Jak se s tímto úkolem vypořádáme,
záleží v prvé řadě na
poctivosti nás lesníků už z toho důvodů,
že kontrola úkolů po stránce kvality
v lesích je poměrně ztížena.
A proto je nutno všem technickým zaměstnancům
v lesním hospodářství věnovat
tu největší péči a pozornost
- hlavně pokud jde o zvyšování jejich
kvalifikace.
Nemalou pozornost ze strany lesníků a vodohospodářů
bude třeba také zaměřit na zřizování
dalších rybníků a retenčních
nádrží, mají-li naše lesy splnit
svoji vodohospodářskou funkci. Možnosti i prostředky
k tomu máme.
Tato otázka je doposud málo sledována, protože
již z dříve založených rybníků,
které nebyly udržovány se stala rozbahněná
místa, která nakonec lesu neprospívají,
ale škodí
Na udržování vody je potřeba vypracovat
plány, a na tyto za interesovat místní i
okresní národní výbory, které
nám budou muset pomoci tuto otázku vyřešit.