Důsledkem této nasávací, zdržné schopnosti je podstatně pomalejší odtok vody než na půdách nezakrytých, vyrovnávání spodních hladin a stejnoměrné napájení pramenů a tím vodních toků, předržení zásob vody do doby suššího období a tím řízení vodního režimu k prospěchu života. Tato zdržná schopnost je ještě zesílena zadržováním zimních srážek pozvolným táním sněhu v zástinu lesa. Na příkladu Beskyd - díky této zdržné schopnosti - nejlevnější přírodní přehradě, vidíme nejlépe výhody, případně nevýhody zásobování vodou při budování socialistického Ostravska.

Je to ještě řada dalších, složitějších, zákonitých funkcí, které koná les, např. v ovlivňování srážkových a klimatických poměrů, ve prospěch nás všech.

Vidíme tedy, oč jde v našich lesích a péče o lesy, vyplývající z nového zákona, se proto stává příkazem současnosti.

Jak, vážené soudružky a soudruzi, z uvedených hledisek a hlavně z hlediska plnění vládních a stranických dokumentů k lesům vypadá situace v našem Západočeském kraji? Pro informaci uvádím, že náš Západočeský kraj je jedním z nejvíce zalesněných krajů v ČSSR a celková výměra lesů činí 456 000 ha, tj. více než 40% celkové výměry půdy. Proto také rada KNV v Plzni věnuje lesům mimořádnou pozornost a na svých zasedáních kontroluje plnění opatření, vyplývajících z vládních dokumentů.

Stav lesních porostů, i když se za poslední léta zlepšuje, přesto je dosud neuspokojivý a to vlivem přetěžeb z minulosti a po všech kalamitách, větrných i hmyzových, kterými byly západočeské lesy dosti postiženy. Tento stav ještě zhoršovala ta skutečnost, že tato oblast byla na prvním místě krajů v českých zemích s výší zalesňovacích nedodělků z minulosti - holin.

Podle rozboru k III čtvrtletí letošního roku vyplývá, že se podstatně podařilo pracovníkům v lesním hospodářství tyto nedostatky odstranit, i když i nadále zůstává celá řada úkolů časově neplněných. Zmíním se pouze o některých: plán těžby dříví je časově plněn na 92%. Předpoklad splnění plánu je u vnitrozemských závodů, kde problém je řešen za současné pomoci národních výborů, které pomáhají získávat potřebné pracovní síly z místních zdrojů zemědělského sektoru. Horší však je situace v pohraničních oblastech, kde práce provádějí převážně brigádníci. Jde o LZ H. Týn, Kašp. Hory, Kdyně, Planá u M. L., Železná Ruda, Kraslice a další, kde se projevuje nedostatek přibližně 450 kvalifikovaných pracovních sil ke zvládnutí úkolů.

Podobná situace v neplněni časového plánu - na 95% - je v přibližování, což je přímo závislé na těžbě a dále pak neplněním úkolu přibližování cizími. Také zde je již prováděno opatření ze strany ONV a MNV v tom smyslu, aby byly v období zimní kampaně nasazeny maximální prostředky koňských potahů, traktorů a pracovních sil ze zemědělských závodů ke zvládnutí úkolů.

Nezáviděníhodná však je situace v letošním roce v plnění hlavních úkolů, a to v pěstební činnosti, zalesňování a výchově porostů. Tyto disciplíny vykazují z hlediska důležitosti největší neplnění u závodů pohraničních a ve stříbrské oblasti. Hlavní příčinu je nutno spatřovat v nedostatku pracovních sil, dnes dokonce i žen, při zalesňovacích pracích.

V hraničním pásmu, kde je plánována - a je také nutno provádět největší část těchto úkolů - se pak tyto potíže ještě násobí opatřeními, nutnými na západní hranici. K vyrovnání manka v zalesnění 200 ha budou muset být v příštím roce provedena mimo. řádná opatření.

Nesplněním zalesňování, prořezávek a probírek nebude splněn především základní požadavek všech usnesení strany a vlády o lesích, tj. dosáhnout pronikavého zvýšení zásoby dřevní hmoty a přírůstu na ploše. Časovým odročením zalesnění dojde k podstatnému zvýšení nákladů v budoucnu a opožděným provedením prořezávek a probírek k dalšímu ohrožení, hlavně sněhem a větrem, a nelze pak vyloučit nežádoucí kalamity obdobné minulým létům, kdy byla narušena stabilita tisíců hektarů porostů a znehodnoceno značné množství dřeva.

Za zvláštní zmínku stojí malolesy - lesy pod odbornou správou, kde došlo v poslední době k podstatné změně v majetkové držbě uskutečněním vl. usnesení 102/58. Z původních 16 203 ha sdružilo již 6268 drobných držitelů celkem 11 168 ha v držbě příslušných JZD v Západočeském kraji. Dle předpokladů by tedy převážná část úkolů měla být plněna plynule. Zatím co těžba je plněna a u některých závodů dokonce již i celoroční plán překročen, ostatní úkoly ztrátové činnosti jsou hrubě zanedbávány.

Je patrno, že lesy jsou novým hospodářům zdrojem jednak získávání dřeva pro vlastní potřebu a dále i zdrojem mimořádných příjmů, zatím co ztrátová činnost - zalesňování a výchova porostů - jsou plněny minimálně.

Povolované přetěžby a soustavně neplněné zalesňování mohlo by mít jistě velmi nepříznivé důsledky pro celkový stav těchto porostů i nejširšího okolí v nejbližší i budoucí době.

Rychlé řešení této otázky, spolu se zajišťováním plnění kvalitativních ukazatelů hospodaření v lesích našeho kraje, při mobilizaci prostředků a pracovních sil ze zemědělských závodů za spolupráce všech stupňů NV, pomůže našim lesům k tomu, aby nám i budoucí společnosti dávaly více hodnot než dosud.

A tento cíl, vážené soudružky a soudruzi, sleduje a zajišťuje přednesený návrh nového lesního zákona. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Dalším přihlášeným je poslanec Huml. Dávám mu slovo.

Posl. Huml: Soudruzi poslanci!

Jak zpravodaj, tak i řečník přede mnou poukázali z několika stran na obrovský význam lesů, ať již jde o lesy jako zdroj suroviny pro náš průmysl, či ať již jde o lesy ovlivňující klima i vodní podmínky - či ať již jde o lesy jako oblasti posilující zdraví našich pracujících.

Z hlediska důležitosti těchto skutečností vzniklo celonárodní heslo - "šetřte lesy". Je to jakýsi morální zákon platný pro všechny naše pracující i pro všechny úseky našeho hospodářství. Šetřit lesy, to znamená v prvé řadě dobře hospodařit s dřevem. A k této otázce chtěl bych se především zaměřit.

Dřevo patří dnes nejen u nás, ale v celém světě k základním surovinám, bez kterých je moderní hospodářství nemyslitelné. Je to surovina, která je prakticky používána ve všech odvětvích národního hospodářství. A navíc dřevo svými některými produkty, jako je nábytek, vnitřní bytové zařízení apod. ovlivňuje podstatnou měrou kulturní úroveň člověka. (Řízení schůze převzal místo. předseda NS Valo.)

Dřevo jako surovina má jednu základní vlastnost proti jiným surovinám. Kupř. ložiska uhlí či železa, jsou-li těžena, neustále se zmenšují. Je-li těženo dřevo, nemusí docházet k úbytkům, jsou-li lesní porosty obnovovány ve správném poměru k těžbě dřeva. To znamená, že správné lesní hospodářství je tam, kde se těží jen tolik, kolik přiroste.

Naše republika je bohatá na lesy, přesto však dřevo jako surovina se stalo úzkým profilem. Příčin je několik: V údobí kapitalistické republiky a zejména za fašistické okupace byly lesy plundrovány. Tak vznikl nepoměr mezi těžbou a dorůstáním lesů. Tak kupř. v předmnichovské republice stoupla těžba dřeva z 13 miliónů plnometrů v r. 1919 až na 18 miliónů plnometrů v době okupace. Jsou to čísla, ke kterým není třeba dalšího komentáře. A s tímto neblahým dědictvím jsme se museli a stále ještě musíme vyrovnávat.

Je to tím obtížnější, a tu jsme u druhé příčiny, že se vzrůstající výrobou rostla i spotřeba dřeva. V r. 1946 činila těžba dřeva 10,5 miliónu plnometrů. Od té doby v důsledku bouřlivého růstu výroby vzrostla potřeba dřeva na 14,6 miliónů plnometrů. Bylo zde velké nebezpečí, že bude-li se stoupající výrobou stoupat i spotřeba dřeva půjdeme na samou podstatu našich lesů.

Tímto nepříznivým stavem se zabýval již X. sjezd KSČ, který uložil zvýšit péči o lesní hospodářství a zlepšit hospodaření s dřevem. Byla přijata řada opatření (nahrazovat dřevo jinými surovinami, zavádění a rozšiřování nových výrobních metod apod.). Na všech úsecích byl rozvinut boj za správné hospodaření s dřevem. Plnění těchto opatření se projevilo již v průběhu II. Pětiletky. Přes neustále se zvyšující výrobu docházelo k postupnému a soustavnému snižování spotřeby a tím i těžby dřeva. V roce 1955 činila těžba dřeva 14,6 miliónu plnometrů. Na r. 1960 byla stanovena maximální těžba ve výši 12,5 miliónu plnometrů.

To je velmi dobrý úspěch, boj však ještě není vyhrán. I přes uvedené snížení těžby je ještě v tomto roce těžba dřeva o 30% vyšší než činí produkční přírůstek našich lesů. Třetí pětiletý plán i další pětiletky předpokládají další obrovský rozmach našeho hospodářství. Je propočteno, že kdybychom zůstali při způsobu dosavadního hospodaření s dřevem, potřebovali bychom vytěžit v r. 1975 26 miliónů plnometrů dřeva, tj. 2,8krát více, než činí těžba dřeva v tomto roce.

My však chceme a musíme jít v linii druhé pětiletky. To jest i přes stoupající výrobu snižovat spotřebu dřeva a tím i jeho těžbu. Předpokládá se, že v r. 1970 budeme těžit 10,8 milionů plnometrů jako dostatečné množství ke krytí všech našich potřeb. Že to nebude lehký úkol, chci ukázat jen na dvou malých příkladech. V posledním roce třetí pětiletky bude třeba zabalit do dřevěných obalů trojnásobný objem strojů pro export nežli v r. 1960. Za druhé nám třetí pětiletý plán ukládá postavit 482 000 bytů.

Jsou shora uvedená čísla reálná a splnitelná? Ano, jsou, budou-li všechny naše výrobní úseky a koneckonců my všichni, plnit opatření, která vytyčila strana a vláda. Cílevědomě omezovat spotřebu dřeva tam, kde slouží jako pomocný materiál. Beton a železobeton musí ještě ve větší míře nahrazovat dřevo nežli dosud. Náhradní umělé hmoty ještě zdaleka neřekly své poslední slovo. Velké úkoly na úseku úspory dřevní hmoty jsou kladeny na stavebnictví. Domnívám se však, že stavebníci sami tento úkol nezvládnou. Je třeba, aby dostali urychleně dostatečné množství vodovzdorných překližek od spotřebního průmyslu, kde už podle nynějších zkušeností se použije při betonáži jeden dílec až 16krát, kdežto u obyčejného řeziva těžko 1,5krát. Dále jsou to úkoly při výrobě podlahovin a zprůmyslnění stavebnictví náhradou krovů železobetonovými konstrukcemi. Tento úkol je plně v rukou stavbařů.

Zatím pokulháváme v jejich dostatečné výrobě. Je třeba navázat na zlepšené hospodaření s dřevem, jak se nám projevilo již v této pětiletce.

Kde šetřit? Myslím, že není jednoho úseku v našem hospodářském životě, kde by se dřevem hospodařilo s péčí dobrého hospodáře. Bylo by nošením dříví do lesa vyjmenovat všechny obory a všechna odvětví. Šetřit dřevem se dá všude, ale zejména v těch odvětvích, kde je spotřeba dřeva zvláště veliká. Z těch bych chtěl uvést naše doly, stavebnictví a zejména vodní díla, kde velmi mnoho této cenné suroviny jde nazmar.

Šetřit dřevem je však třeba i v samotných lesích. Naše lesní správy si stěžují, že v letošním roce je v lesích uskladněno spousty tyčoviny, která dlouhým ležením se znehodnocuje. Naše JZD shánějí tyčovinu na ploty a ohrady pro dobytek. Nemohou ji koupit přímo od lesní správy, poněvadž je k tomu třeba nějakého nákupního povolení. Tak se stává, že tyčovina někdy v lese shnije, ačkoliv je o ni na venkově nouze. Že se dá šetřit dřevem, to dokazuje náš nábytkářský průmysl, kde spotřeba řeziva na 1 milion Kčs objemu výroby poklesla ze 126 m3 z r. 1955 na 67,3 m3 v r. 1959. To znamená, že dříve, aby bylo možno vyrobit nábytku v hodnotě 1 miliónu Kčs, bylo třeba o 59 m3 řeziva více než nyní

Dnes 12% řeziva se spotřebuje na obaly. Budeme-li místo dřeva používat kartonu, bude to znamenat desateronásobnou úsporu dřeva. Stejně tak, budeme-li používat více montážních obalů, které je možno obměňovat pro různé účely.

Naše linie je: omezovat spotřebu dřeva tam, kde slouží jako pomocný materiál a dřevo orientovat na nejvyšší užitné hodnoty, tj. zejména k výrobě stolařské. Lidově řečeno: Lidem je jedno, jezdí-li vlaky po kolejích spojenými železnými či železobetonovými pražci. Ale není jim jedno, bude-li jejich bytové zařízení ze dřeva či z plechu. Při vší úspoře dřeva zajistíme dostatek jeho pro účely vyšší kulturní úrovně našich pracujících.

Zákon o lesním hospodářství, jejž dnes projednáváme, je dalším účinným nástrojem ke splnění všech velkých úkolů, jež má před sebou naše lesní hospodářství.

Zákon schválením stává se sice právně závaznou normou, jeho účinek v životě však odvisí od lidí, jak tento zákon budou naplňovat. To se týká nejen lesního personálu, ale stejně tak všech odvětví našeho průmyslu a všech našich občanů. A úkolem nás poslanců bude, abychom všem našim občanům v obvodech, ředitelům závodů, technikům, dělníkům, zemědělcům osvětlili nejen podstatu tohoto zákona, ale zejména důležitost dřeva jako suroviny pro náš život a našich lesů jako zdroje, odkud tuto drahocennou surovinu čerpáme.

Naše lesy budou žít. Porostou ke kráse naší vlasti i k rozhojnění našeho národního majetku a k blahobytu našeho lidu. Věřím proto, že budeme všichni pro tento zákon jednomyslně hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? Hlási sa posl. Harus.

Posl. Harus: Vážení soudruzi a soudružky poslanci,

chci se v první řadě omluvit, neboť jak jste byli svědky, přihlásil jsem se ke slovu teprve nyní, při projednávání bodu programu "Zákona o lesích". Proto se omlouvám, že by to mnozí mohli považovat za nedisciplinovanost, neboť počet řečníků k tomuto bodu byl stanoven vzhledem na čas. (Hlasy: kým?) Předsednictvem Národního shromáždění při projednávání a schvalování programu schůze. Neměl jsem ani úmysl k věci hovořit, ale během doby projednávání bodu "Zákona o lesích" tak vznikla situace, která mě nutí, abych se o slovo přihlásil a některé věci doplnil, na které zpravodaj ve své zprávě nevzpomněl a ani další řečníci se o nich nezmínili. Já je považuji za důležité. Chtěl bych při příležitosti projednávání "Zákona o lesích" zdůraznit ještě jednu důležitou národohospodářskou funkci lesa, o které, jak jsem řekl, se zpravodaj nezmínil. Tam kde je les, je i zvěř. Ta patří k lesu jako jeho součást. A není to jen okrasa lesa a ještě méně předmět lovecké vášně, jak se vyjádřil soudruh poslanec Lohr. Myslivost je velice důležitá činnost a nikoliv jen lovecká vášeň, na kterou soudruh poslanec Lohr myslivost degradoval. Je to nadmíru důležitá národohospodářská záležitost (oživení v sále).

Soudruh Kopecký při slovech poslance Lohra o lovecké "vášni" nejenže se na mne díval, ale dokonce prstem ukazoval tak, že to vzbudilo pozornost i vedle sedícího předsedy vlády soudruha Širokého a většiny poslanců, kteří se ihned obraceli na mne jako předmět tohoto zájmu, ačkoliv jsem přesvědčen, nepochopili spojitost. Jsem si jist, že většina z nich nevěděla, o co vlastně jde. (Smích). A ani soudruh Lohr sám neznal souvislost této pozornosti s jeho slovy o lovecké vášni. Já sám jsem se necítil nijak postižen a uražen. Myslivost považuji za velice ušlechtilý sport, který však mimoto má velký národohospodářský význam jako snad žádný jiný sport. Já sám, ačkoliv jsem byl odjakživa všestranný sportovec, dnes při svých téměř 70 letech jiný sport provozovat nemohu. To se přiznávám. (Smích). Všechny jiné sporty přinášejí v prvé řadě osobní prospěch těm, kteří ho provozují, po stránce zdravotní i rekreační, kdežto myslivost mimoto přináší také velký prospěch hospodářský. Pro celou společnost v podobě tisíců tun výborné zvěřiny.

Abych dokumentoval tuto národohospodářskou stránku věci uvedu, že v minulém roce v našich lesích bylo podle plánu střeleno 65.827 zvěře srnčí, což znamená 852 727 kg kvalitní zvěřiny. Jestliže k tomu připočteme 7577 kusů zvěře jelení, což při průměrné váze 90 kg dá nových 437 000 kg jelení zvěřiny. 713 kusů zvěře dančí o průměrné váze 45 kg, dále 486 kusů zvěře mufloní, o průměrné váze 30 kg dá opět dohromady 50 000 kg masa. Nezmýlím se, jestliže řeknu, že naše zásobování celkem dostane ne méně než 2 400 000 kg masa jen z lesní zvěře, nepočítaje v to zajíce a bažanty, které také do značné míry jsou lesní zvěří. Pokud se týče zajíců a bažantů, které jsou lesní i polní zvěří, dají nových dva a půl miliónů kilogramů kvalitní zvěřiny. Celkem tedy naše myslivost přispívá k výživě národa daleko více než čtyřmi milióny kilogramů výborného masa. Statistika uvádí, že na každého občana Československé republiky připadá půl kilogramu zvěřiny. Bylo by to tedy ještě více nežli jsem ve své statistice uvedl.

K národohospodářskému významu odstřelu zvěře by se lépe mohli vyjádřit naši soudruzi ministři, ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství s. Štrougal a soudruh Uher. Jsem jist, že s. Uher často doplňuje náš trh zvěřinou, jestliže se u něho objeví manko vepřového a hovězího masa. Myslím proto, že nebylo správné, když soudruh zpravodaj o tom pomlčel. Já sám to osobně chápu. Soudruh zpravodaj je ředitel lesního závodu a nevím, co je po svém charakteru specializace, těžař či pěstitel lesa - ti nemají zvěř rádi, protože jim dělá velké škody na lesních kulturách, i když to přehánějí. Pravděpodobně nechtěl o zvěři hovořit z té stránky negativní a proto pomlčel i o stránce pozitivní. Tato otázka má opravdu dvě stránky a obě jsou z hlediska ředitele hospodářské. Škody způsobené zvěří na lesních kulturách jsou veliké. To je pravda. Ale podle zkušeností lze je omezit starostí o zvěř. Hlavně v zimě, přikrmováním a mimoto pěstováním pěšin pro přechody a pohyb zvěře a dostatečným upoutáním zvěře na porosty pro ně určené. U soudruha zpravodaje snad tedy převládl těžař, neboť hlavně mluvil o lesu a jeho produkci dřevní masy a pěstitel lesa. Kdyby zpravodajem byl myslivec, určitě by význam zvěře neopominul. A kdyby soudruh poslanec Lohr byl myslivec a ne ředitel státního statku, na jehož pole zvěř vychází a snižuje snad i výnosy zemědělských kultur, nebyl by myslivost a její hospodářský význam s takovým despektem označil za pouhou vášeň.