K dosažení plánované produkce masa a mléka bude třeba věnovat mimořádné úsilí chovu skotu. Stavy skotu se mají zvyšovat ročně o 86,5 tisíc kusů, stavy krav o 39 tisíc kusů. Náročnost tohoto úkolu je patrna z toho, že v uplynulých čtyřech letech byl stav skotu zvyšován ročně zhruba jen o poloviční počet a stavy krav se v podstatě nezvýšily.

Do třetí pětiletky nastupujeme sice s dobrými předpoklady ve stavech skotu a prasat, vážná však je situace ve stavech krav. Do plánovaného stavu koncem roku 1960 bude chybět 30-40 tisíc kusů, takže stavy krav do konce roku 1961 bude třeba zvýšit o 65 tisíc kusů. To vyžaduje skoncovat s nedostatečnou péčí o odchov jalovic, zlepšit řádným krmením jejich kondici a splněním plánovaného převodu jalovic do krav zvyšovat a zkvalitňovat jejich stavy.

Současně s úkoly pětiletky, které mají uspokojit zvýšenou spotřebu základních zemědělských výrobků, je nezbytné řešit rozmanitost a pestrost stravy rozvojem ovocnářství a zelinářství. Výroba ovoce v přepočtu na jednoho obyvatele má v průběhu příštích pěti let vzrůst téměř na dvojnásobek a výroba zeleniny více než o pětinu. K tomu bude třeba rozhodně změnit druhovou skladbu ovocnářské a zelinářské produkce.

Všechny plánované úkoly v zemědělské výrobě jsou sice náročné, ale jsme jistě dnes už všichni přesvědčeni, že jsou plně splnitelné. To také dokazují četné příklady ze současnosti.

Například zemědělské závody státního socialistického sektoru, které jsme zvlášť sledovali, vysoko překročily na ploše téměř 8000 hektarů půdy úroveň výroby plánovanou v roce 1965. V roce 1959 dosáhly v průměru 31 q pšenice, 30 q ječmene, 375 q cukrovky z hektaru a přes 3000 litrů mléka průměrné dojivosti krav. Této úrovně výroby bylo dosaženo s takovým materiálovým zajištěním, s kterým se v průměru počítá pro všechny zemědělské závody koncem třetí pětiletky. Přitom podobné příklady o úrovni výroby by bylo možno uvést i z mnoha jednotných zemědělských družstev i státních statků.

Uvedené příklady dokazují, že při mobilizaci rezerv v zemědělské výrobě a zlepšení organizátorské práce všech pracovníků na zemědělském úseku bude možno splnit pětiletku v zemědělských závodech v daleko kratší době. Základním předpokladem je využití a rozvíjení iniciativy družstevníků a pracovníků ostatních socialistických zemědělských závodů. Tuto iniciativu již dokumentují stovky a tisíce závazků jednotných zemědělských družstev a státních statků z května letošního roku, jako odpověď na dopis ústředního výboru Komunistické strany Československa organizacím strany na vesnicích, v jednotných zemědělských družstvech, ve státních statcích a v strojních traktorových stanicích. Je nezbytné, aby národní výbory viděly v hnutí splnit pětiletku za čtyři roky, k němuž dal podnět ústřední výbor strany, komunistickou metodu, jak dosáhnout rozhodujícího obratu v naší zemědělské výrobě.

Investiční prostředky, které budou v zemědělství v letech 1961-1965 vynaloženy, převyšují téměř o polovinu objemy v druhé pětiletce. Budou zaměřeny především na dosažení rozhodného obratu v rostlinné výrobě. Pro zvýšení úrodnosti půdy se uskuteční rozsáhlé odvodnění a zavlažování. Na rozdíl od druhé pětiletky, v níž vodní díla byla určena převážně k energetickým účelům a k zajištění vody pro průmysl a obyvatelstvo, zaměřujeme ve třetí pětiletce velkou část prostředků zejména na výstavbu vodohospodářských děl sloužících zemědělské výrobě.

V průběhu třetí pětiletky mají být všechny základní práce v zemědělství plně mechanizovány. To vyžaduje, aby do zemědělství byly dodány mechanismy nejen v plném rozsahu stanoveném třetí pětiletkou, ale v potřebné struktuře, ve vysoké kvalitě a vysoké technické úrovně; tato kriteria se ve výrobě strojů pro zemědělství, možno říci, ještě zcela nevžila. V důsledku toho některé práce při sklizni a nakládce zemědělských výrobků, zejména okopanin, se provádějí prakticky bez účinné mechanizace.

Velký význam pro rozvoj zemědělské výroby bude mít chemizace, neboť vedle mechanizace a agrobiologie bude jednou z cest, jež nám dopomůže k tomu, aby se zemědělská výroba tempy svého rozvoje a svým charakterem přiblížila naší průmyslové výrobě. A nepůjde jen o umělá hnojiva. Chemie v zemědělství nabývá na důležitosti i v řadě dalších úseků. Například při ručním ničení plevelu okopanin je potřeba 150-200 hodin lidské práce na jeden hektar. Při použití chemických prostředků na ničení plevele stačí ale několik málo hodin. Do budoucna je možno očekávat, že mechanické předseťové odplevelování půdy bude částečně nahraženo chemickou cestou, což by mělo obrovský národohospodářský význam, neboť jde o statisíce hektarů obdělávané půdy. Všichni zemědělci dovedou jistě již dnes význam chemie pro svou práci náležitě ocenit.

Náročné úkoly ve zvyšování zemědělské výroby vyžadují - jak bylo také zdůrazňováno při projednávání vládního návrhu zákona o třetí pětiletce - aby strojírenský, chemický průmysl a ostatní dodavatelská odvětví národního hospodářství pokládaly včasné a technickou úrovní odpovídající dodávky pro zemědělství za jeden z významných úkolů svých výrobních programů.

Velký rozsah materiálových prostředků umožní družstvům zavést velkovýrobní pokrokovou technologii a tím zvýšit produktivitu práce. Tak bude možno zmenšit počty stálých pracovníků a snížit do roku 1965 náklady na zemědělskou produkci zhruba o 11%.

Prostředky, které ve třetím pětiletém plánu vkládáme do zemědělství, mohou již v poměrně značné míře přispět našemu dlouhodobému cíli - k odstranění rozdílu mezi městem a vesnicí. Na vesnici se soustředí velké množství výrobní techniky a práce rolníků se svým charakterem přiblíží práci v průmyslu.

Soudružky a soudruzi, rozvoj národního hospodářství ve třetí pětiletce bude klást vysoké požadavky na dopravu. Přeprava zboží ve veřejné dopravě se do roku 1965 zvýší proti roku 1960 o plných 50% a přeprava osob téměř o 19%. Tyto vysoké přepravní nároky budou zvládnuty technickým rozvojem dopravy, jemuž se musí přizpůsobit i organizace práce a řízení celé dopravní sítě. Pro tuto technickou rekonstrukci přiděluje se dopravě dostatek investičních prostředků v průběhu třetího pětiletého plánu.

Ke splnění úkolů ve třetí pětiletce bude však v prvé řadě nutno dosáhnout zásadního obratu v práci celého aparátu dopravy na všech stupních řízení a organizace proti dosavadnímu stavu.

Nelze připustit například, aby investiční výstavba nebyla plněna pro projekční nepřipravenost, aby důležité investiční celky nebyly realizovány komplexně a tak byl znehodnocován výsledný dopravní i hospodářský efekt.

Je třeba připravit a uvést co nejrychleji do života organizaci a řízení práce dopravy zejména železniční, aby byly v souladu s novou technikou, kterou je toto odvětví plánovitě vybavováno. Pro zvládnutí úkolů v dopravě v souvislosti s novou technikou a s jejím plným využitím je třeba urychleně vyškolit dostatečný počet kvalifikovaných kádrů, bezpečně tuto techniku ovládajících a současně zajistit stabilizaci kádrů v celé dopravní síti.

Také organizace, které pro dopravu novou techniku vyrábějí a dodávají, musí své úkoly vůči dopravě plnit přesně podle plánu jak v množství, tak i v kvalitě. Nerovnoměrné dodávky například elektrických lokomotiv a některé jejich nedostatky způsobují zpomalování plánovaného rozvoje využití elektrické trakce a v neposlední řadě též řadu dopravních potíží.

Hlavním směrem technického rozvoje dopravy v třetím pětiletém plánu je modernizace dopravních cest a prostředků ve všech odvětvích dopravy.

V železniční dopravě, která zůstává i nadále hlavním doprav. ním odvětvím, je tato technická modernizace charakterizována dalším rozšířením hospodárné elektrické i dieselové trakce. V roce 1965 se elektrická trakce bude podílet již 51% na celkovém výkonu železniční dopravy. Počítáme v prvé řadě s úplnou elektrifikací hlavní železniční tepny ze severních Čech do Čierné nad Tisou.

Přednosti elektrické trakce v rychlosti, tažné síle a provozní pohotovosti je třeba plně využívat novou organizací dopravní práce. Jen tak bude možno zajistit, aby železniční doprava plynule a hospodárně zabezpečovala přepravní potřeby našeho národního hospodářství.

Velké problémy do budoucna přinese rozsáhlý rozvoj civilního automobilismu a motorismu, jakož i vzestup nákladní a hromadné silniční dopravy. Při dostatečném rozsahu naší silniční sítě - přes 55 km silnic na 100 km² plochy - neuspokojují asi dvě pětiny její délky požadavky vyspělé silniční dopravy. V třetí pětiletce proto přistoupíme k realizaci dlouhodobé modernizace silniční sítě. Prostředky a stavební kapacity budou soustředěny na rekonstrukci nejzatíženějších silničních úseků a mostů s malou únosností, na výstavbu mimoúrovňových křižovatek a na zvyšování bezprašnosti silnic v rozsahu nejméně tři pětiny celkové délky sítě. Budou zejména řešeny nejzatíženější výpadové silnice z Prahy, kde doprava ve dnech pracovního klidu již dosáhla hranice propustnosti nynějších silnic. Přistoupí se k výstavbě výkonné silnice dálničního typu.

Musíme však mít na zřeteli, že pro stav silnic je rozhodující nejen investiční výstavba, ale v první řadě údržba a generální opravy. Na jejich provádění, soustavnosti a trvanlivosti závisí sjízdnost a upravenost našich silnic. A v tomto směru čekají skutečně velké úkoly na krajské a zejména okresní národní výbory.

Předseda Fierlinger: Přerušuji nyní naše zasedání na 15 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 47 min. - opět zahájena ve 12 hod. 06 min.)

Předseda Fierlinger (zvoní): Budeme pokračovat v přerušené schůzi.

Místopředseda vlády a předseda SPK inž. Šimůnek (pokračuje):

Soudruzi poslanci, plánovaný růst fondu akumulace ve třetí pětiletce umožňuje rychlý vzestup investiční výstavby. To, že plánujeme provést ve třetí pětiletce investice v rozsahu 322 mld Kčs, tedy více než za posledních deset let, dále to, že zaměřujeme tuto výstavbu na další přednostní rozvoj základního průmyslu a chceme dosáhnout kvalitativního obratu v ekonomické efektivnosti investiční výstavby, to vše klade vysoké požadavky na naše dělníky, techniky, ekonomy a projektanty, pracující na přípravě a provádění výstavby.

Změny v zaměření investiční výstavby ukazuje ta skutečnost, že zatím co objem investic v průmyslových ministerstvech vzroste ve třetí pětiletce téměř o 88%, zvýší se investice do chemie zhruba o 145% a do průmyslu hutí a rudných dolů zhruba o 115%.

Získání významných kapacit rozhodujících o dalším rozvoji je zabezpečováno centralizovanou výstavbou. Objem investic na centralizovaných stavbách, který vzrostl již v letošním roce proti roku 1958 více než o 60% se v letech třetí pětiletky dále podstatně zvyšuje.

Je tedy jasné, že splnění velkých úkolů ve výstavbě závisí především na zvládnutí úkolů v centralizované výstavbě.

Vývoj v letošním roce, kdy centralizovaná výstavba není plněna a nedostatečná je i příprava plánu centralizované výstavby pro rok 1961, ukazují na vážné nebezpečí, které by mohlo narušit záměry třetí pětiletky. Zpožďování realizace centralizované výstavby by mohlo způsobit oddálení termínů uvedení důležitých průmyslových kapacit do provozu.

Základní podmínkou pro sjednání nápravy je podstatné zlepšení projektové přípravy, jakož i přípravy hmotného zabezpečení centralizované výstavby. I když nelze podceňovat význam investic decentralizovaných, je třeba podstatně zvýšit pozornost investorů a dodavatelů k přednostnímu zabezpečování centralizovaných investic. Je třeba podstatně lépe a s větším časovým předstihem zabezpečovat zpracování investičních úkolů a zadávacích projektů a nepřipouštět takový stav, jaký se nám jeví zatím v přípravě plánu na rok 1961, kdy téměř jedna třetina nově zahajovaných centralizovaných staveb nemá plně vyhovující projektovou přípravu dávající záruku ekonomického a plynulého provádění staveb.

Dalším, neméně důležitým úkolem je dosažení nejvyšší ekonomické efektivnosti investiční výstavby.

Již v plánu samotném jsou založeny předpoklady pro podstatné zvýšení efektivnosti výstavby. Je však nutno říci, že jsou v tomto směru ještě značné mobilizovatelné rezervy. Zatím však značný počet investorů nezajišťuje ani tu efektivnost, kterou plán předpokládá.

Vezměme si například otázku podílu stavebních a strojních investic. Plán předpokládá podstatně rychlejší růst strojních investic proti investicím stavebním. Avšak cesty k dalšímu snižování v zásadě neproduktivních stavebních investic nejsou důsledně uplatňovány. Tak například máme určité dobré zkušenosti s budováním poloodkrytých a odkrytých provozů, zejména při výstavbě chemického průmyslu - konkrétně při výstavbě závodu Kaučuk v Kralupech, Slovnaft v Bratislavě a dále při výstavbě energetiky - konkrétně při projektu elektrárny Tušimice, kde podíl stavebních prací klesá na 22%, tj. prakticky na polovinu proti nedávno vybudovaným elektrárnám v Poříčí a Opatovicích. Provedené šetření však ukazuje, že na centralizovaných stavbách plánu třetí pětiletky je podíl poloodkrytých a odkrytých provozů velmi nízký, zejména pak v potravinářském a spotřebním průmyslu, kde prakticky s tímto způsobem řešení se nepočítá. Při energickém a soustředěném řešení tohoto problému je možno dosáhnout podstatných úspor a investiční prostředky tak účelněji využít.

Podstatné zvýšení efektivnosti investiční výstavby je v plánu třetí pětiletky zabezpečováno snížením rozestavěnosti a výrazným zkrácením lhůt výstavby. Plán předpokládá, že průměrná doba výstavby se u centralizovaných staveb sníží z letošních 7 let na 4 ¹/₂ roku v roce 1965. Předpokladem takového urychlení výstavby a dodržení lhůt stanovených pro uvádění kapacit do provozu je ovšem maximální plnění a překračování plánu centralizované výstavby, a to zejména na rozestavěných a dokončovaných stavbách. Přitom je nutno vidět, že pro předpokládané urychlené dokončování velkého počtu rozestavěných staveb se v současné době stává rozhodujícím momentem dokonalá a včasná projektová příprava, soustřeďování prostředků na rozhodující stavby, zlepšení organizace práce na stavbách a zabezpečení dodávek strojního zařízení v plánovaných termínech a v od. povídající kvalitě

Podle plánu třetí pětiletky má hodnota základních fondů v našem národním hospodářství dosáhnout v roce 1965 téměř jednoho biliónu Kčs. Jde o to, abychom tohoto ohromného bohatství dovedli co nejlépe využít jak z hlediska času, tak z hlediska intenzity a abychom zároveň pečovali o důsledné provádění komplexní modernizace základních fondů. V tomto směru je nutné dále rozvíjet iniciativu našich pracujících. Tak například zkušenosti z prověrky investic v Severomoravském kraji ukázaly, že jen na jednom úseku rozvoje Nové hutě Klementa Gottwalda je možno dosáhnout 30 milionů Kčs úspor použitím vysokovýkonných závitořezných strojů, což umožní umístit plánovanou výstavbu nové zušlechťovny trub v existující hale válcovny.

Máme-li zlepšit situaci v naší výstavbě a zabezpečit úkoly třetí pětiletky, bude nutno, abychom se těmito otázkami na všech stupních řízení soustavně zabývali. Musíme docílit toho, aby zpracování výhledových studií rozvoje jednotlivých oborů výroby a příprava územních plánů vytvořila předpoklad pro včasnou plánovací a projekční přípravu staveb. Současně musíme docílit, aby investoři i dodavatelé účinněji než dosud zajišťovali přednostní přípravu i realizaci centralizovaných staveb.

Pro zajištění plánovaného rozvoje investiční výstavby je třeba vedle dodávek strojního zařízení vytvořit dostatečné kapacity ve stavebnictví. Tuto úlohu nemůže stavebnictví splnit bez další industrializace a uplatnění všech směrů technického rozvoje. Ve zprůmyslnění jsme dosáhli již vysoké úrovně v montážích hrubé stavby bytů, avšak u ostatních druhů objektů bylo zatím dosaženo jen skromných výsledků. Druhým pětiletým plánem byly položeny základy zprůmyslnění stavebnictví a ve třetím pětiletém plánu již půjde o jeho rozvinutí na celé frontě výstavby. To předpokládá maximální rozvíjení a uplatňování typizace staveb, lepší využívání stávajících i nově dodávaných strojů a zařízení nejméně ve dvou směnách.

Zvyšování směnnosti ve stavebnictví vyžaduje především soustředění na menší počet staveb, což se projeví ve zkrácení doby výstavby a v celkové efektivnosti stavební výroby. Tuto zásadu dosud ne vždy správně pochopili jak provádějící závody, tak investoři. Ve snaze zabezpečit maximum akcí je rozptylována kapacita stavební výroby, což nepřispívá k jejímu efektivnímu využití, ani k urychlenému uvádění kapacit do provozu.

Chtěl bych poukázat na novou skutečnost ve stavebnictví, spočívající v tom, že větší část stavební výroby (60%) a zhruba polovina objemu výroby stavebních hmot je od 1. července 1960 v přímém řízení národních výborů. Rozvoj stavebnictví bude záležet nyní i na tom, jak zejména krajské národní výbory pochopí tuto situaci. Jde o to, aby neviděly v podřízených stavebních organizacích jen prostředek k uskutečnění své vlastní výstavby, ale jedno ze základních odvětví celého národního hospodářství, které vytváří podmínky pro plnění plánu v celkových proporcích. Národní výbory musí působit nejen jako orgán řídící stavební výrobu, ale též jako orgán řídící a usměrňující investiční činnost v kraji, a to z hlediska zajištění plynulosti stavební výroby, maximálního rozvíjení a uplatňování typizace a vytváření předpokladů pro zprůmyslnění stavebnictví.