Terajší návrh jednacieho a pracovného poriadku rozširuje celkový počet výborov na 8 s tým, že doterajší rozpočtový a hospodársky výbor rozdeľuje na výbor pre plán a rozpočet a na výbor priemyslový. Návrh ďalej stanoví, že Národné zhromaždenie bude mať výbor poľnohospodársky, zahraničný, kultúrny, zdravotný, ústavnoprávny a mandátový. Vedľa toho môže samozrejme Národné zhromaždenie svojím uznesením vytvoriť ďalšie stále výbory, prípadne dočasné výbory.

Nový návrh ďalej rozvádza postup jednania vo výboroch, hlavne pokiaľ ide o prejednávanie návrhu zákonov. Z hľadiska kontrolnej funkcie výborov Národného zhromaždenia je tu významné ustanovenie, že výbory Národného zhromaždenia, ktoré návrh prejednávali, zapodievajú sa po uplynutí primeranej doby od vyhlásenia zákona kontrolou jeho pôsobnosti. Ďalšia časť návrhu preberá jednak ustanovenia doterajšieho jednacieho poriadku a ďalej rozvádza ustanovenia článku 70 odsek 2 ústavy v ktorom sa hovorí, že vláda a jej členovia plnia svoje úkoly v úzkej súčinnosti a spolupráci s Národným zhromaždením a jeho orgánmi.

V dôsledku toho, že nabudúce jednací a pracovný poriadok nepočíta s užším predsedníctvom Národného zhromaždenia ako jeho orgánom, stáva sa rada poslancov pomocným orgánom predsedníctva Národného zhromaždenia, ktorý však pracuje len v dobe, kedy Národné zhromaždenie zasadá. Rada poslancov sa skladá z predsedu a určených členov predsedníctva Národného zhromaždenia, a tiež zo zástupcov krajských združení poslancov. Rada poslancov spolupôsobí pri zabezpečovaní závažných organizačných opatrení. V ďalšej časti sú vedľa ustanovení prevzatých z doterajšieho jednacieho poriadku naformulované práva a povinnosti poslancov tak, ako ony vyplývajú z novej ústavy.

Dočasný výbor prejednal na svojej schôdzke dňa 9. júla 1960 predložený iniciatívny návrh zákona. V rozprave členovia výboru zdôrazňovali, že bude potrebné, aby výbory Národného zhromaždenia, ktoré sú dôležitými pracovnými a iniciatívnymi orgánmi Národného zhromaždenia, rozpracovali na svojich schôdzkach jednotlivé ustanovenia navrhovaného zákona, najmä § 42 návrhu, ktorý hovorí o kontrole pôsobnosti prijatých zákonov.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Dočasný výbor navrhuje, aby bol iniciatívny návrh zákona o jednacom a pracovnom poriadku Národného zhromaždenia schválený Národným zhromaždením v znení predloženého návrhu.

Předseda Fierlinger: Hlásí se někdo do rozpravy k přednesené zprávě?

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto přistoupil k hlasování.

Navrhuji, abychom o celém iniciativním návrhu zákona hlasovali najednou podle předložené zprávy dočasného výboru.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým iniciativním návrhem zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění a to ve znění předložené písemné zprávy dočasného výboru pro projednání tohoto návrhu zákona, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo iniciativní návrh zákona o svém jednacím a pracovním řádu.

Tím jsme projednali sedmý bod pořadu schůze.

Dalším bodem schváleného pořadu je

7. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o určení úseků státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady (tisk 4) (tisk 10).

Zpravodajem je poslanec Perkovič, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Perkovič: Vážený súdruh prezident, vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Bol som poverený ústavnoprávnym výborom, aby som podal Národnému zhromaždeniu zprávu o vládnom návrhu zákona o určení úsekov štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci Slovenskej národnej rady.

Vláda predložila tento návrh zákona Národnému zhromaždeniu na prevedenie článku 85 odsek 2 ústavy, v ktorom sa hovorí, že povereníci Slovenskej národnej rady pôsobia v oboroch štátnej správy, ktoré ustanovuje zákon. Svoje úlohy povereníci Slovenskej národnej rady plnia v medziach právomoci Slovenskej národnej rady a svoje ďalšie úlohy v hospodárskej a kultúrnej výstavbe Slovenska, plnia v rozsahu stanovenom vládou.

Šiesta hlava ústavy Československej socialistickej republiky jedná o Slovenskej národnej rade, ktorú charakterizuje ako národný orgán štátnej moci a správy na Slovensku. Je potrebné práve zdôrazniť toto spojenie moci a správy, ktoré je novým rysom Slovenskej národnej rady.

Ústava vyjadruje pôsobnosť Slovenskej národnej rady v úmerných proporciách k ustanoveniam o Národnom zhromaždení.

Na rozdiel od výborov Národného zhromaždenia sú komisie Slovenskej národnej rady (sú to iniciatívne, kontrolne a výkonné orgány SNR) volené nielen z poslancov, ale i z radov politických, hospodárskych, kultúrnych a iných pracovníkov na Slovensku, ktorí nie sú poslancami Slovenskej národnej rady a za predsedov komisií volí Slovenská národná rada zpravidla povereníkov Slovenskej národnej rady.

Ústava tu naväzuje na ústavné zmeny, uskutočnené ústavným zákonom o slovenských národných orgánoch č. 33/1956 Zb., podľa ktorého Slovenská národná rada menovala a odvolávala svojich funkcionárov i funkcionárov Sboru povereníkov, do tej doby menovaných vládou.

Naša nová socialistická ústava tu však vyjadruje významnú tendenciu rozvoja nášho socialistického štátu, to jest čo najužšie spojenie štátnej moci a štátnej správy, pretože zákonodarnú a výkonnú právomoc zlučuje do jedného orgánu - Slovenskej národnej rady.

V novej územnej organizácii nášho štátu sa znížil počet krajov - vytvorili sa väčšie celky, ktoré vláda teraz riadi priamo.

Tuto sa prejavuje základná tendencia vývoja nášho štátu, prehlbovanie právomoci orgánov stojacich najbližšie výrobnej činnosti a pracujúcemu ľudu pri súčasnom upevňovaní centrálneho riadenia.

Povereníci Slovenskej národnej rady, ktorí stoja na čele komisií Slovenskej národnej rady a sú zároveň členmi predsedníctva Slovenskej národnej rady, plnia jednak úlohy, ktoré im v medziach svojej právomoci zveruje Slovenská národná rada - jednak ďalšie úlohy v hospodárskej a kultúrnej výstavbe, ktoré stanoví vláda.

So zreteľom na to, že v Československej socialistickej republike všetky orgány vykonávajú v medziach pôsobnosti určenej im ústavou a zákonmi jednotnú štátnu moc - predpokladá sa najužšia súdružská spolupráca povereníka s ministrom - prípadne príslušného odboru Slovenskej národnej rady s príslušným ministerstvom.

Predložený zákon práve prevádza článok 85 odsek 2 ústavy a ustanovuje, že Slovenská plánovacia komisia a povereníci Slovenskej národnej rady pôsobia v týchto úsekoch štátnej správy:

a) v plánovaní

b) vo financiách

c) v poľnohospodárstve

d) vo výstavbe

e) školstve a kultúre

f) zdravotníctve

g) v spravodlivosti

h) v štátnej kontrole.

Pokiaľ ide o Slovenskú plánovaciu komisiu, táto je orgánom SNR pre úsek plánovania a je súčasne oblastným orgánom Štátnej plánovacej komisie na Slovensku.

Vzhľadom na to, ako som už o tom hovoril, že naša nová ústava sústreďuje v Slovenskej národnej rade moc zákonodarnú a výkonnú, premeňuje sa Slovenská plánovacia komisia z orgánu Sboru povereníkov v orgán Slovenskej národnej rady.

Vzhľadom na význam Slovenskej plánovacej komisie a vzhľadom na to, že dosiaľ bol predsedom Slovenskej plánovacej komisie podpredseda Sboru povereníkov - zákon ustanovuje, že predsedom Slovenskej plánovacej komisie je podpredseda Slovenskej národnej rady.

Súdružky a súdruhovia poslanci!

Dúfam, že som vo svojej stručnej zpráve predložený vládny návrh zákona o určení úsekov štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci Slovenskej národnej rady, dostatočne odôvodnil.

Ústavnoprávny výbor tento návrh zákona prejednal vo svojej dnešnej schôdzi a uzniesol sa, aby som ho Národnému zhromaždeniu doporučil na schválenie. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Hlásí se někdo do rozpravy?

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto přistoupit k hlasování. Nebude-li mít Národní shromáždění námitky, dám hlasovat o celém vládním návrhu zákona podle předložené zprávy ústavně právního výboru.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o určení úseků státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, a to podle předložené zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo tento vládní návrh zákona.

Tím jsme projednali osmý bod denního pořadu.

Posledním bodem dnešního pořadu je

8. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o zákonném opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 2. června 1960 č. 75 Sbírky o podnikových fondech pracujících ve strojních a traktorových stanicích (tisk 2).

Předseda NS Fierlinger: Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

předkládám Vám k dodatečnému schválení zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 2. června 1960 č. 75 Sbírky o podnikových fondech pracujících ve strojních a traktorových stanicích. Tato zákonná opatření vydávalo předsednictvo Národního shromáždění podle § 66 Ústavy 9. května a k jejich vydávání je i nadále oprávněno článkem 60 Ústavy Československé socialistické republiky.

Tato zákonná opatření, která předsednictvo Národního shromáždění může vydávat v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, potřebují však k tomu, aby neztratila platnost, dodatečného souhlasu Národního shromáždění. Z toho důvodu vám nyní předkládám toto zákonné opatření.

Usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa k třetímu pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství naší republiky stanoví jako všenárodní úkol dosáhnout zajištění podstatného a trvalého vzestupu zemědělské výroby a zvýšení její efektivnosti, neboť bez toho není možné dosíci proporcionálního rozvoje národního hospodářství. Cílem naší práce bude, abychom kryli z vlastní zemědělské výroby přírůstek spotřeby základních potravin pro obyvatelstvo, ve větší míře potřebu surovin pro lehký a potravinářský průmysl a abychom zajistili výraznější zvýšení vývozu našich tradičních výrobků, jako je cukr, chmel, slad, osiva a sádě.

Jedním z opatření, které naše strana a vláda k zajištění těchto velkých cílů již provedla, byl převod mechanizačních prostředků ze strojních a traktorových stanic do jednotných zemědělských družstev a s tím souvisící změna zaměření výrobní činnosti strojních a traktorových stanic na činnost opravárenskou, na distribuci náhradních dílů k traktorům a zemědělským strojům apod.

Od 1. ledna příštího roku pak budou strojní a traktorové stanice organizovány jako chozrasčotní podniky, takže budou náklady na svoji činnost hradit z vlastních příjmů a nikoli z rozpočtů okresních národních výborů, jako tomu bylo dosud.

Se změnou výrobní náplně strojních a traktorových stanic, která se projevuje již v letošním roce, vyvstala nutnost nově upravit podnikové fondy pracujících ve strojně traktorových stanicích. Podle dosavadní úpravy byli totiž pracovníci strojních a traktorových stanic zainteresováni na provádění zemědělských prací pro jednotná zemědělská družstva, což ztrácí nyní svůj význam. Naopak nová činnost strojních a traktorových stanic nebyla v dosavadní zákonné úpravě brána v úvahu pro jejich podnikové fondy pracujících.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění proto stanoví, aby podnikové fondy pracujících ve strojních a traktorových stanicích byly zřízeny tak, jako je tomu v jiných průmyslových podnicích, takže dosavadní zákon o podnikových fondech pracujících se vztahuje nyní i na strojní a traktorové stanice.

Navrhuji, aby Národní shromáždění z důvodů, které jsem uvedl, zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 2. června 1960 č. 75 Sbírky o podnikových fondech pracujících ve strojních a traktorových stanicích schválilo.

Má někdo nějaké návrhy, námitky nebo připomínky k přednesené zprávě?

Nemá.

Kdo tedy souhlasí se zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 2. června 1960 č. 75 Sbírky o podnikových fondech pracujících ve strojních a traktorových stanicích, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo toto zákonné opatření.

Tím jsme projednali pořad schůze.

Vážené Národní shromáždění!

S vaším plným souhlasem zajisté mohu říci, že tyto slavné tři dny, během kterých jsme zde, v této historické Vladislavské síni Pražského hradu zasedli, vejdou do dějin našich obou národů jako důležitý mezník.

Přijetím nové ústavy Československé socialistické republiky jsme ukončili důležitou etapu boje našeho lidu pod vedením naší strany za vybudování socialismu.