Předvolební kampaň, ve které jsme
vysvětlovali novou ústavu, rolníci, družstevníci
vyjadřovali jednomyslný souhlas s čl. 8 odst.
3, který říká: "Půda sdružená
ke společnému družstevnímu hospodaření
je ve společném užívání
jednotných zemědělských družstev."
Při této příležitosti zavazovali
se pečovat o zemědělskou půdu tak,
aby nejen naše generace, ale i naše děti mohly
využívat tohoto hlavního výrobního
prostředku k hojnosti zemědělských
výrobků pro blahobytný život našeho
lidu.
Tyto zásady budou mít velký dosah pro obrat
v zemědělské výrobě a pro její
rozvoj. Když budeme půdu dobře obhospodařovat,
vydá pro celou společnost veliké bohatství.
Proto ji bude třeba chránit, nenechat ji znehodnocovat
a starat se o její zúrodnění. Péče
o vodní režim v půdě, o kompostování,
boj proti plevelům a sdružování půdy
jsou hlavní cesty, kterými dosáhneme vyšších
výnosů z půdy.
Jenom pouhým sdružením jednotlivých
hospodářství drobných a středních
rolníků na vesnici proces nekončí.
Pro vyšší výrobu, lepší využití
pracovních sil a mechanizačních prostředků
je třeba provádět sdružování
malých jednotných zemědělských
družstev ve velké celky. O těchto zkušenostech
chci také hovořit z vlastních poznatků
našeho sloučeného JZD "Mír a přátelství"
ve Valu v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Začátkem letošního roku jsme sloučili
dvě JZD, Val a Provoz. JZD Val mělo 280 ha zemědělské
půdy, 66 pracovníků a 1 traktor Zetor 25.
V Provozi bylo 180 ha půdy, 29 pracovníků
a jeden starý Zetor.
Co nás k tomu vedlo a jak jsme to dělali?
Požadavky na řízení velkovýroby
ukázaly, že v malém družstvu se těžko
vyhledávají vhodní funkcionáři,
kteří by byli dostatečně obeznámeni
se základními pracemi v evidenci a účetnictví,
bez nichž to v družstvu nejde.
Problémy byly i s odměnou pro funkcionáře.
Funkcionář v malém družstvu má
20 až 30 pracovních jednotek měsíčně
a není proto možné, aby se v plném rozsahu
věnoval svěřené funkci.
Uvítali jsme rozhodnutí ústředního
výboru Komunistické strany Československa
o odprodeji mechanizačních prostředků
ze strojně traktorových stanic družstvům.
Hned se však ukázalo, že v malém družstvu
není možno zavést úplnou a zvláště
těžší mechanizaci a to jak z důvodů
finančních, tak i proto, že mnohé stroje
nemohou být plně využity. Má-li však
hospodářský celek více půdy,
není již starost o jejich využití, nehledě
na to, že plným využitím se stroje dříve
zaplatí a je možno koupit nové, modernější.
Právě taková byla u nás situace, pokud
se týče rozmístění pracovních
sil, jakož i jejich množství vůbec. Ve
Valu byl dostatek pracovníků, zejména početná
stavební skupina, naproti tomu v Provozi byl nedostatek
lidí. Bylo zde každoročně potřeba
množství brigádníků jak na poli,
tak i na stavbě, což se nemohlo družstvu vyplácet.
Ve sloučeném družstvu je možné
specializovat se na určitou výrobu, aniž by
bylo ohroženo plnění státního
plánu.
Proto družstevníci a všichni obyvatelé
obce uvažovali. A ještě více uvažovali
v sousední obci Provoz, protože tam bylo družstvo
o 100 hektarů menší než u nás a
tím také problémy, které jsem uváděl,
vystupňovanější.
Je samozřejmé, že rozhodnutí nepřišlo
najednou.
Po loňském referátu soudruha presidenta Novotného
dostala myšlenka vytvoření většího
celku konkrétnější formu. Z iniciativy
stranických organizací a místních
národních výborů, za účinné
pomoci soudruhů z patronátního závodu
dobrušské posádky, kteří mají
u nás dobré jméno a důvěru,
jsme začali získávat družstevníky
pro sloučení.
Nestačila jen slova, bylo třeba faktů a čísel,
poněvadž naši družstevníci počítají.
Vypracovali jsme proto za pomoci odborníků z okresního
národního výboru rozbor dosavadního
hospodaření a perspektivu nového družstva
po sloučení. Ekonomický rozbor ukázal
na přednosti hospodaření ve větším
celku a bylo jasně dokázáno, že výsledky
dosavadního jednotného zemědělského
družstva ve Valu nebudou sloučením ani pro
první rok ohroženy a výsledky jednotného
zemědělského družstva Provoz že
se naopak zvýší.
Podotýkám, že obě družstva nebyla
na stejné výši. Jednotné zemědělské
družstvo Val hospodařilo společně dva
roky a na pracovní jednotku jsme si druhý rok vypláceli
kromě naturálií 22 korun, přičemž
54 tisíc bylo ponecháno v provozně zajišťovacím
fondu. Jednotné zemědělské družstvo
Provoz následkem nedostatku pracovníků i
jiných okolností bylo na tom hůře.
Hospodařilo tři roky, pracovní jednotku před
sloučením mělo 15,50 Kčs a zajišťovací
fond neexistoval.
Měli jsme původně širší
plán - sloučit tři družstva, včetně
Chlístova. Do důsledku však byla dodržena
zásada dobrovolnosti a proto zatím společně
hospodaří jen dvě družstva. Dnes však
již i v Chlístově jsou rozhodnuti a brzy se
přidají do našeho kolektivu.
Ještě dříve než jsme se skutečně
sloučili, navštívili jsme se navzájem,
prohlédli si stáje, zásoby a celé
účetní hospodaření. To nám
pomohlo odstranit i počáteční nedůvěru,
kterou někteří naši družstevníci
měli přesto, že všechno již bylo
vysvětleno a na číslech dokázáno.
Toto je velmi nutné, neboť neslučujeme vždy
družstva na stejné hospodářské
výši. Je to důležité i z toho hlediska,
že bývají v některých družstvech
snahy rozdělit před sloučením co nejvíce
na pracovní jednotky i za cenu snížení
hospodářských výsledků v příštích
letech.
Protože bylo nutno začít společné
hospodaření se zpětnou platností od
začátku roku, byl rychle vypracován nový
společný celoroční výrobně
finanční plán a návrh třetího
pětiletého plánu, který byl na ustavující
schůzi všemi členy schválen.
Tak došlo k prvnímu sloučení družstev
v bývalém okrese Dobruška. To nás zavazuje,
jako průkopníky dobré věci v budoucnosti
řídit družstvo tak, aby byl skutečně
splněn hlavní účel slučování
družstev - zvýšit výrobu za nižších
nákladů a ulehčit práci všem
družstevníkům.
Nyní k tomu, jak jsme začínali?
Každým rokem před výroční
schůzí byly zvláště v Provozi
starosti s obsazením funkcí. Po tři roky
byl zde po každé jiný předseda a podobně
tomu bylo i s obsazováním ostatních funkcí.
Při výběru lidí do představenstva
a vedoucích funkcí jednotného zemědělského
družstva, byla ve sloučeném družstvu situace
mnohem lepší. Do představenstva byli zvoleni
mladší družstevníci a jednotlivé
funkce, obsazeny nejschopnějšími družstevníky.
Významnou posilou pro sloučené družstvo
je agronom a mechanisátor, kteří na výzvu
ústředního výboru Komunistické
strany Československa přešli z okresního
národního výboru a ze strojně traktorové
stanice k nám.
Prvním, čím jsme začali po společné
ustavující schůzi bylo vypracování
společných pracovních norem. Při jejich
stanovení a úpravě se nám podařilo
uplatnit progresivnější normy, které
se nyní ukazují jako správné.
Důležitým úkolem bylo vyřešit
organizaci práce tak, aby v plném rozsahu odpovídala
novým podmínkám.
Máme ústřední účtárnu
a sklad. V rostlinné a živočišné
výrobě máme v každé obci skupináře,
kteří jsou řízeni agronomem a zootechnikem
družstva a osobně zodpovídají za své
úseky.
Tento způsob organizace práce nám zatím
vyhovuje, i když si myslím, že do budoucna ve
sloučených velkých celcích bude účelnější
řídit družstvo v každé dřívější
obci přes vedoucího úseku, který bude
odpovědný za veškerou výrobu přímo
předsedovi jednotného zemědělského
družstva a jím i řízen. I zde však
plně bude platit, že za chod družstva zodpovídá
představenstvo a ve všech závažných
otázkách rozhoduje členská schůze.
Pro denní operativní řízení
práce se nám plně osvědčil
systém operativních porad, které provádíme
vždy navečer a zúčastňuje se
jich kromě předsedy agronom, zootechnik, mechanisátor
nebo případně další pracovníci
z těchto úseků, kde je nutno řešit
a zajistit určitý úkol. To se nám
plně osvědčilo jak v průběhu
jarních prací, tak i nyní při senoseči.
Jarní práce při dodržení všech
požadavků agrotechniky byly provedeny za 7 dní,
což se nám v dřívějších
letech nikdy nepodařilo. Při senoseči jsme
si znovu ověřili výhody sloučení.
Vzájemnou výpomocí mezi pracovními
skupinami se nám podařilo i přes deštivé
počasí sklidit seno za 14 dnů. Při
tom máme však ještě značné
zatížení na traktorovou jednotku a to plných
90 hektarů orné půdy.
Sloučení družstev kromě daleko lepšího
využití prostředků nám dále
umožňuje rozšíření strojového
parku dalším nákupem nových mechanizačních
prostředků. Kromě silážního
kombajnu jsme koupili jeden kolový traktor Super 50, kultivační
traktor, sazeč brambor, třídičku brambor
a výkonnou mlátičku. To bychom si jistě
před sloučením ani v jednom družstvu
nemohli dovolit, nehledě na to, že by takové
stroje nebyly ani plně využity.
Včasné provedení prací nám
umožnilo vytvořit stálou pracovní skupinu
pro meliorace. Tato skupina v průběhu jarních
prací odvodnila trubkovou drenáží 8
hektarů zamokřené orné půdy
a založila 550 kubíků kompostu.
Při vypracování celoročního
výrobně finančního plánu jsme
uplatnili i zásadu specializovat výrobu v jednotlivých
skupinách. V rostlinné výrobě máme
nyní možnost pěstovat cukrovku na nejvýhodnějších
pozemcích, právě tak jako soustřeďujeme
i pěstování travin na semeno a semenářské
dílce. Počítáme i s další
úpravou osevních postupů zejména tak,
že kolem společných ustájení
skotu zavedeme přifaremní osevní postup.
V živočišné výrobě jsme
soustředili prasnice do Provoze a do Valu chovné
jalovice a telata. Již pro příští
rok počítáme se soustředěním
všech dojnic do Valu, kde postavíme nový kravín.
To je cesta k docílení vyšší produktivity
práce, odstranění dřiny a snižování
nákladů.
Soustředěním prasnic jsme ušetřili
jednoho stálého ošetřovatele a vodným
ustájením 50 kusů jalovic ušetříme
další dva pracovníky. V letošním
roce dále rozšíříme výkrm
prasat na hluboké podestýlce o 120 kusů,
čímž ušetříme dalšího
jednoho pracovníka.
V pětiletém plánu si klademe další
cíle. Vybudovat na méně výnosných
stráních odchov mladého dobytka a na výměře
30 ha zřídit zavlažování.
Přesto, že hospodaříme společně
teprve půl roku, můžeme již uvést
některé konkrétní výsledky
pokud se týká zvýšení výroby
za současného snížení výrobních
nákladů.
Tak ku příkladu v loňském roce bylo
v průměru za první pololetí v obou
družstvech dodáno 64 kg masa na jeden hektar zemědělské
půdy. Za stejné období letošního
roku jsme však dodali již 89 kg masa. Podobně
je tomu i u mléka, kde loňský průměr
obou družstev v dodávce na jeden hektar činil
300 litrů, zatím co letos je dodáno již
354 litrů. Stejně tak u vajec bylo vyrobeno proti
loňskému roku za prvních šest měsíců
na jeden hektar o 50 kusů víc. Toto zvýšení
výroby představuje v penězích částku
190 tisíc korun.
Dosavadní výsledky ve výrobě ve sloučeném
družstvu jsou tedy podstatně lepší, než
jakých dosahovala obě družstva v loňském
roce. Dosahujeme nyní lepších výsledků,
než samotné Jednotné zemědělské
družstvo Val, které patřilo k dobrým
družstvům na okrese.
Zároveň máme i nižší náklady
na výrobu. Oproti minulému roku se snížily
náklady za první pololetí na každý
hektar zemědělské půdy o 72 Kčs.
Znamená to tedy, že při růstu výroby
vyrábíme levněji, což je také
jediná správná cesta do budoucna.
Hospodaříme v bramborářské
oblasti a pro první rok ve sloučeném družstvu
jsme si dali za úkol vyrobit například na
každý hektar 850 litrů mléka a 162 kg
masa. V časovém plnění plníme
tyto úkoly v průměru na 110 % a nejméně
tak splníme všechny úkoly letošního
roku.
Tato vyšší výroba nám umožňuje
dotovat nedělitelný fond 12 % a dává
možnost k vytvoření provozně zajišťovacího
fondu ve výši 140 tisíc korun.
Zavedli jsme také pro všechny družstevníky
společné sociální výhody. Snažíme
se a také se už rychle přibližujeme sociálním
dávkám jako v průmyslu. Vyplácíme
výbavné, porodné, náhradu za vojenské
cvičení a pohřebné. Kromě toho
úrazové pojištění, přídavky
k důchodům a v případě nemoci
70 % ušlého výdělku. Tyto dávky
jsou vyšší, než byly dávky v obou
družstvech před sloučením. Začátkem
pětiletky plánujeme úplné vyrovnání
sociálních vymožeností s pracujícími
ve městech.
Nezapomínáme ani na kulturu. Kulturní život
v našem sloučeném družstvu i v obci nám
závidí celé okolí. Velmi se nám
osvědčuje úzká spolupráce s
osvětovou besedou. Společně pořádáme
zájezdy do divadel a jiných hodnotných kulturních
podniků. Navštěvujeme přední
a nejvyspělejší zemědělské
závody a učíme se na jejich výsledcích.
Pomáhá nám to zvyšovat zájem
každého družstevníka, který se
projevuje v úsilí docilovat co nejlepších
výsledků ve vlastním družstvu na svěřeném
pracovišti.
Svědčí o tom nejen závazky našich
družstevníků, ale i dobře se rozvíjející
soutěž mezi skupinami rostlinné výroby
dřívějších družstev. Socialistickou
soutěž chceme dále rozvíjet, poněvadž
jsme se přesvědčili, že je to jediná
a správná cesta, jak podchytit zájem družstevníků
a tím dosáhnout ještě rychlejšího
zvyšování výroby.
Vážně jsme se také u nás zamysleli
nad dopisem ústředního výboru naší
strany k zemědělství. Projednali jsme jej
v představenstvu, na všech pracovištích
a na členské schůzi. Výsledkem je
odhodlání našich družstevníků
zakotvené v závazku - splnit pětiletku za
čtyři roky.
Máme k tomu ve sloučeném družstvu vytvořeny
dobré předpoklady, máme pracovité
družstevníky a máme podporu celé dělnické
třídy. Jsme si vědomi odpovědnosti
za zvyšování životní úrovně
všech pracujících.
Všechny články ústavy jednající
o zemědělství odpovídají plně
dnešní situaci a perspektivám vývoje
našeho socialistického zemědělství
a proto je pokládáme za úplně správné.
Proto vyslovuji názor, že je správné
i nadále podle podmínek uváženě
jednotná zemědělská družstva
slučovat.
Pracujme všichni pro rozkvět naší Československé
socialistické republiky a pro zachování trvalého
míru na celém světě. (Potlesk.)
Předseda: Nyní dávám slovo
ministru poslanci dr. Neumanovi.
Ministr dr. Neuman: Vážený pane presidente,
vážené Národní shromáždění!
Na zpracování naší nové socialistické
ústavy se podílely opravdu široké vrstvy
našeho obyvatelstva. To znamená, že její
náplň vyjadřuje v plné míře
vůli našeho lidu. Po trpkých zkušenostech
prvé a zejména druhé světové
války je náš lid prodchnut pevnou vůlí
bojovat za udržení světového míru.
Je si vědom, že boj za mír a za přátelské
soužití všech národů je jeden z
nejušlechtilejších cílů lidského
snažení. Nemůže být také
ušlechtilejšího cíle, než zbavit
lidstvo strachu z hromadného krveprolití, bombardování
měst, ničení hospodářských
a kulturních statků a životů. Náš
lid poznal, že válka je hrozná a strašlivě
nelidská. Proto je naplněn vůlí zabránit
válce a plně se věnovat mírové
výstavbě. Nemůže být proto jinak,
než že nová ústava je prodchnuta vůlí
svého tvůrce - mírovým úsilím
československého lidu.
Po zkušenostech, získaných v období
buržoazní republiky, dospěl náš
lid k přesvědčení, že jedině
socialistické společenské zřízení
může poskytnout lidstvu záruku mírového
vývoje a šťastného života bez válek
a vykořisťování člověka
člověkem, národa národem. Proto v
duchu své slavné husitské tradice dal se
na cestu, kterou vytyčila pracujícím celého
světa Velká říjnová socialistická
revoluce. Dnes, po smělém a pilnou prací
naplněném patnáctiletém úsilí,
došli jsme na této cestě k svému prvnímu
cíli. V úvodním prohlášení
nové ústavy konstatujeme skutečnost, že
socialismus v naší vlasti zvítězil!
A dále: Zdůrazňujeme, že jsme tohoto
cíle dosáhli pod vedením Komunistické
strany Československa, vedoucí síly Národní
fronty Čechů a Slováků. Bez ní
nebylo by úspěšného socialistického
rozvoje naší republiky, vysoké životní
úrovně našeho lidu, ani významného
postavení našeho státu v současném
mezinárodním životě. (Potlesk.)
Naše země je nerozlučnými svazky spojena
se Sovětským svazem, který je naším
přítelem a spojencem, jemuž patří
všechna láska našeho lidu. (Potlesk.)
Sovětský svaz stál při nás
v temných dnech Mnichova, jeho armády přinesly
mír a svobodu našim domovům. Sovětskému
svazu jsme neskonale vděčni za pomoc, kterou poskytl
naší socialistické výstavbě.
Naše přátelství k Sovětskému
svazu je věčné a tuto skutečnost jsme
také hrdě vepsali do naší ústavy
po přání všeho československého
lidu.