Pondělí 20. února 1956

Súdružky a súdruhovia!

Náš pracujúci ľud vyvinul v lanskom jubilejnom roku oslobodenia Československa slávnou Sovietskou armádou veľké úsilie za ďalší rozkvet svojej drahej vlasti. Sľúbili sme si, že rok 1955 sa stane rokom vzorného hospodárenia. Táto úloha bola v značnej miere splnená. Výsledkom dobrej práce je ďalší rozkvet nášho národného hospodárstva a ďalšie zvýšenie hmotnej a kultúrnej úrovne pracujúcich.

Na dosiahnutých výsledkoch sa vo význačnej miere podieľa aj pracujúci ľud nášho Slovenska, ktorý za pomoci českej robotníckej triedy rýchle a úspešne napreduje v hospodárskej výstavbe a kultúrnom vývoji. Výsledky, ktoré sme dosiahli vo zvýšení výroby a životnej úrovne pracujúcich na Slovensku, sú veľkou silou a povzbudením do ďalšej budovateľskej práce.

Predkladaná slovenská časť štátneho rozpočtu dokumentuje radostnú cestu našej výstavby v prvom roku našej druhej päťročnice. Dnešné rokovanie Slovenskej národnej rady bude pre pracujúci ľud našich miest a dedín ďalším podnetom a výzvou do rozhodného boja za rovnomerné, kvalitné a hospodárne plnenie všetkých úloh.

Pod vedením Komunistickej strany a vlády Národného frontu náš pracujúci ľud úlohy plánu rozvoja národného hospodárstva a štátneho rozpočtu v prvom roku druhej päťročnice čestne splní! (Dlhotrvajúci potlesk.)

Predseda Kubač:

Ďakujem súdruhovi povereníkovi financií za prednesenú zprávu.

Oznamujem, že bol rozdaný

návrh podpredsedu Slovenskej národnej rady Františka Déneša, poslancov Ondreja Súletyho, Viktora Jonera a spoločníkov na uznesenie, ktoré ma Slovenská národná rada prijať k prednesenej zpráve povereníka financií.

Užšie predsedníctvo dalo návrh rozdať a pridelilo ho podľa § 8 odseku 2 pracovného a rokovacieho poriadku hospodárskemu a rozpočtovému výboru na prerokovanie a podanie zprávy.

Nasleduje 20-minútová prestávka.

(Po prestávke):

Predseda Kubač:

Pokračujeme v prerušenom rokovaní.

Nasleduje druhý bod programu, ktorým je

rozprava o zpráve povereníka financií.

Oznamujem, že sa do rozpravy prihlásili poslanci

povereník zdravotníctva Vojtech Török,

František Ulrich,

Michal Sivčo,

inž. Michal Hrubý,

Ján Lichner a

Jozef Hojč.

Dávam slovo prvému rečníkovi, povereníkovi zdravotníctva Vojtechovi Törökovi.

Povereník zdravotníctva, poslanec Vojtech Török:

Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!

V súvislosti s prejednávaním slovenskej časti štátneho rozpočtu je potrebné obrátiť pozornosť hlavne na tie úspechy nášho hospodárstva, ktoré majú značný podiel na plnení štátnych príjmov. Investičná výstavba je jednou z kľúčových otázok nášho národného hospodárstva. Úspech výstavby - nových tovární, hydrocentrál, ciest, nemocníc, škôl, no najmä bytov pre našich pracujúcich - závisí vo veľkej miere od toho, ako pracujú naše stavebné podniky. Preto strana a vláda venujú mimoriadnu pozornosť stavebníctvu, preto sa tak podrobne zaoberal Ústredný výbor Komunistickej strany Československa stavebníctvom v októbri minulého roku a preto aj Slovenská národná rada prerokovala v decembri minulého roku situáciu v stavebníctve.

V roku 1955 splnili stavebno-montážne organizácie Povereníctva stavebníctva plán výroby na 93.5 perc. Je to už vyššie plnenie, ako sa dosahovalo v predchádzajúcich rokoch. Nemôžeme však byť s týmto ešte spokojní. Veď nesplnené percentá znamenajú, že sa vlani neprestavalo viac ako 150 miliónov Kčs a že stavebno-montážne organizácie na Slovensku napríklad odovzdali našim pracujúcim o 671 bytov menej, ako im určoval plán. Zaostala výstavba závodov, škôl, zdravotných a kultúrnych zariadení.

Tiež pokiaľ ide o produktivitu práce znižovanie vlastných nákladov, akumuláciu a odvody z plánovanej akumulácie, stavebníctvo zaostáva za priemyslom. Plán produktivity práca na rok 1955 splnili stavebno-montážne organizácie Povereníctva stavebníctva na 95 7 perc. a plán vlastných nákladov prekročili o 58 miliónov Kčs. Celkove stavebné a montážne organizácie Povereníctva stavebníctva v roku 1955 odviedli o 161 miliónov Kčs menej plánovanej akumulácie, čim spôsobili, že celkový odvod sa vlani v štátnom rozpočte nesplnil.

Oprávnene sa môžu naši pracujúci opýtať, prečo stavebníctvo nedosahuje lepšie výsledky. Príčiny neplnenia plánu a nehospodárnosti v stavebníctve boli už veľa ráz podrobené rozboru. Veľa ráz sa aj naše riadiace orgány uzniesli na opatreniach, ktoré mali príčiny nedostatkov odstrániť. No, prijaté uznesenia sa zatiaľ nepodarilo dôsledne uviesť do života, najmä preniesť až na najnižšie zložky, priamo na stavby, kde v prvom rade bola potrebná náprava. Investori, projektové organizácie a práve tak stavebné organizácie nevyvinuli dosť úsilia na odstránenie nedostatkov. Najmä nedostatočné plnenie plánu v prvom polroku 1955 nepriaznivo ovplyvnilo celoročné výsledky. Riadiace orgány až v druhom polroku s väčším dôrazom pristúpili k riešeniu základných nedostatkov a nekompromisne začali vyžadovať uskutočnenie nápravných opatrení. No zameškané sa nedalo dobehnúť.

Jadrom problému je nízka produktivita práce. Aj keď sa oproti roku 1954 zvýšila o 11.5 perc., jednako bol plán produktivity práce splnený len na 95 perc.

Je známe, že viac nedostatkov sa po celý rok koncentrovalo len v niektorých zaostávajúcich podnikoch, čo malo nepomerne veľký vplyv na plnenie plánu ostatných stavebnomontážnych organizácií. V týchto podnikoch šlo najmä o nedostatočné riadenie práce na stavbách, plytvanie materiálom, sústavná prekračovanie rôznych režijných nákladov, ako aj zlé využívanie pracovného času a čakanie na prácu.

Tieto podniky - ale aj ďalšie - tiež dostatočne nevyužívali stavebné mechanizmy a nezabezpečovali technický rozvoj. Zotrvávali na zastaralých spôsoboch práce, hoci mali k dispozícii dobré skúsenosti z pokrokových podnikov, ktoré v tomto smere docielili pozoruhodné výsledky.

Mnohé podniky zápasili s nedostatkom robotníkov, najmä zapracovaných, ale pritom málo úsilia vyvinuli, aby tento nedostatok preklenuli použitím pokrokových foriem práce, lepším využitím a nasadením výkonných strojov, lepšou organizáciou práce, ako napríklad organizovaním stálych čiat, špecializovaných alebo komplexných.

Nemožno sa stále ešte uspokojiť s pripravenosťou našich stavebno-montážnych organizácií na zimnú prevádzku V socialistickom hospodárstve je nevyhnutné odstrániť sezónnosť stavebníctva, a preto zimné obdobie nemôže a ani nesmie byť prekážkou pre našu plynulú investičnú výstavbu. Preto sa u nás musí stavať aj v zime. No zatiaľ sa stavia oveľa menej, než je stanovené percento pre zimné práce a neúmerne drahšie ako v lete. Pritom je potrebné, aby si naši stavbári uvedomili, že ani v zimnej prevádzke nemožno stavať "za každú cenu". Treba aj tu viac uplatňovať hľadisko hospodárnosti. Sú práce na stavbách, ktoré sa dajú v zime vykonať len pri mierne zvýšených nákladoch, a sú práce, pri ktorých náklady v zime neprimerane stúpajú. Preto už počas roku by sa mala rozostavanosť riadiť tak, aby na zimu zostali prevažne tie práce, ktoré nevyžadujú neprimerane zvýšené náklady. V lepšej príprave na zimnú prevádzku musíme vidieť jednu z najdôležitejších ciest k dosiahnutiu priaznivejších výsledkov v stavebníctve.

Pre ilustráciu uvediem niekoľko príkladov zo skúsenosti svojho rezortu, ako veľa raz pre nedostatok určitého materiálu alebo zlú koordináciu remeselných prác a ich oneskorenú dodávku nemohlo sa pracovať na stavbe v zime, a tak kapacita nemohla byť včas odovzdaná do prevádzky. Tak napríklad na stavbe Krajskej transfúznej stanice v Bratislave i napriek tomu, že sám investor zaobstaral závesy na kývne okná, ktoré neboli včas zabezpečené a dodané, okná došli len koncom januára, a tak všetky sľuby, že sa plán v zime splní, splnené nebudú.

Otázka materiálová hrá veľkú úlohu aj na stavbe nemocnice v Považskej Bystrici, kde len teraz sa zháňa dlažba, xylolit a sanitné predmety, a tým sa odďaľuje dokončenie stavby.

Na príklade zo stavby nemocnice v Partizánskom vidíme, ako dôležité je načas zabezpečiť potrebný materiál. Hoci táto nemocnica je už čiastočne v prevádzke, doteraz nebola dodaná guma na dlažby, lebo nebola zaplánovaná, a teda ani plán odovzdania kapacity do prevádzky nemohol byť splnený.

Ďalším príkladom je stavba nemocnice v Gelnici Iba priamymi zásahmi zo strany investora a národného výboru sa stalo, že práce na stavbe nemocnice v Gelnici nezaostali, lebo stavebný podnik nezabezpečil pre stavbu objednávku štrku a piesku na štvrtý kvartál minulého roku.

Týchto pár riadkov ukazuje, ako je dôležité včas zabezpečovať dodávky materiálu a dodávky remeselných prác pre celkové plnenie plánu.

Bolo by však chybou pozerať sa na naše stavebníctvo len cez čierne okuliare. Iste má svoje nedostatky, pre ktoré však nesmieme nevidieť aj významné úspechy, ktoré v lanskom roku dosiahlo. Rok 1955 bol rokom prelomu v stavebníctve. Nebyť zlých výsledkov zimnej prevádzky na začiatku roku, aj naše stavebníctvo by bolo obstálo oveľa čestnejšie. Nesplnilo síce plán výroby, no napriek tomu, bolo lepšie ako v predchádzajúcich rokoch. Celoročnú úlohu prekročilo 6 stavebných podnikov. Pritom niektoré podniky dosiahli úspechy, ktoré ukazujú cestu vpred celému stavebníctvu. Stavbári vodných diel na Slovensku sú najlepšími stavbármi v celej republike. Hydrostav a Váhostav splnili plán výroby aj plán produktivity predovšetkým preto, lebo si vedeli dobre organizovať prácu. Treba sa učiť od tých podnikov, treba tvorivo aplikovať ich skúsenosti v ostatných úsekoch stavebníctva.

Tieto podniky vykazujú dobré výsledky už dlhší čas. Máme aj podniky, ktoré ešte nedávno sa nijako neodlišovali od ostatných. Práve tak zaostávali v plnení plánu, práve tak sústavne prekračovali vlastné náklady. No, v lanskom roku nastal tu prelom: začali lepšie hospodáriť, a tak lepšie plniť plán. Sú to predovšetkým podniky Priemstav a Pozemné stavby v Bratislave.

Je veľkou chybou, že hlavné správy Povereníctva stavebníctva stále ešte nevedia dobré skúsenosti z týchto podnikov prenášať na podniky zaostávajúce a\ nedostatočne sa starajú o to, aby podniky optimálne využívali výsledky technického rozvoja, zavádzali nové formy práce, uplatňovali v širokom meradle zlepšovacie návrhy, uskutočňovali nové technicko-organizačné opatrenia, v širšom rozsahu zavádzali a prehlbovali vnútropodnikový chozrasčot a vo väčšej miere sa učili od vyspelého-sovietskeho stavebníctva.

Najnepriaznivejší stav je na úseku Pozemných stavieb. Preto by v našom stavebníctve mali hlavnú starostlivosť sústrediť na tento najviac zaostávajúci úsek. Pozemným stavbám aj vlani z mesiaca na mesiac vzrastala neplánovaná strata a do konca roku "dosiahli" namiesto zisku už niekoľko desiatok miliónov Kčs neplánovaných strát.

No napriek tejto skutočnosti máme už aj medzi podnikmi Pozemných stavieb taký podnik, ktorý ukázal, že úlohy stanovené plánom sa dajú splniť. Takzvané "objektívne príčiny" neplnenia plánu a zlých hospodárskych výsledkov sa ukázali prinajmenšom hmlisté, keď podnik lepšie pripravil prácu na stavbách, dobre organizoval zásobovanie, dôslednejšie kontroloval spotrebu materiálu a nie na poslednom mieste sa zaoberal zavádzaním vnútropodnikového chozrasčotu. Úspechy Pozemných stavieb v Bratislave, ktoré v minulom roku dva razy získali Červenú zástavu ministerstva, mali by vyburcovať najmä: Pozemné stavby v Košiciach a v Banskej Bystrici k dosiahnutiu podobných úspechov. Prečo by aj tieto podniky nemohli dosiahnuť aspoň čiastku tých úspechov, čo Pozemné stavby v Bratislave? Veď aj Pozemné stavby v Bratislave ešte v prvom štvrťroku lanského roku plán rovnako neplnili.

Nazdávam sa, že bude veľmi účelné a potrebné nedostatky odstraňovať v konkrétnych prípadoch spoločným úsilím investora, projektového ústavu a stavebnej výroby. Investor sa má predovšetkým postarať o správne, včasné a definitívne vyhotovenie podkladov pre investície, prípadne v lehotách, dohovorených so stavebnou výrobou. A stavebná výroba na základe takto pripravených podkladov zase načas začne s investičnou výstavbou, zabezpečí ju po stránke materiálovej i čo do počtu pracovných síl. Rozhodne sa nájde dosť príležitosti k vhodnej forme spolupráce, aby všetky tri zložky, zainteresované na riadnom priebehu investičnej výstavby, spoločne a operatívne odstránili vzniknuté nedostatky, lebo len spoločným úsilím možno dosiahnuť najlepšie výsledky. Naša výstavba nesmie ostať len vecou Povereníctva stavebníctva, ale musí sa stať rovnakou mierou i prvoradou vecou investorských rezortov.

V roku 1956, v prvom roku našej druhej päťročnice, očakávajú stavebníctvo oveľa vyššie úlohy ako doteraz- Tieto úlohy splní len vtedy, keď sa podstatne zlepši, riadiaca a kontrolná práca povereníctva, hlavných správ a vedúcich pracovníkov na podnikoch. Máme na to všetky predpoklady. Do roku 1956 vchádzame obohatení skúsenosťami z lanského roku. Ide v prvom rade o to, aby sme skúsenosti dobrých podnikov dokonale využili, aby sme ich ďalej rozvíjali.

Skúsenosti z dobrých podnikov ukazujú, že mnohé problémy možno uspokojivo riešiť, ak vedenie podnikov i riadiace orgány budú nekompromisnejšie pri riešení nedostatkov. Toho času je hlavnou úlohou podnikov zabezpečiť, aby sa v plnom rozsahu plnili uznesenia strany a vlády o spriemyselnení stavebníctva, ktoré dali nielen líniu, ale stanovili aj konkrétne formy a opatrenia, ktorých realizovanie zabezpečí rozvoj stavebníctva a zabezpečí plnenie všetkých úloh, ktoré v investičnej výstavbe na Slovensku stanovil plán rozvoja národného hospodárstva na rok 1956. (Potlesk.)

Predseda Kubač:

Ďakujem povereníkovi Törökovi za jeho prejav. Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, poslancovi Františkovi Ulrichovi.

Poslanec Ulrich:

Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi!

Veliké úspěchy v boji za mír, úspěchy na poli budování socialismu v lidově demokratických státech a komunismu v Sovětském svazu, denní růst životní a kulturní úrovně pracujících a smělé perspektivy, konkretisované směrnicemi k pětiletému plánu v zemích tábora míru a socialismu, ukazují naprostou převahu a správnost budovaní nového společenského systému, socialismu.

Svědčí o tom mimo jiné i projednaný rozpočet Československé republiky Národním shromážděním, zejména i jeho slovenská část, kterou dnes projednává Slovenská národní rada.

Uvedené výsledky ve výkladě soudruha pověřence svědčí o poctivé a obětavé práci našich pracujících na všech úsecích našeho politického a hospodářského života a dále o správném a moudrém vedení naši Komunistickou stranou, vládou Národní fronty a o naprosté morálně-politické jednotě národů a národností žijících v naší vlasti.

Chtěl bych v rozpravě přispět rozborem otázky práce výzkumních ústavů na úseku pověřenectev stavebnictví, lesů a dřevařského průmyslu, potravinářského průmyslu a hlavně zemědělství.

X. sjezd naší rodné Komunistické strany Československa ukázal mimo jiné i na úkoly výzkumných ústavů v souvislosti se zvyšováním produktivity práce a snižováním vlastních nákladů, na přiklad na úseku zemědělství takto:

Zajistit řádnou a soustavnou pomoc se strany zemědělské správy a hlavně pomoc výzkumních ústavů. To znamená poskytovat našim jednotným rolnickým družstvům, státním statkům a našim malým a středním rolníkům účinnou pomoc, být s nimi stále ve styku a zabezpečovat dobré poznatky výzkumu, zvláště v pěstování plodin podle přírodních podmínek jednotlivých krajů, dále účinné metody boje proti rostlinným škůdcům a chorobám dobytka. Usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska z 10. a 11. II. 1955 vedle základních úkolů pověřenectva zemědělství konkretisuje tyto úkoly na jednotlivé kraje a okresy. Jak tyto úkoly byly splněny, uvedu na příkladech.

Na úseku pověřenectva zemědělství

Nedostatkem výzkumu na úseku zemědělství je to, že tento výzkum je orientovaný převážně na výrobu rostlinnou a proto v tomto směru kádrově nejlépe obsazený V živočišném výzkumu mimo včelařů, hygienářů a rybářů pracuje jen 7 výzkumních pracovníku a u tohoto odvětví nemůžeme hovořit o nějakém hlubokém výzkumu.

K tomu, aby smě dostali objektivní obraz výsledků výzkumu v praxi a promítli jej na koruny, musíme to dělat na základě ploch, na kterých se v praxi výzkumními ústavy vyšlechtěné odrůdy pěstují Výzkumem je dokázané, že uznané odrůdy registrované v státním katalogu a řádně udržované přináší za dané agrotechniky zvýšení výnosů o 150-200 kg na 1 hektaru u obilovin a daleko více u okopanin Je samozřejmé, že toto zvýšení nemůžeme připsat jen vyšlechtěné odrůdě, bez dalších prací a nákladů spojených s množením, čistěním, uznáváním a distribucí. Na těchto pracích se podílejí s výzkumem i naše státní statky, jednotná zemědělská družstva a krajské podniky osiv a sadiv. Když přihlížíme ke všem těmto činitelům a bere je do úvahy jen minimální podíl základní práce šlechtitele na tomto zvýšení výnosu, znamená to že u obilovin počítáme se zvýšením hektarových výnosů o 50 kg na 1 hektar, u brambor 20 q na 1 hektar, u kukuřice a slunečnice 1 q na 1 hektar, u luskovin 80 kg na 1 hektar a u krmné řepy 50 q na 1 hektar.

Když si vyčíslíme výsledky šlechtění, představuje to částku 48 milionů 490 tisíc Kčs. U živočišné výroby je stav následující:

Jak už jsem uvedl, je to nejslabší část zemědělského výzkumu. I když byly dosáhnuté určité výsledky, zvlášť na poli chovu drůbeže a chovu domácího zvířactva, nemůžeme býti spokojení.

Pro nedostatečné ověření výsledků v praxi značná část těchto úkolů nemůže býti ani ekonomicky vyhodnocena.

Mohu uvést jen výsledky práce některých výzkumních ústavů, jako například Výzkumného ústavu v Ivance při Dunaji, který dokázal po dobu 70 dnů vytěžit průměrně 2 25 kg masa od jednoho káčete. Tento ústav vyřešil rovněž úkol odčervování drůbeže pomocí lékárnického benzinu, což zlepšuje zdravotní stav a užitkovost drůbeže Tento nový způsob přinese rasemu národnímu hospodářství nejméně 8 milionů Kčs úspor na devisách z důvodu, že není třeba používat preperátu ze zahraničí.

Přinos pro naší zemědělskou výroba je i v tom, že naši výzkumníci mají patronáty nad 74 jednotnými rolnickými družstvy, kde pomáhají různými pokusy a kulturně-osvětovou prací.

Na tomto poli připadá zodpovědná úloha hospodářským správám rad KNV a ONV, které budou moci tento úkol plnit jen při neustálém skvalitňování svých odborných kádrů, zvlášt zootechniků a agrotechniků Vyřešené výzkumné úlohy budou skutečným přínosem našemu zemědělství a celému národnímu hospodářství jen tehdy, budou-li uplatňované v široké praxi, a to tak u socialistického sektoru, jako i u našich malých a středních rolníků.

Na úseku pověřenectva lesů a dřevařského průmyslu plnili úkoly výzkumní ústavy takto:

Z plánovaných 116 úloh bylo podle plánu splněno 91, t. j 78 proc. Úplně dořešených bylo 28 úkolů, t j. 24 proc z plánovaných úloh.

Důležitější výzkumné úlohy, vyřešené na úseku resortu lesa a dřevařského průmyslu přinesly našemu národnímu hospodářství tyto výsledky:

Výroba samomazních ložisk přinesla v roku 1955 ministerstvu strojírenství celkem 16 milionů úspor.

Výroba zhuštěného lisovaného dřeva znamenala odbourání dovozu v hodnotě 1,000.000 Kčs a peněžní úsporu 500.000 Kčs

Zvýšeni obsahu Alfa-celulosy ve viskosové buničmě znamená u Považských celulosek úsporu asi 1.100 plynometrů vlákniny ročné, úsporu na louhu sodném a z toho vyplývá zvýšení akumulace o 1,388.340 Kčs.

Stavebníctvu bylo dodané v roku 1955 270 tun VUSAL-u v roztoku, z kterého bylo vyrobeno 270.000 m3 provzdušeného betonu. Pro stavebnictví znamená tato výroba úsporu 667 tisíc Kčs.

Stavebnictvu bylo též dodáno na výrobu speciálního betonu W tun plastifikátoru, co mu přineslo úsporu 120.000 Kčs.

Přehazovací textilní ramena, kterých bylo vyrobeno 37.2 tuny, znamenají v textilním průmyslu úsporu 2,350.000 Kčs a lepší využití kapacity textilních strojů o 210.000 Kčs

V závodě Grafocelpap, n. p., Ružomberok, bylo vyrobeno 5.000 hl technické rafinády lihu. Výrobní náklady tohoto lihu jsou 120 Kčs na 1 hektolitr, čili o 208 Kčs méně, jako u lihu vyrobeného z brambor. Celková výroba na výrobních nákladech činí tedy 1,040.000 Kčs. Mimo toho znamená tato výroba úsporu 10 q brambor za každý hektolitr lihu.

V roku 1956 čeká výzkumní ústavy na tomto poli úloha dalšího nahradzování dřeva zpracováním odpadové hmoty, co již dnes přináší dobré výsledky našemu národnímu hospodářství.

Na úseku stavebnictví ekonomické vyhodnocení některých úloh, které výzkumní ústavy plnili, jsou následující:

Železobetonový krov 1 m2 střešní plochy stojí podle výrobní kalkulace Prefa, n. p., Vel'ké Leváre, s dopravou autem na 50 km a s montáží bez jeřábu Kčs 46.58, oproti čemu cena dřevěného krovu činí Kčs 49.-. Hlavní význam vyřešené úlohy je ten, že umožňuje 100 procentní úsporu dřeva.

Dále náklady na 1 m2 zdiva z turových tvárníc činí Kčs 52.88, oproti tomu z cihel stojí Kčs 86.87, takže se jeví úspora na 1 m2 33.99 Kčs. Při stavbě bytové jednotky v rozsahu cca 90 m2 a použití tufových tvárnic se získává úspora Kčs 3.059. Již v roku 1956 bude možno použít podle plánu výstavby tufových obytních domů úspory do 2,000.000 Kčs. Plynulé zavádění výsledků výzkumu do praxe by znamenalo značný přínos pro naše národní hospodářství.

Plnění plánu pokusních a konstrukčních prací, konaných hlavní správou pověřenectva stavebnictví v roku 1955, možno v některých úlohách hodnotit kladně. Tyto dobré výsledky byly docílené při plnění zvlášť státních úloh, z kterých je zapotřebí vzpomenout i panelovou stavbu v Bratislavě, kterou všichni poslanci viděli, a kde se od pokusné výroby panelů přešlo na zmontování 36 bytových jednotek.

Dobré výsledky byly dosažené i v komplexní mechanisaci omítkářských prací, a to použitím nových typů míchaček na maltu, čím byla zabezpečená kvalita malty, která je při strojním omítání rozhodující.

Z průmyslových podniků možno jako příklad dobrého uskutečňování technického rozvoje uvést Cementárnu, Stupava, kde realisací zlepšovacího návrhu - namontování lišt do cementových mlýnů - se kapacita mlýnů zvýšila u cementu o 65 proc. a u surové výroby o 75 proc., při čemž se dosáhlo úspory elektrické energie. Zlepšovací návrh byl realisovaný i u ostatních cementáren dobrými výsledky.

Také podnik Těžba štěrku a písku Bratislava-Vinohrady postavením granulátorů a třídíce štěrkopísku nákladem cca 140.000 Kčs dosáhne ročně zlepšení hospodářského výsledku o 450.000 Kčs.

Dobrých příkladů je zatím u průmyslových podniků stavebních málo, a proto v budoucnosti třeba požadovat od technických kádrů podstatně zvýšeného úsilí na tomto úseku.

Na úseku pověřenectva potravinářského průmyslu v r. 1955 byly realisovány úlohy tohoto sektoru takto:

Uvádím jen některé. Tak sledování stálosti vitamínu "C" při různých způsobech sušení šípků, realisovány v závodě Poprad, přineslo úsporu na nákladech v hodnotě Kčs 74.000.

Na základě výzkumu zavedlo se dále skladování kakaového prášku a čokoládových hmot, kterým se značně zjepšila jakost těchto výrobků, oproti dosavadnímu způsobu skladování.

Věnovala se dále pozornost podrobnému průzkumu pěstování a zpracování rýže v různých krajích Slovenska, výzkumu škrobárenskému, výzkumu corn steepu, výzkumu vinařskému, konservárenskému a tabákovému.

Velkým nedostatkem je, že resort nevěnuje realisaci výsledků výzkumu náležitou pozornost a nemá přehled o zavedení a ekonomickém přínose výzkumních úkolů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP