15
§50
Státní orgány zajišťují jednotnou úpravu
základních otázek a v souladu se zásadou
družstevní demokracie aktivní a iniciativní
účast družstevníků na řízení a správě jejich
družstva a všeho družstevního hnutí podle
jeho místních podmínek v rámci právního
řádu.
§ 51
(1) Základní metodou vedení družstev stát-
ními orgány je metoda přesvědčování spojená
s morálními a hmotnými podněty.
(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány
nemohou nahradit pravomoc družstevních
orgánů ani nemohou disponovat za ně s ma-
jetkem družstva; mohou ukládat družstvům
a družstevníkům jen takové povinnosti, které
vyplývají z právních předpisů.
§ 52
Státní orgány usměrňují hospodářský roz-
voj družstev na podkladě rozborů jejich hos-
podaření ekonomicky účinnými opatřeními,
zejména při určování plánovaných výrobních
a dodávkových úkolů, při financování, inves-
tiční výstavbě a materiálně technickém záso-
bování, jakož i různými ekonomickými a mo-
rálními podněty povzbuzujícími zájem druž-
stva a družstevníků na rozvoji výroby druž-
stva.
§ 53
Státní orgány a organizace poskytují druž-
stvům všestrannou a konkrétní pomoc svými
odborníky, zejména při řízení a správě druž-
stva jeho orgány, při plánování, organizaci
práce a při rozvíjení velkovýroby.
§ 54
Konference a aktivy a celostátní sjezd
družstev
Za účelem prohloubení účasti družstevníků
na správě družstva a při řízení všeho druž-
stevního hnutí a za účelem projednání hos-
podářské činnosti družstev, jejich výsledků a
důležitých otázek družstevního hnutí
a) rady okresních národních výborů svolá-
vají okresní konference družstev, ekono-
mické konference, konference pěstitelské
a chovatelské a podobné aktivy;
b) ministerstvo zemědělství může svolat celo-
státní ekonomické pěstitelské a chovatel-
ské konference a podobné aktivy;
16
c) vláda svolává celostátní sjezd družstev,
který vyjadřuje demokraticky projevenou
vůli všech družstev a jemuž přísluší jed-
nat o návrzích vzorových stanov, jejich
doplňků a změn, projednávat zásadní
otázky rozvoje hospodářské činnosti druž-
stev a jednat o návrzích důležitých práv-
ních předpisů, které mu byly předloženy.
§ 55
Dohled na činnost družstva
(1) Státní orgány dohlížejí na činnost druž-
stev v zájmu rozvíjení družstevního hospo-
dářství a výroby, odstraňování nedostatků,
prohlubování družstevní demokracie a upev-
ňování socialistické zákonnosti. Činí tak ze-
jména:
a) uplatňováním metody přesvědčování při
bezprostředním styku s družstvy, s jejich
funkcionáři a družstevníky;
b) schvalováním stanov a jejich doplňků a
změn, dlouhodobých a celoročních plánů
družstva, účetních závěrek, jakož i schva-
lováním jiných důležitých usnesení o opa-
třeních družstva, která podle platných
předpisů vyžadují ke své platnosti schvá-
lení;
c) udílením předchozího souhlasu k opatře-
ním, u nichž jej vyžaduje příslušný před-
pis;
d) přezkoumáváním důležitých dokumentů
družstva dodatečně po jejich schválení
družstevním orgánem.
(2) Kontrolní a dozorčí oprávnění zvláštních
orgánů zůstávají nedotčena.
§ 56
Náprava vadného usnesení nebo opatření
(1) Výkonné orgány národních výborů sle-
dují, zda usnesení a opatření členské schůze
nebo představenstva a opatření předsedy jsou
v souladu s právními předpisy, stanovami a
hospodářskými potřebami družstva. Shleda-
jí-li, že usnesení nebo opatření orgánů druž-
stva je vadné, pokusí se přesvědčit družstvo,
aby zjednalo nápravu.
(2) Výkonný orgán okresního národního vý-
boru zastaví výkon usneseni nebo opatření
orgánů družstva, které je v rozporu s práv-
ními předpisy nebo stanovami s náležitým
odůvodněním, nebylo-li možno zjednat nápra-
vu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno
proti takovému rozhodnutí výkonného orgánu
okresního národního výboru podat odvolání
podle předpisů o správním řízení.
17
Část desátá
Zánik družstva
§ 57
(1) Družstvo může zaniknout, ztratí-li
trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní
základny.
(2) K zániku družstva je třeba souhlasu
rady okresního národního výboru.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo země-
dělství v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
Část jedenáctá
Majetkově vypořádání mezi
družstevníkem a družstvem
při zániku členství
§ 58
(1) S družstevníky, kteří z družstva vystou-
pili nebo byli vyloučeni, jakož i s dědici ze-
mřelého družstevníka, kteří se nestali jeho
členy, provede družstvo vyúčtování a vypo-
řádání všech vzájemných nároků.
(2) Toto vyúčtování a vypořádání musí být
provedeno do jednoho měsíce po té, co člen-
ská schůze schválila celoroční uzávěrku za
uplynulý rok, v němž členství zaniklo, nej-
později však do 1. dubna následujícího roku.
(3) Vrácení pozemků, popřípadě přidělení
pozemků náhradních, vrácení hospodářských
budov, živého a mrtvého inventáře, popřípadě
přiměřeného množství osiva, sadby a krmiv,
se však provede po sklizni tak, aby vystou-
pivší nebo vyloučený družstevník mohl pro-
vést včas polní práce.
§ 59
(1) Družstevník neodpovídá za závazky
družstva.
(2) Vystoupivší družstevník, pokud nevstu-
puje současně do jiného družstva, a družstev-
ník vyloučený, je povinen vrátit družstvu to,
oč dostal v posledních třech letech svého
členství v družstvu vyplaceno na odměnách
za odpracované pracovní jednotky více, než
kolik by mu patřilo podle skutečně dosaže-
ných výsledků společného hospodaření bez
výhod a úlev, jimiž se odměna za pracovní
jednotku zvýšila.
§ 60
Podrobné předpisy k provedení §§ 58 a 59,
zejména pokud jde o vyúčtování, rozsah a
způsob vrácení výrobních prostředků a hos-
podářských budov družstevníku, který sou-
18
časně vstupuje do jiného družstva, vydá mi-
nisterstvo zemědělství po dohodě se zúčast-
něnými ústředními úřady a orgány.
Část dvanáctá
Ustanovení závěrečná
§ 61
Ministerstvo zemědělství v dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady a orgány může
vydat předpisy k provedení tohoto zákona.
§ 62
(1) Zrušují se všechny předpisy, které od-
porují tomuto zákonu; zejména se zrušují zá-
kon č. 69/1949 Sb., o jednotných zeměděl-
ských družstvech, a nařízení ministra země-
dělství č. 75/1949 Sb., kterým se provádí zá-
kon o jednotných zemědělských družstvech.
(2) Zvláštní předpisy o úpravě financování
a úvěrování bytové výstavby- družstev, pla-
tebního a zúčtovacího styku, pokladních ope-
rací, fakturování a placení kontrol provádě-
ných peněžními ústavy a o důsledcích poru-
šení finanční kázně nejsou dotčeny.
§ 63
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. října 1959; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Právě před 10 lety přistoupili pracující rol-
níci za pomoci dělnické třídy a pod vedením
Komunistické strany Československa k za-
kládání jednotných zemědělských družstev,
aby dobrovolným sdružením výrobních pro-
středků vytvořili družstevní podniky socia-
listické zemědělské velkovýroby. Vykročili tak
na cestu socialismu, která je pro pracující
rolníky jedině správná, neboť umožňuje zvý-
šení produktivity práce a trvalý a podstatný
růst zemědělské výroby na podkladě mecha-
nizace a všech vymožeností moderní vědy,
osvobozuje pracujícího rolníka od vykořisťo-
vání kulaků a zajišťuje nepřetržitý růst jeho
úrovně a bohatý kulturní život na vesnici. Rol-
níci přitom navazovali na své dřívější zkuše-
nosti z různých forem družstevní spolupráce
a přecházeli od nižších forem družstevní čin-
nosti ke společnému obdělávání půdy a ko-
nečně k družstvům se společným hospoda-
řením.
Ve vývoji socialistických výrobních vztahů
a společenských poměrů na naší vesnici došlo
ke změnám skutečně historickým. Podle stavu
k 1. březnu 1959 již přes 872. 000 družstevních
rolníků hospodaří společně v 11. 518 druž-
stvech a na více než 4, 382. 000 ha půdy. So-
cialistické výrobní vztahy získaly tedy roz-
hodující převahu i na naší vesnici. Výsledky
hospodaření převážné většiny našich družstev
podávají přesvědčivý důkaz o přednostech
družstevní socialistické zemědělské výroby;
dokazují správnost Leninova družstevního
plánu i v našich poměrech.
Budováním jednotných zemědělských druž-
stev, rozšiřováním jejich členské základny,
prohlubováním socialistické formy výroby se
vytvářejí předpoklady pro vznik, formování a
růst nové třídy družstevních rolníků. Stále se
upevňuje svazek dělníků a rolníků, dvou spřá-
telených tříd, tvořící základ našeho zřízení,
který pod vedením dělnické třídy zajišťuje
rozkvět naší vlasti.
19
Základy socialismu jsou u nás již vybudo-
vány. Na podkladě dosažených úspěchů bylo
možno vytyčit další úkol v podstatě dokončit
združstevňování do roku 1960 a na podkladě
stálého upevňování socialistických výrobních
vztahů dosáhnout podstatného růstu země-
dělské výroby.
Zákon o jednotných zemědělských druž-
stvech z roku 1949 byl vydán na samém po-
čátku zakládání družstev, odpovídal tehdej-
ším výrobním a společenským vztahům, stupni
vývoje a sehrál velkou úlohu při budování no-
vého života na vesnici. Dosažený stupeň roz-
voje výrobních společenských vztahů na ves-
nici a budování intenzívně hospodařících
družstev nutně vyžadují vydat nový zákon
o jednotných zemědělských družstvech. Je
třeba, aby se v dnešní a nastávající etapě roz-
voje nový zákon stal aktivním nástrojem při
dalším rozvíjení družstev a upevňování jejich
výrobních a společenských vztahů za účelem
zvýšení intenzity a produktivity práce.
Provádění zákona nevyžádá si nových ani
zvýšených finančních nákladů.
Část zvláštní
K úvodnímu ustanovení
Toto ustanovení vyjadřuje cíl zákona a je
základní směrnicí k jeho provádění.
K částí první
K §§ 2 až 7
V této části jsou shrnuty stěžejní zásady
zemědělského družstevnictví, to je zásada
dobrovolnosti, zásada družstevní demokra-
cie, zásada spojování zájmů družstevníků,
družstva a celé společnosti při podřizování
dílčích zájmů zájmům celku, zásada plánovi-
tosti, zásada socialistického odměňování za
práci a zásada ochrany socialistického vlast-
nictví. Podrobněji jsou rozvedeny v dalších
částech.
Zásada družstevní demokracie a právo a
odpovědnost socialistického státu vést druž-
stva socialistickou cestou ke stále dokonalej-
ším výrobním vztahům a rozmachu jejich vý-
roby jsou v naprostém souladu a musí být
uplatňovány tak, aby vyjadřovaly společný
zájem družstva a celé společnosti.
Tyto zásady jsou důležitou směrnicí pro
upravování vnitřních vztahů družstva jeho
orgány a také pro činnost státních orgánů ve
styku s družstvy.
K části druhé
K §8
V každé obci se má založit zpravidla jen
jedno družstvo. Od této zásady lze výjimečně
upustit, vyžadují-li toho naléhavě např. místní
podmínky (rozsah obce, odloučenost osady
apod. ) nebo jiné dobře politicky a ekonomicky
uvážené důvody. Vzhledem k závažnosti věci
svěřuje zákon rozhodovaní radě okresního
národního výboru. Zákon výslovně stanoví,
aby před rozhodnutím byla věc projednána
s radou místního národního výboru, která
může dobře posoudit problematiku případu na
základě zevrubné znalosti místních poměrů.
K § 9
Pojem "lidové družstvo" uváděný v odstav-
ci 1 je míněn ve smyslu ústavy nikoliv ve
smyslu zákona č. 53/1954 Sb., o lidových druž-
stvech a lidových organizacích, jehož usta-
novení se na JZD nevztahují (§ 60 cit. zá-
kona).
Družstva se leckdy zabývají činností odvá-
dějící je od plnění jejich úkolů. Proto zákon
ustanovením odstavce 2 zabraňuje takovým
nežádoucím případům (obdobně tak učinil zá-
kon č. 51/1955 Sb., ve znění zákona č. 67/
1958 Sb., pokud jde o národní podniky). Dů-
sledkem tohoto ustanovení je pak podle § 36
občanského zákoníku neplatnost právních
úkonů, které nejsou v souladu s plněním
úkolů družstev.
K §10
Toto ustanovení nevylučuje, aby družstva
ve svém názvu neuváděla popřípadě různá
symbolická označení.
K § 12
Je v zájmu družstev, aby si podle míst-
ních podmínek zpracovala co nejdříve své
stanovy podle Vzorových stanov. Do doby než
budou tyto vlastní stanovy JZD schváleny ra-
dou okresního národního výboru je třeba, aby
život v družstvu se řídil Vzorovými stanova-
mi. To platí i při úpravě vlastních stanov podle
doplňků a změn Vzorových stanov. V prová-
děcích předpisech bude připomenuto radám
okresních národních výborů, aby při schva-
lování změn a doplňků vlastních stanov druž-
stev dbaly toho, aby tyto doplňky a změny
podporovaly rozvoj družstva a nebyly v roz-
poru s právními předpisy, se zásadami země-
dělského družstevnictví a politicko ekono-
mickými směrnicemi strany a vlády.
Ustanovení § 12 odst. 5 nepředpokládá hro-
madné povolování výjimek, nýbrž pamatuje
20
na zcela výjimečné případy, ve kterých by
jednotlivým družstvům nevyhovovala některá
ze závažných ustanovení Vzorových stanov.
Účelem tohoto ustanovení je umožnit rozvoj
družstev, zejména s ohledem na jejich spe-
ciální podmínky nebo výrobní zaměření. Vše-
obecná závaznost Vzorových stanov a závaž-
nost povolení výjimek vyžaduje, aby tímto
povolováním bylo pověřeno jedno místo, a to
ministerstvo zemědělství.
K § 13
Zákon zdůrazňuje, že hlavním předmětem
činnosti družstev je zemědělská velkovýroba.
Družstva musí však také obhospodařovat lesy
družstevníků, jakož i lesy družstvům ode-
vzdané (např. podle vl. nař. č. 50/1955 Sb.,
o některých opatřeních k zajištění zeměděl-
ské výroby, a prováděcího pokynu č. 65/1956
Sb. instr. ). Družstva však nebudou obhospo-
dařovat ty lesy družstevníků, které byly ode-
vzdány krajským správám lesů podle zákona
SNR č. 2/1958 Zb. SNR.
V mnohých družstvech dosud nedocházelo
ke sdružování lesních pozemků, kterýžto stav
způsoboval, že družstevníci byli odváděni od
společného hospodaření. Proto IV. celostátní
sjezd JZD při změnách Vzorových stanov
zdůraznil výslovně povinnost sdružovat i po-
zemky lesní. Vycházeje z usnesení zmíněného
sjezdu zákon v § 13 odst. 3 zamezuje sdružo-
vání se vlastníků lesa za účelem provozování
lesního hospodářství mimo jednotná zeměděl-
ská družstva.
Ustanovení odstavce 4 sleduje růst produk-
tivity práce a intenzity zemědělské výroby při
využití ekonomických a přírodních podmínek
družstva.
K § 14
Aby rozsah pomocné a přidružené výroby
nebyl na úkor hlavní činnosti družstva, to je
zemědělské velkovýroby, je třeba, aby při
schvalování stanov družstva radou okresního
národního výboru bylo zmíněného požadavku
důsledně dbáno a aby činnost, kterou chce
družstvo provádět, byla ve stanovách uvede-
na. Při úpravě rozsahu pomocné a přidružené
výroby ministerstvem zemědělství, budou pří-
slušné návrhy projednávány zejména s těmi
resorty, do jejichž působnosti předmět čin-
nosti patří.
K § 15
Toto ustanovení je provedením zásady plá-
novitosti v činnosti družstva. Význam a zá-
vaznost dlouhodobých a celoročních plánů
(včetně rozpočtů) jsou vyjádřeny tím, že podle
zákona musí být schváleny radou okresního
národního výboru. Tímto opatřením se vy-
tváří záruka, že plány družstva budou sklou-
beny se státním plánem rozvoje národního
hospodářství.
Povinnost vést prvotní a účetní evidenci je
založena zákonem č. 108/1951 Sb., o organi-
zaci národohospodářské evidence a vládním
nařízením č. 30/1958 Sb., o účetních zása-
dách.
K § 16
V prováděcích předpisech bude také blíže
rozvedena péče o životní a kulturní podmínky
družstevníků. Zákon zdůrazňuje význam za-
měření péče družstva na získávání mládeže do
družstev a zajišťování výchovy učňů. Společ-
nými sociálními zařízeními se rozumějí např.
dětské jesle.
K části třetí
K §§ 17-22
Zákon uvádí organy družstva a rámcově
upravuje jejich působnost. Důležitý význam
přiznává zákon revizní komisi, která jako ne-
závislý orgán, odpovídající pouze členské
schůzi, má se stát zárukou co nejlepšího hos-
podaření a posílení socialistické -zákonnosti
v družstvu. Proto také zákon podrobněji upra-
vuje působnost této komise. Revizní komise
doposud v mnohých družstvech nevyvíjely
žádoucí činnost, docházelo leckde jen k jejich
formálnímu ustavení a k jejich nesprávné
závislosti na představenstvu a předsedovi
družstva.
K části čtvrté
K§ 23
Poněvadž ke sdruženým pozemkům zůstává
vlastnické právo zachováno, družstevník by
mohl sdružené pozemky zatížit i zcizit. Tuto
možnost zákon omezuje na zcela výjimečné
případy a váže ji na souhlas družstva. Před-
pisy o převodech nemovitostí a o pronájmech
zemědělské a lesní půdy (zákon č. 65/1951
Sb. ) zůstávají i v případě souhlasu družstva
samozřejmě nedotčeny.
K § 24
K pozemkům sdruženým do společného
družstevního hospodaření náleží družstvu
právo družstevního užívání. Obsah tohoto
práva zákon vymezuje tak, aby plně vyhovo-
valo požadavkům a potřebám společného druž-
stevního hospodaření. Oprávnění družstva
pronajímat sdružený pozemek nelze rozšiřo-
vat na pozemky nesdružené (např. na pozem-
21
ky dané družstvu státem do trvalého užívání
nebo družstvu přikázané do užívání podle vl.
nař. č. 50/1955 Sb. ). K pronajímání sdruže-
ných pozemků může dojít jen ve výjimečných
případech (např. pronajmutí pozemků na do-
časnou skládku národnímu podniku apod. ).
K §§ 25 a 26
Na rozdíl od pozemků, k nimž vlastnictví
sdružením zůstává zachováno, vyžaduje po-
vaha věcí uvedených v §§ 25 a 26, aby při
jejich združstevnění došlo k převodu vlast-
nictví na družstvo. Náhradu upravují Vzorové
stanovy.
K části páté
K § 27
Zákon v těchto ustanoveních zakotvuje stě-
žejní požadavek, aby všichni družstevníci
v družstvu pracovali a aby všichni pracující
v družstvu byli jeho členy. Připouští přitom,
aby ve výjimečných případech (např. druž-
stvo nemá člena, kterého by mohlo pověřit ve-
dením účetnictví) pracovaly v družstvu oso-
by v pracovním zaměstnaneckém poměru.
K části šesté
K § 30
Stálé zvyšování naturálních a peněžních
fondů družstev zajišťuje nejen obnovování
výroby, nýbrž i rozšířenou reprodukci výrob-
ního procesu v družstvu. V souladu s poža-
davkem neustálého zvyšování výroby a upev-
ňování družstev zákon nepřipouští použít pro-
středků jednotlivých fondů k jiným účelům,
než pro které jsou určeny.
K části sedmé
K §§ 31-38
Za účelem efektivnějšího provádění hospo-
dářské činnosti, která je v zájmu rozvoje ze-
mědělské výroby, umožňuje zákon družstvům
spojovat své materiálové a finanční prostřed-
ky a práci svých členů.
Formy spolupráce družstev mohou být růz-
né. Pro nižší formu družstevní spolupráce
postačí pouhá smlouva mezi dvěma, popřípadě
více družstvy. Smlouva se bude zpravidla tý-
kat společného užívání některých výrobních
prostředků (zejména mechanizačních) na
přechodnou dobu, pracovní výpomoci apod. Při
této formě spolupráce nevznikne nový právní
subjekt.
Zákon upravuje v zájmu rozvoje družstevní
zemědělské velkovýroby vyšší formy vzájem-
né družstevní spolupráce trvalejšího rázu,
vyžadující vznik nového právního subjektu
- společný družstevní podnik. Zákon z dů-
vodů účelnosti a hospodárnosti připouští, aby
společného družstevního podniku se zúčast-
nily i jiné socialistické organizace než jed-
notná zemědělská družstva. Pro vznik a čin-
nost společného družstevního podniku bude
mít největší význam smlouva družstev, po-
případě jiných socialistických organizací.
Náležitosti smlouvy upraví prováděcí před-
pisy.
Prováděcí předpisy budou vydány minister-
stvem zemědělství v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady a orgány a upraví zejména
předmět podnikání společných družstevních
podniků, práva a povinnost jejich členů, roz-
dělování výsledků hospodaření a rozsah ručení
za závazky podniků. Předpokládá se, že pro-
váděcí předpisy upraví předmět podnikání tak,
aby bylo umožněno družstvům provozovat
ty hospodářské činnosti, jichž je zapotřebí
k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby
(např. provozování sušáren, společných líhní,
výroben krmiv apod. ). Pokud jde o rozsah
ručení členů za závazky podniků, pokládá se
za přiměřené upravit v prováděcích předpi-
sech ručení členů podniku do výše dvojnásob-
ku členského podílu. Stanovení povinnosti
platit k úhradě schodku více než dvojnásobek
podílu by nepřispívalo k zakládání podniků.
Ručení členů lidových družstev podle zákona
č. 53/1954 Sb. rovněž nepřekračuje výši dvoj-
násobného podílu.
Druh, rozsah a povaha činnosti společných
družstevních podniků, jejichž působnost bude
se projevovat buď v rámci okresu anebo
v rámci kraje, popřípadě více krajů, nezbytně
vyžadují, aby zájmy sledované družstvy při
zakládání podniků odpovídaly dalšímu rozvoji
vlastnických vztahů a byly v souladu se zá-
jmy celé společnosti. Zákon zaručuje tento
soulad ustanovením § 34 o schválení dohody
o zřízení podniku radou okresního, popřípadě
krajského národního výboru. Bez tohoto
schválení smlouva o zřízení podniku nemůže
být realizována. Prováděcí předpisy upraví
též vliv státu na vznik a provoz podniku a
podrobnosti o jeho případném zrušení.
K části osmé
K §40
Náš stát věnuje všestrannou péči stálému
zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracu-
jících. Překážkami, které brzdí provádění této
všestranné péče a které zkracují prostředky
vynakládané na tuto péči, jsou také škody
způsobované na majetku ve státním nebo
družstevním vlastnictví.
22
Ochrana družstevního majetku musí být
jednou z předních povinností družstevníků.
Družstevníci si musí být vědomi, že např.
stroje, nářadí, materiál, osivo a sadba jsou
jejich společným majetkem, s nímž musí
řádně hospodařit.
Odpovědnost za škody způsobené družstev-
níkem při plnění členských povinností na
družstevním majetku z nedbalosti vyžaduje
zvláštní úpravy z obdobných důvodů, z nichž
došlo k úpravě závazků k náhradě škody způ-
sobené zaměstnancem porušením povinností
z pracovního poměru zákonem č. 71/1958 Sb.
K §§ 41 a 42
Při úpravě náhrady škody způsobené druž-
stevníkem z nedbalosti, zákon stanoví na roz-
díl od občanského zákoníka povinnost druž-
stevníka nahradit jen skutečnou škodu (ni-
koliv tedy i to, co družstvu ušlo).
Povinnost náhrady celé skutečné škody by
mohla v některých případech vést k tvrdos-
tem. Zákon proto stanoví, že výše požadované
náhrady nesmí přesáhnout výši polovičního
ročního příjmu družstevníka z družstva.
Družstvo může z důvodů v zákoně uvede-
ných (§ 41 odst. 5) výši náhrady škody ještě
přiměřeně snížit a u škod způsobených ne-
patrnou mírou zavinění zcela prominout. Aby
družstvo bez náležité úvahy nesnižovalo svůj
nárok vůči družstevníku, popřípadě nepromí-
jelo nárok na náhradu škody, zákon stanoví,
že snížení nebo prominutí přesahující 500 Kčs
vyžaduje souhlasu výkonného orgánu okres-
ního národního výboru.
U zaměstnanců byla zákonem č. 71/1958
Sb. stanovena maximální výše náhrady ve
výši Směsíčního platu (mzdy). Výše náhrady
vyjádřená polovinou ročního příjmu druž-
stevníka z družstva se pokládá za přiměřenou
ve srovnání s výší náhrady zaměstnanců
vzhledem k tomu, že družstevník není ve
svých příjmech omezen jen na příjem z druž-
stva, nýbrž má zpravidla ještě příjem ze zá-
humenku.
K§ 43
V případě spoluzavinění škody orgány
(funkcionáři, zástupcem) družstva při výkonu
jejich funkce nese družstvo škodu poměrně,
tj. nemůže celou její náhradu požadovat od
družstevníka. Může od něj požadovat pouze
tu část, která odpovídá míře jeho zavinění,
a zbytek náhrady škody požaduje na tom or-
gánu (funkcionáři, zástupci), který ji spolu-
zavinil.
K §44
Ze stejných důvodů jako v zákoně č. 71/
1958 Sb. byla vyloučena odpovědnost druž-
stevníka za škodu způsobenou v krajní nouzi.
K § 45
Některým funkcionářům družstva (např.
skladník) jsou svěřovány družstvem hodnoty
(např. zásoby, peníze) k vyúčtování. Vzhle-
dem k povaze těchto funkcí mají tito funk-
cionáři přísnější odpovědnost za schodky na
svěřených hodnotách, avšak jen tehdy, pře-
vezmou-li tuto odpovědnost zvláštní písem-
nou smlouvou. Zákon č. 71/1958 Sb. stejným
způsobem upravil odpovědnost za schodky na
hodnotách svěřených k vyúčtování osobám
v pracovním poměru. Zvláštní písemná smlou-
va o této odpovědnosti může být uzavřena jen
tehdy, když družstvo vytvořilo družstevní-
kovi takové pracovní podmínky, aby tuto od-
povědnost mohl převzít (např. u skladů opa-
třených zámky, do nichž má přístup pouze
skladník). Z těchto důvodů může být smlouva
o odpovědnosti za schodky na hodnotách
svěřených k vyúčtování omezena na určité
druhy hodnot. U těch hodnot, na které se
zvláštní písemná smlouva nevztahuje, může
družstvo náhradu škody snižovat, kdežto
u hodnot, na které se smlouva vztahuje, může
tak učinit pouze soud.
K části deváté
Hospodářsko organizátorská a kulturně vý-
chovná funkce socialistického státu má za cíl
budovat, organizovat a řídit socialistické ná-
rodní hospodářství ve všech jeho odvětvích,
tedy i v zemědělství, na podkladě poznaných
objektivních zákonů socialismu, uskutečnit
kulturní revoluci a převychovat pracující
v socialistickém duchu.
Také budování, upevňování a další rozvoj
jednotných zemědělských družstev na pod-
kladě všestranného rozvoje jejich výroby a
vznik a upevňování nové třídy družstevních
rolníků vyžadují každodenní pomoci a neúnav-
né organizační a výchovné činnosti socialis-
tického státu.
Z hospodářsko organizátorské a kulturně
výchovné funkce socialistického státu plyne
úkol příslušných státních orgánů řídit země-
dělskou výrobu, a jako součást tohoto řídí-
cího procesu, zakotveného v § 160 Ústavy
9. května, vést jednotná zemědělská družstva
jako organizace spojenců dělnické třídy ke
stále dokonalejší socialistické výrobě.
Proto se vytváří mezi státními orgány a
jednotnými zemědělskými družstvy zvláštní