Národní shromáždění Republiky československé 1959

II. volební období

328

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1959

o jednotných zemědělských družstvech

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

Cílem zákona je přispívat k dalšímu upev-
ňování a rozvoji jednotných zemědělských
družstev (dále jen "družstev") v zájmu ne-
přetržitého rozmachu zemědělské výroby na
podkladě pokrokové vědy a techniky a roz-
sáhlé mechanizace při stálém zvyšování inten-
zity výroby, produktivity práce a snižování
nákladů, v zájmu neustálého zvyšování hmot-
né a kulturní úrovně družstevních rolníků a
všeho pracujícího lidu, postupného odstraňo-
vání podstatných rozdílů mezi městem a ves-
nicí a v zájmu dovršení socialistické výstavby
naší vlasti a postupného přechodu ke komu-
nistické společnosti.

Část první

Hlavní zásady zemědělského
družstevnictví

§ 2

(1) Družstva tvoří nedílnou součást našeho
socialistického zřízení.


2

(2) Družstva jsou budována dobrovolným
rozhodnutím jejich členů.

§ 3

(1) V družstvu se uplatňuje družstevní de-
mokracie, která zejména umožňuje, aby se
každý člen družstva (dále jen "družstevník")
aktivně a iniciativně účastnil řízení družstev-
ních záležitostí.

(2) Družstevníci jako hospodáři družstva
řídí sami jeho záležitosti prostřednictvím
členské schůze a ostatních orgánů družstva
v souladu s právními předpisy, stanovami a
politickohospodářskými směrnicemi strany a
vlády; usnesení a opatření družstevních or-
gánů jsou závazná pro družstevníky.

§ 4

Společenské vztahy v družstvu se vytvářejí
a rozvíjejí na podkladě účelného spojování zá-
jmů družstevníků, družstva a celé společnosti
při podřizování dílčích zájmů zájmům celku.

§ 5

(1) V činnosti družstva se uplatňuje zásada
plánovitosti.

(2) Družstevní orgány jsou povinny zajiš-
ťovat plánovitý rozvoj družstevní zemědělské
výroby.

(3) Plány družstva vycházejí ze státního
plánu rozvoje národního hospodářství a za-
bezpečují jeho úkoly.

§ 6

(1) Rozdělování výsledků hospodaření druž-
stva se provádí v souladu se zájmy celé spo-
lečnosti, družstva a družstevníků.

(2) Každý družstevník se podílí na práci
v družstvu a výsledcích společného hospoda-
ření podle zásady "každý podle svých schop-
ností, každému podle jeho práce". Důsledné
uplatňování této zásady je základem hmotné
zainteresovanosti družstevníků i družstva na
zvyšování a zlevňování zemědělské výroby.

§ 7

(1) Družstevníci a orgány družstva jsou při
veškeré své činnosti povinni ochraňovat a
zvelebovat majetek v socialistickém druž-
stevním vlastnictví a ostatní majetek užívaný
družstvem.

(2) Stát poskytuje všestrannou pomoc roz-
voji a zvyšování úrovně socialistického druž-
stevního vlastnictví.


3

Část druhá
Vznik družstva a jeho povaha

§ 8
Vznik družstva

(1) Družstvo vznikne dnem, kterým se usta-
vující schůze pracujících rolníků a ostatních
zájemců o členství v družstvu usnese na za-
ložení družstva; k platnosti tohoto usnesení
je třeba, aby bylo schváleno radou okresního
národního výboru.

(2) v obci se založí zpravidla jen jedno
družstvo; výjimku povoluje rada okresního
národního výboru po projednání s radou míst-
ního národního výboru.

§ 9
Povaha družstva

(1) Družstvo je lidovým družstvem a socia-
listickou právnickou osobou.

(2) Družstvo může přejímat jen takové zá-
vazky, které jsou v souladu s jeho výrobní,
hospodářskou a jinou společenskou činností a
s plněním jeho úkolů určených zejména sta-
novami.

§ 10
Název družstva

V názvu družstva musí být výslovně uve-
deno, že jde o jednotné zemědělské družstvo,
a sídlo družstva.

§11

Vzorové stanovy jednotných zemědělských
družstev

Celostátní sjezd jednotných zemědělských
družstev se usnáší na návrhu vzorových sta-
nov jednotných zemědělských družstev (dále
jen "vzorové stanovy"). Vzorové stanovy
schvaluje vláda. Vzorové stanovy jsou závaz-
ným podkladem pro vypracování vlastních
stanov družstev.

§ 12
Stanovy družstva

(1) Každé družstvo je povinno do 6 měsíců
od svého vzniku vypracovat podle vzorových
stanov vlastní stanovy a předložit je ke schvá-
lení radě okresního národního výboru. Dokud
nebudou stanovy schváleny, řídí se družstvo
vzorovými stanovami.

(2) Družstvo je povinno do 6 měsíců od vy-
hlášení doplňků a změn vzorových stanov


4

vypracovat podle nich doplňky a změny vlast-
ních stanov a předložit je ke schválení radě
okresního národního výboru; dokud nebudou
schváleny, řídí se družstvo ustanoveními do-
plňků a změn vzorových stanov.

(3) Usnese-li se družstvo na doplňcích nebo
změnách vlastních stanov ze svého podnětu,
je povinno rovněž předložit je ke schválení
radě okresního národního výboru, a to do 15
dnů od usnesení členské schůze.

(4) Rada okresního národního výboru roz-
hodne o schválení stanov družstva, jejich do-
plňků a změn po vyjádření rady místního
národního výboru. Schválením se stanovy
družstva, jejich doplňky a změny stanou zá-
vaznými. Schválené stanovy, jejich doplňky
a změny registruje výkonný orgán okresního
národního výboru.

(5) Výjimky z jednotlivých ustanovení vzo-
rových stanov pro jednotlivá družstva ve
zvláště odůvodněných případech může povolit
ministerstvo zemědělství.

Předmět činnosti
§ 13

(1) Hlavním předmětem činnosti družstva
je socialistická zemědělská velkovýroba.

(2) Družstvo provozuje také lesní hospodář-
ství v lesích sdružených družstevníky a v le-
sích mu odevzdaných.

(3) Za účelem provozování lesního hospo-
dářství lze se sdružovat pouze v jednotných
zemědělských družstvech.

(4) Družstvo má pro rozvoj zemědělské vel-
kovýroby a lesního hospodářství co nejúčin-
něji zapojovat do práce všechny své členy a
využívat přírodních podmínek a výrobních a
finančních prostředků. Družstvo má zejména
plně a co nejúčinněji využívat zemědělské
půdy, a dbát o zvyšování její úrodnosti.

§ 14

(1) V zájmu rozvoje zemědělské a lesní vý-
roby, lepšího využití výrobních prostředků a
plného uplatnění práce členů může družstvo
provozovat pomocná hospodářská odvětví a
přidruženou výrobu. Této činnosti nesmí být
zneužíváno k soukromému podnikání a její
provozování nesmí ohrožovat hlavní činnost
družstva.

(2) Rozsah činnosti podle, odstavce 1 určí
prováděcí předpisy a stanovy družstva.


5

§15

(1) Družstvo vypracovává dlouhodobé plány
a celoroční výrobní plány na podkladě úkolů
vyplývajících ze státního plánu rozvoje ná-
rodního hospodářství a podle přírodních a
ekonomických podmínek a výrobního zamě-
ření družstva. Představenstvo družstva před-
loží plány před jejich projednáním a přijetím
členskou schůzí radě místního národního vý-
boru k projednání. Plány takto projednané a
přijaté členskou schůzí schvaluje rada okres-
ního národního výboru. Orgány družstva sou-
stavně sledují plnění plánu.

(2) Družstvo je povinno vést předepsanou
prvotní a účetní evidenci, předkládat výkazy
a provádět ekonomické rozbory svého hos-
podářství.

§ 16
Peče o družstevníky

(1) Družstvo pečuje všestranně o družstev-
níky, zejména o jejich politickou a odbornou
výchovu, jakož i o jejich bezpečnost při práci.
Družstvo proto vytváří příznivé pracovní, ži-
votní a kulturní podmínky, včetně bytové vý-
stavby, pro všechny družstevníky, zejména
pro pracující ženy, matky a jejich děti a pře-
stárlé členy; přitom využívá též sociálního a
kulturního fondu především pro zřizování
společných sociálních a kulturních zařízení.

(2) Péči o družstevníky družstvo zaměřuje
zejména na získávání mládeže pro práci
v družstevním zemědělství a v zájmu zajiš-
tění odborně zdatného dorostu pečuje druž-
stvo o výchovu učňů.

Část třetí
Orgány družstva

§ 17

(1) Družstevníci řídí a spravují záležitosti
družstva členskou schůzí a dalšími jí volený-
mi orgány. Nejvyšším orgánem družstva je
členská schůze. Dalšími orgány družstva jsou
předseda a představenstvo jako výkonné or-
gány a revizní komise jako kontrolní orgán
družstva, popřípadě další orgány, pokud to
vzorové stanovy nebo zvláštní předpisy do-
volují.

(2) Členská schůze a představenstvo mohou
zřizovat své pomocné a poradní komise, které
jim pomáhají při plnění jejich úkolů.

§ 18

Členská schůze

(1) Členská schůze může rozhodovat o všech
záležitostech družstva; zpravidla rozhoduje
jen o závažných otázkách.


6

(2) Členská schůze nemůže přenést na jiné
orgány družstva působnost, která jí výlučně
přísluší podle vzorových stanov, popřípadě
jiných předpisů.

(3) Členská schůze rozhoduje veřejným hla-
sováním. Při hlasování přísluší každému druž-
stevníku přítomnému na členské schůzi jeden
hlas.

§ 19
Představenstvo

Představenstvo řídí běžnou činnost druž-
stva a rozhoduje ve všech záležitostech, které
nejsou výslovně vyhrazeny jiným orgánům.
Ve výjimečných naléhavých případech může
představenstvo rozhodnout i otázky, jejichž
rozhodnutí je výslovně vyhrazeno členské
schůzi; tato rozhodnutí představenstva vyža-
dují dodatečného schválení nejbližší členskou
schůzí.

§ 20
Předseda

Předseda řídí každodenní činnost družstva
a jedná jeho jménem. Předseda družstva je
zároveň předsedou představenstva.

§ 21
Revizní komise

(1) Revizní komise je kontrolním orgánem
družstva, nezávislým na jeho představenstvu
a předsedovi; odpovídá pouze členské schůzi.

(2) Revizní komise kontroluje veškerou, ze-
jména výrobní, hospodářskou a finanční čin-
nost družstva a jeho orgánů, a za tím účelem
provádí jednotlivé revize a prověrky podle
ustanovení stanov.

(3) Revizní komise kontroluje při každé re-
vizi a prověrce zejména, zda orgány a funk-
cionáři družstva dodržují při správě druž-
stevních záležitostí zákony a jiné předpisy,
stanovy družstva, pracovní řád, usnesení člen-
ských schůzí a zda dbají o ochranu družstev-
ního majetku a dodržování zásady družstevní
demokracie,

(4) Revizní komise projedná zjištěné nedo-
statky a návrhy opatření na jejich odstranění
s představenstvem. Neodstraní-li předsta-
venstvo nedostatky včas nebo nesouhlasí-li
s navrženými opatřeními, je revizní komise
povinna předložit zjištěné nedostatky a ná-
vrhy opatření na jejich odstranění členské
schůzi k rozhodnutí, a předseda družstva je
povinen neprodleně svolat členskou schůzi a
pozvat na ni zástupce výkonného orgánu
okresního národního výboru.


7

§ 22

(1) Podrobnosti o působnosti orgánů druž-
stva, jejich složení, volbě, jednání a rozhodo-
vání upravují stanovy, popřípadě zvláštní
předpisy.

(2) Ministerstvo zemědělství může vydat
vzorový jednací řád jednotných zemědělských
družstev a v dohodě s ministerstvem financí
stanovit práva a povinnosti účetních v druž-
stvech.

Část čtvrtá

Sdružování pozemků

a združstevňování ostatních

výrobních prostředků

§ 23

(1) Družstevníci jsou povinni sdružit po-
zemky včetně lesních a odevzdat ostatní vý-
robní prostředky do společného družstevního
hospodaření v rozsahu a za podmínek urče-
ných stanovami.

(2)Družstevník může zcizit nebo zatížit své
pozemky v družstevním užívání jen ve výji-
mečných případech a jen se souhlasem
družstva.

(3) Předpisy o převodech nemovitostí a
o pronájmech zemědělské a lesní půdy zůstá-
vají nedotčeny.

§ 24
Právo družstevního užívání pozemků

(1) Vlastnictví k pozemkům sdruženým ke
společnému družstevnímu hospodaření zůstá-
vá zachováno.

(2) K pozemkům sdruženým ke společnému
družstevnímu hospodaření, jakož i k pozem-
kům, které za ně při provedené hospodářsko-
technické úpravě půdy byly dány do náhrad-
ního užívání, náleží družstvu právo družstev-
ního užívám.

(3) Právo družstevního užívání opravňuje
družstvo k užívání pozemku ve stejném roz-
sahu, v jakém by náleželo vlastníku; družstvo
nemůže však pozemek zatížit ani zcizit.
Družstvu proto zejména náleží vše, co na po-
zemku vzchází, má právo měnit jeho podstatu
a čerpat z ní, a provádět na něm stavby.
Právo družstevního užívání opravňuje též
k přidělení půdy jako záhumenku rodině
družstevníka. Jen družstvo může sdružený
pozemek pronajmout a jen v odůvodněných
výjimečných případech.


8

Združstevňování ostatních výrobních
prostředků

§ 25

Živý a mrtvý inventář, osivo a sadba, krmivo
a hospodářské budovy, odevzdané družstevní-
kem do společného družstevního hospodaření,
přecházejí odevzdáním do vlastnictví druž-
stva. Rozsah náhrady za takto odevzdaný ma-
jetek a způsob jejího vyúčtování upravují
vzorové stanovy.

§26

Vstoupí-li do družstva řemeslník, je povi-
nen odevzdat do společného družstevního
hospodaření své výrobní prostředky a zásoby
sloužící k provozování řemesla, pokud je
družstvo potřebuje. Odevzdané výrobní pro-
středky přecházejí odevzdáním do vlastnictví
družstva. Ustanovení vzorových stanov o ná-
hradě za živý a mrtvý inventář platí obdobně.

Část pátá

Organizace práce a odměňování
za práci

§ 27

(1) Družstevníci vykonávají veškeré práce
v družstvu osobně.

(2) Družstvo může výjimečně zaměstnávat
i osoby v pracovním zaměstnaneckém poměru
za podmínek stanovených ve vzorových sta-
novách a ve zvláštních předpisech.

(3) Základní vztahy při organizaci práce
v družstvu upravují vzorové stanovy.

§ 28

(1) Podrobnosti o pracovních vztazích
v družstvu upravuje pracovní řád, který druž-
stvo vypracuje podle vzorového pracovního
řádu a schválí na členské schůzi.

(2) Vzorový pracovní řád vydá ministerstvo
zemědělství.

§ 29

(1) Odměňování za práci v družstvu se řídí
množstvím, jakostí a společenskou důležitostí
vykonané práce.

(2) Družstvo podle svých podmínek upraví
a na členské schůzi schválí vlastní výkonové
normy podle vzorových výkonových norem a
nejvhodnější způsob odměňování za práci
podle pokynů pro odměňování za práci
v družstvu.


9

(3) Pokyny pro odměňování za práci v druž-
stvu a vzor výkonových norem vydává mi-
nisterstvo zemědělství. Výjimky ze vzorových
výkonových norem povoluje výkonný orgán
okresního národního výboru.

Část šestá
Fondy družstva

§ 30

Družstvo musí zajišťovat nejen obnovováni
výroby, nýbrž i rozšířenou reprodukci výrob-
ního procesu v družstvu především zvyšová-
ním naturálních a peněžních fondů. Družstvo
zakládá a dotuje nedělitelný fond, fond osiv
a sadby, fond krmiv zajišťovací fond osiv a
zajišťovací fond krmiv, sociální fond a kul-
turní fond. Použít prostředků fondů k jiným
účelům, než pro které jsou fondy určeny, není
dovoleno. Družstvo zakládá a dotuje podle
svých stanov i provozní zajišťovací fond.

Část sedmá
Vzájemná spolupráce družstev

§ 31

(1) Družstva mohou spojovat své materiá-
lové a finanční prostředky jakož i práci svých
členů k efektivnějšímu provádění hospodář-
ské činnosti, která je v zájmu rozvoje jejich
zemědělské výroby. Činí tak zejména ke spo-
lečnému provozování pomocných hospodář-
ských odvětví, přidružené výroby a zeměděl-
ské investiční výstavby svépomocí. Vedoucí
zásadou této společné hospodářské činnosti je
soudružská spolupráce v zájmu rozvoje vý-
robních sil a vztahů v zemědělství a zvyšování
životní úrovně družstevníků.

(2) Vzájemné vztahy družstev při společné
hospodářské činnosti upravuje smlouva.

(3) Rozsah a povaha společné hospodářské
činnosti družstev nesmí být na újmu rozvoje
zemědělské výroby zúčastněných družstev.

§ 32
Nižší formy družstevní spolupráce

Družstva se mohou dohodnout, že jedno
družstvo přenechá druhému užívání svých
výrobních prostředků, poskytne mu práce
nebo služby, popřípadě vyšle své členy do
jiného družstva, aby tam pod jeho vedením
vykonávali určité práce. O vzájemné spolu-
práci může se dohodnout i více družstev.


10

§ 33
Společný družstevní podnik

(1) Vyšší formou vzájemné hospodářské
spolupráce družstev jsou společné družstevní
podniky jednotných zemědělských družstev
(dále jen "podnik"), které mohou zřizovat
družstva ke společnému provozování hospo-
dářské činnosti trvalejšího rázu.

(2) Členy podniku jsou družstva, popřípadě
též jiné socialistické organizace. Členem pod-
niku nesmí být fyzická osoba.

(3) Podnik je samostatnou socialistickou
právnickou osobou.

(4) Ustanovení zákona č. 53/1954 Sb., o lido-
vých družstvech a družstevních organizacích,.
se na podniky nevztahují. Na podniky se ne-
vztahuje ani zákon č. 69/1958 Sb., o hospo-
dářských vztazích mezi socialistickými orga-
nizacemi; ministr zemědělství může však
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
a orgány stanovit, která jeho ustanovení pro
-podniky platí.

§ 34

Vznik společného družstevního podniku

(1) Ke zřízení podniku je třeba písemné
smlouvy o jeho zřízení, schválené členskou
schůzí každého zúčastněného družstva, a
jde-li o jinou socialistickou organizaci, schvá-
lené jejím nadřízeným orgánem. K platnosti
usnesení členské schůze družstva, kterým se
schvaluje uzavření dohody o zřízení podniku
nebo přistoupení do podniku, se vyžaduje
přítomnosti dvou třetin družstevníků.

(2) K platnosti smlouvy o zřízení podniku
(odstavec 1) je třeba schválení rady okresního
národního výboru, jde-li o družstva se sídlem
v různých okresech téhož kraje rady krajské-
ho národního výboru a jde-li o družstva se
sídlem v různých krajích rady krajského ná-
rodního výboru, v jehož obvodu bude sídlo
podniku.

§ 35

Název společného družstevního podniku

Název podniku musí být odvozen z činnosti
podniku a musí obsahovat označení, že jde
o společný podnik jednotných zemědělských
družstev, a sídlo podniku.

§ 36
Hospodaření společného družstevního podniku

(l) Podnik hospodaří podle dlouhodobých a
celoročních plánů a rozpočtu.


11

(2) Členové podniku jsou povinni přispívat
k úhradě případných ztrát, vykázaných v roč-
ních účetních výkazech podniku, jakož
i k úhradě-schodku zjištěného při jeho zru-
šení, nejvýše však částkou, kterou stanoví
prováděcí předpisy.

§ 37

Zrušení společného družstevního podniku

Podnik může být zrušen rozhodnutím orgá-
nu, který dal souhlas k jeho zřízení (§ 34
odst. 2).

§ 38

(1) Předpisy k provedení ustanovení této
části zejména pokud jde o vznik, předmět
podnikání, organizaci, řízení, práva a povin-
nosti zúčastněných družstev, popřípadě jiných
socialistických organizací, rozdělování vý-
sledků hospodaření, zánik a likvidaci podniku
a rozsah ručení členů za jeho závazky vydá
podle potřeby ministerstvo zemědělství v do-
hodě se zúčastněnými ústředními úřady a
orgány.

(2) Ministerstvo zemědělství může v dohodě
se zúčastněnými ústředními úřady a orgány
upravit další způsoby družstevní spolupráce
a její organizační formy; útvary podle této
úpravy zřízené jako samostatné právnické
osoby se zapisují do podnikového rejstříku.

Část osmá

Ochrana družstevního hospoda-
ření a družstevního majetku

§ 39

(1) Je přední povinností družstevních orgánů
vést družstevníky k socialistickému uvědo-
mění ve všech vztazích týkajících se druž-
stevního hospodaření, aby nedocházelo ke
škodám na majetku v socialistickém druž-
stevním vlastnictví a v družstevním užívání.
K tomu slouží také morální a hmotná zainte-
resovanost družstevníka na výsledku jeho
práce, na dodržování družstevní kázně, odpo-
vědnost za způsobenou škodu a kárná opa-
tření.

(2) Družstevníci jsou povinni chránit druž-
stevní hospodářství a učinit vše, čeho je třeba
k odvrácení hrozící škody nebo ke zmenšení
škody jíž nastalé.

Náhrada škody

§ 40

(1) Způsobi-li družstevník z nedbalosti
družstvu škodu v souvislosti s plněním člen-
ských povinností, je povinen ji nahradit podle
tohoto zákona.


12

(2) Družstvo je povinno prokázat družstev-
níkovi zavinění, pokud dále není stanoveno
jinak.

§41

(1) Způsobí-li družstevník škodu z nedba-
losti, je povinen nahradit družstvu skutečnou
škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.

(2) Odpovídá-li družstvu za vzniklou škodu
více družstevníků, určuje se výše náhrady
škody pro každého zvlášť podle míry jeho
zavinění. Při rozhodování o výši podílů jed-
notlivých družstevníků na náhradě není soud
vázán návrhy účastníků.

(5) Výše náhrady nesmí přesáhnout u jed-
notlivého družstevníka částku rovnající se
polovině jeho ročního příjmu z družstva za
poslední rok před zjištěním škody.

(4) V odůvodněných případech může být
výše náhrady škody určena nižší částkou než
je skutečná škoda, popřípadě než je polovina
ročního příjmu družstevníka z družstva za
poslední rok před zjištěním škody, a při ne-
patrné míře zavinění může být náhrada škody
prominuta.

(5) Při určení výše náhrady se přihlédne
zejména k družstevníkovu poměru k práci a
k družstevnímu vlastnictví, k jeho třídnímu
původu, k míře zavinění, k společenskému
významu škody, k osobním vlastnostem druž-
stevníka a k jeho hospodářským průměrům.

§ 42

(1) Výši náhrady škody, která má být po-
žadována, určuje a o snížení, popřípadě pro-
minutí náhrady škody rozhoduje členská
schůze. Jde-li o snížení nebo prominutí pře-
sahující částku 500 Kčs je třeba souhlasu
výkonného orgánu okresního národního vý-
boru.

(2) Uzná-li družstevník závazek nahradit
škodu v určené výši písemně, uhradí družstvo
svou pohledávku v mezích stanovených před-
pisy o exekuci na plat srážkou z pracovního
příjmu družstevníka; jinak družstvo uplatní
svůj nárok u soudu.

§ 43

(1) Byla-li družstevníkem z nedbalosti způ-
sobená škoda spoluzaviněna také orgánem,
funkcionářem nebo zástupcem družstva, při
výkonu jejich funkce, je družstevník povinen
nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím míře
svého zavinění. Díl škody, který by takto ne-
byl družstevník povinen nahradit, uplatní
družstvo proti tomu, kdo škodu spoluzavinil.
Je-li jich více, řídí se jejich odpovědnost usta-
novením § 41 odst. 2.


13

(2) Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti
výlučně družstevníkem, neboť při ní spolu-
působila skutečnost, za kterou družstvo bez
svého zavinění odpovídá, je družstevník po-
vinen nahradit škodu rovněž podle míry svého
zavinění.

§ 44

Družstevník neodpovídá za škodu, kterou
způsobil družstvu v krajní nouzi, aby odvrátil
od sebe, svých spolupracovníků nebo od druž-
stva nebezpečí přímo hrozící.

§ 45

(1) Převezme-li družstevník odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní pí-
semnou smlouvou, odpovídá za vzniklý scho-
dek; této odpovědnosti se zprostí zcela po-
případě zčásti, jestliže prokáže, že schodek
vznikl zcela, popřípadě zčásti bez jeho za-
vinění.

(2) Zvláštní písemná smlouva může být
uzavřena jen tehdy, vytvořilo-li družstvo
družstevníku přiměřené pracovní podmínky.
Tato smlouva může být podle pracovních pod-
mínek omezena jen na určité hodnoty svěřené
k vyúčtování.

(3) Družstevník, jemuž byly svěřeny hod-
noty k vyúčtování zvláštní písemnou smlou-
vou, je povinen nahradit skutečnou škodu,
pokud za ni odpovídá, v plné výši. Ustanovení
§ 41 odst. 3 a 4 v těchto případech neplatí.
Náhradu škody může snížit pouze soud podle
zásad stanovených v § 41 odst. 5.

(4) Nepřevezme-li družstevník odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování zvláštní pí-
semnou smlouvou, odpovídá za škodu, pokud
mu družstvo prokáže zavinění a jen v rozsahu
§ 41 odst. 3 a 4.

§ 46

Způsobí-li družstevník škodu úmyslně nebo
v opilosti, odpovídá za ni podle občanského
zákoníka. Je proto povinen nahradit nejen
škodu skutečnou, nýbrž i to, co družstvu ušlo.
Družstvo v tomto případě není oprávněno ná-
hradu škody ani snížit ani prominout.

§ 47
Kárná opatřeni

(1) Družstevníci jsou povinni dodržovat
družstevní kázeň.

(2) Družstevníku, který se dopustil kárného
provinění hrubým nebo opětovným porušením
družstevní kázně, může uložit příslušný druž-
stevní orgán některé z kárných opatření,
uvedených ve vzorových stanovách. Vedle


14

tohoto kárného opatření nebo místo něho,
připouštějí-li to stanovy, lze provinilému
družstevníkovi zcela nebo zčásti odepřít vý-
hody poskytované ze sociálního nebo kultur-
ního fondu, nejde-li o dávky, které družstvo
podle vzorových stanov nebo jiných předpisů
poskytovat musí.

(3) Případy drobného rozkrádání a jiného
úmyslného poškozování družstevního majetku
mohou být stíhány jako kárná provinění za
podmínek stanovených zákonem č. 24/1957
Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrá-
dání a poškozování majetku v socialistickém
vlastnictví.

(4) Řízení podle odstavců 2 a 3 provádí
představenstvo a jde-li o člena představen-
stva nebo revizní komise, členská schůze.

Část devátá

Vztahy mezi družstvy a státem
§ 48

(1) Socialistické družstevní zemědělství
tvoří nedílnou součást naší socialistické hos-
podářské soustavy.

(2) Družstva přizpůsobí potřebám plánovi-
tého rozvoje národního hospodářství svou
výrobně hospodářskou činnost, vyjádřenou
v jejich plánech, a jsou povinna plně využívat
svých přírodních, materiálových a finančních
zdrojů k rozšířené reprodukci své výroby a
k stálému zvyšování a zlevňování zemědělské
výroby.

(3) Družstva zajišťují výrobou a dodávkami
zemědělských výrobků stále hojnější zásobo-
vání pracujících potravinami a průmyslu su-
rovinami.

(4) Družstva plní přednostně závazky vůči
státu, zejména dodávky, daně, poplatky, úvě-
rové závazky a pojistné.

§ 49

(1) Výstavba socialismu na vesnici, zejména
budování, upevňování a další rozvoj družstev
na podkladě všestranného rozvoje jejich ze-
mědělské výroby a zvyšování odborných
znalostí a politického uvědomění jejich členů,
je dílem družstevních rolníků, které se usku-
tečňuje při každodenní pomoci dělnické třídy
a při organizační a výchovné činnosti socia-
listického státu a jeho orgánů.

(2) Stát poskytuje družstvům a jejich pod-
nikům všestrannou pomoc v zájmu jejich
upevňování, socialistického rozvoje, trvalého
rozmachu jejich výroby podle potřeb národ-
ního hospodářství a dokonalejšího spojování
jejich zájmů se zájmy celku.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP