23
soubor vztahů, které nelze ztotožňovat se
vztahy mezi státními orgány a hospodářský-
mi organizacemi ve státním socialistickém
sektoru.
Zákon řeší jen tyto základní vztahy a ni-
koliv všechny vztahy mezi jednotnými země-
dělskými družstvy a státními orgány a orga-
nizacemi.
Zákon vyslovuje zásadní direktivu, jak mají
být tyto vztahy vytvářeny a upravovány. So-
cialistický stát rozvíjí družstevní demokracii,
jako zvláštní projev socialistického demokra-
tismu našeho společenského zřízení, a plně za-
jišťuje aktivní a iniciativní účast družstevníků
při bezprostředním a přímém řízení jejich
družstva. Při rozvíjení družstevní demokracie
nelze však oslabit, ale naopak je třeba plně
zajistit vliv, význam a funkce socialistického
státu. Mezi zásadou družstevní demokracie
a zásadou vedení družstev státními orgány
není protikladu. Zákon vyjadřuje dialektickou
jednotu obou zásad.
K §48
Toto ustanovení obsahuje základní povin-
nosti družstev vůči socialistickému státu,
které vyplývají z té skutečnosti, že naše ná-
rodní hospodářství, zahrnující státní i druž-
stevní socialistický sektor, tvoří nedílný ce-
lek, který se rozvíjí na podkladě ekonomic-
kých zákonů socialismu, zejména na podkladě
zákona plánovitého, proporcionálního rozvoje
národního hospodářství.
Zákon vyslovuje proto povinnost družstvu
přizpůsobit svou výrobně hospodářskou čin-
nost potřebám plánovitého rozvoje národního
hospodářství a plně využívat všech svých
zdrojů materiálních, finančních a pracovních
k rozšířené reprodukci zemědělské výroby.
Přitom je zdůrazněna hlavní hospodářská
funkce družstva jakožto výrobce a dodavatele
zemědělských výrobků.
Zvlášť je stanovena povinnost družstva
plnit přednostně závazky vůči státu. Před-
nostní plnění těchto závazků je výrazem vy-
sokého socialistického uvědomění družstev-
níků.
K §49
V tomto ustanovení je vyjádřena podstata
všestranné pomoci státních orgánů družstvům
v zájmu rozvoje jejich výroby, zajištění jejich
socialistického vývoje a v zájmu dokonalého
spojování jejich zájmů se zájmem celé spo-
lečnosti.
Přitom je zdůrazněna okolnost, že druž-
stevníci sami budují a řídí svá družstva a že
výstavba socialismu na vesnici je jejich dí-
lem. Dělnická třída vedená Komunistickou
stranou a socialistický stát poskytují přitom
všestrannou organizační, materiálovou, fi-
nanční, politickou a kádrovou pomoc druž-
stvům.
K § 50
V paragrafu 50 je vyjádřena zásada účasti
družstevníků na správě a řízení jejich druž-
stva a také všeho družstevního hnutí. Při ve-
dení družstev státními orgány (třeba zde není
vztah nadřízenosti a podřízenosti ve smyslu
řízení organizací ve státním socialistickém
sektoru) se plně uplatňuje zásada demokra-
tického centralismu, jednotnost při úpravě
zásadních otázek a rozmanité řešení podle
místních podmínek. To se projevuje např. ve
vzájemném vztahu Vzorových stanov a vlast-
ních stanov družstva.
K § 51
Jako základní metoda vedení družstev stát-
ními orgány je deklarována metoda přesvěd-
čování spojená s morálními a hmotnými pod-
něty (např. vyznamenáními). Ustanovení to-
hoto paragrafu sleduje také zábranu proti
případným byrokratickým zásahům státních
orgánů.
V odstavci 2 se zdůrazňuje, že výkonné or-
gány národních výborů zásadně nemohou na-
hradit pravomoc družstevních orgánů. Zvlášť
je zdůrazněno, že tyto orgány mohou ukládat
družstvu úkoly a povinnosti jen na podkladě
výslovného zmocnění právního předpisu, ni-
koliv tedy libovolně.
K §§ 52 a 53
V těchto ustanoveních se zdůrazňuje vý-
znam ekonomických opatření a soustavné od-
borné pomoci družstvům se strany státu,
státních orgánů a organizací.
K § 54
Celostátní sjezd družstev, okresní konfe-
rence družstev a různé aktivy nelze pokládat
za orgány družstev. Jde o cílevědomé zapo-
jování družstevníků do řízení družstevního
hnutí. Usnesení sjezdu a konferencí nejsou
sice pro družstva právně závazná, avšak hlu-
boce ovlivňují činnost družstev a mohou být
podkladem k usnesením členských schůzí, ji-
miž se stanou závaznými.
K § 55
Tento paragraf uvádí hlavní prostředky,
které mohou státní orgány uplatnit v rámci
24
výkonu dohledu na činnost družstva v zájmu
odstranění nedostatků.
Je to především forma přesvědčování spo-
jená s hospodářskými a morálními podněty,
tedy bez právních účinků. Lze však uplatnit
i prostředky s právními účinky, např. k plat-
nosti usnesení orgánů družstva se vyžaduje
v některých případech (právními předpisy
určených) schválení příslušným orgánem
státní správy. Příslušné předpisy určují po-
drobněji, z jakých důvodů lze schválení ode-
přít. Přirozeně tyto orgány nemohou schva-
lovat protiprávní rozhodnutí nebo opatření
družstva.
Pokud právní předpisy vyžadují k platnosti
usnesení nebo opatření družstva předběžného
souhlasu výkonného orgánu národního vý-
boru, je usnesení nebo opatření družstva bez
takového souhlasu bez právního účinku.
K § 56
Tento paragraf upravuje postup při nápravě
vadného usnesení nebo opatření družstva.
Vadné usnesení nebo opatření může být buď
protiprávní nebo nesprávné, tj. takové, které
sice neodporuje právním předpisům, ale je
pro rozvoj družstva nevýhodné, neboť nevy-
stihuje jeho ekonomické potřeby.
Při nápravě se uplatňuje na prvém místě
metoda přesvědčování. Jestliže však družstvo
přes veškeré přesvědčování nesjedná nápravu,
je výkonný orgán okresního národního výboru
oprávněn i povinen zastavit výkon protipráv-
ního (nikoliv tedy nesprávného) usnesení nebo
opatření družstva. Výkonný orgán okresního
národního výboru nemá však pravomoc vadné
usnesení nebo opatření družstva nahradit
svým rozhodnutím nebo je měnit. V takovém
případě usnesení nebo opatření družstva ne-
má však právní účinky. Po vyslovení rozhod-
nutí, jímž se výkon usnesení zastavuje, má
příslušný orgán vynaložit veškeré úsilí, aby
družstevníci sami změnili svoje protiprávní
usnesení nebo opatření.
K části desáté
K § 57
Rozhodnutí o zániku družstev vyhrazuje
zákon vzhledem k významu takového rozhod-
nutí radám okresních národních výborů a vy-
hrazuje bližší úpravu ministerstvu zeměděl-
ství v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
K části jedenácté
K §§ 58-60
Tato ustanovení jsou pouze rámcová a od-
kazují na prováděcí předpisy.
Ustanovením § 59 o tom, že družstevník
neodpovídá za závazky družstva, přejímá se
do zemědělsko družstevního práva obecná zá-
sada vyjádřená v § 20 občanského zákoníku.
Socialistický stát poskytoval a poskytuje
družstvům v zájmu jejich rozvoje a hospo-
dářského upevnění značnou pomoc, která má
zpravidla vliv i na výši pracovní jednotky.
Bylo by v rozporu s tímto zájmem státu, aby
na těchto výhodách, vyjadřovaných ve výši
pracovní jednotky, se podílel i ten, kdo svým
postojem k socialisaci vesnice dal najevo, že
těchto výhod není hoden. Proto zákon stanoví,
že v takovém případě je povinen družstevník
vrátit to, co dostával v posledních třech le-
tech svého členství na odměnách za pracovní
jednotky více, než mu skutečně patřilo.
V Praze dne 26. června 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr zemědělství a lesního hospodářství:
Štrougal v. r.
KNT 1 - 3207-59