14
II. Část zvláštní
K§2
Nová organizace výchovy dorostu k povo-
lání v učebním poměru se bude vztahovat na
dorost, který se pro povolání nepřipravuje ji-
ným způsobem. Půjde tu především o dorost,
který ukončil povinnou školní docházku a ne-
pokračuje ve studiu na výběrových odborných
školách nebo ve výběrových ročnících jede-
náctileté střední školy. Výchova v učebním
poměru se však může vztahovat i na tento
dorost, pokud podmínky pro výchovu v učeb-
ním poměru budou toto vzdělání předpoklá-
dat. Počítá se s tím, že postupně všechen do-
rost, který se pro povolání nepřipravuje líným
způsobem se bude vychovávat v učebním po-
měru. Pouze dorost, který má konat práce
nevyžadující žádné odborné výchovy (jedno-
duché pomocné práce), bude nadále vstupovat
přímo do pracovního poměru. Tak se postupně
také zčásti vyřeší úkol přezkoumat možnost
účelné úpravy dalšího vzdělání a výchovy
mládeže přijímané do pracovního poměru
mimo evidenční stav dělníků. Do doby, než
bude nová organizace výchovy dorostu podle
tohoto zákona uvedena důsledně v život, bude
se přechodně připouštět také výchova k po-
volání v pracovním poměru.
Ustanovení zákona se budou vztahovat také
na výchovu k povolání mládeže vyžadující
zvláštní péče a ve výchovnách dorostu, pokud
se tato výchova bude provádět v učebním po-
měru.
Nová soustava učebních oborů přihlédne
více než dosud ke struktuře výroby, dopravy
a služeb a nahradí dosavadní izolované a po-
měrně úzce specializované učební obory, které
nevyhovují potřebám jednotlivých odvětví ná-
rodního hospodářství. Nová soustava učebních
oborů bude slučovat celou řadu dosud navzá-
jem, oddělených učebních oborů. Tím bude též
umožněno spojit výchovu pro více nyní samo-
statných učebních oborů jak po stránce
odborného výcviku tak i odborné teorie, což
se projeví nejen v univerzálnějších znalostech
učňů a na jejich vyšší odborné zdatnosti, ale
i v lepším využití učitelských sil a zařízení
pro výchovu učňů. Zároveň se dosáhne toho,
že místo několika učebních plánů, osnov,
učebnic a dalších vyučovacích prostředků
bude vytvořen jeden podklad a jedna po-
můcka. Specializace v povolání bude prová-
děna postupně v pozdějších fázích učebního
poměru. Tím bude vyřešen požadavek specia-
lizace se současnou univerzálností základního
odborného vzdělání, která umožňuje přechod
na různé speciální povolání. Tento přechod
si často vynucuje změna výrobního programu
podniku, popřípadě zavedení nových výrob-
ních způsobů.
Učební poměr bude trvat zpravidla 3 roky.
Výchova v učebním poměru bude mít tyto
složky: odborný výcvik, vyučování odborným
předmětům, vyučování všeobecně vzděláva-
cím předmětům, popřípadě též mimoškolní a
mimopracovní výchovu Počítá se s tím, že do
mimoškolní a mimopracovní výchovy učňů se
v daleko větším měřítku zapojí orgány odbo-
rové organizace a Československého svazu
mládeže, jak jim bylo doporučeno usnesením
vlády ze dne 31. července 1957 č. 788, a to jak
v odborných učilištích zřizovaných a spravo-
vaných podniky jako výchovné celky, tak
v případech, kdy odborná učiliště výchovné
celky tvořit nebudou. Odborný výcvik a vy-
učování odborným a všeobecně vzdělávacím
předmětům jsou bezplatné a náklady s nimi
spojené se hradí z prostředků podniků nebo
z rozpočtu. Mimoškolní a mimopracovní vý-
chova nebude proto vždy bezplatná. Ubytování
a stravování bude učňům poskytováno zá-
sadně za úplatu a bude upraveno zvláštními
předpisy.
Obsah, rozsah a způsob odborného výcviku
a vyučování odborným a všeobecně vzděláva-
cím předmětům budou stanoveny podle ná-
ročnosti učebních oborů. V souvislosti s tím
budou vyřešeny otázky skupinového a indivi-
duálního odborného výcviku. Na individuální
odborný výcvik, prováděný přímo na praco-
višti, bylo dosud neprávem pohlíženo jako na
méněcennou a překonanou formu. Bude uplat-
něna zásada, že skupinový odborný výcvik
bude zachován všude tam, kde má své před-
nosti, a že naopak i v odborných učilištích
organizovaných jako výchovné celky bude za-
veden výcvik individuální na vhodných praco-
vištích podniku všude, kde to bude účelné.
Vyučování odborným předmětům má dát
spolehlivý vědomostní základ pro ovládnutí
zvoleného povolání a mimo to vytvořit zá-
kladnu pro další rozvoj odborných znalostí
pracovníka po začlenění do pracovního pro-
cesu. Poněvadž se předpokládá, že pracovník
bude činným ve svém oboru 35-40 roků, bě-
hem kterých nastane v jeho oboru další roz-
voj, jemuž se musí přizpůsobit, bude obsah
i rozsah odborné teorie volen v podstatě větší,
než by odpovídalo současným nárokům na vý-
kon příslušného povolání.
Účelem mimoškolní a mimopracovní vý-
chovy je naučit učně využívat volných chvil
k dalšímu vzdělání, pěstovat vhodné sporty a
zábavy a vést je k tomu, aby si osvojili cho-
15
vání potřebné ve společenském styku. Mimo-
školní a mimopracovní výchova učňů se bude
rozvíjet zpravidla v zájmových kroužcích. Ne-
bude pojata do učebních plánů a učebních
osnov a bude upravena směrnicemi minister-
stva školství a kultury, vydanými v dohodě
s příslušnými ústředními úřady a orgány.
K§3
Učební poměr je zvláštní druhem pracov-
ního poměru. Jeho podstatou není výkon práce
za mzdu, protože vykonávaná práce je v něm
jen prostředkem k dosažení vědomostí a do-
vedností potřebných k výkonu povolání, pro
které je učeň vychováván.
Z povahy učebního poměru vyplývá nutnost
spolupůsobení zákonného zástupce při sjed-
nání, změně a rozvázání učebního poměru.
Z druhé strany se požaduje, aby účetní
smlouvu uzavíraly podniky, které podle plánu
rozmisťování dorostu mohou učně přijímat.
Aby se předešlo zbytečným sporům o ob-
sahu učební smlouvy, stanoví se náležitosti,
které učební smlouva musí obsahovat (§ 3
odst. 3). Bez těchto náležitostí je učební
smlouva neplatná. Oproti tomu učební smlou-
va, která postrádá některou z náležitostí
uvedených v § 3 odst. 4, neplatná není.
K § 4
Den vzniku učebního poměru je třeba od-
lišit ode dne uzavření učební smlouvy, což je
odůvodněno zřeteli náborovými, zejména
s ohledem na preferované učební obory.
K §§ 5-7
§§ 5 a 6 stanoví povinnosti podniků, jejichž
úkolem je vychovat
v učebním poměru ideově
vyspělé a odborně zdatné pracovníky, kteří
budou tvořit novou směnu dělnické třídy.
V zájmu výchovy učně se výslovně stanoví,
že podnik, který s učněm uzavřel učební
smlouvu a nemá možnost výchovu zajistit ve
svých zařízeních, je povinen ji zabezpečit
v jiném podniku. Tento jiný podnik pak ze
zákona přejímá povinnosti, které by jinak
musel plnit podnik, který uzavřel učební
smlouvu. Z povahy věci vyplývá, že povin-
nostem podniku odpovídají práva učně a na-
opak. Povinnosti podniků a učňů nejsou sta-
noveny vyčerpávajícím způsobem. Z povahy
učebního poměru vyplývají i některé další
povinnosti podniku a učně. Půjde tu např.
o povinnost podniku vést učně k osobnímu
spoření nebo o povinnosti učně podrobit se
předepsaným lékařským prohlídkám apod.
Důležité úkoly, které mají v našem lidově
demokratickém zřízení společenské organi-
zace při výchově socialistického člověka, do-
cházejí výrazu na poli výchovy učňů tím, že
se podnikům ukládá postupovat při výchově
učňů v nejužší spolupráci s jejich orgány.
Půjde tu nejen o orgány odborové organizace
a Československého svazu mládeže, ale
i Svazarmu, dobrovolné sportovní organizace
apod.
Zdůrazňuje se též povinnost podniků postu-
povat při řešení všech důležitých otázek týka-
jících se učňů a učebního poměru v součin-
nosti s orgány odborové organizace podle pří-
slušných předpisů platných pro pracovní po-
měry zaměstnanců. Půjde tu zejména o sou-
činnost při sjednávání, změně a skončení
učebního poměru, při závěrečných učňovských
zkouškách, při řešení otázek finančního a
hmotného zabezpečení, bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a při řešení dalších otázek.
K §§ 8-10
Návrh zákona pamatuje na všechny v úvahu
přicházející důvody změn učebního poměru.
Tyto důvody se mohou vyskytnout jak na
straně podniku, tak i na straně učně. Na stra-
ně podniku může jít zejména o zrušení, deli-
mitaci a jiné organizační změny, které se
promítnou ve svých důsledcích i do učebních
poměrů, které podnik sjednal. V zájmu
ochrany učně nejsou takové organizační změ-
ny nebo zrušení podniku důvodem k výpovědi
učebního poměru ze strany podniku. Návrh zá-
kona proto stanoví v zájmu a zachování učeb-
ního poměru, že v případech podstatné orga-
nizační změny nebo zrušení podniku určí jeho
nadřízený orgán, který podnik se stává ze zá-
kona smluvní stranou místo podniku, se kte-
rým byla učební smlouva uzavřena. Půjde zde
zpravidla o převod velkého počtu učňů. Při
menších organizačních změnách zajistí pokra-
čování výchovy učně podnik dohodou s jiným
podnikem. Také v těchto případech se nový
podnik stává ze zákona smluvní stranou.
I když se k této změně nevyžaduje souhlasu
učně, popřípadě jeho zákonného zástupce, je
nutné s nimi jednat, neboť jak nadřízený
orgán podniku tak i podnik musí též přihlížet
k oprávněným zájmům učně. Nebude-li však
učeň moci dokončit učební poměr u nového
podniku ze závažných důvodů, bude moci
podle § 12 odst. 2 vypovědět učební poměr.
Orgán nadřízený podniku, s nímž byla učební
smlouva uzavřena, může se také dohodnout
s nadřízeným orgánem jiného podniku o tom,
že učňové dokončí učební poměr u tohoto
jiného podniku.
16
V zájmu dokončení výchovy učňů se pama-
tuje též na případy, kdy podnik zavlní skon-
čení učebního poměru Takový podnik je povi-
nen postarat se o to, aby výchova učně mohla
být dokončena v jiném podniku. Jelikož na do-
končení výchovy učně je i veřejný zájem,
ukládá se podniku, aby při umisťování učně
spolupracoval s výkonným orgánem okresního
národní výboru. Zpravidla tu půjde o indivi-
duální případy.
Závažným důvodem pro změnu učebního
poměru může být zdravotní stav učně, reorga-
nizace podniku nebo změny výrobních progra-
mů. Zdůrazňuje se, že ke změně učebního
oboru může dojít jen dohodou mezi smluvními
stranami. Jelikož jde o změnu učební smlouvy,
musí být dohoda písemná; nepožaduje se však,
aby byla učiněna přímo ve smlouvě, nýbrž je
možno ji sjednat jako písemný dodatek ke
smlouvě. Tato změna učební smlouvy vyžaduje
samozřejmě i součinnosti zákonného zástupce
učně (§ 3 odst. 2 a 3).
K prodloužení doby učebního poměru dojde
tehdy, kdy pro nemoc, úraz nebo i vazbu ne-
mohl učeň plnit povinnosti, které pro něj vy-
plývají z učebního poměru. Jelikož jde o změ-
nu učební smlouvy, vyžaduje se písemné
formy a součinnosti zákonného zástupce učně
(§ 3 odst. 2 a 3).
K §§ 11-16
Úprava skončení učebního poměru vychází
jednak z potřeby zajistit oprávněné zřetele
národního hospodářství a zároveň zajistit
učňům, aby dosáhli odborné způsobilosti v po-
volání, pro které jsou vychováváni v učebním
poměru. Typickým případem skončení učební-
ho poměru bude skončení úspěšným vykoná-
ním závěrečné učňovské zkoušky. Závěrečné
učňovské zkoušky budou konány ke konci
doby učebního poměru. Vykonal-li učeň
s úspěchem závěrečnou učňovskou zkoušku,
stane se dělníkem s kvalifikací, kterou zkouš-
kou osvědčil. Není tedy v takovém případě
rozhodující, že doba učebního poměru by podle
okolností ještě trvala, kdyby tu nedošlo k vy-
konání závěrečné učňovské zkoušky. Jestliže
učeň na konci doby učebního poměru zkoušku
nekonal pro nemoc nebo jinou důležitou pře-
kážku, anebo zkoušku sice konal, ale s úspě-
chem nevykonal, končí jeho učební poměr
uplynutím stanovené doby učebního poměru.
Během doby učebního poměru může dojít
k jeho skončení výpovědí nebo předčasným
vystoupením z učebního poměru. Návrh vy-
chází ze zkušeností získaných s dosavadní
úpravou a i nadále nepřipouští skončení učeb-
ního poměru dohodou smluvních stran.
Nezpůsobilost k výkonu povolání může
vzniknout po úraze (invalidita) nebo v důsled-
ku choroby, která učni znemožní výkon urči-
tého povolání (tuberkulóza nebo bacilonosič-
ství v potravinářském průmyslu). Zaviněného
a opětovného neplnění povinností učně má
podnik používat jako důvodu k výpovědi jen
v nejkrajnějších případech, když veškerá
snaha po nápravě učně byla bezvýsledná a jeho
chování narušuje kolektiv učňů. Návrh nepři-
pouští předčasně propuštění učně z učebního
poměru, neboť vzhledem k výchovné povaze
učebního poměru lze vždy vystačit s řádnou
výpovědí.
O podstatné porušení povinností podniku
půjde, když podnik soustavně učni znemožňuje
návštěvu vyučování nebo zaměstnává učně
pracemi, které neodpovídají učebním osnovám.
Závažným rodinným důvodem bude změna
bydliště rodičů učně apod.
Péče státu o zdravý vývoj dorostu dochází
výrazu i v tom, že se učňům přiznává právo
předčasně vystoupit z učebního poměru v pří-
padech, kdy další setrvání v něm by mohlo
vážně ohrozit jejich zdraví. Ohrožení zdraví
musí být prokázáno.
Ve všech případech, kdy dojde ke skončení
učebního poměru jinak než vykonáním závě-
rečné učňovské zkoušky nebo uplynutím doby
učebního poměru, je třeba zajistit, aby orgány
školské správy se o tom dověděly. Jde o to,
že skončení učebních poměrů se může projevit
i v rozmístění zařízení pro výchovu učňů.
O pouhé vyrozumění půjde, došlo-li ke skon-
čení učebního poměru předčasným vystoupe-
ním. Stanovisko orgánů školské správy pak
bude požadováno tehdy, má-li dojít ke skon-
čení učebního poměru z důvodů tkvících v po-
rušování povinností učně. Výkonné orgány
národních výborů, které jsou povolány k udě-
lení souhlasu k rozvázání učebního poměru,
dostanou v tomto směru potřebné pokyny.
Půjde o vnitřní záležitost orgánů národních
výborů, aniž by bylo požadováno, aby podniky
samy vyrozumění, popřípadě stanovisko orgá-
nů školské správy vyžadovaly.
Ve všech případech, kdy bude uzavřena
učební smlouva pro tentýž nebo příbuzný
učební obor po skončení učebního poměru
výpovědí nebo předčasným vystoupením
z učebního poměru, se učni započte v zájmu
dokončení jeho výchovy do doby nového učeb-
ního poměru doba strávená v předchozím
učebním poměru. Lze tak učinit proto, že u
příbuzných učebních oborů požadované zá-
kladní vědomosti a dovednosti jsou shodné
nebo málo odlišné. Totéž přichází v úvahu
v některých případech změn učebního oboru.
17
Návrh umožňuje, aby do doby učebního pomě-
ru byly započítány i doby výchovy k povolání
mimo učební poměr. Takové případy jsou
praktické kupř. ve výchovnách dorostu.
Nová organizace výchovy dorostu k povolání
vychází ze zásady, že podniky si budou vycho-
vávat učně pro vlastní potřebu a že ponesou
náklady s výchovou spojené. Podniky budou
mít proto samy zájem na setrvání učně v pod-
niku po vyučení. Nadto návrh stanoví povin-
nost podniku sjednat s učněm v každém pří-
padě skončení učebního poměru, s výjimkou
případů řešených podle § 8 odst. 2, pracovní
poměr. V této souvislosti návrh zavádí právní
domněnku, že pracovní poměr se považuje za
sjednaný též tehdy, pokračuje-li učeň s vě-
domím podniku ve výkonu prací. Přitom pa-
matuje návrh na případy, kdy podnik bude
moci sjednání pracovního poměru odmítnout.
Počítá se s tím, že takové případy budou jen
výjimečné.
Povinnost podniku zaměstnávat mladistvé-
ho po skončení učebního poměru dopadá i na
ty případy, kdy ke skončení došlo vinou učně.
Účelem tohoto ustanovení je též omezit co
nejvíce fluktuaci mladistvých, která nikterak
nepřispívá k jejich výchově v uvědomělé pra-
covníky. Ponechání mladistvých v již známém
prostředí a výchovný vliv tohoto prostředí
může jim pomoci k nápravě jejich nedostatků,
neboť u mladistvých bývá většina provinění
způsobena nerozvážností. Naopak však za zá-
važný důvod, z kterého by podnik mohl odmít-
nout sjednání pracovního poměru, může být
považována okolnost, že setrvám učně v pod-
niku by mohlo narušit kolektiv ostatních učňů.
I když se nestanoví povinnost učně po zá-
niku učebního poměru uzavřít pracovní
smlouvu s podnikem, kde se vyučil, předpo-
kládá se, že až na nepatrné výjimky zpravidla
v podniku zůstane. Bude ovšem záležet pře-
devším na podniku samém, aby pro mladistvě
vytvářel příznivé podmínky a docílil tak toho,
aby mladiství měli sami zájem v podniku se-
trvat. Možnost převzetí závazků učni, že po
zániku učebního poměru uzavřou s podnikem
pracovní smlouvu, není touto úpravou vylou-
čena.
Ustanovení o povinnosti podniku sjednat
pracovní poměr s učněm po skončení učeb-
ního poměru nemohou být vztažena na výrobní
družstva a jednotná zemědělská družstva, po-
něvadž z povahy věci vyplývá, že v těchto pří-
padech může jít po skončení učebního poměru
jen o poměr členský. Tím zůstává nedotčena
zásada, že i tato družstva si vychovávají učně
především pro vlastní potřebu.
K § 17
Ustanovením tohoto paragrafu se nově
upravuje nakládání s odměnou za práci učňů.
Podle § 12 odst. 2 obč. zák. mohl s odměnou
za práci nakládat nejen mladistvý v pracovním
poměru starší než 15 let, ale protože učební
poměr se považuje za zvláštní druh poměru
pracovního, též učeň starší než 15 let. Vzhle-
dem k výchovné povaze učebního poměru,
který je tímto návrhem zvláště zdůrazňován,
zavádí se u nezletilého učně nově přivolení
jeho zákonného zástupce k nakládání s odmě-
nou za práci. Tato úprava je v plném souladu
s požadavky pracujících, kteří poukazovali na
to, že by i v tomto směru měl být posílen vý-
chovný vliv rodiny. Návrh nestanoví formu
tohoto přivolení. Zpravidla se však přivolení
projeví při uzavírání učebních smluv, v nichž
bude stanoveno, jaké částky z odměny učně
bude použito na úhradu nákladů spojených
s jeho stravováním, popřípadě ubytováním, a
jaká částka se učni ponechává k jeho volné
dispozici.
K §§ 18-23
Dosažené vědomosti a dovednosti osvědčí
učeň závěrečnou učňovskou zkouškou. Úspěš-
né vykonání této zkoušky se osvědčuje výuč-
ním listem, v němž bude vyznačena též dosa-
žená kvalifikace.
Závěrečné učňovské zkoušky budou organi-
zovat podniky a provádět je zkušební komise.
Prováděcími předpisy bude organizování uč-
ňovských zkoušek v souladu s požadavky
vhodnosti, účelnosti a úspornosti upraveno
podle organizace výchovy učňů. V komisích
budou zpravidla zástupci podniku, zástupci
učňovských škol, odborové organizace a Čes-
koslovenského svazu mládeže. Prováděcí
předpisy o závěrečných učňovských zkouškách
upraví též způsob uchovávání písemností, kte-
ré jsou podkladem pro vydávání výučních
listů.
Návrh pamatuje také na učně, jejichž učeb-
ní poměr skončil výpovědí nebo předčasným
vystoupením z učebního poměru anebo uply-
nutím doby učebního poměru bez úspěšného
vykonání závěrečné učňovské zkoušky. Tito
učni obdrží potvrzení o tom, po jakou dobu
a pro který učební obor byli v učebním poměru
vychováváni. V této souvislosti se podnikům
ukládá povinnost umožnit učňům, kteří absol-
vovali učební poměr, aniž vykonali závěrečnou
učňovskou zkoušku, doplnit si požadované vě-
domosti a dovednosti.
Aby se vyšlo vstříc snaze pracujících o zvy-
šování kvalifikace, umožňuje se jim i nadále
vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku, i
18
když neprošli výchovou v učebním poměru.
Prováděcí předpis stanoví, za jakých podmí-
nek mohou být takové osoby k závěrečné
učňovské zkoušce připuštěny, zejména po
jakou dobu musí konat práce v oboru, z něhož
chtějí zkoušku vykonat.
K §§ 24 a 25
Výchova učňů bude prováděna v odborných
učilištích. Organizace odborných učilišť ne-
bude jednotná a bude přizpůsobena tomu, aby
výchova učňů mohla být prováděna v úzkém
spojení s výrobou a v souladu s možnostmi a
podmínkami podniků i v souladu s požadavky
kladenými na výchovu učňů.
Bude-li podnik mít podmínky k tomu, aby
v jeho zařízeních byla plně zabezpečena vý-
chova učňů ve všech jejích složkách, zřídí
odborné učiliště, v němž se bude provádět
odborný výcvik učňů, učni budou vyučováni
odborným a všeobecně vzdělávacím předmě-
tům a bude se jim poskytovat mimoškolní
a mimopracovní výchova, popřípadě za podmí-
nek stanovených zvláštními předpisy též uby-
tování a stravování. Takové odborné učiliště
bude tvořit výchovný celek a bude zřizováno
a spravováno podnikem.
Odborné učiliště, které bude tvořit výchovný
celek, bude řídit vedoucí ustanovený ředitelem
podniku v dohodě s výkonným orgánem pří-
slušného národního výboru a po projednání se
závodním výborem odborového svazu. Dohoda
o ustanovení vedoucího se požaduje proto, že
učitelé odborných a všeobecně vzdělávacích
předmětů jsou státními zaměstnanci a že
jejich osobním úřadem je příslušný výkonný
orgán okresního, městského nebo místního
národního výboru, a pokud jde o výchovu učňů
v zemědělství a lesním hospodářství, příslušný
výkonný orgán krajského národního výboru.
Nebude-li mít podnik podmínky, popřípadě
nebude-li z jiných důvodů účelné, aby podnik
zřídil a spravoval odborné učiliště jako vý-
chovný celek, bude podnik učňům poskytovat
odborný výcvik, popřípadě mimopracovní vý-
chovu v učňovských střediscích nebo na vhod-
ných pracovištích, a vyučování těchto učňů
odborným a všeobecně vzdělávacím předmě-
tům bude zabezpečeno v učňovských školách
zřizovaných výkonnými orgány příslušných
národních výborů, nebo v odborném učilišti
jiného podniku. Učňovská střediska budou
zřizovat a spravovat podniky. Zřízení učňov-
ského střediska bude účelné kupř. tehdy,
bude-li mít podnik větší počet učňů téhož
nebo různých učebních oborů, kteří budou vy-
chováváni skupinově, učňům bude poskytovat
mimopracovní výchovu a učni budou v zařízení
podniku popřípadě ubytováni a stravováni,
kdy však nebude účelné v podniku vytvořit
výchovný celek ve smyslu § 24 odst 2. I v pří-
padech, kdy nebude odborné učiliště tvořit
výchovný celek, je pojmově jediným zařízením
pro výchovu učňů. Ustanovení § 24 odst. 2 a 3
upravují pouze jeho různé formy. Odbornými
učilišti ve smyslu tohoto návrhu jsou též zaří-
zení státní správy, pokud v nich je vychováván
dorost v učebním poměru.
Podniky budou učně vychovávat především
pro vlastní potřebu. Aby však byl zabezpečen
příliv mladých dělníků i do podniků, které ne-
budou samy mít vhodné podmínky pro výcho-
vu učňů, budou tyto učně pro ně musit
vychovat podniky jiné. Proto podniky, které
nebudou mít podmínky ani k provádění odbor-
ného výcviku učňů, budou povinný se postarat
o výchovu učňů v jiných podnicích. Takováto
organizace výchovy učňů se bude opírat o do-
hodu zúčastněných podniků. V úvahu přichá-
zející případy budou výjimečné kupř. u někte-
rých učebních oborů pro službu spojů.
Politická odpovědnost za výchovu učňů
v zařízeních podniku je zdůrazňována tím, že
za tuto výchovu odpovídá ředitel podniku. Na
jeho odpovědnosti nemění nic skutečnost, že
v některých případech bude výchova učňů
podřízena jedinému vedoucímu, který bude též
zpravidla přímo podřízen řediteli podniku a
jemu odpověden za svou činnost. Odpovědnost
ředitele podniku nebude dotčena ani v pří-
padě, přenese-li z důvodů účelnosti na ředitele
závodů svá práva a povinnosti, která mu jinak
při výchově učňů příslušejí.
K § 26
Síť odborných učilišť zřizovaných a spravo-
vaných podniky jako výchovné celky, učňov-
ských středisek a učňovských škol zřizova-
ných a spravovaných výkonnými orgány pří-
slušných národních výborů stanoví a upravuje
ministerstvo školství a kultury v souladu se
státním plánem rozvoje národního hospodář-
ství podle návrhů rad příslušných národních
výborů a v dohodě s příslušnými ústředními
úřady a orgány, které návrh projednají
s ústředními výbory odborových svazů. Přitom
bude dbáno toho, aby tato zařízení pro výcho-
vu učňů byla organizována a rozmístěna tak,
aby bylo možno dosáhnout požadovaných vý-
sledků ve výchově učňů a aby zároveň náklady
na výchovu učňů nepřesahovaly nezbytnou
míru. Podniky nebo příslušné výkonné orgány
národních výborů zřizují nebo ruší tato zaří-
zení na podkladě stanovené sítě.
Zařízení, která dne 1. dubna 1957 sloužila
nebo byla určena k výchově žáků učilišť stát-
19
nich pracovních záloh a učňů v dosavadních
učňovských školách, se zásadně zachovávají
svému účelu a použije se jich k zřízení odbor-
ných učilišť podle tohoto návrhu. Při úpravách
sítě odborných učilišť jich bude použito tak,
aby tomuto účelu mohla co nejúčelněji a nej-
hospodárněji sloužit. Odchylky od stanove-
ného způsobu použití stanoví ministerstvo
školství a kultury, pokud jde o zařízení v obo-
ru jeho působnosti. Zařízení podniků podříze-
ných jiným ústředním úřadům nebo orgánům,
která tomuto účelu dne 1. dubna 1957 sloužila
nebo k němu byla určena, mohou být použita
k jinému účelu jen na základě dohody minis-
terstva školství a kultury a tohoto ústřed-
ního úřadu nebo orgánu.
Návrh zmocňuje k provedení decentralizace
jak pokud jde o stanovení a úpravy sítě, tak
pokud jde o rozhodování o účelovém určení
zařízení. Provedením decentralizace bude i na
těchto úsecích prohloubena a rozšířena pravo-
moc a odpovědnost výkonných orgánů národ-
ních výborů a podniků.
K § 27
Učitelé odborných učilišť zřizovaných a
spravovaných podniky jako výchovné celky a
ředitelé, učitelé, vychovatelé a ostatní zaměst-
nanci v učňovských školách zřizovaných a
spravovaných výkonnými orgány příslušných
národních výborů jsou státními zaměstnanci
a jsou ve stavu zaměstnanců zařízení spravo-
vaných odbory školství a kultury rad okres-
ních, městských nebo místních národních vý-
borů, a pokud jde o výchovu učňů v zeměděl-
ství a lesním hospodářství, ve stavu odborů
zemědělství a lesního hospodářství rad kraj-
ských národních výborů. Uvedené orgány ná-
rodních výborů jsou též jejich osobním úřa-
dem. Ostatní zaměstnanci působící při výchově
učňů v odborných učilištích zřizovaných a
spravovaných podniky jako výchovné celky,
v učňovských střediscích a na pracovištích
v provozovnách podniku jsou zaměstnanci
podniků. V případech, kdy podniky zřídí od-
borná učiliště jako výchovné celky, ustanoví
osobní úřad učitele k výkonu práce do těchto
učilišť. Pracovním řádem budou upraveny
vztahy těchto učitelů k orgánům podniku,
jakož i pravomoc orgánů podniku vůči nim.
Pracovní řád bude vydán v dohodě s přísluš-
nými ústředními úřady a orgány.
Úroveň i výsledky výchovy učňů jsou do
značné míry odvislé též od kvalifikace učitelů
i ostatních výchovných pracovníků. Minister-
stvo školství a kultury bude přímo nebo pro-
střednictvím podřízených výkonných orgánů
národních výborů organizovat a řídit další
vzdělávání výchovných pracovníků, kteří jsou
ve stavu zaměstnanců těchto orgánů, a bude
koordinovat a v zásadách řídit další vzdělávání
ostatních výchovných pracovníků působících
při výchově učňů. V rámci zásad stanovených
ministerstvem školství a kultury budou pří-
slušné ústřední úřady a orgány organizovat a
řídit v oboru své působnosti další vzdělávání
výchovných pracovníků působících při výchově
učňů, v zařízeních podniků, popřípadě výkon-
ných orgánů národních výborů.
K § 28
Při výchově učňů budou hrát důležitou
úlohu národní výbory jako orgány státní moci
a jejich výkonné orgány jako orgány státní
správy. Budou se starat o to, aby v jejích
obvodech byly vytvářeny co nejpříznivější
podmínky pro výchovu učňů a aby výchova
učňů byla organizována co nejúčelněji a nej-
hospodárněji a přitom vykazovala nejlepší vý-
sledky. Národní výbory a jejich výkonné orgá-
ny budou kupř. navrhovat síť odborných učilišť
a po provedení decentralizace spolu s podniky
ji stanovit a měnit, budou mít ve stavu za-
městnanců všechny učitele odborných i vše-
obecně vzdělávacích předmětů, budou zřizovat
a spravovat učňovské školy a vyučování tu
přímo organizovat a řídit. Při výchově učňů
pro místní hospodářství pak budou vykonávat
působnost, která jinak přísluší ústředním úřa-
dům a orgánům. Národní výbory a jejich vý-
konné orgány budou též vykonávat důležité
funkce kontrolní. Budou výchovu učňů kon-
trolovat formou státního dozoru ve všech za-
řízeních, v nichž budou učni vychováváni,
a vedle toho provádět kontrolu i jinými svými
orgány.
K §§ 29-31
V nové organizaci výchovy učňů se minis-
terstvu školství a kultury svěřuje úkol v zá-
sadách organizovat a ideově a metodicky řídit
výchovu učňů v celém národním hospodářství
a tuto výchovu koordinovat a kontrolovat.
Ministerstvo školství a kultury bude určo-
vat pro organizaci výchovy učňů zásady, je-
jichž účelem bude zabezpečit jednotná organi-
zační hlediska ve věcech společných všem
resortům, v jejichž oboru působnosti se vy-
chovávají učni. Koordinační funkce minister-
stva školství a kultury se projeví v péči o jed-
notné řízení výchovy učňů ve všech resortech,
a to rovněž ve věcech všem resortům společ-
ných. Metodické řízení ministerstva školství
a kultury se bude vztahovat na všechny složky
výchovy učňů. V této souvislosti bude minis-
terstvo školství a kultury zejména schvalo-
vat a vydávat plány a učební osnovy navržené