Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
273
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958
o výchově dorostu k povolání v učebním poměru
(učňovský zákon)
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je upravit organizaci,
řízení a provádění výchovy dorostu k povolání
v učebním poměru tak, aby pro socialistickou
společnost byli vychováváni třídně uvědo-
mělí, ideově vyspělí a odborně zdatní pra-
covníci schopní ovládnout nejnovější tech-
niku a pokrokové pracovní metody.
§ 2
Výchova v učebním poměru
V učebním poměru se dostává dorostu
odborného a všeobecného vzdělání v rozsahu
stanoveném učebními plány a učebními osno-
vami, popřípadě též mimoškolní a mimopra-
covní výchovy. Odborným vzděláním se ro-
zumí odborný výcvik a vyučování odborným
předmětům. Odborné a všeobecné vzdělání
učňů je bezplatné.
2
Oddíl první
Učební poměr
§ 3
Učební smlouva
(1) Učební poměr se sjednává učební smlou-
vou, kterou uzavírá podnik a učeň.
(2) Nezletilý učeň starší než patnáct let po-
třebuje k sjednání učebního poměru, k jeho
změně a k jeho rozvázání přivolení svého zá-
konného zástupce; za učně mladšího než pat-
náct let jedná jeho zákonný zástupce.
(3) Učební smlouva musí být uzavřena pí-
semně a obsahovat ustanovení o učebním
oboru, v kterém se má učeň vychovávat,
o místě, kde bude výchova prováděna, o době
učebního poměru, den nástupu do učebního
poměru a podpisy smluvních stran.
(4) Učební smlouva má obsahovat ustano-
vení o finančním a hmotném zabezpečení
učně, jakož i další povinnosti smluvních stran.
(5) Při sjednání učebního poměru nelze
sjednat zkušební dobu.
§ 4
Vznik učebního poměru
Učební poměr vzniká dnem stanoveným
v učební smlouvě pro nástup učně do učeb-
ního poměru.
Povinnosti podniku
§ 5
(1) Podnik je povinen zejména
a) zabezpečit odborné a všeobecné vzdělání
učně v rozsahu stanoveném učebními
plány a učebními osnovami, popřípadě též
mimoškolní a mimopracovní výchovu,
b) vést učně k uvědomělé a dobrovolné pra-
covní kázni, k socialistickému poměru
k práci a k socialistickému vlastnictví,
k dosahování co největší hospodárnosti a
úspornosti a k soudružské spolupráci,
c) věnovat zvláštní péči zdravému vývoji
učně, zvláště bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci, jakož i jeho výchově k bezpečné
a zdravotně nezávadné práci,
d) vytvářet podmínky pro rozvíjení schop-
ností a iniciativy učně a vést ho k tomu,
aby si osvojovat novou techniku a pokro-
kové pracovní metody,
3
e) zaměstnávat učně pouze pracemi v souladu
s učebními plány a učebními osnovami a
dodržovat předpisy o zaměstnávání mla-
distvých,
f) poskytovat učni finanční a hmotné zabez-
pečení podle zvláštních předpisů.
(2) Jestliže podnik, který uzavřel učební
smlouvu, zabezpečil výchovu učně v jiném
podniku (§ 24 odst. 4), plní povinnosti podle
odstavce 1 podnik, který výchovu provádí.
§ 6
Podnik je povinen při výchově učňů úzce
spolupracovat s příslušnými orgány společen-
ských organizací, zejména s orgány Revoluč-
ního odborového hnutí a Československého
svazu mládeže, jakož i řešit všechny důležité
otázky týkající se učňů a učebního poměru
v součinnosti se závodním výborem odboro-
vého svazu podle předpisů platných pro za-
městnance a jejich pracovní poměry.
Povinnosti učně
§ 7
Učeň je povinen zejména
a) svědomitě a vytrvale se učit, osvojovat si
vědomosti a dovednosti učebního oboru,
v kterém je vychováván, a osvojovat si no-
vou techniku a pokrokové pracovní me-
tody,
b) dodržovat pracovní kázeň, plnit pokyny
výchovných pracovníků a chránit socialis-
tické vlastnictví, zvláště zacházet šetrně
s materiálem, stroji a nástroji,
c) dodržovat předpisy o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci,
d) dodržovat předpisy o zachování státního,
hospodářského a služebního tajemství,
e) podrobit se předepsaným zkouškám.
Změny učebního poměru
§ 8
Změna podniku
(1) Nemůže-li podnik nadále plnit povinnosti
z učebního poměru proto, že má dojít k pod-
statným organizačním změnám nebo k zrušení
podniku, určí jeho nadřízený orgán jiný pod-
nik, který vstoupl do práv a povinností dosa-
vadního podniku vyplývajících z učebního po-
měru; nemůže-li podnik nadále plnit povin-
nosti z učebního poměru z jiných závažných
4
důvodů, je podnik povinen zajistit pokračo-
vání výchovy učňů v jiném podniku, který
vstoupí do práv a povinností dosavadního pod-
niku.
(2) Dojde-li ke skončení učebního poměru
z důvodů, který zavinil podnik, je podnik po-
vinen ve spolupráci s výkonným orgánem
okresního národního výboru umístit učně na
jeho žádost do jiného podniku, který s učněm
uzavře učební smlouvu na zbytek doby učeb-
ního poměru pro tentýž nebo příbuzný učební
obor.
(3) Při opatření podle předchozích odstavců
je třeba přihlédnout k zajištění rádného po-
kračování výchovy učně, k jeho oprávněným
zájmům a k potřebám státního plánu rozvoje
národního hospodářství.
§ 9
Změna učebního oboru
Během doby učebního poměru je možné
změnit učební obor uvedený v učební smlouvě
jen ze závažných důvodů, a to písemnou do-
hodou mezi smluvními stranami.
§ 10
Prodloužení doby učebního
poměru
Nemohl-li učeň plnit po delší dobu povin-
nosti vyplývající z učebního poměru, lze dobu
učebního poměru uvedenou v učební smlouvě
přiměřeně prodloužit písemnou dohodou mezi
smluvními stranami.
§ 11
Skončení učebního poměru
Učební poměr končí
a) vykonáním závěrečné učňovské zkoušky,
popřípadě uplynutím doby učebního
poměru,
b) výpovědí nebo předčasným vystoupením
z učebního poměru.
§ 12
Výpověď učebního poměru
(1) Podnik může vypovědět učební poměr,
a) je-li učeň nezpůsobilý nebo ze zdravotních
důvodů trvale neschopný k výkonu povo-
lání, pro které je vychováván, nebo
5
b) neplní-li učeň opětovně nebo po delší dobu
povinnosti vyplývající z učebního poměru
z důvodu, který sám zavinil, a jeho další
setrvání v učebním poměru by vážně na-
rušilo výchovu ostatních učňů.
(2) Učeň může vypovědět učební poměr,
a) porušuje-li podnik některou podstatnou
povinnost vyplývající z učebního poměru,
nebo
b) je-li učeň přijat jako řádný žák do vý-
běrové školy, popřípadě jako řádný stu-
dent na vysokou školu, anebo
c) má-li pro to vážný zdravotní, rodinný nebo
jiný důležitý důvod.
(3) Výpovědní lhůta činí jeden měsíc a za-
číná prvním dnem měsíce následujícího po dni
výpovědi.
§13
Předčasné vystoupení z učeb-
ního poměru
Učeň může předčasně vystoupit z učebního
poměru, nemůže-li v něm dále setrvat bez
vážného ohrožení svého zdraví, na základě
zjištění lékaře pověřeného péči o dorost, nebo
jde-li o učně se změněnou pracovní schop-
ností, na základě zjištění okresní posudkové
komise sociálního zabezpečení.
§ 14
Výpověď a předčasné vystoupení z učebního
poměru vyžadují písemné formy.
§ 15
(1) Jestliže učeň po skončení učebního po-
měru podle § 11 písm. b) uzavře s jiným pod-
nikem učební smlouvu pro tentýž nebo pří-
buzný učební obor, započte se mu do doby
učebního poměru doba, kterou strávil v před-
chozím učebním poměru. Obdobně se postu-
puje při změně učebního oboru podle § 9,
jde-li o příbuzné učební obory.
(2) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě s Ústřední radou odborů a přísluš-
nými ústředními úřady a orgány stanovit, kte-
rou jinou dobu a v jakém rozsahu lze zapo-
čítat do doby učebního poměru.
§ 16
(1) Po skončení učebního poměru je podnik
povinen, pokud nedojde k opatření podle § 8
odst. 2, sjednat s učněm pracovní poměr od-
povídající jeho kvalifikaci a umožnit mu v ko-
lektivu ostatních zaměstnanců další odborný
6
růst; pracovní poměr se považuje za sjednaný
též, pokračuje-li učeň s vědomím podniku ve
výkonu prací.
(2) Sjednání pracovního poměru může pod-
nik odmítnout jen ze závažných důvodů, ze-
jména ruší-li se podnik, nebo jestliže se
v něm nově organizuje práce anebo snižuje
počet pracovníků. K odmítnutí sjednání pra-
covního poměru je třeba předchozího souhlasu
závodního výboru odborového svazu a výkon-
ného orgánu okresního národního výboru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se ne-
vztahují na výrobní družstva a jednotná ze-
mědělská družstva.
§ 17
Nakládání s odměnou za práci
Nezletilý učeň může nakládat s odměnou za
práci v učebním poměru jen s přivolením
svého zákonného zástupce.
Oddíl druhý
Závěrečná učňovská zkouška
§18
Účel zkoušky
Učeň koná na konci doby učebního poměru
závěrečnou učňovskou zkoušku. Účelem této
zkoušky je zjistit, jak si učeň během doby
učebního poměru osvojil požadované vědo-
mosti a dovednosti.
§ 19
Výuční list
Učeň, který vykonal závěrečnou učňovskou
zkoušku, obdrží výuční list.
§20
Potvrzení o učebním poměru
Učni, jehož učební poměr skončil jinak než
vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, vydá
podnik potvrzení o tom, po jakou dobu a pro
který učební obor byl v učebním poměru vy-
chováván.
§21
Závěrečné učňovské zkoušky provádějí
zkušební komise a organizují je podniky, které
též vydávají výuční listy.
§22
Učni, který nevykonal závěrečnou učňov-
skou zkoušku a jehož učební poměr skončil
uplynutím doby učebního poměru, je podnik,
7
který s ním sjednal pracovní poměr, povinen
umožnit, aby si v pracovním poměru doplnil
potřebné vědomosti a dovednosti a vykonal
zkoušku dodatečně.
§ 23
Podnik může též výjimečně povolit vyko-
nání závěrečné učňovské zkoušky zaměstnan-
cům starším než osmnáct let, jestliže konali
po přiměřenou dobu práce příslušného oboru
a osvojili si potřebné vědomosti a dovednosti,
i když se jim nedostalo výchovy k povoláni
v učebním poměru.
Oddíl třetí
Organizace výchovy učňů
Odborná učiliště
§ 24
(1) Výchova učňů se provádí v odborných
učilištích.
(2) Může-li být výchova učňů podle poža-
davků účelnosti plně zabezpečena v zařízeních
podniku, zřizují a spravují podniky odborná
učiliště jako výchovné celky, v nichž se pro-
vádí odborný výcvik, vyučování odborným a
všeobecně vzdělávacím předmětům a mimo-
školní i mimopracovní výchova učňů.
(3) Kde nejsou podmínky k zřízení odbor-
ného učiliště jako výchovného celku, provádí
se odborný výcvik, popřípadě mimopracovní
výchova učňů v učňovských střediscích zřizo-
vaných a spravovaných podniky nebo na
vhodných pracovištích podniku, a vyučování
odborným a všeobecně vzdělávacím předmě-
tům, popřípadě mimoškolní výchova učňů
v učňovských školách zřizovaných a spravo-
vaných výkonným orgánem příslušného ná-
rodního výboru (dále jen
,,učňovské školy")
nebo v jiném podniku.
(4) Nelze-li ve výjimečných případech vy-
tvořit v podniku podmínky k úspěšnému pro-
vádění odborného výcviku učňů pro určitý
učební obor, zabezpečí podnik jejich výchovu
v jiném podniku.
(5) v odborných učilištích lze poskytovat
učňům též ubytování a stravování.
§ 25
(1) Za výchovu učňů v zařízeních podniku
odpovídá ředitel podniku.
(2) Odborné učiliště zřízené a spravované
podnikem jako výchovný celek řídí vedoucí.
8
Ustanovuje jej ředitel podniku v dohodě s vý-
konným orgánem příslušného národního vý-
boru a po projednání se závodním výborem
odborového svazu.
§ 26
(1) Ministerstvo školství a kultury stanoví
a upravuje v souladu se státním plánem roz-
voje národního hospodářství a v dohodě s pří-
slušnými ústředními úřady a orgány podle ná-
vrhů rad příslušných národních výborů síť
odborných učilišť zřizovaných a spravovaných
podniky jako výchovné celky, učňovských
středisek a učňovských škol a dbá o jejich
účelné rozmístění a hospodárné využití.
(2) Zařízení, která dne 1. dubna 1957 slou-
žila nebo byla určena k výchově žáků v učiliš-
tích státních pracovních záloh podle zákona
č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálo-
hách, a učňů v učňovských školách podle
vládního nařízení č. 19/1954 Sb., o náboru a
přípravě mládeže pro povolání mimo učiliště
státních pracovních záloh, se zásadně zacho-
vávají svému účelu a použije se jich k zřízení
odborných učilišť podle tohoto zákona.
(3) Odchylky od ustanovení odstavce 2 sta-
noví ministerstvo školství a kultury, a to po-
kud jde o zařízení podniků podřízených jiným
ústředním úřadům nebo orgánům, v dohodě
s těmito ústředními úřady a orgány.
(4) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě s příslušnými ústředními úřady a
orgány přenést svou působnost podle od-
stavců 1 a 3 na výkonné orgány národních vý-
borů a upravit postup při jejím provádění.
§ 27
(1) Učitelé odborných učilišť zřízených a
spravovaných podniky jako výchovné celky a
ředitelé, učitelé, vychovatelé a ostatní za-
městnanci učňovských škol jsou státními za-
městnanci. Ostatní zaměstnanci v zařízeních
podniku jsou zaměstnanci podniku.
(2) Ministerstvo školství a kultury vydá
v dohodě s Ústřední radou odborů a s přísluš-
nými ústředními úřady a orgány pracovní řád
pro učitele odborných učilišť zřizovaných a
spravovaných podniky jako výchovné celky,
ve kterém se stanoví též práva a povinnosti
těchto učitelů vůči orgánům podniku.
(3) Ministerstvo školství a kultury pečuje
o vzdělávání výchovných pracovníků působí-
cích při výchově učňů.
9
Řízení výchovy učňů
§ 28
Národní výbory a jejich výkonné orgány se
starají o vytváření podmínek pro úspěšnou
výhovu učňů pečují o to, aby při výchově
učňů rozmístění a využití odborných učilišť
bylo dbáno požadavků účelnosti a hospodár-
nosti, kontrolují výchovu učňů a v souladu se
zásadami stanovenými ministerstvem školství
a kultury ji organizují a řídí v učňovských
školách.
§ 29
Ministerstvo školství a kultury v zásadách
organizuje a ideově a metodicky řídí výchovu
učňů v celém národním hospodářství a tuto
výchovu koordinuje a kontroluje.
§30
(1) Příslušné ústřední úřady a orgány
v oboru své působnosti organizují, řídí a kon-
trolují výchovu učňů v souladu se zásadami
stanovenými ministerstvem školství a kultury.
(2) příslušné ústřední úřady a orgány a pod-
niky jsou povinny vytvořit podmínky pro
úspěšné provádění výchovy učňů v počtech
stanovených státním plánem rozvoje národ-
ního hospodářství a dbát požadavků účelnosti
a hospodárností.
(3) Při výchově učňů pro místní hospodář-
ství vykonávají výkonné
orgány krajských
národních výborů působnost, která podle
předcházejících odstavců přísluší ústředním
úřadům a orgánům.
§ 31
(1) Při ministerstvu školství a kultury se
zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci
výchovy učňů. Jeho úkolem je vyjadřovat se
k zásadním otázkám organizace a k návrhům
zásadních metodických opatření týkajících se
výchovy učňů
členy tohoto poradního sboru
jmenuje ministr školství a kultury zpravidla
podle návrhů vedoucích ústředních úřadů a
orgánů zúčastněných na výchově učňů nebo
na péči o ně z vynikajících pedagogických
pracovníků a osob s bohatými zkušenostmi
ve výchově učňů.
(2) Při pověřenectvu školství a kultury se
zřizuje Poradní sbor pro koordinaci výchovy
učňů. Jeho členy jmenuje pověřenec školství
a kultury obdobně podle ustanovení od-
stavce 1.
10
Oddíl čtvrtý
Ustanovení společná
§ 32
Pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy
nestanoví jinak, řídí se učební poměry před-
pisy platnými pro pracovní poměry.
§33
Financování výchovy učňů
(1) Podniky hradí osobní a věcné náklady na
výchovu učňů ve svých zařízeních, s výjimkou
osobních nákladů na učitele, zásadně na vrub
úplných vlastních nákladů.
(2) Příslušné národní výbory hradí ze svých
rozpočtů osobní a věcné náklady na výchovu
učňů v učňovských školách a osobní náklady
na učitele v odborných učilištích zřizovaných
a spravovaných podniky jako výchovné celky.
§34
Náhrady nákladů
Podnik, jehož učni jsou vychováváni v ji-
ném podniku, je povinen nahradit tomuto
podniku osobní a věcné náklady, které mu
vznikají prováděním výchovy těchto učňů.
§35
Pro účely tohoto zákona se za podnik pova-
žují též jiné organizace a zařízení a za ředitele
podniku vedoucí těchto organizací a zařízení.
U jednotných zemědělských družstev stanoví
ministerstvo zemědělství a lesního hospodář-
ství a u spotřebních a výrobních družstev
nadřízený ústřední orgán, který družstevní
orgán plní úkoly ředitele podniku.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§36
(1) Opatření, která byla učiněna ve shodě
s tímto zákonem před počátkem jeho účin-
nosti, se považují za opatření podle tohoto
zákona.
(2) Žákům učilišť státních pracovních záloh
podle zákona č. 110/1951 Sb. se započítává
doba, kterou strávili v těchto učilištích, do
doby učebního poměru.
§37
(1) předpisy k provedení tohoto zákona vy-
dají v dohodě se zúčastněnými ústředními
11
úřady a orgány a Ústřední radou odborů mi-
nisterstvo školství a kultury, a pokud jde
o ustanovení §§ 33 a 34 ministerstvo financí
(2) Pro výchovu učňů v zemědělství může
ministerstvo zemědělství a lesního hospodář-
ství v dohodě s ministerstvem školství a kul-
tury a ústředním výborem Odborového svazu
zaměstnanců v zemědělství povolit odchylky
z ustanovení § 16 a § 24 odst. 3.
§38
Zrušují se všechny předpisy, pokud odpo-
rují tomuto zákonu; zejména se ruší:
1. zákon č. 110/1951 Sb., o státních pracov-
ních zálohách,
2. vládní nařízení č. 111/1951 Sb., kterým se
upravují vzájemné vztahy mezi odbornými
učilišti nebo školami závodního výcviku a
podniky,
3. vládní nařízení č. 22/1952 Sb., o nové
úpravě učňovských zkoušek,
4. § 5 odst. 2 a 3 zákona č. 31/1953 Sb, o škol-
ské soustavě a vzdělávání učitelů (škol-
ského zákona),
5. vládní nařízení č. 71/1953 Sb., o odborných
školách pro vzdělání mistrů výrobního vý-
cviku,
6. vládní nařízení č. 19/1954 Sb., o náboru a
přípravě mládeže pro povolání mimo uči-
liště státních pracovních záloh.
§ 39
Účinnost a provedení
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej ministři školství a kul-
tury, zemědělství a lesního hospodářství a
ostatní členové vlády.
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
Účel
Rozvoj národního hospodářství vyžaduje,
aby socialistická výroba, doprava, jakož
i služby byly zabezpečeny ideově vyspělými a
odborně zdatnými pracovníky, schopnými
ovládnout nejpokrokovější techniku a nové
pracovní metody, zajistit plánovaný růst pro-
duktivity práce a vytvářet tak předpoklady
stálého vzestupu hmotné a kulturní úrovně
všeho pracujícího lidu. Naše lidově demokra-
tické zřízení proto pečuje o největší rozvoj
schopností každého občana.
V reprodukci pracovní síly má zvlášť důle-
žitý význam výchova dorostu k povolání
v učebním poměru. Řešení této otázky je jed-
ním z předních úkolů hospodářsko-organizá-
torské a výchovné funkce státu.
12
Dosavadní stav
Výchova dorostu pro socialistickou výrobu,
dopravu a služby je dosud neúčelné roz-
tříštěna. Výchova dorostu se provádí v uči-
lištích státních pracovních záloh, v učňov-
ských školách a v pracovním poměru. Tento
stav je neuspokojivý. Trojí soustava výchovy
neodpovídá potřebám národního hospodářství.
Postavení dorostu v jednotlivých soustavách
je neodůvodněně rozdílné.
Učiliště státních pracovních záloh byla za-
řízení státní správy. Výchova dorostu tu
trpěla značnou odtržeností od potřeb výroby.
Právem se jí proto vytýká, že absolventi
těchto učilišť nemají vždy potřebné praktické
znalosti. Dorost byl soustřeďován pro potřeby
většího počtu podniků. Proto nebylo možno
při jeho výběru dbát specifických potřeb
těchto podniků a dorost byl vychováván ne-
závisle od těchto potřeb. Do učilišť byl dorost
přijímán, často i neodůvodněně, z velkých
vzdáleností a po absolvování učilišť na velké
vzdálenosti od domovů umisťován do podniků.
Podnik, u něhož bylo zřízeno učiliště, neměl
vždy potřebný zájem na výchově dorostu
v učilišti, protože dorost nebyl připravován
převážně pro jeho potřebu. Celý systém stát-
ních pracovních záloh vedl k nadměrné po-
třebě internátního ubytování. S tím byla spo-
jena i neodůvodněně vysoká úroveň hmotného
zabezpečení. Tento způsob výchovy měl za ná-
sledek nejen vysoké náklady a opomíjení vý-
chovného činitele, kterým je rodina, ale vedl
nakonec k tomu, že dorost si mnohdy nevážil
poskytovaných výhod, považoval je za samo-
zřejmé a po absolvování učiliště zvolené povo-
lání opouštěl.
Postavení dorostu v učilištích je obdobné
postavení žáků ve školách a s absolvováním
učiliště je spojena ze zákona plynoucí povin-
nost pracovat po stanovenou dobu v určeném
podniku.
Ani výchova dorostu v dosavadních učňov-
ských školách není bez nedostatků Učňovské
školy zřizují podniky a při výchově dorostu
přejímají často mechanicky výchovné metody
učilišť státních pracovních záloh. Protože
učňovské školy vznikly i bez nezbytné po-
třeby, docházelo i na tomto úseku výchovy
dorostu k zbytečnému zvyšování nákladů.
Vzniklo mnoho malých učňovských škol, je-
jichž správa vyžaduje značného počtu odbor-
ných i správních zaměstnanců. Dochází k ne-
hospodárnému využití učitelských sil a k nad-
měrnému používání externích učitelů bez po-
třebné pedagogické praxe, vázaných nadto po-
vinnostmi na svém hlavním pracovišti. Učeb-
ní osnovy pro odborný výcvik a pro odborné
předměty jsou vypracovány značně různo-
rodě. Metodická práce je v některých učňov-
ských školách vůbec teprve v začátcích. Před-
nostní uplatňování skupinového odborného
výcviku se provádí na úkor výcviku indivi-
duálního, který může v mnohých případech
z hlediska výchovného dobře vyhovět potře-
bám praxe. Úroveň řízení učňovských škol vý-
robními resorty je rozdílná. Důvod tkví v tom,
že chybí jednotné ideové a metodické řízení
a koordinace činnosti resortů v tomto směru.
Důsledkem toho je rozdílná i úroveň výchovy
dorostu.
Na ukončení přípravy pro povolání v učňov-
ských školách nenavazuje zákonná povinnost
pracovat po stanovenou dobu v určeném pod-
niku.
Výchova dorostu v pracovním poměru byla
zavedena pro méně náročná povolání, popří-
padě povolání nevyžadující delší doby pří-
pravy. Shodně s úpravou platnou pro učňov-
ské školy je také tento způsob výchovy do-
rostu svěřen výrobním resortům. Úroveň ří-
zení ze strany resortů je velmi nízká Ve vět-
šině případů nejsou vytvořeny ani podklady
pro zaškolování mladých dělníků a závodní
školy práce neplní všude své poslání, které
jim při výchově těchto dělníků připadá. Proto
odborná příprava dorostu v pracovním poměru
není ve všech podnicích plně zabezpečena.
Dosavadní organizace výchovy dorostu má
vážné nedostatky organizační a ekonomické.
Příliv mladých kvalifikovaných dělníků do ná-
rodního hospodářství, uskutečňovaný různými
formami a z různých míst, je živelný. Národní
hospodářství dostává mladé kvalifikované děl-
níky různé odborné úrovně, a to popřípadě
i u stejných povolání. Síť výchovných zařízení
svým rozložením ani povaha těchto zařízení
neodpovídají plně struktuře a potřebám jed-
notlivých odvětví národního hospodářství.
Výchova dorostu se v dosavadních soustavách
provádí za rozdílných podmínek a mladí děl-
níci mají po jejím skončení nestejné posta-
vení V neposlední řadě je výchova dorostu
prováděná dosavadními způsoby značně ná-
kladná. Jednotné výchovné působení na veš-
kerý dorost nebylo dosud vybudováno.
Zásady nově organizace
1. Veškerý dorost, který se dosud připravo-
val k povolání v žákovském poměru v učiliš-
tích státních pracovních záloh a v učebním
poměru v dosavadních učňovských školách,
bude napříště vychováván v učebním poměru.
13
Postupně budou zaváděny učební obory též
pro povolání, pro která dorost se dosud při-
pravuje v pracovním poměru.
2. Národní výbory a jejich výkonné orgány
se budou starat o vytváření podmínek pro
úspěšnou výchovu učňů, pečovat o to, aby při
výchově učňů, rozmístění a využití odborných
učilišť bylo dbáno požadavků účelnosti a hos-
podárnosti, kontrolovat výchovu učňů a v sou-
ladu se zásadami stanovenými ministerstvem
školství a kultury ji organizovat a řídit
v učňovských školách.
3. Ministerstvu školství a kultury se svě-
řuje úkol v zásadách organizovat a ideově a
metodicky řídit výchovu učňů v celém národ-
ním hospodářství a tuto výchovu koordinovat
a kontrolovat. Při ministerstvu školství a kul-
tury a při pověřenectvu školství a kultury se
zřídí poradní sbory pro koordinaci výchovy
učňů.
4 Příslušným ústředním úřadům a orgánům
se svěřuje úkol v oboru jejich působnosti
organizovat, řídit a kontrolovat výchovu učňů
v souladu se zásadami stanovenými minister-
stvem školství a kultury. Při výchově učňů
pro místní hospodářství budou působnost,
která jinak přísluší ústředním úřadům a
orgánům, vykonávat odbory místního hospo-
dářství a dopravy rad krajských národních
výborů. Ke dni počátku účinnosti zákona bu-
dou zrušena krajská ředitelství učňovských
škol místního hospodářství a jejich působnost
bude v potřebném rozsahu zajištěna v těchto
odborech. Podniky budou provádět výchovu
učňů v odborných učilištích a učňovských
střediscích jimi spravovaných a na vhodných
pracovištích. Kde to bude účelné, bude vý-
chova učňů v podniku podřízena jedinému ve-
doucímu.
5. Podniky budou vychovávat učně převážně
pro vlastni potřebu a budou též hradit ná-
klady spojené s jejich výchovou v zařízeních
jimi spravovaných, s výjimkou osobních ná-
kladů na vyučování všeobecně vzdělávacím a
odborným předmětům, zásadně na vrub
úplných vlastních nákladů.
6. Veškerá zařízení, která sloužila dne
1. dubna 1957 výchově žáků v učilištích stát-
ních pracovních záloh a učňů v dosavadních
učňovských školách, se zásadně zachovávají
svému účelu.
Finanční dosah
Náklady spojené s výchovou v učilištích
státních pracovních záloh a v dosavadních
učňovských školách zatěžují každoročně
státní rozpočet částkou zhruba 1, 2 miliardy
Kčs. Náklady na výchovu dělníka v těchto
zařízeních tak dosahují 2-3 % výdělku děl-
níka za celou dobu jeho průměrně 40leté
aktivity.
Nová organizace výchovy dorostu prová-
děná v odborných učilištích podle tohoto zá-
kona bude znamenat zhospodárnění.
Hrazení nákladů na výchovu učňů na vrub
úplných vlastních nákladů podniků povede
podniky k účelnému a hospodárnému vyna-
kládání prostředků.
Při revizi sítě dosavadních učilišť státních
pracovních záloh a dosavadních učňovských
škol budou zrušena výchovná zařízení, v nichž
se soustřeďují učni z více podniků, ačkoli to
není nutné z výchovných nebo z jiných zá-
važných důvodů. Rovněž budou zrušena za-
řízení, která nemají mateřský podnik, takže
výchova v nich se provádí izolovaně od života
a praxe v podniku. Skupinový odborný výcvik
se omezí na nezbytně nutnou míru a při sta-
novení sítě odborných učilišť bude prosazo-
vána zásada, že každý podnik si má vychová-
vat své učně a že učni mají být získáváni
z blízkého okolí závodu, aby mohli bydlet
u rodičů. Tím se sníží počet učňů ubytovaných
v internátě, což umožní snížení osobních a
věcných nákladů na výchovu učňů. Podle
předběžného odhadu sníží se tím osobní ná-
klady asi o 90 miliónů Kčs ročně. Snížení věc-
ných nákladů nelze zatím odhadnout, protože
tyto náklady nebyly jednotně evidovány.
Při stanovení sítě zařízení pro výchovu učňů
bude přihlíženo k nové organizaci řízení prů-
myslu. V současné době nelze ještě postihnout
všechny úspory, k nimž dojde novou organi-
zací výchovy učňů z tohoto důvodu.
Dalších značných úspor se dosáhne důsled-
ným prováděním nové úpravy finančního a
hmotného zabezpečení učňů.
Při revizi učebních oborů budou slučovány
v jeden učební obor některé dosud samo-
statné úzce specializované učební obory. Tím
se rovněž docílí finančních úspor, poněvadž
se zlepší využití učitelských sil a školních bu-
dov a místo několika vyučovacích podkladů
(učebních plánů apod. ) bude vytvořen jeden
podklad. Tyto úspory nelze zatím vyčíslit.
Dalších úspor ve výši asi 9 miliónů Kčs
ročně se docílilo převedením agendy zruše-
ného ministerstva pracovních sil a pověře-
nectva pracovních sil na ministerstvo školství
a kultury a zrušením oblastních správ minis-
terstva a pověřenectva pracovních sil.