18

i zásadu pokud možno nejširšího soustředění
pravomoci při stavebním řízení a svěření této
pravomoci jedinému výkonnému orgánu ná-
rodního výboru. Přitom přihlíží k danému
stavu, který si vynucuje určité výjimky u sta-
veb důležitých pro obranu státu, u staveb
vodohospodářských, dopravních aj.

Podstatná změna proti dosavadnímu stavu
je v tom, že nová úprava se vztahuje s uve-
denými výjimkami na stavby všeho druhu a
že do jisté míry zjednodušuje náplň staveb-
ního řízení. U investiční výstavby nebude již
stavební úřad při rozhodování o přípustnosti
stavby zpravidla přezkoumávat její technické
řešení, poněvadž toto má být zabezpečeno
dokumentací, ale soustředí se na přezkoumání
souladu dokumentace s územními plány a do-
držení podmínek územního rozhodnutí o umí-
stění stavby a na prověření zastavovacího
plánu z hlediska zásad výstavby obci. Přitom
osnova ponechává stavebnímu úřadu možnost,
aby přezkoumal tuto dokumentaci i z hlediska
technického řešení a popřípadě i z hledisek
jiných předpisů o provádění staveb a aby
kromě stanovení závazných podmínek, za
nichž vydá rozhodnutí o přípustnosti stavby,
podával orgánu posuzujícímu a schvalujícímu
dokumentaci připomínky, zejména pokud jde
o pokrokové technické řešení a využití míst-
ních zdrojů.

Podkladem pro řízení o vydání rozhodnutí
o přípustnosti stavby je u investiční výstavby
úvodní projekt před jeho schválením (§ 9 zá-
konného opatření č. 44/1956 Sb. ). To umož-
ňuje včasnou kontrolu dodržení územního
rozhodnutí o umístění stavby a včasné pro-
věření zastavovacího plánu a tedy i stanovení
závazných podmínek nebo podání připomínek
v době, kdy generální projektant může doku-
mentaci upravit v dalším stadiu projektové
přípravy bez zatížení vlastní kapacity.

Zmíněným zjednodušením stavebního řízení
umožňuje osnova stavebnímu úřadu, aby
prohloubil svou činnost v rámci státního
stavebního dohledu na provádění, užívání a
udržování staveb.

Osnova řeší také otázku nezastavěných
pozemků v obcích a poskytuje stavebním
úřadům možnost, aby tyto pozemky v urči-
tých případech přikázaly organizacím socia-
listického sektoru dočasně do užívání a určily
jeho způsob a trvání. Opatřování nemovitostí
a práv vyvlastněním upravuje osnova v rámci
výstavby pro všechny účely a potřeby, které
se vyskytnou při uskutečňování úkolů stano-
vených státním plánem rozvoje národního
hospodářství, při uskutečnění stavby, při je-
jím užívání nebo při provedení asanace.

Dodržení zásad předpisů o živnostensko-
právním schvalování provozoven je nyní za-
bezpečeno řízením podle čtvrté části vládního
nařízení č. 8/1956 Sb., jejíž ustanovení se
vztahují na veškeré stavby, a u investiční
výstavby nad to také její dokumentací.
U staveb, na které se nevztahují předpisy
o dokumentaci investiční výstavby (stavby
soukromníků) je dodržení zmíněných zásad
zabezpečeno také při přezkoumávání doku-
mentace podle § 10 odst. 5 osnovy při staveb-
ním řízení. Proto osnova zrušuje ustanovení
III. hlavy živnostenského řádu a živnosten-
ského zákona (včetně prováděcích před-
pisů). Platnost těchto ustanovení byla ostatně
již dříve suspendována pro stavby, jejichž
dokumentace je schvalována podle zákonného
opatření č. 44/1956 Sb. (§ 9 odst. 4 cit. zák.
opatř. ).

Navržený zákon ponechává úpravu podrob-
ností prováděcím předpisům. Obsahuje také
zmocnění k vydání obecných stavebně tech-
nických předpisů pro výstavbu, ke stanovení
výše náhrady za vyvlastnění nemovitosti a
práv a za předběžné užívání nemovitostí, po-
případě zásad pro její určení stavebním úřa-
dem, ke stanovení odchylek pro některé
stavby a odchylek od obecných předpisů
o řízení ve věcech správních.

Provedení zákona nebude mít ani hospo-
dářské ani finanční důsledky, které by vedly
ke zvýšení výdajů státního rozpočtu proti
dosavadním nákladům spojeným s provádě-
ním zákona č. 280/1949 Sb., o územním plá-
nování a výstavbě obci.

Zvláštní část

K § 1

Toto ustanovení je základní směrnici pro
provádění zákona a určuje hlavní zásady pro
výklad jeho jednotlivých ustanovení. Uvádí
požadavky a zájmy společnosti, s nimiž musí
být v souladu veškerá zákonem upravená čin-
nost tak, aby stavby co nejlépe sloužily pra-
cujícím a aby byla zabezpečena jejich nejvyšší
možná efektivnost.

Osnova se vztahuje zásadně na stavby
všeho druhu a na veškeré stavební práce
prováděné jak pro organizace socialistického
sektoru, tak i pro soukromé stavebníky. Patři
sem novostavby, přístavby, nástavby, adapta-
ce, generální opravy staveb, podstatné zemni
úpravy, dálková vedení apod. a nerozhoduje
účel stavby. Odchylky od této zásady jsou
připuštěny jen pro některé stavby [§ 25 a § 31
odst. 2 písm. c)].


14

K § 2

Nezbytnou podmínkou pro řádné prováděni
stavby je předepsaná projektová a rozpočtová
dokumentace stavby a rozhodnutí o přípust-
nosti stavby. Pro investiční výstavbu je roz-
sah projektové a rozpočtové dokumentace
stanoven zákonným opatřením č. 44/1956 Sb.,
o dokumentaci investiční výstavby, a prová-
děcími předpisy k němu vydanými a vyhláš-
kou Státního výboru pro výstavbu č. 22/1958
O. L, o dokumentaci investiční výstavby jed-
notných zemědělských družstev. Rozsah pro-
jektové dokumentace pro stavby soukromých
stavebníků bude stanoven v prováděcích
předpisech podle § 31 odst. 1. Rozhodnutí
o přípustnosti stavby má zajistit zejména
soulad stavby s územním plánem a územním
rozhodnutím a proto ustanovení, že stavba
smí být provedena jen podle rozhodnutí

o přípustnosti stavby, je nutné k dodržení
tohoto souladu.

K § 3

Toto ustanovení upřesňuje, v kterých pří-
padech je pro změny stavby nebo pro stavební
práce, odstraňující účinky opotřebení stavby,
potřebí rozhodnutí o přípustnosti stavby. Při
změnách stavby půjde zpravidla o stavební
práce investiční povahy a při stavebních pra-
cích odstraňujících účinky opotřebení stavby
zpravidla o generální opravy. Jestliže tyto
práce mají znaky zde uvedené, je k jejich
provedení potřebí rozhodnutí o přípustnosti
stavby. Pro jiné stavební práce nebude tohoto
rozhodnutí potřebí, bude však nutno je sta-
vebnímu úřadu předem ohlásit pro účely stát-
ního stavebního dohledu (§ 13). Podrobnosti
upraví prováděcí předpisy.

K § 4

Správné provedení staveb a stavebních a
montážních prací je zaručeno tehdy, prová-
dějí-li je podniky socialistického sektoru
k tomu účelu zřízené. Těmi jsou stavební ná-
rodní podniky, stavební podniky místního
hospodářství a stavební výrobní družstva.
U nich je zajištěno, že jsou vybaveny odbor-
nými pracovními silami i potřebným zaří-
zením.

Stavební a montážní práce provádějí však

i jiné organizace, u kterých tyto práce ne-
jsou hlavním oborem jejich činnosti. Jsou to
např. stavební oddělení nestavebních organi-
zací socialistického sektoru, která jsou zpra-
vidla vybavena pro provádění stavební údržby
nebo některých druhů stavebních generálních
oprav, ale jsou často schopna provést i novou
stavbu a není důvodu, aby jejich kapacity

nebylo vhodně využito. V těchto případech je
třeba pamatovat na to, aby organizace splňo-
vala potřebné předpoklady pro kvalitní pro-
vedení stavby a je proto na místě a nutné,
aby stavební úřad měl možnost tyto skuteč-
nosti přezkoušet. Odborné vybavení nebude
ovšem stavební úřad zkoumat tam, kde půjde
o stálá zařízení, např. u drah nebo spojů, a
půjde o stavby těmito zařízeními pravidelně
prováděné.

Ve všech ostatních případech smějí orga-
nizace a osoby provádět stavby a stavební
práce, je-li zaručeno odborné vedení a dá-li
k tomu souhlas stavební úřad. Půjde zde jed-
nak o menší stavební práce organizací nebo
jednotlivců, prováděné jinak než dodavatel-
ským způsobem (např. ve vlastní režii, své-
pomocí, v akci Z nebo T, stavby jednotných
zemědělských družstev), jednak o stavební
práce prováděné dodavatelským způsobem
soukromými stavebními podnikateli kapitalis-
tického charakteru nebo drobnými živnostní-
ky, pracujícími v oblasti služeb obyvatelstvu.
U stavebních prací organizací nebo jednotliv-
ců, prováděných jinak než dodavatelským
způsobem, dá stavební úřad souhlas k pro-
vedení stavebních prací, je-li zaručeno jejich
odborné vedení (např. ustanovením odpověd-
ného a odborně způsobilého stavbyvedoucího).
K provedení staveb nebo stavebních prací
soukromými stavebními podnikateli kapita-
listického charakteru může dát stavební úřad
souhlas, jen mají-li tito podnikatelé příslušné
živnostenské oprávnění a jde-li o zcela výji-
mečné a nezbytně nutné případy, kdy nemůže
stavební práce provést stavební organizace
socialistického sektoru, a je přitom povinen
dbát, aby byla ve smyslu vládního usnesení
z 25. dubna 1958 zamezena nežádoucí pod-
pora soukromých stavebních podnikatelů.

K § 5

Dokončené stavby nebo jejich dokončené
provozně ucelené části mohou být užívány jen
k povoleným účelům. Povolený účel je určen
schválenou projektovou a rozpočtovou doku-
mentací, rozhodnutím o přípustnosti stavby a
povolením podle čtvrté části vládního nařízení
č. 8/1956 Sb.

Čtvrtou částí vládního nařízení č. 8/1956 Sb.
nejsou upraveny případy, kdy dojde ke změně
ve způsobu užívání stavby proti původně po-
volenému účelu, aniž by byla zřízena nová
stavba. Kromě toho osnova ruší tzv. živnos-
tensko-právní schvalování provozoven. Za to-
hoto stavu by uvedené případy zůstaly vůbec
neupraveny, ačkoliv mnohdy půjde o změny,
které by mohly působit nepříznivě na okolí.


15

Proto odstavec 2 stanoví, že v určitých přípa-
dech jsou změny ve způsobu užívání stavby
přípustné, jen vydá-li příslušný orgán nové
povolení k uvedení stavby do trvalého pro-
vozu (užívání). Tento orgán musí přitom po-
stupovat podle čtvrté části vládního nařízení
č. 8/1956 Sb. a musí dbát důležitých místních
zájmů.

K§6

Rozhodnutí zde zmíněná jsou zejména roz-
hodnutí stavebního úřadu podle oddílu III. ná-
vrhu zákona a povolení k uvedení dokončené
stavby nebo její části do trvalého provozu
(užívání) podle čtvrté části vládního nařízení
č. 8/1956 Sb. anebo jiná povolení podle obdob-
ných dřívějších předpisů.

K § 7

Je v obecném zájmu, aby bylo možno ulo-
žit vlastníku stavby provedení určitých sta-
vebně-technických zlepšení na stavbě, která
zvýší hospodárnost jejího využití nebo pove-
dou k lepšímu využití veřejných zařízení. Tyto
úpravy je nutno lišit od úprav prováděných
v rámci asanace (viz důvodovou zprávu k §§
15 a 16).

Náklady úpravy hradí zásadně vlastník
stavby, osnova však připouští, aby vlastníku
v určitých případech přispěl stát (např. pů-
jde-li o nařízené úpravy staveb v osobním
vlastnictví, kdy vlastník nemá z úpravy uži-
tek, anebo má-li z ní užitek jen nepatrný
v poměru k nákladu). Na příspěvek není práv-
ního nároku a jeho výše bude stanovena v pro-
váděcích předpisech.

K§8

Je-li stavba v takovém stavu, že ji není
možno hospodárně opravit (stáří stavby, po-
hyb základové půdy, poddolování, příliš velká
zanedbanost stavby apod. ) a hrozí zřícením
nebo ohrožuje bezpečnost nebo zdraví osob,
nařídí stavební úřad její zboření.

Nařídit zboření stavby podle odstavce 2
může stavební úřad, jen nebude-li možno zjed-
nat nápravu jiným způsobem. Musí přitom
uvážit hospodářské důsledky takového opa-
tření.

Někdy bude zboření stavby nutné i z jiných
důvodů, než pro které lze zboření nařídit,
např. při nové výstavbě. V takovém případě
je ke zboření stavby potřebí povolení staveb-
ního úřadu.

V prováděcích předpisech bude stanoven
způsob spolupráce stavebního úřadu s přísluš-
ným výkonným orgánem národního výboru po-

kud jde o přidělení náhradního bytu nebo ji-
ných místností, které musí jejich uživatel
podle nařízení stavebního úřadu vyklidit.

K§9

V obecné části důvodové zprávy bylo již ře-
čeno, že v přítomné době převážná většina
místních národních výborů není vybavena tak,
aby mohla v plné míře zajistit řádné prová-
dění stavebního řízení. Přesto osnova sleduje
zásadu decentralizace a zvýšení pravomoci
místních národních výborů a stanoví, že sta-
vebním úřadem je výkonný orgán místního
národního výboru, který má řádně vybudova-
nou stavební službu a který určí rada kraj-
ského národního výboru po slyšení rady
okresního národního výboru. Přitom vzhledem
k § 32 odst. 1 druhá věta návrhu zákona zů-
stávají stavebními úřady prvého stupně vý-
konné orgány některých místních národních
výborů, které byly určeny dosavadními před-
pisy vydanými podle § 13 odst. 2 zákona
č. 280/1949 Sb., dokud tyto předpisy nebudou
změněny opatřeními rad krajských národních
výborů podle § 9 odst. 2 písm. a) osnovy.

V odstavci 3 je dán podklad pro postupné
přenášení pravomoci stavebních úřadů na vý-
konné orgány místních národních výborů,
které zatím nemají řádně vybudovanou sta-
vební službu, a tím i pro jejich postupné vy-
budování jako stavebních úřadů. Půjde zde
např. o rozhodnutí o přípustnosti stavby,
která mají vydávat výkonné orgány místních
národních výborů podle § 11 odst. 4 vyhlášky
Státního výboru pro výstavbu č. 22/1958 Ú. 1.

Ustanovení odstavce 4 umožňuje vhodnou
a účelnou koncentraci stavebního řízení.

K §10

Toto ustanovení navazuje na ustanovení
§ 9 zákonného opatření č. 44/1956 Sb., o do-
kumentaci investiční výstavby. Předepsanou
dokumentací se rozumí u staveb organizací
socialistického sektoru (s výjimkou jednot-
ných zemědělských družstev) úvodní projekt
(jednostupňová dokumentace) před jeho
schválením a u staveb jednotných zeměděl-
ských družstev dokumentace vypracovaná a
projednaná projektovým ústavem a schválená
družstvem (§ 8 odst. 4 až 6, §§ 10 a 11 vy-
hlášky Státního výboru pro výstavbu č. 22/
1958 Ú. L, popřípadě dokumentace podle § 2
odst. 2 této vyhlášky).

Pro stavby soukromníků bude rozsah do-
kumentace stanoven v prováděcích předpi-
sech podle § 31 odst. 1.


16

Řízení o rozhodnutí o přípustnosti stavby
bude mít různou náplň podle toho, zda jde

o stavby, jejichž dokumentace se vypracovává
a schvaluje podle předpisů o dokumentaci in-
vestiční výstavby (zákonné opatření č. 44/
1956 Sb., vyhláška Státního výboru pro vý-
stavbu č. 42/1957 Ú. l, vyhláška Státního vý-
boru pro výstavbu 5. 22/1958 Ú. 1. ), či o stavby,
na něž se tyto předpisy nevztahují (např.
stavby soukromníků).

Dokumentaci investiční výstavby vypraco-
vávají projektové organizace, které odpovídají

i za její kvalitu a technickou úroveň, a při-
schvalovacím řízení je dokumentace odborně
posuzována. V takových případech je dodržo-
vání technických stavebních předpisů zabez-
pečeno již při vypracování dokumentace a
není tedy vždy potřebí, aby stavební úřad
v uvedeném směru dokumentaci přezkoumá-
val. Tuto dokumentaci bude tedy stavební
úřad přezkoumávat zpravidla jen z hledisek
uvedených v odstavci 3.

Ustanovení odstavce 3 písm. a) má zabez-
pečit soulad dokumentace s územními plány
a navazuje na § 7 a § 10 návrhu zákona
o územním plánování, které stanoví, že zasta-
vovací plány se vypracovávají v souladu
s územním rozhodnutím o umístění stavby a
že součástí řízení o vydání rozhodnutí o pří-
pustnosti stavby je prověření zastavovacích
plánů výkonnými orgány okresních národních
výborů z hlediska územního plánování. Sta-
vební úřad v tomto řízení přezkoumá, zda do-
kumentace dodržuje podmínky územního roz-
hodnutí o umístění stavby, prověří z hlediska
územního plánování zastavovací plén a podle
výsledku stanoví podmínky, za nichž bude vy-
dáno rozhodnutí o přípustnosti stavby. Jest-
liže však je stavebním úřadem výkonný orgán
místního národního výboru, opatří si pro pro-
věření zastavovacího plánu stanovisko výkon-
ného orgánu okresního národního výboru
z hlediska územního plánování a stanoví pod-
mínky podle jeho stanoviska.

Podle ustanovení odstavce 3 písm. b) a c)
musí stavební úřad zajistit, aby se k zamýš-
lené stavbě vyjádřily - pokud se tak nestalo
jíž dříve při projednávání investičního úkolu
- všechny dotčené orgány státní správy
(např. orgány vodohospodářské, hygienické
a protiepidemické služby, dopravní, CO, vojen-
ské správy, požární ochrany) a orgány inspek-
ce práce, uvést jejich stanoviska ve vzájemný
soulad, a přezkoumat vyjádření účastníků ří-
zení a jejich námitky. Také výsledek této čin-
nosti stavebního úřadu se popřípadě projeví
při stanovení podmínek, za nichž bude vydáno
rozhodnutí o přípustnosti stavby.

Podle odstavce 4 má stavební úřad možnost
přezkoumat dokumentaci investiční výstavby
i z hledisek jiných předpisů o provádění sta-
veb a vyžádat si k tomu její doplnění. Této
možnosti použije, má-li pochybnosti o správ-
nosti dokumentace z hlediska ekonomického
anebo technického, nebo hodlá-li z těchto hle-
disek podat připomínky podle § 12. Má přitom
dbát, aby řízení nebylo zdržováno, a nebude
zkoumat otázky, u nichž může důvodně před-
pokládat, že je vyřeší generální projektant
nebo orgán posuzující a schvalující doku-
mentaci.

V řízení podle odstavce 3 bude stavební
úřad přezkoumávat i organizaci výstavby.
Bude zejména přihlížet k tomu, zda je rozsah
pozemku zařízení staveniště přiměřený, zda
pozemku je užíváno tak, aby nedocházelo ke
zbytečným škodám, zejména na porostu nebo
na různých sousedních zařízeních, zda není
nadměrně používáno veřejných prostranství
a sousedních pozemků v rozporu s obecnými
zájmy apod.

U staveb, na něž se nevztahují předpisy

o dokumentaci investiční výstavby (odstavec
5), bude mít rozhodování o přípustnosti stavby
jiný obsah. Stavební úřad v takových přípa-
dech vykonává obsahově i funkci, náležející
jinak orgánům posuzujícím a schvalujícím do-
kumentaci, a proto musí přezkoumat doku-
mentaci jak podle hledisek odstavce 3, tak

i z hledisek požadavků kladených na prove-
dení stavby.

V průběhu plánovači a projektové přípravy
staveb dochází k projednávání jednotlivých
fází této přípravy počínaje řízením o umístění
stavby. Projednávání účastní se orgány inves-
torů, orgány územního plánování, projektant,
orgány státní správy, orgány inspekce práce
apod. Někdy půjde o stavby, kde zájem sta-
vebního úřadu bude značně užší než celé pro-
blematika stavby, a často půjde o stavby zcela
jednoduché. Nebylo by hospodárné, aby se sta-
vební úřad zabýval otázkami, které jsou za-
jištěny jinak, nebo aby prováděl rozsáhlé
řízení, jde-li o jasnou záležitost. Proto se
v odstavci 6 připouští, aby prováděcí předpisy
upravily zjednodušené řízení. Bude to např.
u dálkových vedení mimo území obcí, kdy
stačí jen prověření polohy trasy, nebo v pří-
padě jednoduchých staveb (opěrná zeď, plot
atd. ), kdy stačí zpravidla pouze přezkoušení
dokumentace a není třeba jednat se všemi
účastníky.

Odchylky pro místní šetření (odstavec 2)
před vydáním rozhodnutí o přípustnosti stav-
by podle § 11 vyhlášky Státního výboru pro
výstavbu č. 22/1958 O. 1. budou stanoveny
v prováděcích předpisech.


17

K §11

Ustanovení odstavce 1 navazuje rovněž na
§ 9 zákonného opatření č. 44/1956 Sb. U sta-
veb zde dotčených rozhodne stavební úřad po-
dle výsledků provedeného řízení nejprve o ná-
mitkách účastníků řízení a stanoví závazné
podmínky pro vydání rozhodnutí o přípust-
nosti stavby. Jakmile investor prokáže, že
schválená dokumentace splňuje stanovené
podmínky, vydá stavební úřad bez dalšího ří-
zení rozhodnutí o přípustnosti stavby.

Nesplňuje-li schválená dokumentace pod-
mínky stanovené stavebním úřadem a neby-
ly-li tyto podmínky popřípadě změněny v od-
volacím řízení podle § 27 správního řádu nebo
při přezkoumání podle § 39 správního řádu,
nevydá stavební úřad rozhodnutí o přípust-
nosti stavby, dokud dokumentace nebude
upravena tak, aby splňovala stanovené pod-
mínky.

Odchylka pro vydání rozhodnutí o přípust-
nosti stavby podle § 11 vyhlášky Státního vý-
boru pro výstavbu č. 22/1958 Ú. 1. bude stano-
vena v prováděcích předpisech.

Odstavec 2 se týká staveb, na něž se ne-
vztahují předpisy o dokumentaci investiční
výstavby (např. stavby soukromníků).


K §12

Stavební úřad se zabývá veškerou stavební
činností ve svém obvodu a má v tomto
směru zpravidla bohatě poznatky a zkuše-
nosti. Proto mu má být umožněno, aby
tyto poznatky a zkušenosti, zejména po-
kud jde o pokrokové technické řešení
nebo o využití místních zdrojů, sděloval
ve formě připomínek orgánům posuzujícím a
schvalujícím dokumentaci. Tyto orgány nejsou
sice připomínkami vázány, musí je však pro-
jednat a sdělit výsledek projednání stavební-
mu úřadu. Nesouhlasí-li s připomínkami, musí
odůvodnit své stanovisko. Toto stanovisko má
být také obsaženo v posudku posuzovacího
orgánu, ustanoveného podle bodu 134 vyhláš-
ky Státního výboru pro výstavbu č. 42/
1957 Ú. 1.

Připomínky mohou být činěny v jakékoliv
písemné formě (dopisem, v zápisu apod. ). Po-
kud by však byly uvedeny v rozhodnutí o ná-
mitkách nebo o stanovení závazných podmí-
nek, musí být výslovně uvedeno, že jde
o připomínky podle § 12. Ani v tomto případě
nejsou připomínky závazné a nemají povahu
rozhodnutí. Proto také nemohou být předmě-
tem opravného řízení podle správního řádu.

K §13

Stavební úřad jako orgán státní správy mé
ve svém obvodu zabezpečovat ochranu obec-
ných zájmů nejen pokud jde o novou výstavbu,
nýbrž také pokud jde o stavební stav již vybu-
dovaných staveb a tedy i o jejich užívání a
udržování. Musí mít v tomto směru možnost
trvalého dohledu a také širokou nařizovací
pravomoc.

Stavební úřad dohlíží zejména na dodržo-
vání podmínek územních rozhodnutí, podmí-
nek, za nichž bylo vydáno rozhodnutí o pří-
pustnosti stavby, a podmínek povolení k uve-
dení stavby do trvalého provozu (užívání),
jakož i zda je vykonáván dozor podle zvlášt-
ních předpisů.

Jedním z významných úkolů státního sta-
vebního dohledu bude dohled na dodržování
prověřených zastavovacích plánů po dobu vý-
stavby.

K §§ 15 a 16

Při asanaci krajiny jde o postupnou a soustav-
nou úpravu území, na němž vznikly působením
přírodních vlivů nebo lidskou činností závady
zdravotní anebo závady v útvaru nebo povrchu
půdy (např. sesouvání svahu, zbahnění půdy,
poddolování, závady v ovzduší vzniklé půso-
bením průmyslových exhalací a jiné zdra-
votní závady).

Asanací obcí se rozumí postupná a soustav-
ná úprava zastavěného území, v němž velká
část staveb nevyhovuje požadavkům výstavby
obcí a jimiž se má stav obce zlepšit

Od těchto postupných a soustavných úprav
území je nutno rozlišit drobnou asanaci, tj.
úpravy na jednotlivých stavbách nebo pozem-
cích nutné k odstranění stavebních, zdravot-
ních, komunikačních nebo hospodářských zá-
vad. Při drobné asanaci jde vždy o odstranění
závad a proto je nutno ji odlišit od stavebních
úprav podle § 7, kde jde v podstatě vždy
o určitá stavebně-technická zlepšení, která
zvýší společenský význam a zpravidla i hod-
notu stavby, jejíž dosavadní stavební stav je
jinak nezávadný.

K §17

V zastavěných územích obcí jsou často ne-
zastavěné pozemky buď vůbec nevyužité anebo
nevhodně využívané, které popřípadě i zne-
švařují vzhled obce. Přestože je někdy potřebí
těchto pozemků využít pro hospodářské nebo
jiné obecné zájmy (např. pro zřízení dětských
hřišť, parkovišť motorových vozidel, sadů
nebo i prozatímních staveb), narážejí výkonné
orgány národních Výborů na značné obtíže při
realizaci svých záměrů. Proto osnova umož-
ňuje, aby stavební úřad takové pozemky, je-li


18

to nezbytně nutné z hospodářských nebo ji-
ných důležitých zájmů, přikázal organizaci
socialistického sektoru, která o to požádá, do-
časně do užívání a určil zároveň jeho způsob
a trvání. Jestliže je přikazovaný pozemek ve
vlastnictví nebo správě organizace socialistic-
kého sektoru, učiní stavební úřad toto opa-
tření jen tehdy a v takovém rozsahu, nebu-
de-li jím narušeno plnění plánovaných úkolů
této organizace. Vlastnictví nebo správa po-
zemku zůstanou jeho přikázáním do dočas-
ného užívání nedotčeny.

Není žádoucí, aby vlastník (správce) po-
zemku byl omezován více, než je nezbytně po-
třebí, a proto se stanovení podmínek užívání
ponechává především jeho dohodě s novým
uživatelem. Způsob nového užívání a jeho
trvání bude stavební úřad vždy určovat tak,
aby nebyly narušovány záměry a cíle územ-
ního plánu; přitom však způsob dočasného
užívání nemusí odpovídat budoucímu určení
pozemku.

K §§ 18 až 22

Provádění zákona o stavebním řádu se ne-
může obejít bez zásahů do práv vlastníků ne-
movitostí anebo jiných věcných práv. Poně-
vadž nebude vždy možno tyto zásahy uskuteč-
nit dohodou, obsahuje osnova předpisy o vy-
vlastnění.

Právo na vyvlastnění nemovitostí nebo práv
k nim se zde dává pro všechny účely a potřeby,
které se vyskytnou při uskutečnění úkolů sta-
novených státním plánem rozvoje národního
hospodářství, při uskutečnění stavby nebo při
používání stavby anebo při provedení asanace
(krajiny, obcí i drobné asanace). Uskutečnění
stavby nebo užívání stavby, popřípadě prove-
dení drobné asanace nebude vždy uskuteč-
něním úkolu stanoveného státním plánem
rozvoje národního hospodářství (např. stavba
rodinného domku, užívání stavby nebo drobná
asanace staveb anebo pozemků, které jsou ve
vlastnictví fyzických osob). Na tyto případy
míří ustanovení druhé věty odstavce 1 a pro
jejich účely bude tedy možno nemovitosti nebo
práva k nim vyvlastnit, jen bude-li převažo-
vat zájem na uskutečnění nebo užívání stavby
anebo na provedení asanace nad spravedlivým
zájmem dosavadního vlastníka, uživatele apod.
Toto ustanovení umožňuje opatřovat vhodné
pozemky pro výstavbu rodinných domků.

Osnova se nedotýká ustanovení o vyvlast-
nění, obsažených ve zvláštních předpisech
(např. zákon č. 97/1950 Sb., o drahách, a jeho
prováděcí předpisy, zákon č. 47/1956 Sb. - le-
tecký zákon, zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hos-
podářství, horní zákon, zákon č. 63/1935 Sb.,
o vyvlastnění k účelům obrany státu, apod. ).

Nemovitosti, které jsou národním majetkem,
nelze vyvlastnit; v případě potřeby mohou si je
organizace socialistického sektoru opatřit způ-
sobem stanoveným ve zvláštních předpisech
(vládní nařízení č. 110/1953 Sb., vládní naří-
zení č. 111/1953 Sb. a prováděcí předpisy
k nim).

Vyvlastnění jako krajního prostředku zá-
sahu do práv oprávněné osoby má být použí-
váno, jen není-li možno účelu vyvlastnění do-
sáhnout jinak a nelze-li získat potřebné ne-
movitosti nebo práva k nim dohodou. Proto
bude nutno v konkrétních případech přezkou-
mat, zda účelu vyvlastnění lze dosáhnout např.
vhodnějším využitím nemovitostí, které již
stavebník má k dispozici, nebo použitím ji-
ných nemovitostí, k jejichž získání nebude po-
třebí vyvlastnění apod. Pokud jde o rozsah vy-
vlastnění (§ 18 odst 3) je nutno volit takový
jeho stupeň, který sice plně vyhovuje danému
účelu, přitom však co nejméně zasahuje do
práv oprávněné osoby. Nezbytnost a rozsah
vyvlastnění bude nutno pečlivě přezkoumat,
zejména má-li být vyvlastněním dotčeno
osobní vlastnictví (např. rodinný domek). Vy-
vlastnění musí být vždy ve shodě se záměry
a cíli územního plánu.

Náhradu za vyvlastnění určuje dosud vy-
hláška Státního úřadu plánovacího č. 228/
1951 0. 1. I. ve znění vyhlášky č. 44/1952 Ú. l.
Těchto předpisů bude používáno dále vzhledem
k ustanovení § 32 odst. 2 osnovy, dokud ne-
bude provedena nová úprava podle § 31 odst.
2 písm. b).

Jde-li o jeho osobní majetek nebo o země-
dělský pozemek, může vyvlastněný požádat
o poskytnutí náhrady v jiném vhodném nemo-
vitém majetku anebo ve stavebních prostřed-
cích, nemá však nárok na takový způsob ná-
hrady. Předpokladem ovšem je, že vyvlastni-
tel má možnost takovou náhradu poskytnout
a že takovýto způsob náhrady je v souladu
s obecnými zájmy. Přiznal-li stavební úřad
vyvlastněnému na jeho žádost nebo na návrh
vyvlastnitelů náhradu v jiném vhodném nemo-
vitém majetku nebo ve stavebních prostřed-
cích, přechází na vyvlastněného jejich vlast-
nictví pravomocným rozhodnutím stavebního
úřadu (§ 114 občanského zákoníka).

Ustanovení § 21 se vztahuje na případ, kdy
nedošlo k uskutečnění účelu vyvlastnění.
V takovém případě je nutno vyvlastně-
nému nebo jeho právnímu nástupci umožnit,
aby znovu nabyl svého dřívějšího oprávnění.
Lhůty zde uvedené jsou preklusivní.

Ustanovení § 22 připouští, aby stavební
úřad rozhodl, které přípravné práce smějí
být prováděny na pozemku před jeho vyvlast-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP