15
b) hospodařit s výkony všech energetických
děl pro výrobu a rozvod elektřiny a řídit
dlouhodobě i operativně výrobu a rozvod
elektřiny.
4. Vzhledem ke specifické povaze výroby a
dodávky elektřiny, při níž moment spotřeby
elekřiny se rovná momentu její výroby, takže
spotřebitel přímo ovlivňuje výrobu elektřiny,
je nutné, aby spotřeba elektřiny byla vhod-
ným způsobem řízena. S povinností zajišťovat
plynulé zásobování národního hospodářství a
obyvatelstva elektřinou stanovené jakosti
musí být proto spjato oprávnění ministerstva
energetiky usměrňovat spotřebu elektřiny
především u velkoodběratelů a zajišťovat vů-
bec hospodárné užívání elektřiny.
5. V zájmu jednotného plánování a správy
energetických zařízení vytváří zákon před-
poklady pro stanovení jednotných hranic roz-
vodných
elektrických zařízení ve správě ener-
getických podniků směrem k odběratelům.
6. Dosavadní nejednotné poměry ve vlast-
nictví a správě elektrických přípojek nízkého
napětí a odběrných rozvodných zařízení od-
straňuje zákon jednorázovým přechodem
vlastnictví a správy národního majetku přímo
ze zákona.
7. Energetická díla slouží obecnému pro-
spěchu celé společnosti i prospěchu jednot-
livých občanů; proto zákon poskytuje ener-
getickým podnikům některá zvláštní opráv-
nění, zejména pokud jde o užívání cizích ne-
movitostí, právo vyvlastnění a pod.
8. Ochrana energetických děl se zajišťuje
ochrannými pásmy. V nich je zakázáno pod-
nikat vše, co by energetické dílo ohrozilo nebo
by mohlo být jím ohroženo.
IV
Finanční dosah:
Schválením osnovy zákona nevzniknou nové
nároky na zvýšení výdajů státního rozpočtu.
Provedení § 35 osnovy zákona, který jedno-
rázově upravuje vlastnické poměry u přípojek
nízkého napětí a odběrných rozvodných za-
řízení na přípojky nízkého napětí připojených
nebude rovněž celkově znamenat zvýšení vý-
dajů státního rozpočtu.
Navrhovaná jednotná úprava příspěvkové
povinnosti soukromých majitelů staveb a za-
řízení na úhradu nákladů spojených s vybu-
dováním zařízení pro veřejný rozvod elek-
třiny nízkého napětí a elektrických přípojek
(§ 36) bude naopak znamenat zvýšení příjmů
plynoucích do státního rozpočtu, a to asi
o 10 mil. Kčs ročně.
B. Zvláštní část
K jednotlivým ustanovením:
K §2:
Osnova používá názvu "energetické dílo"
jako již vžitého a obecně používaného názvu
pro zařízení sloužící výrobě a rozvodu elek-
třiny, omezuje však pojem energetického díla
výslovně na díla sloužící k výrobě nebo roz-
vodu elektrické energie.
Výrobnami elektřiny se v § 2 rozumějí
pouze hospodářsky významnější zařízení pro
výrobu elektřiny, a to bez ohledu na to, zda
slouží nebo jsou určena k výrobě elektřiny
pro jednoho nebo více spotřebitelů. Pod po-
jmem výrobny elektřiny se v osnově tedy
nerozumějí drobná zařízení pro výrobu elek-
třiny, která jsou s hlediska současného ener-
getického hospodářství pro zásobování širšího
okruhu spotřebitelů elektřinou vzhledem ke
své malé výkonnosti hospodářsky bezvý-
znamná.
Pokud jde o zařízení pro rozvod elektřiny,
kvalifikuje osnova tato zařízení nebo jejich
části jako energetické dílo, jen pokud slouží
nebo jsou určeny k dodávce elektřiny více
odběratelům (zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny). Výjimku z této zásady tvoří elek-
trické přípojky, které zpravidla slouží k při-
pojení a zásobování jednoho odběratele (od-
běrného místa); proto jsou v odstavci 1 uve-
deny elektrické přípojky jako zvláštní úče-
lová kategorie rozvodných zařízení. K vysvět-
lení pojmu přípojky viz důvodovou zprávu
k § 4. Co se rozumí zařízením pro rozvod
elektřiny s hlediska technické funkce, uvádí
§ 3.
Pokud jde o Československé státní dráhy,
považují se jejich jednotlivé organisační slož-
ky a útvary s hlediska ustanovení § 2 odst. 1
písm. b) za jediného odběratele.
Pod pojem "energetické dílo" patří jak jeho
součásti, tak jeho příslušenství, a to analo-
gicky podle ustanovení §§ 24 a 27 obč. zák.
Spadají sem zejména skládky paliva, odstrus-
kování, zařízení pro odběr, vedení, akumulaci,
chlazení a přečerpávání vody, zařízení pro
čištění odpadních vod, komunikace (silnice,
vlečky, lanové dráhy a j. ), zařízení měřící,
signální, ovládací, sdělovací, ochranná a j.,
energetická dispečerská zařízení, dílny, oprav-
ny, garáže, laboratoře, zkušebny a výzkumný,
cejchovny a pod.
Za energetická díla ve smyslu odstavce 1
se nepovažují t. zv. odběrná elektrická za-
16
řízení, t. j. zařízení, která jsou připojena na
elektrickou přípojku a slouží nebo jsou urče-
na k odběru elektřiny. Odběrnými elektric-
kými zařízeními jsou jednak zařízení pro pře-
měnu a rozvádění elektřiny (odběrná rozvod-
ná zařízení), jednak elektrické spotřebiče. Za
přípojkou nízkého napětí jsou odběrnými roz-
vodnými zařízeními zpravidla zařízení pro
rozvod elektřiny v budovách, včetně t. zv.
stoupacího vedení v činžovních domech,
i když tato vedení slouží dodávce elektřiny
více odběratelům. Za přípojkou vysokého
nebo velmi vysokého napětí, která slouží
zpravidla k připojení odběru elektřiny ve
velkém, jsou odběrnými elektrickými zaříze-
ními všechna zařízení pro přeměnu a rozvá-
dění elektřiny v připojeném objektu, jako
transformovny, měnírny a elektrická vedení
vysokého i nízkého napětí. Vyžaduje-li to
technická a hospodářská účelnost rozvodu a
dodávky elektřiny, je možno využít u odběr-
ného rozvodného zařízení stanice nebo její
části, zejména transformačního zařízení, po-
kud to tato zařízení technicky připouštějí,
v dohodě s jejich provozovatelem, i pro do-
dávku elektřiny dalším odběratelům. Při ta-
kovémto spoluužívání považuje se část zaří-
zení, která slouží jen k této další dodávce
elektřiny za zařízení pro veřejný rozvod elek-
třiny.
Osnova se nevztahuje na elektrická zaří-
zení slaboproudá, ani na telekomunikační za-
řízení jakéhokoliv napětí, neboť tato zařízení
neslouží k dodávce elektřiny. Ustanovení od-
stavce 2 nebrání ovšem tomu, aby zařízení,
která sama o sobě nejsou energetickým dílem,
nemohla být součástí nebo příslušenstvím
energetického díla podle odstavce 1. V tako-
vém případě nejsou však dotčeny zvláštní
předpisy, které ke zřizování nebo provozování
takových zařízení vyžadují zvláštního souhla-
su nebo povolení (na př. zákon č. 72/1950 Sb.,
o telekomunikacích).
K § 3:
V § 3 se vymezuje pojem zařízení pro roz-
vod elektřiny nikoliv s hlediska společenské,
nýbrž technické funkce těchto zařízení, ať
jsou již energetickými díly ve smyslu § 2
odst. 1 (zařízení pro veřejný rozvod elektřiny)
nebo zařízeními pro neveřejný rozvod elek-
třiny, která slouží pouze jednomu spotře-
biteli. '
Patří sem jednak stanice, jednak elektrická
vedeni.
K §4:
Přípojka je elektrické vedení, které slouží
k připojení odběrných elektrických zařízení
k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny.
S výjimkou činžovních domů slouží zpravidla
k připojení jednoho odběratele.
Hranice mezi přípojkou a zařízením pro ve-
řejný rozvod elektřiny je v osnově stanovena
zásadně místem odbočení přípojky od 'zařízení
pro veřejný rozvod elektřiny (ze stanice nebo
vedení).
Hranici mezi přípojkou a odběrným elek-
trickým zařízením stanoví vláda.
Hranice má být stanovena takto:
Přípojka nízkého napětí končí při venkov-
ním vedení hlavní domovní pojistkovou skřín-
kou, při kabelovém vedení hlavní domovní
kabelovou skříní; není-li v odběratelově ob-
jektu zřízena hlavní domovní pojistková
skřínka, končí venkovní přípojka nízkého
napětí posledním podpěrným bodem (střešní-
kem, konsolou, stožárem a pod. ) umístěným
na odběratelově objektu.
Přípojka vysokého nebo velmi vysokého
napětí končí při venkovním vedení kotevními
isolátory na odběratelově stanici, při kabelo-
vém vedení kabelovou koncovkou v odběrate-
lově stanici.
Stanovením výše uvedených hranic má být
nově jednotně upraven pojem přípojek a od-
straněno dosavadní rozlišování "přípojky" a
"přívodu"..
Pokud jde o připojování odběru jednotných
zemědělských družstev, budou úpravu roz-
vodných sítí nízkého napětí, které průřezově
nevyhovují požadavkům odběru JZD, provádět
nadále energetické podniky svým nákladem,
v souladu se zásadami usnesení vlády č. 191
ze dne 25. ledna 1956.
K §5:
Svěřením oprávnění ke zřizování a provo-
zování energetických děl uvedených v § 2
odst. 1 organisacím v působnosti ministerstva
energetiky, má být docíleno potřebné jednot-
nosti, operativnosti a odbornosti jak v pláno-
vání (zejména perspektivním) a v řízení vý-
stavby energetických děl, výroby a rozvodu
elektřiny, tak i v zajišťování hospodárného,
plynulého a bezpečného provozu energetic-
kých děl, jejich řádné a systematické údržby
a racionálního využíváni. Výjimky z této zá-
sady upravuje § 6 osnovy.
17
Zřizováním nebo rozšiřováním energetic-
kých děl nebo jiných zařízení se v osnově
rozumí činnost investora (stavebníka) díla
nebo zařízení. Provozováním těchto děl nebo
zařízení se rozumí také povinnost pečovat
o jejich údržbu a opravy všeho druhu.
K §6:
Ustanovení § 6 řeší případy, ve kterých ne-
bude zřizovat nebo provozovat energetické
dílo energetický podnik.
Osnova nemění příslušnost ke správě a
provozu energetických děl, která jsou v den
účinnosti tohoto zákona již ve správě jiných
provozovatelů než energetických podniků a
ponechává rozhodnutí ministerstva energeti-
ky v dohodě s přílušným ústředním úřadem
nebo orgánem možnost postupně upravit ma-
jetkové a provozní poměry u těchto zařízení
v souladu se zásadami tohoto zákona. Pří-
slušným ústředním úřadem nebo orgánem se
rozumí ústřední úřad nebo orgán, do jehož
působnosti patří organisace, která má ener-
getické dílo ve správě (vlastnictví). Pro ozna-
čení energetických děl, která zůstanou ve
správě a provozu jiných subjektů než ener-
getických podniků, používá osnova vžitého již
pojmenování "závodní energetická díla".
Ustanovením § 6 odst. 1 nejsou dotčena
ustanovení dekretu pres. rep. č. 100/1945 Sb.
ve znění zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění
dolů a některých průmyslových podniků.
Ustanovení § 6 odst. 1 osnovy nevylučuje
také, aby se zúčastněně organisace nedohodly
přímo o převodu správy majetku podle pří-
slušných předpisů (vlád. nař. č. 110/1953 Sb.
a č. 111/1953 Sb. ).
Zvláštní úpravu, a to přechod vlastnictví
(správy majetku) ze zákona, pokud jde o pří-
pojky nízkého napětí, stanoví § 35 odst. 1
osnovy.
Pokud jde o zřizování nových energetických
děl a jejich další provozování nebo o podstat-
né rozšiřování dosavadních energetických děl,
váže osnova tuto činnost, mají-li ji provádět
jiné organisace než energetické podniky, na
souhlas ministerstva energetiky nebo orga-
nisace jím pověřené. Vážné důvody, ke kte-
rým bude ministerstvo energetiky při rozho-
dování o souhlasu přihlížet, jsou uvedeny pří-
kladmo. Souhlas může být vázán na splnění
určitých podmínek týkajících se na př. tech-
nického řešení díla, jeho vybavení, výkonu,
možnosti rozšíření, možnosti připojení, do-
dávání elektřiny do zařízení pro veřejný roz-
vod elektřiny a pod. Pokud realisace stano-
vených podmínek by vyžadovala podstatného
zvýšení finančního nákladu na vybudování
závodního energetického díla, musí být při
stanovení podmínek dohodnuta také opatření
o krytí zvýšených investičních nákladů.
Souhlas ke zřízení nebo rozšíření energe-
tického díla nebo k jeho provozování udělený
podle § 6 odst. 2 nenahrazuje projednání a
povolení stavby ani povolení k jejímu uve-
dení do trvalého provozu (užívání) podle
zvláštních předpisů, jako zákonného opatřeni
č. 44/1956 Sb., předpisů o územním plánování,
předpisů o povolování staveb, vládního naří-
zení č. 8/1956 Sb. atd.
Osnova ponechává vládě, aby stanovila ve
kterých případech a za jakých podmínek ne-
zřizuje energetický podnik elektrické přípoj-
ky ani zařízení pro veřejný rozvod elektřiny.
Toto zmocnění umožňuje, aby zásady pro
plánování a financování investiční výstavby
těchto energetických děl mohly být vládou
stanoveny a měněny podle současných poža-
davků účelně a hospodárné investiční výstav-
ky. Přitom se předpokládá, že přípojky níz-
kého napětí v hranicích uvedených v důvo-
dové zprávě k § 4 budou nadále zřizovat a
provozovat energetické podniky.
K § 7:
Ustanovení § 7 se týká zřizování a provo-
zování některých zařízení pro rozvod elek-
třiny, které nejsou energetickými díly ve
smyslu § 2 odst. 1 (zařízení pro neveřejný
rozvod elektřiny).
Ke zřizování a provozování těchto zařízení
není sice třeba souhlasu ministerstva ener-
getiky nebo organisace jím pověřené podle
§ 6 odst. 2, přesahuje-li však tato činnost ob-
vod provozovatelova objektu (nemovitosti),
jako na př. u spojovacích vedení mezi dvěma
místně odloučenými závody téhož provozo-
vatele, je nutno ji předem projednat s pří-
slušným energetickým rozvodným podnikem,
v jehož rozvodné oblasti je objekt (nemovi-
tost). Účelem tohoto opatření je předcházet
zřizování rozvodných zařízení, které by bylo
v rozporu se zájmy plánovité a hospodárné
výstavby energetických děl v systému mi-
nisterstva energetiky a s jejich hospodárným
a účelným využíváním. Ustanovení § 7 odst. 1
platí zejména pro případy, v nichž jde o za-
řízení pro rozvod elektřiny, připojená na
vlastní provozovatelův zdroj elektřiny (na př.
závodní elektrárnu). Ustanovení § 7 se ob-
dobně jako ustanovení § 2 odst. 2 netýká za-
řízení pro rozvod elektřiny malého napětí
(slaboproudých elektrických zařízení) ani za-
řízení telekomunikačních.
18
K § 8:
Péče o výstavbu a plánovitou údržbu vě-
řejných zařízení, sloužících obyvatelstvu,
mezi něž patří také zařízení sloužící nebo
určená k osvětlování veřejných prostranství
(zařízení pro veřejně elektrické osvětlení),
náleží podle § 9 odst. 2 zákona č. 13/1954 Sb.,
o národních výborech, výkonným orgánům
národních výborů. Rovněž podle § 2 a § 3
odst. 2 zrušovaného zákona č. 273/1949 Sb.,
o soustavně elektrisaci venkova, nejsou ná-
rodní energetické podniky investory zařízení
pro veřejně elektrické osvětlení, ani nehradí
jejich stavební, provozovací a udržovací ná-
klady.
Tato zásadní povinnost výkonných orgánů
národních výborů pečovat o výstavbu a údrž-
bu zařízení pro veřejné elektrické osvětlení
však nevylučuje, aby tyto orgány nepostupo-
valy při řešení otázek souvisících s výstavbou,
provozem a údržbou zařízení pro veřejné
elektrické osvětlení v nejužší vzájemně spo-
lupráci s rozvodnými energetickými podniky.
K §§ 9 a 10:
Potřeba jednotného řízení výroby elektřiny
v celostátním měřítku byla zdůrazněna již
usnesením strany a vlády o opatřeních ke
zlepšení práce elektráren a rozvodných za-
řízení a k zajištění výstavby nových elektrá-
ren a rozvodných zařízení ze dne 3. prosince
a 11. prosince 1951. Již tehdy bylo zdůraz-
něno, že je nutno řídit využití všech elektrá-
ren bez ohledu na resortní příslušnost jejich
provozovatelů. Vyrobenou elektřinu je nutno
účelně rozvádět, rozvodně sítě správně zatě-
žovat a udržovat tak ztráty v rozvodných za-
řízeních na hospodářsky správných hodno-
tách. K zajištění těchto úkolů pověřuje se
ministerstvo energetiky, aby samo, po př.
prostřednictvím pověřených organisací dispe-
čerský řídilo na celém území státu provoz
společného energetického systému.
Zvláštní povaha výroby a dodávky elektři-
ny, spočívající v tom, že moment spotřeby
elektřiny se rovná momentu její výroby, způ-
sobuje, že odběratelé svou spotřebou elektři-
ny ovlivňují její výrobu, a je proto za dosa-
vadní energetické situace nevyhnutelné, aby
užívání elektřiny odběrateli bylo minister-
stvem energetiky a jím pověřenými organisa-
cemi usměrňováno.
Jakostí dodávané elektřiny se rozumí kmi-
točet a napětí elektrického proudu dodávané-
ho spotřebitelům. Hospodárnost výroby
elektřiny s hlediska celostátního se zajišťuje
správným řízením a zatěžováním jednotlivých
elektráren, při čemž se dbá na to, aby byla
přednostně vyráběna elektrická energie vy-
užitím vodní energie a aby byly přednostně
spalovány méněhodnotné druhy paliv.
Řízení výroby elektřiny se vztahuje i na
elektrárny, které nejsou zapojeny do společ-
ného energetického systému. Tato díla, i když
paralelně nepracují se sítí podniků minister-
stva energetiky, mohou převzít v případě
potřeby zásobování určitého úseku sítí, které
slouží jiným spotřebitelům.
Vzhledem k tomu, že závodní elektrárny
slouží k zásobování elektřinou pro účelovou
výrobu závodů, u kterých jsou zřízeny, při-
hlíží se při dispečerském řízení těchto elek-
tráren k technologické potřebě a k zajištění
účelové výroby provozovatele, při šetření po-
žadavků účelného a hospodárného využití
závodních elektráren s hlediska celostátního.
K § 11:
Energetická díla, odběrná elektrická zaří-
zení na ně připojená a ostatní zařízení pro
neveřejný rozvod elektřiny musí být udržo-
vána a provozována tak, aby bylo zajištěno
splnění plánu výroby elektřiny, krytí největ-
šího zatížení, nerušený a bezpečný provoz
zařízení, dodávka elektřiny spotřebitelům
v předepsané jakosti a maximální hospodár-
nost provozu všech zařízení.
Provozovatelé těchto děl a zařízení jsou po-
vinni také činit v dohodě s energetickým
podnikem všechna opatření, která umožňují
plné využití těchto děl a zařízení.
K § 12:
Souhlasu výkonného orgánu krajského ná-
rodního výboru je třeba ke zrušení závodního
energetického díla (jeho části), k dlouhodobé-
mu zastavení jeho provozu nebo k přemístění
díla. Výkonný orgán krajského národního vý-
boru se při rozhodování řídí hledisky potřeby
národního hospodářství a obyvatelstva v zá-
sobování elektřinou a přihlíží zejména ke
stavu díla, k celkové energetické situaci a
k hospodárnosti provozu díla.
Zrušením energetického díla se rozumí
jeho úplně odstranění (likvidace, demolice),
takže toto dílo jako celek již nebude sloužit
k výrobě nebo dodávce elektřiny.
Dlouhodobým zastavením energetického
díla se rozumí dlouhodobé zastavení jeho pro-
vozu a konservování jeho zařízení. Dlouho-
dobé zastavení energetického díla nutno roz-
lišovat od přerušení resp. zastavení provozu,
které je jen krátkodobé (při poruchách, re-
visích, přeložkách rozvodných zařízení a pod. ),
19
po případě které bylo nařízeno při dispečer-
ském řízení výroby a rozvodu elektřiny.
Souhlasu výkonného orgánu krajského ná-
rodního výboru nebude třeba zejména u ener-
getických děl menšího významu, a proto
může ministerstvo energetiky stanovit, že
pro určitá díla menšího hospodářského vý-
znamu není souhlasu podle odstavce 1 třeba.
Tyto výjimky se budou týkat hlavně zrušení
přípojek, nepodstatných částí jiných energe-
tických děl a pod.
Výkonným orgánem krajského národního
výboru se rozumí průmyslový odbor rady
krajského národního výboru (jeho energetic-
ká oddělení, zřízená usnesením vlády ze dne
23. listopadu 1956 č. 2650).
K § 13:
V tomto ustanovení přejímá osnova dosa-
vadní praxi při mobilisaci zastavených ener-
getických děl podle usnesení vlády ze dne
27. února 1954 o schválení směrnic k návrhu
generálního plánu rozvoje československé
energetiky. Oprávnění výkonného orgánu
krajského národního výboru (energetického
oddělení průmyslového odboru) nařídit opětné
uvedení zastaveného závodního energetického
díla do provozu je podmíněno naléhavou po-
třebou v zásobování národního hospodářství
a obyvatelstva elektřinou. Při rozhodování
nutno přihlížet též k hospodárnosti opatření
ukládaných za účelem event. obnovy zasta-
veného díla a jeho uvedení do provozu tak,
aby nevyhnutelné investice byly voleny co
nejúčelněji a s nejmenším nákladem.
K §14:
Z povahy elektřiny plyne, že dodavatelská
organisace nemá technických možností za-
bránit odčerpávání elektřiny z rozvodných
zařízení odběratelem, protože faktický odběr
a používání elektřiny závisí na odběrateli sa-
mém. Proto nutno v zájmu plynulého záso-
bování elektřinou regulovat odběr a hospo-
dárně užívání elektřiny v rámci celostátní
energetické bilance a kontrolovat dodržování
regulačních opatření a hospodárného užíváni
elektřiny.
Dosavadní regulační opatření vydaná na
základě §§ 1 až 4 dekretu pres. řep. č. 109/
1949 Sb., o řízení výroby, vyhláškou byv. mi-
nisterstva paliv a energetiky č. 119/1952 Ú. l,
doplněnou vyhláškou č. 269/1952 Ú. l. a po-
drobnějšími směrnicemi ministerstva paliv a
energetiky č. 45/1953 ze dne 29. prosince
1953. Pokud jde o kritická období, jako ob-
dobí zimní, byly vydány směrnice minister-
stva paliv a energetiky ze dne 15. září 1953
č. j. 7116-9/1-53 v částce 126/1953 Ú. l. pro-
dlouženě a doplněné sdělením ministerstva
paliv a energetiky ze dne 3. srpna 1954
v částce 93/1954 Ú. l. Pro dobu výmlatu
byla vydána vyhláška ministerstva paliv
a energetiky a ministerstva zemědělství
č. 123/1952 Ú. l, a to na základě dekretu
pres. řep. č. 109/1945 Sb. a zákona č. 80/1948
Sb., kterým se ministr zemědělství zmocňuje
k opatřením v zemědělské výrobě. Regulační
opatření bude možno nyní opřít s hlediska
plynulého zásobování elektřinou o zmocnění
dané v § 14 osnovy.
Zásada hospodaření elektřinou má být zá-
sadou trvalou a proto všichni velkoodběratelé,
kteří především ovlivňují hospodaření elek-
třinou, mají být vedeni k tomu, aby se sou-
stavně snažili o hospodárnější využíváni elek-
třiny a k tomu cíli vytvářeli progresivní nor-
my spotřeby elektřiny, registrovali a upravo-
vali její odběr podle pokynů dodavatele. Za
řádně hospodaření elektřinou jsou proto od-
povědni především odběratelé, jakož i jejich
nadřízené orgány.
Směrnice pro odběr elektřiny a pro její
hospodárné užívání vydává ministerstvo ener-
getiky v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány. Těmito směrnicemi může být
odběratelům zejména uloženo, aby odebírali
elektřinu pouze v určitém množství a o urči-
tém výkonu, v určitou dobu, pro určité spo-
třebiče nebo účely, aby uposlechli příkazu
dodavatele a dispečerských orgánů a aby se
podrobili kontrole orgánů ministerstva ener-
getiky nebo jiných dozorčích orgánů, pokud
jde o dodržování těchto směrnic.
Ustanovením § 14 se nemění nebo neruší
práva a závazky z uzavřených hospodářských
smluv o dodávce a odběru elektřiny.
K §15:
Rozsah informací a podkladů, které budou
orgány uvedené v tomto paragrafu zpravidla
vyžadovat, dohodne ministerstvo energetiky
se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
K § 16:
Osnova vytyčuje zásadu povinnosti dodávky
elektřiny organisacemi v působnosti minister-
stva energetiky v rámci státního plánu roz-
voje národního hospodářství všem odběrate-
lům, kteří o dodávce sjednají s dodavatelskou
organisací smlouvu a u nichž jsou splněny
podmínky pro účelné a hospodárné připojení
jejich zařízení k zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny. Podmínkou dodávky je řádný stav
20
odběratelova odběrného zařízení, které musí
vyhovovat bezpečné a hospodárné dodávce
elektřiny podle příslušných předpisů, zejména
státních technických norem. Povinnosti do-
dávky je dodavatel zbaven, je-li dodávka zne-
možněna okolnostmi, které dodavatel nemohl
bez svého zavinění odvrátit ani zdolat.
Podmínky pro dodávku a odběr elektřiny
(a plynu) v drobném, platné od 1. června 1955,
vyhlásilo ministerstvo paliv a energetiky
v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a jed-
notnou odborovou organisací podle §§ 1 až 4
dekretu č. 109/1945 Sb., o řízení výroby, a
podle § 25 vlád. nař. č. 28/1954 Sb., o působ-
nosti v. oboru plánování a tvorby cen, a to
vyhláškou č. 83/1955 Ú. l. Dále vydalo mi-
nisterstvo energetiky podle vládního usnesení
č. 650 ze dne 13. dubna 1954 Základní pod-
mínky dodávky a odběru elektřiny ve velkém
ze dne 12. prosince 1955, platně od 1. ledna
1956.
K § 17:
Jednotné připojovací podmínky nebyly do-
sud vydány a jsou u různých energetických
rozvodných podniků odchylné. Toliko pro
technické provedení byly vydány státní tech-
nické normy. Za účelem sjednocení vydá mi-
nisterstvo energetiky v dohodě se zúčastně-
nými ústředními úřady a orgány jednotné
připojovací podmínky.
Povinnost připojovat odběratele je omezena
zejména rozsahem výstavby zařízení pro ve-
řejný rozvod elektřiny a elektrických přípo-
jek v rámci investičního plánu ministerstva
energetiky; proto se rozumí připojovací po-
vinnost jen v rámci státního plánu rozvoje
národního hospodářství. Pokud jsou tímto
plánem povoleny na rozšiřování zařízení pro
veřejný rozvod elektřiny a zřizování elektric-
kých přípojek globální částky, jejichž výše
nekryje požadavky všech žadatelů na připo-
jení, mohou být odběratelé připojováni jen
postupně, a to v pořadí, které určí příslušné
výkonné orgány národních výborů.
K § 18:
Dosavadní stav úpravy podmínek pro do-
dávku a odběr elektřiny je uveden v důvo-
dové zprávě k § 16. Ustanovení § 18 osnovy
dává zákonný podklad umožňující vydávat
v budoucnu podmínky pro dodávku a odběr
elektřiny jak v drobném, tak i ve velkém,
včetně základních podmínek dodávky, které
jsou podkladem pro uzavírání hospodářských
smluv.
Nutnost vyžadovat složení přiměřených
jistot od odběratelů, pokud tito nejsou
zproštěni této povinnosti podle zvláštních
předpisů (hospodářské, rozpočtové a ostatní
organisace podle předpisů o fakturování a
placení), vyplývá z okolnosti, že elektřina se
dodává po celé odečítací období na úvěr a že
podle zkušeností při inkasu a vymáhání fak-
tur za dodávku elektřiny dochází mnohdy ke
ztrátám pro nedobytnost pohledávek.
Placení určitých peněžitých částek jako
náhrady škody, jejíž výše není přesně zjisti-
telná, se týká hlavně neoprávněného odběru
elektřiny, kdy skutečný odběr neměřené
elektřiny nelze vůbec zjistit a výši odběru je
nutno určit jen podle předpokládaných množ-
ství skutečně spotřeby, stanovených směrni-
cemi. Pro zjednodušení výpočtu a vymáhání
drobných škod na zařízeních energetických
podniků, na př. za porušení plomb na měři-
dlech a pod., mohou podmínky pro dodávku
a odběr elektřiny stanovit rovněž pevné saz-
by náhrad.
K §19:
Napětí 380/220 V bylo normalisováno již
v roce 1920, takže všechny nové sítě a tím
i odběrná zařízení na ně připojená a spotře-
biče byly po tomto roce již normalisovány na
toto napětí. Z toho vyplývá, že nenormaliso-
vaná odběrná rozvodná zařízení jsou již za-
staralá a vyžadují obnovy. Vlastníci těchto
zařízení a spotřebičů byli by většinou stejně
povinni v dohledné době přizpůsobit svá za-
řízení předpisům. Lze proto spravedlivě žá-
dat, aby při sjednocování energetického
systému na normalisované napětí, provedli
odběratelé svým nákladem potřebné úpravy
svých zařízení. Nebylo by únosné, aby stát
nesl náklady na úpravu odběrných rozvodných
zařízení a spotřebičů, které jsou ve vlastnictví
odběratelů. Jde zejména o rekonstrukci a
úpravu nevyhovujících odběrných rozvodných
zařízení, úpravu elektrických spotřebičů, kte-
ré není možno přepojit na změněné napětí,
výměnu žárovek a j.
Přiměřenými lhůtami se v tomto ustanove-
ní rozumí pro organisace socialistického sek-
tomu lhůty, ve kterých podle metodických
plánovacích pokynů mohou tyto organisace
zařadit do svých technicko průmyslových a
finančních plánů práce, přístroje nebo zaří-
zení, jichž je třeba k přizpůsobení odběrných
elektrických zařízení změnám v zařízení pro
veřejný rozvod elektřiny.
K § 20:
Ochrana zdraví a majetku vyžaduje sou-
stavnou péči o bezpečnost všech silnoprou-
dých elektrických zařízení, ať jde o energe-
21
tická díla, jiná silnoproudá elektrická zařízeni
nebo spotřebiče, a podrobení těchto zařízení
po stránce bezpečnosti odbornému technic-
kému dozoru podle zvláštních předpisů.
Zvláštními předpisy se zde rozumí zejména
vlád. nař. č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpeč-
nosti a hospodárnosti provozu některých
technických zařízení. Odborný technický do-
zor provádí v rozsahu stanoveném cit. vlád-
ním nařízením Ústav technického dozoru.
K §21:
Vzhledem k tomu, že v úseku odběrného
rozvodného zařízení mezi ukončením elek-
trické přípojky a elektroměrem, kterýžto
úsek je v majetku odběratele, prochází ne-
měřená elektřina, není dovoleno provádět na
tomto úseku žádné práce a opatření bez sou-
hlasu energetického podniku. Tento zákaz má
především zabránit t. zv. neoprávněnému od-
běru elektřiny.
K§ 22:
Stavba vedení § 22 odst. 1 písm a)] se ne-
obejde bez používání cizích nemovitostí; toto
používání není však takové intensity, aby bylo
účelné a hospodárné vykupovat pro tento účel
nemovitosti, které jsou stavbou vedení
dotčeny.
Proto osnova přiznává energetickým pod-
nikům ve stanoveném rozsahu určitá opráv-
nění k cizím nemovitostem.
Tato oprávnění vznikají přímo ze zákona
povolením ke stavbě vedení, neboť jde
0 oprávnění, bez kterých by elektrická vedení
nemohla být vůbec zřizována a provozována.
Rozhodování orgánů státní správy jsou pone-
chány jen případy, kdy o rozsahu užívacího
práva a jeho obsahu vznikne spor. Orgánem
příslušným pro povolení stavby energetického
díla ("povolujícím orgánem") se rozumí orgán,
který podle platných předpisů bude přísluš-
ným k rozhodování o povolování staveb v in-
vestiční výstavbě.
Osnova přiznává oprávnění uvedená v § 22
pouze ve prospěch zařízení uvedených v od-
stavci 1 písm. a). Přitom vychází z toho, že
elektrická vedení a menší stanice do rozlohy
30 m2 jsou stavbami, které ve smyslu § 26
obč. zák. jsou věcmi nemovitými, a oprávnění
v § 22 osnovy jsou proto spojena ve smyslu
, § 167 obč. zák. s vlastnictvím (správou) těch-
to zařízení. Mimo energetické podniky rozši-
řuje osnova v § 32 okruh oprávněných orga-
nisací v určitých tam uvedených případech
1 na jiné organisace státního socialistického
sektoru.
Pokud jde o náhradu za trpění věcného bře-
mene, vychází osnova z předpokladu, že elek-
třina se stala do tě míry nezbytnou denní po-
třebou naší civilisace, že lze spravedlivě žádat,
aby vlastníci (správci) nemovitostí potřeb-
ných pro elektrická vedení a malé stanice
trpěli výkon oprávnění uvedených v odstavci
l bez náhrady, když se jim na druhé straně
zaručuje náhrada za skutečně škody vzniklé
při stavbě, opravách vedení a pod. Náhrada,
která by se poskytovala podle zásad o vy-
vlastnění, by podle vyhlášky SUP č. 228/1951
O. 1. činila při nepatrně rozloze zabrané půdy
částky zcela nepatrně a administrativní práce
spojeně se stanovením a placením těchto
náhrad by byly neúměrné. Pokud však výkon
oprávnění uvedených v odstavci 1 podstatně
omezuje vlastníka nebo uživatele nemovitosti
v jejím užívání, může vlastník nebo uživatel
žádat u povolujícího orgánu o přiznání ná-
hrady. Tříměsíční lhůta pro podání žádosti
o přiznání náhrady je lhůtou preklusivní. Při-
znána může být náhrada jen jednorázová
(nikoliv renta), a to v přiměřené výši.
Které nemovitosti budou dotčeny věcným
břemenem podle § 22 a v jakém rozsahu, vy-
plývá z projektu vedení (umístění trasy ve-
dení a jeho jednotlivých opěrných bodů).
Vlastníci (správci) dotčených nemovitostí bu-
dou účastníky jak řízení o územním rozhod-
nutí o umístění stavby, tak i řízení o povolení
ke stavbě. Toto postavení jim zaručuje, že
musí být o zamýšleném užití jejich nemovi-
tostí včas vyrozuměni a že jim musí být v ří-
zení poskytnuta možnost k obhájení jejich
práv a oprávněných zájmů.
K §§ 23 a 24:
V § 22 odst. 1 písm. c) se stanoví všeobecné
oprávnění energetických podniků odstraňovat
a oklesťovat stromoví překážející vedení. Toto
oprávnění je pak blíže rozvedeno v §§ 23 a 24.
§ 23 upravuje povinnost okleštění, po pří-
padě vykácení stromoví před výstavbou ve-
deni. Oprávnění uvedené všeobecně v § 22
odst. 1 písm. c) je konkretisováno v tom
smyslu, že kácení a oklesťování stromoví mají
provádět před výstavbou vedení vlastníci a
uživatelé pozemků, a to v rozsahu a ve lhůtě
stanovené v povolení ke stavbě. Rozumí se, že
rozsah a lhůta pro vykácení stromoví budou
stanoveny v tomto povolení jen tehdy, ne-
dojde-li o nich mezi energetickým podnikem
a vlastníkem (uživatelem) pozemku před tím
k přímé dohodě. U silničního stromoví posti-
huje povinnost uvedená v § 23 silniční správu.