Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
199.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny
(elektrisační zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl prvý
Úvodní ustanoveni
§ 1
Rozvoj výroby a rozvodu elektřiny a jejího
užívání je jedním ze základních předpokladů
k dosažení vyšší technické úrovně výroby a
tím i rozvoje celého národního hospodářství
a růstu hmotně a kulturní úrovně obyvatel-
stva. Plánovitý rozvoj národního hospodářství
vyžaduje zabezpečení stálého dostatečného
předstihu rozvoje energetické základny před
rozvojem ostatních odvětví národního hospo-
dářství. K dosažení těchto cílů a k zajištění
dostatku energie, zejména elektrické, pro
uspokojení potřeb národního hospodářství je
třeba urychlit výstavbu energetických děl,
hospodárně jich využívat a pečovat o plynu-
lou a kvalitní dodávku elektřiny a o její hos-
podárnou spotřebu.
§ 2
Energetická díla
(1) Energetickými díly pro výrobu nebo roz-
vod elektřiny (dále jen "energetická díla")
se v tomto zákoně rozumějí:
2
a) výrobny elektřiny,
b) zařízení pro rozvod elektřiny (§ 3) nebo
jejich části, pokud slouží nebo jsou urče-
ny k dodávce elektřiny více odběratelům
(dále jen "zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny") a.
c) elektrické přípojky (§ 4)
s příslušenstvím.
(2) Za energetická díla podle předchozího
odstavce se nepovažují:
a) drobná zařízení pro výrobu elektřiny, která
mají pro zásobování širšího okruhu spo-
třebitelů elektřinou vzhledem ke své malé
výkonnosti nepatrný hospodářský význam,
b) elektrická zařízení, která jsou připojena
na elektrickou přípojku a slouží nebo jsou
určena k odběru elektřiny (dále jen "od-
běrná elektrická zařízení"),
c) elektrická zařízení slaboproudá a
d) telekomunikační zařízení jakéhokoliv na-
pětí.
§ 3
Zařízení pro rozvod elektřiny
Zařízením pro rozvod elektřiny se rozumí
zařízení pro přenos, přeměnu a rozvádění
elektřiny, jako stanice (transformovny, spí-
nací stanice a měnírny) a elektrická vedení.
§4
Elektrické přípojky
Elektrickou přípojkou se rozumí elektrické
vedení, které odbočuje od zařízení pro veřej-
ný rozvod elektřiny směrem k odběrateli a
slouží nebo je určeno k připojení odběrných
elektrických zařízení.
Oddíl druhý
Zřizování a provozování energetických děl a
některých jiných zařízení pro rozvoj
elektřiny
§5
Zřizování a provozování ener-
getických děl energetickými
podniky
Energetická díla zřizuji a provozují, pokud
tento zákon nestanoví jinak, organisace v pů-
sobnosti ministerstva energetiky (dále jen
"energetické podniky").
3
§ 6
Zřizování a provozování ener-
getických děl jinými
organisacemi
(1) Energetická díla, která nejsou v den,
kdy tento zákon nabude účinnosti, ve správě
energetických podniků (dále jen "závodní
energetická díla"), budou nadále provozovat
dosavadní provozovatelé, pokud pro organi-
sace socialistického sektoru nestanoví minis-
terstvo energetiky v dohodě s příslušným
ústředním úřadem nebo orgánem něco jiného
a pokud se na tato díla nevztahují ustanovení
§ 35 odst. 1 tohoto zákona.
(2) Jiné organisace než energetické podniky
mohou nově zřizovat nebo podstatně rozšiřo-
vat energetická díla a potom je provozovat
jen se souhlasem ministerstva energetiky
nebo organisace jím pověřené, jsou-li pro to
závažně důvody, zejména docílí-li se tím hos-
podárnější výstavby energetického díla, hos-
podárnější výroby nebo rozvodu elektřiny
nebo nelze-li jinak zajistit dodávku elektřiny,
po případě páry, pro účelovou výrobu provo-
zovatele. Udělení souhlasu lze vázat na splnění
určitých podmínek, zejména k zajištění do-
dávky elektřiny do zařízení pro veřejný roz-
vod elektřiny.
(3) Ministerstvo energetiky může stanovit,
že pro některá díla, zejména díla menšího
hospodářského významu, není souhlasu podle
předchozího odstavce třeba.
(4) Souhlas podle odstavce 2 nenahrazuje
projednání a povolení stavby ani povolení
k jejímu uvedení do trvalého provozu (uží-
vání) podle zvláštních předpisů.
(5) Vláda stanoví, ve kterých případech a
za jakých podmínek nezřizuje elektrické pří-
pojky nebo zařízení pro veřejný rozvod elek-
třiny energetický podnik.
§ 7
Zřizování a provozování zaří-
zení pro neveřejný rozvod
elektřiny
(1) Zařízení pro rozvod elektřiny, která
slouží nebo jsou určena k vlastní provozní
potřebě spotřebitele, s výjimkou elektrických
přípojek (dále jen "zařízení pro neveřejný
rozvod elektřiny") nejsou energetickými díly
podle tohoto zákona a nevyžadují ke zřízení
nebo provozování souhlasu podle § 6 odst. 2.
Mimo obvod provozovatelova objektu (nemo-
vitosti) mohou však být zřizována nebo pro-
4
vozována po předchozím projednání s energe-
tickým podnikem, v jehož rozvodné oblasti je
objekt (nemovitost), a jen tehdy, nebrání - li
tomu vážné důvody, zejména není-li zřízení
nebo provozování těchto zařízení v rozporu
s plánovitou a hospodárnou výstavbu ener-
getických děl nebo s jejich hospodárným a
účelným využitím.
(2) Ministerstvo energetiky může stanovit,
ve kterých případech a za jakých podmínek
není třeba pro zřízení nebo provozování za-
řízení uvedených v předchozím odstavci pro-
jednání s energetickým podnikem.
§ 8
Zařízení pro veřejné
elektrické osvětlení
O zřizování a provozování zařízení slouží-
cích nebo určených k osvětlování veřejných
prostranství (zařízení pro veřejné elektrické
osvětlení) pečují výkonné orgány národních
výborů. Energetické podniky nejsou investory
těchto zařízení ani nehradí jejich stavební,
provozovací a udržovací náklady.
Oddíl třetí
Řízení výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny
§ 9
K zajištění rovnováhy mezi spotřebou a vý-
robou elektřiny určuje ministerstvo energe-
tiky a organisace jím pověřené způsob a roz-
sah využití všech energetických děl (§ 2
odst. 1) a jejich výkonů a usměrňuje spotře-
bu elektřiny. Přitom zejména dbá, aby v rám-
ci státního plánu rozvoje národního hospo-
dářství bylo zajištěno plynulé zásobování ná-
rodního hospodářství a obyvatelstva elektři-
nou stanovené jakosti a aby bylo docíleno
nejhospodárnější výroby elektřiny a jejího
účelného a hospodárného užívání, a to s ohle-
dem na energetickou situaci a nejdokonalejší
využití jednotlivých energetických děl a pří-
rodních zdrojů energie.
§ 10
Energetický dispečink
(1) Při plnění úkolů uvedených v § 9 mi-
nisterstvo energetiky a organisace jím po-
věřené dispečerský řídí provoz energetických
děl ve správě energetických podniků a zá-
vodních energetických děl, po případě odběr-
ných rozvodných zařízení (stanic), jež jsou
zapojena do společného energetického sy-
stému.
5
(2) Ministerstvo energetiky a organisace
jím pověřené jsou oprávněny přikazovat po-
dle dispečerských řádů provozovatelům děl a
zařízení uvedených v předchozím odstavci
zvýšení, snížení, přechodné zastavení nebo
opětné zahájení výroby elektřiny a určovat
způsob jejího rozvodu; u závodních energe-
tických děl stanoví též rozsah a časový prů-
běh dodávky elektřiny do společného energe-
tického systému. Při provádění těchto opa-
tření přihlížejí u závodních energetických děl
k technologické potřebě a k zajištění účelové
výroby provozovatele tak, aby bylo dosaženo
účelného a hospodárného využití závodních
energetických děl s hlediska celostátního.
(3) Podrobnosti dispečerského řízení upra-
vuje ministerstvo energetiky v dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady a orgány dispe-
čerskými řády, které jsou závazné pro vše-
chny provozovatele energetických děl.
§ 11
(1) Provozovatelé energetických děl, od-
běrných elektrických zařízení na ně připoje-
ných, jakož i ostatních zařízení pro neveřejný
rozvod elektřiny jsou povinni udržovat a pro-
vozovat tato díla a zařízení způsobem a ve
stavu, které odpovídají technické a hospodář-
ské účelnosti, a činit v dohodě s energetic-
kým podnikem opatření, která umožňují plné
využití těchto zařízení.
(2) Provozovatelé energetických děl a za-
řízení uvedených v předchozím odstavci jsou
povinni řídit se provozními pravidly, která
vydává ministerstvo energetiky v dohodě se
zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
§ 12
Zrušení závodních energetic-
kých děl
(1) Závodní energetické dílo nebo jeho část
nesmějí být zrušeny, dlouhodobě zastaveny
nebo přemístěny bez souhlasu výkonného or-
gánu krajského národního výboru.
(2) Ministerstvo energetiky může stanovit,
že pro některá díla, zejména díla menšího
hospodářského významu, není souhlasu podle
předchozího odstavce třeba.
§ 13
Uvedení zastavených závod-
ních energetických děl
do provozu
Výkonný orgán krajského národního vý-
boru může nařídit, vyžaduje-li to naléhavá
6
potřeba v zásobování národního hospodářství
a obyvatelstva elektřinou, aby závodní ener-
getické dílo, jehož provoz byl zastaven, bylo
opět uvedeno do provozu; přitom určí, při-
hlížeje k hospodárnosti, vlastníku (správci)
díla technické a hospodářské podmínky a způ-
sob uvedení díla do provozu.
§14
Hospodaření elektřinou
(1) Odběratelé elektřiny ve velkém a orga-
nisace socialistického sektoru, i když neode-
bírají elektřinu ve velkém, jsou povinni při-
způsobit odběr elektřiny současné energetic-
ké situaci, dbát přitom pokynů dodavatele,
užívat elektřiny hospodárně a upravit podle
toho svá zařízení a spotřebiče.
(2) Odběratelé elektřiny ve velkém jsou též
povinni plánovat a provádět opatření tech-
nicky a hospodářsky účelná k lepšímu využití
elektřiny, zejména jsou povinni vytvářet pro-
gresivní normy spotřeby elektřiny a upravo-
vat a registrovat zatížení podle pokynů do-
davatele.
(3) Ministerstvo energetiky upravuje hos-
podaření elektřinou směrnicemi, které vy-
dává v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
§ 15
Ministerstvo energetiky, organisace jím po-
věřené a výkonné orgány národních výborů
jsou oprávněny požadovat od provozovatelů
energetických děl a od odběratelů elektřiny
informace a podklady, nutně k plánování a
řízení výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny.
Oddíl čtvrtý
Styk s odběrateli
§ 16
Dodávka elektřiny odběratelům
Organisace v působnosti ministerstva ener-
getiky dodávají elektřinu v rámci státního
plánu rozvoje národního hospodářství na zá-
kladě sjednané smlouvy všem odběratelům,
u nichž jsou splněny podmínky pro účelně a
hospodárné připojení jejich zařízení k zaří-
zení pro veřejný rozvod elektřiny, vyhovuje-li
zařízení odběratele bezpečně a hospodárně
dodávce a nebrání-li tomu okolnosti, které
dodavatel nemohl bez svého zavinění odvrátit
ani zdolat.
7
§17
Podmínky pro připojování
odběratelů
Energetické podniky připojují odběrná
elektrická zařízení k zařízením pro veřejný
rozvod elektřiny v rámci státního plánu roz-
voje národního hospodářství podle připojova-
cích podmínek, které stanoví ministerstvo
energetiky v dohodě se zúčastněnými ústřed-
ními úřady a orgány.
§ 18
Podmínky pro dodávku a odběr
elektřiny
(1) Podmínky pro dodávku a odběr elek-
třiny v drobném a ve velkém stanoví minis-
terstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady a orgány.
(2) Podmínky mohou stanovit zejména:
a) povinnost odběratele složit přiměřenou
jistotu na odběr elektřiny a pronajatá mě-
řicí zařízení;
b) povinnost zaplatit určitou peněžitou část-
ku jako náhradu škody, jejíž výši nelze
přesně zjistit, nebo jako náhradu za způ-
sobené drobně škody na zařízeních ener-
getických podniků;
c) případy, ve kterých může dodavatel pře-
rušit nebo zastavit dodávku elektřiny.
§ 19
Při změně napětí nebo druhu elektřiny,
prováděné v zájmu technického rozvoje nebo
sjednocení energetického systému, jsou vlast-
níci připojených odběrných rozvodných zaří-
zení a spotřebičů povinni upravit na svůj ná-
klad ve stanovených přiměřených lhůtách svá
zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly
uvedeným změnám.
§ 20
(1) Silnoproudá elektrická zařízení včetně
elektrických spotřebičů musí vyhovovat po-
žadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle
zvláštních předpisů a státních technických
norem.
(2) Silnoproudá elektrická zařízení včetně
elektrických spotřebičů podléhají po stránce
bezpečnosti odbornému technickému dozoru
podle zvláštních předpisů.
8
§ 21
Na odběrném rozvodném zařízení, kterým
prochází neměřená elektřina, nesmějí být
prováděny žádné práce ani opatření bez před-
chozího souhlasu energetického podniku, na
jehož zařízení pro veřejný rozvod elektřiny
je odběrné rozvodné zařízení připojeno.
Oddíl pátý
Společná ustanoveni
Oprávnění k cizím
nemovitostem
§ 22
(1) Energetickým podnikům přísluší opráv-
nění:
a) stavět a provozovat na cizích nemovitos-
tech v rozsahu vyplývajícím z povolené
stavby elektrická vedení, jakož i malé sta-
nice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím
(dále jen "vedení"), zejména zřizovat na
nemovitostech podpěrné body, přepnout
nemovitosti vodiči a umisťovat v nich ve-
dení;
b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozo-
vání, opravách, změnách nebo odstraňo-
vání vedení na příjezdné, průjezdné a ve-
dením přímo dotčené cizí nemovitosti;
c) odstraňovat a oklesťovat stromoví překá-
žející vedení (§§ 23 a 24).
(2) Za výkon oprávnění uvedených v před-
chozím odstavci nejsou energetické podniky
povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlast-
ník nebo uživatel nemovitosti, která není ve
státním socialistickém vlastnictví, zřízením
vedení podstatně omezen v užívání nemovi-
tosti, může žádat u orgánu, který je podle
předpisů o povolování staveb příslušný pro
povolení stavby energetického díla (dále jen
"povolující orgán"), aby mu energetický pod-
nik poskytl přiměřenou jednorázovou náhra-
du; žádost musí být pod ztrátou nároku po-
dána do tří měsíců ode dne, kdy bylo dílo
uvedeno do trvalého provozu (užívání).
(3) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají po-
volením ke stavbě vedení a zanikají zrušením
vedení. Nezřídil-li vedení energetický podnik,
nabývá oprávnění podle odstavce 1 podnik,
jemuž bylo dáno povolení ke stavbě vedení.
(4) Je-li rozsah nebo obsah oprávnění podle
odstavce 1 sporný, vymezí je povolující orgán.
(5) Povinnost trpět výkon oprávnění uve-
dených v odstavci 1 vázne na dotčené nemo-
vitosti jako věcné břemeno.
9
§ 23
(1) před výstavbou vedení jsou vlastníci
(uživatelé) pozemků povinni v rozsahu a ve
lhůtě stanovené v povolení ke stavbě ener-
getického díla oklestit, po případě vykácet a
odstranit na náklad energetického podniku
'stromoví, které by mohlo vedení ohrožovat.
(2) Uplyne-li tato lhůta marně, je energe-
tický podnik oprávněn provést okleštění, po
případě vykácení stromoví vlastním nákla-
dem na nebezpečí vlastníka nebo uživatele
pozemku.
§ 24
(1) Za provozu vedení oklesťuje stromoví na
svůj náklad v rozsahu nezbytně nutném pro
plynulý a bezpečný provoz vedení energetický
podnik, pokud nedojde s vlastníkem nebo uži-
vatelem pozemku k jiné dohodě.
(2) Kácet a odstraňovat stromoví, které by
mohlo ohrožovat vedení, jsou za provozu ve-
dení povinni vlastníci a uživatelé pozemků na
žádost energetického podniku a na jeho ná-
klad, a to v přiměřené lhůtě jím určené.
Uplyne-li tato lhůta marné, platí obdobně
ustanovení § 23 odst. 2. Kácení stromoví, při
kterém by mohlo být ohroženo vedení nebo
jeho provoz, smí být prováděno jen v dohodě
s energetickým podnikem a za dozoru osoby
jím ustanovené.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je ener-
getický podnik sám oprávněn vykácet stro-
moví v rozsahu nezbytně nutném pro plynulý
a bezpečný provoz vedení, je však povinen
uvědomit o tom neprodleně vlastníka (uži-
vatele) pozemku.
§ 25
Při výkonu oprávnění podle §§ 22 až 24 jsou
energetické podniky a jimi pověřené osoby
povinny co nejvíce šetřit nemovitostí, jakož
i práv vlastníka nebo uživatele.
§ 26
(1) Věcná břemena podle ustanovení § 22
postihují i národní majetek; nezapisují se do
pozemkových knih a neplatí o nich předpisy
o promlčení a vydržení.
(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou
okolností, za kterých vzniklo, v hrubém ne-
poměru k výhodě energetického podniku, lze
se domáhat, aby energetický podnik vedení
změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě,
rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě ná-
kladů s tím spojených výkonný orgán kraj-
ského národního výboru.
10
§ 27
Vyvlastnění
(1) Pokud pro účely stanovené tímto zá-
konem nestačí oprávnění podle předchozích
ustanovení, lze nemovitosti a práva vyvlastnit,
nedojde-li k dohodě.
(2) Pro rozsah vyvlastnění, pro vyvlastňo-
vací řízení a náhradu za vyvlastnění, pro
vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její
užívání před zahájením vyvlastňovacího ří-
zení platí, není-li stanoveno nic jiného, ob-
dobně předpisy o územním plánování a vý-
stavbě obcí.
§ 28
(1) Za skutečnou škodu způsobenou na ne-
movitosti nebo jejím příslušenství při stavbě,
provozu, opravách, změně nebo odstraňování
vedení náleží poškozenému vlastníku nebo
uživateli nemovitosti náhrada.
(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě,
rozhodne o náhradě výkonný orgán okresního
národního výboru, v jehož územním obvodu
došlo ke škodě, na žádost, kterou musí po-
škozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil
rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců
ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost
v těchto lhůtách, nárok zaniká.
§ 29
Styk s komunikacemi, vodami,
vodohospodářskými díly
a zařízeními -
(1) Při styku energetického díla s komuni-
kacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodo-
hospodářskými díly a zařízeními je třeba dbát
plynulosti a bezpečnosti provozu jak energe-
tických děl, tak i komunikací, vedení, vod,
vodohospodářských děl a zařízení, jakož
i možnosti jejich řádného udržování.
(2) Podrobné podmínky styku energetických
děl s komunikacemi, vedeními všech druhů,
vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními,
pokud je nestanoví státní technické normy,
upraví pravidla, která vydá ministerstvo ener-
getiky v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
§ 30
Ochranná pásma
(1) Energetická díla se chrání ochrannými
pásmy. V nich jsou v rozsahu stanoveném
prováděcími předpisy zakázány nebo omeze-
ny stavby, zařízení, úpravy povrchu a porosty,
které by ohrožovaly energetická díla a jejich
11
plynulý a bezpečný provoz. Stejným způsobem
mohou být zakázány nebo omezeny některé
činnosti v ochranných pásmech nebo v jejich
blízkosti.
(2) Povinnosti a omezení v ochranných pás-
mech nebo v jejich blízkosti vznikají povole-
ním ke stavbě energetického díla; zanikají
zrušením díla.
(3) Je-li rozsah ochranných pásem nebo
míra povinností a omezení sporná, vymezí je
povolující orgán.
§ 31
Při projektování a výstavbě energetických
děl je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce
vyloučeny škodlivě vlivy na zemědělské a lesní
hospodářství a na přírodní prostředí, aby
byly šetřeny chráněně části přírody, vegetace
potřebná pro hygienickou ochranu a kulturní
památky.
§ 32
(1) Ustanovení §§ 22 až 28 platí obdobně
i pro jiné organisace státního socialistického
sektoru než energetické podniky, pokud zři-
zují nebo provozují na cizích nemovitostech
vedení nebo zařízení pro veřejné elektrické
osvětlení a pro své vlastní provozy.
(2) Ustanovení §§ 29 až 31 platí i pro za-
řízení pro neveřejný rozvod elektřiny, která
zřizují nebo provozují jiné organisace stát-
ního socialistického sektoru než energetické
podniky mimo obvod vlastního objektu (vlast-
ní nemovitosti).
§ 33
Přenosná zařízení pro rozvod
elektřiny
(1) Pro přenosná zařízení pro rozvod elek-
třiny platí přiměřeně ustanovení §§ 17, 20, 21
a 28.
(2) O podmínkách styku přenosného zařízení
s cizími nemovitostmi rozhodne, nedojde-li
k dohodě, výkonný orgán okresního národního
výboru.
(3) Při styku přenosného zařízení s komu-
nikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vo-
dohospodářskými díly a zařízeními platí ob-
dobně ustanovení § 29.
Oddíl šestý
Ustanovení závěrečná
§ 34
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona
vznikají oprávnění a povinnosti podle §§ 22
12
až 26 i ve prospěch vedení [§ 22 odst. 1
písm. a)] ve správě energetických podniků,
která byla zřízena přede dnem počátku účin-
nosti tohoto zákona.
(2) Ustanovení o ochranných pásmech (§ 30)
platí ode dne počátku účinnosti tohoto zá-
kona i pro energetická díla, jakož i pro za-
řízení pro neveřejný rozvod elektřiny uve-
dená v § 32 odst. 2, která byla zřízena přede
dnem počátku účinnosti tohoto zákona,
§ 35
(1) Pokud elektrické přípojky nízkého na-
pětí nebo jejich části jsou ve vlastnictví ně-
koho jiného než státu, přecházejí dnem po-
čátku účinnosti tohoto zákona do vlastnictví
státu a správy energetického podniku, v je-
hož rozvodné oblasti jsou zřízeny.
(2) Pokud odběrná rozvodná zařízení nebo
jejich části, jež jsou připojeny na přípojku
nízkého napětí, jsou ve vlastnictví státu a
správě energetických podniků, přecházejí
s výjimkou měřicích přístrojů dnem počátku
účinnosti tohoto zákona do vlastnictví maji-
telů nemovitostí, jejichž připojení slouží.
(3) Přechod vlastnictví podle odstavců 1 a 2
je bezúplatný.
(4) Podle zásad uvedených v odstavcích l
a 2 přechází dnem počátku účinnosti tohoto
zákona i správa národního majetku, pokud jde
o elektrické přípojky nízkého napětí a od-
běrná rozvodná zařízení na ně připojená.
§ 36
Soukromí vlastníci staveb a zařízení, které
budou připojeny k zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny, jsou povinni přispívat v rozsahu
stanoveném prováděcími předpisy na úhradu
nákladů spojených s vybudováním zařízení
pro veřejný rozvod elektřiny nízkého napětí
a elektrických přípojek.
§ 37
Výkonné orgány krajských národních vý-
borů mohou pověřit prováděním úkolů, které
jim příslušejí podle tohoto zákona, výkonné
orgány národních výborů nižších stupňů, jest-
liže se tím docílí účelnějšího nebo hospodár-
nějšího plnění těchto úkolů.
§ 38
Vláda může stanovit nařízením, že se tento
zákon nebo některá jeho ustanovení vztahují
13
i na jinou energii než elektrickou nebo na
jiná energetická díla než pro výrobu nebo
rozvod elektřiny.
§ 39
Prováděcí předpisy
(1) Vláda stanoví rozsah ochranných pásem
energetických děl, povinnou úpravu ochran-
ných pásem a druhy činnosti, které v nich
nebo v jejich blízkosti jsou omezeny nebo za-
kázány, po případě může vydat další předpisy
k provedení tohoto zákona.
(2) Podrobnější předpisy k provedení tohoto
zákona vydá ministerstvo energetiky v do-
hodě se zúčastněnými ústředními úřady a
orgány.
(3) Podmínky a rozsah povinnosti platit pří-
spěvek podle § 36, jakož i řízení o vyměřování
a vybírání příspěvku, upraví ministr financí
v dohodě s ministrem energetiky.
§ 40
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se předpisy, které odporují to-
muto zákonu, zejména:
a) zákon č. 438/1919 Sb., o státní podpoře při
zahájení soustavně elektrisace, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících;
b) zákon č. 187/1922 Sb., o zápisu elektric-
kých vedení všeužitečných elektrických
podniků do pozemkových knih;
c) zákon č. 273/1949 Sb., o soustavné elek-
trisaci venkova, jakož i předpisy vydané
k jejich provedení.
(2) Nedotčeny zůstávají zejména tyto před-
pisy:
a) vládní nařízení č. 47/1952 Sb., o státní
energetické inspekci;
b) vládní nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištěni
bezpečnosti a hospodárnosti provozu ně-
kterých technických zařízení;
c) vládní nařízení č. 9/1953 Sb., o hlavních
energeticích, jakož i předpisy vydané
k jejich provedení.
§ 41
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1958; provedou jej všichni členové vlády.
14
Důvodová zpráva.
A. Všeobecná část
I
Důležitou podmínkou vybudování materiál-
ně technické základny socialismu je mohutný
rozvoj těžkého průmyslu a jednoho z jeho
hlavních odvětví - energetiky. Elektrisace,
která je základem nové techniky v celém ná-
rodním hospodářství, umožňuje růst produk-
tivity práce v průmyslu, zemědělství a do-
pravě a neustálé zvyšování životní úrovně
obyvatelstva.
Elektřina má ve srovnání s jinými druhy
energie mnoho předností. Je nejlepší formou
využití přírodních energetických zdrojů, lehce
se dá dopravovat na velké vzdálenosti, snadno
a hospodárně přeměňovat v tepelnou, světel-
nou a mechanickou energii a je progresivním
činitelem ve výrobě.
Elektrisace umožňuje mechanisovat těžké
a namáhavě práce, automatisovat výrobní
procesy a zavádět nejnovější technologie. Má
tedy vůdčí úlohu při rozvoji výrobních sil a
její úroveň je jedním z důležitých činitelů
určujících hospodářskou sílu země. K využití
všech výhod elektrické energie a k soustavné
elektrisaci bylo však v naší republice přikro-
čeno v nejširší míře až po roce 1945.
II
Dosud platný zákon ze dne 22. července
1919 č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení
soustavné elektrisace, byl vydán před 38 lety
za hospodářských, společenských a právních
poměrů, které byly vývojem od r. 1945 ve
všech směrech překonány tak, že zákon ne-
odpovídá již novým výrobním vztahům a ne-
splňuje požadavky kladené naň zejména prud-
kým rozmachem elektrisace v našem státě.
Jeho použitelná ustanovení upravují jen úzký
úsek právních otázek energetického odvětví,
a to způsobem, který již není v souladu s no-
vými principy socialistického právního řádu.
Potřeba nové, komplexní právní úpravy
otázek, které s sebou přináší zvláštní proble-
matika a postavení energetického odvětví na
úseku elektřiny, se pociťuje již po několik let.
Jeví se nutným zejména stanovit jasně hra-
nice majetkové a provozní sféry energetic-
kých podniků a vnést žádoucí jednotnost do
plánováni, investiční výstavby a správy ener-
getických zařízení; dát zákonný podklad jed-
notnému řízení výroby, rozvodu a spotřeby
elektřiny ministerstvem energetiky, a to bez
ohledu na resortní příslušnost investorů a
provozovatelů energetických děl (energetic-
ký dispečink a gesce); přizpůsobit oprávnění
energetických podniků k užívání cizích ne-
movitostí pro energetická díla novým práv-
ním předpisům a rozšířit tato oprávnění i ve
prospěch energetických děl, která zřizují jiné
organisace státního socialistického sektoru,
než energetické podniky; zajistit energetic-
kým dílům potřebnou ochranu zřizováním
ochranných pásem, jako je tomu u silnic,
drah, radioelektrických zařízení a pod.; vy-
tvořit základní právní normu energetického
průmyslu na úseku elektřiny, poskytující
pevný právní podklad pro vydávání některých
dalších obecně závazných předpisů řešících
specifické otázky energetického odvětví,
které nejsou dosud vůbec nebo dostatečným
způsobem upraveny právními normami.
III
Osnova zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě
elektřiny vychází z těchto hlavních zásad:
1. V socialistické hospodářské soustavě
tvoří energetické odvětví na úseku elektřiny
funkčně jednotný celek bez ohledu na resortní
příslušnost provozovatelů jednotlivých ener-
getických děl. Působnost zákona a právní
úpravu poměrů u energetických děl nutno
proto rozšířit na všechna společensky důle-
žitá díla sloužící nebo určená k výrobě a roz-
voji elektřiny, ať jsou ve správě energeti-
ckých podniků nebo jiných provozovatelů.
2. Zařízení sloužící k výrobě, přenosu, pře-
měně a rozvodu elektrické energie tvoří spo-
lečný, navzájem propojený energetický sy-
stém. Odpovědnost za jednotné plánování,
výstavbu, provoz, udržování, využití, hospo-
dárnost a technický rozvoj tohoto systému
nutno soustředit na jednom místě - v mi-
nisterstvu energetiky. Oprávnění zřizovat a
provozovat nové výrobny elektřiny a zařízení
pro veřejný rozvod elektřiny svěřuje se proto
především organisacím v působnosti minis-
terstva energetiky.
3. Z jednotnosti společného energetického
systému, na který jsou napojena i závodní
energetická díla v působnosti jiných ústřed-
ních úřadů a orgánů, a z odpovědnosti mi-
nisterstva energetiky za plynulé zásobování
národního hospodářství elektrickou energií
vyplývá povinnost i oprávnění ministerstva
energetiky:
a) jednotně řídit výstavbu celého energetic-
kého systému v ČSR,