22

V zájmu včasného plnění plánu investiční vý-
stavby musí však zůstat energetickému pod-
niku vyhrazeno, aby vykácení, po případě
okleštění stromoví provedl sám, uplyne - li
stanovená lhůta marně. Je-li energetický
podnik nucen přikročit pro průtahy vlastníka
(uživatele) pozemku ke kácení nebo oklesťo-
vání stromoví sám, provádí tyto práce na ne-
bezpečí obmeškalého, byť i na svůj náklad.

Ustanovení § 24 upravuje oklesťování a ká-
cení stromoví po výstavbě vedení a za jeho
provozu. V těchto případech je z důvodů bez-
pečnostních nutné, aby oklesťování i kácení
se provádělo vždy v dohodě s energetickým
podnikem.

Při oklesťování a kácení stromoví musí
energetický podnik ve smyslu § 25 osnovy co
nejvíc šetřit lesní majetek, jakož i jiné keře
a stromoví, zejména pokud slouží nebo jsou
určeny k ochraně břehů (§ 7 zákona č. 11/
1955 Sb. ), a provádět tyto práce s péčí řádné-
ho hospodáře. Pokud to nevylučuje nebezpečí
z prodlení nebo jiné vážné překážky, je ener-
getický podnik povinen postupovat v dohodě
s vlastníky (uživateli) pozemků, na nichž mají
být oklesťovány nebo káceny stromy a keře,
a s orgány, jimž přísluší hájit zájmy lesního
hospodářství nebo jiné dotčené zájmy.

K § 26:

Ustanovení věty prvé odstavce 1 navazuje
zejména na ustanovení § 12 vlád. nař. č. 110/
1953 Sb., a § 13 vlád. nař. č. 111/1953 Sb.
Pokud jde o ustanovení o promlčení a vy-
držení, jakož i ustanovení, že věcná břemena
podle § 22 odst. 1 osnovy se nezapisují do
pozemkových knih, přejímá osnova zákona
v podstatě dosavadní ustanovení § 11 zákona
č. 438/1919 Sb., která se v praxi osvědčila.

Pro zánik věcných břemen platí, pokud není
v osnově zákona upraven odchylně, v zásadě
obecná ustanovení občanského zákona (§ 186
obč. zák. ). Věcné břemeno podle § 22 odst. 1
osnovy zákona zaniká ve smyslu § 186 odst. 1
obč. zák., nastanou - li takové změny, že věc
(v daném případě dotčená nemovitost) ne-
může již sloužit potřebám oprávněného ener-
getického podniku. Tak tomu bude zejména
v případech, kdy na základě příkazu staveb-
ního úřadu musí být stavba, na které je
umístěno vedení, zbořena. Náklady spojené
s odstraněním (přeložením) vedení nese při
zániku věcného břemene podle § 186 odst. 1
obč. zák., tedy zejména při nařízeném zbo-
ření stavby, energetický podnik.

Předčasně může dojít k zániku nebo ome-
zení věcného břemene a k přeložení (změně)
vedení buď dohodou nebo, nedojde-li k do-
hodě, rozhodnutím výkonného orgánu kraj-
ského národního výboru. Tyto případy upra-
vuje odstavec 2 v § 26 osnovy zákona poně-
kud odchylně od ustanovení § 186 obč. zák.
v tom směru, že o změně (přeložení) vedení,
které se domáhá vlastník dotčené nemovi-
tosti, rozhoduje nikoliv soud, nýbrž výkonný
orgán krajského národního výboru, u něhož
jsou dány lepší předpoklady pro zvážení koli-
dujících zájmů a pro rychlejší a pružnější
rozhodování. Při rozhodování o eventuální
změně nebo přeložení vedení zváží tento
orgán obecný zájem a zájmy žadatele a při-
hlédne k technické a hospodářské účelnosti
řešení. Lhůtu k provedení změny, pokud ji
povolí, stanoví tak, aby energetický podnik ji
mohl včas zařadit do svého plánu.

Při rozhodování o úhradě nákladů spoje-
ných s odstraněním vedení (jeho změnou
nebo přeložením), přihlédne k tomu, zda
vlastník dotčené nemovitosti, který o změnu
nebo přeložení vedení žádá, obdržel náhradu
podle § 22 odst. 2 osnovy zákona či nikoliv;
pokud náhradu neobdržel a nejde o organi-
saci státního socialistického sektoru, ponese
náklady spojené se změnou (přeložením) ve-
dení energetický podnik.

Žádá-li o změnu (přeloženi) vedení hospo-
dářská nebo rozpočtová organisace státního
socialistického sektoru bude se průmyslový
odbor rady KNV řídit při rozhodování o úhra-
dě nákladů s tím spojených předpisy o finan-
cování těchto organisací, zejména předpisy
o plánování a financování staveb (zák. opatř.
č. 44/1956 Sb. a vyhl. SVV č. 42/1957 odst. 8),
po případě plánovací metodikou, upravující
úhradu nákladů vyvolaných cizích investic.

Ustanovením § 26 odst. 2 osnovy nejsou
dotčeny zvláštní předpisy upravující tyto
otázky, na př. vládní nařízení č. 18/1956 Sb.,
o odstranění a vypořádání některých škod
vyvolaných provozem báňského podniku.

K § 27:

Vycházejíc z obecně prospěšného charak-
teru energetických děl a významné hospo-
dářsko společenské funkce elektrisace, při-
znává osnova pro účely stanovené tímto zá-
konem, pokud pro jejich dosažení nestačí
oprávnění zřízená přímo zákonem, právní titul
k vyvlastnění nemovitosti nebo práv, nedo-
jde-li jinak k dohodě.

Pokud jde o procesní stránku vyvlastňova-
cího řízení, odkazuje osnova na analogické

23

použiti ustanovení o vyvlastnění v předpisech
o územním plánování a výstavbě obcí.

K § 28:

Náhrada škody způsobené na nemovitosti
nebo jejím příslušenství (zemědělských kul-
turách, stromoví a pod. ) přiznává se poško-
zenému vlastníku (uživateli) nemovitosti bez
průkazu zavinění osob, které škodu způso-
bily. Odpovědnost je omezena jednak po
stránce osobní, t. j. že se jí může dovolávat
pouze poškozený vlastník nebo uživatel ne-
movitosti, jednak po stránce věcné, t. j. že
podle tohoto ustanovení lze požadovat pouze
náhradu škody způsobené na nemovitosti
nebo na jejím příslušenství. Nahrazuje se
pouze škoda skutečná, nikoliv to, co poškoze-
nému ušlo (ušlý zisk).

Pro náhradu škody na životě a zdraví osob
platí obecně zásady a ustanovení obč. zákona
o náhradě škody; náhrada takové škody je
vázána na průkaz zavinění.

Rozhodování o náhradě škody způsobené
na nemovitostech svěřuje osnova výkonným
orgánům okresních národních výborů. Důvo-
dem pro tuto úpravu je urychlení likvidace
těchto škod, které podle zkušeností nejsou
u jednotlivých poškozených velkého rozsahu.
Jde zpravidla o náhradu za zemědělské kul-
tury zničené nebo poškozeně při stavbě nebo
provozu vedení, tedy o škody, u kterých vý-
konné orgány okresních národních výborů
mohou vlastními odbornými pracovníky
rychle a pružně posoudit význam a výši škody
a přihlédnout ke škodám také při posuzování
a stanovení dodávkových úkolů zemědělců a
jejich plnění.

K §29:

Komunikacemi se rozumějí silnice, cesty,
železnice a zařízení vodocestná (plavební ka-
nály a pod. ) a jiná dopravní zařízení; vedeními
všech druhů jsou zejména zařízení pro roz-
vod elektřiny, plynu, tepla a pod. a zařízení
telekomunikační.

Stykem energetických děl s komunikacemi,
vedeními všech druhů, vodami, vodohospodář-
skými díly a zařízeními se rozumějí přede-
vším křižovatky (t. j. křižování energetického
díla s jiným dílem nebo zařízením ve vzduš-
ném prostoru, na povrchu nebo se zařízeními
pod povrchem) a souběhy, a to včetně styku
ochranných pásem střetávajících se zařízení.

Aby při řešení podmínek styku nedocházelo
ke zbytečným sporům, mají se příslušné
ústřední úřady a orgány zásadně dohodnout

o podrobných pravidlech tohoto styku. Sporné
případy styku budou se řešit zpravidla při
povolování stavby jednoho z kolidujících za-
řízení. Nedojde-li v konkrétních případech
styku, v nichž nebude možno vystačit s pra-
vidly vydanými podle odstavce 2, k dohodě
mezi účastníky styku, rozhodne spornou
otázku styku jako jednu z podmínek pro po-
volení stavby povolující orgán podle zásad
řízení o povolení ke stavbě.

K § 30:

Ochranná pásma chrání energetická díla,
a to i taková, která nejsou ve správě energe-
tických podniků. Pokud jde o ochranu vyplý-
vající pro energetické dílo z ochranného pás-
ma, nutno rozlišovat mezi omezeními na po-
zemcích v ochranném pásmu a na pozemcích
k ochrannému pásmu přilehlých. V blízkosti
ochranných pásem nebudou ukládána omeze-
ní takové intensity jako v ochranném pásmu,
bude však třeba omezit činnost, která by
mohla energetická díla ohrožovat, jako práce
s hořlavinami a výbušninami, postřik stro-
moví a pod.

Povinnosti a omezení, jejichž přesný obsah
a rozsah stanoví vláda nařízením, vznikají
povolením ke stavbě energetického díla a za-
nikají zrušením díla. Ochranná pásma vzni-
kají tedy ze zákona. Situování ochranného
pásma v terénu bude vyplývat jednak z územ-
ního rozhodnutí o umístění stavby (trasy ve-
dení), které vydávají orgány územního plá-
nování, jakož i z povolení ke stavbě energe-
tického díla, jednak ze šířky pásma (vzdále-
nosti hranice pásma od chráněného zařízení),
které stanoví pro jednotlivé druhy energe-
tických děl prováděcí předpisy.

V platném právu se ustálila zásada, že za
omezení, která se ukládají občanům z důleži-
tých obecných zájmů, se náhrada neposky-
tuje. Proto ani osnova nepočítá s tím, že by
se za omezení vyplývající z ochranných pásem
poskytovala vlastníku nebo uživateli pozemku
náhrada.

K § 32:

Ustanovení §§ 22 až 28 se vztahují na ener-
getické podniky, a to ve smyslu §§ 22 a násl.
na vedení zřizovaná energetickými podniky.
Protože vedení, ať mají povahu energetických
děl (zařízení pro veřejný rozvod elektřiny
nebo elektrické přípojky) nebo zařízení pro
neveřejný rozvod elektřiny ve smyslu § 7
osnovy, mohou být zřizována nebo provozo-
vána i jinými organisacemi státního socialis-

24

tického sektoru než energetickými podniky
(§ 6 odst. 2 a 5 a § 7 odst. 1), rozšiřuje se
platnost ustanovení §§ 22 až 28 i na tyto or-
ganisace, pokud zřizují nebo provozují vedeni
na cizích nemovitostech.

Vzhledem k úzké provozní a technické sou-
vislosti zařízení pro veřejné elektrické osvět-
lení se zařízením pro veřejný rozvod elektři-
ny a vzhledem k obecné prospěšnosti zařízení
pro veřejné elektrické osvětlení, rozšiřuje se
platnost ustanovení §§ 22 až 28 také na tato
zařízení.

Zájmy bezpečnosti vyžadují, aby ochran-
nými pásmy byla chráněna nejen energetická
díla, zejména zařízení pro veřejný rozvod
elektřiny, nýbrž i zařízení pro neveřejný roz-
vod elektřiny, která podle § 7 odst. 1 zřizují
nebo provozují jiné organisace státního socia-
listického sektoru než energetické podniky
mimo obvod vlastního objektu (vlastní ne-
movitosti). Rozšíření platnosti §§ 29 až 31
i na toto zařízení je žádoucí také z důvodů
jednotnosti právního režimu zařízení pro
rozvod elektřiny pro případ, že by tato zaří-
zení v budoucnu přešla do správy a provozu
energetických podniků a stala se součásti
společného energetického systému.

K § 33:

Přenosnými vedeními jsou zejména pře-
nosné elektrické přípojky pro mlátící sou-
pravy a jiné zemědělské stroje, pro lesní prů-
sekově práce při odstraňování polomů, pro
pojízdně zábavní podniky, pro přenosná za-
řízení pro filmování exteriérů, pro pojízdné
dílny, ambulatoria, knihovny, pro titulní zaří-
zení stavenišť, pro těžbu zemin, uhelný a
rudný průzkum a pod. S přenosnými vedeními
souvisí též přenosné měřicí soupravy. Jiným
přenosným zařízením pro rozvod elektřiny
jsou na př. přenosné transformační stanice
používané zejména při výmlatech a pod.

Přenosná vedení musí být provozována,
udržována a obsluhována podle příslušných
předpisů a. státních technických norem, jakož
i provozních pravidel vydaných ministerstvem
energetiky. Vztahují se na ně přiměřeně usta-
novení §§ 17, 20, 21 a 28 osnovy.

O podmínkách styku přenosného vedení
s cizími nemovitostmi, pokud se jich přenos-
ně vedení dotýká, musí se odběratelé přede-
vším dohodnout s vlastníky dotčených nemo-
vitostí; ustanovení § 22 se na toto vedení ne-
vztahují. Nedojde-li k dohodě, rozhodne
o oprávnění k dočasnému užívání cizích ne-
movitostí a o jeho podmínkách výkonný orgán
okresního národního výboru.

Přenosnými vedeními se nerozumí proza-
tímní zařízení pro veřejný rozvod elektřiny,
která jsou sice určena k dočasnému užívání
na miste, na kterém byla zřízena, avšak svým
technickým řešením a provedením nejsou
určena k přemisťování na různá místa.

K § 34:

Rozšíření platnosti ustanovení §§ 22 až 26
i na vedení zřízená před účinností tohoto zá-
kona je nutně v zájmu jednotného právního
režimu všech elektrických vedení ve správě
energetických podniků.

Bezpečnost vedení vyžaduje, aby ustano-
vení o ochranných pásmech se vztahovala
také na vedení vybudovaná před účinností
tohoto zákona. Z důvodů uvedených v důvo-
dově zprávě k § 32 je žádoucí, aby ustanovení

0 ochranných pásmech se vztahovala i na
zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny uve-
dená v § 32 odst. 2, která byla zřízena přede
dnem účinnosti tohoto zákona.

K § 35:

Účelem tohoto ustanovení je uvést vlast-
nické poměry a správu majetku u elektric-
kých přípojek nízkého napětí jednorázovým
opatřením ze zákona v soulad s hranicemi,
které má osnova na zřeteli v důvodově zprá-
vě k § 4 tak, aby všechny přípojky nízkého
napětí v hranicích tam uvedených byly ve
vlastnictví státu a ve správě energetických
podniků a aby odběrná rozvodná zařízení
připojená na tyto přípojky byla ve vlastnictví
(správě) majitelů nemovitostí, k jejichž při-
pojení slouží.

Znárodněním energetických zařízení podle
dekretu pres. řep. č. 100/1945 Sb. ve znění
zákona č. 114/1948 Sb. převzaly energetické
národní podniky rozvodná zařízení v majet-
kových hranicích, které byly nejednotné, jako
nejednotná byla praxe elektrárenských pod-
niků do roku 1945 v připojování odběratelů.
Jednotný postup nebyl zachován ani v pozděj-
ších letech. V důsledku toho končí majetkové
hranice přípojek nízkého napětí v některých
případech až u elektroměrů a zahrnují tedy

1 část odběrného rozvodného zařízení od
hlavní domovní pojistkové skřínky (kde tato
není zřízena, od poslední podpěry na připoje-
ném objektu) až k elektroměru, v jiných pří-
padech končí na střešníku, po případě na
jiném místě.

Oprava majetkových hranic mezi přípojkou
nízkého napětí a odběrným rozvodným zaří-
zením, jak ji má na zřeteli důvodová zpráva
k § 4 osnovy, byla předpokládána již ve směr-

25

ničích ministerstva financi o generální inven-
tarisaci základních fondů, které byly uveřej-
něny v částce 43 Úředního listu ze dne 9. dub-
na 1954. Podle bodu 19 těchto směrnic ne-
zahrnovaly energetické podniky při generální
inventarisaci ke dni 31. prosince 1954 již do
svých základních fondů elektrická vedení
v cizích budovách od přívodní skříně (t. j.
hlavních domovních pojistkových skřínek) a
kde nebyly zřízeny, od posledního podpěrné-
ho bodu na objektu odběratele, i když právně
by byla tato vnitřní vedení v některých pří-
padech z důvodů výše uvedených jejich ma-
jetkem. Osnova má tedy uvést ustanovením
§ 37 stav faktický v soulad se stavem práv-
ním.

Předpokladem pro majetkoprávní úpravy
podle § 35 osnovy je, aby vláda stanovila
podle zásad uvedených v důvodové zprávě
k § 4 hranici mezi přípojkou nízkého napětí
a odběrným elektrickým zařízením a tím
i hranici, podle které se provede úprava vlast-
nických poměrů a správy národního majetku
podle § 35 osnovy.

Přechod vlastnictví ze zákona podle § 35
odst. 1 a 2 je podle odstavce 3 bezúplatný,
neboť jde o majetkové hodnoty v jednotli-
vých případech poměrně nevýznamné a velmi
obtížně zjistitelné; převodem správy přípojek
nízkého napětí na energetické podniky budou
odběratelé současně zbaveni povinnosti udr-
žovat svým nákladem tato zařízení. Zařízení,
jehož vlastnické poměry se tímto ustanove-
ním upravují, je zpravidla pevně spojeno
s nemovitostí a slouží rozvodu elektřiny ve
prospěch jejich uživatelů.

K § 36:

Dosud platný zákon č. 273/1949 Sb., který
se navrhuje osnovou ke zrušení (§ 40), uklá-
dal povinnost úhrady nákladů spojených s vý-
stavbou transformačních stanic, sekundárních
rozvodných sítí a domovních přípojek pouze
soukromým majitelům nemovitostí na ven-
kově, a to pouze při soustavně elektrisaci
v místech, kde dosud elektrisace nebyla vů-
bec provedena a zaváděla se podle jednotného
hospodářského plánu.

Naproti tomu tam, kde elektřina byla již
zavedena, byly zřizovány elektrické přípojky
do soukromých objektů bezplatně (na venko-
vě i ve městě).

Osnova upravuje jednotně příspěvkovou

povinnost soukromých vlastníků staveb a za-
řízení a zároveň tím odstraňuje neodůvodně-
né privilegování některých soukromých vlast-
níků staveb a zařízení při elektrisaci venkova
a měst.

Podobná ustanovení o příspěvcích obyva-
telstva měst i venkova byla již zavedena na
př. při instalaci telefonních stanic a vodo-
vodních přípojek, na úhradu nákladů vzešlých
provedením veřejných zařízení podle vl. nař.
č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí a pod.

V prováděcích směrnicích ministerstva fi-
nancí budou uvedeny zásady pro stanovení
výše příspěvků a způsob jejich vyměřování
a vybírání, jakož i přiznávání přiměřených
úlev s přihlédnutím zejména k územím po-
škozeným činností okupantů nebo válkou, pro
hospodářsky slabé oblasti nebo místa k pod-
poře dosídlování pohraničí a individuální by-
tové výstavby, k zakládání a rozšiřování jed-
notných zemědělských družstev a pod.

Pokud jde o výši příspěvků na úhradu ná-
kladů spojených s vybudováním pouze
jednotlivých elektrických přípojek, mohou
příspěvky v takových případech činit až
100 % pořizovacích nákladů.

Příslušně výkonné orgány okresních ná-
rodních výborů budou stanovovat výši pří-
spěvků, jakož i provádět jejich vyměřování
a vybírání, po případě rozhodovat o poskyt-
nutí úlev.

K §38:

Zmocnění uvedené v § 38 umožňuje, aby
vláda nařízením rozšířila působnost zákona,
resp. některých jeho ustanovení i na jiná
energetická díla než pro výrobu nebo rozvod
elektřiny na př. na zařízení pro rozvod tepla
(páry, horké vody), pro která zatím není ta-
kové právní úpravy jako pro vedení elektrická
nebo plynárenská.

K §40:

Osnova, upravujíc nově soubor elektrisač-
ních právních otázek, zrušuje dosavadní
předpisy, které jsou v rozporu s tímto zá-
konem, zejména zákon č. 438/1919 Sb. ve
znění předpisů jej měnících a doplňujících,
jakož i všechny předpisy tento zákon prová-
dějící, dále zákon č. 187/1922 Sb., o zápisu
elektrických vedení všeužitečných podniků
do pozemkových knih, jakož i zákon č. 273/
1949 Sb., o soustavně elektrisaci venkova.

V Praze dne 29. listopadu 1957.

Ministr energetiky:
Dr. Vlasák v. r.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

KNT 01 - 4831-67