16
zejména pro život nebo zdraví lidi, vyvolané
svým provozem a učinit potřebná zabezpečo-
vací opatření.
(2) O zvláštních provozních událostech
ohrožujících obecný zájem, zejména bezpeč-
nost života nebo zdraví lidí, jakož i o při-
hodivších se nehodách je organisace povinna
neprodleně vyrozumět státní báňskou správu.
(3) Státní báňská správa dohlíží na bezpeč-
nost provozu organisací a v součinnosti s or-
gány inspekce práce jednotné odborově orga-
nisace vykonává těž odborný technický dozor
nad bezpečností při práci.
Oddíl 5
Odpovědnost za dodržování
předpisů a vrchní dozor
státní báňské správy
§ 45
Za dodržování tohoto zákona a předpisů
podle něj vydaných (dále jen "horní před-
pisy") odpovídá vedoucí organisace a ostatní
její pracovníci podle svého funkčního a pra-
covního zařazení; dozor vykonávají orgány
organisaci nadřízeně.
§ 46
(1) Vrchní dozor na dodržování horních
předpisů vykonává státní báňská správa.
(2) Organisace jsou povinny poskytnout
státní báňské správě pro účely výkonu vrch-
ního dozoru kdykoli nezbytnou součinnost a
všechny potřebně materiály a dokumentaci a
podat všechny potřebné zprávy jakož i vy-
světlení o otázkách svého technického pro-
vozu.
§ 47
(1) Při výkonu vrchního dozoru náleží státní
báňské správě zejména:
a) provádět soustavně prohlídky provozních
zařízení organisací a přitom kontrolovat,
zda organisace řádně plní povinnosti ulo-
žené horními předpisy, zejména pokud jde
o bezpečnost provozu, bezpečnost při
práci, o racionální dobývání ložiska a po-
kud jde o zabezpečení zvláštních chráně-
ných zájmů a zvlášť chráněných objektů;
b) ukládat vedoucím pracovníkům za poru-
šení horních předpisů pokuty až do výše
3. 000 Kčs, pokud nemá za to, že má být
uložen trest vyšší nebo jiného druhu nebo
pokud nejde o trestný čin; v takových
případech postoupí věc ke stihání pro pře-
stupek, po případě pro trestný čin;
17
c) dodržování horních předpisů zajistit vhod-
nými opatřeními; zjistí-li závady, které
zřejmě a bezprostředně ohrožují obecný
zájem, zejména bezpečnost života nebo
zdraví lidí, a nelze-li takové závady ihned
odstranit, zastaví státní báňská správa
v potřebném rozsahu provoz organisace až
do odstranění závady.
(2) Hrozí-li provozu organisace nebo obec-
nému zájmu, zejména životu nebo zdraví lidí
závažné nebezpečí, nebo dojde-li k závažně
nehodě nebo k závažnému úrazu, zjišťuje
státní báňská správa na místě stav, příčiny
a jejich následky a dozírá na preventivní nebo
záchrannou akci prováděnou organisací.
(3) O zjištěných závadách a o nařízených
opatřeních vyrozumí státní báňská správa
vždy též orgán nadřízený organisaci.
§ 48
(1) Pokutu [§ 47 odst. 1 písm. b. )] nelze
uložit po uplynutí 4 měsíců od zjištění, že byl
horní předpis porušen. Běh této lhůty se pře-
trhuje zahájením řízení směřujícího k uložení
pokuty.
(2) Pokutu uloženou odpovědnému pracov-
níku vymáhá účtárna jeho závodu na podkla-
dě pravomocného rozhodnutí o uložení po-
kuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho
výše. Srážky včetně srážek s předchozím po-
řadím nesmějí však činit více, než kolik do-
volují obecně předpisy o exekuci na plat.
Pokutu lze vymáhat též exekuci. Pokuty při-
padají státu.
Oddíl 6
Náhrada škody
§ 49
O náhradě škody vyvolané Vyhledáváním a
průzkumem ložisek, výstavbou nebo likvidací
důlních děl a zařízení, dobýváním a těžbou
nerostů, jakož i jejich úpravou a zušlechťo-
váním prováděnými v souvislosti s dobýváním
platí ustanovení občanského zákoníka s od-
chylkami uvedenými v dalších ustanoveních
tohoto oddílu.
§ 50
(1) Náhrada škod na zemědělských a les-
ních pozemcích, osevech a kulturách se po-
skytuje jen v penězích.
(2) Nelze-li stavební objekt uvést do pů-
vodního stavu proto, že leží v území stavební
uzávěry, po případě na území, kde se budou
i nadále projevovat vlivy činnosti uvedené
18
v § 49, je organisace povinna provést pro-
zatímní zajištění objektu; uvedení objektu do
původního stavu se v takovém případě pro-
vede teprve po doznění prvotních vlivů této
činnosti, po případě po zrušení stavební uzá-
věry.
(3) Za poškození stavebního objektu, který
byl postaven bez předepsaného stavebního
povolení, po případě bez dodržení podmínek
stanovených ve stavebním povolení s hlediska
ochrany stavby proti účinkům činností uve-
dených v § 49, není organisace povinna po-
skytnout náhradu.
(4) Za škodu se považují i náklady preven-
tivně zabezpečovacích opatření, která je
nutno provést na ohrožené věci vzhledem
k očekávaným následkům činností uvedených
v §49.
(5) Za škodu se považuje i ztráta vody. Ná-
hrada spočívá v opatření možnosti přiměře-
ného užívání vody z jiného zdroje, po případě
v náhradě nákladů na takové opatření. V po-
měru mezi organisacemi státního socialistic-
kého sektoru se ztráta vody považuje za
škodu na základních fondech.
(6) Škody na stavbách, které jsou ve vlast-
nictví (užívání) družstva nebo družstevní
organisace, anebo na stavbách v osobním
vlastnictví, zejména na rodinných domcích, je
organisace povinna nahradit, není-li uvedení
v předešlý stav možné nebo hospodárně, po-
skytnutím peněžité náhrady ve výši pořizo-
vací ceny; v případech hodných zřetele, a
dojde-li k dohodě s poškozeným, může orga-
nisace nahradit škodu opatřením, po případě
výstavbou, náhradního objektu. Vždy je však
nutno přihlédnout k opotřebení poškozeně
stavby. Případné rozdíly mezi hodnotou ná-
hradního objektu a hodnotou objektu zniče-
ného se vyrovnají v penězích.
§ 51
(1) Odstranění a vypořádání škod vyvola-
ných činností uvedenou v § 49, pokud ji vy-
konávají organisace státního socialistického
sektoru a škoda vznikne na majetku ve
správě jiných organisací státního socialistic-
kého sektoru, může vláda upravit nařízením.
(2) Do vydání tohoto nařízení platí pro od-
stranění a vypořádání takových škod vyvola-
ných činností těžebních podniků státního
socialistického sektoru dosavadní předpisy
o odstranění a vypořádání některých škod
vyvolaných provozem báňských podniků, a
ustanovení § 50 odst. 3 až 5.
19
Oddíl 7
Rekultivace půdy
§ 52
(1) Rekultivací půdy se dosahuje obnovení
výnosnosti zemědělské a lesní půdy narušeně
činností uvedenou v § 49 a ozdravění krajiny,
a to takovou terénní úpravou půdy, aby byla
způsobilá k dalšímu obdělání. Provedení te-
rénních úprav včetně prvého osázení zajišťují
organisace, jejichž činností byla půda na-
rušena.
(2) Organisace provádějící rekultivaci půdy
mohou nabývat do své správy nemovitosti
určené k rekultivaci; o nabývání nemovitostí
k účelům rekultivace půdy platí obdobně
ustanovení § 39. Po provedení rekultivace
jsou organisace, které ji provedly, povinny
převést správu nemovitostí na organisace
určené příslušným výkonným orgánem kraj-
ského národního výboru.
HLAVA ŠESTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 53
(1) Dosavadní dolové míry, přebytky a po-
vrchové míry se od počátku účinností tohoto
zákona
posuzují jako dobývací prostor. Hra-
nice takového dobývacího prostoru jsou dány
vnějšími hranicemi dosavadních propůjček
náležejících témuž majiteli.
(2) Práva odpovídající věcným břemenům,
která byla zapsána v horních knihách ve pro-
spěch vlastníků horních oprávnění uvedených
v odstavci 1, zůstávají zachována, a to ve
prospěch organisace, jíž náleží dobývací
prostor vytvořený z těchto horních oprávnění.
(3) Dosavadní revírní štoly se posuzují jako
společně užívaná důlní díla (§ 42).
§ 54
(1) Ložiska těch nerostů, které se podle
tohoto zákona stávají vyhrazenými nerosty,
jakož i ta ložiska nevyhrazených nerostů,
o kterých bylo před počátkem účinnosti to-
hoto zákona rozhodnuto, že se hodí k prů-
myslovému dobývání nebo která byla dobývá-
na průmyslovým způsobem, jsou ode dne
počátku účinnosti tohoto zákona výhradním
národním majetkem (§ 5 odst. 1). V případě
pochybností, zda ložisko nevyhrazeného ne-
rostu bylo dobýváno průmyslovým způsobem,
rozhodne příslušný ústřední hospodářský
orgán.
20
(2) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona
pozbývají platnosti smlouvy uzavřeně s vlast-
níky (uživateli) pozemků o náhradě za opráv-
nění dobývat ložiska uvedená v odstavci 1.
(3) Organisace státního socialistického sek-
toru dobývající ložiska uvedená v odstavci 1
jsou povinny v určeně lhůtě podat návrh na
stanovení dobývacího prostoru pro dobývání
příslušných nerostů.
(4) Lidovým výrobním družstvům, která
před počátkem účinnosti tohoto zákona do-
bývala ložiska uvedená v odstavci 1, přene-
chává se nadále využití těchto ložisek. Usta-
novení odstavce 3 platí obdobně.
(5) Pokud dosud dobývaly ložiska uvedená
v odstavci 1 jiné osoby než organisace stát-
ního socialistického sektoru nebo lidová druž-
stva, zanikají dnem počátku účinnosti tohoto
zákona jejich oprávnění k dobývání těchto lo-
žisek. Osoby, jejichž oprávnění k dobývání
ložisek zanikne, jsou povinny oznámit pří-
slušná ložiska do jednoho měsíce od počátku
účinnosti tohoto zákona ministerstvu staveb-
nictví, které po případě postoupí oznámeni
příslušnému ústřednímu hospodářskému or-
gánu. O dalším využití těchto ložisek rozhodne
ústřední hospodářský orgán, do jehož oboru
působnosti spadá dobývání příslušných ne-
rostů.
§ 55
(1) Dosavadní horní knihy se zrušují.
(2) Zápisy o nemovitých věcech* (pozemcích
a stavbách) obsazeně v těchto knihách, zapíši
lidově soudy na návrh do pozemkových knih
příslušných katastrálních území.
§ 56
(1) Předpisy k provedení tohoto zákona
vydá vláda nařízením, v němž může úpravu
podrobností ponechat vyhláškám příslušných
ústředních úřadů (orgánů).
(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 vláda
těž může změnit vymezení vyhrazených ne-
rostů (§ 3 odst. 1).
§ 57
(1) Ústřední báňský úřad v dohodě s ústřed-
ními hospodářskými orgány vydá podrobnější
předpisy
a) o dobývacích prostorech, o způsobu jejich
stanovení a o jejich evidenci (§§ 18 až 27,
§ 53 odst. 1, § 54 odst. 3 a 4),
21
b) o vypracování a schvalování plánů otvírky,
přípravy a dobývání (§ 35), jakož i plánů
uvedených v § 36,
c) o vedení a doplňování důlních map a důlní
měřické a geologické dokumentace (§ 43),
d) o bezpečnosti provozu organisací uvede-
ných v § 37, zejména též o požární ochra-
ně v dolech, o bezpečnosti a hygieně při
práci a o spolupráci státní báňské správy
s orgány inspekce práce (§ 44); bližší
úpravu může ponechat obvodním báňským
úřadům.
(2) Předpisy uvedené v odstavci 1 písm. c)
vydává Ústřední báňský úřad i v dohodě
s ústředním orgánem geologickým a s ústřed-
ní správou geodesie a kartografie. Předpisy
uvedené v odstavci 1 písm. d) vydá v součin-
nosti s ústředními výbory příslušných odbo-
rových svazů a pokud jde o předpisy o hy-
gieně při práci v dohodě s ministerstvem
zdravotnictví; obvodní báňské úřady postu-
pují v součinnosti s krajskými výbory pří-
slušných odborových svazů a pokud jde
o předpisy o hygieně při práci s příslušnými
orgány státní zdravotní správy.
(3) Ústřední orgán geologický v dohodě
s ministerstvem financí vydá podrobnější
předpisy o osvědčení o odměne za objevení
ložiska (§ 7 odst. 2).
§ 58
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona
se zrušují všechny předpisy, a pozbývá plat-
nosti i právo obyčejově, o věcech upravených
tímto zákonem.
(2) Zrušuji se zejména:
1. obecný horní zákon vyhlášený patentem ze
dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících, jakož
i všechny prováděcí předpisy k němu vy-
dané;
2. zákon č. 12/1894 ř. z., jímž se vydávají
předpisy o zřízení závodních a dozorců při
horách, jakož i prováděcí předpisy k němu
vydané;
3. zákon č. 303/1924 Sb., jimž se hornické
vyhledávání a těžení živic (bitumen) pod-
řizuje obecnému zákonu hornímu, a vládní
nařízení č. 182/1940 Sb., o vyhledávání a
dobývání živic;
4. vládní nařízení č. 134/1943 Sb., o provádění
dozoru na podzemní dobývání nerostů a na
hlubinné vrty, a vládní nařízení č. 147/1943
Sb., o vyhledávání a dobývání nerostných
ložisek, a obdobně předpisy platné na Slo-
vensku;
22
5. zákon č. 57/1928 Sb., o zařízení a působ-
nosti báňských úřadů, a zákon č. 15/1940
Sl. z. o zriadení a posobnosti banských
úradov;
6. vládní nařízení č. 29/1931 Sb., o důlních
mapách.
(3) Vládní nařízení č. 18/1956 Sb., o odstra-
nění a vypořádání některých škod vyvolaných
provozem báňských podniků, pozbude plat-
nosti dnem, který stanoví vláda v nařízení
vydaném podle § 51 odst. 1 tohoto zákona.
(4) Vládní nařízení č. 53/1952 Sb., o zajiště-
ní bezpečnosti a hospodárnosti provozu ně-
kterých technických zařízení, pokud se týká
bezpečnosti provozu parních generátorů na
povrchu v podnicích podrobených tomuto zá-
konu, zůstává nedotčeno; dozor na bezpeč-
nost a hospodárnost ostatních technických
zařízení podléhajících vládnímu nařízení č. 53/
1952 Sb., přechází v těchto podnicích na stát-
ní báňskou správu.
(5) Vládní nařízení č. 58/1953 Sb., o vládním
výboru pro geologii a Ústředním ústavu geo-
logickém, a vládní nařízení č. 20/1954 Sb.,
o organisaci státní báňské správy, zůstávají
tímto zákonem nedotčena. Rovněž zůstávají
nedotčeny zákony č. 63/1951 Sb., o odpověd-
nosti za škody způsobené dopravními pro-
středky, a č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za
pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebně
péče a dávek nemocenského pojištění a dů-
chodového zabezpečení.
§ 59
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1958; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecně a k úvodnímu ustanoveni:
Právo vyhledávat ložiska hospodářsky nej-
důležitějších nerostů a dobývat z nich ne-
rosty, jakož i práva a povinnosti spojeně
s touto činností upravuje dosud v našem
právním řádu obecný horní zákon vydaný pa-
tentem z 23. května 1854, č. 146 ř. z.; na Slo-
vensku platí materiální ustanovení tohoto zá-
kona jako právo obyčejové.
Obecný horní zákon z roku 1854 byl však
z větší části, a to právě ve svých základních
zásadách upravujících právo vyhledávat a
dobývat ložiska nerostů, derogován právními
předpisy vydanými naším lidově demokratic-
kým státem po 9. květnu 1945, zejména před-
pisy o znárodnění a Ústavou 9. května 1948.
Obecný horní zákon z roku 1854 jako sou-
část právního řádu, který byl nadstavbou
soudobé kapitalistické materiální základny,
plně sloužil zájmům tehdejší vládnoucí třídy.
Osoba, které bylo uděleno příslušně horní
oprávněni, mohla vyhledávat v přiděleném
kutacím obvodu ložiska nerostů a po jejich
odkrytí měla přednostní nárok na propůjčení
dolové míry. Touto propůjčkou stala se vlast-
níkem ložiska a získala tak právo je exploato-
vat. Je samozřejmě, že taková oprávnění
mohli využívat jen kapitalisté, poněvadž k je-
jich realisaci bylo především zapotřebí ka-
pitálu.
Tato základní koncepce obecného horního
zákona zůstala nedotčena i jeho pozdějšími
23
novelisacemi, ať již byly uskutečněny ještě
za bývalé rakousko-uherské monarchie (zá-
kony č. 75/1896 ř. z. a č. 107/1912 ř. z. ) nebo
za předmnichovské Československé republiky
(zákony č. 169/1927 Sb., č. 24/1928 Sb. a
č. 8/1934 Sb. ). Samozřejmě se jí nedotkly ani
právní předpisy, které byly na úseku horního
práva vydány v době nesvobody.
Teprve po vítězství Sovětského svazu ve
Velké vlastenecké válce a po osvobození naší
vlasti z nacistické okupace provedla lidově
demokratická republika československá zná-
rodnění dosavadních klíčových posic hospo-
dářské moci kapitalistů, především i znárod-
nění dolů. Dekret č. 100/1945 Sb., o znárod-
nění dolů a některých průmyslových podniků,
ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
znárodnil především všechny podniky provo-
zované podle obecného horního zákona, pod-
niky a práva na vyhledávání a dobývání živic,
všechna oprávnění podle § 5 obecného horního
zákona (kutací obvody, horní míry a horní
koncese), jakož i oprávnění vlastníků pozem-
ků pokud jde o těžbu kamenného uhlí, která
na Slovensku vyplývala z partikulárního oby-
čejového práva založeného usnesením t. zv.
judexkuriální konference z roku 1861 (oddíl
VII § 1 dočasných soudních pravidel z r. 1861).
Ustanovením § 1 odst. 1 č. 9 citovaného de-
kretu byly znárodněny i podniky pro těžení
magnesitu a asbestu, dále podniky pro těžení
kaolinu, slídy, živce, žáruvzdorných jílů nebo
vysokohodnotných keramických hlín a ložiska
těchto nerostů a podniky na výrobu cementu
nebo cementových pojiv, které hornímu zá-
konu nepodléhaly. V další etapě znárodnění
byly zákonem č. 114/1948 Sb. (článek I § 1
odst. 1 č. 2) znárodněny podniky pro těžení
nebo zpracování rašeliny a dále podniky pro
těžení křemence, křemeliny, mastku, těživce,
sádrovce, anhydritu,, sklářského písku, formo-
vacího písku, jakož i ložiska těchto hmot.
Ústava 9. května 1948 pak stanovila v § 148,
že nerostně bohatství a jeho těžba mohou být
jen národním majetkem, a v § 152 vyhradila
státu podnikání v oboru tohoto výhradního
národního majetku.
Těmito revolučními změnami bylo zlikvido-
váno kapitalistické podnikání na úseku ex-
ploatace nerostného bohatství. V oblasti práv-
ního řádu byla tím zrušena především vše-
chna ustanovení obecného horního zákona,
která umožňovala kapitalistickým podnikate-
lům nabývat horní oprávnění k vyhledávání a
těžbě ložisek nerostů. Zrušena však byla
i další ustanovení, která vycházela z této sku-
tečnosti (ze skutečnosti soukromokapitalis-
tickě exploatace nerostného bohatství), jako
na př. ustanovení o těžařstvech, o horních
dávkách, o zániku, odnětí a vzdání se horních
oprávnění, o zástavních a přednostních prá-
vech
k horám a jejich příslušenství v exe-
kuci a pod.; některá ustanovení obecného
horního zákona byla výslovně zrušena zvlášt-
ními předpisy (na př. ustanovení o bratrských
pokladnách zákonem o národním pojištění).
Ta ustanovení obecného horního zákona a ji-
ných předpisů upravujících otázky hornictví,
která dosud zůstala v platnosti, tvoří naprosto
nepřehlednou tříšť. Vzhledem k tomu, že tato
ustanovení vycházela ze soukromokapitalis-
tického podnikání na úseku hornictví, ne-
mohou ani obsahově odpovídat potřebám so-
cialistického využití nerostného bohatství a
nemohou účelně přispívat k rozvoji našeho
národního hospodářství. Je proto nutno při-
kročit k nové úpravě, která bude komplexně
vycházet ze socialistických výrobních vztahů,
k úpravě, která bude přispívat k co největ-
šímu a současně co nejhospodárnějšímu vy-
užití nerostného bohatství naší vlasti pro so-
cialistickou výrobu a výstavbu. Tomuto ob-
sahu osnovy byl přizpůsoben i název zákona,
který vystihuje rozsah navrhované úpravy.
K hlavě prvé a druhé:
V hlavě prvé se vymezují základní pojmy,
jichž zákon ve svých ustanoveních používá.
Těchto základních pojmů je zejména použito
pro vymezení nerostného bohatství, které je
výhradním národním majetkem (§ 5).
Ustanovení § 5 o vlastnictví k ložiskům ne-
rostů spočívá na pojetí, že nerostné bohatství
ve smyslu ustanovení § 148 Ústavy tvoří pře-
devším ložiska t. zv. vyhrazených nerostů
vypočtených v § 3 odst. 1. U ostatních (ne-
vyhrazených) nerostů tvoří součást nerost-
ného bohatství ta ložiska, o nichž bylo roz-
hodnuto po provedení průzkumu a po schvá-
lení výpočtu zásob nerostných surovin, že se
hodí k průmyslovému dobývání (§ 13).
Rozlišení mezi vyhrazenými a nevyhraze-
nými nerosty je odůvodněno tím, že některé
nerosty přicházejí sice v úvahu jako surovi-
nová základna pro socialistickou výrobu, ze-
jména výrobu stavební (na př. stavební ká-
men, stavební písek, cihlářská hlína a pod. ),
avšak vyskytují se v takovém rozsahu, že pro
zajištění potřeb socialistické výroby a vý-
stavby není účelně vyhradit státu vlastnictví
k jejich ložiskům absolutně, nýbrž jen pokud
jde o ložiska vhodná k průmyslovému dobý-
vání. Naopak je účelné, aby těch ložisek,
která se nehodí k průmyslovému dobýváni,
mohli využít přímo vlastníci (správci, uživa-
telé) pozemků, na kterých se nacházejí. Bylo
24
by nehospodárné a neprospívalo by našemu
hospodářství, aby na příklad jednotně země-
dělské družstvo, na jehož pozemcích je lo-
žisko stavebního kamene nebo stavebního
písku, které se sice nehodí k dobývání v prů-
myslovém rozsahu, avšak z něhož by druž-
stvo mohlo krýt svoji potřebu stavebního ma-
teriálu (na př. na stavbu družstevního kra-
vína), nemohlo tohoto ložiska využít. Osnova
proto ložisko nevyhrazeného nerostu, dokud
nebylo rozhodnuto, že se hodí k průmyslové-
mu dobývání, neprohlašuje za součást ne-
rostného bohatství a neodděluje vlastnictví
k takovému ložisku od vlastnictví k pozemku
(§ 5 odst. 2). Osnova však současně zajišťuje
v ustanovení § 17, že soukromí vlastníci po-
zemků nebudou moci využít takových ložisek
ke kapitalistickému podnikání.
Mezi vyhrazené nerosty (§ 3 odst. 1) byly
pojaty především všechny nerosty, jejichž
ložiska byla znárodněna (dekretem č. 100/
1945 Sb., ve znění předpisů jej
měnicích a
doplňujících, a článkem I § 1 zákona č. 114/
1948 Sb. ). Dále sem byly pojaty některé další
nerosty, jejichž ložiska sice citovanými před-
pisy nebyla znárodněna, avšak které je nutno
vzhledem k jejich významu jako surovinové
základny pro socialistický průmysl nebo vý-
stavbu posuzovat podle § 148 Ústavy jako
absolutní součást nerostného bohatství. Jsou
to methan (uvedený pod č. 2), nerosty obsa-
hující prvky vzácných zemin, germanium a
jiné prvky s vlastnostmi polovodičů (č. 3),
draselně, borově, bromové a jodově soli (č. 5),
fosforově nerosty (č. 7), halloysit a keramické
lupky (č. 9) a dále nerosty uvedené pod č. 10
až 13. Některé z těchto vyhrazených nerostů
se sice u nás
vyskytují jen v malém rozsahu,
po případě nebyla dosud objevena jejich lo-
žiska, které by byla průmyslově dobyvatel-
ná. Přesto však byly pojaty do výpočtu vy-
hrazených nerostů vzhledem k možnosti bu-
doucích objevů, po případě vzhledem k mož-
nosti, že postupující technický rozvoj umožní
i využití takových ložisek, kterých dosud
nelze průmyslově využít.
Ustanovení § 3 odst. 3 umožňuje pružným
způsobem odstranit případně pochybnosti, zda
jde o nerost vyhrazený či nevyhrazený, ze-
jména pokud jde o nerosty uvedené v § 3
odst. 1 pod č. 3, 4, 6, 7 a 13. Zákon totiž ne-
může přímo stanovit u těchto nerostů kva-
litativní znaky jejich průmyslově použivatel-
nosti, resp. vhodnosti k chemicko-techno-
logickému zpracování; tyto znaky se mění
s rozvojem techniky a technologie. Je samo-
zřejmě, že při řešení těchto otázek bude
ústřední orgán geologický (kterým je podle
vládního nařízení č. 58/1953 Sb. vládní výbor
pro geologiii) vycházet z účelu zákona (§ 1)
a ze současného stavu rozvoje techniky a
technologie.
Vzhledem k shora zmíněně koncepci § 5
osnovy a k rozdělení nerostů na vyhrazené a
ostatní (nevyhrazené) bylo nutno vymezit
v § 2 osnovy pro účely navrhovaného zákona
obecně pojem nerostů. Podle tohoto vymezení
jsou nerosty ve smyslu navrhovaného zákona
nejen nerosty v mineralogickém pojetí, nýbrž
i horniny (na př. žula, rula, pískovec a pod. )
a dále i plyny obsažené v zemské kůře. Za
nerosty se rovněž považují vodní roztoky mi-
nerálních látek (minerální vody) s výjimkou
léčivých minerálních vod a minerálních vod
stolních. Pokud jde o výjimky uvedené v § 2
odst. 2 nutno uvést,, že hospodaření se slad-
kou vodou (povrchovou i podzemní - s vý-
jimkou důlních vod), jakož i těžbu materiálu
uvedeného pod písm. e) upravuje zákon č. 11/
1955 Sb., o vodním hospodářství. Režim léči-
vých minerálních vod, minerálních vod stol-
ních a jiných produktů přírodních léčivých
zdrojů je upraven zákonem č. 43/1955 Sb.,
o československých lázních a zřídlech. Těžba
rašelin je upravena zákonným opatřením
č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin. Tyto zvláštní
úpravy jsou plně odůvodněny a navrhovaný
zákon je ponechává v platnosti.
Výjimka z pojmu "nerost" uvedená v § 2
odst. 2, písm. d), která se týká zejména
ornice, lesního humusu a jiných kultivace
schopných zemin, byla do osnovy pojata, aby
bylo zamezeno pochybnostem, které by mohly
vzniknout, pokud jde o použití povrchových
vrstev zemské kůry pro účely zemědělství
nebo lesního hospodářství.
Výhradní národní vlastnictví k nerostnému
bohatství se vztahuje na přírodní uložení ne-
rostů, na jejich ložiska (§ 4). Za ložisko se
považuje i opuštěný odval, tedy nahromadění
nerostů vytvořené lidskou činností při dobý-
vání jiného nerostu; odvalem je i opuštěně
rýžoviště. Odval v dobývacím prostoru těžeb-
ního podniku nelze považovat za opuštěný,
dokud nedojde ke zrušení dobývacího pro-
storu.
K hlavě třetí:
Tato hlava obsahuje základní zásady pro
vyhledávání a průzkum ložisek (oddíl 1) a pro
investiční výstavbu nových, po případě re-
konstruovaných těžebních podniků (oddíl 2).
V § 6 /se vyhledávání a průzkum ložisek
zásadně vyhrazuje státu. Průzkumem (§ 6
odst. 2) se zjišťují kromě rozsahu, úložních
poměrů a jakosti ložiska, těž geologické po-
25
měry nadloží a podloží, geologické zásoby a
jakost nerostů obsažených v ložisku a vše-
chny další skutečnosti důležité pro výstavbu
těžebního podniku, otevření ložiska a jeho
dobývání.
Při nynějším stavu znalostí o geologických
poměrech na území našeho státu, při součas-
ném stavu průzkumné techniky a při důsled-
ném uplatnění zásady plánování i na poli geo-
logického průzkumu nepovažuje se za účelně
vedle státem organisovaného vyhledávání a
průzkumu upravovat i prospektorskou činnost
jednotlivců. Proto odpadá i vymezování dří-
vějších kutacích obvodů. To ovšem nevylu-
čuje, aby jednotlivci, kteří mají potřebné od-
borné znalosti, byli aktivně zapojeni do vy-
hledávání a průzkumu ložisek, i když nejsou
zaměstnanci některé průzkumné organisace.
Může se tak stát ve formě externí spolupráce.
Osnova pamatuje v § 7 i na využití objevů
jednotlivců, k nimž dojde mimo rámec státem
organisovaného vyhledávání ložisek, a na od-
měnu pro takové objevitele. Toto ustanovení
je záměrně omezeno na ložiska nerostů vy-
hrazených. Jak již bylo shora uvedeno, jsou
totiž ložiska nevyhrazených nerostů výhrad-
ním národním majetkem jen tehdy, jsou-li
vhodná k dobývání v průmyslovém rosahu;
to však lze zjistit teprve jejich zevrubným
průzkumem, který nemůže být účelně prove-
den jednotlivcem.
Průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
prováděný vlastníky (správci, uživateli) po-
zemků podle ustanovení § 9 je svým rozsa-
hem omezen jen na zjištění předpokladů pro
neprůmyslovou těžbu v rozsahu stanoveném
v § 17. Je samozřejmé, že takový průzkum
nemůže být v rozporu s územním plánem.
Ustanovení § 8 pamatuje na to, aby zvláštní
chráněné zájmy tam uvedené nebyly dotčeny
při provádění vyhledávání nebo průzkumu
ložisek. Území chráněná podle zvláštních
předpisů, na které odkazuje § 8 odst. 2, jsou
zejména lázeňská místa a jejich ochranná
pásma, ochranná území vodních zdrojů, pro-
story, v nichž se mohou projevit škodlivě
účinky na provoz drah (zejména zakázaný
prostor drah), území chráněná s hlediska
státní ochrany přírody a pod.
Oprávnění uvedené v § 10 mají organisace
provádějící vyhledávání a průzkum ložisek
přímo ze zákona; k realisaci těchto oprávnění
není tedy třeba žádného dalšího
povolení ani
svolení vlastníků (správců, uživatelů) použi-
tých pozemků. Toto zvýhodnění
je plně odů-
vodněno stěžejním významem geologického
průzkumu pro další rozvoj na úseku využití
nerostného bohatství. Tato oprávnění přispějí
k tomu, aby geologický průzkum byl urychlen
tak, aby měl potřebný časový předstih. Pokud
jde o zásahy do práv vlastníků (uživatelů)
nemovitostí použitých při vyhledávání a prů-
zkumu nerostů, je nutno uvážit, že půjde vždy
jen o přechodné omezení jejich práv. Usta-
novení §§ 11 a 12 poskytují vlastníkům (uži-
vatelům) pozemků dostatečnou ochranu proti
vyvolání zbytečných škod; mají totiž mož-
nost svými námitkami vyvolat rozhodnutí vý-
konného orgánu okresního národního výboru
o přípustném rozsahu a způsobu zá-
sahů organisace provádějící vyhledévání nebo
průzkum. Půjde na př. o to, aby u zeměděl-
ských pozemků byly průzkumné práce pro-
váděny, pokud je to možné, v době vegetač-
ního klidu. Kromě toho se zajišťuje náhrada
způsobené škody. Pamatuje se zde i na ochra-
nu obecných zájmů.
Povinnost uvést použitou nemovitost do
původního stavu [§ 12 odst. 1 písm.
b)] není
stanovena absolutně. V některých případech
by úplná restituce nebyla technicky možná,
po případě by byla hospodářsky neodůvodněná
(na př. postačí, bude-li nemovitost uvedena
do stavu přiměřeného přírodním a hospodář-
ským poměrům prostředí). Hospodářskou
odůvodněnost restituce nelze však posuzovat
s hlediska toho, kdo škodu vyvolal, nýbrž musí
se tak stát s hlediska hospodářských potřeb,
jimž nemovitost slouží. Rozhodnutí o tom
svěřuje osnova výkonným orgánům okresních
národních výborů.
Ustanovení § 13 sleduje zajištění řádné kla-
sifikace ložisek před započetím investiční vý-
stavby nutné k jejich exploataci. Zamezí se
tím neúčelné investice. Klasifikaci podléhají
nejen ložiska vyhrazených nerostů, nýbrž
i ložiska nevyhrazených nerostů, pokud mají
být dobývána průmyslovým způsobem. Geo-
logickým orgánem příslušným pro klasifikaci
ložisek je podle nynějšího stavu (vl. nař.
č. 58/1953 Sb. ) komise pro klasifikaci zásob
ložisek nerostných surovin, jejíž statut byl
schválen vládním usnesením ze dne 19. října
1955. č. 2928.
V ustanovení § 14 osnova zvlášť pamatuje
na zajištění ochrany ložiska již před určením
dobývacího prostoru.
Kromě zvláštních oprávnění a povinností
stanovených v hlavě třetí oddíl 1 platí pro
organisace provádějící vyhledávání a průzkum
ložisek těž společná ustanovení hlavy páté.
Pro přípravu a provádění investiční vý-
stavby potřebné k exploataci ložiska platí
předpisy o investiční výstavbě, což osnova
konstatuje v § 15 odst. 1. Jde tu o předpisy
o projektové a rozpočtové dokumentaci in-