26

věstic a o jiné předpisy o projednávání staveb.
Ustanovení § 15 odst. 2 zajišťuje, aby v plá-
novací a projektové přípravě investiční vý-
stavby těžebních podniků bylo pamatováno na
vyřešení její specifické problematiky; zejmé-
na tu jde o vyřešení otázky vyvolaných in-
vestic, a to nejen investic vyvolaných přímo
investiční výstavbou, nýbrž též investic, které
budou vyvolány pozdějším provozem těžeb-
ních podniků (dobýváním nerostů a jeho ná-
sledky, zejména poddolováním), t. j. náhrad-
ních investic za povrchové objekty, které po
příp. budou zničeny. Ochrana obecných zájmů
se týká nejen vybudovaných povrchových ob-
jektů, nýbrž i půdy a přírodních zdrojů, jakož
i zájmů chráněných zvláštními předpisy jako
na př. zákonem č. 40/1956 Sb., o státní ochra-
ně přírody.

K hlavě čtvrté:

V základních ustanoveních oddílu 1 osnova
upravuje otázku, které subjekty mohou do-
bývat výhradní ložiska, t. j. ložiska, která
jsou výhradním národním majetkem podle
ustanovení § 5 odst. 1. Budou to zásadně or-
ganisace státního socialistického sektoru,
především národní podniky, dále podniky
místního průmyslu nebo jiné organisace stát-
ního socialistického sektoru. V § 16 odst. 2
však osnova umožňuje, je-li to odůvodněno
potřebami národního hospodářství, přenechat
využití výhradního ložiska lidovému výrob-
nímu družstvu nebo podniku družstevní or-
ganisace, po případě jednotnému zemědělské-
mu družstvu. Půjde tu zejména o ložiska
místního významu, jejichž produkty lidové
výrobní družstvo samo zpracovává na výrobky
(na př. zpracování kamene, dobývání kera-
mických jílů a jejich zpracování na keramic-
ké výrobky). U jednotných zemědělských
družstev půjde o dobývání nerostů v rámci
přidružené výroby podle stanov (na př. do-
bývání vápence pro vápenku JZD).

Ložiska nevyhrazených nerostů, dokud ne-
bylo rozhodnuto podle § 13, že se hodí k prů-
myslovému dobývání, mohou dobývat podle
§ 17 osnovy vlastníci (uživatelé) pozemků,
avšak jen povrchovými pracemi. Důvody to-
hoto řešení byly již uvedeny v důvodové
zprávě k hlavě I. a II. Je třeba jen dodat, že
dobývání takových ložisek podzemním dílem
(štolou, šachtou) osnova pro vlastníky po-
zemků nepřipouští z toho důvodu, že v tako-
vém případě by většinou šlo o těžbu většího
rozsahu (průmyslovou), a zejména pak z dů-
vodů bezpečnostních.

U jednotných zemědělských družstev osno-
va záměrně omezuje rozsah přípustného do-

bývání nevyhrazených nerostů (jen pro po-
třebu družstva nebo družstevníků, po případě
pro potřebu sousedních družstev, jak s tím
počítají nové vzorové stanovy). To proto, že
by se neshodovalo s posláním jednotných ze-
mědělských družstev, kdyby dobývala nerosty
i za účelem prodeje vydobyté suroviny; tím
by byla odváděna od svých vlastních úkolů na
úseku zemědělské výroby. Rozsah dobývání
ložisek nevyhrazených nerostů soukromými
vlastníky pozemků omezuje osnova ještě pro-
nikavěji (dobývání jen pro jejich vlastní po-
třebu).

Dobývání ložisek nevyhrazených nerostů
vlastníky (správci) pozemků, jde-li o subjekty
státního socialistického sektoru, po případě
lidová výrobní družstva, není omezeno na
rozsah jejich vlastní potřeby; mohou tedy
dobývat nerosty i za účelem prodeje získané
suroviny (na př. prodej kamene z lomu pro-
vozovaného na pozemku místního národního
výboru). Pokud by však takové subjekty
chtěly dobývat nerosty průmyslovým způso-
bem, bylo by nutno postupovat podle § 13.

V oddíle 2 upravuje osnova t. zv. dobývací
prostor. Dobývací prostor se stanoví jen pro
dobývání ložisek, která jsou výhradním ná-
rodním majetkem (§ 5 odst. 1). Je nutno zdů-
raznit, že vymezení dobývacího prostoru podle
ustanovení obsažených v osnově se zásadně
liší od dřívějších horních propůjček podle
obecného horního zákona. Nejde tu jako dříve
o konstitutivní akt, kterým subjekt opráv-
něný k dobývání ložiska nabýval k němu vlast-
nictví. Ložisko, které je výhradním národním
majetkem, zůstává jím, ať již jeho využití je
podle § 16 svěřeno národnímu podniku nebo
jiné organisaci státního socialistického sek-
toru, anebo přenecháno lidovému výrobnímu
družstvu.

Stanovení dobývacího prostoru podle usta-
novení § 18 a násl. má závažný význam ze-
jména s hlediska řádného využití ložiska a
s hlediska ochrany jiných obecných zájmů, ať
již jde o zájmy hospodářské, zájmy obrany
státu anebo o jiné zájmy chráněné zvláštními
předpisy (na př. ochrana přírodních léčivých
zdrojů, ochrana přírody, ochrana kulturních
památek a pod. ). Stanovením dobývacího pro-
storu pro těžební podnik se především určuje,
z kterého ložiska, po příp. z které jeho části,
náleží tomuto podniku dobývat nerosty. Při-
tom nejde jen o oprávnění těžebního podniku,
nýbrž především o povinnost těžebního pod-
niku dobývat z ložiska nerosty (viz §§ 31 a
násl. ).

Osnova zásadně vychází z toho, že v témže
dobývacím prostoru bude nerosty dobývat jen

27

jeden těžební podnik; výjimka je připuštěna,
jen bylo-li by odělené dobývání ložisek růz-
ných nerostů týmž podnikem méně hospo-
dárné, než kdyby je dobývaly odděleně různé
těžební podniky (§ 19 druhá věta).

Přijetí zásady, aby v témže prostoru do-
býval nerosty jen jeden těžební podnik, je
odůvodněno zejména tím, že při jiném řešení
může vzniknout nejistota, pokud jde o odpo-
vědnost za škody vyvolané dobýváním nerostů
na povrchových objektech. Proto budou vý-
jimky z této zásady na místě jen v případech
s hlediska hospodářského skutečně odůvod-
něných.

Stejné důvody vedly i k přijetí zásady ob-
sažené v § 25, t. j. že prostorové hranice do-
bývacího prostoru pod povrchem se stanoví
zpravidla svislými rovinami procházejícími
stranami povrchové hranice. Vymezení hra-
nic dobývacího prostoru jiným způsobem než
svislými rovinami se připouští jako výjimka
tam, kde k tomu nutí zvláštní tektonické po-
měry ložiska; v takovém případě mohou být
stanoveny hranice dobývacího prostoru podle
ploch tektonických poruch. Na účelné uspo-
řádání dobývacích prací v případě tektonic-
kých poruch poblíž hranic dobývacího pro-
storu pamatuje těž ustanovení § 41.

Dobývací prostory stanoví příslušné ústřed-
ní hospodářské orgány, po případě orgány
jimi zmocněně, v dohodě se státní báňskou
správou (§ 21). Tím bude zajištěno zejména,
že při stanovení dobývacího prostoru bude
náležitě přihlíženo k plánovaně výrobní kapa-
citě těžebního podniku; spolurozhodováni
státní báňské správy (která též provede evi-
denci dobývacích prostorů - § 27) zajistí
potřebnou koordinaci, zejména v tom směru,
aby nedocházelo ke vzájemnému překrývání
dobývacích prostorů těžebních podniků spa-
dajících do působnosti různých ústředních
hospodářských orgánů.

Na ochranu zvláštních chráněných zájmů
při stanovení dobývacího prostoru pamatuje
osnova v § 23.

Podrobnosti o dobývacích prostorech, ze-
jména o způsobu jejich stanovení (včetně ná-
ležitostí a dokumentace příslušných návrhů)
a o vedení evidence dobývacích prostorů
upraví prováděcí předpisy, které budou vy-
dány podle zmocnění obsaženého v § 57 odst. 1
písm. a).

V oddílu 3 osnova zabezpečuje, aby v pro-
storu nad ložiskem a jeho okolím, kde může
dojít následkem dobývání nerostů k poklesům
půdy, po příp. který musí zůstat volný pro
otevření ložiska povrchovým dílem (při dobý-
vání v otevřeném lomu), nebyly prováděny

stavby, které by bylo nutno odstranit nebo
které by byly zničeny nebo poškozeny účinky
dolování před uplynutím doby jejich normální
použivatelnosti. To platí i o jiných změnách
v užívání povrchu nad dobývacím prostorem,
které by ztížily nebo znemožnily dobývání
ložiska. Již příslušně předpisy o stavebním
řízení zajišťují, aby ke změnám nedošlo bez
souhlasu těžebního podniku. Osnova však za-
bezpečuje, aby byla přibrána k řízení vždy
i státní báňská správa, která jako objektivní
orgán odepře souhlas, když by zamýšlená
stavba ztěžovala či ohrožovala vydobytí lo-
žiska takovým způsobem, že by bylo znemož-
něno jeho racionální využití. Osnova zde na-
vazuje na předpisy o stavební činnosti nad
ložisky a jejich okolím, které již byly vydány
pro některé revíry a které připouštějí za urči-
tých podmínek (při stanoveném způsobu kon-
strukce, výše stavby a pod. ) vybudování no-
vých staveb v prostoru nad ložiskem a vyža-
dují ke stavbě povolení výkonného orgánu
národního výboru vydané v součinnosti se
státní báňskou správou. Tam, kde přísluš-
né předpisy nepřipouštějí stavební činnost
v chráněném území, nemůže být ovšem stavba
povolena.

V oddílu 4 dává osnova těžebnímu podniku
k účelu dobývání nerostů právo zřizovat ne-
jen důlní díla a zařízení sloužící přímo k do-
bývání nerostů, ale i pomocná díla a zařízení,
jako dráhy, lanovky a pod. - § 29. Pokud
zřízení příslušného díla nebo zařízení je in-
vesticí, řídí se příprava a provádění jejich
výstavby předpisy o investiční výstavbě. Tím
jest rozumět nejen předpisy o projektové a
rozpočtové dokumentaci investic, nýbrž i jiné
předpisy o projednávání staveb.

Těžebnímu podniku se vedle oprávnění
uvedených v tomto oddíle poskytují k účelům
těžby i k provádění podrobného průzkumu
další práva odpovídající preferenci využití ne-
rostného bohatství; příslušná ustanovení jsou
obsažena v hlavě páté.

K ustanovení § 30 je třeba dodat, že pro
náhradu škody vyvolané průzkumem těžeb-
ního podniku na základních fondech ve správě
organisací státního socialistického sektoru
platí podle § 51 osnovy až do další úpravy
vládní nařízení č. 18/1956 Sb., o odstranění a
vypořádání některých škod vyvolaných pro-
vozem báňských podniků.

Oddíl 5 osnovy stanoví v §§ 31 až 33 zá-
kladní zásady hospodárného dobývání nerostů.
Těžební podnik musí ve svém dobývacím
prostoru vydobýt celé ložisko, vydobýt je s co
největším šetřením nerostné suroviny, za-
jistit nejhospodárnější využití suroviny při

28

další úpravě, pokud ji sám provádí, vydobýt
současně i jiné nerosty z ložiska, aby bylo
zabráněno novému, nehospodárnému otvírání
ložiska k vydobytí dalšího nerostu, a dobývat
ložisko tak, aby svým provozem nebránil do-
bývání sousedních ložisek; konečně musí po-
stupovat při dobývání ložiska tak, aby nedo-
cházelo k zbytečným škodám na povrchu (za-
kládka a pod. ). V ustanovení § 32 odst. 2 pa-
matuje osnova zvlášť na to, aby těžební pod-
nik již při dobývání učinil opatření odůvod-
něná s hlediska potřeby pozdější rekultivace
těžbou dotčených pozemků. O tom se podrob-
něji zmiňuje důvodová zpráva k hlavě páté
oddíl 7.

V oddílu 6 osnova stanoví zásady pro řešení
střetů zájmů těžebního podniku se zájmy
ohroženými jeho činností. V ustanovení § 28
osnova účinně brání tomu, aby v budoucnosti
nebyly nad dobývacím prostorem zřizovány
neúčelné nové stavby. Objektům již vybudo-
vaným a důležitým pro národní hospodářství
je však naopak třeba zajistit ochranu před
zničením nebo poškozením následkem čin-
nosti těžebního podniku, je-li na jejich za-
chování zájem. U staveb nad dobývacím pro-
storem již vybudovaných je proto třeba zvá-
žit zájmy na těžbě a zájmy na zachování ta-
kového objektu a pokud je toho třeba, za-
jistit jeho ochranu. To sledují ustanovení
§§ 34 a 35. Půjde zejména o ochranu objektů
obecně užitečných, jako jsou školy, nemoc-
nice, kulturní zařízení, dále o chráněné kul-
turní památky, o objekty a zájmy chráněné
zákonem č. 40/1956 Sb., o státní ochraně pří-
rody, a o objekty a zařízení důležité pro
plnění státního plánu (továrny a jiné výrobní
provozovny, elektrárny, elektrovody, dráhy a
jiné komunikace, mosty, spojová zařízení, vo-
dohospodářská díla a zařízení, bytové objekty)
nebo o účelové lesy, vinice, chmelnice a jiné
podobné kultury. O způsobu a rozsahu ochra-
ny (t. j. zda objekt má být chráněn proti
jakémukoliv poškození nebo jen proti úplné-
mu zničení a po jakou dobu), dohodne se tě-
žební podnik s organisací spravující ohrožený
objekt. Požadované schválení dohody výkon-
ným orgánem krajského národního výboru
zajistí, aby dohoda byla v souladu s potře-
bami rozvoje příslušného kraje. Kdyby se
zcela výjimečně nedohodly ani ústřední úřady
(orgány) při rozhodování podle § 34 odst. 3 a
šlo o mimořádný závažný případ (jinak jistě
dojde k dohodě), rozhodla by o věci vláda.

Plány otvírky, přípravy a dobývání, jež jsou
těžební podniky povinny vypracovávat podle
§ 35, budou obsahovat i technický režim
prací pojatých do těchto plánů. Plánovaný

způsob provedení těchto prací musí zajistit
dodržení zásad stanovených navrhovaným
zákonem pro provádění těžby. Tyto plány
musí zejména pamatovat též na to, aby při
provádění příslušných prací byla zajištěna
použitím odpovídající techniky ochrana chrá-
něných povrchových objektů, po případě
vodohospodářských zájmů, která byla do-
hodnuta nebo o níž bylo rozhodnuto podle
§ 34. Bylo-li na příklad rozhodnuto, že určitý
objekt musí být absolutně chráněn proti ja-
kémukoli poškození, musí plán otvírky, pří-
pravy a, dobývání počítat s ponecháním odpo-
vídajícího ochranného pilíře; v jiných pří-
padech bude možno vystačit s tím, že bude
dobýváno na zakládku a pod.

Ustanovení § 36 pamatuje na řádně za-
jištění ložiska a důlních děl (po příp. lomu)
při zastavení těžby.

Podrobnosti o vypracování a schvalování
plánů uvedených v §§ 35 a 36 budou stanove-
ny v prováděcích předpisech vydaných podle
zmocnění obsaženého v § 57 odst. 1 písm. b).
K hlavě páté:

Ustanovení hlavy páté platí pro všechny or-
ganisace státního socialistického sektoru, vý-
robní družstva, podniky družstevních organi-
sací a jednotná zemědělská družstva, pokud
vykonávají činnost uvedenou v § 37; v textu
zákona i důvodové zprávy se pro ně použí-
vá zkratky "organisace". Předem je nutno
uvést, že v hlavě páté jsou upraveny jen ty
právní poměry, které jsou všem těmto orga-
nisacím společné. Zvláštní právní poměry,
které přicházejí v úvahu jen pro některé
z činností uvedených v § 37, jsou upraveny
v hlavě třetí a čtvrté.

Podmiňující formulace § 37 odst. 1.....po-
kud vyhledávají a prozkoumávají ložiska nebo
dobývají výhradní ložiska, po případě v sou-
vislosti s dobýváním vydobyté nerosty upra-
vují nebo zušlechťují.. " má zvláštní vý-
znam zejména pro ty případy, kdy těžební
podnik kromě dobývání nerostů provozuje
ještě další výrobní činnost (na př. vytěžený
keramický jíl je v témže podniku zpracová-
ván na dlaždice, tedy na výrobek), zde již
nejde o pouhou úpravu nebo zušlechtění vy-
dobytého nerostu. Na činnost, kterou se vy-
dobytá nerostná surovina zpracovává na vý-
robek, se proto ustanovení hlavy páté již
nevztahují. Pochybné případy budou řešeny
podle ustanovení § 37 odst. 2.

V oddílu 1 se kromě úpravy práva vstupo-
vat na cizí pozemky (§ 38) zejména zakládá
organisacím, pro plnění úkolů, které mají
podle navrhovaného zákona, právní titul k vy-

29

vlastnění nemovitostí nebo práv k nemovito-
stem (§ 39). K vyvlastnění ovšem dojde jen
po provedení příslušného řízení podle před-
pisů uvedených v § 39 odst. 2.

V § 40 řeší osnova jednak otázku užívání
povrchových a podzemních vod, na které se
vztahuje zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hos-
podářství, a dále otázku užívání, odvádění a
vypouštění t. zv. důlních vod. Důlní vody (na
které se zákon č. 11/1955 Sb. nevztahuje),
může organisace používat a s nimi nakládat
až k místu, kde se spojí s jinými povrcho-
vými, po příp. podzemními vodami. Pro takové
vypouštění důlních vod platí § 13 zákona
č. 11/1955 Sb. a vodohospodářský orgán sta-
noví potřebné podmínky pro ochranu vod, do
nichž budou důlní vody vypouštěny; potřebná
součinnost s orgány hygienické a protiepide-
mické služby je zajištěna ustanovením § 37
citovaného zákona.

V oddílu 2 osnova upravuje spolupráci or-
ganisací uvedených v § 37, zejména pokud jde
o možnost využití cizích důlních děl, po příp.
o možnost zřizování pomocných děl v cizím
dobývacím prostoru.

Oddíl 3 obsahuje základní rámcová ustano-
vení o důlním měřictví a důlní měřické a
geologické dokumentaci.

Při postupující mechanisaci průzkumu a
dobývání ložisek a se zřetelem k nutnosti vést
řádnou evidenci všech zásob nerostných su-
rovin a zabraňovat ztrátám při těžbě, je spo-
lehlivá měřická a geologická dokumentace
mimořádně významná. Proto se dává státní
báňské správě pravomoc potřebná k tomu,
aby plnění úkolů na tomto úseku bylo řádně
zajištěno. Podrobnosti budou upraveny v pro-
váděcích předpisech vydaných podle § 57
odst. 1 písm. c).

Ustanovení oddílu 4 obsahují základní usta-
novení o bezpečnosti provozu. Dozor nad bez-
pečností při práci v provozu organisací uve-
dených v § 37 upravuje zákon č. 67/1951 Sb.,
o bezpečnosti při práci, a předpisy jej mě-
nící, při čemž odborný technický dozor nad
bezpečností při práci vyhrazuje státní báňské
správě. Tuto koncepci přejímá i navrhovaný
zákon. Vydání podrobnějších předpisů o bez-
pečnosti provozu (včetně předpisů o požární
ochraně v dolech), o bezpečnosti při práci a
o spolupráci statni báňské správy s orgány
inspekce práce jednotné odborové organisace
vyhrazuje osnova v § 57 odst. 1 písm. d)
ústřednímu báňskému úřadu v dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady a orgány.
V rámci těchto předpisů vydaných ústředním
báňským úřadem, budou moci obvodní báňské
úřady vydávat specifické podrobné úpravy

pro jednotlivé revíry, po příp. pro provoz
jednotlivých organisací ve svém obvodu.

V oddílu 5 upravuje osnova vrchní dozor
na dodržování ustanovení navrhovaného zá-
kona a předpisů podle něj vydaných (horních
předpisů). Tento vrchní dozor svěřuje osnova
státní báňské správě (§ 46). V § 47 jsou vy-
počteny příkladmo nejdůležitější úkoly státní
báňské správy při výkonu vrchního dozoru na
dodržování horních předpisů. Osnova zde
rovněž pamatuje na potřebná oprávnění, a to
i na možnost zajišťovat dodržování těchto
předpisů ukládáním pokut vedoucím pracov-
níkům, kteří by tyto předpisy porušili, obdob-
ně jak je to upraveno i na jiných úsecích do-
zoru. Pro řízení o uložení pokuty budou platit
obecné předpisy o správním řízení (správní
řád), stejně jako pro každé jiné řízení prová-
děné státní báňskou správou.

Zájem na bezpečnosti života a zdraví pra-
cujících vyžaduje, aby státní báňské správě
byla uložena i povinnost zastavit provoz orga-
nisace tam, kde by došlo k závažnému ohro-
žení života pracujících. Aby mohla státní
báňská správa včas zakročit a nařídit potřeb-
ná opatření k zajištění bezpečnosti, ukládá
se organisacím těž povinnost podávat jí po-
třebné zprávy.

Organisaci státní báňské správy navrhovaný
zákon neupravuje, nýbrž ponechává v plat-
nosti předpisy o tom dosud platně (vládní
nařízení č. 20/1954 Sb., o organisaci státní
báňské správy, a předpisy vydané k jeho
provedení). Pokud navrhovaný zákon svými
materiálními ustanoveními vyvolá nutnost
změn ve statutu státní báňské správy, který
byl vydán podle § 6 citovaného vládního na-
řízení, bude k tomu přihlédnuto při novelisaci
tohoto statutu.

V oddílu 6 upravuje osnova otázku náhrady
škody vyvolané provozem organisací uvede-
ných v § 37, pokud škoda byla vyvolána čin-
ností uvedenou v § 49. Náhrada těchto škod
je dosud upravena příslušnými ustanoveními
občanského zákoníka, pokud jde o škody na
majetku ve správě jiných organisací než or-
ganisací státního socialistického sektoru a na
majetku jednotlivců a dále pokud jde o ná-
hrady škod z provozu jiných organisací než
těžebních (báňských) podniků státního socia-
listického sektoru. Náhrada škody vyvolaná
provozem těžebních (báňských) podniků stát-
ního sektoru na základních fondech ve správ?
jiných organisací státního sektoru je upra-
vena vládním nařízením č. 18/1956 Sb., o od-
stranění a vypořádání některých škod vyvo-
laných provozem báňských podniků. Osnova
vychází zásadně z dosavadní úpravy, řeší však
v § 50 nově některé palčivé problémy.

80

Zásada uvedení do předešlého stavu není
účelná u škod na zemědělských a lesních
pozemcích a kulturách na nich. Proto se sta-
noví v § 50 odst. 1 výjimkou z ustanovení
§ 354 občanského zákoníka povinnost jen
peněžní náhrady.

Tam, kde trvají poklesy půdy vyvolané
poddolováním, nebylo by hospodárné uvádět
poškozený objekt do původního stavu, když
by bylo zřejmé, že se dalšími účinky pod-
dolování tato oprava zmaří. Proto se v ta-
kovém případě omezuje povinnost organisace
na provedení prozatímního zajištění poško-
zeného objektu, kdežto definitivní oprava
(uvedení do původního stavu) se provede te-
prve po doznění účinků poddolování (§ 50
odstavec 2).

Ustanovením § 50 odst. 3, které vylučuje
požadovat náhradu u budov postavených bez
povolení, po případě bez dodržení stanove-
ných podmínek, se zachovává v podstatě do-
savadní stav, který byl zakotven v ustanovení
§ 106 obecného horního zákona. Vzhledem
k tomu, že dosavadní horní zákon se zrušuje,
bylo nutno tuto zásadu znovu pojmout do
nové úpravy. Zda objekt byl postaven bez
předepsaného stavebního povolení, se posu-
zuje podle předpisů, které platily v době, kdy
byl postaven.

Osnova pokládá dále za účelně uložit po-
vinnost náhrady, i pokud jde o náklady pre-
ventivních opatření, jimiž se účelně zabraňuje
vzniknutí větších škod (§ 50 odst. 4).

Při průzkumu ložisek a zejména při dobý-
vání nerostů podzemními pracemi může být
vyvolán pokles hladiny spodní vody, což může
mít za následek zánik používaných zdrojů
vody (vyschnutí studní a pod. ). Poněvadž
vzhledem k ustanovením zákona č. 11/1955
Sb., o vodním hospodářství, nelze dosud ta-
kový zánik vodního zdroje posuzovat jako
škodu na majetku, vyplňuje osnova ustano-
vením § 50 odst. 5 tuto mezeru tím, že vy-
volanou ztrátu vody výslovně prohlašuje za
škodu.

V těmže ustanovení osnova upravuje i způ-
sob náhrady takové škody. Náklad, který má
organisace, jejíž činností byla ztráta vody vy-
volána, hradit, může na př. spočívat v ná-
kladech na zřízení přípojky na veřejný vo-
dovod.

Při náhradě škody na stavbách v osobním
vlastnictví, kde jde velmi často o náhradu
škod na rodinných domcích zaměstnanců
právě těch organisací, jejichž činností byla
škoda vyvolána, působí značně obtíže před-
pisy o stop-cenách. Pracujícím se tak zne-
možňuje opatřit si náhradní objekt a vyvolává

se tím jejich- oprávněná nespokojenost. Praxe
si pomáhá povolováním výjimek ze stop-cen
při, vyvlastňovacím řízení, po příp. poskyto-
váním náhradního objektu, aniž by však pro
to byl dostatečný právní podklad. Proto
osnova stanoví v § 50 odst. 6, aby organisace
za takový zničený majetek zaplatila náhradu
ve výši dnešní pořizovací ceny s přihlédnutím
k opotřebení objektu anebo aby poškozenému,
poskytla, dohodne-li se s nim o tom, náhradní
objekt na jiném místě. To platí i o náhradě
za zničené nemovitosti v majetku družstev-
ním. Poněvadž hodnota náhradního objektu
v praxi bude jen velmi zřídka stejná jako
hodnota objektu zničeného (zejména proto,
že u zničeného objektu je nutno přihlížet
k jeho opotřebení), stanoví osnova, že pří-
padně rozdíly v hodnotě se vyrovnají v pe-
nězích.

Ustanovení § 51 ve spojení s ustanovením
§ 58 odst. 3 zachovává v platnosti vládní na-
řízení č. 18/1953 Sb., o odstranění a vypořá-
dání některých škod vyvolaných provozem
báňských podniků. Z formulace odstavce 2
§ 51 vyplývá, že ustanovení vládního nařízení
budou nyní platit pro všechny těžební podni-
ky státního socialistického sektoru, které
podléhají ustanovením navrhovaného zákona,
tedy ne jen pro ty, které dosud podléhaly
obecnému hornímu zákonu. Ustanovení § 51
odst. 1 dává dále možnost, aby vláda naříze-
ním rozšířila dosavadní úpravu podle vl. nař.
č. 18/1956 Sb. i na jiné organisace státního
socialistického sektoru uvedené v § 37, ze-
jména též na organisace provádějící vyhledá-
vání a průzkum, jakmile u nich bude dosta-
tečný předstih v plánování průzkumných prací
a bude tedy možno počítat se škodami pláno-
vanými a neplánovanými ve smyslu ví. nař.
č. 18/1956 Sb. i na tomto úseku. Nebylo by
však vhodně převzít obsah vládního nařízení
č. 18/1956 Sb. do osnovy. Odstranění a vy-
pořádání škod na základních fondech podle
úpravy zvolené v citovaném vládním nařízení
úzce souvisí s předpisy o financování a plá-
nování a s plánovací methodikou. Poněvadž
tyto předpisy jsou ve vývoji, bylo by při je-
jich změně nutně po příp. v krátké době no-
velisovat nový horní zákon. To platí tím spíše,
že s úpravou zavedenou vládním nařízením
č. 18/1956 Sb. s účinností od 1. ledna 1957
nejsou ještě dostatečně zkušenosti.

Ustanovení oddílu 6 se nedotýkají speciál-
ních předpisů o náhradě škody jako je na př.
zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za
pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebně
péče a dávek nemocenského pojištění a dů-
chodového zabezpečení, a zákon č. 63/1951

31

Sb., o odpovědnosti za škody způsobené do-
pravními prostředky. Osnova to konstatuje
v § 58 odst. 5.

Oddíl 7 o rekultivaci půdy souvisí s ustano-
vením § 32 odst. 2. Pokrokové provádění těžby
nepřipouští, aby dobývání ložiska se prová-
dělo bez zřetele na to, jaké škodlivě násled-
ky zanechá na povrchu. Proto ustanovení § 32
odst. 2 ukládá těžebnímu podniku provádět
již samo dobývání tak, aby nevznikaly neúčel-
né devastace půdy. Půjde na příklad u lomů a
povrchových dolů o skrývku ornice takovým
způsobem, aby se mohla znovu použít, dále
o to, aby po odtěžení nerostu bylo prostoru
použito pro uložení skrývkového materiálu a
nevznikaly zbytečné haldy a u hlubinných
dolů aby hlušiny se používalo kromě na za-
kládku i na běžnou úpravu povrchu. Ani tato
opatření při těžbě nemohou však vyloučit de-
vastaci povrchu. Bylo proto třeba uložit po-
vinnost, aby se organisace, jejíž činností bylo
vyvoláno narušení zemědělské nebo lesní
půdy, postarala o rekultivaci půdy, t. j. aby
zajistila potřebné půdní úpravy včetně první-
ho osázení. Uložení této povinnosti má vý-
znam i s hlediska plánování rekultivačních
prací a jejich financování. Rekultivační práce
provede buď sama organisace, jejíž činností
byla půda narušena, nebo zajistí rekultivaci
převodem správy příslušných nemovitostí na
speciální organisaci zřízenou ústředním hos-
podářským orgánem k provádění rekultivač-
ních prací.

Po provedení rekultivace převede organi-
sace, která ji provedla, rekultivované pozem-
ky na organisace určené výkonným orgánem
krajského národního výboru. Určené organi-
sace (na př. účelové zemědělské statky) mo-
hou ovšem část půdy, kterou nepotřebují, po
případě odevzdat jednotným zemědělským
družstvům do trvalého užívání nebo ji podle
příslušných předpisů zcizit pracujícím ke
zřízení rodinných domků.

Osnova neupravuje asanaci, neboť ta bude
řešena s hlediska územního plánování celého
území, bude spočívat na rozdíl od rekultivač-
ních prací v širších zásazích a bude zpravidla
prováděna organisacemi, které hornímu zá-
konu nebudou podléhat.

K hlavě šesté:

Tato hlava obsahuje potřebná přechodná a
závěrečná ustanovení.

Pokud jde o zrušení dosavadních horních
knih (§ 55), je odůvodněno tím, že navrho-
vaný zákon nepřejímá koncepci obecného
horního zákona o horních propůjčkách, které

byly předmětem nemovitého vlastnictví.
Ostatně horní knihy v podstatě sloužily k za-
jištění kapitalistického způsobu financování
těžebních podniků, který vzhledem k znárod-
nění je dnes úplně nepraktický. Zajištění do-
savadních horních knih, jejich převedení na
ústřední báňský úřad a pod. bude upraveno
opatřením ministerstva spravedlnosti v sou-
činnosti s ústředním báňským úřadem.

Ve zrušovacím ustanovení § 58 jsou v od-
stavci 2 uvedeny jen některé nejdůležitější
předpisy, které upravovaly otázky, které jsou
předmětem nové navrhované úpravy. Jako
příklady dalších předpisů, které jsou novou
úpravou zrušeny, je možno uvést na př. na-
řízení ministra spravedlnosti č. 73/1850 ř. z.,
o evidenci horních knih, nařízení ministerstva
spravedlnosti č. 98/1852 ř. z., o evidenci hor-
ních knih a záznamů o horních lénech, § 19
vládního nařízení č. 321/1920 Sb., kterým se
upravuje správa veřejná mimo soudní správu
a rozšiřuje působnost československých zá-
konů a nařízení v oboru oné správy na Hlu-
čínsku (tímto ustanovením bylo recipováno
pro území Hlučínska ustanovení § 2 pruského
horního zákona z 24. června 1865 ve znění
novely z 18. července 1907); dále vládní na-
řízení č. 146/1943 Sb., o přenesení báňské
inspekce na báňské hejtmanství a revírní
úřady, vládní nařízení č. 148/1943 Sb., o vy-
hledávání užitkových ložisek, vládní nařízení
č. 149/1943 Sb. (prováděcí vládní nařízení
k vl. nař. č. 148/1943 Sb. ), vládní nařízení
č. 162/1943 Sb., o přiměřování dolových polí,
nariadenie Slovenskej národnej rady č. 46/
1947 Zb. SNR, o vyhlášení magnesitu a osinku
za vyhradené nerosty, jakož i prováděcí na-
řízení k němu č. 80/1949 Sb. SNR, a ustano-
vení § 37 odst. 3 zákona č. 319/1948 Sb., o zli-
dovění soudnictví.

Ustanovením § 58 odst. 4 přenáší se na
státní báňskou správu výkon dozoru na bez-
pečnost a hospodárnost provozu technických
zařízení podléhajících vl. nař. č. 53/1952 Sb.,
v organisacích uvedených v § 37 osnovy. Vý-
jimka se stanoví jen pro parní generátory na
povrchu, na které bude nadále dohlížet Ústav
technického dozoru. Až na tuto výjimku se
tedy dozor na bezpečnost provozu podniků a
jejich technických zařízení účelně slučuje
u státní báňské správy a odstraňuje se do-
savadní dvoukolejnost.

Počátek účinnosti navrhovaného zákona se
stanoví dnem 1. ledna 1958 proto, aby bylo
možno včas vydat prováděcí předpisy a aby ti,
kdož budou novou úpravu uvádět v život,
mohli se s ní dokonale obeznámit.

32

Převzetí dozoru na těžební podniky (lomy),
v nichž se dobývají nerosty, které dosud hor-
nímu zákonu nepodléhaly, jakož i převzetí
dozoru na bezpečnost a hospodárnost provozu
některých technických zařízení (viz § 58
odst. 4) znamená zvýšení úkolů státní báňské
správy; otázka vyšší potřeby pracovníků a
zvýšení osobních nákladů bude řešena při
systemisaci státní báňské správy pro rok
1958. Kromě toho je nutno počítat na úseku
státní báňské správy se zmenšením státních
příjmů asi o částku 600. 000 Kčs vzhledem
k tomu, že po zrušení § 234 obecného horního
zákona nebudou již podniky tomuto zákonu
podléhající platit ve správním řízení prová-
děném státní báňskou správou náklady komi-
sionálních řízení a znaleckých expertis, nýbrž
tyto náklady budou podle § 13 odst. 1 správ-
ního řádu (vl. nař. č. 20/1955 Sb. ) hrazeny
bez náhrady ze státního rozpočtu. Tento ná-
klad bude však vyvážen odpovídajícími úspo-
rami u podniků, čímž se u podniků státního
socialistického sektoru zvýší odvody ze zisku,
po případě sníží ztráty.

V oboru působnosti ministerstva paliv ne-
předpokládá se žádné podstatné zvýšení cel-
kového objemu nákladů na náhradu škod.
Poskytováním náhrady ve výši pořizovací
ceny s přihlédnutím k opotřebení při škodách
na stavbách v družstevním nebo osobním
vlastnictví (§ 50 odst. 6 osnovy) nezvýší se
náklady, poněvadž podle dosavadní praxe byla
již náhrada v této výši poskytována (přímá
instrukce Ústřední správy pro občanskou a
bytovou výstavbu č. 5/D-1956 dův., o určo-
vání náhrady za vyvlastnění a za předběžně
užívání některých nemovitostí). Pokud jde
o náhradu těchto škod opatřením nebo vý-
stavbou náhradního objektu, předpokládá se,
že v r. 1958 bude v důsledku plánovaného pro-
vozu báňských podniků nutno demolovat cca
900 objektů v osobním vlastnictví občanů.

S přihlédnutím k dosavadním zkušenostem se
počítá, že pravděpodobně 40 % vlastníků
těchto objektů, zejména vlastníků rodinných
domků, bude požadovat výstavbu náhradních
objetků. Náklady na výstavbu rodinného dom-
ku se předpokládají v průměrně výši 120. 000
Kčs, t. j. celkový náklad na výstavbu náhrad-
ních objektů by činil 43 mil. Kčs. Výše ná-
hrady škody, kterou by bylo jinak nutno po-
skytnout vlastníkům poškozených objektů
v penězích (uvažuje se reprodukční hodnota
snížená vzhledem k opotřebení na 60 %) by
činila celkem cca 25 mil. Kčs. Z toho vyplývá,
že rozdíl podle ustanovení § 50 odst. 6 posl.
věta (při výstavbě nebo opatření náhradního
objektu) bude činit cca 18 mil. Kčs ročně.
Tento rozdíl vyrovnají vlastníci náhradních
objektů v penězích; počítá se s tím, že na
vyrovnání tohoto rozdílu bude vlastníkům
částečně poskytnut úvěr Státní spořitelnou.

V oboru působnosti ostatních ústředních
úřadů, jimž podléhají těžební podniky, neoče-
kává se rovněž žádné podstatně zvýšení ná-
kladů. Rovněž pro odměny objevitelů ložisek
podle § 7 odst. 2 nelze počítat s nějakými
podstatnějšími výdaji, poněvadž podle dosa-
vadních zkušeností je počet takových objevů
velmi malý. Pokud se vyskytnou, bude náklad
na odměny vyvážen úsporami na nákladech
na vyhledávání nerostů.

Kromě určitých úspor, které vzejdou tím,
že odpadnou dosavadní úplaty za přenechání
dobývání nevyhrazených nerostů, které pla-
tily podniky státního socialistického sektoru
soukromým vlastníkům příslušných pozemků,
přinese nová úprava v budoucnosti úspory
zejména tím, že při zajištění řádně klasifikace
zásob nerostných surovin a při řádné ochraně
ložisek nerostů a jejich racionálního dobývání
odpadnou neúčelné investice a nenahraditelně
ztráty na nerostně substanci. Tyto úspory
nelze pochopitelně co do výše odhadnout.

V Praze dne 12. června 1957.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.

KNT 01 - 4187-57