Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
157.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o využití nerostného bohatství (horní zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je zajistit co nej-
větší a současně nejhospodárnější využití lo-
žisek nerostů pro socialistickou průmyslovou
výrobu a výstavbu.
HLAVA PRVÁ
Některé základní pojmy
§ 2
Nerosty
(1) Za nerosty podle tohoto zákona se po-
važuji všechny tuhé, kapalně a plynné části
zemské kůry.
(2) Za nerosty se však nepovažují:
a) voda, s výjimkou minerálních vod, které
mohou být pro obsah nerostných látek
průmyslově zpracovány,
b) léčivé minerální vody a minerální vody
stolní, i když mají vlastnosti uvedené pod
písm. a), jakož i léčivá bahna a ostatní
produkty přírodních léčivých zdrojů,
c) rašeliny,
d) povrchové vrstvy zemské kůry, které jsou
vegetačním prostředím rostlinstva,
2
e) písek, štěrk, bahno a valouny v korytech
vodních toků a odstavených ramenech, ne-
obsahují-li vyhrazené nerosty.
§ 3
Rozdělení nerostů na vyhraze-
né a nevyhrazené
(1) Vyhrazené nerosty jsou:
1. radioaktivní nerosty;
2. všechny druhy uhlí, živice (zejména nafta,
zemní asfalt, zemní dehet, zemní vosk,
naftové zemní plyny, živičně břidlice) a
methan;
3. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět
kovy, prvky vzácných zemin, germanium a
jiné prvky s vlastnostmi polovodičů, anebo
jejich sloučeniny;
4. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět
síru nebo její sloučeniny;
5. kamenná sůl, draselné, borové, bromové
a jodové soli;
6. cementové a jiné minerální vody, které
pro obsah nerostných látek mohou být
průmyslově zpracovány;
7. nerosty obsahující fosfor, které se hodí
k průmyslovému zpracování na umělá hno-
jiva a sloučeniny fosforu;
8. magnesit, osinek (asbest) a tuha;
9. halloysit, kaolin, keramické jíly (zejména
jíly žáruvzdorně a vysokohodnotné), kera-
mické lupky, křemelina (infusoriová hlin-
ka), mastek, formovací písek, sklářský pí-
sek, sádrovec, anhydrit, slída, těživec (ba-
ryt), živec a živcový pegmatit;
10. bentonit, minerální barviva, malířské hlin-
ky a valchařskě hlíny;
11. kazivec, technicky použitelně krystaly
nerostů, dále polodrahokamy a drahokamy;
12. mramor a travertin;
13. křemen, křemenec, vápenec, dolomit, vá-
pencový slin, čedič, trachyt a znělec, po-
kud se tyto nerosty hodí k chemicko-
technologickému zpracování nebo ke zpra-
cování tavením.
(2) Ostatní nerosty jsou nevyhrazeně ne-
rosty.
(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda některý
nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevy-
hrazeným, rozhodne o tom ústřední orgán
geologický.
3
§ 4
Ložiska nerostů
Ložiskem nerostu (dále jen "ložisko") je
přírodní nahromadění nerostu; za ložisko se
považuje těž opuštěný odval.
HLAVA DRUHA
Vlastnictví k ložiskům
§ 5
(1) Všechna ložiska vyhrazených nerostů,
jakož i taková ložiska nevyhrazených nerostů,
která jsou vhodná k průmyslovému dobýváni
(§ 13 odst. 1), tvoří nerostně bohatství naší
vlasti a jsou výhradním národním majetkem
(dále jen "výhradní ložisko").
(2) Ložisko nevyhrazeného nerostu, dokud
o něm nebylo rozhodnuto, že se hodí k prů-
myslovému dobýváni, se považuje za součást
pozemku.
HLAVA TŘETÍ
Vyhledávání a průzkum ložisek a výstavba
těžebních podniků
Oddíl 1
Vyhledávání a průzkum ložisek
§ 6
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek plánuje,
organisuje a provádí stát prostřednictvím
organisací státního socialistického sektoru.
(2) Průzkumem ložiska se zjišťuje jeho
rozsah, zásoby nerostu a jejich úložní po-
měry a jakost, jakož i další skutečnosti důle-
žitě pro dobýváni ložiska.
(3) Vyhledávání a průzkum ložisek je nutno
provádět tak, aby se vyhledávací nebo prů-
zkumné práce nekřížily a aby bylo účelně vy-
užito všech poznatků získaných dřívějším vy-
hledáváním nebo průzkumem. Pro vyhledávání
a průzkum ložisek musí být využito i poznat-
ků získaných geologickým průzkumem, který
se provádí k jiným účelům.
§ 7
(1) Kdo objevil ložisko vyhrazeného ne-
rostu mimo rámec státem organisovaného
vyhledávání, je povinen oznámit objev ložis-
ka neprodleně ústřednímu orgánu geologic-
kému.
(2) Takový objevitel ložiska obdrží od
ústředního orgánu geologického osvědčeni
o objevení ložiska a odměnu. Výše odměny
se řídí výši vynaložených nákladů a rozsahem
4
práce, jichž bylo zapotřebí k objevení ložiska,
a vědeckým, technickým nebo hospodářským
významem objevu.
§8
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek v územ-
ních obvodech, které mají zvláštní důležitost
pro obranu státu, je možno provádět jen
s předchozím souhlasem příslušného orgánu
ministerstva národní obrany, po případě mi-
nisterstva vnitra.
(2) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy a
mezistátní dohody, podle nichž v určitých
chráněných územích je činnost spojená s vy-
hledáváním a průzkumem ložisek vyloučena,
omezena nebo vázána na zvláštní povolení
(souhlas).
§9
(1) Průzkum ložisek nevyhrazených ne-
rostů mohou provádět kromě organisací uve-
dených v § 6 též vlastníci (uživatelé) pozem-
ků, v nichž jsou ložiska; to však jen povrcho-
vými pracemi a jen dokud nebylo rozhodnuto
(§ 13 odst. 1), že ložisko se hodí k průmyslo-
vému dobývání.
(2) Provádí-li průzkum vlastník (uživatel)
pozemku, je povinen to předem oznámit vý-
konnému orgánu místního národního výboru;
výsledek průzkumu oznámí prostřednictvím
tohoto orgánu ústřednímu orgánu geologické-
mu. Ostatní ustanovení tohoto zákona s vý-
jimkou § 8 se na takový průzkum nevztahují.
§ 10
Organisace oprávněně k vyhledávání a
průzkumu ložisek mohou při zachování po-
stupu podle § 11
a) provádět na cizích nezastavěných pozem-
cích vyhledávání a průzkumné práce,
i když se jimi dočasně omezují vlastnická
nebo jiná práva k nemovitosti,
b) zřídit na cizím pozemku dočasně nezbytně
nutnou příjezdní cestu a přívod energie.
§11
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek se pro-
vádějí podle státního plánu geologicko prů-
zkumných prací. Po stanovení tohoto plánu
jsou organisace, jimž náleží provádět vyhle-
dávání a průzkum ložisek, povinny neprodleně
oznámit místo a čas plánovaných prací a prav-
děpodobný rozsah s nimi spojených zásahů do
práv vlastníků (uživatelů), na jejichž pozem-
cích budou tyto práce prováděny, jakož
i sku-
tečné zahájení, přerušení a skončení těchto
prací výkonnému orgánu místního národního
výboru, v jehož územním obvodu leží tyto
pozemky.
5
(2) Výkonný orgán místního národního vý-
boru neprodleně vyrozumí vlastníky (uživa-
tele) pozemků o oznámení podle odstavce 1;
o jejich námitkách nebo o námitkách, které
má z důvodu obecného zájmu, vyrozumí orga-
nisaci, která oznámila plánovaně vyhledávání
nebo průzkum ložisek.
(3) Nedojde-li k dohodě o námitkách, roz-
hodne spor o rozsah a způsob zásahů do práv
vlastníků (uživatelů) nemovitostí a o námit-
kách z důvodu obecného zájmu výkonný
orgán okresního národního výboru.
(4) Zahájení, přerušení a skončení vyhledá-
vacích a průzkumných prací je organisace,
která je zamýšlí provést, povinna předem
oznámit státní báňské správě.
§12
(1) Organisace provádějící vyhledávání a
průzkum ložisek jsou povinny
a) omezit zásahy s tím spojeně na nezbytně
nutný rozsah a nezpůsobit na použitých
nemovitostech zbytečně škody,
b) po skončení prací uvést použitě nemovi-
tosti, pokud to je možně a hospodářsky
odůvodněně, do původního stavu a
c) nahradit způsobenou škodu.
(2) o uvedení použitě nemovitosti do pů-
vodního stavu rozhoduje výkonný orgán
okresního národního výboru. O náhradě ško-
dy, nedojde-li k dohodě, rozhodne soud, po
případě, jde-li o spor mezi organisacemi
státního socialistického sektoru, příslušný
arbitrážní orgán.
§ 13
(1) O tom, zda se prozkoumaně ložisko hodí
k průmyslovému dobývání, rozhodne ústřední
hospodářský orgán, do jehož působnosti spa-
dá dobývání příslušného nerostu (dále jen
"ústřední hospodářský orgán"), na základě
výpočtu zásob nerostných surovin schválené-
ho podle zvláštních předpisů příslušným or-
gánem geologickým.
(2) Ústřední hospodářský orgán rozhodne
v dohodě se státním úřadem plánovacím, kdy
bude započato s dobýváním ložiska; dále určí,
který podnik bude ložisko dobývat.
(3) Jde-li o ložisko ležící v územním obvodu
uvedeném v § 8 odst. 1, rozhodne ústřední
hospodářský orgán o době, kdy se započne
s dobýváním ložiska, v dohodě s minister-
stvem národní obrany, po případě s minister-
stvem vnitra.
6
§ 14
(1) Ústřední hospodářský orgán, po případě
orgán jím pověřený, je povinen předložit pří-
slušnému výkonnému orgánu krajského ná-
rodního výboru návrh na zajištění ochrany
ložiska.
(2) K zajištění ochrany ložiska stanoví vý-
konný orgán krajského národního výboru
chráněné území podle předpisů o územním
plánování.
Oddíl 2
Výstavba těžebních podniků
§ 15
(1) Zřizování staveb, důlních děl a zařízení
potřebných k otevření a vydobytí ložiska
(výstavba těžebních podniků) se řídí předpisy
o investiční výstavbě. Totéž platí o rekon-
strukci staveb, důlních děl a zařízení již vy-
budovaných.
(2) Plánovací a projektová příprava této in-
vestiční výstavby musí kromě obecných nále-
žitostí zejména
a) zajistit bezpečné a pokud možno úplné vy-
dobytí nerostů z ložiska, jakož i jiných
průmyslově dobyvatelných nerostů, které
jsou v jeho prostoru,
b) vyřešit vztahy k jiným národohospodář-
ským odvětvím a k obecným zájmům, a
to nejen s hlediska přímých následků při-
pravované investiční výstavby, nýbrž
i s hlediska následků, které budou spojeny
s prováděním těžby.
HLAVA ČTVRTÁ
Dobývání nerostů
Oddíl l
Základní ustanovení
§ 16
(1) Výhradní ložiska (§ 5 odst. 1) dobývá
stát zásadně prostřednictvím organisací stát-
ního socialistického sektoru.
(2) Ústřední hospodářský orgán v dohodě
se zúčastněnými ústředními úřady může pře-
nechat využití ložiska lidovému výrobnímu
družstvu nebo podniku družstevní organisace,
je-li takové opatření odůvodněno potřebami
národního hospodářství; využití ložiska může
takto přenechat i jednotnému zemědělskému
družstvu, vyžadují-li to potřeby zemědělské
výroby nebo výstavby.
7
§ 17
(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, dokud
nebylo rozhodnuto, že se hodí k průmyslové-
mu dobývání (§ 13 odst. 1), mohou dobývat
povrchovými pracemi vlastníci (uživatelé) po-
zemků; jednotná zemědělská družstva však
jen pro vlastní potřebu, nebo pro potřebu
družstevníků, po případě pro potřebu soused-
ních jednotných zemědělských družstev, a
soukromí vlastníci (uživatelé) pozemků jen
pro vlastní potřebu.
(2) Vlastník (uživatel) pozemku může pře-
nechat dobývání nerostů z takového ložiska
jiné osobě; ta je pak oprávněna dobývat z lo-
žiska nerosty ve stejném rozsahu jako kdyby
byla sama vlastníkem pozemku. Soukromí
vlastníci (uživatelé) pozemků nesmějí poža-
dovat náhradu za přenechání těžby nerostů,
s výjimkou nákladů rekultivace.
(3) pro dobývání ložisek podle odstavců 1
a 2 platí přiměřeně ustanovení § 8; ostatní
ustanovení horního zákona se na ně nevzta-
hují.
(4) Má-li být ložisko nevyhrazeného nerostu
dobýváno průmyslovým způsobem, zejména
podzemními pracemi, je nutno postupovat
podle § 13.
Oddíl 2
Dobývací prostor
§ 18
(1) Pro dobývání výhradního ložiska se sta-
noví těžebnímu podniku (§ 16) dobývací
prostor.
(2) Dobývací prostor se stanoví na základě
výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu,
uloženi, tvaru a mocnosti ložiska, se zřetelem
na jeho zásoby a tektoniku a s přihlédnutím
k plánovaně kapacitě těžebního podniku tak,
aby nerost mohl být z ložiska co nejhospo-
dárněji vydobyt. Při stanovení dobývacího
prostoru je třeba vzít zřetel i na vydobytí
sousedních ložisek a na možný vliv dobývání
nerostů na povrch.
(3) Dobývací prostor může zahrnout jedno
nebo více ložisek, anebo je-li to vzhledem
k rozsahu ložiska účelné, jen část ložiska;
v takovém případě musí dobývací prostory,
na něž je ložisko rozděleno, k sobě přiléhat.
§ 19
Dobývací prostor se stanoví pro dobývání
určitého nerostu nebo skupiny nerostů, avšak
dobývací právo zahrnuje i ostatní druhy ne-
rostů v dobývacím prostoru. Jen je-li oddě-
leně dobývání jiného nerostu nebo skupiny
8
nerostů jiným těžebním podnikem hospodár-
nější a při tom bezpečné, stanoví se pro ně
zvláštní dobývací prostor.
§ 20
Těžebnímu podniku se stanoví jeden, po
případě více dobývacích prostorů; je-li to
účelné, stanoví se jednotlivým závodům téhož
podniku samostatné dobývací prostory.
§ 21
(1) Nově budovaným těžebním podnikům
stanoví se dobývací prostor ve stadiu přípravy
investičního úkolu.
(2) Dobývací prostor stanoví ústřední hos-
podářský orgán, po případě orgán jím pově-
řený, v dohodě se státní báňskou správou
k návrhu organisace, která připravuje inves-
tiční úkol; jde-li o stanovení dalšího dobýva-
cího prostoru těžebnímu podniku již vybudo-
vanému, podává návrh tento podnik.
(3) Dobývací prostor může ústřední hospo-
dářský orgán, po případě orgán jím pověře-
ný, v dohodě se státní báňskou správou kdy-
koli změnit, přispěje-li taková změna k zhos-
podárnění těžby nebo k racionálnějšímu vy-
užití ložiska.
(4) O stanovení dobývacího prostoru nebo
o jeho změně vyrozumí ústřední hospodářský
orgán výkonný orgán krajského národního
výboru příslušný pro územní plánování.
§ 22
(1) V dobývacím prostoru může být stano-
ven další zvláštní dobývací prostor pro do-
bývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů
jen v dohodě s ústředním hospodářským or-
gánem, do jehož oboru působnosti spadá
těžba nerostů, pro kterou již byl stanoven do-
bývací prostor; jinak platí obdobně § 21.
(2) Jestliže provozem těžebního podniku by
byl ohrožen provoz v dobývacím prostoru ji-
ného těžebního podniku, stanoví státní báň-
ská správa v součinnosti se zúčastněnými
ústředními hospodářskými orgány nezbytná
opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí
dotčených ložisek.
§ 23
(1) V územních obvodech, které mají zvlášt-
ní důležitost pro obranu státu, může být do-
bývací prostor stanoven nebo měněn jen se
souhlasem příslušného orgánu ministerstva
národní obrany nebo ministerstva vnitra.
(2) v územích, která jsou chráněna podle
zvláštních předpisů nebo podle mezistátních
9
dohod (§ 8 odst. 2), může být dobývací pros-
tor stanoven jen pokud tyto předpisy, po
případě dohody, připouštějí v chráněném
území dobývání nerostů nebo s ním spojenou
činnost, a to v dohodě s orgány, jimž přísluší
ochrana příslušných chráněných zájmů; to
platí i pro změny dobývacího prostoru.
(3) V případech uvedených v odstavcích l
a 2 se při stanovení dobývacího prostoru sou-
časně určí, pokud je toho třeba k zajištění
příslušných chráněných zájmů, potřebná ome-
zení dobývání nebo zvláštní technické pod-
mínky pro jeho provádění.
§ 24
Ústřední hospodářský orgán, po případě
orgán jím pověřený, v dohodě se státní báň-
skou správou zruší dobývací prostor, bude-li
dobývání ložiska trvale zastaveno, ať již pro
vyčerpání ložiska nebo z jiných důvodů.
§ 25
Hranice dobývacího prostoru na povrchu se
stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem
s přímými stranami, jehož vrcholy se určují
souřadnicemi udanými v platném souřadnico-
vém systému. Jeho prostorové hranice pod
povrchem se zpravidla stanoví svislými rovi-
nami, které procházejí povrchovými hranice-
mi; výjimečně mohou být stanoveny přiroze-
nými hranicemi tvořenými plochou tektonic-
kých poruch ložiska.
§ 26
(1) Státní báňská správa může nařídit, aby
hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny
pomezními značkami na povrchu, po případě
i v podzemním díle, zejména je-li toho třeba
v obecném zájmu nebo s hlediska chráněných
zájmů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, které
leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo
s hlediska zájmů těžebních podniků, jejichž
dobývací prostory spolu sousedí.
(2) Vyznačení hranic dobývacích prostorů
s umístěním pomezních značek provádějí důl-
ní měřiči; náklady nesou příslušné těžební
podniky.
(3) Vlastníci (uživatelé) nemovitostí jsou
povinni bez náhrady trpět umístění pomez-
ních značek hranic dobývacích prostorů na
svých pozemcích. Jinak platí o zásazích do
práv vlastníků (uživatelů) nemovitostí a o ná-
hradě škody způsobené při vyznačování hra-
nic dobývacích prostorů přiměřeně ustano-
vení, která upravují tyto otázky při vyhledá-
vání a průzkumu ložisek.
10
§ 27
(1) K evidenci dobývacích prostorů a jejich
změn vede státní báňská správa knihy dobý-
vacích prostorů.
(2) Třetí osoby mohou do této evidence na-
hlédnout, po případě mohou jim být z této
evidence poskytnuty potřebné informace nebo
výpisy, jen pokud osvědčí, že toho potřebují
k výkonu svých povinností nebo k ochraně
svých práv; přitom musí být zajištěno zacho-
vání státního a hospodářského tajemství.
Oddíl 3
Omezení změn na pozemcích
v dobývacím prostoru
§ 28
(1) Ke zřizování nebo rozšiřování stálých
staveb a jiných zařízení, jež nepatří k provozu
těžebního podniku, na pozemcích ležících
v dobývacím prostoru, pokud by se tím ohro-
zilo nebo ztížilo racionální vydobytí ložiska,
vydá příslušný orgán rozhodnutí o umístění
stavby, po případě stavební nebo jiné povo-
lení, jen nebrání-li tomu předpisy pro sta-
vební nebo jinou činnost v území ohroženém
účinky dobývání nerostů a budou-li stavby a
zařízení zajištěny proti těmto nepříznivým
účinkům. To platí i pro zřizování staveb a
jiných zařízení v okolí dobývacího prostoru,
jestliže by na ně mohly působit účinky do-
bývání nerostů nebo jestliže by se tím ohro-
zilo nebo ztížilo racionální vydobytí ložiska.
Povolení vydává příslušný orgán vždy též
v dohodě se státní báňskou správou.
(2) Byla-li podle předpisů o územním pláno-
vání stanovena pro určité území stavební
uzávěra vzhledem k očekávaným následkům
dobývání nerostů, platí ustanovení odstavce 1
obdobně, i když v tomto území nebyl ještě
stanoven dobývací prostor.
Oddíl 4
Oprávnění těžebního podniku
§ 29
(1) Těžební podnik je oprávněn provádět za
účelem dobývání nerostů v stanoveném do-
bývacím prostoru potřebné práce, zřizovat za
tím účelem v jeho hranicích, a je-li to nutné
i mimo něj, budovy a provozní zařízení, jichž
je třeba k otevření ložiska, vydobytí a další
úpravě nebo zušlechtění vytěžených nerostů,
jakož i k dopravě všech potřebných hmot.
(2) Předpisy o investiční výstavbě zůstávají
nedotčeny.
11
§ 30
Těžební podnik je též oprávněn provádět
v hranicích svého dobývacího prostoru po-
drobný průzkum ložisek. Pro tento průzkum
platí přiměřeně ustanovení §§ 8, 10 a 11.
Oddíl 5
Povinnosti těžebního podniku
§ 31
(1) Těžební podnik je povinen dobývat ve
svém dobývacím prostoru nerosty, pro je-
jichž dobývání mu byl dobývací prostor sta-
noven.
(2) Bude-li při dobývání v dobývacím pros-
toru objeveno ložisko jiného vyhrazeného
nerostu než pro který byl stanoven dobývací
prostor, je těžební podnik povinen neprodleně
to oznámit ústřednímu orgánu geologickému.
(3) Bude-li po provedeném průzkumu zjiště-
no, že objevené ložisko lze dobývat a že do-
bývání nerostů z tohoto ložiska jiným těžeb-
ním podnikem by bylo nehospodárně, je tě-
žební podnik povinen dobývat nerosty i z to-
hoto ložiska.
§ 32
(1) Ložisko musí být dobýváno hospodářsky
odůvodněným způsobem tak, aby byly nerosty
z ložiska racionálně vydobyty a řádně využity
při další úpravě prováděné v těžebním pod-
niku. Přitom dobývání nesmí znemožnit nebo
ztížit dobývání sousedních ložisek.
(2) Při dobývání musí těžební podnik učinit
všechna hospodářsky odůvodněná opatření,
aby bylo zabráněno zbytečným škodám na
pozemcích a usnadněny půdní úpravy za úče-
lem jejich rekultivace.
§ 33
Dobývání ložiska nesmí být zastaveno, aniž
by bylo zajištěno, že pozdější jeho dobývání
bude technicky možně a hospodářsky účelně,
leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý
zájem, především bezpečnost života nebo
zdraví lidí.
Oddíl 6
Střety zájmů
§ 34
(1) Jestliže by zamýšlenou otvírkou, pří-
pravou a dobýváním nebo jejich účinky na
povrch mohly být poškozeny nebo zničeny po-
vrchově objekty obecně užitečně, objekty a
12
zařízení důležité pro plnění státního plánu
rozvoje národního hospodářství nebo chrá-
něně kulturní památky, anebo jestliže by
mohly být ohroženy nebo jinak narušeny od-
tokové poměry vodních toků nebo užívané
vodní zdroje, může těžební podnik tyto práce
plánovat, jen jestliže zájem na plánovaně těž-
bě a racionálním vydobytí ložiska převyšuje
zájem na ochraně takových povrchových ob-
jektů, po případě vodních toků nebo zdrojů.
Přitom je nutno zejména přihlížet též
k schváleným územním plánům.
(2) Pokud střety zájmů uvedené v odstav-
ci 1 nebyly již vyřešeny při plánovací a pro-
jektové přípravě výstavby těžebního podniku
(§ 15), je těžební podnik povinen před zařa-
zením příslušných prací do plánů otvírky,
přípravy a dobývání se dohodnout s organi-
sací, která spravuje ohrožený objekt nebo za-
řízení, po případě s orgánem státní správy,
kterému náleží ochrana těchto zájmů, a do-
hodu předložit ke schválení příslušnému vý-
konnému orgánu krajského národního vý-
boru.
(3) Nedojde-li k dohodě, po případě nebu-
de-li dohoda schválena, rozhodnou ústřední
hospodářský orgán nadřízený těžebnímu pod-
niku a ústřední úřady, do jejichž působnosti
spadají ohrožené objekty nebo zájmy, s při-
hlédnutím ke stanovisku výkonného orgánu
krajského národního výboru společně o tom,
zda ohrožený povrchový objekt nebo vodo-
hospodářský zájem má být chráněn, v jakém
rozsahu, po případě po jakou dobu.
§ 35
(1) Těžební podnik je povinen vypracovávat
plány otvírky, přípravy a dobývání a ve sta-
novené lhůtě před započetím plánovaných
prací předkládat tyto plány státní báňské
správě ke schváleni. Otvírka, příprava a do-
bývání bez schváleného plánu jsou zakázány.
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí
zajišťovat řádně dobývání ložiska (§ 32), za-
bezpečení chráněných objektů a zájmů (§ 23
odst. 3 a § 34), jakož i bezpečnost provozu
(§ 44). Nevyhovuje-li plán těmto podmínkám,
státní báňská správa jej neschválí.
(3) Pokud jde o zabezpečení objektů a zájmů
chráněných podle ustanovení § 34, postupuje
státní báňská správa při schvalování plánů
otvírky, přípravy a dobývání v dohodě s pří-
slušným výkonným orgánem národního vý-
boru, a jde-li o objekty sloužící provozu dráhy
nebo spojů, v dohodě s dopravním správním
úřadem nebo s krajskou správou spojů.
13
(4) Schválené plány otvírky, přípravy a do-
bývání jsou pro těžební podnik závazně a
mohou být změněny jen se souhlasem státní
báňské správy.
(5) Ochranná opatření, která mají být pro-
vedena na povrchovém objektu (stavební za-
jištění a pod. ), po případě na vodním toku,
určí příslušný výkonný orgán národního vý-
boru a jde-li o objekty sloužící provozu
dráhy nebo spojů dopravní správní úřad nebo
krajská správa spojů v dohodě se státní báň-
skou správou.
§ 36
(1) Před zastavením provozu v hlavních důl-
ních dílech nebo v lomu je těžební podnik
povinen vypracovat a předložit státní báňské
správě ke schválení plán jejich zajištění nebo
likvidace. Plán dokončení půdních úprav po-
zemků za účelem jejich rekultivace schvaluje
výkonný orgán okresního národního výboru.
(2) Ustanovení § 35 odst. 1, 3 a 4 platí při-
měřeně.
HLAVA PATA
Společná ustanovení o právech a povinnostech
§ 37
(1) Kde se v této hlavě používá pojmu "or-
ganisace", rozumějí se tím organisace stát-
ního socialistického sektoru, výrobní druž-
stva, podniky družstevních organisací a
jednotná zemědělská družstva, pokud vyhle-
dávají a prozkoumávají ložiska nebo dobývají
výhradní ložiska, po případě v souvislosti
s dobýváním vydobyté nerosty upravují nebo
zušlechťují, a organisace, které výhradně
zřizují, provádějí nebo likvidují důlní díla.
(2) V pochybnostech, zda jde o takovou or-
ganisaci nebo její složku, rozhodne ústřední
hospodářský orgán, do jehož působnosti orga-
nisace náleží, v dohodě s ústředním báňským
úřadem.
Oddíl l
Vstup na pozemky, vyvlastnění
a užívání vody
§ 38
Zaměstnanci organisací a jiné jimi pově-
řené osoby, které se prokáží potvrzením vý-
konného orgánu národního výboru, po případě
těž povolením podle zvláštních předpisů, mo-
hou pro účely vyhledávání, průzkumu a do-
bývání ložiska vstupovat na cizí pozemky a
provádět tam jejich obhlídku a zaměření.
14
§ 39
(1) Pro plnění úkolů stanovených tímto
zákonem může organisace nabývat nemovi-
tostí nebo práv k nemovitostem i vyvlastně-
ním; jde-li o nemovitost, která je národním
majetkem, získá organisace potřebné opráv-
nění převodem správy.
(2) o vyvlastňovacím řízení, o výši, způsobu
určení a placení náhrady za vyvlastnění platí
obdobně předpisy o vyvlastnění k účelům
výstavby obcí.
§ 40
(1) Organisace je oprávněna
a) užívat povrchově a podzemní vody za
podmínek stanovených příslušným vodo-
hospodářským orgánem,
b) bezplatně užívat důlní vody pro vlastní
potřebu, po případě jako náhradního zdro-
je pro potřebu těch, kteří byli poškozeni
ztrátou vody vyvolanou její činností,
c) odvádět nespotřebovanou důlní vodu a vy-
pouštět ji do povrchových, po případě
podzemních vod, je-li to nutné i přes cizí
pozemky; způsob a podmínky stanoví pří-
slušný vodohospodářský orgán.
(2) Důlními vodami jsou všechny podzemní,
povrchové a srážkově vody, které vnikly do
důlních prostorů hlubinných nebo povrcho-
vých, bez rozdílu, zda se tak stalo průsakem
nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku
nebo prostým stékáním srážkové vody, a to
až do jejich spojení s jinými stálými po-
vrchovými nebo podzemními vodami.
Oddíl 2
Vztahy mezi organisacemi
§ 41
(1) Je-li s hlediska úložních poměrů ložiska,
s hlediska hospodárnosti nebo bezpečnosti
provozu a s hlediska technických a provoz-
ních poměrů těžebního podniku účelné, aby
část ložiska v jeho dobývacím prostoru vy-
dobyl jiný těžební podnik s ním bezprostředně
sousedící, nebo je-li třeba, aby si těžební
podnik zřídil pomocně důlní dílo v dobývacím
prostoru jiného těžebního podniku, dohodnou
se o tom oba podniky. To platí přiměřeně
i pro vzájemné vztahy mezi těžebními podniky
a jinými organisacemi.
(2) Je-li některé z opatření uvedených
v odstavci 1 s hlediska racionálního využiti
ložiska nebo bezpečnosti provozu nezbytně
nutně, nařídí je státní báňská správa v dohodě
s příslušnými ústředními hospodářskými
orgány.
15
§ 42
(1) Organisace může, je-li to hospodářsky
účelně a připouští-li to její vlastní provoz,
dovolit sousední organisaci spoluužívání svých
důlních děl a zařízení.
(2) Ustanovení § 41 odst. 2 platí obdobně.
(3) Náklady na provoz a udržování společně
užívaných důlních děl a zařízení nesou zú-
častněně organisace v poměru, ve kterém jich
užívají. Nedojde-li k dohodě o rozdělení ná-
kladů, rozhodne o něm orgán oběma podni-
kům společně nadřízený, a jde-li o podniky,
které nepodléhají témuž ústřednímu hospo-
dářskému orgánu, příslušný arbitrážní orgán.
Oddíl 3
Důlní měřictví a geologická
dokumentace
§ 43
(1) Organisace je povinna vést důlní mapy
svých podzemních i povrchových důlních děl
a důlní měřickou a geologickou
dokumentaci
a podle postupu prací je doplňovat.
(2) Soubor důlních map musí kromě všech
důlních děl obsahovat povrchovou situaci
v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li
nutno očekávat vzhledem k úložním poměrům
ložiska účinky dobývání i mimo hranice do-
bývacího prostoru, musí důlní mapa obsahovat
povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků.
(3) Organisace je povinna odevzdat jeden
exemplář důlní mapy příslušnému orgánu
státní báňské správy a pravidelně jej do-
plňovat.
(4) Scházejí-li předepsané důlní mapy, jsou-
li v nich závady nebo chybí-li měřická nebo
geologická dokumentace, může státní báňská
správa nařídit jejich pořízení, po případě do-
plnění důlním měřičem nebo geologem, kte-
rého určí, a to na náklad organisace.
(5) Ústřední hospodářský orgán a jím po-
věřeně organisace jsou oprávněny reproduko-
vat a rozmnožovat všechny mapy, které
potřebuji k provozování činnosti upravené
tímto zákonem.
Oddíl 4
Bezpečnost provozu
§ 44
(1) Organisace je povinna při provozování
činnosti, která jí náleží podle tohoto zákona,
dodržovat zásady báňské techniky a nepro-
dleně odstranit nebezpečí pro obecný zájem,