29
§ 86
Odnětí věci
(1) Nebude-li věc důležitá pro trestní řízení
na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe,
může být na příkaz předsedy senátu a v pří-
pravném řízení na příkaz prokurátora nebo
vyšetřovacího orgánu odňata; k vydání pří-
kazu potřebuje vyšetřovací orgán předchozí
souhlas prokurátora.
(2) Bez příkazu uvedeného v odstavci 1
může být věc odňata jen tehdy, jestliže nelze
takového příkazu předem dosáhnout a věc
nesnese odkladu.
(3) K odnětí věci se přibere podle možnosti
osoba, která není na věci zúčastněna.
§ 87
Potvrzení o převzetí věci
Osobě, která věc vydala nebo které byla věc
odňata, vydá orgán úkon provádějící současně
písemné potvrzení o převzetí věci.
Vrácení věci
§ 88
(1) Jakmile není věci k dalšímu řízení třeba,
vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla
odňata, pokud k ní neuplatňuje právo jiná
osoba, nebo tomu, o jehož právu k věci není
pochyb. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Je-li nebezpečí, že se věc vzatá do
úschovy, která nemohla být vrácena podle
odstavce 1, zkazí, věc se prodá a částka za
ni stržená se uloží do úschovy státního no-
tářství nebo soudu. Na prodej věci se přimě-
řeně užije předpisů o soudním prodeji zaba-
vených movitých věcí.
(3) O vrácení a prodeji věci rozhoduje před-
seda senátu a v přípravném řízení prokurátor.
§ 89
(1) Jestliže byla obviněným vydána nebo
mu odňata věc, kterou pravděpodobně získal
trestným činem, a buď není známo, komu věc
patří, nebo není znám pobyt poškozeného, vy-
hlásí se veřejně popis věci. Vyhlášení se učiní
způsobem pro vypátrání poškozeného nej-
účelnějším, a to spolu s vyzváním, aby se
poškozený přihlásil do roka od vyhlášení.
(2) Neuplatní - li kromě obviněného nikdo ve
lhůtě uvedené v odstavci
1 právo k věci, vydá
se věc nebo částka za ni stržená obviněnému
na jeho žádost. Jestliže o to obviněný nežádá
30
nebo jestliže mu věc zřejmě nepatří, věc se
prodá a částka za ni stržená se uloží do úscho-
vy státního notářství nebo soudu. Proti těmto
rozhodnutím je přípustná stížnost, jež má
odkladný účinek.
(3) Opatření a rozhodnutí uvedená v od-
stavci 1 a 2 činí předseda senátu a v řízeni
přípravném prokurátor.
(4) Jestliže věc, o níž není známo, komu
patří, je bezcenná, zničí se, a jestliže má cenu
jen nepatrnou, prodá se a částka za ni strže-
ná se uloží do úschovy státního notářství
nebo soudu.
§ 90
Protokol
Protokol o vydání a odnětí věci musí obsa-
hovat těž popis vydané nebo odňaté věci.
Oddíl čtvrtý
Domovní a osobni prohlídka
§ 91
Důvody domovní a osobni prohlídky
(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li
důvodně podezření, že v bytě, jiné místnosti
nebo prostoře k nim náležející je věc důle-
žitá pro trestní řízení nebo že se tam skrývá
osoba podezřelá ze spáchání trestného činu.
(2) Osobní prohlídku lze vykonat, je-li dů-
vodně podezření, že někdo má u sebe věc dů-
ležitou pro trestní řízení; u osoby zatčené
nebo vzaté do prozatímní vazby lze vykonat
osobní prohlídku též tehdy, je-li tu podezřeni,
že má u sebe zbraň nebo jinou věc, již by
mohla ohrozit život nebo zdraví bezpečnost-
ního orgánu nebo jiné osoby nebo která by
mohla sloužit ke spáchání sebevraždy.
§ 92
Příkaz k prohlídce
(1) Nevykoná-li předseda senátu, proku-
rátor nebo vyšetřovací orgán domovní nebo
osobní prohlídku sám, vykoná ji na jeho pří-
kaz bezpečnostní orgán. Přikaž k domovní
prohlídce musí být vydán písemně a musí
obsahovat odůvodněni; příkaz se doručí oso-
bě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a
není-li to možně, nejdéle do 48 hodin po ní.
Vyšetřovací orgán potřebuje k výkonu do-
movní a osobní prohlídky a k vydání příkazu
k ní předchozí souhlas prokurátora
(2) Bez příkazu uvedeného v odstavci 1 mo-
hou bezpečnostní orgány vykonat domovní
nebo osobní prohlídku jen tehdy, jestliže pří-
31
kazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese
odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiže-
nou při činu nebo o osobu, na kterou je vy-
dán příkaz k zatčení.
§ 93
Předchozí výslech
Domovní nebo osobni prohlídku lze vykonat
jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo
na kom se má vykonat, a to jen tehdy, jestliže
se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vy-
dání hledané věci, ani odstranění jiných dů-
vodů, které vedly k prohlídce. Takového vý-
slechu není třeba, jestliže věc nesnese
odkladu a výslech nelze okamžitě provést.
§ 94
Výkon prohlídky
(1) Orgán vykonávající domovní prohlídku
je povinen umožnit, aby se jí zúčastnila oso-
ba, u níž se koná, nebo některý dospělý člen
její domácnosti. O tomto právu je povinen
tyto osoby poučit.
(2) K výkonu domovní a osobní prohlídky
se přibere osoba, která není na věci zúčast-
něna.
(3) Orgán vykonávající prohlídku se pro-
káže svým oprávněním.
(4) Osobě, u které byla prohlídka vykonána,
vydá orgán vykonávající prohlídku ihned, a
není-li to možně, nejdéle do 48 hodin po ní
písemné potvrzení o důvodech prohlídky
a o jejím výsledku, jakož i o věci při ní vydané
nebo odňaté.
§ 95
Protokol
V protokole o prohlídce musí být uvedeno
těž, zda byla dodržena ustanovení o předcho-
zím výslechu (§ 93) a o vydání potvrzení
(§ 94 odst. 4), po případě důvody, proč tato
ustanovení dodržena nebyla.
Oddíl pátý
Zadržení a otevření zásilek
§ 96
Zadržení zásilek
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných
pro trestní stíhání nutno zjistit obsah nedo-
ručených telegramů, dopisů nebo jiných zá-
silek, které pocházejí od obviněného nebo
jsou pro něho určeny, nařídí předseda senátu
a v přípravném řízení prokurátor nebo vy-
32
šetřovací orgán, aby mu je podnik provádě-
jící jejich dopravu vydal; vyšetřovací orgán
potřebuje k tomuto opatření předchozí sou-
hlas prokurátora.
(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1
může být doprava zásilky zdržena na příkaz
bezpečnostních orgánů, avšak jen tehdy, jest-
liže nelze tohoto nařízení předem dosáhnout
a věc nesnese odkladu. Nedojde-li však pod-
niku provádějícímu dopravu zásilek v tako-
vém případě do tří dnů nařízení předsedy
senátu, prokurátora nebo vyšetřovacího
orgánu, aby mu byly zásilky vydány, nesmí
podnik dopravu zásilek dále zdržovat.
§ 97
Otevření zásilek
O Zásilku vydanou podle § 96 odst. 1 smí
otevřít jen předseda senátu a v přípravném
řízení prokurátor nebo vyšetřovací orgán;
tento orgán potřebuje k otevření předchozí
souhlas prokurátora.
(2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi,
a není-li jeho pobyt znám, některému z jeho
rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí
odesilateli. Je-li však obava, že by odevzdání
zásilky mělo škodlivý vliv na trestní stíhání,
připojí se ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se
adresátovi obsah dopisu nebo telegramu a
není-li jeho pobyt znám, učiní se oznámení
některému z jeho rodinných příslušníků.
(3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné
otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se
vrátí podniku, který ji vydal.
Oddíl šestý
Zajištění osob a věcí
bezpečnostními orgány
§ 98
(1) Objeví - li se již před zahájením vyšetřo-
vání, že je nezbytně nutno vzít osobu podezře-
lou ze spáchání trestného činu do prozatímní
vazby (§ 77), odejmout věc (§§ 86 a násl. )
nebo vykonat osobní nebo domovní prohlídku
(§§ 91 až 95), vyžádá si k tomu bezpečnostní
orgán předchozí souhlas prokurátora; bez
předchozího souhlasu prokurátora může ta-
kový úkon provést jen tehdy, jestliže sou-
hlasu nemůže předem dosáhnout a věc ne-
snese odkladu. V takovém případě je povi-
nen vyžádat si nejpozději do 48 hodin doda-
tečný souhlas prokurátora, a jde-li o vzetí do
prozatímní vazby, dodat nejpozději do 48 ho-
din takovou osobu prokurátoru nebo ji pro-
pustit na svobodu.
33
(2) Při provádění úkonů uvedených v od-
stavci 1 postupuji bezpečnostní orgány podle
ustanovení tohoto zákona. Zákonnost a ne-
odkladnost takových úkonů je prokurátor po-
vinen prověřit.
HLAVA PÁTA
DOKAZOVANÍ
§ 99
Obecně ustanovení
Za důkaz může sloužit vše, co může přispět
k objasnění věci, zejména výpovědi obvině-
ného a svědků, znalecké posudky, věci a lis-
tiny důležitě pro trestní řízení a ohledání.
Oddíl prvý
Výpověď obviněného
§ 100
Předvolání a předvedení
(1) Nedostaví-li se obviněný, který byl řád-
ně předvolán, k výslechu bez dostatečné
omluvy, může být předveden; na to a na jiné
následky nedostavení (§ 74) musí být v před-
volání upozorněn.
(2) Obviněný může být předveden i bez
předchozího předvolání, jestliže je to nutné
k úspěšnému provedení trestního řízení, ze-
jména skrývá-li se nebo nemá-li stálé by-
dliště.
(3) Vyslýchající požádá o předvedení pří-
slušný orgán veřejné bezpečnosti; jde-li však
o mladistvého, lze tak učinit, jen nelze-li
předvedení provést zaměstnancem soudu,
prokuratury nebo orgánu pověřeného péčí
o mládež. O předvedení příslušníka ozbroje-
ných sborů v činné službě požádá vyslýcha-
jící jeho náčelníka.
Výslech obviněného
§ 101
(1) Je-li obviněných více, vyslýchají se od-
děleně; přitom je nutno učinit opatření, aby
se ti, kteří jsou obviněni v téže věci, nemohli
navzájem dorozumívat.
(2) Vyslýchající je povinen před prvním
výslechem obviněného zjistit jeho totožnost,
osobní, rodinně, majetkové a výdělkové po-
měry a předchozí tresty, objasnit mu pod-
statu vzneseného obvinění a poučit jej o jeho
právech; obsah poučení se poznamená v pro-
tokole. Po té ho vyslýchající vyzve, aby se
5
34
k obvinění podrobně vyjádřil, zejména aby
souvisle vylíčil skutečnosti, které jsou před-
mětem obviněni, aby uvedl okolnosti, které
obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídl
o nich důkazy. Výpověď obviněného se do pro-
tokolu zapíše v přímě řeči a pokud možno
doslova.
(3) Otázky, které se obviněnému kladou
k doplnění výpovědi nebo k odstranění ne-
úplnosti, nejasnosti a rozporů, a jím daně od-
povědi se podle potřeby poznamenají v pro-
tokole o výslechu. Vyslýchající musí klást
otázky jasně a srozumitelně, bez předstírání
klamavých a nepravdivých okolností; nesmí
být v nich již obsažen pokyn, jak na ně od-
povědět.
(4) Obviněnému může být dovoleno, aby
dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných
poznámek, jež však musí vyslýchajícímu, po-
žádá-li o to, předložit k nahlédnutí; tato okol-
nost musí být v protokole poznamenána.
(5) Obviněnému může být též dovoleno,
jestliže o to žádá, sepsat vlastnoručně svou
výpověď.
§102
(1) Výslech obviněného se koná tak, aby
podal pokud možno úplný a jasný obraz sku-
tečností závažných pro trestní řízení; k vý-
povědi nebo k doznání nesmí být obviněný
žádným způsobem donucován a při výslechu
je nutno šetřit jeho osobnosti.
(2) Doznání obviněného nezbavuje vyslý-
chajícího povinnosti přezkoumat a všemi do-
sažitelnými důkazy ověřit všechny okolnosti
případu.
(3) Má-li se výslechem zjistit totožnost ně-
jaké osoby nebo věci, vyzve vyslýchající ob-
viněného, aby ji popsal; teprve pak mu má
být osoba nebo věc ukázána, a to zpravidla
mezi několika osobami nebo několika věcmi
téhož druhu.
(4) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu obvi-
něného, může ho vyslýchající vyzvat, aby na-
psal potřebný počet slov; k tomu však nesmí
být obviněný žádným způsobem donucován.
Vždy však je povinen snášet úkony potřebné
ke zjištění jeho totožnosti.
§ 103
Jestliže výpověď obviněného v závažných
okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka
nebo spoluobviněného a rozpor nelze vysvětlit
jinak, může vyslýchající postavit obviněného
těmto osobám tváří v tvář
35
§ 104
Nejde-li o protokol o hlavním nebo odvo-
lacím líčení nebo o veřejném zasedání, musí
být protokol po skončení výslechu obviněné-
mu předložen k přečtení, nebo Žádá-li o to,
přečten; obviněný má právo žádat, aby byl
protokol doplněn nebo aby v něm byly pro-
vedeny opravy v souhlase s jeho výpovědí.
O tomto právu je třeba obviněného poučit.
Oddíl druhý
Svědci
§ 105
Povinnost svědčit
Každý je povinen na předvolání se dostavit
a vypovídat jako svědek o tom, co je mu zná-
mo o trestném činu a o pachateli nebo o okol-
nostech důležitých pro trestní řízení.
§ 106
Předvolání a předvedení
Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán,
nedostaví bez dostatečně omluvy, může být
předveden. Na to a na jiné následky nedosta-
vení (§ 74) musí být svědek v předvolání upo-
zorněn. Nedostaví - li se příslušník ozbroje-
ných sborů v činné službě, je nutno požádat
náčelníka části, u které koná službu, nebo
správce posádky o sdělení důvodů, po případě
o jeho předvedení.
§ 107
Zákaz výslechu
(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okol-
nostech, které tvoří statni nebo hospodářské
tajemství, jež je povinen zachovat v tajnosti,
ledaže byl této povinnosti příslušným orgá-
nem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy,
jestliže by výpověď způsobila státu vážnou
škodu.
(2) Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy,
pokud by svou výpovědi porušil státem vý-
slovně uloženou nebo uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti pří-
slušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu
tuto povinnost má, zproštěn.
(3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se ne-
vztahuje na svědeckou výpověď týkající se
trestného činu, stran kterého má svědek
oznamovací povinnost podle § 165 odst. 2 tr.
zák.
5
36
§ 108
Právo odepřít výpověď
O Právo odepřít výpověď jako svědek má
příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho
sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a
druh; jestliže je obviněných více a svědek je
v uvedeném poměru jen k některému z nich,
má svědek právo odepřít výpověď stran ji-
ných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit
výpověď, která se jich týká, od výpovědi tý-
kající se obviněného, k němuž je svědek
v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat,
pokud by způsobil nebezpečí trestního stíhání
sobě, svému příbuznému v pokolení přímém,
svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, man-
želu nebo druhu anebo jiným osobám v po-
měru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu
by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže
však ten, kdo má povinnost podle § 165 odst.
2 tr. zák. oznámit trestný čin, jehož se svě-
decká výpověď týká.
(4) Svědek, který oprávněně odepře výpo-
věď, nesmi být vyslechnut a nesmi být prove-
den důkaz ani přečtením protokolu o jeho dří-
vější výpovědi.
Výslech svědka
§ 109
(1) Svědci se vyslýchají jednotlivě a zpra-
vidla v nepřítomnosti jiných svědků.
(2) Po zjištění totožnosti svědka a jeho po-
měru k obviněnému poučí ho vyslýchající
o právu odepřít výpověď, a je-li třeba, též
o zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povi-
nen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet.
Dále ho poučí o významu svědecké výpovědi
s hlediska obecného zájmu a o trestních ná-
sledcích křivé výpovědi.
(3) před počátkem výslechu se vyslýchající
dotáže svědka na jeho poměr k projednávané
věci a ke stranám a podle potřeby těž na jiné
okolnosti významné pro zjištění jeho hodno-
věrnosti.
§ 110
(1) Výslech svědka počíná výzvou vyslýcha-
jícího, aby svědek souvisle vypověděl vše, co
sám o věci ví a odkud zvěděl okolnosti jím
uváděně. Výpověď svědka se do protokolu
zapíše v přímě řeči a pokud možno doslova.
(2) Má-li vyslýchající za to, že výpověď
svědka není zcela jasná a úplná nebo že jsou
jeho údaje v rozporu, dá mu otázky směřující
87
k jejich ověřeni, doplnění a objasnění. Svěd-
kovi nesměji být kladeny otázky, v nichž by
byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit
teprve z jeho výpovědi. Je-li toho třeba, otáz-
ky a odpovědi na ně se zapíší do protokolu
doslova.
(3) Má-li se výslechem zjistit totožnost ně-
jaké osoby nebo věci, vyzve vyslýchající
svědka, aby ji popsal; teprve pak mu má být
osoba nebo věc ukázána, a to zpravidla mezi
několika osobami nebo několika věcmi téhož
druhu.
(4) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu svěd-
ka, může ho vyslýchající vyzvat, aby napsal
potřebný počet slov.
(5) Svědkovi může být dovoleno, aby dříve
než dá odpověď, nahlédl do písemných po-
známek, jež však musí vyslýchajícímu, po-
žádá-li o to, dát k nahlédnutí; tato okolnost
musí být v protokole poznamenána.
§ 111
Jestliže výpověď svědka v závažných okol-
nostech nesouhlasí s výpověďmi jiných svěd-
ků nebo obviněného a rozpor nelze vysvětlit
jinak, může je vyslýchající postavit tváří
v tvář.
§ 112
Nejde-li o protokol o hlavním nebo odvola-
cím líčení nebo o veřejném zasedání, musí
být protokol po skončení výslechu svědkovi
předložen k přečtení, nebo Žádá-li o to, pře-
čten; svědek má právo požádat, aby byl pro-
tokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny
opravy v souhlase s jeho výpovědí. O tomto
právu je třeba svědka poučit.
§ 113
Svědečné
(1) Svědek má nárok na náhradu nutných
výdajů a ušlé odměny za práci (svědečné).
Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří
dnů po svém výslechu nebo ode dne, kdy mu
bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to
musí být svědek upozorněn.
(2) Výši svědečného určí ten, kdo svědka
předvolal, a v řízení před soudem předseda
senátu.
Oddíl třetí
Znalci
Přibrání znalce
§ 114
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných
pro trestní řízení třeba odborných znalostí,
38
přiberou se znalci, a to zpravidla dva. Jestliže
jde o objasnění skutečností měně důležitých
nebo věc nesnese odkladu, stačí přibrat znalce
jednoho. To určuje orgán, který znalce před-
volává.
(2) Místo přibrání znalce z oboru lékařství
lze se spokojit s lékařským potvrzením, o je-
hož správnosti nejsou pochybnosti.
§ 115
(1) Jako znalci se zpravidla přiberou osoby
trvale ustanovené pro obor, o který jde, a
v oboru vojenského soudnictví příslušníci
ozbrojených sborů v činné službě. Jestliže
není takových znalců nebo věc nesnese od-
kladu nebo případ vyžaduje zvláštní odborně
znalosti, mohou být přibráni znalci jiní.
(2) Jako znalec je povinen být činný jen ten,
kdo je trvale ustanoven za znalce pro obor,
jehož znalosti je k objasnění skutečnosti zá-
važných pro trestní řízení třeba, a ten, kdo
takový obor provozuje jako své povolání.
§ 116
(1) Ustanovení § 25 odst. 1 se užije přimě-
řeně i na znalce.
(2) K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být
přibrán jako znalec lékař, který ošetřoval ze-
mřelého přímo před smrtí.
§ 117
Znalec musí být v předvolání upozorněn na
následky nedostavení (§ 74) a na povinnost
bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které
by byl ve věci vyloučen nebo které mu jinak
bráni být ve věci činný jako znalec.
§ 118
Poučení znalce
Vyslýchající poučí znalce o tom, že je po-
vinen podat nestranný posudek podle svých
odborných znalostí a zachovávat mlčenlivost
o tom, co se jako znalec dověděl. Dále ho po-
učí o významu znaleckého posudku s hlediska
obecného zájmu a o trestních následcích křivě
výpovědi.
§ 119
Příprava posudku
(1) Znalci se na jeho žádost poskytnou po-
třebná vysvětlení. Jestliže je toho třeba k po-
dání posudku, může být znalci dovoleno na-
hlédnout do spisů nebo mu spisy mohou být
39
zapůjčeny a může být přítomen při výslechu
obviněného a svědků a dávat jim otázky, které
se vztahují na předmět znaleckého vyšetření.
Znalec může též navrhnout, aby byly vy-
šetřeny okolnosti potřebné k podání posudku.
(2) Je-li k podání posudku třeba krevní
zkoušky nebo jiného podobného úkonu, je
obviněný a svědek povinen strpět, aby znalec-
lěkař na něm takový úkon vykonal, pokud
není spojen s nebezpečím pro jeho zdraví.
O této povinnosti musí být obviněný a svědek
poučeni s upozorněním na následky nevyho-
vění (§ 74).
(3) Znalci se zpravidla uloží, aby posudek
podal písemně.
§ 120
Výslech
(1) Před začátkem výslechu se vyslýchající
dotáže znalce na okolnosti, pro které by ne-
směl být přibrán. Předloží-li znalec posudek
písemně, vyzve ho vyslýchající, aby posudek
stvrdil; tato okolnost se poznamená v pro-
tokole. Nepředložil-li znalec posudek písem-
ně, nadiktuje jej do protokolu.
(2) Má-li podat posudek několik znalců,
musí jim být na jejich žádost dána možnost,
aby se mezi sebou dorozuměli. Jestliže znalci
dospěli k souhlasnému závěru, může posudek
podat pouze jeden ze znalců, a to podle volby
znalců samých; různí-li se názory znalců,
musí každý z nich podat svůj posudek zvláště.
§ 121
Vady posudku
Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo
je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno
požádat znalce o vysvětlení; kdyby to ne-
vedlo k výsledku, přiberou se znalci noví.
§ 122
Posudek ústavu
Místo přibrání znalců lze požádat o znalec-
ký posudek státní ústav nebo jiný orgán, po-
kud plní úkoly státní správy; ty podají
posudek písemně. V takovém posudku je nut-
no uvést osobu, která posudek vypracovala
a kterou by podle potřeby bylo možno vy-
slechnout jako znalce.
§ 123
Znalečné
(1) Znalec má nárok na náhradu nutných
výdajů a přiměřenou odměnu (znalečné).
40
(2) Výši znalečněho určí ten, kdo znalce
přibral, a v řízení před soudem předseda se-
nátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost, jež má odkladný účinek.
Oddíl čtvrtý
Věcně a listinně důkazy
§ 124
(1) Věcnými důkazy jsou předměty, který-
mi nebo na kterých byl trestný čin spáchán,
jiné předměty, které prokazují dokazovanou
skutečnost a mohou být prostředkem k od-
halení a zjištění trestného činu a jeho pa-
chatele, jakož i stopy trestného činu.
(2) Listinnými důkazy jsou listiny, které
potvrzují nebo vyvracejí prokazovanou sku-
tečnost vztahující se k trestnému činu nebo
k obviněnému.
§ 125
Jestliže o to orgán činný v trestním řízení
požádá, je každý povinen předložit nebo vy-
dat listiny, po případě jejich úředně ověřený
opis anebo jiné předměty vhodné k důkazu,
jež má ve své moci. Tato povinnost se ne-
vztahuje na listinu, pokud se její obsah týká
okolnosti, stran které by platil zákaz výsle-
chu, ledaže by tu došlo ke zproštění povin-
nosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproště-
ní povinnosti mlčenlivosti (§ 107).
§ 126
Listiny sepsané v cizím jazyku je nutno
přeložit.
Oddíl pátý
Ohledání
§ 127
Účel ohledání
Ohledání se koná, mají-li být přímým po-
zorováním objasněny skutečnosti závažně pro
trestní řízení; k ohledání se zpravidla při-
berou znalci.
§ 128
Prohlídka těla
Prohlídce těla je každý povinen se podrobit
jen tehdy, jestliže je nezbytně třeba zjistit,
zda jsou na jeho těle stopy nebo následky
trestného činu. Prohlídku těla, není-li prove-
dena lékařem, mohou provést jen osoby té-
hož pohlaví.
41
§ 129
Pitva a exhumace
(1) Vznikne-li podezřeni, že smrt člověka
byla způsobena trestným činem, musí být
mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvo-
lu možno v takových případech jen se sou-
hlasem prokurátora. O tom rozhodne proku-
rátor s největším urychlením.
(2) Exhumaci mrtvoly může nařídit proku-
rátor a v řízení před soudem předseda
senátu.
Vyšetření duševního stavu
§ 130
(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obvi-
něného, přiberou se k tomu vždy dva znalci
z oboru psychiatrie.
(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak,
může soud a v přípravném řízení prokurátor
nařídit, aby osoba obviněná z trestného činu
byla pozorována ve veřejném zdravotním
ústavu, jejž určí předseda senátu nebo pro-
kurátor, nebo je-li obviněný ve vazbě, též ve
zvláštním pozorovacím oddělení vězeňského
ústavu; v takovém případě musí obviněný
mít obhájce (§ 35). Proti tomuto rozhodnutí
je přípustná stížnost, jež má odkladný
účinek.
(3) Pozorování duševního stavu nemá trvat
děle než dva měsíce; do tě doby je nutno po-
dat posudek. Na odůvodněnou žádost znalců
může soud a v přípravném řízení prokurátor
tuto lhůtu prodloužit, nikoliv však více než
o jeden měsíc. Proti prodloužení lhůty je pří-
pustná stížnost.
(4) Zjistí-li znalci u obviněného příznaky
nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmen-
šeně přičetnosti, vysloví se zároveň o tom,
zda jeho pobyt na svobodě není nebezpečný.
(5) Ustanovení odstavce 2 se neužije, vede-li
se trestní stíhání pouze pro přestupek.
§ 131
Jsou-li závažné pochybnosti, zda není
u svědka, jehož výpověď je pro rozhodnutí
zvláště důležitá, podstatně snížena schopnost
správně vnímat nebo vypovídat, je třeba vy-
šetřit duševní stav svědka znalci psychiatry.
Pozorování duševního stavu svědka podle
§ 130 odst. 2 není přípustné.
§ 132
Protokol
Protokol o ohledání musí poskytovat těž
úplný a věrný obraz předmětu ohledání; mají
se proto k němu přiložit fotografie, náčrty
a jiné pomůcky.
42
HLAVA ŠESTÁ
ROZHODNUTÍ
§ 133
Způsob rozhodování
(1) Nestanoví-li zákon výslovně, že soud
rozhoduje rozsudkem, rozhoduje usnesením.
(2) Jiné orgány činné v trestním řízení roz-
hodují, pokud zákon nestanoví něco jiného,
usnesením.
Oddíl prvý
Rozsudek
Obsah rozsudku
§ 134
Rozsudek musí po úvodních slovech "Jmé-
nem republiky" obsahovat:
a) označení soudu, jména a příjmení soudců,
b) den a místo vyhlášení rozsudku,
c) jméno a příjmení obžalovaného, den a
místo jeho narození, jeho zaměstnání a
bydliště, po případě jiné údaje potřebné
k tomu, aby obžalovaný nemohl být za-
měněn s jinou osobou, a jde-li o osobu
podléhající vojenské soudní pravomoci,
též údaj o hodnosti obžalovaného a o útva-
ru, jehož je příslušníkem,
d) výrok o tom, zda se obžalovaný uznává
vinným či se obžaloby zprošťuje, a to
s přesným označením trestného činu, je-
hož se tento výrok týká,
e) odůvodnění rozsudku,
f) poučení o odvolání.
§ 135
(1) Odsuzující rozsudek musí obsahovat též
výrok o trestu s uvedením všech zákonných
ustanovení, podle nichž byl trest vyměřen
nebo podle nichž bylo od potrestání upuštěno.
Výrok o trestu musí být tak určitý, aby ne-
vznikly při jeho výkonu pochybnosti.
(2) Byl-li uložen trest, jehož výkon lze pod-
míněně odložit, musí rozsudek obsahovat také
výrok o tom, zda byl podmíněný odklad vý-
konu trestu povolen a po případě, na jaké
podmínky je vázán.
§ 136
Ve výroku zprošťujícího rozsudku musí být
uvedeno, o který z důvodů uvedených v § 242
se zproštění obžaloby opírá.