15
(2) Zmocněncem zúčastněné osoby a poško-
zeného může být jen osoba svéprávná a ob-
čansky bezúhonná, která není pokoutníkem;
při hlavním a odvolacím líčení a veřejném
zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo
je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo
tlumočník.
(3) V oboru vojenského soudnictví a v řízení
o trestných činech náležejících k příslušnosti
krajského soudu (§ -13 odst. 1) může být
zmocněncem jen advokát, který by ve věci
mohl být obhájcem.
§ 47
(1) Zmocněnec zúčastněné osoby a poško-
zeného je oprávněn činit za zúčastněnou oso-
bu nebo poškozeného návrhy a podávat za ně
žádosti a opravné prostředky; je též opráv-
něn zúčastnit se všech úkonů, kterých se
mohou zúčastnit zúčastněná osoba nebo po-
škozený.
(2) Nebylo-li zmocnění omezeno, vztahuje
se na celé řízení.
HLAVA TŘETÍ
PROCESNÍ ÚKONY
§ 48
Obecné ustanovení
Při provádění procesního úkonu musí se
jednat s osobami na úkonu zúčastněnými tak,
jak to vyžaduje význam a výchovný účel
trestního řízení, šetřit jejich osobnosti a je-
jich ústavou zaručených práv a vycházet je-
jich žádostem podle možnosti vstříc.
Oddíl prvý
Místo a čas
§ 49
(1) Procesní úkony se zpravidla vykonávají
v úřední místnosti toho, kdo je provádí. Vy-
žaduje-li toho povaha úkonu nebo je-li toho
třeba pro urychlení řízení, náležitě objasněni
věci nebo z jiných důležitých důvodů, prove-
dou se, procesní úkony i mimo úřední míst-
nost nebo sídlo příslušného soudu, prokurá-
tora nebo vyšetřovacího orgánu.
(2) Má-li být procesní úkon vykonán v ob-
jektu státního orgánu nebo ústavu, podniku
nebo jiné organisace, je nutno to předem
ohlásit osobě pověřeně jeho vedením.
(3) v objektech ozbrojených sborů smí být
procesní úkon vykonán jen s vědomím pří-
slušného náčelníka.
16
§ 50
(1) Procesní úkony se provádějí zpravidla
v pracovní době. Ve dnech pracovního klidu
a v noci lze tyto úkony konat jen v naléha-
vých případech.
(2) Provedení procesních úkonů má být sta-
noveno zpravidla nejméně tři dny předem,
jestliže se úkonu mají zúčastnit jiné osoby.
Má-li být vyslechnut větší počet osob za-
městnaných na témže pracovišti, lze jejich
výslech provést po předchozí dohodě s ve-
doucím pracoviště v místě pracoviště, a to
i Bez jejich předchozího předvolání; jde-li
o příslušníky ozbrojených sborů v činné služ-
bě u téhož útvaru, lze tak učinit po dohodě
s příslušným náčelníkem.
Oddíl druhý
Dožádání
§ 51
(1) Soud, prokurátor a vyšetřovací orgány
vykonávají jednotlivé úkony trestního řízení
ve svém obvodě zpravidla sami. Mimo svůj
obvod vykonávají jednotlivé úkony trestního
řízení soud, prokurátor nebo vyšetřovací
orgán zpravidla dožádáním lidového soudu,
prokurátora nebo vyšetřovacího orgánu, v je-
hož obvodě má být úkon proveden, po pří-
padě těž dožádáním vojenského soudu nebo
prokurátora; jestliže věc nesnese odkladu
nebo je toho nezbytně třeba pro řádné posou-
zení věci, vykonají je i mimo svůj obvod sami.
(2) Nejvyšší soud a krajský soud mohou je
však i ve svém obvodu vykonat dožádáním li-
dového soudu, v jehož obvodu má být úkon
proveden; nejvyšší soud může toto činit též
dožádáním krajského soudu.
(3) V oboru vojenského soudnictví mohou
jednotlivé úkony trestního řízení vykonat vo-
jenský soud nebo vojenský prokurátor též
dožádáním lidového soudu nebo okresního
prokurátora, v jehož obvodu má být úkon
proveden.
§ 52
(1) Je-li k provedení úkonů, o které je žá-
dáno, třeba podrobnější znalosti spisů, mohou
být spisy nebo jejich části k dožádání při-
pojeny.
(2) Jestliže to je pro úspěšné provedení ří-
zení třeba, je nutno výslech při provádění do-
žádání rozšířit podle toho, co při něm vyjde
najevo, i na okolnosti nebo osoby, které v do-
žádání nebyly uvedeny.
17
§ 53
Úkony dožádaného soudu koná soudce je-
diný; při tom má práva a povinnosti předsedy
senátu.
Oddíl třetí
Protokol
§ 54
Sepisování protokolu
(1) O každém procesním úkonu je třeba se-
psat protokol, a to ihned při úkonu, a není-li
to možné, co nejdříve po něm.
(2) Protokol sepisuje zapisovatel, nebo ne-
mohl-li být přibrán (§ 27) osoba, která pro-
cesní úkon provádí. Protokol o hlavním a od-
volacím líčení a veřejném zasedání sepisuje
vždy zapisovatel podle diktátu nebo pokynů
předsedy senátu; výpovědi osob, které byly
již vyslechnuty, zapíší se do tohoto protokolu
potud, pokud obsahují odchylky nebo dodat-
ky k jejich výpovědem. Závěrečné řeči stran
se v protokole zpravidla neuvádějí; uvede se
pouze pořadí, v jakém byly proneseny, a zá-
věrečné návrhy.
(3) Osobě, které se úkon nebo jednání týká,
lze dovolit, aby sama diktovala svou výpo-
věď; tato okolnost se poznamená v protokole.
(4) Při výslechu několika obviněných nebo
svědků mimo hlavní a odvolací líčení a ve-
řejně zasedání se sepíše s každým zvláštní
protokol. O pozdějších výsleších se zpravidla
sepíše jen dodatek k dřívějšímu protokolu.
(5) Protokol o výpovědi osoby neznalé čes-
kého ani slovenského jazyka se sepíše někte-
rým z těchto jazyků; záleží-li na doslovném
znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlu-
močník její příslušnou část také v jazyku,
jímž tato osoba vypovídala.
§ 55
Obsah protokolu
(1) Protokol musí obsahovat
a) pojmenování soudu, prokurátora nebo ji-
ného orgánu konajícího procesní úkon,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jméno a příjmení úředních osob a jejich
funkce, jméno a příjmení stran, jejich
zákonných zástupců, obhájců a zmocněn-
ců, kteří se úkonu zúčastnili, jakož i osob
přibraných podle § 27,
d) vylíčení průběhu úkonu tak, aby z něho
bylo patrno zejména, že bylo dbáno všech
ustanovení o provedení úkonu, a podstat-
ný obsah rozhodnutí, jestliže bylo při úko-
nu vyhlášeno,
3
18
e) návrhy stran, udělení poučení, po případě
vyjádření poučených osob,
f) námitky stran nebo vyslýchaných osob
proti obsahu protokolu.
(2) Jestliže při úkonu byly pořízeny plány,
fotografie a podrobné doplňující doklady, při-
pojí se k protokolu. Jestliže byly při úkonu
předloženy věcné nebo listinné důkazy, je
nutno označit je v protokole tak, aby ne-
mohlo dojít k záměně.
(3) Protokol je třeba sepsat perem nebo
strojem, čitelně a pokud možno bez škrtání;
přeškrtnutá místa musí zůstat čitelná. V dů-
ležitých případech lze nařídit, aby se vedle
protokolu vedly i stenografické záznamy; tyto
záznamy a jejich přepsání do obyčejného pís-
ma se připojí k protokolu.
§ 56
Podepisování protokolu
(1) Protokol o hlavním a odvolacím líčení
a o veřejném a neveřejném zasedání podepíše
předseda senátu a zapisovatel; jiné protokoly
podepíše ten, kdo úkon vykonal, zapisovatel,
byl-li přibrán, a osoba, které se úkon týká,
po případě tlumočník, znalci nebo jiné osoby
přivzaté k úkonu. Skládá-li se protokol o vý-
slechu z více stran, musí vyslýchaná osoba
podepsat každou stranu protokolu Odmítne-li
vyslýchaný nebo jiná osoba přivzatá k úkonu
protokol podepsat, uvede se v protokolu dů-
vod odmítnutí.
(2) Nemůže-li předseda senátu pro překáž-
ku delšího trvání protokol podepsat, podepíše
jej jiný člen senátu. Nemůže-li jej pro pře-
kážku delšího trvání podepsat jiná osoba,
není jejího podpisu třeba. Důvod toho se po-
znamená v protokole.
§ 57
Oprava protokolu
(1) O opravě a doplnění protokolu o hlavním
a odvolacím líčení a o veřejném a neveřejném
zasedání a rovněž o námitkách proti takové-
mu protokolu rozhoduje soud, o jehož pro-
tokol jde. Proti tomuto rozhodnutí je pří-
pustná stížnost.
(2) Ten, kdo řídí jednání nebo provádění
úkonu, může i po podpisu protokolu nařídit
nebo provést opravu písařských chyb nebo
jiných zřejmých nesprávností. Oprava se
provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný;
opravu podepíše ten, kdo ji nařídil.
19
§ 58
Protokol o hlasováni
(1) V protokole o hlasování se kromě vše-
obecných náležitostí (§ 55 odst. 1) uvede
a) postup při jednotlivých hlasováních, je-
jich výsledek a výrok rozhodnutí,
b) mínění odlišně od názoru většiny, a to
v celém znění a se stručným odůvodně-
ním.
(2) Protokol o hlasování podepisují všichni
členové senátu a zapisovatel.
(3) Zápisy o všech hlasováních senátu, kte-
rá se vyskytla v průběhu téhož jednání, po-
jmou se do jediného protokolu o hlasování.
(4) Protokol o hlasování se nesepisuje,
jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých
se senát usnesl jednomyslně a kterým před-
cházela pouze porada v jednací síni bez pře-
rušení jednáni; v protokole o jednání se po-
znamená, že usnesení bylo učiněno bez pře-
rušení jednání.
(5) Protokol o hlasování se připojí k proto-
kolu o jednání v zalepené obálce, kterou smí
otevřít jen předseda senátu nadřízeného sou-
du při rozhodování o opravném prostředku a
předseda senátu nejvyššího soudu nebo před-
seda nejvyššího soudu při rozhodování o stíž-
nosti pro porušení zákona, jakož i soudce po-
věřený vyhotovením rozsudku; po nahlédnutí
opět obálku zalepí a opatří svým podpisem.
Oddíl čtvrtý
Podáni
§ 59
(1) Podání lze učinit písemně, telegraficky,
dálnopisem nebo ústně do protokolu u sou-
du, prokurátora nebo vyšetřovacího orgánu.
(2) Ten, kdo podání učinil telegraficky nebo
dálnopisem, může být vyzván, aby ve lhůtě,
která se mu určí, podání opakoval písemně a
s potřebným počtem opisů. Nevyhoví-li této
výzvě, budou opisy pořízeny na jeho náklad;
na to musí být ve výzvě upozorněn.
(3) Podání se posuzuje vždy podle svého
obsahu, i když je nesprávně označeno.
§ 60
(1) Jestliže se oznámení o trestném činu
činí ústně, je nutno oznamovatele vyslech-
nout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán,
o osobních poměrech toho, na něhož se ozná-
mení podává, a o důkazech a výši škody způ-
3*
20
sobené oznámeným činem; Je-li oznamovatel
zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem,
musí být vyslechnut těž o tom, zda žádá, aby
soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku
na náhradu škody. Výslech má být proveden
tak, aby byl získán podklad potřebný pro dal -
ší řízení.
(2) Jestliže byl protokol o ústně učiněném
trestním oznámení sepsán u soudu, zašle jej
soud neprodleně prokurátoru.
Oddíl pátý
Lhůty
Počítání lhůt
§ 61
(1) Do lhůty určené podle dní se nezapočí-
tává den, kterého se stala událost určující
počátek lhůty.
(2) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců
nebo let se končí uplynutím toho dne, jenž
svým jménem nebo číselným označením od-
povídá dni, kterého se stala událost určující
počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním
měsíci lhůty, končí se lhůta uplynutím po-
sledního dne tohoto měsíce.
(3) Připadne-li konec lhůty na den pracov-
ního klidu, pokládá se za poslední den lhůty
nejbližší příští pracovní den.
§ 62
Lhůta je zachována též tehdy, jestliže po-
dání bylo ve lhůtě
a) dáno na poštu a adresováno soudu, proku-
rátoru nebo vyšetřovacímu orgánu, u ně-
hož má být podáno, nebo který má roz-
hodnout ve věci,
b) učiněno u soudu nebo prokurátora, který
má ve věci rozhodnout,
c) učiněno příslušníkem ozbrojených sil
v činné službě u jeho náčelníka,
d) učiněno u správy vězeňského ústavu, kde
je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo
v trestu,
e) učiněno ústně do protokolu u kteréhokoli
lidového soudu nebo okresního prokurá-
tora.
§ 63
Navrácení lhůty
(1) Zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce
z důležitého důvodu lhůtu k podání oprav-
ného prostředku, povolí mu soud nebo pro-
kurátor, který ve věci rozhodoval v prvé sto-
lici, navrácení lhůty, avšak jen tehdy, jestliže
21
o to obviněný nebo obhájce požádá do tří dnů
od pominutí překážky. Bylo-li povoleno na-
vrácení lhůty, běží obviněnému lhůta k podání
opravného prostředku od doručení tohoto
usnesení.
(2) Proti rozhodnutí, jímž žádost za navrá-
cení lhůty byla zamítnuta, je přípustná stíž-
nost, jež má odkladný účinek.
Oddíl šestý
Doručování
Způsob doručování
§ 64
(1) Písemnosti se doručují zpravidla poš-
tou; lze je doručit též doručovatelem soudu,
prokurátora nebo vyšetřovacího orgánu. Pí-
semnost lze doručit též v úřední místnosti
orgánů činných v trestním řízení na potvr-
zení ve spise. Při provádění procesního úkonu
může doručit písemnost též ten, kdo jej
koná; výkon doručení osvědčí v protokole,
který byl o úkonu sepsán.
(2) V odůvodněných případech lze požádat
o doručení výkonný orgán příslušného národ-
ního výboru, nebo zejména při nařízeném
předvedení, příslušný orgán veřejné bezpeč-
nosti.
§ 65
(1) Osobě, které se má písemnost doručit,
lze ji doručit v bytě, na pracovišti nebo kde-
koliv bude zastižena.
(2) Písemnosti určené soudům, prokuráto-
rům a vyšetřovacím orgánům nebo jiným
státním orgánům, dále ústavům, podnikům a
jiným organisacím doručují se osobám opráv-
něným za ně písemnosti přijímat.
(3) Písemnosti určené příslušníkům ozbro-
jených sborů v činné službě doručují se pro-
střednictvím náčelníka těchto osob; není-li
znám, může se tak stát, jde-li o vojáky, pro-
střednictvím správce posádky, a jde-li
o ostatní příslušníky ozbrojených sborů, pro-
střednictvím nejbližšího orgánu veřejné bez-
pečnosti.
(4) Písemnosti určené osobám, které jsou
ve vazbě nebo na nichž se vykonává trest od-
nětí svobody, doručují se prostřednictvím
správy vězeňského ústavu.
(5) Písemnosti určené osobám požívajícím
diplomatických imunit a výsad nebo osobám
v jejich bytech předloží se ministerstvu spra-
vedlnosti, jež zařídí jejich doručení.
22
Náhradní doručení
§ 66
(1) Nebyla-li osoba, které se má písemnost
doručit, zastižena v místě, kde se zdržuje,
může být písemnost doručena každé dorostlé
osobě v jejím bytě spolubydlící nebo jiné do-
rostlé osobě bydlící v témže domě, jestliže
je ochotna písemnost převzít.
(2) Nebyla-li osoba, které se má písemnost
doručit, zastižena na svém pracovišti, může
být písemnost doručena jejím spolupracovní-
kům, jsou-li ochotni ji převzít.
(3) Jde-li o písemnost, která může být po-
dle odstavce 1 nebo 2 doručena náhradně,
uvede odesilatel na obálce písemnosti osobu,
které při náhradním doručení nesmí být pí-
semnost doručena pro její zájem na věci
nebo z jiných důvodů.
(4) Jestliže se osoba, které se má písemnost
doručit, nezdržuje v místě určení a doručo-
vatel může zjistit nové místo jejího pobytu,
zašle písemnost na novou adresu, není-li na
zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo
místo určení je vyloučeno.
§ 67
(1) Není-li možno doručit písemnost někte-
rým ze způsobů uvedených v § 66, uloží ji
a) poštovní doručovatel u poštovního úřadu,
a není-li v místě doručení, u místního ná-
rodního výboru,
b) doručovatel soudu, prokuratury nebo vy-
šetřovacího orgánu u odesilatele, doruču-
je-li v jeho sídle, jinak u místního národ-
ního výboru,
c) orgán místního národního výboru u míst-
ního národního výboru.
(2) o uložení písemnosti vyrozumí doručo-
vatel osobu, které má být písemnost doruče-
na, oznámením, které zanechá v jejím bytě
nebo ve schránce na dopisy nebo na jejím
pracovišti, anebo upevní oznámení na dveřích
jejího bytu nebo na jiném vhodném místě;
podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze
sousedství nebo její spoluzaměstnance na
pracovišti. Tyto okolnosti, jakož i den a místo
uložení písemnosti, poznamená doručovatel
na doručence a vrátí ji odesilateli.
(3) Den, kdy byla písemnost uložena, se po-
važuje za den doručení písemnosti. Takové
uložení má účinky doručení, i když se osoba,
které má být písemnost doručena, o uložení
písemnosti nedověděla.
23
§ 68
Doručení do vlastních rukou
Do vlastních rukou se doručuje
a) obviněnému obžaloba a předvolání,
b) osobám oprávněným podat proti rozhod-
nutí opravný prostředek opis tohoto roz-
hodnutí,
c) jiná písemnost, jestliže to předseda se-
nátu, prokurátor nebo vyšetřovací orgán
z důležitých důvodů nařídí.
§ 69
Náhradní doručení při doručení
do vlastních rukou
(1) Nelze-li písemnost doručit do vlastních
rukou příjemce, ačkoliv se v místě doručení
zdržuje, zanechá doručovatel na některém
z míst uvedených v § 67 odst. 2 písemnou vý-
zvu, aby byl v určitý den a hodinu přítomen
k přijetí písemnosti. Nebude-li ani této vý-
zvě vyhověno, doručovatel písemnost uloží
(§ 67 odst. 1) a v oznámení o uložení písem-
nosti (§ 67 odst. 2) uvede, že si příjemce má
doručovanou písemnost do tří dnů vyzved-
nout. Jestliže písemnost byla uložena a pří-
jemce si ji ve lhůtě tří dnů nevyzvedne, po-
važuje se poslední den lhůty za den, kdy do-
ručení bylo vykonáno, i když se příjemce
o uložení písemnosti nedověděl.
(2) Náhradní doručení uložením při doru-
čení do vlastních rukou je vyloučeno, doru-
čuje-li se
a) obviněnému obžaloba nebo předvolání
k hlavnímu líčení nebo odvolacímu líčeni,
b) obžalovanému opis rozsudku, proti němuž
může podat odvolání, nebo
c) jiná písemnost, jestliže to předseda se-
nátu, prokurátor nebo vyšetřovací orgán
z důležitých důvodů nařídí.
(3) Je-li náhradní doručení uložením vy-
loučeno, musí odesilatel opatřit doručenku
nápadným označením, že uložení písemnosti
je vyloučeno.
§ 70
Odepření přijetí
(1) Odmítne-li osoba, které má být písem-
nost doručena, tuto písemnost přijmout, po-
učí doručovatel adresáta o následcích ode-
pření přijetí, poznamená to na doručence
spolu s datem a důvodem odepření přijetí a
písemnost vrátí.
(2) Uzná-li předseda senátu, prokurátor
nebo vyšetřovací orgán, který písemnost ode-
24
slal, že přijeti bylo odepřeno bezdůvodně, po-
važuje se písemnost za doručenou dnem, kdy
přijeti bylo odepřeno.
Oddíl sedmý
Nahlížení do spisů
§ 71
(1) Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba
a jejich obhájci a zmocněnci mají právo na-
hlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hla-
sování, a činit si výpisy a poznámky. Totéž
právo mají zákonní zástupci nesvéprávného
obviněného, poškozeného a zúčastněné osoby.
Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem
předsedy senátu a v přípravném řízení se
souhlasem prokurátora nebo vyšetřovacího
orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění
jejich práv.
(2) V přípravném řízení může prokurátor
nebo vyšetřovací orgán nahlédnutí do spisu
odepřít, jestliže by tím byl mařen účel trest-
ního stíhání; toto omezení se nevztahuje na
obviněného a obhájce, bylo-li již přikročeno
k seznamování obviněného s výsledky vyše-
třování (§ 183).
(3) Tomu, kdo měl právo být úkonu příto-
men, nemůže být odepřeno nahlédnutí
do spi-
sů o takovém úkonu.
§ 72
(1) Nahlížet do spisů lze jen v místnostech
soudu, prokuratury nebo vyšetřovacího orgá-
nu, a to pod dohledem.
(2) Na odůvodněnou žádost lze se souhlasem
předsedy senátu, prokurátora nebo vyšetřo-
vacího orgánu zaslat spisy nebo jejich část
i jinému soudu, prokurátoru nebo vyšetřova-
címu orgánu, aby tam mohlo být do nich na-
hlédnuto.
§ 73
Při povolování nahlížet do spisů je nutno
učinit opatření, aby bylo zachováno státní a
hospodářské tajemství.
Oddíl osmý
Pořádková pokuta
§ 74
(1) Kdo ruší řízení nebo se k soudu, proku-
rátoru nebo k vyšetřovacímu orgánu chová
urážlivě anebo neuposlechne bez dostatečné
omluvy příkazu daného mu podle tohoto zá-
kona, může být předsedou senátu a v řízení
přípravném prokurátorem nebo vyšetřovacím
25
orgánem potrestán pořádkovou pokutou do
pěti set Kčs. Proti tomuto rozhodnutí je pří-
pustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Dopustí-li se takového jednání přísluš-
ník ozbrojených sborů v činné službě, může
se přenechat jeho nálečníku, aby ho potrestal
podle kázeňského řádu.
(3) Dopustí-li se takového jednání osoba,
která je ve vazbě nebo si odpykává trest od-
nětí svobody, může se přenechat náčelníku
vězeňského ústavu, aby ji potrestal podle vě-
zeňského řádu.
HLAVA ČTVRTÁ
ZAJIŠTĚNI OSOB A VĚCI
Oddíl prvý
Zatčení, prozatímní vazba
a zadržení
Zatčení
§ 75
(1) Zatknout osobu podezřelou ze spáchání
trestného činu jsou bezpečnostní orgány
oprávněny jen tehdy, jestliže tato osoba byla
přistižena při činu.
(2) O přistižení při činu jde i tehdy, byl-li
někdo ihned po činu jako podezřelý pronásle-
dován nebo ihned po činu postižen za okol-
ností, které ukazují na jeho účast při činu,
zejména s věcmi, kterými byl trestný čin spá-
chán nebo které z něho pocházejí.
(3) O každém zatčení musí bezpečnostní
orgány ihned sepsat protokol, v němž vedle
osobních údajů o zatčené osobě uvedou pod-
statné důvody, pro které bylo zatčení prove-
deno, místo a čas zatčení, okolnosti, za nichž
k zatčení došlo, jakož i označení osoby, která
zatčení provedla. Opis tohoto protokolu do-
ručí neprodleně prokurátoru.
(4) Zatčenou osobu musí bezpečnostní orgá-
ny nejpozději do 48 hodin odevzdat prokurá-
toru nebo ji propustit na svobodu.
§ 76
(1) Nejde-li o případ uvedený v § 75 odst. 1,
smí být obviněný zatčen jen na písemný pří-
kaz soudu.
(2) Příkaz k zatčení lze vydat jen tehdy,
je-li tu některý z důvodů vazby (§ 79). Vydá
jej předseda senátu a označí v něm trestný
čin, pro který bylo vzneseno obvinění (§§ 178,
180), a důvod zatčení. V přípravném řízení
rozhodne o vydání takového příkazu na návrh
4
26
prokurátora; proti zamítavému rozhodnuti
může prokurátor podat stížnost.
(3) Zatčení provede na základě příkazu
k zatčení bezpečnostní orgán. Příkaz k zatče-
ní se doručí obviněnému při zatčení, a ne-
ní-li to možné, nejdéle do 48 hodin po něm.
(4) Zatčená osoba musí být nejpozději do
48 hodin odevzdána soudu, nebo byl-li příkaz
k zatčení vydán v přípravném řízení, proku-
rátoru.
(5) Příkaz k zatčení předseda senátu od-
volá, jakmile důvod k němu pomine.
§ 77
Prozatímní vazba
(1) Osoba, která je na základě zjištěných
skutečností podezřelá ze spáchání trestného
činu, smí být vyšetřovacími orgány vzata do
prozatímní vazby, jen jestliže tu je některý
z důvodů vazby (§ 79) a věc nesnese odkladu.
(2) O každém vzetí do prozatímní vazby
musí vyšetřovací orgány ihned sepsat proto-
kol, v němž vedle údajů o osobě vzaté do pro-
zatímní vazby uvedou důvody, pro které bylo
vzetí do prozatímní vazby provedeno, dobu
a místo vzetí do takové vazby, jakož i ozna-
čení osoby, která vzetí do vazby provedla.
Opis tohoto protokolu musí být neprodleně
doručen prokurátoru.
(3) Osobu vzatou do prozatímní vazby musí
vyšetřovací orgány nejpozději do 48 hodin
odevzdat prokurátoru nebo propustit na
svobodu.
§ 78
Zadržení
Osobu přistiženou při činu smí těž zadržet
kdokoliv, je-li toho nezbytně třeba k zjištění
její totožnosti, k zamezení útěku nebo k za-
jištění důkazů; je však povinen odevzdat ji
ihned prokurátoru nebo bezpečnostnímu
orgánu Zadrženého příslušníka ozbrojených
sil může odevzdat těž nejbližšímu útvaru
Ozbrojených sil nebo správci posádky. Jest-
liže odevzdání zadrženého není možné, je po-
vinen učinit o zadržení ihned oznámení ně-
kterému z uvedených orgánu.
Oddíl druhý
Vazba
§ 79
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy,
jestliže tu jsou skutečnosti, které dostateč-
ně odůvodňují obavu,
27
a) že uprchne, zejména proto, že nelze ihned
zjistit jeho totožnost nebo bydliště, nebo
pro vysoký trest, který ho podle očeká-
vání postihne,
b) že bude působit na svědky nebo spoluob-
viněné anebo že bude jinak mařit objas-
nění skutečností závažných pro trestní
stíhání, nebo
c) že se znovu dopustí trestného činu, který
spáchal, nebo že dokoná trestný čin,
o který se pokusil, nebo že vykoná trestný
čin, kterým hrozil.
§ 80
Vzetí do vazby
(1) Vzít do vazby lze pouze osobu, proti níž
již bylo vzneseno obvinění (§ 178).
(2) Vzít do vazby je oprávněn pouze soud
a v přípravném řízení prokurátor. Vzít do
vazby osobu zatčenou (§ 76) po podání obža-
loby je oprávněn předseda senátu.
(3) O vazbě musí být rozhodnuto nejpozději
do 48 hodin od dodání osoby zatčené, vzaté
do prozatímní vazby nebo zadrženě soudu
nebo prokurátoru, a to vždy po jejím před-
chozím výslechu. O vzetí do vazby je třeba
vyrozumět neprodleně rodinně příslušníky
obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele, ne-
byli-li již vyrozumění o zatčení nebo proza-
tímní vazbě; o vzetí do vazby příslušníka
ozbrojeného sboru je třeba vyrozumět jeho
náčelníka.
Trvání vazby
§ 81
(1) Trvá-li vazba v přípravném řízení již
2 měsíce, musí být obviněný propuštěn na
svobodu, jestliže nadřízený prokurátor ne-
rozhodl, že vazba trvá dále. Nadřízený proku-
rátor může takto vazbu prodloužit jen z dů-
vodů uvedených v § 79 písm. a) nebo c), a to
nejdéle o jeden měsíc. Na delší dobu může
vazbu z těchto důvodů prodloužit jen gene-
rální prokurátor.
(2) Doba uvedená v odstavci 1 se počítá
ode dne zadržení, zatčení anebo vzetí do vaz-
by nebo prozatímní vazby a konči nejpozději
dnem podání obžaloby. Do této doby se zapo-
čítává též doba, po kterou byl obviněný pozo-
rován v ústavu (§ 130 odst. 2).
(3) Vede-li se trestní stíhání pouze pro pře-
stupek, nesmi vazba trvat déle než 30 dnů,
včetně vazby v řízení před soudem.
4*
28
§ 82
(1) Prokurátor a soud jsou povinni zkou-
mat v každém období trestního stíhání, zda
důvody vazby ještě trvají; pomine-li důvod
vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na
svobodu.
(2) Obviněný má právo kdykoli žádat za
propuštění na svobodu; o jeho žádosti musí
být neprodleně rozhodnuto.
(3) Souhlasí-li prokurátor s propuštěním
obviněného na svobodu, může rozhodnutí
o tom, že se obviněný propouští na svobodu,
učinit v řízení před soudem předseda senátu.
§83
Jestliže tu je pouze důvod vazby uvedený
v § 79 písm. a) a obviněný dá písemné pro-
hlášení, že se na vyzvání dostaví k soudu, pro-
kurátoru nebo vyšetřovacímu orgánu a že
ihned ohlásí každou změnu svého pobytu,
může orgán rozhodující o vazbě ponechat
obviněného na svobodě nebo jej propustit na
svobodu, považuje-li takové prohlášení za do-
statečně vzhledem k osobě obviněného a po-
vaze vyšetřovaného případu.
§ 84
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě
(1) Proti rozhodnutí o vazbě je přípustná
stížnost.
(2) Odkladný účinek má pouze stížnost pro-
kurátora proti rozhodnutí soudu o propuštění
obviněného z vazby. Byl-li prokurátor vyhlá-
šení takového rozhodnutí přítomen, má jeho
stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li
podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li
však o propuštění z vazby po zprošťujícím
rozsudku, má stížnost prokurátora odkladný
účinek jen tehdy, jestliže současně s ní podal
prokurátor také odvolání.
Oddíl třetí
Vydání a odnětí věci
§ 85
Povinnost k vydání věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní
řízeni, je povinen ji na vyzvání vydat soudu,
prokurátoru nebo vyšetřovacímu orgánu; ve
vyzvání musí být upozorněn'na to, že nevy-
dá-li věc, může být odňata, a na jiné následky
nevyhovění (§ 74).
(2) Vyzvat k vydání věci je oprávněn před-
seda senátu a v přípravném řízení prokurátor
nebo vyšetřovací orgán.