15
V § 165 odst. 2 se slova "sabotáž (§§ 84
a 85)" nahrazují
slovy "záškodnictví
(§ 84), sabotáž (§ 85)".
35. V § 166 odst. 1 se slova "činí nejméně
jeden rok" nahrazují slovy "činí nejméně
tři léta".
V § 166 odst. 2 a 3 se trestní sazby upra-
vují takto: v odstavci 2 se stanoví sazba
na jeden rok až tři léta, v odstavci 3 na
tři až deset let.
36. § 173 zní:
"Kdo v úmyslu mařit nebo ztěžovat
výkon státního dozoru nad církví nebo
náboženskou společností poruší ustano-
vení zákona o hospodářském zabezpe-
čení církví a náboženských společností
státem, bude potrestán odnětím svobody
až na dvě léta. "
Nadpis se umísti pod § 173.
37. § 174 se zrušuje.
38. V § 175 odst. 1 se dolní hranice trestní
sazby stanoví na tři měsíce.
§ 175 odst. 2 zní:
"(2) Odnětím svobody na tři až deset
let bude pachatel potrestán,
a) má-li čin uvedený v odstavci 1 za ná-
sledek závažné porušení činnosti úřa-
du nebo jiného veřejného orgánu, ná-
rodního podniku, lidového družstva
nebo jiné organisace socialistického
sektoru, v nichž je pachatel činný ne-
bo pro které pracuje,
b) může-li být takovým činem zvýšenou
měrou ohrožena důvěra pracujícího
lidu v nestrannost nebo vážnost úřa-
du nebo jiného veřejného orgánu,
c) má-li takový čin za následek jinou
značnou škodu, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost. "
§ 175 odst. 3 a 4 se zrušují.
39. § 176 odst. 3 se zrušuje.
40. V § 177 odst. 1 se vypouští dolní hranice
trestní sazby.
41. V § 178 se vypouští dolní hranice trestní
sazby.
42. § 188 včetně nadpisu se zrušuje.
43. Za § 187 se vkládá § 188a, který včetně
nadpisu zní:
16
"§ 188a
Příživnictví
Kdo se živí nekalým způsobem a vy-
hýbá se poctivě práci, bude potrestán od-
nětím svobody na tři měsíce až dvě léta. "
44. Za § 188a se vkládá § 188b, který včetně
nadpisu zní:
"§ 188b
Výtržnictví
Kdo vzbudí veřejné pohoršení tím, že
se dopustí hrubě neslušnosti nebo výtrž-
nosti, které svědčí o jeho zjevně neúctě
vůči společnosti, bude potrestán odnětím
svobody na tři měsíce až dvě léta. "
45. § 190 odst. 3 písm. a) zní:
,, a) dopustí-li se činu uvedeného v od-
stavci 1 nebo 2 na majetku, který je
v socialistickém vlastnictví, ".
46. § 192 odst. 2 písm. b) zní:
,, b) dopustí-li se takového činu na ma-
jetku, který je v socialistickém
vlastnictví, nebo".
47. V § 232 odst. 3 se stanoví trestní sazba
na patnáct až pětadvacet let.
48. V § 234 se stanoví trestní sazba na šest
měsíců až dvě léta.
49. V § 238 odst. 3 a v § 239 odst. 3 se sta-
noví trestní sazba na patnáct až pětadva-
cet let.
50. Za § 243 se vkládá § 243a, který včetně
nadpisu zní:
"§ 243a
Kuplířství
Kdo jiného zjedná, přiměje nebo svede
k provozování prostituce, nebo
kdo kořistí z prostituce provozované
jiným,
bude potrestán odnětím svobody na tři
měsíce až tři léta. "
51. § 245 včetně nadpisu zní:
,, § 245
Rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví
(1) Kdo majetek, který je v socialistic-
kém vlastnictví, rozkrádá tím, že
a) zmocni se věci z takového majetku
v úmyslu nakládat s ní jako s vlastni,
b) nakládá s věcí z takového majetku,
která mu bylá svěřena, jako s vlastni,
nebo
17
c) ke škodě takového majetku sebe nebo
někoho jiného jinak neoprávněně obo-
hatí,
bude potrestán odnětím svobody na tři
měsíce až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let
bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v od-
stavci 1 výdělečně,
b) dopustí-li se takového činu jako člen
spolčeni,
c) dopustí-li se takového činu, ač již byl
v posledních pěti letech pro takový čin
odsouzen k nepodmíněnému trestu
odnětí svobody, nebo
d) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct
let bude pachatel potrestán, je-li činem
uvedeným v odstavci
1 způsobena značná
škoda.
(4) Odnětím svobody na deset až dvacet
let bude pachatel potrestán, jestliže či-
nem uvedeným v odstavci 1, jehož se do-
pustil zneužívaje svého postavení jako
veřejný činitel, způsobil značnou škodu. "
52. Za § 245 se vkládá § 245a, který včetně
nadpisu zní:
"Poškozování majetku v socialistickém
vlastnictví
§ 245a
(1) Kdo na majetku, který je v socia-
listickém vlastnictví, úmyslně způsobí
škodu, zejména tím, že věc z takového
majetku zničí, poškodí nebo učiní neupo-
třebitelnou, bude potrestán odnětím svo-
body na tři měsíce až tři léta.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let
bude pachatel potrestán,
a) je-li činem uvedeným v odstavci 1
způsobena značná škoda, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost. "
53. § 246 zní:
"(1) Kdo na majetku, který je v socia-
listickém vlastnictví, způsobí z nedbalosti
škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán
odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až
tři léta bude pachatel potrestán, je-li či-
nem uvedeným v odstavci
1 způsobena
značná škoda. "
54. V § 247 odst. 2 se Škrtá písmeno d); ozna-
čení dosavadního písmene e) se mění na
písmeno d).
18
55. V § 270 odst. 1 se vypouští dolní hranice
trestní sazby.
56. § 275 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Odnětím svobody na tři až deset
let bude pachatel potrestán, je-li účelem
činu uvedeného v odstavci
1 zběhnutí do
ciziny.
(3) Odnětím svobody na pět až dvacet
let bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstav-
ci 1 za války nebo za bojové situace,
nebo
b) je-li účelem takového činu zběhnutí
k nepříteli. "
57. § 278 zní:
"(1) Kdo odepře provést nebo, byť
i z nedbalosti, neprovede rozkaz náčel-
níka, bude potrestán odnětím svobody až
na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až
deset let bude pachatel potrestán,
a) jestliže čin uvedený v odstavci 1 má
zvláště těžký následek, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost.
(3) Odnětím svobody na pětadvacet let
nebo smrti bude pachatel potrestán, jest-
liže se úmyslně dopustí činu uvedeného
v odstavci 1
a) za bojové situace, nebo
b) za války a je tu některá z okolností
uvedených v odstavci 2. "
58. V § 279 odst. 1 se dolní hranice trestní
sazby vypouští a horní hranice se stanoví
na jeden rok.
59. § 281 odst. 2 a § 282 odst. 2 se zrušují.
60. § 285 zní:
"(1) Kdo ve strážní nebo jiné obdobné
službě poruší, byť i z nedbalosti, pravidla
řádu této služby nebo zvláštní nařízení
podle něho vydaná, bude potrestán odně-
tím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až
pět let bude pachatel potrestán,
a) jestliže se dopustí činu uvedeného
v odstavci 1 při výkonu strážní služby,
která má zvláště důležitý státní, hos-
podářský nebo vojenský význam, a
ohrozí tím účel této služby,
b) byl-li takovým činem způsoben škod-
livý následek, k jehož odvrácení smě-
řoval výkon strážní nebo jiné obdob-
ně služby, nebo
10
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost.
(3) Odnětím svobody na pětadvacet let
nebo smrti bude pachatel potrestán, jest-
liže se úmyslně dopustí činu uvedeného
v odstavci
1 za války nebo za bojově si-
tuace a je tu některá z okolností uvede-
ných v odstavci 2. "
61. V § 286 odst. 1 se slovo "vnitřní" nahra-
zuje slovem "této".
62. Za § 288 se vkládá § 288a, který zní:
1
"§ 288a
(1) Příslušník velitelského sboru, který
poruší povinnosti vyplývající z jeho veli-
telské funkce v úmyslu způsobit jinému
škodu nebo opatřit sobě nebo někomu
jinému neoprávněný prospěch, bude po-
trestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až
pět let bude pachatel potrestán,
a) jestliže se dopustí činu uvedeného
v odstavci 1 a čin má za následek
ohrožení bojeschopnosti nebo pohoto-
vosti útvaru, nesplnění důležitého
úkolu, ohrožení svěřeného materiálu,
nebo jiný těžký následek, nebo
b) dopouští-li se takového činu soustav-
ně.
(3) Odnětím svobody na dvě až deset
let bude pachatel potrestán, dopustí-li se
činu uvedeného v odstavci
1 za války nebo
za bojové situace a je tu některá z okol-
ností uvedených v odstavci 2.
(4) Odnětím svobody na pětadvacet let
nebo smrtí bude pachatel potrestán, do-
pustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za
války nebo za bojové situace a čin má
zvláště těžký následek. "
63. Za § 288a se vkládá § 288b, který zní:
"§ 288b
(1) Příslušník velitelského sboru, který
byť i z nedbalosti, nesplní povinnost vy-
plývající z jeho velitelské funkce a tím
způsobí ohrožení bojeschopnosti nebo po-
hotovosti útvaru, nesplnění důležitého
úkolu, ohrožení svěřeného materiálu nebo
jiný těžký následek, bude potrestán od-
nětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až
pět let bude pachatel potrestán, dopustí-li
se činu uvedeného v odstavci
1 za války
nebo za bojově situace. "
20
64. § 289 včetně nadpisu se zrušuje; pod
§ 290 se vkládá nadpis "Neoprávněné
omezování podřízeného".
65. § 292 zní:
"1) Kdo odejme služebnímu určení
součást výzbroje, výstroje nebo jiného
materiálu, který je mu svěřen k výkonu
služby nebo k
osobní potřebě, zejména
tím, že ji odcizí, zastaví anebo zničí nebo
poškodí, bude potrestán odnětím svobody
až na pět let.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let
bude pachatel potrestán,
a) jestliže se dopustí činu uvedeného
v odstavci 1 a čin má za následek znač-
nou škodu, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okol-
nost.
(3) Odnětím svobody na pětadvacet let
nebo smrtí bude pachatel potrestán, do-
pustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
za války a čin má zvláště těžký následek.
66. Za § 292 se vkládá § 292a, který zní:
"§ 292a
Kdo na součásti výzbroje, výstroje
nebo jiného materiálu, který je mu svě-
řen k výkonu služby nebo k osobni po-
třebě, způsobí z nedbalosti škodu nikoli
nepatrnou, bude potrestán odnětím svo-
body až na jeden rok. "
67. §§ 293, 297, 298 a 304 včetně nadpisů se
zrušují.
68. § 305 zní:
"Odůvodňuji-li to okolnosti případu,
lze kázeňsky vyřídit trestně činy uvedené
v § 271 odst. 1, § 272 odst. 1 a 2, § 278
odst. 1, § 279 odst. 1, §§ 281 a 282, § 283
odst. 1, § 284 odst. 1, § 285 odst. 1, § 286
odst. 1, § 288a odst. 1, § 288b odst. 1,
§ 291, § 292a, § 302 a § 303 odst. 1, a je-li
činem způsobena jen nepatrná škoda, též
trestný čin uvedený v § 292 odst. 1. "
Čl. VI.
Trest odnětí svobody na doživotí ulože-
ný přede dnem účinnosti tohoto zákona
se mění v trest odnětí svobody na pěta-
dvacet let s účinností ode dne právní moci
rozsudku. Byl-li uložen trest odnětí svo-
body na doživotí jako trest dodatkový,
mění se v trest odnětí svobody na pěta-
dvacet let souhrn trestů.
21
Čl. VII.
Jestliže souhrn postupně uložených
neodpykaných trestů odnětí svobody nebo
jejich zbytků ke dni vyhlášení rozsudku
soudem prvé stolice v poslední věci,
k němuž došlo před účinností tohoto zá-
kona, činí více než pětadvacet let, sníží
jej soud na pětadvacet let.
Čl. VIII.
(1) Trest zákazu činnosti navždy ulože-
ný přede dnem účinnosti tohoto zákona
se mění s účinností od právní moci roz-
sudku v trest zákazu činnosti na deset
let.
(2) Trest zákazu pobytu navždy uložený
přede dnem účinnosti tohoto zákona se
mění s účinností od právní moci rozsud-
ku v trest zákazu pobytu na deset let.
Čl. IX.
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné zněni
trestního zákona, jak vyplývá z pozděj-
ších předpisů.
Čl. X.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1957; provedou jej všichni čle-
nově vlády.
Důvodová zpráva.
Celostátní konference Komunistické strany
Československa vytyčila požadavek upevněni
socialistické zákonnosti a zvýšeného uplatňo-
vání výchovně úlohy státu, a to i na úseku
justice. Tyto požadavky byly se souhlasem
přijaty všemi složkami Národní fronty a
veškerým pracujícím lidem.
Dosavadní trestní zákon v některých svých
ustanoveních náležitě neumožňoval rozvíjení
výchovné funkce trestního soudnictví. Jde
zejména o ustanovení zakazující vyslovit pod-
míněné odsouzení u některých trestných či-
nů, i když vzhledem k okolnostem konkrét-
ního případu a k osobě pachatele by bylo jeho
vyslovení plně na místě. K podobným důsled-
kům vedla i jiná ustanoveni, podle nichž byla
stanovena povinnost ukládat některé vedlejší
tresty, zejména trest propadnutí jmění a trest
peněžitý. Trestní zákon umožňoval těž užiti
trestů neurčitého trváni, jako na př. trestu
odnětí svobody na doživotí, zákazu činnosti
a zákazu pobytu navždy.
Tato ustanovení vedla soudy často k me-
chanickému ukládání trestů, což oslabovalo
výchovný účinek soudních rozhodnutí. Vý-
chovné poslání soudů se nemohlo v plně šíři
uplatnit těž proto, že trestní zákon nedával
možnost užívat podmíněného odsouzení a ná-
pravného opatření v širší míře, nýbrž omezo-
val jejich používání celou řadou podmínek.
Nedostatkem bylo i to, že trestní zákon ne-
umožňoval vždy diferenciaci podle společen-
ské nebezpečnosti jednání pachatelů, jako na-
př. při rozkrádání a poškozování majetku
v socialistickém vlastnictví, kde otázka vý-
chovy je zejména důležitá. Zákon nutil sou-
dy, aby odsuzovaly pachatele i v případech,
kdy způsobená škoda byla nepatrná. Skuteč-
nost, že i o těchto případech rozhodovaly sou-
dy, nemohla výchovně působit na masy pra-
cujících, poněvadž se tím stíral rozdíl mezi
jednáním značně společensky nebezpečným
a jednáním malé společenské nebezpečnosti.
Výchovu pracujících k ochraně socialistické-
22
ho vlastnictví v těchto nepatrných věcech lze
lépe zajistit, budou-li o nich rozhodovat jiné
orgány, po př. přímo na závodech.
Uvedené nedostatky daly podnět k předlo-
žení novely trestního zákona. Předložená no-
vela vychází také z požadavku zesílit a pro-
hloubit ochranu našeho společenského zří-
zení a všech vymoženosti našeho pracujícího
lidu, kterých dosáhl v budovatelském úsilí na
socialistické výstavbě naší vlasti.
Osnova uskutečňuje všechny požadavky ze-
jména tím, že rozšiřuje možnost vyslovení
podmíněného odsouzení a odstraňuje ustano-
vení vylučující dosud podmíněně
odsouzení
u řady trestných činů. Umožňuje upustit od
potrestnání nejen u mladistvých, jako tomu
bylo dosud, ale i u ostatních pachatelů. Roz-
šiřuje možnost ukládání trestu nápravného
opatření, propadnutí jmění a trest peněžitý
stanoví jen jako tresty fakultativní, zrušuje
trest odnětí svobody na doživotí, vedle trestu
smrti stanoví alternativně trest odnětí svobo-
dy na pětadvacet let, zpřesňuje některá usta-
novení zejména zvláštní části trestního zá-
kona a zavádí nová.
Novela trestního zákona umožní, aby se
trestního zákona používalo jako účinného pro-
středku proti nepřátelům socialistické vý-
stavby a zároveň aby všechna opatření uči-
něná podle trestního zákona působila výchov-
ně na masy pracujících. Novela trestního zá-
kona tak povede k upevnění socialistické zá-
konnosti, která je jedním z významných
předpokladů úspěšného rozvíjení socialismu
v naší zemi.
Významným projevem zásad sledovaných
novelou jsou především obecná ustanovení
uvedená v či. I až III osnovy.
K čl. I osnovy:
Trest odnětí svobody na doživotí jako trest
neurčitého trvání se zrušuje a místo něho na-
stupuje trest odnětí svobody na pětadvacet
let.
Zrušení trestu odnětí svobody na doživotí
a jeho nahrazení trestem odnětí svobody na
pětadvacet let se promítne i v řadě ustano-
veni, kde se trest odnětí svobody na doživotí
uvádí, jako na př. v § 30 odst. 2 písm. a), § 60
odst. 1, § 65
odst. 1 písm. a), § 71 odst. 2,
§ 166 odst 3, § 167 odst. 3. Ve všech těchto
ustanoveních místo trestu odnětí svobody na
doživotí nastupuje trest odnětí svobody na
pětadvacet let. V některých ustanoveních se
pak uvedení trestu odnětí svobody na doživotí
stává bezpředmětným [na př. v §§ 33 a 45
nebo v § 66
odst. 1 písm. a)]. V ustanovení
§ 86 odst. 1 a § 99 odst. 1 stanoví zákon trest
odnětí svobody na doživotí vedle dočasného
trestu odnětí svobody. Aby zde v důsledku
ustanovení čl. I osnovy nenastoupil trest od-
nětí svobody na pětadvacet let ještě vedle
trestu odnětí svobody, do pětadvaceti let,
zrušuje zde osnova trest odnětí svobody na
doživotí výslovně (srv. čl. V č. 9 a 16).
Vzhledem k zrušení trestu odnětí svobody
na doživotí a jeho nahrazení trestem odnětí
svobody na pětadvacet let je třeba, aby byly
změněny též doživotní tresty již uložené (srv.
či. VI osnovy).
K čl. II osnovy:
Podle zásady uvedené v čl. II všude tam,
kde dosud zákon stanoví trest smrti jako trest
jediný, stanoví se vedle něho alternativně též
trest odnětí svobody na pětadvacet let. Toto
ustanovení ponechá soudu větši možnost sta-
novit přiměřený trest se zřetelem na okolnosti
konkrétního případu. Ustanovením čl. II se
stalo bezpředmětným dosavadní ustanoveni
§ 29 odst. 2 až 4 kromě ustanovení, že těhot-
né ženě nelze uložit trest smrti (čl. IV č. 10).
Trest odnětí svobody na pětadvacet let, který
je nyní alternativně stanoven vedle trestu
smrti, lze za podmínek stanovených v § 30
odst.
1 snížit až na deset let [§ 30 odst. 2 písm.
a)]. Dosud bylo možno změnit trest smrti
v trest odnětí svobody nikoli kratší patnácti
let.
K čl. III osnovy:
U řady trestných činů je ve zvláštní části
trestního zákona výslovně stanoveno, že pod-
míněně odsouzení je vyloučeno. V důsledku
tohoto zákazu nemůže soud podmíněně od-
souzení vyslovit, i kdyby bylo podle okolnosti
konkrétního případu, zejména i s hlediska
osoby pachatele, plně odůvodněno. V těchto
případech nelze dosud uložit místo trestu
odnětí svobody ani mírnější trest nápravného
opatření. Ustanovení čl. III písm. a) osnovy
směřuje k odstranění těchto zákazů. Osnova
se však neomezuje jen na jejich zrušení,
nýbrž podstatnou měrou rozšiřuje vůbec
možnost podmíněného odsouzení (čl. IV č. 7),
a to tak, že podmíněně bude možno odložit
výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího
dvě léta místo dosavadní možnosti podmíněně
odložit jen trest odnětí svobody nepřevyšují-
cí jeden rok. Osnova ovšem v souladu se zá-
kladními zásadami trestního zákona požaduje,
aby podmíněné odsouzení bylo vyslovováno
jen tehdy, má-li soud vzhledem k předcho-
zímu životu pachatele a k okolnostem pří-
padu důvodně za to, že účelu trestu (§ 17),
a to zejména i s hlediska generální prevence,
bude dosaženo. Vzhledem k takto stanoveným
28
podmínkám podmíněného odsouzení vypouští
osnova jednu z dosavadních podmínek, podle
níž nebylo možno podmíněně odsouzení vy-
slovit, příčilo - li se to důležitému obecnému
zájmu. Dává - li osnova možnost podmíněně
odložit trest odnětí svobody nepřevyšující
dvě léta, je na druhé straně třeba, aby byla
těž prodloužena zkušební doba stanovená
k tomu, aby se pachatel osvědčil (čl. IV č. 8).
Dosavadní ustanovení § 25 nepamatuje na
to, kdy pachatel vedl po určitou dobu řádný
život pracujícího člověka již od prvého od-
souzení a osvědčoval tak svou snahu po ná-
pravě (na př. při obnově, stížnosti pro poru-
šení zákona nebo při dodatkovém trestu -
§ 26). V těchto případech totiž běžela nová
zkušební doba od právní moci nového roz-
sudku, někdy po větším časovém odstupu.
Podle osnovy (§ 25 odst. 3) v těchto přípa-
dech se do nově stanovené zkušební doby za-
počítává i ta část zkušební doby stanovené
původním rozsudkem, která již uplynula, po-
kud v ní podmíněně odsouzený vedl řádný ži-
vot pracujícího člověka a vyhověl uloženým
podmínkám.
I když soud vysloví, že se podmíněně od-
souzený ve zkušební době osvědčil, může
dojít k tomu, že po uplynutí zkušební doby
trvá dále vedlejší trest zákazu činnosti nebo
zákazu pobytu, který byl nepodmíněně uložen
na dobu delší než činí stanovená doba zku-
šební. Vedl - li podmíněně odsouzený ve zku-
šební době řádný život pracujícího člověka a
vyhověl uloženým podmínkám, nebude za-
časté ani třeba, aby tyto tresty trvaly dále.
Proto osnova ukládá, aby soud, vysloví - li, že
se podmíněně odsouzený osvědčil, rozhodl
též, zda se zbytek těchto trestů vykoná (čl.
IV č. 9). Právě tak nebude vhodné, aby na pod-
míněně odsouzeném, který se osvědčil, byl
vykonáván náhradní trest odnětí svobody za
nepodmíněně uložený nedobytný trest pe-
něžitý.
U řady trestných činů je ve zvláštní části
trestního zákona rovněž stanoveno, že sní-
žení trestu pod dolní hranici je tu vyloučeno.
I v těchto případech by mohlo někdy docházet
k neodůvodněným tvrdostem; osnova proto
zrušuje i tato omezení.
Zrušení zákazu podmíněného odsouzení a
snížení trestu ve zvláštní části trestního zá-
kona vyžaduje ovšem i zrušení oněch usta-
novení obecně části trestního zákona, která
se na tyto zákazy odvolávají (§ 22 odst. 1,
§ 60 odst. 2). Jak vyplývá ze znění čl. III
o zrušení zákazu snížení trestu, nevztahuje se
toto ustanovení na § 60
odst. 1 poslední větu,
poněvadž toto ustanovení se týká trestů zde
uvedených a nejde o odkaz ve smyslu čl.
III i. f.
Zrušení ustanovení, podle kterých bylo nut-
no u některých trestných činů vyslovit pro-
padnutí jmění nebo trest peněžitý, souvisí
s novou úpravou těchto trestů. Osnova i zde,
vycházejíc z výchovného účelu trestu, pod-
statně mění dosavadní stav, zejména v tom
směru, že se tyto tresty stávají nadále tresty
pouze fakultativními.
Vyslovení propadnutí jmění (čl. IV č. 19)
svěřuje osnova úvaze soudu, při Čemž stanoví
podmínky, za kterých soud tento trest může
uložit; vyloučeno je napříště jeho uložení za
trestný čin spáchaný z nedbalosti a vedle
trestu odnětí svobody podmíněně odloženého.
Dále se již přímo zákonem stanoví, že propad-
nutí jmění se nevztahuje na prostředky a věci,
jichž je nezbytně třeba k ukojení životních
potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu
nebo výchovu je povinen podle zákona pe-
čovat. Aby mohlo dojít k realisaci rozsudku
ve výroku o propadnutí jmění, které tvoří zá-
konné společenství majetkové, bylo až dosud
nutné, aby zákonné společenství majetkové
bylo napřed výrokem civilního soudu zruše-
no. Teprve potom bylo možno přistoupit
k rozdělení majetku patřícího do společenství.
Není však důvodu, aby zákonně společenství
majetkové bylo zrušeno teprve v samostat-
ném občanskoprávním řízení. Proto je vhod-
ně, aby trestní zákon sám v takovém případě
stanovil přímo zánik zákonného společenství
majetkového (§ 47 odst. 3 osnovy).
Rovněž trest peněžitý (čl. IV č. 20) se na-
dále ponechává jen jako trest fakultativní;
vylučuje se, aby tento trest mohl být uložen
vedle propadnutí jmění nebo vedle náprav-
ného opatření. Nově se stanoví též rozpětí
trestu peněžitého, při čemž horní hranice sta-
novená dosud částkou 2, 000. 000 Kčs se sni-
žuje na 50 000 Kčs. Osnova tu vychází jak ze
změny ekonomicko - politických poměrů, tak
z účelu tohoto trestu.
Zrušení ustanovení zvláštní části trestního
zákona o možnosti vyslovit ztrátu státního
občanství souvisí se zrušením tohoto trestu
vůbec (čl. IV č. 15). Trest ztráty státního ob-
čanství, v němž byla též zahrnuta ztráta
čestných práv občanských, vyloučeni z vojska
a propadnuti celého jmění, zrušuje osnova
jako trest, který již ztratil své opodstatnění;
ve svých důsledcích znamenal, že se z na-
šich občanů stávali bezdomovci. V důsledku
zrušení § 42 byly provedeny těž odpovídající
změny v § 18 odst. 2 písm a) a v § 59 písm. b),
kterážto ustanovení osnova rovněž zrušuje
(čl. IV č. 3 s č. 25).
24
K čl. IV osnovy:
Ustanovení čl. IV osnovy obsahuje další
úpravy provedené v obecně části trestního
zákona.
Opravy provedené v § 14 odst. 2 vyplývají
ze změn provedených ve zvláštní části trest-
ního zákona, jako je na př. zavedení nového
ustanovení o stihání teroru a kuplířství;
posléze uvedené ustanovení bylo do § 14 odst.
2 pojato, poněvadž to vyžaduje mezinárodní
úmluva o potlačení a zrušení obchodu s lidmi
a využívání prostituce, k niž Československá
republika hodlá přistoupit.
Možnost upuštění od potrestání (čl. IV č. 2),
kterou dosud připouštěl třestní zákon jen
u mladistvých, se rozšiřuje. Právo upustit od
potrestání velmi výrazně charakterisuje so-
cialistické trestní právo. Podle navrhovaného
ustanovení § 17a dává se soudu možnost
upustit od potrestání, jestliže pachatel jinak
vede řádný život pracujícího člověka a jde
o čin menšího významu. Toto ustanovení se
vztahuje i na mladistvé. Vedle něho však
osnova ponechává dosavadní ustanovení § 58
o upuštění od potrestání u mladistvých, avšak
nově je upravuje. Upuštění od potrestání mů-
že mít značný výchovný účinek u pachatelů,
kteří se dopustí činu menšího významu.
Často bude k nápravě pachatele v takovýchto
případech stačit pouhý výrok o vině i bez ulo-
žení trestu.
Nová úprava § 19 odst. 1 nahrazuje dosa-
vadní nevhodné znění, které všechny tam
uvedené momenty řadilo vedle sebe Navrho-
vaná formulace vyjadřuje, že soud při výměře
trestu přihlédne k stupni nebezpečnosti činu
pro společnost, který posoudí s hlediska mo-
mentů v § 19 odst. 1 uvedených.
Zrnina navržená v § 21 písm. a) vychází
z toho, že dosavadní vymezení "stav blízký
nepříčetnosti" naznačuje stavy psychiatricky
závažnější, což není v souladu s intensitou
ostatních polehčujících okolností uvedených
v § 21. Pojem "zmenšená příčetnost" dovolí
lépe přihlížet ke graduální rozmanitosti roz-
ličných psychiatrických faktů tak, jak to od-
povídá pojmu polehčující okolnosti.
Doplnění § 22 odst. 2 o dodatkovém trestu
vychází z požadavků praxe. Má-li soud za to,
že trest uložený je dostatečný, další trest ne-
uloží; i v tomto případě však rozhodne znovu
o podmíněném odsouzeni. Vzhledem k pro-
dloužení doby, na kterou lze uložit nápravně
opatřeni, řeší osnova v § 22 odst. 3 těž pří-
pady, kdy původním rozsudkem byl uložen
tento trest a dodatkovým trestem má být ulo-
žen trest odnětí svobody. Aby nedocházelo
k přerušení výkonu trestu nápravného opa-
tření, stanoví se, že v těchto případech se pů-
vodně uložený trest nápravného opatření zruší
a stanoví se nový trest jako trest úhrnný.
Doba řádně odpykaného nápravného opatření
až do právní moci druhého rozsudku se za-
počítá podle § 23 do trestu odnětí svobody
tak, že dva dny nápravného opatření se po-
čítají za den trestu odnětí svobody. V nově
navrhovaném znění § 22 odst. 4 se odstraňuje
těž dosavadní úzké vymezení, podle něhož se
vzhledem k citaci § 28 mohlo mít za to, že tu
jde jen o případy tohoto ustanovení. Navrho-
vaně rozšíření v souladu s dosavadní praxi
znamená, že se trest dodatkový neuloží v žád-
ném z případů, kde se na pachatele hledí,
pokud jde o předchozí odsouzení, jako by ne-
byl odsouzen. Tak tomu je např. i při
zahla-
zení odsouzení (§ 68).
Ustanovení dosavadního § 30 odst. 1 posky-
tovalo soudu možnost snížit trest odnětí svo-
body pod dolní hranici trestní sazby, jen odů-
vodňovaly-li to poměry pachatele nebo zá-
važnost polehčujících okolností. Toto vyme-
zení nedávalo soudu možnost přihlédnout
i k jiným okolnostem, které jsou významné
pro určení spravedlivého trestu. Osnova proto
stanoví jako důvod snížení trestu odnětí svo-
body pod dolní hranici poměry pachatele a
stupeň nebezpečnosti činu pro společnost,
který bude určován okolnostmi uvedenými
v § 19 odst. 1. Nová úprava přispěje k důklad-
nějšímu hodnocení všech okolnosti a zamezí
mechanickému posuzování jen s hlediska, zda
tu jsou závažně okolnosti polehčující.
Ustanovení dosavadního § 31 se rozšiřuje
o další odstavec zabraňující tomu, aby při
postupně uložených trestech odnětí svobody
nově uložený trest spolu s trestem původně
uloženým nebo s jeho neodpykaným zbytkem
nepřesáhl hranici pětadvaceti let. Jde zpra-
vidla o případy, kdy se odsouzený dopustí
nového trestného činu v době, kdy si odpy-
kává trest dříve uložený; nově uložený trest,
po případě i tresty další, mohou pak spolu
s trestem původně uloženým přesáhnout hra-
nici pětadvaceti let. Na úpravu postupně ulo-
žených trestů odnětí svobody, které převy-
šují pětadvacet let a které byly uloženy do
účinnosti navrhovaně osnovy, pamatuje čl.
VII osnovy. Podle tohoto ustanovení tam, kde
souhrn postupně uložených neodpykaných
trestů nebo jejich zbytků činil ke dni vyhlá-
šení rozsudku soudem prvé stolice v poslední
věci více než pětadvacet let, sníží soud tento
souhrn na pětadvacet let, takže odsouzenému
v těchto případech zbude k odpykání od to-
hoto dne nejvýše pětadvacet let trestu odnětí
svobody.