25

Osnova zrušuje § 36, podle něhož mohl být
pachatel po odpykání celého trestu odnětí
svobody zařazen ještě až na dvě léta do t. zv.
přechodného ústavu. Tohoto ustanovení ne-
bylo již prakticky používáno; nyní se výslov-
ně zrušuje.

Novou úpravou § 37 se podstatně rozšiřuje
možnost ukládání trestu nápravného opatření.
Navrhovaná úprava vychází z úpravy prove-
dené již u přestupků zákonem č. 102/1953 Sb.
Nápravně opatření bude možno uložit místo
trestu odnětí svobody, který by nepřevyšoval
šest měsíců, a to na jeden měsíc až jeden
rok. Zrušuje se dosavadní omezení, podle ně-
hož bylo možno tento trest uložit jen pa-
chateli, který jinak vede řádný život pracují-
cího člověka, a omezení, které vylučovalo
uložení tohoto trestu, příčilo-li se to důleži-
tému obecnému zájmu. Naproti tomu osnova
vycházejíc z potíží spojených v některých
případech s realisací trestu nápravného opa-
tření stanoví [§ 37 odst. 2 písm. d), že ná-
pravné opatření nelze uložit, jsou-li tu okol-
nosti, které brání výkonu tohoto trestu (na
př. je-li pachatelem osoba trvale práce ne-
schopná). Podstatné rozšíření možnosti po-
užívat tohoto trestu, ovšem za přísného do-
držování zásady, že jeho uložení je v souladu
s účelem trestu (§ 17), v podstatné míře na-
hradí těž dosavadní ukládání krátkodobých
trestů odnětí svobody, jejichž výchovný úči-
nek byl nepatrný nebo žádný.

Osnova podstatně mění dosavadní ustano-
vení §§ 43 a 44 o ztrátě čestných práv občan-
ských, vycházejíc z toho, že trest ztráty čest-
ných práv občanských má být vysloven jen
v těch případech, kdy pachatel svým chová-
ním dokázal, že není takových práv hoden.
Osnova proto spojuje obligatorní ztrátu čest-
ných práv občanských jen s trestem smrti.
V ostatních případech se dává soudu mož-
nost ztrátu čestných práv vyslovit za podmí-
nek stanovených v navrhovaném § 43. Čestná
práva občanská vypočítává § 44 odst. 1 pod-
statně úžeji, než tomu bylo dosud; vypouštějí
se zejména některé funkce, jako např. funkce
řídícího nebo rozhodujícího zaměstnance, po-
něvadž zde ve skutečnosti nešlo o čestně prá-
vo občanské. Stejně se vypouštějí i akade-
mické tituly, které již nejsou podmínkou pro
výkon určitého povolání. Osnova stanoví mož-
nost vyslovit ztrátu všech práv nebo jen ně-
kterého z nich, při čemž ztráta práva voleb-
ního a práva zastávat funkci soudce z lidu po-
trvá zpravidla po dobu, pokud nebyl trest od-
nětí svobody odpykán, prominut nebo jeho
výkon promlčen; soud však může stanovit,
že ztráta těchto práv potrvá i po odpykání
trestu, nejvýše však pět let. Ztráta ostat-

ních práv je trvalá, což ovšem neznamená ne-
možnost jich opět nabýt.

Osnova nepřevzala dosavadní mechanické
hledisko, podle něhož ztráta vojenské hod-
nosti byla zahrnuta ve ztrátě čestných práv
občanských. Vyslovení ztráty vojenské hod-
nosti váže osnova na podmínky stanovené
v nově upraveném § 46.

Dosavadní ustanovení §§ 51 a 53 připouštějí
uložení trestu zákazu činnosti a zákazu po-
bytu navždy. Osnova zrušuje takové zákazy
vzhledem k neurčitosti jejich trváni, ponochá-
vajíc zákaz činnosti a zákaz pobytu jen jako
tresty dočasně. Dosavadní § 53 neobsahuje
určení doby dočasného zákazu pobytu; osnova
proto stanoví, že zákaz pobytu lze vyslovit na
tři až deset let. V souladu s požadavky praxe
snižuje osnova dolní hranici doby, po kterou
trvá zákaz činnosti, a to na jeden rok (§ 51
odst. 3), poněvadž dosavadní tříletá hranice
byla v některých případech příliš tvrdá. Zá-
roveň zrušuje osnova i ustanovení § 51 odst. 2
písm. c), podle něhož bylo možno vyslovit zá-
kaz činnosti, jestliže výkon činnosti nebo po-
volání by odporoval obecnému zájmu, což ve
svých důsledcích znamenalo možnost vyslo-
vení zákazu činnosti bez přímého vztahu ke
spáchanému trestnému činu. Na tresty zákazu
činnosti a zákazu pobytu navždy, uložené
přede dnem účinnosti navrhované osnovy, pa-
matuje ustanovení čl. VIII, podle něhož se
takové tresty mění v trest zákazu činnosti a
zákazu pobytu na deset let.

Oprava § 55 odst. 1 jasně vyjadřuje, že
i vedlejší trest propadnutí věci je trestem
fakultativním. Obdobnou úpravu provádí
osnova těž u ochranného opatření zabrání
(§ 74 odst. 1).

Délka zkušební doby při podmíněném od-
souzení ú mladistvých činila jeden rok až tři
léta, stejně jako u ostatních pachatelů. Zku-
šební doba u těchto pachatelů může být nyní
podle navrhovaně osnovy stanovena až na pět
let. Stanovení zkušební doby v tomto rozpětí
též u mladistvých by nebylo účelné; osnova
proto určuje, že při podmíněném odsouzení
mladistvého stanoví soud zkušební dobu na
jeden rok až tři léta (§ 61 odst. 1). Prodlouženi
zkušební doby podle § 61 odst. 2 je ovšem
možně.

Změny v § 64 odst. 1 vyplývají ze změn
provedených ve zvláštní části trestního zá-
kona, takže bylo zejména nutno nově upravit
citace v tomto ustanovení uvedené.

Trestním zákonem chráněně společenské
vztahy jako součást politicko-ekonomické
struktury společnosti se vyvíjejí a mění. Změ-
na ve společenské hodnotě a charakteru chrá-

26

něných vztahů má vliv i na nebezpečnost
určitého jednání pro společnost a tím i na
hodnotu určitého jednání jako trestného činu.
Změny v charakteru a hodnotě chráněných
společenských vztahů mohou tak zmenšit
společenskou nebezpečnost určitého jednáni
do té míry, že nedosahuje stupně, jakého vy-
žaduje trestný čin. Z toho vychází i navrho-
vaně ustanovení § 64a, podle něhož trestnost
činu zaniká, jestliže v časovém odstupu od
doby spáchání trestného činu nebezpečnost
činu pro společnost již pominula.

Osnova zmirňuje podmínky pro zahlazení
odsouzení (§ 67 odst. 1) tak, aby předcháze-
jící odsouzení u pachatele, který vedl po od-
pykání trestu po určitou dobu řádný život
pracujícího Člověka, nebylo překážkou v dal-
ším jeho životě. Přitom osnova doplňuje též
ustanovení § 68 odst. 1 tak, že výslovně sta-
noví, že zahlazením odsouzení přestává těž
výkon trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu,
takže tyto tresty, pokud v době potřebné pro
zahlazení odsouzení nebyly zcela vykonány,
se dále nevykonají.

Osnova rozšiřuje možnost nařídit ochranně
léčení též u osoby, která se trestného činu
dopustila ve stavu zmenšeně příčetnosti (pů-
jde tu na př. o oligofreniky, psychopaty a
pod. ), pokud její pobyt na svobodě je nebez-
pečný. Jde tu nejen o zájem společnosti, ale
v neposlední řadě i o zájem těchto osob sa-
mých, aby byly podrobeny léčeni, jemuž se
samy po př. podrobit nechtějí.

Oprava § 73 odst. 1 uvádí toto ustanoveni
v soulad s ustanovením § 6 zákonného opa-
tření předsednictva Národního shromážděni
č. 58/1955 Sb., které stanoví, že ochrannou
výchovu lze prodloužit nejdéle do dovršeného
devatenáctého roku.

Dosavadní znění § 76 odst. 4 umožňuje
značně široký výklad pojmu "výdělečně", což
vedlo k nesnázím při aplikaci. Osnova proto
v souladu s požadavky praxe zužuje tento po-
jem tak, že vyžaduje, aby šlo o soustavné pá-
chání trestných činů z pohnutky v § 76 odst.
4 uvedené. Rovněž pojem "veřejně" zužuje
osnova tím, že vypouští ustanovení § 76 odst.
3 písm. c).

K čl. V osnovy:

Ustanovení čl. V č. 1 až 25 osnovy obsahuje
úpravy provedené v prvé hlavě zvláštní části
trestního zákona.

Ustanovení o velezradě, o nejzávažnějším
trestném činu proti republice, míří jen na
vážné a objektivně nebezpečné útoky proti
základům republiky. Vycházejíc z těchto hle-
disek upravuje osnova znění § 78 odst. 1 tak,

že ke spáchání tohoto trestného činu je za-
potřebí pokusu o útok na základy republiky
zvlášť nebezpečným jednáním. Nově vyme-
zuje osnova těž chráněně statky.

Dosavadní trestní sazbu stanovenou na pří-
pravné jednání (spolčení či navázání styků
s cizí mocí nebo s cizím činitelem) osnova sni-
žuje (§ 78 odst. 2), vycházejíc z toho, že tuto
formu trestně činnosti je třeba posuzovat
mírněji než útok sám. Naproti tomu se pone-
chává dosavadní trestní sazba za přípravné
jednání k velezrádnému útoku za okolností
uvedených v § 78 odst. 3, poněvadž zde jde
o zamezení příprav k mimořádně vážným
útokům proti republice.

V souvislosti s novou úpravou § 78 zrušuje
osnova dosavadní ustanovení §§ 79 a 80 (sdru-
žování proti republice) nahrazujíc je novým
§ 79a o podvracení republiky. Jedním z ne-
dostatků dnešní úpravy bylo, že neposkyto-
vala dostatečný podklad pro správně rozlišení
činnosti velezrádné od činnosti měně nebez-
pečné, jako je činnost podvratná. Nové usta-
novení § 79a umožni postihnout za podvracení
pachatele, jehož jednání vyvěrá sice z pohnut-
ky přispět ke zvratu poměrů v republice, ale
je vedeno jen úmyslem přispět tomu podvrat-
nými prostředky, t. j. prostředky méně ne-
bezpečnými. Podvratnou a nikoli velezrádnou
činností by mohla být na př. účast na čin-
nosti různých organisací lokálního významu
nebo nepřátelská činnost propagační prová-
děná zvlášť účinnými prostředky, zejména
tiskem.

Zásady, na nichž je osnova budována, do-
cházejí svého výrazu i ve zmírnění trestních
sazeb v celé řadě ustanovení trestního záko-
na. Tato koncepce ovšem neznamená lineární
zmírnění. Trestní zákon je a zůstává ostrým
nástrojem proti nepřátelské činnosti, proti
nesporně vážným a nebezpečným útokům ne-
přátel na naše lidově demokratické zřízení.
Proto bylo do osnovy pojato výslovně též nové
ustanovení o teroru (§ 80a). Jde o jeden z nej-
zavržitelnějších prostředků boje nepřátel,
kteří z nenávisti k lidově demokratickému
zřízení a k jeho aktivním budovatelům sáhnou
k teroristickému činu; je proto nutné po-
stihnout takový čin i trestem nejtěžším. Jako
teror se trestá ublížení na zdraví, způsobení
citelné škody na majetku nebo jiné těžké
újmy anebo pokus takového jednání, vedené
úmyslem odstrašit napadeného nebo někoho
jiného od aktivní účasti na budování lidově
demokratické republiky nebo mu takovou čin-
nost znemožnit. Trestné je i spolčení k tero-
ristickému činu a vyhrožování takovým či-
nem. Dosavadní ustanovení sice umožňovala
teroristická jednání postihnout, avšak nevy-

27

jadřovala politicky správně zločinnou povahu
takové činnosti. V souvislosti s novým usta-
novením o teroru zrušuje osnova dosavadní
§§ 104 až 107.

Upevnění morálně politické jednoty pracu-
jícího lidu vytvořilo předpoklady k tomu, aby
byla zmírněna ustanovení postihující t. zv.
verbální delikty. Osnova především nově
upravuje ustanovení § 81 o pobuřování proti
republice. Dosavadní znění tohoto ustanovení
mohlo vést k nežádoucí represi i tam, kde šlo
po případě o projev nevůle, aniž byl takový
projev motivován nepřátelstvím k lidově de-
mokratickému řádu. Osnova i jinak redukuje
do jisté míry represi, pokud jde o t. zv. ver-
bální delikty. Odstraňuje stíhání dosavadních
trestných činů pobuřování proti republice a
ohrožování zájmů republiky v cizině spácha-
ných z nedbalosti; proto zrušuje §§ 82 a 97.
V § 96 snižuje trestní sazbu. Omezuje i stí-
hání šíření poplašných zpráv (§§ 127 a 127a),
ponechávajíc trestné jen případy závažné.
Osnova rovněž zrušuje § 118, poněvadž tato
jednání lze postihnout podle jiných ustano-
vení, na př. podle §§ 119, 167.

Dosavadní ustanovení §§ 84 a 85 o sabotáži
sice postihují dostatečně útoky směřující proti
hospodářským základům republiky, avšak po-
skytují možnost postihu i tam, kde pachate-
lovo jednání nevyplývá z nepřátelství k lidově
demokratickému řádu. Osnova proto upra-
vuje obě tato ustanovení tak, aby jasně vy-
jadřovala, že jde o jednání páchaná z nepřá-
telství k lidově demokratickému řádu. Osno-
va i jinak zpřesňuje §§ 84 a 85. Čin uvedený
v § 84 označuje jako záškodnictví. Stejně jako
v řadě jiných ustanovení [§ 190 odst. 3 písm.
a), § 192 odst. 2 písm. b), §§ 245 a 246] osnova
v souladu s dosavadní praxí soudů rozšiřuje
v § 84 nedostatečné vymezení majetku ná-
rodního a majetku lidových družstev na ma-
jetek, který je v socialistickém vlastnictví.
Zpřesňuje formulaci § 84 odst. 1 písm. a), a to
tak, že rozšiřuje toto ustanovení na organi-
sace socialistického sektoru, poněvadž dosa-
vadní vymezení jednak již neodpovídalo
právnímu řádu, jednak bylo příliš úzké, neboť
nezahrnovalo některé organisace, jimž je tře-
ba poskytnout stejnou ochranu. Organisacemi
socialistického sektoru jsou jak organisace
hospodářské (na př. národní podniky, podniky
státního obchodu, podniky místního průmyslu,
komunálního hospodářství, státní peněžní
ústavy, podniky pro zahraniční obchod), tak
organisace rozpočtově (na př. ústřední úřady,
národní výbory, vysoké školy, výzkumné ústa-
vy, ústavy národního zdraví) a konečně i jiné
socialistické organisace (na př. ROH, Svaz
mládeže, Svaz československo-sovětského

přátelství, Čs. červený kříž, Svazarm, advo-
kátní poradny, kulturní fondy).

V § 84 snižuje osnova trestní sazbu, a to
v prvém odstavci místo dosavadní dolní hra-
nice deseti let stanoví pět let a místo dosa-
vadní horní hranice pětadvaceti let stanoví
dvacet let; trestní sazba na spolčení se ze
stejných důvodů jako v § 78 odst. 2 snižuje
na tři až deset let. V novém znění postihuje
osnova na rozdíl od dosavadní úpravy nejvyš-
ším trestem záškodnický čin, který má za ná-
sledek smrt. Naproti tomu osnova již nepo-
stihuje nejpřísnějšími tresty záškodnictví
spáchané členem spolčení, protože výslovné
postižení této skutečnosti nejpřísnějšími
tresty by mohlo vést k mechanické represi.
Bude záležet na okolnostech konkrétního pří-
padu, do jaké míry zvyšuje společenskou ne-
bezpečnost činu nebo pachatele skutečnost,
že čin byl spáchán členem spolčení, a tudíž
do jaké míry bude dán podklad pro užití § 84
odst. 2 písm. d) o jiné zvláště přitěžující okol-
nosti.

Dosavadní pojmenování "sabotáž" vyhra-
zuje osnova pro čin uvedený v § 85. V od-
stavci se snižuje dolní hranice trestní saz-
by z dosavadních pěti na tři léta; v druhém
odstavci se horní hranice sazby snižuje
z dosavadních pětadvaceti na dvacet let a vy-
pouští se přísnější dostižení, by-li čin spáchán
členem spolčení. Dosavadní ustanovení § 85
odst. 3 písm. b), je-li takovým činem způso-
bena vážná porucha v zásobování značného
počtu obyvatelstva, se vzhledem k změněné
situaci v zásobování vypouští; naproti tomu
se přísnější sazbou než dosud postihuje sa-
botáž, pokud jejím důsledkem je zmařeno
provádění nebo plnění plánu ve zvlášť důleži-
tém úseku. Zpřísnění trestní represe je zde-
plně opodstatněno vzhledem k důležitosti
státního plánu rozvoje národního hospodář-
ství pro socialistickou výstavbu naší země.
Shodně s ustanovením § 84 je postižena sa-
botáž, má-li za následek smrt. Vymezení uve-
dené dosud v § 85 odst. 1 písm. b) bylo nově
upraveno obdobně jako v § 84 odst. 1 písm.
a).

Trestní sazba stanovená v § 86 na příprav-
ně jednání (spolčení či navázání styků s cizí
mocí nebo s cizím činitelem nebo s vyzvědač-
skou organisací) se snižuje, a to na pět až
patnáct let. Rovněž zde vychází osnova z to-
ho, že toto přípravně jednání je třeba posu-
zovat mírněji než vyzvědačství samo. Pokud
jde o zvlášť přitěžující okolnost uvedenou
dosud v § 86 odst. 3 písm. b), zavádí osnova
určitou redukci. Nově znění uvedené nyní
v § 86 odst. 2 písm. e) postihuje jen vyzra-
zení státního tajemství, a to jen pokud pa-

28

chateli uchovávání tohoto státního tajemství
bylo výslovně uloženo, nebo které již podle
svého postavení je povinen uchovávat.

V § 88 odst. 2 se snižuje dolní hranice
trestní sazby z pěti na tři léta. Stejně jako
u § 86 postihuje se v § 88 odst. 2 písm. c)
přísněji jen vyzrazení takového tajemství, je-
hož uchovávání bylo pachateli výslovně ulože-
no nebo které již podle svého postavení je
povinen uchovávat.

Dosavadní § 91 odst. 1 se zrušuje; druhý
odstavec tohoto ustanovení se připojuje
k § 92 s trestem odnětí svobody až na jeden
rok místo dosavadního trestu od tří měsíců
do tří let. Důvodem zrušení § 91 odst. 1 je
skutečnost, že toto ustanovení vedlo k posti-
hu tam, kde ve skutečnosti o ohrožení státní-
ho tajemství nešlo.

Trestní ochrana našich hranic je dosud
nedostatečně zaručena, pokud jde o vniknutí
na naše území, které je trestné jen jako pře-
stupek (na př. § 100 tr. z. spr. ). Stupeň spo-
lečenské nebezpečnosti takového jednání vy-
žaduje, aby bylo postiženo jako trestný čin
(navrhovaný § 95a). Je samozřejmé, že toto
ustanovení se nebude vztahovat na osoby hle-
dající u nás asyl, poněvadž v tomto případě
není dána základní podmínka trestného činu,
t. j. jeho nebezpečnost pro společnost.

Ustanovení § 98 se vzhledem k zákonu na
ochranu míru č. 165/1950 Sb. ruší. Ustano-
vení § 108 se zrušuje, poněvadž případy tam
uvedené jsou dostatečně kryty ustanovením
§ 177. Ustanovení § 109 se zrušuje jako ne-
praktické. V souvislosti se zrušením § 304
zrušuje se též § 115. Snížení trestních sazeb
v §§ 116 a 117 souvisí s omezením trestní
represe. Snížení trestní sazby v § 120 odst. 1
vyplývá z požadavků praxe.

Zrušuje se ustanovení § 123 odst. 2, poně-
vadž sazba stanovená v prvém odstavci je do-
statečná, aby postihla i případy, na které do-
sud mířilo zrušované ustanovení. Stejně se
ruší ustanovení § 129, poněvadž nepřátelská
jednání proti republice v něm uvedená jsou
kryta jinými ustanoveními zákona.

Ustanovení či. V č. 26 až 54 obsahuje úpra-
vy provedené v dalších hlavách zvláštní části
trestního zákona.

Dosavadní ustanovení o ohrožení zásobová-
ní se stalo v důsledku úspěchů při budování
socialismu, zejména na poli hospodářském,
nepraktickým. Účinné trestní represe však
vyžadují vyskytující se případy spekulace, je-
jichž postižení nebylo upraveno výslovným
ustanovením tr. zákona. Osnova proto zavádí
nové ustanovení o spekulaci (§ 134a). Speku-
lace je nebezpečným trestným činem namí-

řeným proti plánovanému hospodářství. Její
nebezpečnost tkví v tom, že při spekulaci se
v rukou jednotlivých spekulantů soustřeďují
předměty potřeby, což zcela přirozeně může
porušit a v řadě případů i porušuje plánovaný
hospodářský život státu. Nebezpečnost tkví
v tom, že spekulanti, sledujíce výhradně zišt-
né cíle, se obohacují na účet pracujících.

Úprava § 135 vyplývá především z poža-
davků praxe, které činilo značné potíže roz-
lišení mezi odstavcem 1 a odstavcem 2. Návrh
proto upravuje § 135 tak, aby jeho odstavec 2
vhodně navazoval na odstavec 1; přitom ob-
dobně jako u § 84 je zpřesněna formulace
v odstavci 1, pokud jde o výčet tam uvede-
ných organisací. Nově upravené ustanovení
§ 135 postihne i jednání úmyslná; tato úpra-
va odpovídá dnešní praxi soudů a je nutná těž
proto, že sabotáž může být spáchána jen
z nepřátelství k lidově demokratickému řádu.

U dosavadních ustanovení § 139 odst. 3,
§ 232 odst. 3, § 238 odst. 3 a § 239 odst. 3 je
stanoven trest odnětí svobody na doživotí.
V důsledku či. I osnovy by zde nyní nastoupil
trest odnětí svobody na pětadvacet let.
V těchto případech by však trest odnětí svo-
body na pětadvacet let bez jakéhokoli roz-
pětí byl příliš přísný. Proto zde osnova sta-
noví dolní hranici trestu na patnáct let.

Úprava provedená v § 145 odst. 1 uvádí
toto ustanovení v soulad s novým devisovým
zákonem, jehož vydáním byl dosavadní ka-
suistický výpočet v § 145 odst. 1 dosud uve-
dený, překonán.

Trestnost křivé výpovědi (§ 161 odst. 1)
svědka, znalce, nebo tlumočníka rozšiřuje
osnova i na případy, kdy jde o výpověď před
vyšetřovatelem prokuratury nebo minister-
stva vnitra, pokud koná vyšetřování podle
trestního řádu. Osnova tu vychází z náplně
činnosti, kterou mu svěřuje nový trestní řád.
Stejně je třeba trestně postihnout i křivou
výpověď před státním notářem, pokud vyko-
nává rozhodovací činnost, a před výkonným
orgánem národního výboru.

Úprava § 163 odst. 3 písm. a) vyplývá z ně-
kterých změn provedených ve zvláštní části
trestního zákona, takže bylo nutno změnit
zde uvedené citace stejně jako v dosavadním
§ 164 odst. 3 a § 165 odst. 2.

Důvodem změn provedených v § 164 je
hledisko omezit trestní represi v oblastech,
kde menší společenská nebezpečnost činu ta-
kové omezení dovoluje. Osnova proto omezuje
trestnost nepřekažení jen na některé výslov-
ně vypočtené trestné činy, opouštějíc dosa-
vadní koncepci uvedenou v § 164 odst. 1, kte-
rý odkazoval na trestní sazbu. Dosavadní dol-

29

ní hranice trestní sazby, která činila jeden
rok, se vypouští. Rovněž v § 165 odst. 1 se
vypouští dolní hranice trestní sazby. Kromě
trestnosti neoznámení teroru se stanoví těž
trestnost neoznámení závažnějších případů
rozkrádání a poškozování majetku v socialis-
tickém vlastnictví.

Trestnost neoznámení těchto posléze uve-
dených trestných činů vychází z požadavku
upevnění ochrany socialistického vlastnictví.

Osnova omezuje trestnost spolčení v pří-
padech uvedených v § 166 odst. 1, a to tak,
že trestné bude spolčení jen k činu, na který
zákon stanoví trest, jehož dolní hranice činí
nejméně tři léta (dosud jeden rok). V ostat-
ních odstavcích pak se snižují trestní sazby.
Tyto úpravy vyplývají z celkového hlediska
osnovy omezit trestnost spolčení jako formy
přípravného jednání.

Dosavadní ustanovení §§ 173 a 174 o ma-
ření dozoru nad církvemi a náboženskými
společnostmi neodpovídají již svým obsahem
dnešním potřebám. Osnova proto shrnuje obě
ustanovení v jedno za současného snížení
trestních sazeb.

Úpravy §§ 175 až 178, pokud jde o snížení
trestních sazeb, vyplývají z požadavků praxe,
která pociťovala dosavadní sazby jako příliš
tvrdé. Zrušení § 175 odst. 3 a 4 a § 176 odst. 3
souvisí se zrušením § 304.

Nově navrhované ustanovení § 188a má po-
stihnout osoby, které se živí nekalým způso-
bem (na př. prostituce, hazardní hry a pod. )
a vyhýbají se poctivé práci. Ustanovení § 188b
pak postihne osoby, které projevují zjevnou
neúctu vůči společnosti hrubou neslušností
nebo výtržností. Nebezpečnost takových jed-
nání pro společnost nebyla až dosud dosta-
tečně vyjádřena trestním zákonem správním.
Taková jednání vyvěrající z přežitků minu-
losti jsou dědictvím hrubých společenských
mravů a návyků a je proto nutno proti nim
účinně bojovat. V důsledku nového ustano-
vení § 188b se zrušuje dosavadní § 188.

Snížení trestní sazby v § 234, kde dosud byl
stanoven trest od jednoho roku do pěti let,
vychází z požadavku revise trestních sazeb
u trestných činů, jejichž společenská nebez-
pečnost nevyžaduje již takovou trestní
sankci.

Nově navrhovaným ustanovením § 243a
o kuplířství se provádí mezinárodní úmluva
o potlačení a zrušení obchodu s lidmi a vy-
užívání prostituce, k níž hodlá Českosloven-
ská republika přistoupit.

Požadavek přísné ochrany socialistického
vlastnictví s požadavkem správného rozlišení
jednotlivých forem útoků proti tomuto ne-
dotknutelnému zdroji bohatství a síly repu-

bliky vede k podstatným změnám dosavad-
ních §§ 245 a 246. Osnova v souladu s těmito
požadavky vytváří z dosavadního § 245 dvě
samostatná ustanovení. Rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví, které upravuje
nový § 245, je motivováno vždy snahou pa-
chatele obohatit sebe nebo někoho jiného na
úkor majetku v socialistickém vlastnictví;
naproti tomu při poškozování majetku v so-
cialistickém vlastnictví, které upravuje nyní
nový § 245a, o tento motiv nejde. Osnova dů-
sledně vyjadřuje tento kvalitativní rozdíl
mezi rozkrádáním a poškozováním majetku
v socialistickém vlastnictví stanovením růz-
ných trestních sazeb obdobně, jak tomu je na
př. při krádeži podle § 247 a poškozování cizí
věci podle § 255. Vzhledem k této zásadní
úpravě jsou nově upraveny též okolnosti pod-
miňující vyšší trestnost. Posílení ochrany
socialistického vlastnictví vyžaduje, aby přís-
nější sazbou než dosud bylo postiženo roz-
krádání členem spolčení a pachatelem, který
v posledních pěti letech byl pro rozkrádáni
majetku v socialistickém vlastnictví již od-
souzen k nepodmíněnému trestu odnětí svo-
body. Posílení ochrany socialistického vlast-
nictví znamená též úpravu § 246 v tom směru,
že se stanoví přísnější sazba než dosud, by-
la-li činem spáchaným z nedbalosti způsobe-
na značná škoda. Stanovení dolní hranice zá-
kladní sazby v §§ 245 a 245a vychází z toho,
že drobné případy rozkrádání a poškozování
majetku v socialistickém vlastnictví budou
stíhány jako přestupek, po př. cestou disci-
plinární nebo kárnou na závodech, čímž bude
ještě více upevněna výchova pracujících
k uvědomělému vztahu k socialistickému
vlastnictví.

Ustanovení § 247 odst. 2 písm. d) zrušuje
osnova proto, že jde o jednání, které se svou
povahou blíží zpronevěře. Je-li zpronevěra
stejně trestná jako krádež, není důvodu, aby
jednání naznačené ve zrušovaném ustanovení
bylo trestné přísněji.

Čl. V č. 55 až 68 obsahuje úpravy prove-
dené v hlavě X zvláštní části trestního zákona
jednající o trestných činech vojenských.

Některá ustanovení této hlavy nevyhovují
již požadavkům našich ozbrojených sil. Osno-
va, vycházejíc z potřeb ozbrojených sil i jus-
tiční praxe, upouští s přihlédnutím k osvěd-
čeným sovětským právním normám od těch
trestných činů vojenských, které, nemajíce
reálný sociálně politický základ, se v praxi
nevyskytovaly, nebo které pro svoji nízkou
nebezpečnost pro společnost lze účelněji vy-
řizovat kázeňským potrestáním. K lepšímu
rozhodování pak v podstatě přispěje zpřesněni
některých nedosti výstižných formulací,

30

úprava trestních sazeb i kázeňského vyřizo-
vání trestných činů vojenských.

V § 270 odst. 1 se vypouští dolní hranice
trestní sazby, neboť praxe ukázala, že tento
trestný čin se často vyskytuje i v méně zá-
važných formách, a stanovená dolní hranice
trestní sazby byla na překážku spravedlivému
posouzení.

Snížení trestní sazby sa spolčení k zběhnutí
do ciziny (§ 275 odst. 2) je v souhlase se zá-
sadou protínající celou osnovu, že spolčení
jako jednu z forem přípravného jednání je
v zájmu individualisace trestní odpovědnosti
třeba posuzovat mírněji než dokonaný trest-
ný čin. Osnova však ponechává dosavadní
sazby, jde-li o spolčení k zběhnutí za války,
za bojové situace nebo jestliže účelem spol-
čení je zběhnutí k nepříteli.

Změnou formulace neuposlechnutí rozkazu
podle § 278 se odstraňuje dosavadní nepřesné,
nejednotné, v praxi obtížně a vojenským
řádům odporující rozlišování druhů rozkazů.
Protože ve smyslu řádů je pojem rozkazu
jednoznačný, vypouští osnova pojem "rozka-
zu nepatrného významu" a za základ odstup-
ňování trestnosti běře okolnosti, které pro-
vázely spáchání tohoto trestného činu.

Snížení trestní sazby v § 279 odst. 1 je
odůvodněno potřebami praxe, která ukázala,
že dosavadní trestní sazba neodpovídá spole-
čenské nebezpečnosti jednání, která jsou
tímto ustanovením postižena.

Ustanovení § 281 odst. 2 je svojí nepřesnou
formulací v rozporu s požadavkem, aby zákon
byl jasný a neposkytoval možnost širokého a
tím i nejednotného výkladu. Kromě toho je
vhodnější a účelnější použít v případech, na
které dosud toto ustanovení dopadalo, kázeň-
ského potrestání, pokud nepůjde o těžší trest-
ný čin nebo nebudou naplněny znaky uvedené
v odstavci 1 tohoto ustanovení. Rovněž trest-
ný čin urážky mezi vojenskými osobami
stejné hodnosti a mimo výkon služby podle
§ 282 odst. 2 byl v rozhodující míře vyřizován
v rámci velitelské pravomoci kázeňsky a jeho
kvalifikace jako trestného činu je nepraktická
a neúčelná. Osnova proto tato ustanovení
zrušuje.

Nové znění trestného činu porušení povin-
nosti strážní služby podle § 285 odstraňuje
pochybnosti o tom, jak stíhat porušení po-
vinnosti takových služeb, které jsou obdobně
službě strážní a jsou upraveny jinými řády

nebo předpisy. Nová úprava trestních sazeb
a tím i možnost kázeňského vyřízení, vychází
z potřeb praxe a trestní politiky v armádě.
Podobně změna formulace § 286 umožňuje,
aby podle tohoto ustanovení byla poskytová-
na ochrana i takovým službám, které nejsou
výslovně upraveny v Řádu vnitřní služby.

Porušování velitelských povinností bylo pro
nedostatek vyhovující normy v této hlavě
postihováno podle § 175 jako porušení povin-
nosti veřejného činitele. Tento nedostatek
odstraňuje nové znění ustanovení §§ 288a a
288b. Cílem této úpravy je vyjmout z § 175
ochranu" těch společenských vztahů, které
patří svou povahou do desáté hlavy. Naproti
tomu jednám velitelských orgánů, která bu-
dou směřovat proti pořádku ve věcech veřej-
ných, budou ovšem i nadále postihována podle
§ 175 za podmínek tam uvedených.

Změny v ustanovení o ohrožení věcných
prostředků (§§ 292 a 292a) především umožní
ochranu i takových případů, kdy pachatel
odňal služebnímu určení součásti svěřené mu
k výkonu služby nebo služební potřebě odci-
zením nebo tím, že je prodá. Potřeba oddělit
nedbalostní formu tohoto trestného činu od
jednání úmyslného vyplynula ze snahy o větší
jasnost a přehlednost zákona. Trestní sazby
byly uvedeny v soulad s §§ 245 a 246, ovšem
s přihlédnutím k zvláštnímu účelu těchto
ustanovení, která chrání jen okruh těch věcí,
které jsou vojákům přímo svěřovány, a k to-
mu, že je třeba zajistit možnost kázeňského
vyřízení v případech méně závažných.

Ustanovení §§ 293, 297 a 298 se zrušují jako
nepotřebná vzhledem k tomu, že jednání
podle nich postihovaná jsou zahrnuta v no-
vém znění §§ 288a a 288b.

Zrušení § 304 je opodstatněno požadavkem
přesnější individualisace trestu. Této zásadě
odporuje mechanické zvýšení trestních sazeb
v některých ustanoveních, jestliže taková
jednání byla spáchána za zvýšeného ohroženi
vlasti.

Nová formulace § 305 lépe vystihuje pod-
mínky, za nichž je možné v zájmu zvolení
nejvhodnějšího výchovného prostředku vyři-
zovat některé vojenské trestné činy kázeň-
sky. Taxativní výpočet trestných činů, které
lze kázeňsky vyřídit, usnadní práci velitelů.

Provádění navrhovaného zákona nebude
znamenat nové výdaje pro státní rozpočet.

V Praze dne 27. listopadu 1956.

Ministr spravedlnosti:
Dr. V. Škoda v. r.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.