33
Zvláštní část důvodově zprávy.
K § 1
Ustanovení je preambulí k zákonu. Jeho
obsah je rozveden a blíže zdůvodněn ve vše-
obecně části důvodové zprávy.
K § 2
Zákon upravuje jen pojištění zaměstnan-
ců. Je určeno dělníkům a spolu s nimi i pra-
cující inteligenci a jiným pracujícím v za-
městnaneckém poměru. Všem těmto pracov-
níkům patří v nejširší míře výhody z ne-
mocenského pojištění i z důchodového za-
bezpečení. Proto je také nemocenské pojiš-
tění zaměstnanců, pokud jde o okruh pojiště-
ných osob a o povahu pojištění, jednotně
s jejich důchodovým zabezpečením.
Zaměstnanecké pojištění podle tohoto zá-
kona je, jako bylo i dosavadní zaměstnanecké
pojištění, pojištěním, které je nezadatelným
právem pracujících, a vzniká a trvá proto ne-
závisle na vůli zúčastněných (zaměstnance,
zaměstnavatele a orgánu, který pojištění
provádí). Působí přímo ze zákona, jakmile
jsou dány podmínky, na které je vázán vznik
a trvání pojištění.
Jako zaměstnanci jsou pojištěni i domáčtí
dělníci a ti, kdo se připravují na budoucí po-
volání předepsaným výcvikem. Pojištění je
však třeba zajistit i pracujícím, jejichž čin-
nost pro socialistický sektor má obsah za-
městnaneckého poměru, je však označena
jako jiný poměr nebo není pracovním za-
městnaneckým poměrem jen proto, poněvadž
nemá všechny náležitosti předepsané pro
vznik zaměstnaneckého pracovního poměru.
Příště již tedy nebudou vylučováni z pojištění
ti pracující, kteří pro socialistický sektor pra-
cují stejně jako zaměstnanci, kteří však dosud
nebyli pojišťováni jen proto, že se jejich po-
měr někdy označuje nesprávně jako smlouva
o dílo nebo jen proto, že nemá předepsaný
souhlas odboru pracovních sil. To se však ne-
týká pracovníků, kteří jsou pro takovou čin-
nost pojištěni podle jiných předpisů, např.
podle předpisů o nemocenském pojištění čle-
nů JZD III. a IV. typu.
Pojištění se zajišťuje také studentům vy-
sokých škol a vědeckým aspirantům, a dále
spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvar-
ným umělcům, architektům, vědeckým ba-
datelům, výkonným umělcům a artistům,
kteří byli za takové uznáni svou vrcholnou
organisací, pokud nejde o činnost, kterou vy-
konávají v zaměstnaneckém pracovním po-
měru. Zmocnění obsažené v třetím odstavci
pod písm. c) umožňuje zahrnout jako dosud
3
do povinného pojištění i některé další sku-
piny pracujících, kteří si to zasluhují pova-
hou své činnosti pro celek. Jde na př. o bri-
gádníky, funkcionáře národních výborů, čle-
ny advokátních poraden, některé studenty
výběrových škol, výpomocné pracovníky v ze-
mědělství a lesnictví, účastníky organiso-
vána tělesné výchovy a sportu, členy horské
služby, pracující odsouzeně a pod.
Vynětí některých pracujících z pojištění je
upraveno v § 5. Oprava pojištění pro někte-
ré skupiny pracujících, u kterých to vyža-
dují zvláštní poměry, bude obsahovat urči-
tě odchylky tak jako doposud. Zmocněni
k tomu je obsaženo v § 9.
K § 3
Zásadně je důvodem pro povinně pojištění
jen činnost vykonávaná na území Českoslo-
venské republiky. Přechodný výkon prací mi-
mo území Československé republiky nemá
vliv na trvání pojištění. Ustanovení odstav-
ce druhého je určeno pro případy, kdy za-
městnanci pracují v cizině trvale.
K § 4
Stejně jako dosud jsou pracovníci vykoná-
vající několik zaměstnání nebo jiných čin-
ností pojištěni z každé této činnosti. Důvo-
dem je zajistit i v oboru pojištění celkovou
dosaženou životní úroveň, t. j. úroveň podle
celkového úhrnu výdělků z více zaměstnání.
K § 5
Vynětí z pojištění platí v podstatě pro
stejné případy jako podle dosavadního záko-
na o národním pojištění. Z pojištění jsou
však vyňati nyní všichni příslušníci ozbroje-
ných sborů z povolání, t. j. nově i příslušníci
SNB (ministerstva vnitra), kteří byli dosud
nemocensky pojištěni podle zákona o národ-
ním pojištění. Jejich zabezpečení v nemoci,
v mateřství a v péči o dítě se současně pro-
vádí zvláštními předpisy.
K § 6
Pojem příležitostného zaměstnání se upra-
vuje nově proti dosavadnímu stavu, ve kte-
rém příležitostné zaměstnání nebylo vyme-
zeno dosti určitě a při kterém proto byl mož-
ný různý výklad. To působilo často potíže
v praxi.
První případ příležitostného zaměstnání se
vymezuje jako zaměstnání nahodilé, které se
vyskytuje jen občas a je současně jen jedno-
rázové, takže jeho výkon nemá podle ujed-
nání v konkrétním případě trvat a ani ve sku-
tečnosti netrvá déle než 6 pracovních dnů
34
po sobě. Dalším případem příležitostného za-
městnání bude nyní zaměstnání jen malého
rozsahu, t. j. zejména zaměstnání, v němž
výdělek nedosahuje ani 120 Kčs za kalendářní
měsíc. Za příležitostně zaměstnání nemůže
však být považována činnost, která je sou-
stavnou přípravou na budoucí povolání a ve
které se neposkytuje podle platných před-
pisů žádná odměna (na př. u studentů) nebo
jen odměna nižší (jako na př. u učňů, žáků
učilišť státních pracovních záloh). Za příle-
žitostné se nebude považovat ani zaměstná-
ní trvalejší povahy, které má sice malý roz-
sah, je však pouze doplňkem jiného již po-
jištěného zaměstnání. Rovněž je samozřejmé,
že zaměstnání s větším rozsahem pracovní
činnosti se nestává příležitostným jen proto,
že zaměstnanci se snížil nebo odpadl výdělek
z náhodných příčin, jako na př. pro nemoc,
pro jiné překážky v práci a pod.
K § 7
Vznik pojištění se zde obecně váže na vstup
do zaměstnání, t. j. na den, kdy pracovník,
který byl přijat do zaměstnání, začal vyko-
návat práce nebo byl pohotov k práci a v prá-
ci mu zabránila jen závažná, jím nezaviněná
překážka, na př. úraz při první cestě do za-
městnání. V některých případech nevzniká
pojištění již dnem nástupu zaměstnání; jsou
to případy, kdy zaměstnanec dříve pracoval
v cizině nebo ve vyňatém poměru (§ 5), a
aniž by se pracovní poměr změnil, počne pra-
covat v Československé republice nebo poměr
přestane být vyňatý z pojištění.
K § 8
Zánik pojištění je zásadně vázán na skon-
čení zaměstnání, se kterým je pojištění spo-
jeno. Je ovšem třeba, aby skončení zaměst-
nání bylo právně účinné. Je-li k účinnosti
třeba souhlasu odboru pracovních sil ONV
nebo souhlasu závodního výboru odborové or-
ganisace, je třeba, aby tento souhlas byl sku-
tečně dán.
K § 9
Oprava pojištění je přizpůsobena povaze
normálního zaměstnaneckého poměru. Proto
je nutno umožnit úpravu podrobností nebo
odchylnou úpravu, kde toho vyžadují zvlášt-
ní poměry činnosti. Takové odchylky již nyní
platí v celé řadě případů. Rovněž se zde
umožňuje v souvislosti s § 2 odst. 3 písm. c)
upravit odchylně pojištění pro další pracující
zahrnuté do pojištění.
K § 10
Preventivní a léčebná péče bude poskyto-
vána podle zákona č. 103/1951 Sb., o jednot-
ně preventivní a léčebné péči a předpisů jej
doplňujících a provádějících. Předkládaný zá-
kon zaručuje, že bude poskytována zaměst-
nancům a jejich rodinným příslušníkům
přednostně a bezplatně a že bude náležet
rovněž i bývalým zaměstnancům a jejich ro-
dinným příslušníkům po dobu, po kterou jim
přísluší nároky z pojištění.
Pod pojmem preventivní a léčebně péče
jsou zahrnuty věcné dávky nemocenského
pojištění, které uváděl zákon o národním po-
jištění v § 26 odst. 2, s výjimkou lázeňské
péče, která se stává samostatnou dávkou
(§ 12). Rozsah dosavadních věcných dávek
bude tedy nejen zachován, ale i rozšířen.
Podrobné předpisy vydá ministerstvo zdra-
votnictví v dohodě s Ústřední radou odborů
na základě zákona č. 103/1951 Sb.
K § 11
Toto ustanovení obsahuje přehled jak věc-
ných, tak 1 peněžitých dávek, které se po-
skytují v nemocenském pojištění, při čemž
se zachovává dosavadní rozdělení dávek na
dávky věcné a peněžité. Pojem "věcných dá-
vek" uvedený v § 11 odst. 1, písm. a)-c) je
užší, než tomu bylo dosud, poněvadž preven-
tivní a léčebná péče, která zahrnuje většinu
dosavadních věcných dávek, není již dávkou
podle tohoto zákona. Naproti tomu se okruh
věcných dávek rozšiřuje o výběrovou rekrea-
ci ROH a dětskou rekreaci ROH.
Ve srovnání s dosavadním stavem jsou
provedeny některé změny v rozsahu i kon-
strukci peněžitých dávek nemocenského po-
jištění. Provedené změny vyplývají ze zku-
šeností, které byly získány za dobu existence
zákona o národním pojištění, zejména z při-
pomínek a námětů našich pracujících.
Do systému dávek nemocenského pojištění
se nově zařazuje podpora při ošetřování člena
rodiny (§ 25), která nahrazuje dosavadní ob-
dobné nároky z pracovního práva. Z dosa-
vadních dávek nemocenského pojištění od-
padá peněžitá náhrada za výpomoc v rodině,
která byla dávkou dobrovolnou a málo prak-
tickou a bude nahrazena v soustavě preven-
tivní a léčebně péče pečovatelskou službou
v rodině. Dosavadní zvláštní výpomoc při so-
ciálních chorobách se sice neposkytuje jako
samostatná dávka, ale je nahrazena možností
zvýšit nemocenské při pracovní neschopnosti
pro aktivní turberkulosu. Podpora při ústav-
ním ošetřování přestává být samostatnou
dávkou a nadále je zahrnuta v nemocenském.
Do soustavy dávek nemocenského pojiště-
ní se zařazují i rodinné přídavky, které do-
35
sud byly poskytovány podle zvláštního zá-
kona.
Vzhledem k tomu, co je uvedeno ve vše-
obecné části důvodově zprávy, odpadají na-
příště dobrovolné podpory, které se dosud
poskytovaly z nemocenského pojištění a
v rámci rodinných přídavků.
K §12
Pod pojmem lázeňské péče byly sloučeny
dva druhy dosud poskytované péče a to
zvláštní léčebná péče (lázeňská a sanatorní
péče ROH) a léčení v odborných lázeňských
a klimatických ústavech, ve výzkumných
ústavech lázeňských a ozdravovnách státní
správy zdravotní. V souvislosti s tímto usta-
novením pozbývají platnosti předpisy §§ 13
až 15 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné pre-
ventivní a léčebné péči a vyhlášek podle nich
vydaných, zejména vyhlášky č. 109/1953 Ú. 1.
Poněvadž jde o nadstavbu preventivní a lé-
čebně péče, která má být poskytována také
se zřetelem k pracovním zásluhám, rozho-
dují o výběru zaměstnanců a jejich rodin-
ných příslušníků zásadně odborové orgány
v
závodech (komise národního pojištění). Ná-
vrhy s hlediska lékařského podávají ošetřující
lékaři. Lázeňská péče je dávkou dobrovolnou,
stejně jako byla zvláštní léčebná péče.
Počítá se s tím, že lázeňská péče bude po-
skytována zaměstnancům zásadně v době do-
volené s výjimkou pracovních neschopností
a vážných onemocnění, kdy bude poskytová-
na mimo dovolenou na zotavenou. Podrob-
nosti určí směrnice ministerstva zdravot-
nictví vydané v dohodě s Ústřední radou
odborů.
Stejně jako preventivní a léčebná péče se
poskytuje i lázeňská péče bezplatně. Aby
byl zvýšen význam ředitelských fondů, po-
čítá se s tím, že vedle poukazů přidělovaných
do závodů bezplatně bude možno zakupovat
určitou další část poukazů (asi 10 %) z pro-
středků ředitelského fondu. Také odborová
organisace v závodě bude mít možnost zaku-
povat poukazy ze svých prostředků.
Při rozhodování o lázeňské péči bude za-
chována dosavadní úprava sjednaná zvlášt-
ními dohodami zúčastněných resortů o lázeň-
ské péči pro výkonné letce, směřující k to-
mu, aby se předešlo předčasnému opotřebo-
vání jejich organismu a zachovala se jejich
plná způsobilost k výkonu jejich povolání.
K §§ 13 a 14
Výběrová rekreace ROH a dětská rekreace
ROH jsou věcnými dávkami nemocenského
pojištění, při čemž hlediska, podle nichž bu-
dou poskytovány, budou obsažena ve zvlášt-
ních směrnicích tak jako doposud. V obou pří-
padech jde o dávky dobrovolné, poskytované
za částečnou úhradu, na něž není právní ná-
rok. Účastníci hradí také jízdně, které bude
jako dosud zlevněno na polovinu. Podobně
jako u lázeňské péče se počítá i u výběrově
rekreace ROH s tím, že další část poukazů
bude zakupována z prostředků ředitelských
fondů a odborových organisací v závodech.
K § 15
Hlavní peněžitou dávkou nemocenského
pojištění zaměstnanců zůstává i v novém zá-
koně nemocenské, poskytované po dobu pra-
covní neschopnosti. Důležitým znakem nové
úpravy je, že při neschopnosti k práci pro
nemoc nebo úraz se poskytuje vždy nemocen-
ské jako náhrada ušlého výdělku a v závě-
rečných ustanoveních se zrušují všechny
mzdové nároky zaměstnanců v době pracovní
neschopnosti. Dosud dělníci dostávali nemo-
censké od 1. dne pracovní neschopnosti a
vedle toho v třetím až osmém týdnu pracov-
ní neschopnosti celkem 120 % týdenní mzdy.
Státní zaměstnanci a tak zvaní soukromí za-
městnanci, kteří měli pracovními předpisy
zajištěn nárok na plat nejméně po dobu 6 tý-
dnů, dostávali nemocenské až od 43. dne pra-
covní neschopnosti. V některých případech
dokonce měli od 43. dne pracovní neschop-
nosti po několik týdnů současně nárok na
plat a nemocenské.
Nová úprava, která znamená podstatně
zvýšení nemocenského, odstraňuje v oboru
pojištění neodůvodněně a v minulosti kapi-
talisty záměrně vytvořené rozdíly mezi děl-
níky a úředníky.
Pracovní neschopností je také ústavní oše-
třování a i isolace nařízená podle předpisů
o potírání přenosných nemocí. Proto i v těch
to případech náleží nemocenské (dosud se
poskytovala podpora při ústavním ošetřování,
při isolaci v domácím ošetřování nemocen-
ské). Při lázeňské péči náleží nemocenské,
jestliže se poskytuje mimo dovolenou, mimo
to náleží nemocenské za dny, o které doba
lázeňské péče přesahuje dovolenou.
Nemocenské náleží od prvního dne pracov-
ní neschopnosti. Na rozdíl od dosavadního
stavu nemusí být poskytováno celý rok v pří-
padech, kdy zaměstnanci před uplynutím
podpůrci doby byl přiznán invalidní důchod,
invalidní důchod při pracovním úrazu nebo
částečný invalidní důchod, po případě částeč-
ný invalidní důchod při pracovním úrazu.
Přechod z pracovní neschopnosti do invalidity
bude upraven prováděcími předpisy (§ 51
odst. 4).
36
Započítávání podpůrcích dob podle § 40 do-
savadního zákona č. 99/1948 Sb., o národním
pojištění patřilo k nejkomplikovanějším a
nejméně srozumitelným předpisům. Nová
úprava je jednodušší a ve většině případů
znamená zlepšení proti dosavadnímu stavu,
zejména jde-li o pracovní úraz.
Výjimečně je možno poskytovat nemocen-
ské i po uplynutí podpůrci doby; závisí na
rozhodnutí komise národního pojištění nebo
jiného příslušného odborového orgánu, zda a
v kterém případě na základě vyjádření po-
sudkově komise sociálního zabezpečení toho-
to ustanovení použije. To odpovídá v podstatě
dosavadní praxi.
K § 16
Nemocenské náleží také při karanténě na-
řízené podle předpisů o boji proti přenos-
ným nemocem. Dosud se poskytovala částeč-
ná náhrada mzdy a potom nemocenské.
K § 17
Změnou proti dosavadnímu způsobu vý-
počtu nemocenského je ustanovení, že nemo-
censké se stanoví ze zaměstnancovy čistě
mzdy za pracovní den, nejvýše však z částky
Kčs 100, -. Dosud se nemocenské vypočítá-
valo ze zaměstnancovy hrubé mzdy bez ohle-
du na to, kolik z ní připadlo na srážku daně
ze mzdy, nejvýše však z částky Kčs 2. 000
měsíčně. Tímto způsobem se odstraňuje jed-
nak dosavadní nedostatek spočívající v tom,
že zaměstnanci bez rodinných příslušníků
nebo s menším počtem rodinných příslušníků
byli zvýhodněni oproti zaměstnancům s vět-
ším počtem rodinných příslušníků, jednak se
zvyšuje základ, ze kterého se vypočítává ne-
mocenské, v souladu se zásadou odměny po-
dle zásluhy.
Od dosavadního poskytování nemocenské-
ho za kalendářní dny se upouští. Nová úpra-
va zavádí poskytování nemocenského za pra-
covní dny, poněvadž tímto způsobem se při
krátkodobých pracovních neschopnostech
spravedlivěji vyjádří poměr nemocenského
k ušlému výdělku.
K § 18
Nemocenské (60 % až 90 % čisté denní
mzdy) se proti dosavadnímu stavu značně
zvyšuje; finanční dosah nové úpravy je roz-
veden ve všeobecné části důvodové zprávy.
Převážná část zaměstnanců bude mít nárok
na nemocenské ve výši 90 % čisté denní
mzdy. Ke dni účinnosti zákona se započítává
veškeré předchozí zaměstnání jako nepřeru-
šené; znamená to, že nárok na nemocenské
v nižší výměře než 90 % čisté denní mzdy
budou mít pouze zaměstnanci, kteří v den
účinnosti zákona nebyli zaměstnáni ani 10 let.
Po účinnosti tohoto zákona budou mít nárok
na nižší nemocenské z těchto zaměstnanců
jen ti, kteří bezdůvodně změní zaměstnání. To
je však smysl a účel odstupňovaného nemo-
cenského: preferovat ty zaměstnance, kteří
jsou věrni podniku. Oproti dosavadnímu sta-
vu se zlepšuje, a to značně, zabezpečení v pří-
padech pracovní neschopnosti u všech dělní-
ků, a z části - zejména při dlouhotrvajících
nemocech - také u státních a tak zvaných
soukromých zaměstnanců.
Dočasným opatřením je ustanovení, podle
kterého se poskytuje v prvních třech dnech
pracovní neschopnosti nemocenské ve výši
50 %-70 % čisté denní mzdy. Toto opatření
je nutné pro počáteční období vzhledem k ne-
bezpečí výskytu neodůvodněných krátkodo-
bých pracovních neschopností. Bude společ-
ným úkolem vedení závodů, lékařů a odboro-
vě organisace, zejména komisí národního po-
jištění v závodech, aby vytvářeli předpoklady
pro zlepšování zdraví pracujících zejména
tím, že se bude předcházet nemocem a úra-
zům. Se snížením absence pro nemoc a úraz
bude možno přistoupit i ke zvýšení nemo-
cenského za první tři dny pracovní neschop-
nosti. I nemocenské za první tři dny je však
u většiny dělníků vyšší než dosavadní nemo-
censké. Ke snížení nemocenského oproti do-
savadnímu stavu by mohlo dojít jedině u děl-
níků s nejnižší mzdou a s krátkou dobou ne-
přerušeného zaměstnání. Aby i těmto přípa-
dům bylo zabráněno, má zákon
ustanovení,
podle kterého nemocenské činí (tedy i v prv-
ních třech dnech pracovní neschopnosti) ne-
jméně Kčs 16, - denně; jestliže pak tato
částka přesahuje 90 % zaměstnancovy čisté
mzdy, činí nemocenské 90 % z této mzdy.
Pojem "nepřerušené zaměstnání v témž
podniku", zahrnuje samozřejmě i nepřeruše-
né zaměstnání v témž úřadě, organisaci atd.
Do nepřerušeného zaměstnání se započítá-
vá i předchozí zaměstnání, pokud k jeho změ-
ně došlo na př. z důvodů organisovaněho ná-
boru, při služebním přeložení, uvolnění na
funkci, reorganisací, systemisaci nebo z ji-
ných vážných příčin, jakož i další činnosti
uvedené v odst. 4, zejména doba výkonu zá-
kladní služby nebo některé jiné obdobné služ-
by v ozbrojených silách. Do nepřerušeného
zaměstnání se tedy nezapočítává předchozí
zaměstnání, které zaměstnanec změnil své-
volně nebo bez vážných příčin. Pojem změny
zaměstnání zahrnuje také případy, kdy dů-
stojníci nebo poddůstojníci ozbrojených sil
z povolání odejdou ze služby z důvodů veřej-
87
ného zájmu. Podrobnosti budou v prováděcích
předpisech vydaných podle § 51.
Aby nebyli zaměstnanci zkráceni na nemo-
cenském a jiných dávkách nemocenského po-
jištění proto, že před účinností tohoto záko-
na, tedy před zavedením nižších dávek pro ty,
kdož nemají delší nepřerušené zaměstnání
v témž podniku, změnili zaměstnání, stanoví
se v odstavci 5, že zaměstnání a činnosti před
účinností tohoto zákona, která podléhala ne-
mocenskému pojištění, se považují za nepře-
rušené zaměstnání v témž podniku. Toto
ustanovení zajišťuje preferenci zaměstnanců,
kteří od účinností zákona budou věrni pod-
niku.
K § 19
Podle dosavadních předpisů náležela za-
městnanci, který neměl rodinné příslušníky
(při čemž za rodinného příslušníka se nepo-
važoval pojištěný manžel nebo pojištěné dítě
- učeň nebo žák učiliště státních pracovních
záloh), po dobu, po kterou byl v ústavním oše-
třování nebo v lázeňské péči mimo dovolenou,
polovina nemocenského, nejvýše však Kčs
4, - denně. Toto ustanovení bylo velmi tvrdé
a nemělo opodstatnění zejména u bezdětných
manželů nebo u vdov s dítětem - učněm
nebo žákem učiliště státních pracovních zá-
loh a dochází proto ke zlepšení dosavadního
stavu. Podle nové úpravy náleží při ústavním
ošetřování i bezdětným manželům nebo vdo-
vám s dítětem celé nemocenské; svobodné-
mu, ovdovělému nebo rozvedenému zaměst-
nanci, který neplní vůči nikomu vyživovací
povinnost, náleží polovina nemocenského.
K § 20
U sezónních a kampaňových zaměstnanců
se omezuje doba nároku na nemocenské. Dů-
vodem je skutečnost, že docházelo k přípa-
dům spekulace. Omezení nároku na nemo-
censké však neplatí, jestliže pracovní ne-
schopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí
z povolání) nebo jestliže zaměstnanec byl
v době jednoho roku před vznikem pracovní
neschopnosti zaměstnán alespoň 180 dní. Po-
jem sezónního a kampaňového zaměstnance
bude vymezen v prováděcích předpisech.
K § 21
Pro pracující důchodce poživatele starob-
ního důchodu v plné výši, invalidního důchodu
nebo invalidního důchodu při pracovním
úrazu se přejímají dosavadní předpisy (§ 6
vl. nař. č. 49/1951 Sb., kterým se upravují ně-
které nároky pracujících důchodců národní-
ho pojištění), které se osvědčily. Pro poži-
vatele částečného invalidního důchodu toto
ustanovení neplatí, poněvadž u těch se před-
pokládá, že si doplňují důchod výdělkem
z práce.
K § 22
Přejímá se částečně ustanovení § 42 zá-
kona o národním pojištění, při čemž se do-
savadní lhůta 15 dnů na základě získaných
zkušeností zkracuje na 3 dny.
K § 23
Na místo dosavadní zvláštní výpomoci při
sociálních chorobách se zavádí zvýšení ne-
mocenského při pracovní neschopnosti pro
aktivní tuberkulosu až do výše čisté denní
mzdy. Jde o dobrovolné zvýšení, o kterém bu-
dou rozhodovat komise národního pojištění;
podrobnosti o poskytování jsou vyhrazeny
prováděcím předpisům.
K § 24
Zde se přejímá v podstatě dosavadní stav
(§ 102 zákona o národním pojištění), formu-
lace se však upravuje tak, aby odpovídala
dnešní úpravě právního řádu.
K § 25
Nově se zavádí jako zvláštní dávka podpora
při ošetřování člena rodiny, která nahrazuje
dosavadní nároky z pracovního práva (na př.
§ 1154 b odst. 1 starého občanského zákona,
§ 22 zák. č. 154/1934 Sb. a pod. ), pokud sou-
kromá překážka spočívá v ošetřování člena
rodiny nebo je způsobena uzávěrou jeslí, ma-
teřské školky, dětského, po případě zeměděl-
ského útulku nebo v nařízení karantény dítě-
te. Jde o nároky, které jsou na hranicích mezi
pracovním právem a nemocenským pojiště-
ním. Dosud se v těchto případech vyplácela
náhrada mzdy. V nemocenském pojištění
musí být nároky upraveny tak, aby byly
stejné jako při pracovní neschopnosti. Určité
snížení, které z toho plyne, je vyváženo tím,
že podporu je možno vyplácet až po dobu 6
dnů a osamělým matkám až po dobu 12 dnů.
K § 26
Změnou proti dosavadnímu stavu je, že
v případech, kdy zaměstnankyně nepracuje
pro těhotenství nebo mateřství, se poskytuje
vždy peněžitá pomoc v mateřství jako náhra-
da ušlého výdělku a zrušují se všechny mzdo-
vé nároky zaměstnankyň v době těhotenství
nebo mateřství. Dosud dělnice dostávaly z ne-
mocenského pojištění peněžitou pomoc v ma-
teřství po dobu 18 týdnů, státní zaměstnan-
kyně a tak zvaně soukromé zaměstnankyně
dostávaly (pokud byly v témž podniku za-
městnány aspoň 2 roky) po prvních 6 týdnů
88
plat a pak z nemocenského pojištění peněži-
tou pomoc v mateřství po dobu dalších 12 tý-
dnů. Nová úprava, která přináší zvýšení pe-
něžitě pomoci v mateřství, znamená odstra-
nění neodůvodněných rozdílů mezi dělnicemi
a úřednicemi. Zlepšením oproti dosavadnímu
stavu je, že v případě souběhu nároků peně-
žitá pomoc v mateřství vylučuje nárok na ne-
mocenské, které je zpravidla nižší. Jinak pe-
něžitá pomoc v mateřství se přiznává za
splnění stejných podmínek jako dosud.
Tato dávka se rovněž poskytuje po stejně
dlouhou dobu jako dosud, t. j. po dobu 18
týdnů. Rozdíl proti dosavadnímu stavu spo-
čívá však v tom, že z této mateřské dovo-
lené je třeba vyčerpat alespoň 4 týdny před
porodem a zbytek po porodu. Proto, aby za-
městnankyně si vyčerpaly část mateřské do-
volené před porodem, mluví důvody zdra-
votní (péče o těhotnou ženu). Při tom je za-
ručeno, aby nebyly zkráceny ty zaměstnan-
kyně, které nastoupí mateřskou dovolenou
dříve než 4 týdny před porodem nebo bez své
viny později než 4 týdny před porodem.
K § 27
Výpočet peněžitě pomoci v mateřství se
provádí obdobně jako výpočet nemocenského
s tím rozdílem, že se počítá z čisté denní
mzdy za posledních 6 kalendářních měsíců
přede dnem, kdy zaměstnankyně přestala
pracovat pro těhotenství nebo mateřství, na
místo posledních tří kalendářních měsíců,
pokud je to pro zaměstnankyni příznivější.
Novou úpravou i zde - jako u nemocenského
- se zvyšuje u dělnic a úřednic základ, ze
kterého se vypočítává peněžitá pomoc v ma-
teřství, v souladu se zásadou odměny podle
zásluhy.
Značně se zvyšuje oproti dosavadnímu sta-
vu výše peněžitě pomoci v mateřství (75 % až
90 % čisté denní mzdy). Zejména velmi pod-
statně zlepšení je u dělnic. Rovněž u úřednic
je úhrn nároků za celou mateřskou dovolenou
vždy vyšší než byl dosud úhrn nároků na plat
a peněžitou pomoc v mateřství. Účelem od-
stupňované peněžitě pomoci v mateřství je,
stejně jako u nemocenského, odměnit za-
městnankyně za věrnost k podniku.
K § 28
Podpora při narození dítěte ve výši Kčs
650, - zahrnuje v sobě dosavadní porodně
Kčs 500, - a peněžitou náhradu za dětskou
výbavičku Kčs 150, -. Pro zjednodušení se
obě dávky spojuji.
K § 29
Výše pohřebného pozůstalým (Kčs 1. 000, -)
zůstává nezměněna; poskytuje se však až do
této výše i jiným osobám než pozůstalým.
Pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka
se zvyšuje, neboť dosavadní pohřebně nesta-
čilo k vypravení nejjednoduššího pohřbu a
jeho výše byla předmětem oprávněných stíž-
ností. Dosavadní pohřebné při úmrtí rodin-
ného příslušníka činilo Kčs 100, -, Kčs 200, -,
Kčs 260, - nebo Kčs 300, -.
K § 30
Podmínky pro rodinné přídavky se doplňují
tak, že zaměstnanec musí mít pracovní úva-
zek stanovený v § 33. Zároveň se vyžaduje
jako podmínka vyšší počet odpracovaných dní
než dosud (§ 34). Smyslem těchto doplnění je
preferovat zaměstnance, kteří řádně plní pra-
covní úkoly a dodržují pracovní kázeň.
Změnou proti dosavadnímu stavu je, že
i státní zaměstnanci pobírají rodinně přídav-
ky podle tohoto zákona, tedy z titulu nemo-
cenského pojištěni. V souvislosti s tím se zru-
šují přídavky na děti podle státně-zaměstna-
neckých platových úprav (§ 64 odst. 2).
Na rodinně přídavky mají nárok zaměst-
nanci také, pokud vykonávají službu v ozbro-
jených silách mimo službu z povolání, a to
v podstatě jako dosud.
K § 31
Dětmi, na něž lze poskytnout rodinně pří-
davky, se rozumí vlastní i osvojené děti kte-
réhokoliv z manželů a jejich vnuci nebo sou-
rozenci, pokud jsou oboustranně osiřelí. Na
rozdíl od dosavadního stavu je tedy právní
nárok na rodinně přídavky na oboustranně
osiřelé sourozence a vnuky. Pokud a zda mo-
hou být přiznány rodinné přídavky na jedno-
stranně osiřelé sourozence nebo vnuky, nebo
na schovance, určí prováděcí předpisy Ústřed-
ní rady odborů.
Rodinně přídavky se zásadně poskytují jen
na děti žijící na území Československé re-
publiky, stejně jako tomu bylo dosud. Prová-
děcí předpisy Ústřední rady odborů určují,
zda a za jakých podmínek lze poskytnout ro-
dinně přídavky na děti žijící v cizině.
Za nezaopatřeně se považuje dítě do skon-
čení povinně školní docházky. I po této době
lze však v určitých případech považovat dítě
za nezaopatřeně a to za těchto předpokladů:
vlastní příjem dítěte nepřesahuje částku Kčs
120, - měsíčně, při čemž se dítě připravuje