27

péče. Tato legislativní změna se však nijak
nedotkne nároků zaměstnanců, ani jejich ro-
dinných příslušníků, poněvadž tato péče bude
poskytována bezplatně a ve stejném rozsahu
jako dosud podle současně upravovaného zá-
kona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní
a léčebně péči.

Kromě úpravy dávek je účelem zákona také
zjednodušit dosavadní roztříštěně a nevyho-
vující právní předpisy. Zákon upravuje i ně-
které další otázky jako okruh pojištěných
osob a příjmy nemocenského pojištění. Sou-
časně přebírá základní ustanovení o organi-
saci nemocenského pojištění ze zákona č.
102/51 Sb., který se zrušuje. Proto je možné
zrušit všechna ustanovení zákona o národním
pojištění, pokud platila pro nemocenské po-
jištění zaměstnanců, a řadu ustanovení a
předpisů dalších. Právní uspořádání nemo-
cenského pojištění bude následkem toho nyní
daleko jednodušší a přehlednější.

Československé nemocenské pojištění upra-
vené podle těchto zásad má v podstatě stej-
nou věcnou koncepci jako nemocenské pojiš-
tění ve Svazu sovětských socialistických
republik a v některých lidově demokratických
státech.

Věcné dávky jsou v SSSR poskytovány za
obdobných podmínek jako podle tohoto zá-
kona. Preventivní a léčebná péče je poskyto-
vána bezplatně všem občanům. Základní
peněžité dávky nemocenského pojištění se
v SSSR vyplácejí ve výši 50 %-90 % čistě
mzdy, peněžitá pomoc v mateřství ve výši
66, 6 %-100 % čisté mzdy. Výše těchto dávek
je závislá na délce nepřerušeného zaměstnání
v témž podniku. Rodinné přídavky se v SSSR
poskytují, avšak nikoli z prostředků nemo-
cenského pojištění; vyplácejí je přímo orgány
státní správy z prostředků státního rozpočtu
a za jiných podmínek.

Ve většině lidových demokracií je nemo-
censké pojištění zaměstnanců upraveno ob-
dobně jako v SSSR.

Ve srovnání s kapitalistickými státy je
československé nemocenské pojištění podle
tohoto zákona daleko hodnotnější. Třebas
dnes nemocenské pojištění prakticky existuje
už ve všech evropských kapitalistických stá-
tech, jen v několika z nich je zavedena sku-
tečná bezplatná léčebná péče pro pojištěnce
a pro jejich rodinně příslušníky. Nemocenské
v těchto státech je nízké a činí zpravidla 50 %
mzdy (na př. ve Francii, v Rakousku, v Zá-
padním Německu). Ve většině kapitalistických
států se nemocenské neposkytuje vůbec po
dobu prvních tří dnů nebo po dobu prvního
týdne pracovní neschopnosti. Podpůrci doba

činí zpravidla nejvýše 6 měsíců a pod. Závaž-
né je také, že v žádném z těchto států nejsou
pojištění pro případ nemoci a mateřství vši-
chni zaměstnanci, ale že ve větším nebo
v menším rozsahu jsou z pojištění vyňaty
některé skupiny pracujících, zejména z děl-
nických kategorií. V největším a hospodářsky
nejvyvinutějším kapitalistickém státě, ve
Spojených státech severoamerických není ne-
mocenské pojištění dělníků a jiných zaměst-
nanců zavedeno. Pracující jsou odkázáni na
to, aby se pro případ nemoci pojišťovali u sou-
kromých pojišťoven, pro které je jejich po-
jištění předmětem obchodního podnikání.

Nová úprava československého nemocen-
ského pojištění je v souladu se závěry XX.
sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu
a s usnesením celostátní konference Komu-
nistické strany Československa z června 1956.
Přinese všem zaměstnancům velmi hodnotné
zabezpečení v míře, která odpovídá dnešnímu
stupni vývoje našeho hospodářství. Nové
československé pojištění bude jedním z nej-
lepších na celém světě a bude dalším dokla-
dem převahy socialistického systému nad
systémem kapitalistickým.

Hospodářský dosah nové úpravy.

Nová úprava nemocenského pojištění se
projeví nejen v hospodaření samotného ne-
mocenského pojištění zvýšením, snížením
nebo vypuštěním některých dávkových i pří-
jmových položek proti dosavadnímu stavu,
nýbrž i v hospodaření závodů a úřadů, protože
část jejich výdajů se přesunuje do výdajů ne-
mocenského pojištění. Tak určitá část mzdo-
vých fondů připadající dosud na výplatu mezd
po dobu nemoci nebo mateřství bude uspořena
v rozpočtu všech hospodářských, rozpočto-
vých i ostatních organisací a místo ní nastu-
puje výplata nového nemocenského značně
vyššího proti dosavadnímu stavu a peněžité
pomoci v mateřství. Přídavky na děti stát-
ních zaměstnanců, vyplácené jako součást
jejich platu z rozpočtových prostředků jed-
notlivých resortů státní správy, přecházejí
taktéž do rozpočtu nemocenského pojištění.
Do rozpočtu nemocenského pojištění přechá-
zejí i výdaje na lázeňskou péči pro zaměst-
nance a jejich rodinné příslušníky, které byly
dosud zahrnuty v rozpočtu ministerstva zdra-
votnictví. Konečně snížení sazby pojistného
z 15 % na 10 % u všech organisací socialistic-
kého sektoru přináší zvýšení akumulace
v organisacích hospodářské povahy nebo sní-
žení státní dotace u ostatních organisací.

Vyčíslení všech změn, které nastanou v le-
tech 1957 až 1960 proti dosavadnímu stavu,
je uvedeno v tabulkách čís. 1 A, B, C. Odhad

28

tohoto vývoje se opírá o skutečné výdaje a
příjmy za rok 1955, o plnění rozpočtu během
roku 1956 a o údaje státního úřadu plánova-
cího a statistického.
Celkový náklad na peněžité dávky nemo-

cenského pojištění včetně rodinných přídavků
a na věcné dávky nemocenského pojištění
s výjimkou preventivní a léčebné péče, která
je v rozpočtu ministerstva zdravotnictví, se
na rok 1957 odhaduje pro celý stát:

Peněžitě dávky.

Základní data o souboru pojištěnců zjištěná
z účetní a statistické evidence nemocenského
pojištění za rok 1955 a použitá pro určení
hospodářského dosahu nové úpravy nemocen-
ského a peněžité pomoci v mateřství jsou
uvedena v tabulkách čís. 2 a 3.

Nemocenské.

Tabulka čís. 2 obsahuje ve své prvé části
rozbor nákladů na nemocenské podle dosa-
vadní soustavy, v druhé části pak odhad ná-
kladů na nemocenské podle nové úpravy.

Z podrobnějších propočtů vyplývá, že ne-
mocní s hrubou mzdou asi do 500 Kčs mě-
síčně, kteří představují zhruba 4, 4 % celého
souboru onemocnělých, budou mít nemocen-
ské vzhledem k ustanovení o nejnižší výměře
nemocenského ve výši 90 % čisté mzdy, a to
bez ohledu na stanovené procentní sazby.

U zaměstnanců s měsíční hrubou mzdou od
500 do 800 Kčs, kteří představují zhruba
14, 1 % souboru onemocnělých, bude se nemo-
censké pohybovat mezi 90, 0% až 82, 2%
čisté mzdy.

Soubor zaměstnanců s měsíční mzdou pře-
sahující hrubých 800 Kčs, který představuje
81, 5 % celého souboru onemocnělých, bude
mít nemocenské ve výši pohybující se od 50 %
do 90 % čisté mzdy. Průměrná sazba nemo-
cenského bude u tohoto souboru činit 82, 2 %
čistě mzdy.

Celková průměrná sazba nemocenského
bude činit 82, 7 % čisté mzdy.

V tabulkách čís. 1 A, B, C se srovnává výše
nákladů na nemocenské podle nově soustavy,
očekávaných v letech 1957 až 1960 s náklady,
které by vyplynuly při ponechání dosavadní
soustavy. Při jejich určení se vycházelo
z těchto předpokladů o vývoji mzdových fon-
dů a průměrného procenta pracovní neschop-
nosti:

Data o vývoji mzdových fondů byla pře-
vzata od státního úřadu plánovacího, při čemž
byl vzat zřetel k vývoji v roce 1956. Data

o vývoji průměrného procenta pracovní ne-
schopnosti vycházejí ze statistiky nemocen-
ského pojištění.

20

Při odhadu vývoje průměrného procenta
pracovní neschopnosti se přihlíželo, pokud jde
o rok 1956, ještě k jeho dosavadní stále stou-
pající tendenci. Pro léta 1957 až 1960 se však
již plánuje pokles průměrného procenta pra-
covní neschopnosti, který se očekává od
uskutečnění opatření uložených usnesením
vlády ze dne 25. července 1956 čís. 1944 mi-

nistru zdravotnictví a ostatním ministrům a
doporučených předsedovi Ústřední rady
odborů.

Porovnání nákladů na nemocenské pro jed-
notlivě kategorie zaměstnanců podle dosa-
vadních předpisů a podle nové soustavy udává
pro rok 1957 tento přehled:

V položce úředníci jsou zahrnuti všichni
zaměstnanci s nárokem na plat v době nemoci.

Jak je patrno z tohoto přehledu, je v dosa-
vadní dávkově soustavě nutno k částce nemo-
cenského 1. 800 milionů Kčs připočítat ještě
mzdy vyplácené podle platných pracovně
právních předpisů v době nemoci v částce
876 milionů Kčs, takže celkový náklad na ne-

mocenské v roce 1957 podle dosavadní sou-
stavy by činil 2. 676 milionů Kčs.

Podle nově úpravy činí celkový náklad na
nemocenské 2. 920 milionů Kčs, t. j. o 244 mi-
lionů Kčs (9, 1 %) více. Kategorie dělníků zís-
kává vcelku 310 milionů Kčs (19, 1 %), -kate-
gorie zaměstnanců s nárokem na plat v ne-
moci ztrácí 66 milionů Kčs (6, 3 %). Náklady

80

na nemocenské vzrostou v roce 1957 o 1. 120
milionů Kčs; naproti tomu vzniká úspora 876
milionů Kčs na mzdách, takže úprava nemo-
cenského si vyžádá nových 244 milionů Kčs.

Podpora při ošetřování člena rodiny.

Dosud se vyplácí podle pracovně právních
předpisů za přestávky v práci při ošetřování
nemocného člena rodiny plná mzda, a to u děl-
nic nejvíce za týden a u úřednic za 3 dny. Pro
určení dosavadních nákladů není žádných
podkladů; odhadují se v roce 1957 na 51 mi-
lionů Kčs. Náklady na tuto novou dávku ne-
budou vyšší než dosavadní náklady, protože
se podpora bude vyplácet ve výši nemocen-
ského a odhadují se pro rok 1957 stejnou
částkou.

Peněžitá pomoc v mateřství.

Podklady pro určení nákladů na novou
úpravu peněžité pomoci v mateřství jsou uve-
deny v tabulce čís. 3, která ve své prvé části
obsahuje rozbor nákladů na podkladě sta-
tistického a účetního materiálu za rok 1955.

Porovnání nákladů na peněžitou pomoc
v mateřství pro jednotlivé kategorie zaměst-
nankyň podle dosavadních předpisů a podle
nové soustavy udává pro rok 1957 níže
uvedený přehled.

V položce dělnice jsou zahrnuty všechny
dělnice, jakož i úřednice do 2 roků nepřetrži-
tého zaměstnání, v položce úřednice jsou za-
hrnuty jen úřednice přes 2 roky nepřetržitého
zaměstnání.

31

Podle dosavadní dávkové soustavy bylo by
vyplaceno v roce 1957 z prostředků nemocen-
ského pojištění 174 milionů Kčs a na mzdách
35 milionů Kčs, tedy celkem 209 milionů Kčs.
Podle nové úpravy se zvyšují výdaje o 22 mi-
lionů Kčs, t. j. na 231 milionů Kčs, což zna-
mená zvýšení o 10, 5 %. Soubor všech dělnic,
jakož i úřednic do 2 roků nepřetržitého za-
městnání získává 17 milionů Kčs (11, 2 %) a
soubor úřednic s nepřetržitým zaměstnáním
nad 2 roky získává 5 milionů Kčs (8, 8 %).
Náklady na peněžitou pomoc v mateřství
vzrostou v roce 1957 o 57 milionů Kčs; na-
proti tomu odpadne výplata mezd v částce
35 milionů Kčs.

Podpora při narození dítěte.

Výše této dávky se v nové úpravě nemění.

Výbavné.

Nová dávkové soustava výbavné nepřejímá.

Pohřebné.

Nová úprava pohřebného se projeví pouze
zvýšením nákladů na pohřebné za rodinné
příslušníky. Toto zvýšení se v roce 1957 odha-
duje částkou 5 milionů Kčs, t. j. asi 30 % do-
savadních nákladů.

Rodinné přídavky.

Ve vývoji rodinných přídavků v letech 1955
až 1960 se uvádí nejen položka rodinných pří-
davků vyplácených z prostředků nemocen-
ského pojištění, ale i odhad částky přídavků
na děti, vyplácených státním zaměstnancům.
Počet příjemců rodinných přídavků v roce
1955 činil 1, 366. 000, z toho připadá asi 4, 5 %
na příjemce nezvýšených rodinných přídavků.
Počet státních zaměstnanců s přídavky na
děti v roce 1955 činil 125. 000. Počet příjemců
rodinných přídavků včetně státních zaměst-
nanců v roce 1955 činil tedy celkem 1, 491. 000.

Index vývoje 'nákladů na rodinně přídavky
od roku 1955 do roku 1960 se odhaduje po-
dle podkladů státního úřadu statistického
a podle průběhu výplaty v roce 1956 takto:

Snížení nákladů na rodinné přídavky v sou-
vislosti se zpřísněním podmínek pro jejich
přiznání se hodnotí takto: snížení rozhodné
věkové hranice dětí z 16 let věku na 14 věku,
sjednocení hranice vlastního příjmu dětí na
120 Kčs měsíčně, podmínka plného pracovní-
ho úvazku a vyloučení dětí, které jsou jinak
zaopatřeny na účet státu,

V roce 1957 by dosáhly náklady na rodinné
přídavky včetně příspěvků na děti státních
zaměstnanců podle dosavadních předpisů
výše 3. 327 milionů Kčs. Novou úpravou se
docílí celkového snížení o 60 milionů Kčs,

takže náklady na rodinné přídavky v roce
1957 dosáhnou 3. 267 milionů Kčs. Náklady na
rodinné přídavky vyplácené z prostředků ne-
mocenského pojištění se v roce 1957 sice
zvýší o 217 milionů Kčs, avšak odpadne vý-
plata přídavků na děti státních zaměstnanců
z prostředků rozpočtových organisací v část-
ce 277 milionů Kčs.

Ostatní peněžitě dávky.

S těmito dávkami, které v dosavadní dáv-
kové soustavě představují vesměs dobrovol-
né peněžité podpory, se v nové soustavě ne-
počítá. Vykazovaných 11 milionů Kčs se od-
haduje na výplatu zvýšeného nemocenského
při tuberkulose.

Věcné dávky.

Vývoj nákladů na věcné dávky, v nichž je
vzat zřetel také na plánovanou investiční vý-
stavbu, se opírá o tento výhledový plán
služeb:

32

Podle nové úpravy bude umožněno závodům
zakupovat z prostředků ředitelských fondů
nebo z prostředků závodních výborů odboro-
vých organisací určitý počet poukazů na lá-
zeňskou péči a na výběrovou rekreaci ROH
za plnou hodnotu. K tomu účelu bude vyhra-
zeno 10 % terminovaných poukazů na lázeň-
skou péči pro práce schopné a 10 % všech
poukazů na výběrovou rekreaci ROH. Tím
bude dosažena v roce 1957 úspora u lázeňské
péče 25 milionů Kčs a u výběrové rekreace
ROH 12 milionů Kčs.

Ve výhledovém plánu služeb lázeňské péče
i v nákladech na tuto péči je zahrnuto lázeň-
ské léčení zaměstnanců a jejich rodinných
příslušníků, které dosud poskytuje státní
zdravotní správa z prostředků rozpočtu mi-
nisterstva zdravotnictví. Tyto náklady jsou
uvedeny jen odhadem podle údajů minister-
stva zdravotnictví. Sjednocením lázeňské
péče bude celkový náklad na tuto péči zahrnut
do rozpočtu nemocenského pojištění. S hle-
diska hospodářského dosahu nové úpravy ne-
mocenského pojištění nemůže to znamenat
zvýšení nákladů proti dosavadnímu stavu, ne-
boť půjde jen o rozpočtový přesun.

Pojistné.

Výše pojistného národního pojištění v le-
tech 1957 až 1960 byla přepočtena se zřetelem

na předpoklad o vývoji mzdových fondů pře-
vzatých od státního úřadu plánovacího a
s ohledem na vývoj v roce 1956. Pokles po-
jistného v roce 1957 o 45 milionů Kčs od-
povídá snížení sazby z 15 % na 10 % pro or-
ganisace socialistického sektoru, které nejsou
přímo napojeny na státní rozpočet.

Ostatní úhrady dávek.

Nejpodstatnější část těchto příjmů tvoří
příplatky účastníků na výběrovou rekreaci
ROH, menší část připadá pak na náhrady po-
jistných škod (regresy při úrazech). Tyto po-
ložky nejsou novou úpravou prakticky do-
tčeny.

Přebudování dávkové soustavy nemocen-
ského pojištění si vyžádá zvýšení úhrnných
nákladů na dávky nemocenského pojištění
proti dosavadní soustavě o 64 milionů Kčs.

Nová úprava, podle níž všem zaměstnan-
cům náleží místo mzdy nemocenské při každé
pracovní neschopnosti, bude znamenat určité
vyšší pracovní zatížení ve státní správě a
v organisacích, kde je více zaměstnanců
s nárokem na plat v době nemoci. Na to bude
třeba pamatovat v plánech práce a mezd.