39
na budoucí povolání (na př. učeň, žák učiliště
státních pracovních záloh, student) nebo je
pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu
nebo nemoc trvale neschopno k práci. Kon-
strukce je tedy v podstatě totožná s dosa-
vadním stavem s tou odchylkou, že se zavádí
jednotná hranice příjmů dítěte na rozdíl od
dosavadního stavu, kdy hranice příjmů dítěte
byla na příklad u různých učebních oborů
stanovena odchylně. Tento stav znamená
zjednodušení, nehledě k tomu, že dosavadní
rozlišování vyvolávalo nespokojenost rodičů.
K § 32
Napříště se neposkytují - a to bez ohle-
du na věk - rodinné přídavky na děti, kte-
rým je poskytováno bezplatně plné internátní
zaopatření, na př. v učilištích státních pra-
covních záloh, v závodních učňovských ško-
lách a pod. Stejně tak, jestliže dítě je již déle
než 6 měsíců v bezplatném plném zaopatření
léčebného nebo podobného ústavu. Poskyto-
vání rodinných přídavků v těchto případech
není odůvodněno, neboť o tyto děti je posta-
ráno na účet státu. Podobně jako tomu bylo
dosud, vylučuje poskytování výchovného ná-
rok na rodinné přídavky. Nově vylučuje tento
nárok i poskytování sirotčího důchodu.
V obou případech jde o dávky, které rodinné
přídavky nahrazují, i když jsou poskytovány
z jiných zdrojů.
K § 33
Podmínkou pro přiznání rodinných přídav-
ků je zaměstnancův pracovní úvazek. V zá-
sadě se vyžaduje pracovní úvazek, který je
pro ten který obor obvyklý, t. j. zpravidla
pracovní úvazek 46 hodin týdně, resp. v per-
spektivě zkracování pracovní doby tolika-
hodinový pracovní úvazek, jak bude v bu-
doucnu stanoven. Výjimku tvoří pouze osoby
se změněnou pracovní schopností a osamělé
zaměstnankyně pečující o dítě. Zde je nárok
na rodinně přídavky i při úvazku, který činí
aspoň polovinu obecně stanovené pracovní
doby. Není odůvodněno, aby rodinné pří-
davky pobíraly osoby s nepatrným pracov-
ním úvazkem, u nichž příjem z této činnosti
je jen malým příspěvkem k obživě.
Průkaz, zda jde o zaměstnance se změně-
nou pracovní schopností, vydá příslušný od-
bor sociálního zabezpečení ONV.
Pracuje - li zaměstnanec ve více zaměstná-
ních, sčítají se pracovní úvazky ze všech za-
městnání pro splnění této podmínky.
K § 34
Dosud bylo podmínkou pro získání nároku
na rodinně přídavky odpracování alespoň 15
dnů v kalendářním měsíci. Tento stav ani
věcně nevyhovoval, ustanovení bylo někdy
zneužíváno a pracující sami volali po zpřís-
nění. Proto se tato podmínka zpřísňuje v tom
směru, že je třeba alespoň 20 odpracovaných
dnů v měsíci v rozsahu odpovídajícím pracov-
nímu úvazku uvedenému v § 33. Při tom za
odpracované dny se pokládají i některé jiné
dny, kdy zaměstnanec z důležitých důvodů
nemůže pracovat. Odchylky při zvláštních
úpravách pracovní doby budou upraveny na
základě zmocnění uvedeného v § 51 odst. 2
písm. a). Veřejnou funkcí ve smyslu odstav-
ce 2 jsou i funkce ve společenských organi-
sacích jako na př. funkce ve stranických nebo
odborových orgánech.
K §§ 35 a 36
Výše rodinných přídavků na čtvrté a na
každé další dítě se zvyšuje. Jinak zůstává za-
chována výše rodinných přídavků stanovená
vládním nařízením č. 42/1953 Sb., o opatře-
ních v oboru mezd, důchodů a některých so-
ciálních dávek v souvislosti se zrušením líst-
kového systému zásobování zůstává nezmě-
něna.
Převzata byla i další ustanovení tohoto
nařízení o výši rodinných přídavků poskyto-
vaných zaměstnancům, kteří jsou uživateli
půdy nad stanovenou výměru 0, 5 ha, v past-
vinářské a pícninářské oblasti nad 2 ha. Těm-
to zaměstnancům se poskytují rodinné pří-
davky v původní výši stanovené zákonem č.
90/1949 Sb., o rodinných přídavcích ve znění
zákona č. 242/1949 Sb. Rovněž byla převzata
zmírňující ustanovení ve smyslu vládního
usnesení ze dne 25. ledna 1955.
K § 37
Postup v případech, kdy nárok uplatňuje
více osob, bude upraven prováděcími předpisy
Ústřední rady odborů.
K § 38
Rodinné přídavky jsou splatně po ukon-
čení každého kalendářního měsíce, ve kte-
rém byly splněny předepsané podmínky. Ro-
dinné přídavky náleží vždy za celý měsíc, ve
kterém se dítě narodilo, zemřelo, dosáhlo
stanoveného věku a pod. Důvodem ustano-
vení odstavce 3 je požadavek, aby rodinných
přídavků bylo využito skutečně ve prospěch
dětí. Přitom je možno vyplácet rodinné pří-
davky i ústavu, v jehož přímém zaopatření
dítě je.
40
K § 39
Toto ustanovení podobně jako ustanovení
§ 17 odst. 2, zákona o rodinných přídavcích
zaručuje, že zaměstnanec povinný k výživě
dítěte si nemůže započítat rodinně přídavky
do výživného.
K § 40
Účelem tohoto ustanovení je zajistit bez-
platnou preventivní a léčebnou péči a po-
hřebné i pracovníkům příležitostným v těch
případech, kdy utrpěli pracovní úraz, nebo
zemřeli v důsledku tohoto úrazu. Je spra-
vedlivé zajistit jim aspoň nejzákladnější
ochranu, jestliže důvod nastal právě proto, že
pracovali a při tom utrpěli úraz.
K §41
Okruh rodinných příslušníků se vymezuje
v podstatě obdobně jako dosud, ale logičtěji
a přehledněji. Proti dřívějšímu stavu se vy-
lučují děti, které jsou pro nemoc nebo tě-
lesnou nebo duševní vadu trvale neschopny
k práci a jsou starší než 25 let. Takové děti
se zabezpečují jiným způsobem než tak, že
by se považovaly za rodinně příslušníky (na
př. bezplatným poskytováním preventivní a
léčebné péče, poskytnutím sociálního důcho-
du a pod. ).
Rodinným příslušníkem je nejen rozvedená
manželka podle starého práva, nýbrž v sou-
hlasu s dnešním rodinným právem kterýkoliv
bývalý manžel, vůči němuž má zaměstnanec
vyživovací povinnost.
K § 42
Účelem ustanovení § 42 odst. 1 je chránit
zaměstnance, dojde-li k potřebě preventivní
a léčebně péče nebo k nápadu dávky sice po
skončení pojištění, avšak v určité době po
jeho skončení, nebo v době, kdy má ještě ná-
rok na nemocenské nebo peněžitou pomoc
v mateřství.
Ochranná lhůta činí jako dosud 42 dnů.
Pro zaměstnankyně, jejichž pracovní po-
měr skončil v době těhotenství, se zachová-
vá ochranná lhůta 6 měsíců. To jim umožňuje
udržet si nároky na dávky z důvodu těhoten-
ství a mateřství.
Dřívější předpisy o počítání ochranné lhů-
ty se zjednodušuji a poněkud pozměňují.
K § 43
Nová úprava je poněkud odchylná od dří-
vější. Při určování výše nemocenského, pod-
pory při ošetřování člena rodiny a peněžité
pomoci v mateřství určitým procentem z prů-
měrného výdělku je nutné, aby tyto dávky
byly poskytovány z každého zaměstnání sa-
mostatně. Je samozřejmé, že všechny ostatní
dávky, zejména rodinné přídavky, se posky-
tuji i při více pojištěních jen jednou, stejně
jako tomu bylo dosud. Vodítko pro určení za-
městnání, ze kterého se tyto dávky poskyt-
nou, obsahuje věta druhá.
K § 44
Proti dnešnímu stavu se promlčení dávek,
které nahrazuji ušlou mzdu, upravuje tak, že
se zásadně promlčuji dílčí nároky za jednot-
livé dny. Promlčení nenastává, byl-li dílci
nárok do roka uplatněn. Také u ostatních dá-
vek se přesněji než dosud určuje termín, od
kterého běží promlčecí doba. Jestliže nárok
byl uplatněn, promlčuje se do roka ode dne
přiznání; to platí i pro rozdíl, který vznikl jen
částečnou výplatou nebo výplatou v nižší vý-
měře, než dávka náleží.
K § 45
Shodně s dosavadní úpravou se stanoví, že
nároky na splatně části dávek přecházejí při
úmrtí zaměstnance přímo na pozůstalé členy
rodiny bez dědického řízení a tím i bez dě-
dických poplatků. V odstavci druhém se pře-
jímá ve zjednodušené formě dosavadní usta-
novení (§ 108 zákona o národním pojištěni);
dříve připuštěných výjimek se prakticky ne-
používalo. Prospěch děti a jiných členů rodiny
sleduje ustanovení odstavce 3, které umož-
ňuje výplatu dávky jiným osobám, jestliže ji
oprávněný nepoužívá ve prospěch těch, pro
něž je dávka určena.
K §§ 46 a 47
Zde se upravuji povinnosti zaměstnanců a
jiných oprávněných při uplatňování nároků
na dávky a v době jejich pobírání, zejména
pak povinnost osvědčit nároky a hlásit vše-
chny rozhodné skutečnosti, jakož i povinnost
zachovávat předpisy o hlášení pracovní ne-
schopnosti a o chování a životosprávě ne-
mocných. Jsou to v podstatě ustanovení,
která byla v § 58 odst. 2 a 3 zákona o ná-
rodním pojištění a v ustanoveních o řízení,
po př. v § 109 zákona o národním pojištění
a v § 13 zákona o rodinných přídavcích.
K § 48
Toto ustanovení odpovídá dosavadnímu
§ 109 zákona o národním pojištěni, po pří-
padě § 13 zákona o rodinných přídavcích, je
41
však formulováno tak, jak toho vyžaduje
dnešní stav jiných právních úprav, po př. tak,
aby byly odstraněny pochybnosti, které dosa-
vadní předpisy připouštěly.
K § 49
Toto ustanovení vylučuje dávky ze zdanění
vůbec a tím zdůrazňuje dosavadní stav, kdy
byly od daní jen osvobozeny.
K § 50
V podstatě se tu přejímají ustanovení do-
savadního § 114 zákona o národním pojištění,
která se osvědčila jako účinná ochrana pra-
cujících proti rozvazování pracovního poměru
v případech vážných chorob, které vyžadují
ústavního ošetřování nebo lázeňské péče.
K § 51
Zde je upraveno zmocnění k vydání po-
drobnějších předpisů. Tyto předpisy budou
vydány v případech zákonem určených k to-
mu účelu, aby provádění nemocenského po-
jištění bylo zpřesněno a jednotně usměrně-
no, a aby byly upraveny různé otázky, jejichž
podrobná úprava by zákon příliš zatížila nebo
které je zapotřebí pružně měnit. Podrobnější
předpisy o peněžitých dávkách a rodinných
přídavcích vydá Ústřední rada odborů. Po-
drobnější předpisy o otázkách dotýkajících
se ministerstva zdravotnictví vydá minister-
stvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou
odborů. Podrobnější předpisy o přechodu
z pracovní neschopnosti podle tohoto zákona
do invalidity podle předpisů o důchodovém
zabezpečení zaměstnanců vydá Ústřední rada
odborů společně s ministerstvem zdravotnic-
tví a se státním úřadem sociálního zabezpe-
čení.
K §§ 52 až 54
Tato ustanovení nahrazují dosavadní rám-
cová ustanovení zákona č. 102/1951 Sb., o pře-
budování národního pojištění, pokud se do-
týkala organisace nemocenského pojištění za-
městnanců. Podrobnosti jsou upraveny v opa-
tření ÚRO o organisaci a provádění nemo-
cenského pojištění zaměstnanců vyhlášeném
předsedou vlády pod č. 100/1953 Sb. ve znění
vyhlášky č. 65/1955 Sb., které bude dále platit
jako opatření vydané podle tohoto zákona.
K §§ 55 až 57
Zde jsou shrnuta základní ustanovení
o hospodaření nemocenského pojištění, která
dosud byla částečně v zákoně č. 102/1951
Sb. a v různých jiných předpisech (na př. vl.
nař. č. 109/1952 Sb. ve znění vl. nař. č. 84/
1953 Sb. ). V § 57 odst. 3 se dává vládě zmoc-
nění, aby mohla podle potřeb našeho hospo-
dářství měnit sazby pojistného nařízením.
Jsou zde také určeny jednotlivé složky pří-
jmů nemocenského pojištění. V souhlase
s dnešním stavem a se zásadami socialistic-
kého sociálního pojištění se stanoví, že
pojistné hradí zaměstnavatel. Nově se určuje
sazba pojistného na 10 % za všechny zaměst-
nance celého socialistického sektoru a od-
straňuje se tak dosavadní rozdíl mezi socia-
listickými organisacemi zapojenými na státní
rozpočet a ostatními socialistickými organi-
sacemi.
K § 58
Přejímá se dosavadní ustanovení § 132 zá-
kona o národním pojištění a vytváří se tu zá-
konný podklad pro vykonatelnost rozhodnuti
ve věcech nemocenského pojištění a výkazů
nedoplatků soudní nebo správní exekucí, po
případě pro jejich realisaci podle předpisů
o příkazech k vybrání.
K § 59
Toto ustanovení jen legislativně opakuje
povinnost jiných orgánů a organisací spolu-
působit při provádění pojištění, která byla
dosud samozřejmou součástí úpravy národ-
ního pojištění a která je k řádně funkci po-
jištění nezbytná.
K § 60
Instituce dobrovolného pokračování v ne-
mocenském pojištění a dobrovolného nemo-
cenského pojištění ztratila své oprávnění a
jako nadbytečná se ruší, a to uplynutím mě-
síce ledna 1957. Zajišťuje se současně, aby
dávky napadlé do 31. ledna 1957 byly posky-
továny za podmínek a ve výši podle předpisů
platných před účinností tohoto zákona.
K §61
Účelem ustanovení odstavce prvního je za-
jistit, aby nebylo třeba měnit nebo rušit
množství jiných ustanovení, kde se mluví
o národním pojištění. Pokud jde o nemocen-
ské pojištění zaměstnanců, rozumí se tím od
1. ledna 1957 pojištění podle tohoto zákona.
V odstavci druhém se zaručuje započítávání
pojištěné doby z doby před 1. lednem 1957
do dob pojištění podle tohoto zákona v pří-
padech, kdy její délka je podmínkou pro ná-
roky.
K § 62
Závěrečnými ustanoveními tohoto zákona
se zrušuje od 1. ledna 1957 nárok na mzdu při
pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz,
42
při ošetřování člena rodiny a v těhotenství a
mateřství. V souhlasu s tím se zde stanoví, že
i v případech nastalých před 1. lednem 1957
se od 1. ledna 1957 neposkytuje mzda, nýbrž
jen dávky nahrazující ušlou mzdu. Podpůrci
doba se však počítá vždy již od vzniku pra-
covní neschopnosti.
Poněvadž rodinné přídavky se vyplácejí mě-
síčně pozadu, vyplatí se rodinné přídavky po-
dle tohoto zákona po prvé v únoru 1957 za
leden 1957.
K § 63
Ze zákona č. 102/1951 Sb. se přejímá v od-
stavci 1 zmocnění Ústřední rady odborů k to-
mu, aby mohla upravovat se souhlasem vlády
opatřeními vyhlášenými ve Sbírce zákonů or-
ganisaci, provádění a hospodaření nemocen-
ského pojištění zaměstnanců, jakož i povin-
nosti a odpovědnost závodů a jejich pracov-
níků. Opatření č. 100/1953 Sb. ve změní upra-
veném vyhláškou č. 65/1955 Sb. bude platit
dále a bude se považovat za vydané podle to-
hoto zákona (§ 64 odst. 4).
Zmocnění obsažené v odstavci druhém dává
Ústřední radě odborů možnost upravovat
podrobnosti k provedení tohoto zákona. Ze-
jména pak tu jde i o podrobnější předpisy
potřebné k plynulému přechodu na novou
úpravu.
Zákon upravující takový obor, jakým je
nemocenské pojištění, těžko může postihnout
všechny složité a rozsáhlé vztahy, které při-
náší skutečný život. Proto je třeba pamatovat
na oprávnění, které umožňuje odstraňovat
tvrdosti, jež se mohou při aplikaci právních
norem vyskytnout.
K § 64
Tento zákon má nahradit nejen dosavadní
soustavu nemocenského pojištění zaměst-
nanců, nýbrž zahrnuje do nemocenského po-
jištění v jiné formě i některé dosavadní ná-
roky pracovně právní, jako na příklad přídav-
ky na děti státních zaměstnanců, nároky na
mzdu (plat) v době nemoci, při úrazu, v těho-
tenství a v mateřství, jakož i při ošetřování
člena rodiny. Tomu odpovídá znění Zrušovací
doložky zákona. Jde o veliké množství nej-
různějších předpisů, které se tak odstraňují.
Tím se značně zjednodušuje dosavadní ne-
přehledný a složitý právní stav, a to nejen
věcně, ale i formálně.
Povahou upravované látky je dáno, že vět-
šinu předpisů nelze zrušit v celém rozsahu,
nýbrž, že se v nich ruší jen ustanoveni, která
upravují věci nemocenského pojištění za-
městnanců, nebo že ustanovení pozbývají
platnosti jen, pokud upravují vztahy upravo-
vané tímto zákonem.
Pro obor nemocenského pojištění přestává
od 1. ledna 1957 vůbec platit zákon č. 99/1948
Sb., o národním pojištění. Poněvadž jeho zbý-
vající ustanovení se ke stejnému dni zrušují
souběžnými úpravami jiných oborů národního
pojištění, nebude tento zákon od 1. ledna 1957
platit vůbec. Stejně se vůbec zrušuje zákon
č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, zákon
č. 102/1951 Sb., o přebudování národního po-
jištění, vládní nařízení č. 109/1952 Sb., ví.
nař. č. 84/1953 Sb. a 46/1954 Sb., která upra-
vují pojistné národního pojištění. Naproti
tomu budou dále platit předpisy o národním
pojištění, které upravují jinou látku než ten-
to zákon, zejména organisaci a provádění po-
jištění. Je to na př. opatření Ústřední rady
odborů o organisaci a provádění nemocenské-
ho pojištění zaměstnanců, uveřejněné vy-
hláškou předsedy vlády č. 100/1953 Sb., ve
znění vyhlášky č. 65/1955 Sb., a předpisy vy-
dané podle tohoto opatření (vyhlášky č. 96/
1954 Ú. 1. a 169/1954 Ú. 1. ve znění vyhlášky
č. 249/3 955 Ú. L).
V odstavci 2 se zrušují ustanovení předpisů
o státních zaměstnancích, jakož i o soudcích
a prokurátorech, pokud jim přiznávala pří-
davky na děti jako sociální součást mzdy.
O přesunech, které tím nastávají ve státním
rozpočtu, viz hospodářskou část všeobecné
důvodové zprávy.
Nedotčeno novou úpravou nemocenského
DO jištění (zejména rodinných přídavků) zů-
stává zákonné opatření č. 58/1955 Sb., o dět-
ských příspěvcích a o ochranné výchově.
Konečně pozbývají podle odstavce 3 plat-
nosti dosavadní předpisy, pokud přiznávají
osobám pojištěným podle tohoto zákona ná-
rok na mzdu (plat) v případech, ve kterých
se podle tohoto zákona poskytuje nemocen-
ské, podpora při ošetřování člena rodiny
nebo peněžitá pomoc v mateřství. Tato usta-
novení však nelze zcela zrušit. Vedle nároků,
na místo nichž nastupuje nová úprava nemo-
cenského pojištění, zakládá se totiž na do-
tyčných ustanoveních řada nároků jiných,
které zůstávají dále v pracovním právu a ne-
mohou být převzaty do nemocenského pojiš-
tění (na př. nárok na mzdu při různých ve-
řejných i soukromých překážkách v práci,
jako při vojenském výcviku, jednání před
úřady, sňatku, úmrtí v rodině, léčení práce
schopných a pod. ). Proto je třeba Zrušovací
48
doložku tomuto stavu přizpůsobit. Jinými pla-
tovými předpisy zmíněnými v odstavci 3 pod
písm. d), jejichž ustanovení se v tomto roz-
sahu ruší, jsou i příslušná ustanovení vládní-
ho nařízení č. 17/1954 Sb. a zákonných opa-
tření č. 59/1955 Sb., 30/1956 Sb. a 31/1956
Sb., jakož i ustanovení různých platových
řádů a předpisů, zejména těch, které byly vy-
dány na základě zákona č. 66/1950 Sb., o pra-
covních a platových poměrech státních za-
městnanců.
K § 65
Účinnost zákona na 1. leden 1957 je stano-
vena shodně s termínem určeným konferenci
KSČ v červnu 1956.
V Praze dne 16. října 1956.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Předseda Ústřední rady odborů:
F. Zupka v. r.