15
ČÁST PÁTA.
Společná ustanovení o nárocích z nemocen-
ského pojištění zaměstnanců.
§ 41.
Rodinní příslušníci.
(1) Za rodinně příslušníky zaměstnance se
pro nárok na preventivní a léčebnou péči a
pro nárok na věcné a peněžitě dávky nemo-
cenského pojištění považují, pokud nejsou
sami pojištěni podle tohoto zákona nebo po-
jištěni, po případě zabezpečeni podle jiných
právních předpisů:
a) manželka (manžel),
b) děti do skončení povinně školní docházky,
c) děti od skončení povinně školní docházky
do dosažení věku 25 let, pokud se sou-
stavně připravují předepsaným výcvikem
nebo studiem na budoucí povolání nebo
jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní
vadu trvale neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije se zaměstnan-
cem ve společné domácnosti aspoň tři mě-
síce.
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují,
pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zá-
kona nebo pojištěni, po případě zabezpečení
podle jiných právních předpisů a pokud jsou
výživou převážně odkázáni na zaměstnance:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení
povinně školní docházky,
b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení
povinné školní docházky do dosažení věku
25 let, pokud se soustavně připravují
předepsaným výcvikem nebo studiem na
budoucí povolání nebo jsou pro nemoc
nebo tělesnou či duševní vadu trvale ne-
schopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému
nebo rozvedenému (rozloučenému) za-
městnanci jeho domácnost, pokud v ní
pečuje o jeho děti ve věku do skončení
povinně školní docházky.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje
také bývalá manželka (manžel) zaměstnanco-
va, pokud není sama pojištěna podle tohoto
zákona nebo pojištěna, po případě zabezpe-
čena podle jiných právních předpisů a pokud
zaměstnanec má vůči ní vyživovací povinnost.
§ 42.
Vznik nároku. Ochranná lhůt a.
(1) Preventivní a léčebná péče a dávky ne-
mocenského pojištění náleží, jestliže se pod-
mínky rozhodně pro jejich přiznání splnily
16
v době pojištění podle tohoto zákona nebo
sice po skončení pojištění, avšak ještě během
doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemo-
censké nebo peněžitou pomoc v mateřství,
anebo jestliže se splnily v ochranně lhůtě.
(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od skončení
zaměstnání; jestliže však zaměstnanec byl
naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí
ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl
naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměst-
nání skončilo v době těhotenství, činí ochran-
ná lhůta vždy šest měsíců.
(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu po-
jištění podle tohoto zákona, staví se běh
ochranně lhůty po dobu trvání tohoto pojiš-
tění. Ochranná lhůta získaná novým pojiště-
ním se připočítává k nevyčerpanému zbytku
dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší vý-
měry 42 dnů. Vznikem pojištění, po případě
zabezpečení podle jiných předpisů ochranná
lhůta zaniká.
§ 43.
Nároky při několika
zaměstnáních.
Vykonává-li zaměstnanec několik zaměst-
nání, náleží nemocenské, podpora při ošetřo-
vání člena rodiny a peněžitá pomoc v mateř-
ství samostatně z každého z nich. Ostatní
dávky náleží jen jednou, a to z toho zaměst-
nání, ve kterém má zaměstnanec stanovenu
delší pracovní dobu, nebo je-li pracovní doba
stejná, z toho zaměstnání, ve kterém dosa-
huje vyššího výdělku.
§ 44.
Promlčení dávek.
(1) Nárok na nemocenské, na podporu při
ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou
pomoc v mateřství za jednotlivě dny se pro-
mlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku
ode dne, za který náleží.
(2) Nárok na podporu při narození dítěte
nebo pohřebné se promlčuje, nebyl-li uplat-
něn do jednoho roku ode dne porodu nebo
úmrtí.
(3) Nárok na rodinné přídavky za jednotlivý
kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li
uplatněn do jednoho roku od posledního dne
měsíce, za který náleží.
(4) Byl-li nárok na dávku uplatněn, pro-
mlčuje se do jednoho roku ode dne přiznáni
dávky.
17
§ 45.
Přechod nároku.
(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný opráv-
něný, nabývají nároku na částky peněžitých
dávek a rodinných přídavků, které se staly
splatnými do dne jeho smrti, postupně man-
žel (manželka), děti, otec, matka, druh (druž-
ka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily
se zemřelým v době jeho smrti ve společně,
domácnosti.
(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského
pojištění a na rodinné přídavky nelze platně
postoupit ani dát do zástavy. Zabavení ná-
roku na tyto dávky se řídí předpisy o exe-
kuci na plat.
(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému
byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných
členů rodiny, může příslušný odborový orgán
určit, komu bude dávka vyplacena. Příjemce
dávky je povinen jí použít toliko ve prospěch
dětí nebo jiných členů rodiny, pro něž je
dávka určena.
Povinnosti zaměstnanců
a jiných oprávněných.
§ 46.
(1) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný podle
tohoto zákona je povinen osvědčit předepsa-
ným způsobem skutečnosti, na kterých zá-
visí rozhodnutí o dávce.
(2) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po
případě příjemce dávky je povinen hlásit dů-
vod zániku nároku na dávku, jakož i jiné
skutečnosti rozhodně pro trvání nároku na
dávku nebo pro její výši a výplatu. Není-li
v prováděcích předpisech stanoveno jinak, je
povinen podat hlášení nejpozději do 15 dnů
ode dne, kdy se o těchto skutečnostech do-
věděl.
§ 47.
(1) Zaměstnanci jsou povinni zachovávat
předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a
o chování a životosprávě nemocných vydané
ministerstvem zdravotnictví, po případě ji-
nými zdravotnickými orgány.
(2) Nemocenské může být dočasně sníženo
nebo odňato, jestliže zaměstnanec porušil
předpisy uvedené v odstavci 1. Má-li takový
zaměstnanec rodinné příslušníky, může být
nemocenské jen sníženo, a to nejvíce
o čtvrtinu.
§ 48.
Změna a vrácení dávek.
(1) Změní - li se nebo odpadnou - li skuteč-
nosti rozhodně pro nárok na přiznané nemo-
censké, podporu při ošetřování člena rodiny,
2
18
peněžitou pomoc v mateřství nebo rodinně
přídavky, anebo pro jejich výši, nebo jestliže
tyto dávky byly přiznány na podkladě omylu,
je možno je odejmout, snížit nebo zastavit
jejich výplatu, pokud nejde o případy uve-
dené v odstavci 2, jen pro budoucno; zvýšení
se však provede se zpětnou platností, pokud
nárok není již promlčen.
(2) Zaměstnanec nebo příjemce peněžité
dávky nebo rodinných přídavků, který zavinil,
že dávka byla vyplacena neprávem, je povi-
nen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestli-
že dávku vylákal, zamlčel některou rozhod-
nou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou
povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo
prováděcími předpisy. Bylo-li v dávkovém
řízení vydáno vykonatelné rozhodnutí o po-
vinnosti vrátit přeplatek, lze jej vymáhat
jako pojistné, a to nejpozději do 10 let ode
dne výplaty dávky. Takový přeplatek může
být také srážen z dávek nebo ze mzdy, které
se vyplácejí osobě povinné k náhradě; při-
tom platí obdobně předpisy o částkách, které
nelze zabavit při exekuci na plat.
§ 49.
Vynětí z daňové povinnosti.
Dávky nemocenského pojištění se nezda-
ňují.
§ 50.
Neplatná právní jednání.
(1) Ujednání v neprospěch zaměstnanců a
jejich rodinných příslušníků nebo pozůsta-
lých, která jsou v rozporu s tímto zákonem,
jsou neplatná.
(2) Se zaměstnancem, jemuž bylo povoleno
nebo poskytnuto ústavní ošetřování nebo
lázeňská péče, nesmi být z důvodu tohoto lé-
čení předčasně zrušen pracovní poměr; rov-
něž mu nesmí být dána výpověď. Takové zru-
šení pracovního poměru nebo výpověď jsou
neúčinné, došlo-li k nim v době od podání ná-
vrhu na toto léčení do jeho skončení.
(3) Je-li zaměstnanec v ústavním ošetřo-
vání pro tuberkulosu, zákaz předčasného zru-
šení pracovního poměru nebo výpovědi se roz-
šiřuje na dobu šesti měsíců od skončení
ústavního ošetřování.
§ 51.
Zmocňovací ustanovení.
(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí
předpisy o peněžitých dávkách, a to pokud
jde o věci dotýkající se sociálního zabezpe-
čení, v dohodě se státním úřadem sociálního
zabezpečení; v prováděcích předpisech bude
podrobněji stanoveno zejména,
19
a) jak se určuje zaměstnancův výdělek a
čistá denní mzda; při tom může Ústřední
rada odborů stanovit odchylky, a to ze-
jména pro případy, kdy zaměstnání ne-
trvalo po cele období, za které se výdělek
a čistá denní mzda zjišťují, nebo kdy je
toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpra-
vám pracovní doby;
b) jakou hodnotou se pro určení výdělku
oceňují naturální požitky;
c) které doby se započítávají do nepřeruše-
ného zaměstnání v témž podniku;
d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivě pe-
něžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.
(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí
předpisy o rodinných přídavcích; v nich bude
podrobněji stanoveno zejména,
a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;
b) co se považuje za odpracovaný den (smě-
nu) a jak se zjišťuje splnění podmínky
stanoveného počtu odpracovaných dnů
(směn) při zvláštních úpravách pracovní
doby;
c) komu se přiznají rodinně přídavky na totéž
dítě, jestliže nárok uplatňuje více osob;
d) za jakých podmínek mohou být rodinně
přídavky přiznány na schovance, jedno-
stranně. osiřelé vnuky nebo jednostranně
osiřelé sourozence;
e) za jakých podmínek a v jaké výši je možno
rodinně přídavky přiznat a vyplácet na
děti zdržující se mimo území Českoslo-
venskě republiky;
f) jak se uplatňuje nárok na rodinné přídav-
ky a jak se vyplácejí.
(3) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě
s Ústřední radou odborů vydá předpisy o tom,
a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o pra-
covní neschopnosti nebo o jiných skuteč-
nostech, které odůvodňují nárok na pe-
něžitě dávky poskytované místo mzdy,
jakož i předpisy o opravném řízení proti
těmto rozhodnutím;
b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje pra-
covní neschopnost nebo jiné skutečnosti
uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom
povinnosti lékařů, závodů a zaměstnanců;
c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat za-
městnanci, kterým se poskytuje nemo-
censké.
(4) Ministerstvo zdravotnictví, Ústřední
rada odborů a státní úřad sociálního zabez-
pečení vydají společně předpisy o přechodu
z pracovní neschopnosti podle tohoto zákona
do invalidity (částečně invalidity) podle před-
pisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.
2
20
ČÁST ŠESTÁ.
Organisace a hospodaření nemocenského
pojištění zaměstnanců.
Oddíl první.
Organisace nemocenského pojištění.
§ 52.
Nemocenské pojištění spravují pracující
sdružení v Revolučním odborovém hnutí a
sami v něm rozhodují.
§ 53.
(1) Nemocenské pojištění se provádí v zá-
vodech a v odborových svazech.
(2) Administrativní úkoly spojené s prová-
děním nemocenského pojištění v závodě ob-
starávají závody.
§ 54.
(1) Vrcholným orgánem nemocenského po-
jištění je Ústřední rada odborů.
(2) Ústřední rada odborů řídí, organisuje a
spravuje nemocenské pojištění a kontroluje
jeho provádění.
(3) Za provádění nemocenského pojištění
odpovídá Ústřední rada odborů vládě.
Oddíl druhý.
Hospodaření nemocenského pojištění.
§ 55.
(1) Prostředky určené k provádění nemo-
cenského pojištění jsou ve státním socialis-
tickém vlastnictví. Tyto prostředky spravuje
Ústřední rada odborů odděleně od vlastního
jmění Revolučního odborového hnutí.
(2) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění
jsou součástí státních příjmů a výdajů.
§ 56.
Příjmy nemocenského pojištění jsou:
a) pojistně nemocenského pojištění zaměst-
nanců (dále jen "pojistné");
b) přirážka k pojistnému z důvodu, že za-
řízení závodu nevyhovuje předpisům
o bezpečnosti při práci nebo předpisům
zdravotnickým;
c) penále pro nesplnění povinností uložených
závodu;
d) příjmy z nároků na náhradu vyplacených
dávek proti zaměstnavatelům a jiným
osobám;
e) jiné příjmy nemocenského pojištění.
§ 57.
(1) Pojistné za zaměstnance socialistického
sektoru činí 10 %, za zaměstnance soukro-
mého sektoru 15 % z úhrnu mezd všech za-
městnanců téhož zaměstnavatele. Mzdou se
rozumí mzda za práci podle předpisů o dani
21
ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této
daně osvobozena.
(2) Pojistné platí zaměstnavatel.
(3) Vláda může nařízením měnit sazby po-
jistného.
§ 58.
(1) Vykonatelná rozhodnutí odborových
orgánů v dávkových i jiných věcech nemocen-
ského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy
nedoplatků pojistného, přirážky k pojistnému
a penále, jsou exekučním titulem pro soudní
nebo správní exekuci. Vykonatelné platební
výměry na pojistné, přirážku k pojistnému
a na penále a vykonatelné výkazy jejich ne-
doplatků jsou také pravomocným dokladem
pro vydání příkazu k vybrání.
(2) Platební výměry na pojistné, přirážku
k pojistnému a na penále jsou vykonatelně,
jestliže od jejich doručení uplynulo 15 dnů,
výkazy nedoplatků jsou vykonatelné, jakmile
byly doručeny; ostatní rozhodnutí odboro-
vých orgánů ve věcech nemocenského pojiš-
tění jsou vykonatelná, jestliže je již nelze
napadnout opravným prostředkem.
ČÁST SEDMÁ.
Ustanovení společná, přechodná
a závěrečná.
§ 59.
Státní orgány, jakož i rozpočtové a hospo-
dářské organisace jsou povinny vyhovět
v mezích své působnosti žádostem odboro-
vých orgánů ve věcech nemocenského pojiš-
tění a podávat jim bezplatně sdělení pro jeho
provádění a správu.
§ 60.
(1) Dobrovolné pokračování v nemocen-
ském pojištění a dobrovolné nemocenské po-
jištění zaniká dnem 31. ledna 1957.
(2) Dávky napadlé v době trvání dobrovol-
ného pokračování v nemocenském pojištění
a dobrovolného nemocenského pojištění se
poskytují za podmínek a ve výši podle před-
pisů platných před 1. lednem 1957.
§ 61.
(1) Kde se v jiných předpisech mluví o ná-
rodním pojištění, rozumí se tím, pokud jde
o nemocenské pojištění zaměstnanců, od
1. ledna 1957 pojištění podle tohoto zákona;
má-li se podle těchto předpisů použít usta-
novení platných dosud pro národní pojištění,
použije se ustanovení tohoto zákona přimě-
řeně.
(2) Je-li podle ustanovení tohoto zákona
podmínkou určitá doba pojištění podle tohoto
22
zákona, rozumí se tím, pokud jde o dobu před
1. lednem 1957, doba pojištění podle dřívěj-
ších předpisů o pojištění zaměstnanců, po pří-
padě jiných osob pojištěných jako zaměst-
nanci.
§ 62.
(1) Zaměstnanci, který dne 31. prosince
1956 byl neschopen práce pro nemoc nebo
úraz nebo nevykonával práci z důvodu karan-
tény nebo ošetřování člena rodiny, nenáleží
z těchto důvodů od 1. ledna 1957 mzda (plat),
po případě její část; náleží mu však od téhož
dne nemocenské, po případě podpora při oše-
třování člena rodiny, v rozsahu a za podmínek
stanovených tímto zákonem.
(2) Zaměstnankyni, která dne 31. prosince
1956 nepracovala pro těhotenství nebo mateř-
ství, nenáleží z toho důvodu od 1. ledna 1957
mzda (plat), náleží jí však od téhož dne pe-
něžitá pomoc v mateřství v rozsahu a za pod-
mínek stanovených tímto zákonem.
(3) Rodinné přídavky za podmínek stanove-
ných v tomto zákoně se přiznají po prvé za
měsíc leden 1957.
§ 63.
(1) Ústřední rada odborů vydá se souhlasem
vlády opatřením, které předseda vlády uve-
řejní vyhláškou ve Sbírce zákonů, bližší před-
pisy:
a) o organisaci a o způsobu provádění nemo-
cenského pojištění zaměstnanců, zejména
o působnosti jednotlivých odborových or-
gánů a o povinnostech a odpovědnosti zá-
vodů a jejich pracovníků;
b) o způsobu jednání a rozhodování (řízení)
v dávkových a jiných věcech nemocen-
ského pojištění zaměstnanců;
c) o příjmech nemocenského pojištění, ze-
jména o pojistném, o přirážce k pojist-
nému, o penále, o jejich vyměřování a vy-
kazování a o příjmech z nároků na ná-
hradu vyplacených dávek proti zaměstna-
vatelům a jiným osobám.
(2) Ústřední rada odborů může vydávat
podrobnější předpisy k provedení tohoto zá-
kona.
(3) Ústřední rada odborů je oprávněna činit
opatření k odstranění tvrdostí, které by se
vyskytly při provádění tohoto zákona, a může
pověřit ústřední výbory odborových svazů,
aby taková opatření činily v jednotlivých pří-
padech.
§ 64.
(1) Zrušují se veškeré předpisy o věcech
upravených tímto zákonem. Zejména se zru-
šují:
23
a) zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojiště-
ní, ve znění pozdějších předpisů, jakož
i ustanovení prováděcích předpisů k to-
muto zákonu, pokud upravují nemocenské
pojištění;
b) zákon č. 90/1949 Sb., o rodinných přídav-
cích, ve znění předpisů jej měnících a do-
plňujících, jakož i předpisy vydané podle
tohoto zákona;
c) ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 64/1950
Sb., o sociálním zabezpečení osob povola-
ných ke službě v branné moci a jejich ro-
dinných příslušníků;
d) zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování ná-
rodního pojištění, pokud upravuje nemo-
censké pojištění;
e) ustanovení §§ 13 až 15 zákona č. 103/1951
Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči,
jakož i předpisy vydané podle těchto usta-
novení;
f) vládní nařízení č. 109/1952 Sb., o úpravě
zaměstnavatelské části pojistného v ná-
rodním pojištění zaměstnanců, ve znění
vládního nařízení č. 84/1953 Sb.;
g) vládní nařízení č. 46/1954 Sb., o úpravě
pojistného národního pojištění placeného
spotřebními a výrobními družstvy a je-
jich družstevními svazy.
(2) Dále se zrušují všechna ustanovení
předpisů, pokud upravují pro osoby pojištěné
podle tohoto zákona nároky na plnění obdob-
ná rodinným přídavkům. Zejména se zrušují:
a) ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 66/1950
Sb., o pracovních a platových poměrech
státních zaměstnanců;
b) ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 67/1950
Sb., o pracovních a platových poměrech
soudců z povolání, prokurátorů a soud-
covských čekatelů;
c) ustanovení § 21 vládního nařízení č. 68/
1950 Sb., kterým se vydává platový řád
pro správní zaměstnance;
d) ustanovení § 23 vládního nařízení č. 69/
1950 Sb., kterým se vydává platový řád
pro učitele;
e) ustanovení § 21 vládního nařízení č. 70/
1950 Sb., kterým se vydává platový řád
pro zaměstnance zdravotní péče;
f) ustanovení § 15 vládního nařízení č. 71/
1950 Sb., kterým se vydává platový řád
pro soudce z povolání, prokurátory a
soudcovské čekatele;
g) obdobná ustanovení jiných platových řádů.
24
(3) Rovněž se zrušují všechna ustanovení
předpisů, pokud přiznávají nárok na mzdu
(plat), po případě na jejich část v případech,
ve kterých tento zákon přiznává nárok na ne-
mocenské, na podporu při ošetřování člena
rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství.
Platnosti v tomto rozsahu pozbývají zejména:
a) ustanovení § 1154 b) obecného zákoníka
občanského, vyhlášeného dne 1. června
1811, ve znění zákona č. 155/1921 Sb.;
b) ustanovení § 6 zákona č. 244/1922 Sb.,
kterým se všeobecně upravují právní po-
měry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
na Slovensku;
c) ustanovení §§ 19 až 23 zákona č. 154/1934
Sb., o soukromých zaměstnancích;
d) ustanovení platových řádů č. 68/1950 Sb.,
č. 69/1950 Sb., č. 70/1950 Sb., č. 71/1950
Sb., č. 121/1950 Sb. jakož i všechna ob-
dobná ustanovení jiných platových řádů a
předpisů;
e) ustanovení § 5 prvé věty zákona č. 189/
1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů.
(4) Opatření Ústřední rady odborů o orga-
nisaci a provádění nemocenského pojištění
zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou před-
sedy vlády č. 100/1953 Sb., ve znění opatření
Ústřední rady odborů o změnách v organisaci
a provádění nemocenského pojištění zaměst-
nanců, uveřejněného vyhláškou předsedy vlá-
dy č. 65/1955 Sb., jakož i prováděcí předpisy
k tomuto opatření zůstávají nedotčeny, po-
kud neodporují tomuto zákonu, a považují
se za vydané podle něho; zrušují se však
ustanovení § 59
odst. 1 písm. h) a § 66 tohoto
opatření.
§ 65.
Tento zákon nabývá účinností dnem 1. led-
na 1957; provedou jej všichni členové vlády.
26
Důvodová zpráva
k zákonu o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Všeobecná část.
Hlavním smyslem veškerého úsilí strany a
vlády je neustálá péče o nepřetržitý růst
hmotných a kulturních potřeb pracujícího
lidu. Jedním z důležitých prostředků, kte-
rými jsou tyto potřeby uspokojovány, je do-
sud národní pojištění.
Uskutečnění národního pojištění v roce
1948 znamenalo velký pokrok proti sociál-
nímu pojištění za kapitalistické republiky a
přineslo našim pracujícím, zvláště dělníkům,
značná zlepšení.
Národní pojištění odstranilo některé zá-
važné rozdíly v dávkách a organisačně sjed-
notilo dřívější roztříštěné sociální pojištění.
Podstatně zvýšilo dávky a nadto ještě někte-
ré dávky zlepšilo a zavedlo nově. Zvýšilo
i staré důchody a zavedením sociálních dů-
chodů pro všechny potřebné občany, kteří ne-
získali nárok z vlastního pojištění, v podstatě
odstranilo člověka nedůstojnou chudinskou
péči a dobročinnost. Značně také zlepšilo
zdravotní péči. Zavedlo pro všechny pojištěn-
ce a jejich rodinné příslušníky bezplatné po-
skytování ústavního léčení a všech léků a za-
bezpečilo jim veškerou zdravotní péči odpo-
vídající současně úrovni lékařské vědy.
Národní pojištění svým rozsahem a formou
plně odpovídalo politickým podmínkám a hos-
podářským možnostem své doby. Další vývoj
však ukázal, že zůstávalo pozadu za prudkým
rozvojem našeho národního hospodářství a
postupně ztrácelo soulad se zájmy pracují-
cích a s potřebami výstavby socialismu.
Organisace národního pojištění, která proti
dřívějšímu stavu znamenala podstatně zjed-
nodušení a zlevnění jeho správy, stávala se
postupem doby nevyhovující. Pojištění bylo
odtrženo od pracujících a závodů. Tyto ne-
dostatky byly již odstraněny v roce 1952 zá-
konem č. 102/1951 Sb., o přebudování národ-
ního pojištění. Správa nemocenského pojiš-
tění byla svěřena do rukou pracujících sdru-
žených v Revolučním odborovém hnutí a jeho
provádění bylo přeneseno na závody a na od-
borové svazy. Důchodové pojištění bylo pře-
neseno na státní úřad důchodového zabezpe-
čení a na národní výbory. Současně došlo ke
sjednocení preventivní a léčebné péče záko-
nem č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní
a léčebně péči, jejíž provádění bylo svěřeno
státní zdravotní správě.
Dávky národního pojištění, které v roce
1948 byly značným zlepšením proti starému
sociálnímu pojištění, dnes již plně nevyho-
vují potřebám našich pracujících. Ani úprava
okruhu pojištěných osob neodpovídá dnešním
požadavkům.
V nemocenském pojištění největším nedo-
statkem je, že základní dávky, t. j. nemocen-
ské a peněžitá pomoc v mateřství, jsou po-
měrně nízké. Nemocenské činí v převážné
většině případů pouze 50 % až 60 % výdělku,
při vyšších výdělcích ještě méně. Tento stav
je stálým předmětem oprávněné kritiky pra-
cujících, zejména dělníků. Na druhé straně
se dávky nemocenského pojištění poskytují
někdy za podmínek zbytečně příznivých, na
př. rodinné přídavky i bezdůvodně absentují-
cím pracovníkům.
Při poskytování nemocenského a peněžité
pomoci v mateřství se projevuje další závaž-
ný nedostatek nejčastěji kritisovaný našimi
pracujícími. Jsou to neodůvodněné rozdíly
mezi dělníky a úředníky, které trvají ještě
z doby kapitalismu a byly způsobeny rozdíl-
nými nároky na mzdu od zaměstnavatele
v době nemoci a mateřství. Tyto rozdíly sice
vyplývají z odlišných úprav pracovně práv-
ních, ale projevují se nejvýrazněji právě
v nemocenském pojištění.
Dalším nedostatkem je, že dávky v době
nemoci a mateřství jsou rovnostářské, nepři-
hlížejí dostatečně k vyšším výdělkům dosa-
hovaným při zvýšené produktivitě práce a
neodpovídají plně socialistické zásadě odmě-
ny podle zásluhy. Nehodnotí rovněž u za-
městnanců věrnost k podniku.
Úspěchy, kterých až dosud bylo dosaženo
při výstavbě socialismu, jakož i smělé cíle
vytyčené v druhém pětiletém plánu rozvoje
našeho národního hospodářství umožňují
přebudování a zlepšení dávkové soustavy ne-
mocenského pojištění. Nová úprava nemocen-
ského pojištění, ke které dochází tímto zá-
konem, je závažným opatřením, které se pro-
jeví u všech zaměstnanců a jejich rodinných
příslušníků.
Hlavní zásady nové úpravy jsou:
- zvyšuje podstatně dávky nemocenského
pojištění, které nahrazují ušlý výdělek,
t. j. nemocenské a peněžitou pomoc v ma-
teřství;
- odstraňuje dosavadní značně rozdíly
v hmotném zabezpečení pracujících v do-
bě nemoci a mateřství mezi dělníky a
úředníky;
26
- zajišťuje, aby všichni zaměstnanci dostá-
vali dávky v souladu se zásadou odměny
podle zásluhy; výše dávek je přímo závislá
na dosaženém výdělku;
- zvýhodňuje zaměstnance, kteří jsou věrní
podniku a mají dobrý poměr k práci; zá-
roveň zabraňuje zneužívání výhod nemo-
cenského pojištění, zejména tím, že zpřís-
ňuje některé podmínky pro poskytování
rodinných přídavků;
- převádí do nemocenského pojištění dosa-
vadní pracovně právní nároky při ošetřo-
vání nemocného člena rodiny a sjednocuje
dosavadní nejednotnou úpravu těchto ná-
roků;
- zvyšuje rodinně přídavky rodinám s vět-
ším počtem nezaopatřených dětí;
- zaručuje úpravou okruhu pojištěných
osob, aby se výhod nemocenského pojiště-
ní dostalo nejen zaměstnancům, nýbrž
i některým jiným skupinám pracovníků.
Nová úprava přináší značné zlepšení proti
dosavadnímu stavu.
Podstatně' se zlepšuje hmotně zabezpečení
zaměstnanců při pracovní neschopnosti způ-
sobené nemocí nebo úrazem. Přesto, že se ruší
po dobu neschopnosti k práci pro nemoc nebo
úraz u dělníků nárok na část mzdy v třetím
až osmém týdnu neschopnosti, je zvýšení ne-
mocenského tak značně, že se projeví u všech
dělníků. Při delších onemocněních se projeví
i u zaměstnanců, kteří dosud měli nárok na
plat v době nemoci. Zvýšení nároků je při
tom tím větší, čím delší je doba nepřeruše-
ného zaměstnání v témž podniku a čím vyšší
je výdělek.
Zlepšuje se hmotně zabezpečení zaměstna-
ných žen v době těhotenství a mateřství. Ve
všech případech jak u dělnic, tak i u úřednic
dochází ke zvýšení peněžité pomoci v mateř-
ství a k tomu, že celkový úhrn jejich nároků
za mateřskou dovolenou je vyšší než dosud.
Na místo dosavadního nedostačujícího ka-
pesného Kčs 4, - denně po dobu nemocnič-
ního léčení a lázeňské a sanatorní péče do-
stanou osamělí zaměstnanci, kteří o nikoho
nepečují, poloviční nemocenské. Ostatní za-
městnanci včetně zaměstnaných bezdětných
manželů dostanou v těchto případech plné ne-
mocenské.
Značně se zvyšuje také dosavadní nízké
pohřebné při úmrtí rodinných příslušníků,
které bylo předmětem častých stížností.
V některých případech dochází - vzhle-
dem k tomu, že nová úprava musí být jed-
notná pro všechny kategorie zaměstnanců -
ke zpřísnění podmínek nároků, po případě
i k určitému jejich snížení proti dosavadnímu
stavu. Výhody, které nová dávková soustava
přináší celku zaměstnanců, však daleko pře-
vyšují tyto důsledky.
Jde především o pracovně právní nároky
některých skupin zaměstnanců na plat v době
nemoci od podniku (zaměstnavatele). Zrušení
výplaty mzdy v době nemoci znamená ovšem
u těchto zaměstnanců určité snížení dosa-
vadních nároků v prvních týdnech pracovní
neschopnosti. Převážná část těchto zaměst-
nanců (asi tři čtvrtiny) má však podle tohoto
zákona nárok na nemocenské ve výši 90 %
čisté mzdy. Proto je při delších onemocně-
ních celkový úhrn vyplacených dávek vyšší
proti dosavadnímu stavu. Vedle toho se
u mnohých z těchto zaměstnanců vyplácí
v době nemoci pouze základní plat bez prémií
(na př. u železničářů), takže přechodem na
novou úpravu nejen neztrácejí, ale většinou
získávají. Podobně je tomu v těch případech,
kde se nevyplácejí v době nemoci všechny
prémie.
Rodinné přídavky se zvyšují na čtvrté a na
každé další dítě. Toto zvýšení bude u rodin
s velkým počtem dětí znamenat podstatný
přínos. Podle získaných zkušeností a v sou-
hlase s četnými návrhy ze závodů se zpřís-
ňují některé podmínky pro získání rodinných
přídavků. Především se rodinné přídavky již
neposkytují na děti, které jsou jinak zaopa-
třeny na účet státu. Dále se vyhovuje poža-
davkům ze závodů a pro výplatu se vyžaduje
větší počet odpracovaných dnů v měsíci než
dosud. Toto zpřísnění se nedotýká těch pra-
cujících, kteří řádně plní své úkoly.
Zrušuje se výbavně, které svou povahou
nepatří do nemocenského pojištění. Bude na-
hrazeno zvýšením rodinných přídavků pro
rodiny s velkým počtem dětí.
Zrušují se dobrovolné podpory z nemocen-
ského pojištění, které dosud tvořily pouze
0, 6 % vyplácených dávek. Důvodem je, že se
dávky, které nahrazují ušlý výdělek, tak zvy-
šují, že poskytování dobrovolných podpor ve-
dle těchto dávek není již odůvodněné. Při
tom nejčastější z těchto dávek, dřívější vý-
pomoc při sociálních, chorobách, se nahrazuje
zvýšením nemocenského zaměstnancům ne-
schopným práce pro tuberkulosu.
Zrušuje se také dobrovolné pokračování
v nemocenském pojištění a dobrovolné nemo-
censké pojištění; tyto instituce nemají již
praktický význam a jsou jen pozůstatkem
dřívější doby.
Vypuštění některých dosavadních věcných
dávek, které tvoří náplň preventivní a léčebné
péče ze soustavy nemocenského pojištění je
v souladu se zásadami sjednocené zdravotní