Národní shromáždění republiky Československé 1956.
II. volební období.
84.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1956
o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Posláním nemocenského pojištění zaměst-
nanců je zajistit pracujícím) a jejich rodinám
spolu s ochranou zdraví zabezpečení pro pří-
pad nemoci a mateřství, jakož i rodinnými
přídavky přispívat ke zdravému vývoji nové
generace. Rozvoj našeho národního hospo-
dářství a jeho úspěchy umožňují nově upravit
náplň nemocenského pojištění zaměstnanců
tak, aby v souladu s rozvojem výrobních sil
přispívalo k trvalému zvyšování hmotné
i kulturní úrovně pracujících.
ČÁST PRVNÍ.
Osobní rozsah pojištění.
Okruh pojištěných osob.
§ 2.
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, po-
kud jsou činní v Československé republice:
a) zaměstnanci,
b) domáčtí dělníci,
c) žáci učilišť státních pracovních záloh,
d) učňové,
(dále jen "zaměstnanci").
(2) Zaměstnancem ve smyslu tohoto záko-
na je také, kdo je činný pro socialistický
sektor v poměru, který má obsah zaměstna-
neckého pracovního poměru, avšak není takto
označen nebo nemá všechny náležitosti pře-
depsané pro vznik zaměstnaneckého pracov-
2
ního poměru; předchozí ustanovení neplatí,
jestliže taková osoba je z důvodu této čin-
nosti pojištěna již podle jiných předpisů o ne-
mocenském pojištění.
(3) Podle tohoto zákona jsou dále pojištěni:
a) studenti vysokých škol a vědečtí aspi-
ranti;
b) spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní
umělci, architekti, vědečtí badatelé, vý-
konní umělci a artisté, uznaní příslušnou
vrcholnou organisací, pokud jde o činnost,
kterou nevykonávají v zaměstnaneckém
pracovním poměru;
c) jiní pracovníci, o kterých to stanoví
Ústřední rada odborů a státní úřad sociál-
ního zabezpečení společnou vyhláškou
v úředním listě.
§ 3.
(1) Vykonává-li zaměstnanec přechodně
práci mimo území Československé republiky,
nemá to vliv na jeho pojištění.
(2) Pojištěni podle tohoto zákona jsou,
i když pracují v cizině trvale, občané' Česko-
slovenské republiky, kteří jsou
a) zaměstnanci československých zastupitel-
ských úřadů, československých podniků
zahraničního obchodu a podniků doprav-
ních;
b) zaměstnanci jiných československých or-
gánů nebo organisací, o kterých to sta-
noví Ústřední rada odborů v dohodě se
státním úřadem sociálního zabezpečení;
c) zaměstnanci osob uvedených pod písm. a)
nebo b).
§ 4.
Výkon několika činností.
Kdo vykonává několik činností zakládají-
cích pojištění podle tohoto zákona, je pojištěn
z každé z nich.
§ 5.
Vynětí z pojištění.
Z pojištění podle tohoto zákona jsou vy-
ňati:
a) příslušníci ozbrojených sborů z povolání;
b) cizí státní příslušníci, kteří jsou činní
v Československé republice pro zaměst-
navatele, kteří požívají diplomatických
výsad a imunit;
c) zaměstnanci, kteří jsou činní v Českoslo-
venské republice pouze přechodně, a to
pro zaměstnavatele, kteří nemají trvale
v tuzemsku bydliště nebo závod;
d) pracovníci, kteří vykonávají pouze příle-
žitostně zaměstnání.
3
§ 6.
Příležitostně zaměstnání.
(1) Za příležitostně se považuje nahodile
jednorázové zaměstnání, které podle ujed-
nání nemá trvat a ani netrvalo děle než 6 pra-
covních dnů po sobě jdoucích.
(2) Za příležitostné se dále považuje za-
městnání, jehož obsahem je pouze pracovní
činnost malého rozsahu, t. j. zejména za-
městnání, v němž výdělek nedosahuje ani
120 Kčs za kalendářní měsíc. I když je vý-
dělek nižší, nepovažuje se však zaměstnání
za příležitostné, jestliže
a) je soustavnou přípravou na budoucí po-
volání, nebo
b) zaměstnanec je koná vedle jiné činnosti
zakládající pojištění podle tohoto zákona.
§ 7.
Vznik pojištění.
Pojištění vzniká dnem vstupu do zaměst-
nání, které zakládá pojištění podle tohoto zá-
kona.
§ 8.
Zánik pojištění.
Pojištění zaniká dnem skončení zaměst-
nání, které zakládá pojištění podle tohoto zá-
kona.
§ 9.
Prováděcí předpisy.
Ústřední rada odborů může v dohodě se
státním úřadem sociálního zabezpečení vy-
hláškou v úředním listě upravovat podrob-
nosti o osobním rozsahu pojištěni; při tom
může odchylně upravit vznik, zánik a pod-
mínky pojištění, rozsah nároků z něho a způ-
sob jeho provádění pro některé skupiny osob
pojištěných podle tohoto zákona, pokud toho
vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti nebo
způsob jejich odměňování. Tak bude uprave-
no zejména pojištění:
a) domáckých dělníků,
b) žáků učilišť státních pracovních záloh,
c) učňů,
d) členů posádek lodí československé říční a
námořní plavby,
e) jiných pracovníků pojištěných podle § 2
odst. 3.
ČÁST DRUHÁ.
Preventivní a léčebná péče o zaměstnance a
jejich rodinné příslušníky.
§ 10.
(1) Zaměstnancům a jejich rodinným pří-
slušníkům poskytuje stát přednostně a bez-
4
platně preventivní a léčebnou péči podle před-
pisů o jednotně preventivní a léčebně péči.
Tato péče zahrnuje zejména preventivní péči,
ošetřování v nemoci a při úrazu, pomoc v ma-
teřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení,
zohyždění a tělesných vadách, pomoc při ne-
plodnosti a rehabilitaci. Součástí této péče je
i poskytování léků a léčebných a ortopedic-
kých pomůcek a úhrada nutných cestovních
a jiných výdajů vzniklých při poskytování
této péče.
(2) Preventivní a léčebná péče musí být
hodnotná a musí odpovídat současnému stavu
a úrovni lékařské vědy.
ČÁST TŘETÍ.
Dávky nemocenského pojištění.
Oddíl první.
Přehled dávek.
§ 11.
Dávky nemocenského pojištění jsou:
1. věcné dávky:
a) lázeňská péče,
b) výběrová rekreace Revolučního odboro-
vého hnuti,
c) dětská rekreace Revolučního odboro-
vého hnutí;
2. peněžitě dávky:
a) nemocenské,
b) podpora při ošetřování člena rodiny,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) podpora při narození dítěte,
e) pohřebné;
3. rodinné přídavky.
Oddíl druhý.
Věcně dávky.
§12.
Lázeňská péče.
(1) Zaměstnancům a jejich rodinným pří-
slušníkům může být poskytnuta lázeňská
péče, a to bezplatně včetně úhrady jízdného.
(2) Lázeňská péče zaměstnancům a jejich
rodinným příslušníkům se poskytuje na účet
nemocenského pojištění v zařízeních lázeňské
péče státní zdravotní správy; o její náplni a
způsobu poskytování platí předpisy o jednot-
ně preventivní a léčebné péči.
(3) o výběru zaměstnanců a jejich rodin-
ných příslušníků pro lázeňskou péči rozhodují
odborové orgány v závodech na podkladě lé-
kařských návrhů.
6
(4) Bližší podmínky a způsob poskytování
lázeňské péče zaměstnancům a jejich rodin-
ným příslušníkům určí ministerstvo zdra-
votnictví v dohodě s Ústřední radou odborů.
Při tom bude také stanoveno, v kterých pří-
padech se lázeňská péče poskytuje zaměst-
nancům mimo jejich dovolenou na zotavenou.
Ministr zdravotnictví spolu s Ústřední ra-
dou odborů vymezí přesně stanovené případy
nemocí, na které se nevztahuje ustanovení
odstavce 3.
§ 13.
Výběrová rekreace Revolučního
odborového hnutí.
(1) Zaměstnancům, kteří jsou členy odbo-
rových svazů a zaslouží si toho svým pomě-
rem k práci, a jejich rodinným příslušníkům
může být poskytnuta výběrová rekreace
v zotavovnách Revolučního odborového hnutí;
při tom se přihlíží také k potřebě upevnění
jejich zdraví. Výběrová rekreace se posky-
tuje za částečnou úhradu.
(2) Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů
po projednání s ministerstvy financí a zdra-
votnictví. Při tom bude také stanoven způsob
výběru zaměstnanců a jejich rodinných pří-
slušníků, výše jejich příplatku a způsob úhra-
dy jízdného.
§ 14.
Dětská rekreace Revolučního
odborového hnutí.
(1) Dětem zaměstnanců, kteří jsou členy
odborových svazů, může být poskytnuta dět-
ská rekreace v pionýrských táborech.
(2) Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů
po projednání s ministerstvy školství a kul-
tury, financí a zdravotnictví. Při tom bude
také stanoven způsob výběru dětí a výše pří-
platku rodičů a příspěvku z prostředků Re-
volučního odborového hnutí.
Oddíl třetí.
Peněžité dávky.
Nemocenské.
§ 15.
(1) Nemocenské náleží místo mzdy nebo
platu (dále jen "mzda") zaměstnanci, který
je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně ne-
schopným k výkonu svého dosavadního za-
městnání; za neschopného k výkonu svého za-
městnání se považuje též zaměstnanec při-
jatý do ústavní péče v zařízení preventivní a
léčebně péče (dále jen "ústavní ošetřování").
(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské,
pokud se tato péče poskytuje mimo dovole-
nou na zotavenou.
6
(3) Nemocenské se poskytuje od prvního
dne dočasné neschopnosti (§ 22) k výkonu
dosavadního zaměstnání pro nemoc nebo úraz
(dále jen "pracovní neschopnost") do skon-
čení pracovní neschopnosti nebo, byl-li za-
městnanci přiznán invalidní důchod, invalidní
důchod při pracovním úrazu, částečný inva-
lidní důchod nebo částečný invalidní důchod
při pracovním, úrazu podle předpisů o důcho-
dovém zabezpečení zaměstnanců, do vydání
rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu. Nemo-
censké se však poskytuje nejdéle po dobu
jednoho roku od počátku pracovní neschop-
nosti (dále jen "podpůrci doba").
(4) Při nové pracovní neschopnosti se za-
počítávají do podpůrci doby také předchozí
období pracovní neschopnosti, pokud spadají
do doby jednoho roku před vznikem nové
pracovní neschopnosti. Tato období se však
nezapočtou:
a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců
od skončení poslední pracovní neschop-
nosti pro nemoc, nebo
b) jestliže nová pracovní neschopnost byla
způsobena pracovním úrazem (nemocí
z povoláni) podle předpisů o důchodovém
zabezpečení zaměstnanců.
Do podpůrci doby se rovněž nezapočítává
předchozí období pracovní neschopnosti způ-
sobené pracovním úrazem (nemocí z povo-
lání).
(5) Nemocenské může být poskytováno i po
uplynutí podpůrci doby, jestliže je možno na
základě vyjádření posudkově komise sociál-
ního zabezpečení očekávat, že zaměstnanec
v krátké době nabude pracovní schopnosti;
takto je však možno poskytovat nemocenské
nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí
podpůrci doby.
§ 16.
Nemocenské náleží místo mzdy zaměst-
nanci po dobu karantény nařízené podle před-
pisů o boji proti přenosným nemocem.
§17.
(1) Nemocenské se stanoví ze zaměstnan-
covy průměrné čisté mzdy za pracovní den,
nejvýše však z částky 100 Kčs (dále jen "čistá
denní mzda"). Základem pro výpočet čisté
denní mzdy je výdělek, jehož zaměstnanec
dosáhl v posledních třech kalendářních mě-
sících před vznikem pracovní neschopnosti
nebo před nařízením karantény, a to po ode-
čtení daně ze mzdy. Za výdělek se považuje
příjem ze zaměstnání zakládajícího pojištění
podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím-
to zaměstnáním, pokud podléhá dani ze mzdy.
7
(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.
(3) Pracovním dnům se kladou na roven
dny pracovního klidu, za něž se poskytuje
náhrada mzdy.
§ 18.
(1) Výše nemocenského činí:
|
při nepřerušeném |
z čisté denní |
|
do 1 roku |
60% |
|
nad 1 rok do 5 let |
70% |
|
nad 5 let do 10 let |
80% |
|
nad 10 let |
90 %. |
|
(2) Za první tři pracovní dny pracovní ne- |
|
|
do 1 roku |
50% |
|
nad 1 rok do 5 let |
60% |
|
nad 5 let do 10 let |
65% |
|
nad 10 let |
70%. |
Při pracovní neschopnosti, která vznikla
pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo
při karanténě, náleží za první tři pracovní dny
nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1.
Vláda může nařízením stanovit, že nemocen-
ské v této výši náleží za první tři pracovní
dny i v ostatních případech pracovní ne-
schopnosti.
(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs den-
ně; jestliže však tato částka přesahuje 90%
zaměstnancovy čisté denní mzdy, činí nemo-
censké 90 % této mzdy.
(4) Do nepřerušeného zaměstnání v témž
podniku se započítává doba výkonu základní
služby nebo obdobné služby v ozbrojených
silách, doba soustavné přípravy na budoucí
povolání předepsaným výcvikem a doba studia
na vysokých školách, jakož i doba vědecké
aspirantury, jestliže zaměstnanec po jejich
skončení nastoupil v předepsané lhůtě do za-
městnání.
(5) U zaměstnanců, kteří dne 31. prosince
1956 vykonávali činnost, která by zakládala
pojištění podle tohoto zákona, se započtou do
nepřerušeného zaměstnání v témž podniku
doby všech zaměstnání, které byly získány do
tohoto dne, jakož i předcházející doby služby
v ozbrojených silách, soustavně přípravy na
budoucí povolání předepsaným výcvikem,
studia na vysokých školách a vědecké aspi-
rantury.
(6) Změní-li zaměstnanec zaměstnání z dů-
vodů obecného zájmu nebo z jiných vážných
příčin, započítají se mu do nepřerušeného za-
městnání v témž podniku i doby předchozích
zaměstnání, jakož i doby započtené podle od-
stavců 4 a 5; jinak se doba nepřerušeného
8
zaměstnání v témž podniku počítá ode dne
vstupu do nového zaměstnání.
§ 19.
Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedené-
mu (rozloučenému) zaměstnanci, který neplní
vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za
pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřo-
vání nebo v nichž je mu poskytována lázeň-
ská péče mimo dovolenou na zotavenou, jen
polovina nemocenského stanoveného podle
předchozích ustanovení.
§ 20.
Zaměstnanci, přijatému na sezónní nebo
kampaňové práce, pokud nejde o důchodce,
kterému se vyplácí starobní důchod v plné
výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod
při pracovním úrazu (§ 21), náleží nemocen-
ské při téže pracovní neschopnosti nejdéle
po dobu 75 pracovních dnů, při více pracov-
ních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pra-
covních dnů v jednom kalendářním roce. Tato
omezení neplatí, jestliže pracovní neschop-
nost vznikla pracovním úrazem (nemocí z po-
volání) nebo jestliže zaměstnanec byl v době
jednoho roku před vznikem pracovní ne-
schopnosti zaměstnán aspoň 180 dnů.
§ 21.
(1) Důchodci, jemuž se vyplácí starobní
důchod v plně výši, invalidní důchod nebo
invalidní důchod při pracovním úrazu, náleží
nemocenské při pracovní neschopnosti jen
tehdy, jestliže byl v podniku zaměstnán aspoň
po dobu tří měsíců bezprostředně před vzni-
kem pracovní neschopnosti. Nemocenské se
poskytuje při téže pracovní neschopnosti nej-
déle po dobu 60 pracovních dnů, při více pra-
covních neschopnostech po dobu 60 pracov-
ních dnů v jednom kalendářním roce. Tato
omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost
vznikla pracovním úrazem (nemocí z povo-
lání).
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro
poživatele obdobných důchodů podle předpisů
o důchodovém zaopatření příslušníků ozbro-
jených sborů, jestliže jsou zaměstnáni.
§ 22.
Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu
přede dnem, kdy byla předepsaným způso-
bem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže
však pracovní neschopnost nastala dříve, než
byla takto zjištěna, přizná se nemocenské
nejdéle za tři pracovní dny nazpět; podmín-
kou je, že včasně zjištění pracovní neschop-
nosti bylo znemožněno z vážných důvodů.
9
§ 23.
Nemocenské může být při pracovní ne-
schopnosti pro aktivní tuberkulosu zvýšeno
až do výše čisté denní mzdy, jestliže pra-
covní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle
než měsíc. Podrobnosti upraví Ústřední rada
odborů vyhláškou vydanou v dohodě s mini-
sterstvem zdravotnictví.
§ 24.
(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si při-
vodil pracovní neschopnost
a) v úmyslu vylákat nemocenské, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti,
nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za
nějž zákon stanoví trest odnětí svobody,
jehož horní hranice přesahuje tři roky.
(2) Má-li zaměstnanec rodinně příslušníky,
může jim být v těchto případech vypláceno
nemocenské až do výše tří čtvrtin; zaměst-
nanci bez rodinných příslušníků může být
v případech uvedených v předcházejícím od-
stavci pod písm. b), c) a d) vypláceno nemo-
censké až do výše poloviny.
§ 25.
Podpora při ošetřování člena
rodiny.
(1) Zaměstnanci, který nemůže pracovat,
protože musí ošetřovat nemocného člena ro-
diny, který s ním žije ve společně domác-
nosti, náleží místo mzdy podpora ve výši
nemocenského; podmínkou je, že nemocného
není možno umístit v nemocnici a že v ro-
dině není nikdo, kdo by mohl nemocného
ošetřovat.
(2) Podpora v téže výši náleží zaměstnanci,
který nemůže pracovat, protože musí pečo-
vat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská
škola nebo dětský, po případě zemědělský
útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uza-
vřeny z nařízení orgánu hygienické a proti-
epidemické služby, nebo z toho důvodu, že
takovému dítěti byla nařízena karanténa po-
dle předpisů o boji proti přenosným nemo-
cem; podmínkou je, že v rodině není nikdo,
kdo by mohl o dítě pečovat.
(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tři pra-
covních dnů; výplatu je možno prodloužit
o další tři pracovní dny, jestliže nebylo mož-
né během prvých tří pracovních dnů opatřit
potřebnou péči. Zaměstnankyni, která má
v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřeně dítě
10
a je jinak osamělá, může být výplata podpory
prodloužena ještě o dalších šest pracovních
dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů
uvedených v odstavci
1 nebo 2.
(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu
více osob v témž případě, náleží podpora jen
jedné z nich, a to především zaměstnané
matce.
(5) Ustanovení §§ 17 a 18 platí obdobně.
Peněžitá pomoc v mateřství.
§ 26.
(1) Zaměstnankyni, která byla v posledních
dvou letech před porodem pojištěna podle
tohoto zákona aspoň 270 dnů, náleží v těho-
tenství nebo mateřství místo mzdy, po pří-
padě místo nemocenského, peněžitá pomoc
v mateřství.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se posky-
tuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před
porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen
"mateřská dovolená"). Vyčerpá-li zaměst-
nankyně z mateřské dovolené před porodem
více než 4 týdny, poskytuje se jí peněžitá po-
moc v mateřství bez přerušení až do uplynutí
18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vy-
čerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovoleně
před porodem méně než 4 týdny proto, že
porod nastal dříve, než lékař určil, poskytuje
se jí peněžitá pomoc v mateřství rovněž bez
přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku
mateřské dovolené. Vyčerpá-li však zaměst-
nankyně z mateřské dovolené před porodem
méně než 4 týdny z jiného důvodu, poskytne
se jí peněžitá pomoc v mateřství ode dne po-
rodu jen po dobu 14 týdnů.
§ 27.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví
z čisté denní mzdy zaměstnankyně, zjištěné
způsobem uvedeným v § 17
odst. 1 za po-
slední tři kalendářní měsíce nebo, je-li to pro
ni příznivější, za posledních šest kalendářních
měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat
pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však
z částky 100 Kčs.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za
pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na
roven dny pracovního klidu, za něž se posky-
tuje náhrada mzdy.
(3) Výše peněžitě pomoci v mateřství činí:
při nepřerušeném z čistě denní
zaměstnání v témž podniku: mzdy:
|
do 2 let |
75% |
|
nad 2 roky do 5 let |
80% |
|
nad 5 let |
90 %. |
11
(4) Peněžitá pomoc v mateřství činí nej-
méně 16 Kčs denně; jestliže však tato částka
přesahuje 90 % čisté denní mzdy zaměstnan-
kyně, činí peněžitá pomoc v mateřství 90 %
této mzdy.
(5) Pro počítání nepřerušeného zaměstnání
platí obdobně ustanovení § 18 odst. 4 až 6.
§ 28.
Podpora při narození dítěte.
Porodí - li zaměstnankyně nebo zaměstnan-
cova rodinná příslušnice, náleží jí na každé
narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Pod-
pora náleží manželce nebo družce zaměst-
nancově také tehdy, jestliže porod nastal
v době 300 dnů od úmrtí zaměstnance.
§ 29.
Pohřebné.
(1) Zemřel - li zaměstnanec, náleží jeho po-
zůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné
v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel
(manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd
a bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a
snacha.
(2) Jestliže pohřeb vypravil někdo jiný než
pozůstalý, náleží mu pohřebně až do výše
prokázaných výloh, nejvýše však v částce
1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li po-
hřeb vypraven na základě závazku vyplýva-
jícího ze smlouvy nebo na základě úřední po-
vinnosti.
(3) Jestliže zaměstnanec vypravil pohřeb
svému rodinnému příslušníku, náleží mu při
úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou
let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí ro-
dinného příslušníka ve věku do deseti let po-
hřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného
příslušníka ve věku nad deset let pohřebné
ve výši 800 Kčs.
Oddíl čtvrtý.
Rodinné přídavky.
§ 30.
(1) Rodinné přídavky náleží zaměstnanci,
jestliže má nezaopatřeně děti (§ 31), má pře-
depsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval
stanovený počet pracovních dnů (§ 34).
(2) Zaměstnanci povolanému ke službě
v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků
ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopa-
třené děti rodinné přídavky, jestliže byl
v posledních šesti měsících před nástupem
služby v ozbrojených silách zaměstnán aspoň
90 dnů.
12
Nezaopatřené děti.
§ 31.
(1) Za nezaopatřeně děti se považují vlastní
i osvojené děti zaměstnance nebo jeho man-
žela, pokud se zdržují na území Českosloven-
ské republiky, a to do skončení povinné školní
docházky; za stejných podmínek se považují
za nezaopatřeně děti oboustranně osiřelí
vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci za-
městnance nebo jeho manžela, jestliže jsou
v jejich přímém zaopatření.
(2) Po skončení povinně školní docházky,
nejdéle však do 25. roku věku, se děti uve-
dené v předchozím odstavci považují za ne-
zaopatřeně tehdy, jestliže nemají vlastní pří-
jem vyšší než 120 Kčs měsíčně a jestliže
a) se soustavně připravují předepsaným vý-
cvikem nebo studiem na budoucí povolání
nebo
b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či du-
ševní vadu trvale neschopny k práci.
§ 32.
Rodinně přídavky se neposkytují na děti:
a) na které náleží výchovné nebo sirotčí dů-
chod podle předpisů o důchodovém zabez-
pečení zaměstnanců nebo o materiálním
zabezpečení a důchodovém zaopatření pří-
slušníků ozbrojených sborů, po případě
podle jiných obdobných předpisů;
b) které mají bezplatně plné internátní za-
opatření z prostředků rozpočtových, hos-
podářských nebo jiných organisaci;
c) které jsou již děle než šest měsíců v bez-
platném plném zaopatření léčebného nebo
podobného ústavu.
§ 33.
Pracovní úvazek.
(1) Podmínkou pro přiznání rodinných pří-
davků je, že zaměstnanec má pracovní úvazek
odpovídající pracovní době, která je pro pra-
covní odvětví, v němž zaměstnanec pracuje,
stanovena platnými právními předpisy.
(2) Podmínka pracovního úvazku se pova-
žuje za splněnou také, jestliže pracovní úva-
zek zaměstnance se změněnou pracovní
schopností nebo pracovní úvazek zaměstnan-
kyně, která má aspoň jedno nezaopatřené
dítě a je jinak osamělá, činí nejméně polovinu
pracovní doby stanovené platnými předpisy
pro jejich pracovní odvětví.
18
§ 34.
Odpracovaná doba.
(1) Podmínkou pro přiznání rodinných pří-
davků za příslušný kalendářní měsíc je, že
zaměstnanec odpracoval v tomto měsíci
aspoň 20 pracovních dnů (směn) v rozsahu
odpovídajícím pracovnímu úvazku stanove-
nému v § 33.
(2) Odpracovaným dnům se kladou na
roven:
a) dny, za které náleží podle platných před-
pisů mzda (její náhrada) nebo peněžité
dávky nemocenského pojištění nahrazu-
jící mzdu;
b) doba výkonu veřejné funkce nebo povin-
nosti.
Výše rodinných přídavků.
§ 35.
Rodinně přídavky činí, pokud není dále
jinak stanoveno, měsíčně:
|
na jedno dítě.... |
. 70 Kčs |
|
na dvě děti ..... |
. 170 Kčs |
|
na tři děti ..... |
310 Kčs |
|
na čtyři děti.... |
. 490 Kčs |
|
a zvyšují se o 220 Kčs na |
každé další dítě. |
§ 36.
(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživate-
lem zemědělské půdy ve výměře nad 0, 5 ha
(v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad
2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s ta-
kovým uživatelem půdy ve společně domác-
nosti jako člen rodiny, náleží rodinně přídav-
ky jen ve výši:
|
na jedno dítě. |
.... 38 Kčs |
|
na dvě děti.. |
.... 86 Kčs |
|
na tři děti |
.... 144 Kčs |
|
na čtyři děti. |
.... 212 Kčs |
|
na pět dětí |
.... 290 Kčs |
|
na šest dětí |
.... 378 Kčs |
|
na sedm dětí. |
.... 476 Kčs |
měsíčné a zvyšuji se o 108 KČS na každé další
dítě.
(2) Uživatelům zemědělské půdy uvedeným
v odstavci 1 se klade na roven:
a) zaměstnanec, který je zároveň členem
jednotného zemědělského družstva I. nebo
II. typu a vstoupil do družstva s výměrou
zemědělské půdy nad 0, 5 ha (v pastvinář-
ské nebo pícninářské oblasti s výměrou
nad 2 ha), jakož i zaměstnanec, který žije
s takovým členem družstva ve společné
domácnosti jako člen rodiny;
14
b) zaměstnanec, který je zároveň členem jed-
notného zemědělského družstva III. nebo
IV. typu, jestliže členem družstva není
také jeho manželka ani jiný člen rodiny,
s nimž žije ve společně domácnosti;
c) zaměstnanec, který je zároveň členem
jednotného zemědělského družstva III.
nebo IV. typu, jestliže výměra záhumenku
rodiny přesahuje výměru podle vzorových
stanov jednotných zemědělských druž-
stev, nebo zaměstnanec, který žije s ta-
kovým členem družstva ve společné do-
mácnosti jako člen rodiny, a to i tehdy,
když manželka nebo jiný člen rodiny je
členem družstva.
§ 37.
Souběh nároků na rodinné
přídavky.
Mělo - li by nárok na rodinné přídavky na
totéž dítě několik osob, náleží rodinné pří-
davky jen jedné z nich.
§ 38.
Výplata rodinných přídavků.
(1) Rodinné přídavky náleží za každý ka-
lendářní měsíc, ve kterém byly splněny pře-
depsané podmínky, a vyplácejí se vždy za
celý měsíc.
(2) Splní-li se během kalendářního měsíce
podmínky pro změnu výše rodinných přídav-
ků, vyplatí se za celý měsíc vyšší rodinné
přídavky.
(3) Rodinně přídavky se vyplácejí tomu,
z jehož pojištění byly přiznány. Má-li však
dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplá-
cejí se jemu.
§ 39.
Poměr k výživnému.
Určuje - li soud výživné na dítě, přihlíží
i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte
uhrazovány rodinnými přídavky, které se na
ně poskytují; do určeného výživného se ro-
dinně přídavky nezapočítávají.
ČÁST ČTVRTÁ.
Ochrana pracovníků při příležitostném
zaměstnání.
§ 40.
Utrpí - li pracovník, který vykonává jen pří-
ležitostně zaměstnání, při výkonu tohoto za-
městnání pracovní úraz, poskytne se mu bez-
platně potřebná preventivní a léčebná péče.
Nastala - li následkem úrazu smrt, poskytne
se pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, po-
hřebně podle § 29 odst. 1.