V třetí pětiletce budou zavedeny nové chemické výrobky, např. syntetický kaučuk, polyetylen, polypropylen, polystyren, kombinovaná hnojiva, syntetická pryskyřice, nové typy dehtových barviv a také dlouho očekávaná polyesterová vlákna, mající vlastnost vlny, která umožní výrobu nových druhů tkanin. Splněním těchto úkolů přispěje chemický průmysl podstatně k rozvoji národního hospodářství. Dodávky plastických hmot pro strojírenství, zejména pro výrobu automobilů, letadel, lodí a hospodářských strojů mají v roce 1965 uspořit 100 000 tun barevných kovů. Přitom náhrada barevných kovů plastickými hmotami nejen zvyšuje užitnou hodnotu výrobků, ale podstatně snižuje i výrobní náklady, neboť náklady na výrobu objemové jednotky plastických hmot jsou čtyřnásobně nižší než u barevných kovů a investiční náklady na výrobny plastických hmot jsou v průměru více než devětkrát nižší. Uplatnění plastických hmot ve stavebnictví bude znamenat převrat v dosavadních stavebních technologiích a postupech. Syntetický kaučuk a syntetická vlákna ušetří stamilióny devizových korun, které musíme dnes vynakládat na dovoz přírodního kaučuku, vlny a bavlny. Bez vzrůstu výroby syntetických vláken, plánovaném v třetí pětiletce, muselo by se dovézt ze zahraničí oproti dnešnímu stavu za půl miliardy korun v paritě přírodních vláken navíc. Zvýšení výroby paliv umožní zavést dieselelektrické lokomotivy tak, že se budou podílet v roce 1965 23 % na celkových dopravních výkonech. Tak bude nahrazeno asi 14,5 mil. tun uhlí v měrném palivu. Významné bude zvýšení výroby průmyslových hnojiv a prostředků na ochranu rostlin v zemědělství Při současném intenzívním hospodaření a koloběhu živin by byl v půdě brzy akutní nedostatek dusíku, fosforu a draslíku. Aby byly vytvářeny lepší podmínky pro úrodnost půdy, zajistí chemický průmysl potřebná průmyslová hnojiva a rozšíří jejich sortiment o hnojiva kombinovaná, granulovaná a koncentrovaná.

Zvýšením výroby papíru o 50 % nebudou ještě do roku 1965 plně pokryty požadavky národního hospodářství na papír a lepenku. Další zvýšení výroby závisí na využívání nových surovin pro výrobu papíru. Jsou to zejména rychle rostoucí listnaté stromy a jednoleté rostliny, jejichž komplexní zpracování na celulózu musí chemie vyřešit.

Lepší plnění plánu centralizované investiční výstavby v roce 1960 a v příštích letech zajišťuje ministerstvo chemického průmyslu organizováním celostátních staveništních aktivů za účasti dodavatelů. První z těchto aktivů, konaný ve Stalinových závodech, přinesl již své dobré výsledky v podobě celé řady závazků pracujících jednotlivých prováděcích podniků. Např. zaměstnanci n. p. Konstruktiva se zavázali, že v I. čtvrtletí udělají navíc prací za 200 000 Kčs. Roční úkol na stavbě syntetického lihu splní podle harmonogramu. K zabezpečení tohoto úkolu provedou celou řadu technicko-organizačních opatření.

Kolektiv Závodů Vítězného února Hradec Králové se zavázal vyrovnat čtyřapůlměsíční zpoždění, které vzniklo ve výstavbě dálkové plynárny projekční nepřipraveností tak, aby plynárna byla připravena do 1. 7. 1960 k postupnému najetí. Celoroční objem výroby splní do 20. prosince 1960. Při montážích budou používat poloblokový a blokový způsob práce.

Zaměstnanci Vodních staveb Teplice se zavázali splnit práce na dálkové plynárně do 30. května t. r. a na stavbě teplárny do 30. června t. r. Plán letošního roku chtějí splnit do 15. prosince t. r.

Pracující Průmyslových staveb Gottwaldov se zavazují plnit své úkoly tak, aby navazování jednotlivých řemeslných prací nebylo narušováno. V roce 1960 dokončí a předají do užívání několik staveb. Na stavbě teplárny splní přes opoždění, ke kterému došlo v roce 1959, termín výstavby podle harmonogramu tak, aby mohla být uvedena do provozu 30. 6. 1961.

V současné době vzniká celá řada podobných závazků i na ostatních důležitých stavbách.

Zajištění úkolů rozvoje chemického průmyslu bude klást vysoké nároky i na největšího dodavatele, ministerstvo těžkého strojírenství, v zajišťování prováděcích projektů, ve včasném zajištění všech opatření připravovaných k rozšíření výrobních ploch pro výrobu chemických zařízení, jako např. kompresorů, čerpadel, armatur apod. Vysoké nároky budou úkoly rozvoje chemického průmyslu klást i na ministerstvo stavebnictví. Realizace investic třetího pětiletého plánu je náročná nejen pro dodavatelská ministerstva, ale především pro pracovníky chemického průmyslu samotné, neboť vyžaduje výzkumné vyřešení a projekční přípravu zcela nových technologicky náročných výrob, které nebyly dosud realizovány v lidově demokratických státech. Při tom je třeba zabezpečit taková řešení, která odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům s maximální mechanizací, automatizací a s dosažením vysoké úrovně produktivity práce. President republiky soudruh Novotný řekl na zasedání ÚV KSČ v září minulého roku, že je již otázkou krátké doby, kdy zhodnotíme vítězství socialismu v Československu. Současně hovořil o tom, že bude následovat etapa, v níž budeme vytvářet materiální a kulturní zdroje pro přechod ke komunismu. To znamená, že musí nejen nové výrobny a závody, ale postupně i staré přecházet na výrobní a sociální úroveň, odpovídající tomuto stupni vývoje společnosti. Vyřešení takových úkolů klade vysoké nároky na úroveň technické práce a můžeme je vyřešit jen při dokonalé koordinaci výzkumných a projekčních prací. Tento způsob práce je zaváděn vytvářením komplexních brigád a je třeba jej dále prohlubovat a důsledně uplatňovat.

Dále je třeba zajistit rychlou realizaci poloprovozních zkoušek nutných pro vypracování projekčních podkladů. K tomu byly v poslední době vytvořeny v ministerstvu těžkého strojírenství předpoklady tím, že se zavázalo s plným pochopením vyřizovat úkoly ve výstavbě poloprovozů se stejným stupněm důležitosti, jako úkoly centralizované investiční výstavby. Nyní je třeba, aby toto dobré rozhodnutí ministerstva těžkého strojírenství bylo plně pochopeno i jednotlivými výrobními závody.

Velký rozvoj chemického průmyslu v těchto letech, který bude znamenat zásadní obrat v tomto oboru činnosti a který přispěje podstatnou měrou k provedení technické revoluce v našem průmyslu, bychom nemohli uskutečnit bez bratrské pomoci Sovětského svazu. Jsou to nejen dodávky základních chemických surovin (ropa, pyrity, fosfáty, síra), ale i poskytování výsledků výzkumu a technologické a projekční dokumentace, které nám Sovětský svaz ochotně, nezištně a opravdu bratrsky dává k dispozici. Pro rozvoj chemického průmyslu je neméně důležitá i spolupráce a koordinace úkolů v Radě vzájemné hospodářské pomoci.

Soudružky a soudruzi, chemický průmysl má v roce 1960 i v letech následujících velké úkoly, takové, jaké před ním dosud nikdy nestály. Úměrně k těmto úkolům jsou velké i prostředky, které jsou na rozvoj chemického průmyslu vynakládány. Přes velkou náročnost těchto úkolů, jejichž splnění otvírá nové krásné perspektivy, věřím, že my, pracovníci chemického průmyslu, nezklameme nám danou důvěru a tyto velké úkoly s pomocí ostatních pracujících splníme a tak přispějeme k tomu, aby život všeho našeho lidu byl ještě krásnější a bohatší. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dále je do rozpravy přihlášen posl. Mráz. Dávám mu slovo.

Posl. Mráz: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

V historicky krátké době dovršit výstavbu socialismu v naší vlasti, to je hlavní úkol, který před nás postavil XI. sjezd Komunistické strany Československa. Splnit tento úkol předpokládá zabezpečit prudký rozvoj výrobních sil, a to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství, zvyšovat objem stavebních prací a dosáhnout nejvyšší efektivnosti ve všech odvětvích národního hospodářství, a to proto, že splnění těchto cílů je základním předpokladem pro růst životní úrovně pracujících. S tímto růstem životní úrovně úzce souvisí i další úkol vytyčený XI. sjezdem Komunistické strany Československa, a to vyřešit bytový problém do roku 1970 výstavbou 1 miliónu 200 000 bytů. Tím zabezpečit každé rodině přiměřený byt. Přednostně má být vyřešen bytový problém v krajích soustředěné investiční výstavby, to jest v krajích Ostrava, Ústí nad Labem, Karlovy Vary a Praha, a to již do roku 1965.

Při prvním pohledu na číslo 1 200 000 nových bytů zdál se tento úkol neuskutečnitelný a při známých těžkostech neřešitelný. Avšak již rok 1959 nám ukázal, že XI. sjezd naší strany správně odhadl naše možnosti na tomto úseku. Docela oprávněně počítá s iniciativou pracujících pro zvyšování jejich životní úrovně. Ano, tento úkol není vůbec přemrštěný, nýbrž je docela reálný.

Dokazuje to i ta skutečnost, že již v roce 1959 bylo dáno do užívání 67 000 nových bytů. Z toho 43 000 ve státní a téměř 2000 bytů v podnikové a družstevní výstavbě. Svépomocí obyvatelstva individuálně bylo postaveno 20 tisíc 500 bytových jednotek. Tato čísla znamenají ve srovnání s rokem 1958, že se v roce 1959 odevzdalo do užívání o 25 % bytů více. Přitom víme, že tento úkol byl splněn tak úspěšně přesto, že naše stavebnictví zápolilo ještě s celou řadou nedostatků. Schází mu ještě mnoho moderních prostředků. Nepoužívalo tolik progresívních metod ať panelového nebo blokopanelového stavění. Rovněž osvědčeného stavění proudovou metodou nebylo plně využíváno. Proto můžeme tvrdit, že je tento úkol splnitelný a uvědomit si to i dnes, při projednávání státního rozpočtu naší republiky na rok 1960. To proto, že značná část finančních prostředků tohoto rozpočtu je určena na bytovou výstavbu. V roce 1960 se předpokládá, že bude odevzdáno do užívání ve státní výstavbě 41 893 bytů, v podnikové a družstevní 13 057 a v soukromé 24 000 bytů, celkem 79 000 bytů. Že i tato čísla jsou splnitelná, dokazuje rozestavěnost na konci roku 1959, kdy v socialistickém sektoru a u soukromníků bylo rozestavěno 102 000 bytů. Dále to dokazují i socialistické závazky našich pracujících uzavírané na splnění tohoto úkolu.

Tak například Pozemní stavby v Gottwaldovském kraji chtějí plán odevzdání bytových jednotek splnit nejpozději do konce měsíce listopadu. Bude-li jim to umožněno finančně a materiálově, odevzdat 196 bytových jednotek nadplán a 400 bytových jednotek rozestavět navíc a vytvořit tak předpoklady pro ještě úspěšnější plnění v prvním roce třetí pětiletky. Vím, že i v jiných stavebně-montážních podnicích jsou podobné závazky uzavírány. Proč však říkám, že tento závazek bude splněn, jen když jim to bude umožněno?

Ve skutečnosti byl pracujícími závazek uzavřen, ale bylo jim doporučeno nadřízenými orgány závazek nevyhlašovat, poněvadž nejsou finanční prostředky a není dostatek materiálových zdrojů pro nadplán bytové výstavby. Jsem toho názoru, že nejde tak o finanční prostředky, jako snad o materiálové zdroje. Vždyť v loňském roce, kdy se teprve začalo s propagací a ustavováním bytových družstev, jich bylo ustaveno 316 s 16 211 členy.

Nová bytová družstva budou vznikat i v letošním roce a zájem o tento druh bytové výstavby roste. Zde je i zdroj pro financování bytové výstavby. Druhá otázka je otázka zajištění materiálu. Myslím však, že i zde není situace tak tragická. Například v našem kraji pro tyto nadplánované bytové jednotky bychom měli dostatek zdicího materiálu.

Vloni jsem z této tribuny při projednávání zákona o bytové výstavbě mluvil o tom, že v našem kraji jsme začali zpracovávat cihelný odpad, který již ničemu neslouží, v panelové bloky o výšce podlaží, tak zvaný cihlobeton. Tím jsme zvýšili produktivitu práce při stavění bytů na sídlišti v Hodoníně-Bažantnici a hornických bytů v Dubňanech a na sídlišti v Kyjově.

Tato ambulantní výrobna blokopanelů, vybudovaná nákladem cca 1 milión Kčs, má kapacitu 400 bytových jednotek ročně. Avšak tak, jak byl Pozemním stavbám Gottwaldov stanoven plán odevzdávání bytových jednotek na rok 1960 i na první léta třetí pětiletky, nebude tato výrobna plně využita, čímž vznikne nejen finanční ztráta Pozemním stavbám, ale další společenské škody nevyužitím této výrobny. Obdobná situace hrozí i ve využití panelárny v Gottwaldově. Tím se znemožňuje plné využití progresívních metod.

Jak je to s ostatním materiálem? Jsem přesvědčen o tom že naše oficiální materiálové bilance nejsou úplně správné. Přidělování materiálu, zejména úzkoprofilového na různé sektory, se rovněž neděje správným způsobem.

Vycházím ze zkušeností, které mají Pozemní stavby Gottwaldov i jiné stavebně-montážní podniky, jak jsem si v hovorech ověřoval.

Příděly materiálů, které jsou pro výstavbu přidělovány, nejsou dostačující. Říká se, že prostředky, které jsou dávány, jsou minimální a úkoly maximální. Je pravda, že se dnes ještě se stavebním materiálem nešetří tak, jak by se mělo. Ve stavebnictví po této stránce jsou značné rezervy. Ovšem odstranění těchto rezerv a nedostatků se může ročně odhadovat a příděly materiálů krátit vždy o několik procent. To pak pochopí jak hospodářští pracovníci, tak i ostatní zaměstnanci.

Avšak, vypadá-li situace tak, že na potřebu 2200 ks van bylo přiděleno podniku jen 1317 kusů, takže rozdíl činí 823 kusů van, je těžko hospodářským pracovníkům vysvětlit, jak nedostatek ve vanách ušetřit. Jestli na potřebu 63 000 m² radiátorů je přiděleno 35 000 m², což činí rozdíl téměř 50 %, i toto je těžko vysvětlit. Podobně bych mohl uvádět další nedostatkové materiály a nízké příděly, které u těchto materiálů jsou. I zde by měla pomoci iniciativa pracujících pro zvýšení výroby těchto úzkoprofilových materiálů, ale rovněž i lepší bilance a správnější rozdělování těchto materiálů na jednotlivé sektory. Zkušenosti Pozemních staveb Gottwaldov jsou takové, že když nechtějí zařadit některým investorům stavby do plánu pro nízké příděly těchto úzkoprofilových materiálů, s ohledem na potřeby projektu se velmi často stalo, že investor se nabídl, že materiál opatří a také opatřil.

A tak Pozemní stavby Gottwaldov sehnaly materiálu, který se z fondovaných přídělů nedostal, na tisíce tun a tisíce metrů čtverečních.

Přirozeně se zde naskýtá otázka, jak je to možné, že některé sektory tohoto materiálu mají více než potřebují a že se jim benevolentně přiděluje.

Uvedu konkrétní případ:

Na Pozemní stavby Gottwaldov přišli soudruzi ze Státních statků Hodonín se žádostí, aby jim postavily kravín zhruba asi v hodnotě 800 000 Kčs. Podle projektu by bylo třeba asi 120 m³ zabudovaného dřeva a 30 m³ pomocného dřeva. Pozemní stavby tuto stavbu odmítly pro velkou spotřebu dřeva s ohledem na to, že samy dostávají příděl na 1 000 000 Kčs hrubé výroby měsíčně méně než 20 m³. Státní statky se nabídly, že by zbývající dřevo dodaly samy.

Skutečnost je taková: Mezi různými podniky se dnes neuzavírají smlouvy o dodání výrobků, ale mnohdy ujednání i o dodávkách materiálů pro tyto výrobky. To znamená, že některé podniky, ba i celé sektory si nejen nárokují, ale i dostávají více některých materiálů, než pro sebe ve skutečnosti potřebují. Z toho plyne závěr, že kdyby byly bilance přesněji sestavovány a bylo správněji s nimi hospodařeno, hlavně s bilancemi úzkoprofilových materiálů, bylo by více materiálu, než se na první pohled jeví, i pro bytovou výstavbu. Přesto však je nutné u tak vysokého počtu bytových jednotek věnovat zvýšenou pozornost materiálovým otázkám. Zejména otázkám dodávek kompletujících výrobků, jako například kotlů, radiátorů a včasným dodávkám prefabrikátů. A to nejen prefabrikátů betonových, ale i truhlářských, poněvadž se velmi často vyskytuje, že namísto toho, aby byla dodána okna natřená a zasklená, jsou dávána tato bez skla i nátěru.