Knihovnictví v lidově demokratickém Československu zaznamenalo značné úspěchy. Je však třeba vidět, že činnost některých typů knihoven se opožďuje za současnými potřebami naší společnosti. Právem kritizovalo usnesení ÚV KSČ "O zvýšení úrovně a dalším rozvoji vysokých škol" v roce 1956 činnost státních, vědeckých a vysokoškolských knihoven, které zaostávaly za potřebami naší vědy a vysokých škol. Stejně oprávněná byla i kritika LK v Usnesení ÚV KSČ "O dalším rozvoji a prohloubení ideové činnosti osvětové práce", že zaostávají v propagaci naučné, zejména politické, přírodovědecké a zemědělské literatury. Činnost některých knihoven není úzce spjata s prací a životem našeho lidu, není zajištěn plánovitý rozvoj knihoven. Rozvoj slovenského knihovnictví nepokračuje takovým tempem, jaké by zaručovalo v dohledné době dosažení úrovně českého knihovnictví.

Základním nedostatkem československého knihovnictví je to, že dosud nebylo upraveno moderní zákonnou normou, která by nejen zabezpečila již dosažené organizační i pracovní úspěchy, ale i otevřela další smělé perspektivy vývoje našeho knihovnictví v etapě dovršení výstavby socialismu v naší vlasti a přechodu v budování komunistické společnosti.

Tento požadavek má splnit zákon, který dnes předkládáme Národnímu shromáždění ke schválení.

Jednotná soustava všech druhů našich knihoven umožní žádanou koordinaci činnosti i výstavby, spolupráci, pomoc knihoven lépe vybavených knihovnám slabším tak, aby každý občan i na místě vzdáleném od kulturního centra mohl dostat v nejkratším čase jakoukoliv knihu z kterékoliv veřejně přístupné knihovny jednotné soustavy.

Knihovny budou mít přednostní právo při získávání knih, časopisů a jiných sbírkových materiálů. Prodejny knih dostanou od ministerstva školství a kultury příslušné pokyny.

Evidence knihoven bude soustředěna u ONV v odboru školství a kultury.

Novým zákonem se zřizuje Státní knihovna Československé republiky jako ústřední knihovna jednotné soustavy knihoven. Vedle plnění důležitých úkolů v osnově vyznačených má být ústřední reprezentativní knihovnou Československé republiky, jak je tomu ve všech zemích s vyspělým knihovnictvím. Státní knihovna bude udržovat potřebný styk s těmito knihovnami. Bude poskytovat metodickou pomoc všem knihovnám jednotné soustavy.

Na Slovensku plní úkoly Národní knihovny t. č. Matice slovenská v Martině a Universitní knihovna v Bratislavě. Poměr Státní knihovny ČSR ke knihovně, která bude vykonávat podobnou funkci na Slovensku, bude vyřešen dohodou ministerstva školství a kultury a pověřenectva školství a kultury.

Ústřední řízení a kontrolu knihoven ponechává nový zákon příslušným ústředním úřadům, ústředním orgánům a institucím.

Ministerstvo školství a kultury sleduje jejich činnost a může doporučit příslušným orgánům vhodná opatření. Poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministerstva školství a kultury pro zásadní otázky knihoven jednotné soustavy je ústřední knihovnická rada.

Poradním iniciativním a koordinačním orgánem pověřence školství a kultury je slovenská knihovnická rada. Rady KNV a ONV jmenují členy krajských a okresních knihovnických komisí, které jsou poradními, iniciativními a koordinačními orgány rad KNV a ONV.

Aby byl zvýšen i podíl široké veřejnosti na řízení knihoven, předpokládá se zakládání poradních sborů, aktivistů z řad osvědčených spolupracovníků a čtenářů knihoven.

Ideovou a odbornou pomoc knihovnám sítě poskytuje ústřední knihovna příslušné sítě.

Knihovník bude mít i nadále velmi významné politickovýchovné poslání, takové, jako učitel. Bude i nadále šířit vědecký světový názor a socialistickou kulturu v městech i na vesnicích. Prací s odbornou literaturou bude pomáhat plnit úkoly naší hospodářské výstavby. Vedle odborných sil knihovníka v zaměstnaneckém poměru budou i nadále působit dobrovolní knihovníci, jejichž práce si neobyčejně vážíme.

Uvedu jen jeden příklad. V našem Gottwaldovském kraji máme jednoho nadšeného knihovníka v obci Vytonicích v okrese Holešov. Je to 29letý řidič autobusu, který od dětství lnul ke knize. Po návratu z vojny, kde byl knihovníkem jednotky a kde zálibu v knihách obohatil praktickou a odbornou znalostí knihovnickou, dal se do práce ve své obci a probudil k životu pavučinami opředenou a v prachu pochovanou knihovnu. V krátké době v ní udělal pravé zázraky: V obci, kde o knihovně téměř nikdo nevěděl, dosáhl toho, že dnes si půjčují mladí i dospělí nejen beletrii, ale i politickou a odbornou literaturu. Pořádá besedy o knize, výstavky a všemožně budí zájem o knihu. Tato malá knihovna zaznamenala loni 6000 výpůjček, tj. 10 na jednoho občana. Jak si jeho práce vážíme, je vidět z toho, že do roka dostal vyznamenání okresu, za rok 1956 již měl krajské uznání za dobrou práci a letos si přivezl z Prahy Ladislav Pátek celostátní vyznamenání. Dnes, kdy už je kandidátem strany, sleduje nejvyšší metu: získat čestný titul Vzorné lidové knihovny.

U dobrovolných knihovníků se bude dbát toho, aby si doplnili a prohloubili kvalifikaci. Proto příslušné ústřední úřady v dohodě s min. školství a kultury vydají předpisy o kvalifikačních předpokladech pracovníků a doplní vzdělání těchto knihovníků.

V sídle KNV plní zpravidla KLK též funkci OLK a Městské knihovny, v sídle ONV OLK plní funkci MLK.

MLK může být zřízena také jako organizační složka osvětového zařízení MNV. Se souhlasem výkonného orgánu ONV může plnit úkoly MLK knihovna JZD, ROH, popřípadě jiná knihovna jednotné soustavy.

Nový knihovnický zákon zpřesněním úkolů knihoven i jejich organizace, evidence a materiálního zabezpečení odstraní dosavadní nedostatky na tomto úseku kulturní práce. Knihovny budou moci ještě lépe sloužit pracujícím, kteří touží po dobré knize, kteří jsou v tomto směru velmi nároční, jak jsme poznali na Sjezdu socialistické kultury i na předsjezdových besedách.

Kulturní výbor projednal na své schůzi dne 23. června 1959 vládní návrh zákona o jednotné soustavě knihoven a doporučuje jej Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Teraz žiadam o prednesenie zpravodajskej zprávy k devätnástemu bodu poriadku, ktorým je

19. Zpráva výboru kultúrneho k vládnemu návrhu zákona o múzeách a galériách (tisk 327).

Zpravodajcom je poslanec Palas, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Palas: Soudružky a soudruzi poslanci,

v naší historii, v boji našich národů za svobodu hrála vždy velkou úlohu kultura. Naše národy se po osvobození vydaly už s mohutnými pokrokovými tradicemi z dávné minulosti, s bohatými kulturními zkušenostmi na cestu nové, socialistické kultury.

Od roku 1945 jsme měli nové objektivní i subjektivní předpoklady pro rozvoj naší nové socialistické kultury. V únoru 1948 se náš pracující lid postavil proti snahám reakce a za vedení KSČ vyhrál rozhodující boj na bitevním poli socialistické revoluce. Nejlepším důkazem toho je nevídaný kulturní rozvoj naší vlasti po roku 1945 a zvláště pak po únoru 1948, po sjezdu národní kultury.

Když zkoumáme toto období vývoje, můžeme být právem hrdi na dosažené výsledky. Věda, kultura, umění se staly skutečně věcí nejširších vrstev našeho lidu, věcí miliónů pracujících. K tomuto období se váže hluboká demokratizace našich škol, jak pokud jde o jejich obsah, o obsah jejich práce, tak i o třídní složení žáků, zvláště výběrových a vysokých škol. Byla utvořena ČSAV, ČSAZV, SAV, vyrostly stovky vědeckých a výzkumných ústavů. Máme více než 11 000 kulturních a osvětových zařízení, hustou síť knihoven, kin a divadel jako nikde na světě. Rozhlasový a televizní přijímač je u nás samozřejmou potřebou každého občana. Máme 74 000 vysokoškolských posluchačů a s hrdostí konstatujeme, že u nás neexistuje negramotnost, poněvadž u nás už takřka není občana, který by neměl nějaké školní vzdělání.

Těchto několik vybraných údajů i náš velký úspěch na loňské světové výstavě v Bruselu vyjadřuje stupeň kulturnosti a vzdělanosti našeho lidu.

Dnes, když projednáváme vládní návrh zákona o muzeích a galeriích, můžeme právem říci, že to bude v naší kulturní revoluci, napomáhající výstavbě socialismu, další krok vpřed. S úkoly, které před nás staví XI. sjezd KSČ v kulturní oblasti, stoupá úměrně i význam muzeí i galerií, neboť jejich nejvýznamnějším úkolem je politickovýchovná a vzdělávací práce. V naší vlasti není počet muzeí a galerií malý. Máme 229 muzeí se 165 pobočkami a s radostí pozorujeme vzrůst počtu jejich návštěvníků. Zatímco v r. 1954 měla naše muzea 2 880 000 návštěvníků, byl loňského roku jejich počet už 4 607 000. V 18 galeriích a 14 jejich pobočkách bylo r. 1 954 539 000 návštěvníků, roku 1958 už 1 908 000. To znamená, že přibližně každý osmý občan naší vlasti navštívil loňského roku galerii. Kromě toho galerie pořádaly v loňském roce jen v českých zemích 603 výstavy pro 1 950 000 návštěvníků, a když k tomu připočítáme přednášky a výstavy slovenských galerií, navštívilo v loňském roce naše galerie, jejich výstavy a přednášky 4 290 000 našich občanů. Přitom můžeme vidět kvalitativní rozdíl v porovnání s návštěvníky jiných kulturních zařízení, jako např. kin, divadel, posluchači rozhlasu a televize. Zatímco tito hledají v uvedených odvětvích kultury do určité míry jen zábavu, návštěvníci muzeí a galerií studují sbírky, chodí sem pro rozšíření svého duševního obzoru, svého vzdělání, k prohloubení svého kulturního růstu.

Uvedené úspěchy neopravňují však k tomu, aby byly zakrývány nedostatky v práci muzeí. Hlavně je třeba kritizovat nedostatečnou ideovou úroveň muzejní práce. Neuspokojivý je i stav a ochrana muzejních sbírek, z nichž značná část není od borně a vědecky zpracována a tím je znemožněno jejich využití jak pro vědecké, tak pro osvětové účely. Příčiny tohoto neuspokojivého stavu jsou jednak v nedostatečném kádrové obsazení muzeí co do počtu i kvality, jednak v tom, že národní výbory jako provozovatelé muzeí jim nevěnují tolik péče, jakou vzhledem k svému významu a poslání vyžadují. Palčivým problémem muzeí a galerií jsou potíže prostorové a v mnoha případech i špatné umístění sbírek, což mnoha ústavům znemožňuje rozvinout činnost v žádoucím rozsahu, a v řadě případů dokonce ohrožuje sbírky. Toto zjištění platí v plné míře i o našem právním vědecko-osvětovém a výzkumném ústavu - Národním museu v Praze, které rozsahem a bohatstvím svých sbírek, svou knihovnou a archívy se řadí mezi první toho druhu v Evropě a představuje nejen pro nás, ale pro celý svět nenahraditelný a vzácný kulturní poklad. Společnost Národního musea upozornila loňského roku předsednictvo NS na závažné nedostatky, kterými trpí tato naše významná kulturní instituce. Z pověření kulturního výboru NS navštívili poslanci Šafařík, Kučera, Zvára a Homola Národní museum a potvrdili skutečnosti, na něž poukazuje Společnost Národního musea. Naše Národní museum trpí ve své práci řadou závad, zvláště nedostatkem prostoru a nedostatkem odborných a vědeckých pracovníků. To nejen že znemožňuje vědecko-osvětovou práci, využití sbírek, ale ohrožuje i jejich stav. Zde bude třeba rychlé pomoci ÚNV v Praze a MŠK.

V květnu m. r. jsme se při návštěvě naší parlamentní delegace v Lidové republice rumunské s nadšením obdivovali umístění i uspořádání sbírek několika krajských muzeí, např. v Jaši, v Temešváru i v Bukurešti. Byli jsme všichni překvapeni péčí, kterou rumunský stát věnuje tomuto úseku kulturní práce. Zvláště nás zaujalo Muzeum rumunské vesnice, které v největším bukurešťském parku soustřeďuje a uchovává pro budoucí časy lidovou architekturu a lidovou kulturu všech oblastí Rumunska. I když rumunští soudruzi tvrdí, že našli vzor v našem rožnovském muzeu, bylo by třeba uvažovat, zda by nebylo vhodné a účelné, zřídit i u nás podobná muzea, např. muzeum slovenské vesnice, muzeum moravské vesnice a muzeum české vesnice.

Nový zákon o muzeích a galeriích dává jednotný právní podklad pro činnost muzeí a galerií a má zajistit, aby jejich činnost odpovídala potřebám socialistické výstavby. § 2 navrhovaného zákona stanoví pojem muzea a galerie a § 3 jasně vytyčuje úkoly muzeí a galerií.

Cituji:

"(1) Muzea a galerie přispívají k rozvoji vědy, vytvářejí nezbytné předpoklady pro svou osvětovou činnost a účinně napomáhají kulturnímu a hospodářskému rozvoji tím, že

a) provádějí soustavný průzkum, popřípadě vědecký výzkum ve svém oboru,

b) soustavně sbírají doklady o vývoji přírody a společnosti, o socialistické výstavbě, uměleckém tvoření nebo jiných druzích lidské činnosti (předměty muzejní hodnoty) s příslušnou dokumentací,

c) odborně uchovávají, konzervují a restaurují muzejní sbírky,

d) vedou evidenci sbírek a odborně, popřípadě vědecky je zpracovávají.

(2) Muzea a galerie plní své osvětové poslání tím, že svými vlastními prostředky, tj. především využitím sbírek v expozicích a na výstavách, publikační činností, přednáškami apod.

a) objasňují zákonitosti vývoje přírody a společnosti, uměleckého tvoření nebo jiného druhu lidské činnosti a tak přispívají k výchově občanů v duchu vědeckého světového názoru,

b) podílejí se na zvyšování všeobecného i odborného vzdělání občanů, popularizují výsledky vědecké práce svých oborů a propagují úkoly výstavby socialismu,

c) pečují na základě soustavného poznávání své oblasti o rozvoj vlastivědné práce; názorným objasňováním a zdůrazňováním pokrokových tradic upevňují socialistické vlastenectví a proletářský internacionalismus,

d) rozvíjejí estetickou výchovu, přispívají k rozvoji socialistické kultury, zvláště umělecké tvorby, a pomáhají zvyšovat kulturní úroveň občanů.

(3) Muzea a galerie vyvíjejí svou činnost ve spolupráci s ústavy a institucemi, společenskými organizacemi a za pomoci dobrovolných spolupracovníků; vědecký výzkum provádějí ve spolupráci s příslušnými vědeckými ústavy akademií věd. "