Posl. Jakoubek: Vážení soudruzi!

V únoru letošního roku bylo tomu 10 let, kdy v duchu Košického vládního programu byl Národním shromážděním přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech, který na prvém místě umožňoval jejich zakládání.

Historickým mezníkem v dějinách našich jednotných zemědělských družstvech byl IX. sjezd KSČ, který znamenal politické a ideologické vyjasnění celé problematiky zemědělské politiky našeho lidově demokratického státu. Tehdy nezapomenutelný soudruh Klement Gottwald zdůraznil, že nebude u nás socialismu bez přechodu vesnice k socialismu a nebude u nás přechodu vesnice k socialismu bez svazku dělnické třídy s drobnými a středními rolníky. Tehdy se postavila celá Národní fronta za heslo ÚV KSČ "tváří k vesnici" a začala ta obrovitá práce, která od základu změnila výrobní vztahy a také hmotnou a duchovní kulturu na naší vesnici.

Velikost tohoto politického a ekonomického díla si nejlépe uvědomíme, když si připomeneme, že v Pražském kraji jsme měli koncem roku 1949 4 JZD druhého až čtvrtého typu, která sdružovala 77 členů s 572 hektary půdy. Počátkem května letošního roku máme již v Pražském kraji 1441 JZD, která sdružují 79 109 členů s 392 882 hektary půdy včetně záhumenek. Zbývá již založit JZD jen ve 20 obcích a získat rolníky stojící mimo družstvo s 40 000 hektary včetně půdy v uvedených 20 obcích, kde ještě družstvo není.

Vzpomeňme průkopníků družstev JZD Tupadly na okrese mělnickém, JZD Veleň na okrese Praha-sever! Kolik to bylo námahy ekonomů, dělníků, rolníků, než se vypracovaly první provozní řády družstev. Kolik to bylo obětavé, trpělivé přesvědčovací práce dělníků, politických pracovníků, pokrokových rolníků, novinářů, pracovníků národních výborů, zemědělských vědeckých pracovníků, než jsme dospěli k těmto výsledkům. Tato obrovitá práce, přerod naší vesnice, zaslouží největší pozornosti našich spisovatelů. Vždyť každé družstvo poskytuje látku k románu. Kolik kladných hrdinů je na našich vesnicích. Nezaslouží si péra našich spisovatelů ti malí a střední rolníci, kteří vyrostli v předsedy, vedoucí rostlinné či živočišné výroby, kteří s úspěchem vedou zemědělskou výrobu na stovkách hektarů? Nezaslouží si péra našich spisovatelů prosazování kombajnové sklizně v našich družstvech, bez níž některá družstva v Polabí či na Mladoboleslavsku by již dnes nesklidila bohatou úrodu? K tomu ovšem nepostačí jít na měsíční brigádu do JZD. Naše JZD volají po našich Šolochovech a družstevníci každého, kdo k nim přichází se srdcem na dlani, rádi mezi sebou přivítají.

Nelze nevzpomenout s vděčností našeho osvoboditele a spojence, Sovětského svazu, který nám nezištně dával a dává k dispozici své bohaté zkušenosti pro budování naší socialistické zemědělské velkovýroby, které získal za více než 40 let. Jen tyto zkušenosti nám dopomohly k tomu, že za pouhých 10 let jsme došli ke konečné fázi socializace našeho zemědělství a že jsme se při tom vyhnuli poklesu zemědělské výroby. Jen tyto zkušenosti nám umožnily, že naše zemědělská výroba roste, i když ne tím tempem, aby co nejdříve dohnala zaostávání za výrobou průmyslovou a potřebami našeho státu.

Naši družstevníci s vděčností vzpomínají KSČ, vlády Národní fronty a dělnické třídy, které nelitovaly nákladů a investovaly miliardové částky na mechanizaci, chemizaci, investiční výstavbu, na zemědělský výzkum a školství a nepouštějí ze zřetele zvyšování výroby a výrobnosti našeho zemědělství, pro něž dále uvolňují další miliardové částky, v poslední době k investicím do půdy, do jejího odvodňování a na její zavlažování. Je však třeba, aby družstevníci dobře chápali tuto pomoc, aby nebylo zapotřebí je o nutnosti těchto investic přesvědčovat. Srovnáme-li předválečné celostátní průměrné výnosy hlavních zemědělských plodin s výnosy dosaženými v loňském roce v Pražském kraji a přirovnáme-li k nim výnosy, jichž dosáhlo 350hektarové JZD Milín na okrese příbramském, jednom to z jižních okresů, které jsou slabinou kraje, můžeme zaznamenat: u pšenice dosáhli milínští zvýšení proti předválečnému celostátnímu výnosu o 15 q z hektaru proti loňskému krajskému průměru o 12 q, u žita proti předválečnému výnosu o 9 q, proti krajskému výnosu o 5 q, u ječmene proti předválečnému celostátnímu průměru téměř o 10 q a proti loňskému celokrajskému průměru o 5 q z hektaru. Předválečný celostátní průměr ve výnosu brambor přesáhli o 40 q a hektarový výnos cukrovky téměř o 110 q.

Na výnosech těchto základních plodin vidíme vzrůst zemědělské výroby v družstvu, které má dobré vedení, dobrou organizaci práce, dobrou pracovní morálku družstevníků s průměrným věkem 48 roků, dnes vybaveném vlastní mechanizací až na pásový traktor pro hlubokou orbu. Toto družstvo podle plánu je na výnosech v rostlinné i živočišné výrobě již ve třetí pětiletce. Z toho vidíme, že lze podstatně zvýšit zemědělskou výrobu a které cesty k tomu vedou.

V loňském roce dosáhlo JZD Milín důchod na 1 hektar zemědělské půdy 3975 Kčs při nákladech na 1 hektar 1656 Kčs. Důchod z 1 hektaru činil z rostlinné výroby 1425 Kčs, z živočišné 1608 Kčs. Na nedělitelný fond v roce 1958 připadalo na 1 hektar 446 Kčs, na sociální a kulturní 158 Kčs, 67 pracovních jednotek, takže čistý peněžní příjem z 1 hektaru byl v roce 1958 2318 Kčs. JZD Milín vyplácí v penězích 21 Kčs na pracovní jednotku a má pozoruhodné sociální zabezpečení. Vyplácí příplatky na děti, dává družstevníkům placenou dovolenou, zabezpečuje rodiny družstevníků v prezenční službě vojenské a vojenském cvičeni, vyplácí porodné, pohřebné, poskytuje družstevníkům bezúročné půjčky na stavbu rodinných domků, zabezpečuje družstevníky v době nemoci a pečuje o zdravotní stav družstevníků preventivními lékařskými prohlídkami. V dohledné době zavede společné stravování družstevníků a zřídí kulturní síň. Má v plánu další odvodnění luk, postavení dalšího kravína, provedení adaptace pro mladý dobytek a postavení správní budovy JZD. Toto uvádím jako příklad, jak velké rezervy výrobní, pracovní, ekonomické a tvůrčí máme v našich družstvech a čeho lze dosáhnout, jestliže družstevníci dobře pochopí své úkoly a povinnosti a dají-li se vést odpovědným představenstvem. Tak to může jít v každém družstvu nahoru s výrobou rostlinnou, vždyť to není tak velké umění zvýšit výrobu obilovin o 5 až 6 q a při tom zacházet se zrnem šetrně, omezovat ztráty na nejmenší míru. Jestliže se zaměřujeme na péči o půdu, do půdy investujeme, pak na prvém místě trvalé louky volají nejen po odvodnění, ale také o postupnou obnovu a zvyšování jejich výnosů. Budeme-li mít dostatek sena a siláže, pak nebudeme zakládat slámu do žlabu, ale budeme slámu podestýlat a budeme mít více chlévské mrvy. Více chlévské mrvy a zvýšené dávky strojených hnojiv znamenají větší výnosy i krmného obilí - více jadrných krmiv znamená více vepřového masa, více mléka, více materiálu pro výrobu bílkovitých krmiv. Při investicích družstva nesmějí zapomínat na investice do lidí. Je to na prvém místě zvyšování odborných vědomostí funkcionářů a družstevníků, hlavně pak investice do dorostu, do mladých družstevníků. Musíme v každém případě rozřešit omlazení členské základny našich družstev. To nám nevyřeší samotné národní výbory, to vyřeší jedině rodiny družstevníků v úzké spolupráci se školou a národním výborem. Musíme začít každý sám u sebe, ve své rodině. Nejsem názoru, že je zdravé mladým všechno připravit tak, aby zasedli, řekl bych, k prostřenému stolu. Co jsme my dostali od rodičů? Dobré vychování, chuť k životu, lásku k práci a nějakou tu zlatku do kapsy. Co máme, museli jsme si vydobýt svou poctivou prací. Proč by mladí nemohli usilovnou budovatelskou prací, překonáváním překážek a obtíží zocelovat svůj charakter, zakalovat charakter socialistického člověka - družstevníka, proč by se v našich družstvech nemohlo rozvinout hnutí brigád socialistické práce? K tomu však potřebujeme mladé lidi, zapálené pro budování socialismu, připravující se na údobí komunismu v našich družstvech.

Náš první zákon v JZD odchází do archívu zákonů. Překonal jej vývoj, překonal jej život. Avšak vykonal na naší vesnici v budování socialismu tolik, že si zaslouží, aby byl zařazen na místo nejčestnější. Přichází zákon nový, který bude sloužit životu a rozvoji našich JZD. Dnes je JZD socialistický družstevní velkozávod. Slouží-li zákon výchově občanů, ukazuje-li jim správnou cestu, pak jistě nový zákon o JZD bude sloužit výchově družstevníků tím, že obsahuje ustanovení o odpovědnosti funkcionářů a družstevníků a je jistě na místě, když je v něm zdůrazněna také majetková odpovědnost. Nový zákon přivítají také JZD proto, že jim umožňuje sdružování k výstavbě zařízení sloužících více družstvům, jako například k výstavbě sušáren brambor, opraven strojů, meliorací, závlahových zařízení a podobně. Tento nový zákon spolu se zákonem o ochraně půdy a využití půdního fondu, s usnesením vlády o nových cenách zemědělských výrobků spolu se zákonem o zemědělské dani uvádí v účinnost březnová a červnová usnesení ÚV KSČ.

Zákon o zemědělské dani neznamená zvýšení zemědělské daně. Její část je obsažena v nových zvýšených cenách zemědělských výrobků. Nová zemědělská daň odstraní neodůvodněné rozdíly v důchodech JZD a družstevníků, způsobené vlivem odlišných přírodních a hospodářských podmínek a zainteresuje JZD a každého družstevníka na růstu příjmů na základě růstu fondů JZD a výrobních prostředků, na základě dlouhodobého a trvalého růstu zemědělské výroby. Bude posilovat zájem JZD a všech družstevníků na soustavném zvyšování hospodárnosti. Zemědělská daň zainteresuje místní a okresní národní výbory, aby aktivně působily na růst zemědělské výroby a výkupu do centrálních fondů, a to proto, že polovina daně bude součástí příjmů místních a druhá polovina okresních národních výborů k zvelebování obcí a okresů.

Doba je již zralá k tomu, aby naši družstevníci vstoupili do šlépějí dělníků a učili se od nich především organizaci práce, osobní odpovědnosti za práci a svěřené výrobní prostředky, aby se učili respektování vedoucího, práci v kolektivu a družnosti i mimo práci. Je třeba, aby někteří překonali sklony k sobectví a přestali být jen pracovníky v družstvu, je třeba, aby se stali odpovědnými družstevníky, hrdými tvůrci politických, hmotných a kulturních hodnot naší nové vesnice.

V tom, myslím, je jádro kulturní revoluce na naší vesnici. Jestliže po IX. sjezdu KSČ bylo raženo heslo "tváří k vesnici", pak je třeba uskutečňovat všemi silami politickými, kulturními, ekonomickými i vědeckými heslo "tváří k družstvům", a to ke všem. Je k tomu doba, jsou pro to podmínky, vyžaduje to celonárodní úkol - dosáhnout obratu v naší zemědělské výrobě, na všech jejích úsecích, ve všech jejích odvětvích. K tomu nám bude napomáhat nový zákon o JZD a ostatní projednávané zemědělské zákony, pro něž budeme všichni jednomyslně hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Tým sme poradie prihlásených rečníkov vyčerpali.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je preto skončená.

Budeme hlasovať a to oddelene o každom vládnom návrhu.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k trinástemu bodu denného poriadku poslancovi Borůvkovi.

Zpravodaj posl. Borůvka: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Ďakujem.

Budeme teda hlasovať o tomto bode denného poriadku a to o celom vládnom návrhu zákona o jednotných roľníckych družstvách naraz podľa spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru ústavnoprávneho.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Námietok niet. Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o jednotných roľníckych družstvách podľa znenia spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.) Zdržal se niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem.

Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o jednotných roľníckych družstvách. (Potlesk.)

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi poslancovi Flodrmanovi.

Zpravodaj posl. Flodrman: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Ďakujem. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu o vládnom návrhu zákona o výkupe poľnohospodárskych výrobkov. Navrhujem, aby sme o tomto vládnom návrhu zákona hlasovali naraz a to podľa znenia predloženej zprávy výboru poľnohospodárskeho.

Sú nejaké námietky proti takémuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Námietok niet. Kto súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o výkupe poľnohospodárskych výrobkov, a to podľa znenia predloženej zprávy výboru poľnohospodárskeho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal se niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o výkupe poľnohospodárskych výrobkov. (Potlesk.) Dávam teraz slovo k doslovu zpravodajcovi poslancovi Dolečkovi.

Zpravodaj posl. Doleček: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Ďakujem. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Ak nebude námietok, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona o poľnohospodárskej dani naraz podľa zprávy výboru poľnohospodárskeho.

Sú proti takémuto spôsobu hlasovania nejaké námietky? (Neboli.) Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o poľnohospodárskej dani a to podľa znenia predloženej zprávy poľnohospodárskeho výboru, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem.

Tým Národné zhromaždenie jednomyselne schválilo vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani. (Potlesk.)

Dávam teraz slovo k doslovu zpravodajcovi poslancovi akademikovi Klečkovi.

Zpravodaj posl. akad. Klečka: Vzdávám se slova.

Podpreseda Žiak: Ďakujem. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Ak nebude námietok, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu naraz podľa zprávy zpravodajcu. Sú proti tomuto spôsobu hlasovania nejaké námietky? (Neboli.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu, a to podľa znenia, ako ho navrhnul zpravodajca, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Zdržal se niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem.

Tým Národné zhromaždenie jednomyselne schválilo vládny návrh zákona o ochrane poľnohospodárskeho pôdneho fondu. (Potlesk.) Prerušujem teraz schôdzu. K pokračovaniu sa zídeme o 14. hod. 30 minút.