Bolo by ovšem nesprávne, keby sme sa domnievali, že nové zákonné opatrenia nám samočinne odstránia všetky doterajšie nedostatky v poľnohospodárskej výrobe. My v našom Košickom kraji si uvedomujeme, že príčiny zaostávania poľnohospodárskej výroby v prvom rade spočívajú v nedostatočnom využití celého pôdneho fondu pre intenzívne pestovanie rastlinných produktov a v slabom využití mechanizačných prostriedkov, ako aj v pomalom zavádzaní pokrokových foriem do poľnohospodárskej výroby. Nízke hektárové výnosy majú za následok nedostatok kvalitných krmovín, čo zase zapríčiňuje aj pri zvýšenom nákupe krmovín z centrálnych fondov slabú úžitkovosť v živočíšnej výrobe.

Najväčšie možnosti vidíme v našom kraji v zúrodňovaní malovýnosných lúk a pašienkov, ktoré dosahujú výmeru 144 000 ha a doteraz dávajú len nepatrné výnosy. O tom svedčí tá okolnosť, že nedokážeme z nich dopestovať krmivo pre 171 000 kusov HD ani tak, že aj na ornej pôde približne na 40 000 ha pestujeme krmoviny. To znamená, že viac ako jeden hektár krmovín pripadá nám na 1 kus HD. Uvedomujeme si, že je to neudržiteľný stav a preto vykonáme všetko na odstránenie týchto nedostatkov.

To chceme docieliť tak, že pašienky a lúky zúrodňujeme niekoľkými spôsobmi. Tam, kde sa dajú menšími nákladmi previesť úpravy a meliorácie a nie sú to strmé svahy, prevedieme rozorávku. Na ďalších, kde by rozorávka vzhľadom na veľké svahy nebola účelná, prevedieme povrchnú úpravu, zavedieme jednoduché kejdovanie košarovaním, vápnením a dodávkou minerálnych látok, vylepšujeme ich tak, aby pašienky neslúžili ako doteraz len pre výbeh, ale za kvalitnú vysoko výživnú pastvu. V tom sú v našom kraji najväčšie možnosti pre rozšírenie fondu ornej pôdy a vôbec zvyšovania poľnohospodárskej výroby, ako o tom hovoril pri nedávnej návšteve na východnom Slovensku aj súdruh Novotný, prezident ČSR a prvý tajomník ÚV KSČ.

Vynaložíme preto veľké úsilie, aby sme v prvom rade v týchto oblastiach zakladali aj melioračné družstvá. Aj práca národných výborov je zameraná na riešenie týchto problémov. Chceme docieliť, aby v prvom rade MNV v rámci zvýšenej právomoci poskytovali maximálnu pomoc JRD v zúrodňovaní a vo zvýšenom využití celej výmery poľnohospodárskej pôdy, ktorá sa nachádza v ich obvode. Je pravdou, že nemôžeme byť spokojní ani s využitím ornej pôdy, ktorá nám zatiaľ ešte neustále dáva slabé výnosy. Ešte často je vidieť v našich JRD, že dosť značné výmery ornej pôdy sú len čiastočne, alebo vôbec nevyužité.

Na druhej strane bude potrebné, aby aj na Ministerstve poľnohospodárstva zodpovední pracovníci urýchlene vyriešili problém výroby strojov pre obrábanie pôdy, hlavne v podhorskej a vysokohorskej oblasti. Doterajšia situácia je totiž taká, že pomaly skončíme združstevňovanie aj v tejto oblasti, ovšem nemáme vyriešený problém vhodných poľnohospodárskych strojov pre obrábanie pôdy v tejto oblasti.

Prvoradou úlohou v poľnohospodárstve bude, aby sa dopestoval dostatok vlastnej krmovinovej základne. K tomu bude treba správne využiť každý m² poľnohospodárskej pôdy. Preto pripisujeme veľký význam aj predloženému návrhu zákona o ochrane pôdneho fondu. Na tomto úseku máme zvlášť čo naprávať. Doterajšie hospodárenie s pôdnym fondom je veľmi nedostatočné. Aj v našom kraji stalo sa akousi módou zaberať najlepšiu pôdu na stavebné účely. Napriek opatreniam, ktoré doteraz boli uplatnené, neustále sa vyskytujú prípady, kde aj mimo intravilánu si postavia rodinný domček uprostred honu so slušnou výmerou ovocného sadu.

O tom, že priemyselné a iné podniky koľko kvalitnej poľnohospodárskej pôdy zničia aj mimo staveniska, uvádzam len jeden príklad: veľký povrchový lom pre ťažbu magnezitovej rudy pod Bankovom si všetci vysoko ceníme a uznávame jeho význam v našom národnom hospodárstve. Ani neľutujeme poľnohospodársku pôdu, ktorú nám zobrali, lebo vieme, čo na druhej strane magnezitové závody donesú pre národné hospodárstvo. Ale dalo by sa prevádzku uskutočňovať podľa nášho názoru aj bez toho, aby s dopravou zničili úrodu aj na okolitých pozemkoch. Totiž situácia je taká, že cestu pre odvoz hliny pri odkrývaní povrchového lomu nevybudovali a odvážajú ju cez pozemky ŠM po poľnej ceste asi 1,5 km. Keď už jednu cestu s ťažkými nákladnými autami dokonale zničili, idú ďalej do poľnohospodárskej kultúry. Takto len za tento rok zničili porast ďateliny na niekoľkých hektároch.

Ani priemyselné podniky pri svojom dôležitom poslaní v našej spoločnosti nikdy by nemali zabúdať na význam poľnohospodárskej výroby a záujmy poľnohospodárstva by mali plne rešpektovať.

Aj národné výbory budú musieť v budúcnosti viacej sa starať o uplatnenie zákonných opatrení na úseku ochrany pôdneho fondu a nedopustiť takto plytvať ornou pôdou, ktorej máme ozaj veľmi málo.

Sme si toho plne vedomí, že uskutočňovať nové pokrokové metódy, zavádzať novú technológiu do poľnohospodárskej výroby dokážeme len vtedy, keď sa budeme neustále starať o zvýšenie odbornej úrovne našich družstevníkov. Preto v našom kraji popritom, že vychovávame družstevníkov v DŠP, staráme sa o získavanie mladých ľudí do poľnohospodárskych odborných škôl.

Takto pod vedením našej KSČ chceme riešiť aj výchovu poľnohospodárskych odborníkov. Sme presvedčení, že nová pracujúca inteligencia aj na poľnohospodárskom úseku dokáže zdolať všetky prekážky a splní uznesenia XI. sjazdu KSČ. Pevne veríme, že aj nové zákony, ktoré po desaťročných skúsenostiach družstevného života dnes schvaľujeme, pomôžu nám zlepšiť život našich JRD. Hlavne tá okolnosť, že tieto zákony pomôžu riešiť niektoré problémy aj tým, že v zákone o poľnohospodárskych daniach aj ekonomické páky sú prispôsobené k zvýšeniu nedeliteľného fondu. Takto budú mať JRD lepšie možnosti k zvyšovaniu spoločných družstevných fondov, čo rozhodne pomôže rýchlejšie rozvíjať výrobu v JRD.

Preto budeme hlasovať za schválenie nových zákonov. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Garažijové.

Posl. Garažijová: Vážení soudruzi a soudružky!

K návrhu zákona o JZD chci říci několik slov za oblast severního pohraničí. Již od roku 1945 žiji a pracuji se svou rodinou na nevelkém frýdlandském okrese v kraji Liberec a od roku 1949 jsem s manželem a synem nepřetržitě členkou JZD. Mladší dcera pracuje jako ekonomka v STS.

Za uplynulých 10 let jsme prošli různými vývojovými těžkostmi. I když na Frýdlandsku je již přes 82 % zemědělské půdy v socialistickém sektoru, jsou u nás některé odlišnosti oproti jiným krajům, zvláště v počtu pracovních sil v zemědělství. Družstevníci se dříve snažili své děti zaměstnat všude jinde jen ne v zemědělství. Nedůvěřovali, že jim družstevní hospodaření zajistí dobrou existenci. Družstevníci pracovali jako na cizím a věnovali se více svým záhumenkům a záhumenkovému zvířectvu, ve kterém viděli své vlastnictví.

Díky trpělivé a výchovné činnosti uvědomělých pracovníků v JZD se podařila převýchova družstevníků a jejich smýšlení tak, že dnes převážná většina z nich vidí, že v JZD je možno pracovat a žít spokojeně.

Dnes, díky uskutečňování zákona o předání mechanizačních prostředků do vlastnictví JZD, se daří nábor mladých do JZD. Je však nutné upravit mladým podmínky, aby se cítili spokojeni. Tak např. v našem JZD má mládež do 18 let kratší pracovní dobu, je zařazována do práce s lidmi, kteří mají pro mládež porozumění a za odpracované jednotky je jim vypláceno hotově 18 Kčs, bez ohledu, má-li družstvo 14 Kčs plánovanou jednotku jako u nás.

Rovněž se na našem okrese projevuje nedostatek odborných kádrů pro vedoucí funkce v JZD. To všechno v minulosti způsobilo, že práce hlavně v rostlinné výrobě nebyly kvalitně a v agrotechnických lhůtách prováděny, což se ve značné míře projevilo v zaplevelení pozemků a ve snížení hektarových výnosů.

Převážná část našeho okresu spadá do horské a podhorské oblasti, kde proti jiným oblastem je podstatně větší počet srážek. To působí značné organizační potíže, zvláště při sklizni sena, která je u nás rozhodující pro zajištění živočišné výroby. Nedostatečná krmná základ na a šetření krmivy na nepravém místě mělo nepříznivý vliv na vývoj mladého dobytka, zejména u chovných jalovic. Sama ze zkušenosti potvrzuji, že pokud jsem prováděla u telat vzdušný odchov, telata byla velmi pěkná, vyvinutá a zdravá, avšak po převedení do stájí nebyla věnována mladému dobytku taková péče jako dříve, chyběl pobyt ve výbězích a kvalitní krmení. Vlivem nevhodného odchovu a nesprávného krmení se brzy projevil nedostatek v zástavu mladých dojnic a také v dojivosti.

V celém okrese se projevil nedostatek krmné základny. Vždyť v roce 1957 bylo oseto jetelinami jen 12,5 % orné půdy. To byla plocha rozhodně nedostačující. Ani v osevu kukuřice na siláž nebyla situace lepší. Družstevníci této plodině nedůvěřovali a nevěřili, že v našem okrese je možno kukuřici na siláž pěstovat. Tak v roce 1957 bylo v okrese oseto kukuřicí jen 2,8 % orné půdy. Již v loňském roce nastal obrat k lepšímu. Družstevníci si ověřili přednosti pěstování kukuřice na siláž, a tak bylo zaseto 116 ha, tj. 3,6 % z orné půdy. Rovněž osev jetele a jetelotráv byl značně zvýšen a bylo oseto 690 ha zemědělské půdy.

Další příčinou neplnění plánu v živočišné výrobě je ta skutečnost, že lidé si neuvědomují vztah mezi výsledky výroby a vlastní životní úrovní, a proto vedle družstev s velmi dobrými hospodářskými výsledky máme i taková, kde se teprve letos pracovní jednotka zvyšuje na 10 Kčs. Není náhodou, že právě v těchto JZD neprováděli ošetřovatelé krav zchutňování krmiv, jako řezání píce, příprava pařenice, zákvasů apod. Toto všechno se odrazilo na výrobě mléka, a tak v roce 1957 činila průměrná dojivost necelých 1400 litrů mléka. Rovněž jak u skotu, tak i u prasat a prasnic se stavy stále snižovaly až do roku 1958.

Byla učiněna různá opatření, aby tato nepříznivá situace byla odstraněna. Trvalým lukám byla věnována větší péče ošetřením, hnojením a odvodněním, takže výnosy luk se podstatně zvýšily.

Krmná základna v loňském roce byla již o 30 % lepší a projevilo se to ve větším zástavu mladého dobytka a v lepší kondici dojnic v zimním období. Tím byly vytvořeny předpoklady ke zvýšení výroby mléka v letošním roce. Také ve výkrmu prasat bylo v několika JZD přikročeno k nové metodě pomoci automatů na hluboké podestýlce. Tímto novým způsobem bude do konce roku vykrmeno nejméně 750 prasat. Dalším dobrým předpokladem pro zajištění výroby v příštím roce je úspěšné zvládnutí senoseče v letošním roce, neboť senoseč byla dokončena zhruba za 22 dnů a zásoba sena z této první senoseče zajišťuje 4 kg sena na kus a den.

I zde se již projevuje v několika družstvech charakter socialistických lidí, jako např. družstevníci v Krásném Lese, kteří vyzvali ostatní družstva v okrese k soutěži o rychlou a kvalitní sklizeň sena.

Pracující v našem zemědělství mění vztah k společnému družstevnímu vlastnictví, a projevuje se to i v zájmu družstevníků o nový systém výkupu, diskutují o nových jednotných výkupních cenách zemědělských produktů i o zemědělské dani. Počítali s tužkou v ruce a uznali, že tento nový způsob bude spravedlivější pro naši podhorskou oblast. V našich podmínkách je výhodné pěstování žita, brambor a lnu. A přitom jsou zvýhodněny právě ceny těchto plodin. Také ceny živočišných výrobků jsou pro nás výhodnější a povzbuzují k vyšší výrobě. V našem družstvu např. jsme zvýšili zástav prasnic z původních 14 na 30, to je na 8 ha orné půdy jedna prasnice, a odchováváme od každé prasnice v průměru 15 selat. Dnešní družstevníci ve vzpomínkách zabloudili do minulosti a porovnávali dnešní hospodaření s poměry v předmnichovské republice, kdy se ani neodvážili porovnávat výrobní náklady se ziskem. Tehdy svou práci do nákladů ani nepočítali, byli rádi, když prodali za jakoukoli cenu, aby mohli zaplatit daně a jiné poplatky, jinak jim stále hrozila exekuce. Nikdo se tehdy o zemědělce nestaral, jak budou pro stáří zabezpečeni. Kulturní život pro ně neexistoval, na to měli čas a peníze jen statkáři, kteří prostřednictvím svých hospodářských družstev, cukrovarů, lihovarů, mlýnů a bank utlačovali drobné a střední zemědělce na všech stranách. Sama jsem poznala dobře život drobného zemědělce. Měli jsme předepsáno, kolik smíme dodat cukrovky, a bylo-li vyrobeno víc, nikdo ji od nás neodkoupil, jedině akcionáři za nízké ceny. Za vykrmená prasata výběrové hodnoty jsem stěží dostala 5 Kčs za 1 kg. Často jsem stála několik hodin v městě na trhu a snažila se prodat vejce, kuřata nebo zeleninu, abych utržila několik vzácných korun. Houska, kterou jsem dětem z města přinesla, byla jim pamlskem. Jaká je v tom ironie! Maso, vejce, máslo a kuřata jsme prodávali za každou nabízenou cenu a doma nám tyto poživatiny byly vzácností. Každá koruna byla párkrát obrácena v dlani, než byla vydána. Toto jsou fakta, která se nezapomínají, a dnes velká většina družstevních zemědělců plně chápe, že máme možnost bohatšího a spokojenějšího života, že záleží jen na nich, aby se vyrábělo více rostlinných i živočišných produktů bez obav, že budou neprodejné. Družstevníci společně s ostatními pracujícími usilují o dovršení socialismu na svých pracovištích. Víme dobře, že z tisíců těchto pracovišť se skládá naše vlast. Proto i Frýdlandsko přispěje k dovršení socialismu v našem státě. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslancovi Jakoubkovi.