Nejrychlejší cesta k jejich využití vede i nás přes rychlé zvýšení výroby rostlinné a v ní zejména výroby krmiv. To nejlépe dokazuje situace v živočišné výrobě v letošním roce. Do letošního roku jsme vstupovali s vážnými nedostatky v plnění plánovaných zástavů hospodářských zvířat. Ještě k 31. březnu 1959 chybělo do plánovaných stavů v kraji téměř 8000 kusů skotu, z toho více než 3200 krav a téměř 36 000 kusů prasat. Tyto nedostatky byly celkem v krátké době odstraněny a dnes má kraj vyrovnány stavy skotu, téměř vyrovnány stavy prasat a chybí již jen krávy, jejichž počet se také rychle doplňuje. Složitější je však otázka zabezpečení dostatečné výroby krmiv, aby pod statně rychleji než dosud rostla užitkovost zvířat jako hlavní zdroj růstu živočišné výroby.

JZD našeho kraje provádějí celou řadu opatření k rozvoji výroby krmiv. Kukuřice, která ještě přede dvěma roky byla v JZD celkem neznámou plodinou, je letos zaseta na 10 000 ha půdy. V uplynulých dvou letech se podstatně rozšířily plochy čistých kultur jetelů, rozšířilo se pěstování různých směsek na zelené krmení a zvýšila se i péče o ošetřování luk.

Hlavní význam pro rozšíření krmné základny bude mít i na Vysočině podstatné zvýšení výnosů na loukách a pastvinách, které jsou při jejich výměře - téměř 100 000 ha - hlavním zdrojem suché píce. Proto družstevníci tak radostně přivítali rozhodnutí strany a vlády o zvýšení pomoci při provádění melioračních prací, které mají být v průběhu příštích 15 let v našem kraji provedeny na více než 86 000 ha polí a luk v hodnotě téměř jedné a čtvrt miliardy korun. Vždyť jen provedení prací samo o sobě, přesto že jde jen o 20% zemědělské půdy kraje, představuje zvýšení zemědělské výroby asi o 18%.

Proto se také naši družstevníci i pracovníci státních statků rychle rozhodují pro založení melioračních družstev. Dnes jsou již v Jihlavském kraji založena čtyři meliorační družstva a sedm přípravných výborů, takže členy melioračních družstev se do konce letošního roku stane převážná většina JZD i provozoven státních statků. Založená meliorační družstva zahajují intenzívně činnost. Zpracovala již plány pro rok 1959 a zahájila praktickou práci. Všechna započala již s údržbou dosavadních melioračních zařízení. Meliorační družstvo na okrese Žďár nad Sázavou zahájilo již přípravy k těžbě rašeliny pro rozšíření možností hnojení, na okrese Velké Meziříčí obnovilo meliorační družstvo Oslava výrobu v zastavené cihelně a počítá v ní s výrobou 400 000 kusů drenážních trubek ročně. Stejně důkladně se meliorační družstva připravují na příští rok, kdy se rozsah melioračních prací v kraji podstatně rozšíří. Pro ještě rychlejší rozvoj činnosti potřebují však meliorační družstva urychleně vyřešit dodávky strojů a zařízení, ať již jde o vlastní meliorační práce či výrobu a těžbu stavebního materiálu. Finanční prostředky by většina melioračních družstev získala z vlastních zdrojů a tato opatření by přispěla k podstatnému snížení nákladů na meliorační práce.

Chci upozornit v této souvislosti ještě na jednu otázku. Pro předpokládané rozšíření melioračních prací je třeba podstatně zvýšit výrobu drenážních trubek. Pracovníci KNV a krajského podniku zemědělských meliorací položili na pokusný pozemek ve výměře 3 ha drenáž ze skleněných trubek. Ukazuje se, že tyto trubky se plně osvědčují. Při kladení drenáže byly ztráty rozbitím nižší než u trubek pálených a drenáž působí velmi dobře. Přitom podle předběžných odhadů, kdyby trubky byly vyráběny lisováním, byl by náklad pouze asi o 15 % vyšší, než na trubky pálené, ovšem jejich životnost je prakticky neomezená. Snad by stálo za úvahu z některé sklárny v našem kraji závod na jejich výrobu vybudovat jako doplňkovou výrobu.

Stejně velký význam pro zrychlení růstu zemědělské výroby má rozhodnutí KSČ a vlády o změně ve způsobu vybavování našeho zemědělství mechanizačními prostředky. V kraji bylo v první etapě odprodáno JZD 553 traktorů, 210 mlátiček a stovky dalších strojů a nářadí v celkové hodnotě téměř 23 miliónů Kčs, z nichž JZD z vlastních prostředků uhradila 19 miliónů Kčs. V druhé etapě, která skončila přede žněmi, bylo spolu s dalšími stroji družstvům odprodáno 407 traktorů, 454 samovazů a 171 mlátiček.

Již první i druhá etapa jarních prací ukázala, že toto opatření velmi prospěje při řešení problémů rostlinné výroby. Dokladem toho je osev jařin a sázení brambor, které bylo provedeno v tak krátké době, jako nikdy předtím a nelze přirozeně přehlížet ani tu skutečnost, že převodem strojů do JZD se značně umožňuje zvyšování kulturní práce na vesnici, že i při všech nedostatcích, které mechanizace našeho zemědělství ještě má, začíná se měnit charakter práce na vesnici a přibližuje se charakteru práce v průmyslu. Bude tedy převod strojů do přímého vlastnictví představovat nejen významné změny v organizaci práce a ekonomice JZD, ale i velmi významný nástroj budování kulturní revoluce na vesnici. Proto agitační masově politická práce musí směřovat k tomu, aby všechna družstva význam těchto opatření pochopila a dovedla vytvořit takové předpoklady, aby se projevila v maximální míře.

Stejně významná jsou i opatření ÚV strany k zavedení nového systému výkupu a jednotných cen, která byla radostně přijata družstevníky ze všech JZD kraje. Přednosti nového systému výkupu spočívají zejména v tom, že zabezpečují plnou hmotnou zainteresovanost každého družstva na růstu výroby a tržní produkce a při plném zachování zájmů společnosti, vyjádřených státním plánem, umožňují široce rozvinout iniciativu všech družstevníků a využít místních přírodních a ekonomických podmínek.

V souvislosti s novým systémem výkupu však vystupují do popředí některé nové, velmi důležité otázky ekonomiky JZD. Zejména vystupují do popředí otázky zajištění socialistické rozšířené reprodukce v každém družstvu, která byla dosud zajišťována převážnou měrou různými formami přímé státní pomoci. Péče o ni dnes přechází především na JZD sama, i když stát bude nadále družstvům významně pomáhat, zejména snížením cen zemědělských strojů, elektrické energie a úvěry a podporami na investice a podobně.

Jednotné ceny dávají každému jednotnému zemědělskému družstvu možnost zvyšovat neustále vlastní zdroje pro rozšíření základních výrobních prostředků. Vždyť např. v našem kraji se zvýší na základě jednotných cen hrubé důchody JZD z prodeje devíti hlavních druhů zemědělských výrobků o 162 340 649 Kčs, tj. o 21,7 %.

Změny v poskytování některých forem přímé pomoci státu, rozvoj mechanizace, plánem předpokládaný rozsah melioračních prací, rozsah investic, které jen v Jihlavském kraji v letošním roce představují 236 miliónů Kčs, a další faktory vyžadují, aby se všechna JZD důkladně zamyslela nad tím, jak důchody, zvýšené zavedením jednotných cen, správně rozdělit. Celostátně se předpokládá, že již v roce 1960 se JZD budou vlastními zdroji podílet na rozšířené hodnotě základních výrobních prostředků 33,7 % a v roce 1965 dokonce 75,4 %. To před pokládá, aby již v roce 1960 činila dotace nedělitelného fondu 406 Kčs a v roce 1965 664 Kčs na jeden hektar zemědělské půdy. V tomto směru nás čeká veliký kus vysvětlovací práce mezi družstevníky. Náš kraj nepatří mezi špatné kraje a přece dotace nedělitelného fondu představovala v roce 1958 pouze 9,84 % hrubých příjmů a 247 Kčs na jeden hektar zemědělské půdy. Ještě lépe ukazuje tento problém podrobnější pohled na některé okresy v kraji. Tak např. JZD okresu Jihlava plánují pro rok 1959 v celoročních výrobních plánech dotaci nedělitelného fondu 9 % hrubých příjmů, ale splátkové povinnosti na investiční úvěry představují plných 4,3 % hrubých příjmů, takže při dnešní dotaci by zdaleka nebyl v okrese Jihlava zajištěn růst vlastních družstevních zdrojů rozšířené socialistické reprodukce.

Právem tedy předložený návrh zákona o JZD zdůrazňuje význam všech družstevních fondů a péči o jejich dotaci. Bez toho nebude reálně zabezpečen rychlý rozvoj zemědělské výroby a její zvyšování.

Nový systém výkupu nepředpokládá jen růst zemědělské výroby, ale i rychlé zvyšování produktivity práce a snižování vlastních nákladů v zemědělství. Cesta k dosažení těchto cílů, pro níž nový systém výkupu vytváří mimořádně příznivé předpoklady, je v rychlém a masovém zavádění pokrokové technologie, zejména do živočišné výroby.

Přestože zkusenosti družstev i u nás jsou teprve krátké, mluví jednoznačně pro pokrokovou technologii. Tak např. JZD Čáslavsko na okrese Pacov adaptovalo stodolu pro ustájení 250 prasat na hluboké podestýlce nákladem 1350 Kčs. Nebo JZD Slavonice na okrese Dačice zavedlo výkrm prasat pomocí automatických krmítek a výsledek je ve zkrácení doby výkrmu o 79 dní a snížení nákladů na výrobu 1 kg vepřového masa z dřívějších 12 až 16 Kčs na 5 až 6 Kčs. Podobných příkladů by bylo možno uvádět desítky z JZD i státních statků. Velkovýrobní technologie si proto do našich družstev razí cestu velmi rychle.

Bude však třeba družstevníkům daleko konkrétněji radit a pomáhat tak, aby velkovýrobní technologie přinesla účinek maximální. Pracovníci ČSAZV odhadují, že např. výroba vepřového masa je nejrentabilnější v automatizované výkrmně se zástavem 1000 - 1200 prasat. Takový zástav prasat - a podobně je tomu i v ostatních odvětvích živočišné výroby - však nemůže chovat v našem kraji ani jedno JZD. Je proto naprosto správné, že návrh zákona o JZD umožňuje a podporuje široké zavádění výrobní kooperace mezi JZD a že kooperaci orientuje na hlavní odvětví zemědělské výroby.

Nový systém výkupu a jím vytvořené nové ekonomické vztahy mezi družstvy a státem i uvnitř JZD zvyšují mimořádným způsobem nároky na vedoucí družstevní kádry i samotné družstevníky.

Mohl bych uvést z našeho kraje dosti příkladů, jak kádrové posílení vedení družstva pomohlo v krátké době vyřešit i velmi složité problémy. Z těchto příkladů uvedu alespoň jeden: JZD Slavonice na okrese Dačice o výměře 1000 ha je pohraniční družstvo a od svého založení bylo družstvem zaostávajícím. Teprve v letošním roce, když bylo za vydatné pomoci OV KSČ i ONV kádrově posíleno vysláním zkušených pracovníků vedení družstva, ukazuje se, že ani zde nejsou neřešitelné problémy a družstvo se velmi rychle dostává na úroveň družstev průměrných.

Věnujeme proto v našem kraji kádrovému posilování družstev mimořádnou pozornost. Jen od březnového zasedání ÚV strany přešlo do zaostávajících a ekonomicky slabých JZD téměř sto pracovníků z různých úseků na delší dobu i natrvalo. Dalších několik desítek pracovníků přejde do JZD natrvalo nyní, v souvislosti s přestavbou řízení zemědělství, kterou právě v kraji připravujeme.

Nespoléháme ovšem jen na "dovoz" kádrů do družstev, ale především s výchovou dnešních funkcionářů JZD. Počítáme proto pro zimní období s pořádáním řady krátkodobých kursů pro jednotlivé funkcionáře JZD. Jednu z hlavních možností zvýšení odborné úrovně a rozšíření zkušeností nejen funkcionářů, ale i pracovníků JZD spatřujeme v tom, aby tito družstevníci chodili "na zkušenou" k pracovníkům předních JZD a provozoven státních statků. Tento způsob jsme již v několika družstvech vyzkoušeli a plně se nám osvědčil.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Návrh zákona o JZD, který je nám předložen k projednání, je novým důkazem péče naší strany a vlády Národní fronty o rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby. Vychází z přeměn, ke kterým na naší vesnici došlo a vytváří předpoklady pro rychlé politické i ekonomické upevnění JZD. Bude zcela jistě vděčně přijat veškerým družstevním rolnictvem a přispěje k dovršení výstavby socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Capovi.

Posl. Cap: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Na dnešné plenárne zasadnutie sú predložené na prejednanie niektoré zákonné opatrenia na úseku poľnohospodárskej výroby. Sú to návrhy zákonov, ktoré vychádzajú z uznesenia XI. sjazdu KSČ a rozhodne nám pomôžu urobiť ďalšie dôležité opatrenia vo zvyšovaní poľnohospodárskej výroby.

Desaťročné skúsenosti v budovaní JRD nás vedú k tomu, aby sme mnohé veci na poľnohospodárskom úseku prispôsobili k novým podmienkam nášho spoločenského života.

Prechodom malých a stredných roľníkov od súkromnej malovýroby k spoločnému družstevnému hospodáreniu nastali veľké zmeny na našich dedinách. Sú to zmeny nielen v tom, že na dedine namiesto niekoľko sto súkromne hospodáriacich roľníkov, ktorí hospodárili na niekoľko tisíc parcelách, dnes hospodári jedno družstvo na niekoľkých družstevných veľkých lánoch. Sú to hlavne zmeny v celej forme poľnohospodárskej výroby, v myslení družstevných roľníkov a nie v poslednej miere v ich pomere k našej spoločnosti.

Tieto zmeny sú zvlášť výrazné na východnom Slovensku, kde poľnohospodárska výroba a s tým celý život bol najzaostalejší v celej našej vlasti. Môžeme povedať tak, že prechod k spoločnému socialistickému družstevnému hospodáreniu sa uskutočnil z polofeudalizmu.

Buržoázna republika ponechala na východnom Slovensku stovky veľkostatkov a aj z rozparcelovanej časti boli vytvorené väčšinou zbytkové statky. Ani nehovoriac o tom, že tisovský tzv. slovenský štát, ako aj hortiovský okupačný režim naďalej podporoval a upevňoval ich existenciu.

Príchodom slávnej Sovietskej armády boli vytvorené podmienky na rozdelenie veľkostatkov medzi bezzemkov, malých a stredných roľníkov. Preto malí a strední roľníci v našom kraji ako prví pochopili význam zakladania JRD a rýchle prechádzali od dreveného pluhu a biednej kravičky k modernému vysoko výkonnému traktoru. Z bývalých deputátnikov, malých a stredných roľníkov, stali sa družstevní agronómovia, zootechnici, predsedovia JRD, ovládatelia celej techniky v poľnohospodárstve.

Také sú zhruba zmeny v poľnohospodárstve na východnom Slovensku.

Bolo by ovšem nesprávne, keby sme videli len úspechy a kladné stránky veci. Sme si toho plne vedomí, že máme ešte veľa nedostatkov, že mnoho dôležitých problémov čaká na riešenie. Napriek veľkej pomoci, ktorá od robotníckej triedy sa dostáva dedine, poľnohospodárska výroba silne zaostáva za možnosťami, ktoré sú pred nami.

Preto robíme účinné opatrenia na odstránenie týchto nedostatkov. Na druhej strane si uvedomujeme, že to vyžaduje od straníckych orgánov a národných výborov veľa úsilia.

Tým, že socialistický sektor dnes v našom kraji obhospodaruje 82,5 % z celej výmery poľnohospodárskej pôdy, sme vytvorili len prvé predpoklady k zvyšovaniu poľnohospodárskej výroby. Je teraz na nás, aby sme učili družstevníkov ozaj socialisticky hospodáriť a zaviesť do družstiev všetky pokrokové formy a metódy modernej poľnohospodárskej výroby. V prvom rade musíme zvýšiť hektárové výnosy a tak celú rastlinnú produkciu, ktorá je základom aj živočíšnej výroby.

Nový zákon o JRD, zákon o zavedení nového spôsobu výkupu poľnohospodárskych produktov, o ochrane pôdneho fondu a o poľnohospodárskej dani, úzko súvisí a bude mať ďalekosiahly význam v živote našich JRD. Je treba vidieť, že hlavne doterajší systém vo výkupe bol taký, že silne podporoval silnejšie JRD, kde poľnohospodárska výroba bola na vysokej úrovni a takto svoje produkty družstvo mohlo predávať v prevážnej miere za nákupné ceny. Preto realizačné ceny v týchto JRD boli nepomerne vysoké oproti slabším družstvám, ktoré svoje produkty predávali prevážne len za výkupné ceny. Takto slabé JRD len veľmi ťažko sa upevňovali. Podľa novej cenovej politiky v prvom rade sa zvýšia príjmy slabších družstiev, čo je nakoniec veľmi správne. Preto sa očakáva, že aj zaostávajúce JRD práve následkom novej cenovej politiky sa upevnia a budú rapídne zvyšovať aj svoju výrobu.