Základem těchto nových vztahů bude pětiletý plán rozvoje zemědělské výroby, který se bude sestavovat pro zemědělství jako celek i pro jednotlivá zemědělská družstva. Plánované úkoly v rozvoji zemědělské výroby a tržní produkce budou vycházet na jedné straně z potřeb celé společnosti a na druhé straně z přírodních a ekonomických zvláštností jednotlivých výrobních oblastí a zemědělských závodů. Stanovení ročních plánovaných úkolů, které bude výrazem aktivní spolupráce družstev a národních výborů vylučuje jakékoliv snahy o administrativní postup. Plán okresu a plán družstva se musí stát věcí všech družstevníků. Musí podněcovat jejich iniciativu a umožnit široký rozvoj socialistické soutěže. Jedině tak bude možno vytvořit soulad mezi zájmy družstev, jednotlivých družstevníků a požadavky celé společnosti.

O kladném postoji našich družstev k novým opatřením svědčí současný průběh projednávání nového systému výkupu na členských schůzích JZD, na veřejných besedách v obcích, zvláště ve stranických organizacích komunistické strany.

Značná část a živá diskuse svědčí o tom, že nová opatření přicházejí v pravý čas, kdy je nutno s plnou rozhodností nastoupit k plnění výrobních úkolů daných XI. sjezdem KSČ.

To dokazuje, že družstevníci chápou svou odpovědnost vůči celé naší společnosti, že využívají nová zásadní opatření k tomu, aby se na naší vesnici rozvinulo široké hnutí za splnění a překročení úkolů, které před naše zemědělství postavila KSČ. K tomu již nyní, v období sklizně, přípravy podzimních prací a rozpisu plánu na rok 1960 musíme soustředit všechny síly. Je to v zájmu rozvoje socialistické velkovýroby na vesnici, v zájmu všeho lidu, v zájmu dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

Je třeba zdůraznit, že družstva přistupují k novému systému výkupu především tím způsobem, že uvažují, jak výrobu zvýšit a zhospodárnit, aby čistý důchod družstev stále rostl. S velkou iniciativou přistoupili k projednávání nových opatření i družstevníci zvláště v okrese Přerov. Jejich odpovědí jsou konkrétně vypracovaná opatření v zavádění nové technologie v živočišné i rostlinné výrobě, urychlené dokončení výstavby společných stájí. S takovým postojem družstev se lze dnes setkat všeobecně v každém okrese.

Soudružky a soudruzi,

v souvislosti se zavedením nových ekonomických opatření je nutné mít na zřeteli, že splnění zvýšených úkolů v zemědělské výrobě je závislé od plného využití zemědělské půdy, stálého zvyšování její úrodnosti a jejího správného obhospodařování.

Má-li být dosaženo rozhodného obratu v zemědělské výrobě, je nutné, aby každý hektar zemědělské půdy byl co nejlépe a co nejpečlivěji obděláván a aby poskytoval v daných výrobních podmínkách co nejvyšší efekt. Zvyšování úrodnosti půdy v našich podmínkách musí jít cestou vysoce intenzívního obdělávání zemědělské půdy, doslova, se zahradnickou pečlivostí. Je proto nutno vyvinout největší úsilí k obnově, udržování a zvyšování úrodnosti půdy a využití všech rezerv v tomto směru.

Jednou z hlavních cest ke zvýšení intenzívního obdělávání půdy je především v našich poměrech úprava vodního režimu v půdě. XI. sjezd KSČ ukládá jiným důsledněji využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu, podstatně v širším měřítku odvodňovat zamokřené pozemky a budovat v širokém měřítku systém závlah. Na tomto úseku nás čekají veliké úkoly. Za posledních 20 let se melioračním zařízením nevěnovala pozornost, dosavadní meliorační díla nebyla řádně udržována, což vedlo k značnému zhoršení vodního režimu našich půd, a je to i příčinou, že veliké plochy zemědělské půdy zůstávají dodnes nevyužity, nebo jsou využívány velmi extenzívně. Podle výhledového plánu, který se zpřesňuje, má být odvodněno zhruba 643 0000 ha půdy a zavlaženo 473 000 ha půdy nejdéle do roku 1975. Mimo to se počítá s úpravou vodních toků v rozsahu 4600 km hrazením bystřin, budováním nových rybníků, vysázením břehových porostů a s vybudováním protierozních opatření. K zvládnutí tak velkého úkolu bude nutno využít všech vymožeností nové techniky, mechanizovat stavební, zejména zemní práce a na meliorovaných plochách užívat správné agrotechniky a hnojení. Úspěšným zvládnutím úkolu budeme moci mobilizovat pro rozvoj zemědělské velkovýroby statisíce hektarů zemědělské půdy vždyť na příklad jen ve Východoslovenské nížině jde o úpravu vodních poměrů ve výměře zhruba 100 000 ha.

Stojíme-li před tak velkým úkolem, musíme říci, že s dosavadní úrovní provádění vodohospodářských a melioračních prací bychom nevystačili. Jde tu o celý komplex opatření, které nelze bez přímé účasti družstev a státních statků v tak krátké době uskutečnit, neboť jde o rozsáhlý a náročný program na pracovní síly, materiál a mechanizaci. Komplexnost meliorační výstavby vyžaduje, aby byla řešena v rámci celých povodí, tedy v širokém rozsahu zájmových oblastí. Toho se úspěšně docílí sdružováním JZD, státních statků a ostatních organizací socialistického sektoru v melioračních družstvech. Tato družstva budou provádět meliorace a zajišťovat nejen jejich výstavbu, ale i údržbu melioračních zařízení v širším zájmovém území svépomocí a za pomoci národních výborů, krajských podniků zemědělských a lesnicko-technických meliorací, krajských ústavů pro projektování zemědělské a lesnické výstavby a STS. Naše družstva dnes chápou, že vynaložené prostředky se vyplatí podstatným zvýšením výroby a získáváním tisíce hektarů nové úrodné půdy. Meliorace a závlahy, v tom je velká budoucnost našeho zemědělství.

Musíme zmobilizovat všechny síly a prostředky na splnění tohoto úkolu. Zejména očekáváme, že v boji o rozhodný obrat v rozvoji zemědělství se uplatní v celostátní soutěži organizace ČSM a mládežnické pracovní kolektivy v JZD a na státních statcích a jsme přesvědčeni podle dosavadních zkušeností, že v této soutěži naši mladí čestně obstojí. Již krátce po vyhlášení této soutěže zapojuje se naše mládež úspěšně do těchto akcí, zejména v některých krajích. Po vzoru naší mládeže půjde o to, aby kvalitní a rychlé provedení meliorací, jako hlavního článku trvalého zvyšování úrodnosti našich půd, se stalo úkolem celonárodním, aby každý v tomto směru přiložil účinně ruku k dílu.

Zvyšování úrodnosti půd lze zajistit jedině celým souborem na sebe navazujících opatření, která musí být prováděna soustavně a plánovitě a musí na sebe navzájem navazovat tak, aby tvořila jeden organický celek v plánu zúrodnění každého JZD a státního statku.

Zvyšování úrodnosti půdy a její důsledná ochrana před odnímáním zemědělské výroby umožňuje zajistit rychlejší tempo růstu zemědělské výroby. Předkládaný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu sleduje ochranu půdy ze všech hledisek. Problémem je např. poškozování a devastování zemědělského půdního fondu na velkých plochách a narušování vodního režimu v oblastech dolů. Tyto plochy bude nutno vrátit po rekultivaci zpět zemědělské a lesní výrobě. Zákon sleduje i ochranu proti erozi půdy, která nám každoročně způsobuje veliké ztráty nejcennější půdní substance.

Musíme zároveň co nejdříve vyřešit problém od stranění škod způsobovaných znečišťováním ovzduší a vod továrními exhalacemi, únikem popílků a znečišťováním odpadními vodami. Zvýšené úkoly v zemědělské výrobě proto vyžadují, aby byla učiněna různá preventivní opatření k zajištění účinné ochrany zemědělského půdního fondu a k ochraně ovzduší a vod. Lze oprávněně očekávat, že tento zákon bude důležitým nástrojem národních výborů k zabezpečení ochrany zemědělské půdy a k zvyšování zemědělské výroby.

Uvedení nových výrobních a ekonomických opatření v život nezbytně vyžaduje řešit cestou zákona společenské a ekonomické postavení jednotných zemědělských družstev, která jsou již dnes rozhodujícím faktorem pro dosažení podstatného vzestupu zemědělské výroby a rozvoje společenského a kulturního života na naší vesnici. Výrobní a ekonomická základna JZD se již natolik upevňuje, že se většina družstev stává skutečným vzorem hospodaření pro jednotlivě hospodařící rolníky. Lze proto oprávněně očekávat, že drobní a střední rolníci, stojící ještě dnes stranou vývoje naší vesnice, se ještě letos rozhodnou rozšířit rozsáhlou rodinu družstevního rolnictva.

Další upevňování ekonomiky JZD je podmíněno jednak zdokonalováním vnitřní organizace výroby, organizace práce a způsobů odměňování a dále ekonomicky odůvodněným rozdělováním produktů práce družstevníků tak, aby byla plně zabezpečena rozšířená reprodukce. K tomu bude třeba, aby současně se správným řešením výrobních otázek byla uplatňována v družstvech zásada, že přednostní místo v rozdělování produktů má rozvoj společných výrobních prostředků a že růst osobní spotřeby musí být v souladu s růstem produktivity práce. Plnit tuto zásadu znamená mimo jiné, aby družstva s plnou vážností přistupovala k uplatňování stanov schválených na IV. celostátním sjezdu JZD, zejména pokud jde o pořádek v odměňování v naturáliích, v řešení záhumenkových hospodářství, celkem v ochraně družstevního vlastnictví. Pokud jde o posílení správného řešení těchto otázek, bude jistě nový zákon o JZD družstvům platným nástrojem. Nový výkupní systém vytváří vhodné podmínky pro to, aby družstva se stále více podílela svými vlastními prostředky na rozšířené reprodukci. Je možno očekávat, že v roce 1960 budou všechna družstva v průměru přidělovat do nedělitelných fondů přes 12,5 % z hrubých peněžních příjmů. Rostoucí dotace nedělitelných fondů i ostatních družstevních fondů otevírají před každým družstvem stabilní hospodářský vývoj v příštích letech.

Řada našich družstev se již delší dobu zabývá otázkami účelné spolupráce mezi sebou s cílem dosáhnout rychleji a ekonomičtěji splnění výrobních úkolů. Jde o takové sféry činnosti, jako např. údržba a opravy nářadí, zařízení, rychlé provádění investičních akcí, sušení a úprava krmiv, lepší využívání pastvin atd., v nichž by bylo účelné, aby se družstva sdružovala. V tomto směru přináší zákon o JZD značnou podporu těmto správným snahám družstev a jistě pomůže odstranit řadu obtíží, které při organizování sdružení měla družstva např. na Kolínsku, v Českých Budějovicích a v jiných krajích.

Způsoby sdružování JZD k některým činnostem umožňují lépe využívat místní zdroje, vytvářet vhodné pracovní příležitosti rovnoměrně po celý rok a hospodárněji využívat všech výrobních prostředků.

Při správném uplatňování těchto možností, které navrhuje zákon, hlavně okresními národními výbory, lze v poměrně krátké době vytvořit dobré podmínky k efektivní hospodářské spolupráci mezi JZD.

Všechna navrhovaná opatření směřují k podpoře rozvoje výroby. V těchto dnech probíhá rozpis plánu výroby na příští rok. Úkoly ve zvyšování rostlinně a živočišné výroby jsou náročné, jejich splnění však umožní dosáhnout plánovaného růstu životní úrovně pracujících. Naši družstevníci, pracovníci státních statků a všichni pracující v zemědělství si nesporně tuto vysokou odpovědnost uvědomují a budou aktivně přistupovat k úkolům na rok 1960 i k úkolům 3. pětiletky tak, aby jejich splnění bylo po všech stránkách zajištěno.

Soudruzi a soudružky.

Nová zákonná opatření, která dnes projednáváte, plně odpovídají současným podmínkám vývoje našeho zemědělství. Jejich uvádění do života na naší vesnici bude nutno uskutečňovat v celém komplexu opatření. Jejich cílem musí být plnění úkolů daných XI. sjezdem KSČ. Jsme si vědomi toho, že nová opatření nepřinesou úspěch sama o sobě. K tomu bude třeba, aby se podstatně zlepšila kvalita hospodářsko organizátorské práce celé státní správy od shora až dolů od ministerstva počínaje až po okresní a místní národní výbory. Zvýšit ekonomickou účinnost řízení, odstranit administrativní formy znamená, aby každý pracovník na jakémkoliv stupni státní správy uplatňoval nová opatření s důkladnou znalostí výrobních a ekonomických podmínek daného kraje, okresu, družstva a státního statku. To ovšem vyžaduje, aby odborná a politická úroveň všech pracovníků v zemědělství i všech družstevníků se zvýšila a aby plně odpovídala novým, náročnějším úkolům. Můžeme se opřít při plnění těchto úkolů plně o naše rolníky, kteří vřele vítají nová opatření zvýšeným odhodláním splnit všechny požadavky, které naše socialistická společnost od zemědělství očekává.

Velké hnutí rolníků zvýšit zemědělskou výrobu na počest 15. výročí osvobození republiky Sovětskou armádou sehraje v tomto směru jistě velkou úlohu.

Jsem přesvědčen, že pod vedením KSČ všechny tyto úkoly, které znamenají nástup na uskutečnění rozhodného obratu v zemědělské výrobě, se ctí splníme. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Pristúpime k spoločnej rozprave, do ktorej sa prihlásili poslanci Pešák, Cap, Garažijová a Jakoubek.

Dávam slovo poslancovi Pešákovi.

Posl. Pešák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Zemědělství naší země prošlo v několika minulých letech bouřlivými změnami. Od roztříštěné malovýroby přešla naprostá většina rolníků k socialistické velkovýrobě, postavené na základě moderní techniky.

I situace v našem Jihlavském kraji potvrzuje tento bouřlivý přerod zemědělství. Stačí srovnat situaci v roce 1954 a dnes. V roce 1954 hospodařil socialistický sektor na 16 % celkové výměry zemědělské půdy a dnes obhospodařuje již plných 87 %, přičemž dnes, právě přede žněmi, každý den vstupují do družstev další drobní a střední rolníci. Jen v měsíci květnu vstoupilo do družstev téměř 900 rolníků s výměrou více než 2900 ha zemědělské půdy. Jsou tedy i v našem kraji všechny předpoklady již v letošním roce, jak to před pokládají směrnice XI. sjezdu strany, dokončit v podstatě socializaci vesnice.

Zcela nová je dnes situace na vesnicích Vysočiny, zcela nový je její obraz než v roce 1949, kdy Národní shromáždění projednávalo zákon o jednotných zemědělských družstvech. Zmizela drobná, úzká políčka a změnila se v družstevní lány, na nichž je možno plně využít všechny moderní mechanizační prostředky. Vyrostly tisíce družstevních staveb, v nichž je soustředěna živočišná výroba. Ale vyrostli na vesnicích noví lidé, zcela přesvědčení vybudovat socialismus, usilovat ze všech sil o rychlé pozvednutí zemědělské výroby, o vyřešení problémů, které vyplývají pro zemědělství z úkolu všeho našeho lidu - dovršení socialistické výstavby v naší zemi.

Nechci situaci v zemědělství v našem kraji přikrašlovat, dělat ji lepší než je, přeceňovat dosažené úspěchy. Ani my jsme nedokázali plně využít převahy socialistického sektoru pro rychlé zvýšení zemědělské výroby. V roce 1957 se celková zemědělská výroba proti roku 1956, který však byl poněkud nadprůměrným rokem, částečně snížila, ale rok 1958 znamená již první kroky při rychlejším zvyšování zemědělské výroby. K částečnému zvýšení došlo i v rostlinné výrobě, která vzrostla v roce 1958 proti roku 1957 o 9,5 %, přesto však nesplnila dosud hlavní úkol - zajistit dostatek kvalitních krmiv pro živočišnou výrobu. Proto také došlo, vedle dalších příčin, ke snížení živočišné výroby proti roku 1957 o 2 %. Nelze však při tom přehlížet, že živočišná výroba byla v roce 1958 proti roku 1956 vyšší o 11,8 %, čímž ovšem zdaleka nejsou vyčerpány všechny možnosti, které pro zvyšování výroby máme. Vždyť jsme vyráběli na 1 ha zemědělské půdy 56,7 kg jatečného skotu a 526 litrů mléka, na 1 ha orné půdy 98,8 kg jatečných prasat a 506,5 kusů vajec.

Ukazuje se tedy, že v zemědělské výrobě i v Jihlavském kraji jsou takové možnosti, které zabezpečují při jejich plném využití splnění směrnic XI. sjezdu KSČ o zvýšení zemědělské výroby o 40 % do roku 1965.