Stát pomůže socialistickým zemědělským závodům zejména zvýhodněnými dodávkami zemědělských strojů, strojených hnojiv, poskytnutím výhodných úvěrů a v krajním případě i přímou finanční pomocí.

Ke změně dochází v organizování výkupu. Podle dosavadního stavu ministerstvo zemědělství řídilo výrobu a ministerstvo výkupu provádělo výkup. Podle navrhovaného zákona bude zemědělskou výrobu a výkup ústředně organizovat a řídit ministerstvo zemědělství a ve svých obvodech národní výbory a jejich výkonné orgány.

Tímto ustanovením zákona se zvýší odpovědnost národních výborů při řízení zemědělské výroby. Národní výbory se budou muset starat o zajištění výroby, stavy skotu, o to, aby byla řádně obdělána veškerá půda atd. Tak tomu dosud všude nebylo. Z praxe víme, že o výkup ve žních se staralo spousta pracovníků, před tím o výrobu se však staralo podstatně méně lidí.

Smluvní zajišťování výkupu, které v celém novém systému výkupu převládá, bude vyžadovat vyšší požadavky na úroveň politické a organizační práce NV. Dále bude vyžadovat od všech pracovníků důkladnou znalost místních výrobních podmínek a všech problémů zemědělství.

Současně dojde k zjednodušení plánování zemědělské výroby. Ve státním plánu rozvoje národního hospodářství budou stanoveny jen základní úkoly v zemědělské výrobě a ve výkupu zemědělských výrobků. Podle konkrétních podmínek kraje může ministr zemědělství rozšířit počet ukazatelů o další výrobky, které nejsou státním plánem jmenovitě stanoveny, avšak jsou důležité pro zabezpečení státních fondů. Může jít o některé druhy zeleniny, stonkový len, tabák, osiva a podobně. Aby bylo znemožněno neúměrné rozšiřování ukazatelů státního plánu, mohou být zvýšeny tyto ukazatele pouze o dva druhy výrobků. Rovněž tak KNV může rozšířit pouze o dva druhy výrobků pro jednotlivé okresy počet ukazatelů zemědělské výroby.

Zákon v §§ 5 a 6 určuje způsob, jakým KNV a ONV provedou stanovení úkolů ve výrobě a výkupu. Proti dosavadnímu způsobu dochází zde k důležitým změnám. KNV určí úkoly ve výrobě a výkupu hlavních druhů všem zemědělským závodům, které přímo řídí, a dále jednotlivým okresům.

Okresní národní výbor projedná úkoly ve výrobě a v dodávkách hlavních zemědělských výrobků za účasti funkcionářů MNV s funkcionáři JZD. Po tomto projednání stanoví ONV celkový úkol ve výrobě a výkupu zemědělských výrobků pro JZD v okrese. Při tomto určení úkolů bude vycházet z celkové výměry zemědělské půdy družstva, včetně záhumenků členů JZD. Dále ONV určí úkoly ve výrobě a v dodávkách pro jednotlivě hospodařící rolníky a ostatní držitele půdy v jednotlivých obcích. Rovněž pro zemědělské závody, které jsou řízeny ONV nebo MNV, určí ONV jmenovité úkoly ve výrobě a výkupu.

Záhumenkářům nebudou předepisovány úkoly ve výkupu. JZD má však možnost stanovit, kteří záhumenkáři a v jakém rozsahu budou pomáhat plnit úkoly ve výkupu jednotnému zemědělskému družstvu. Při stanovení úkolů záhumenkářům bude JZD vycházet ze sociálních podmínek a stavu výroby jednotlivých záhumenkářů. Rovněž JZD určí způsob vyúčtování dodávek, které plní záhumenkáři na smluvní závazky převzaté JZD.

§ 9 navrhovaného zákona vysvětluje způsob, kterým budou JZD postupovat při plánování výroby a dodávkách zemědělských výrobků. JZD si na základě rozvržení výroby a dodávky hlavních produktů vypracují za pomoci výkonných orgánů ONV a výkupních organizací dlouhodobé výrobní plány, které bude schvalovat rada ONV. Tyto plány musí být v souladu s plněním dlouhodobého úkolu zemědělské výroby a dodávek hlavních druhů zemědělských výrobků.

Na podkladě dlouhodobých plánů a smluv budou JZD zpřesňovat úkoly ve výrobě a dodávkách v ročních výrobních plánech, které rovněž bude schvalovat rada ONV. Na podkladě těchto ročních plánů bude výkupní organizace uzavírat smlouvy o dodávce jednotlivých druhů zemědělských výrobků. Tyto roční smlouvy musí zabezpečovat v plném rozsahu splnění úkolu, který byl určen JZD na příslušný rok.

V případech, kde nebude dosaženo dohody mezi JZD a výkupní organizací a družstvo nebude chtít podepsat smlouvu o dodávce některého z hlavních druhů zemědělských výrobků, bude muset ONV zvážit důvody odmítnutí a pokusit se jednáním překážky odstranit. V případech, kdy družstvo ze spekulačních důvodů bude odmítat uzavřít smluvní závazek, umožňuje zákon podle § 9 navrhovaného zákona uložit družstvu dodávkové úkoly na příslušný rok výměrem. Očekává se, že těchto krajních případů vyměření dodávek bude co nejméně, neboť většina našich družstev svoje povinnosti ke státu bude odpovědně plnit.

Vzhledem k tomu, že část zemědělské výroby a tržní produkce zůstává ještě v závodech jednotlivě hospodařících rolníků, je nutné upravit způsob stanovení dodávkových úkolů jednotlivě hospodařícím rolníkům.

Předložený návrh zákona řeší tuto otázku v § 10. Stanovením dodávkových úkolů v hlavních zemědělských produktech jednotlivě hospodařícím rolníkům bude pověřen výkonný orgán MNV. Po projednání celkového úkolu ve výrobě a dodávkách hlavních druhů zemědělských výrobků s rolníky stanoví výkonný orgán NV soukromým rolníkům jejich roční dodávkové úkoly hlavních zemědělských produktů. Přitom musí výkonný orgán NV dbát toho, aby celkový úkol ve výrobě a v dodávkách, který byl stanoven pro obec na příslušný rok, byl splněn. Dodávky stanoví MNV výměrem.

Zde je podstatný rozdíl proti dosavadnímu způsobu, kdy soukromě hospodařícím rolníkům vyměřoval dodávky ONV na základě norem povinných dodávek. Touto novou navrhovanou formou se zvyšuje pravomoc výkonných orgánů národních výborů a současně se posiluje jejich vliv na řízení zemědělské výroby v obci. Toto opatření se jeví jako účelné také proto, že výkonné orgány NV znají nejlépe situaci jednotlivých závodů. Při stanovení dodávkových úkolů bude moci NV přihlížet k výrobním možnostem jednotlivě hospodařících rolníků, k jejich technickému vybavení, k výměře orné půdy, dále k výměře ploch trvale věnovaných pěstování speciálních plodin. Rovněž sociální postavení jednotlivě hospodařících rolníků, zejména počet dětí, zdravotní stav příslušníků rodiny, kteří jsou odkázáni výživou na výsledek hospodaření zemědělského závodu, bude moci výkonný orgán NV zvážit.

Tímto opatřením se dostává výkonným orgánům národních výborů možnost, spravedlivě rozložit váhu plnění dodávek a odstranit tak nedostatek, který až dosud vyplýval ze stanovení dodávek normou. Vždyť máme z praxe dosti příkladů, kdy zemědělec dobře technicky vybavený nám velmi lehko plnil svoje úkoly podle norem, zatím co na druhé straně z poctivých rolníků, kteří neměli dobře vybavené hospodářství nebo zemědělci s více dětmi, se stávali neplniči. Od těchto opatření se očekává, že NV budou umět využít své pravomoci hlavně proti chytrákům a spekulantům z řad jednotlivě hospodařících rolníků.

Držitelům půdy do 0,5 ha a členům JZD národní výbor podle § 11 dodávkové úkoly nebude stanovovat.

Případné spory mezi výkupními organizacemi a JZD bude řešit výkonný orgán ONV, a u jednotlivě hospodařících rolníků orgány MNV. V těch případech, kdy JZD nebude moci bez vlastní viny plnit uzavřenou smlouvu o dodávce, může výkonný orgán ONV podle § 12 navrhovaného zákona smlouvu přiměřeně snížit, nebo v krajních případech úplně prominout. Tímto opatřením se sleduje, aby družstvo v případě živelní pohromy nebylo zbytečně vyčerpáno. V souvislosti s navrhovaným zákonem o novém systému výkupu zemědělských výrobků budou stanoveny vládou, nebo orgánem vládou stanoveným ceny, za které budou výkupní organizace zemědělské výrobky vykupovat.

Ministerstvo zemědělství vydá bližší předpisy k provedení tohoto zákona. Zároveň upraví předpisy o postupu uzavírání smluv a stanoví, za jakých podmínek mohou zemědělské závody prodávat zemědělské výrobky přímo spotřebiteli.

Předložený návrh zákona nabude účinnosti dnem 1. ledna 1960.

Soudruzi a soudružky poslanci.

Nový systém výkupu podle navrhovaného zákona podstatně prohloubí socialistickou demokracii a umožní družstevníkům cestu k jejich vlastnímu lepšímu životu.

Zemědělský výbor Národního shromáždění projednal tento zákon na své schůzi konané dne 30. června 1959 a konstatoval, že plně odpovídá potřebám našeho zemědělství a celé naší společnosti. Doporučuje proto, aby zákon o výkupu zemědělských výrobků byl Národním shromážděním schválen. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy k patnáctému bodu pořadu, kterým je

15. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona o zemědělské dani (tisk 339).

Zpravodajem je poslanec Doleček, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Doleček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Jedním ze souboru čtyř zemědělských zákonů, které vycházejí z usnesení březnového a červnového zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, je i vládní návrh zákona o zemědělské dani, který nyní projednáváme. Nová úprava zemědělské daně nahrazuje starý zákon o zemědělské dani č. 77/1958 Sb., který Národní shromáždění přijalo dne 11. prosince 1952. Tehdy jsme byli v období, kdy ještě převážná část naší zemědělské výroby byla v soukromém sektoru. Daň tehdy měla sloužit jako jeden z nástrojů zemědělské politiky, aby napomáhala ke vstupu malých a středních rolníků do JZD.

Úspěchy, kterých jsme v socializaci naší zemědělské výroby v posledních letech dosáhli, daly nám dobré předpoklady k tomu, abychom na široké frontě zahájili pod vedením naší komunistické strany nástup ke zrychlení tempa rozvoje zemědělské výroby a ke zvýšení efektivnosti za stálého prohlubování socialistických výrobních vztahů.

Dosavadní zákon o zemědělské dani již není schopen napomáhat tomuto vývojovému procesu, naopak, mohl by se stát jeho brzdou. Je proto nutné, aby předpisy o zemědělské dani byly nahrazeny takovými, které budou plně vyhovovat požadavkům naší zemědělské politiky. Nám všem, veřejným pracovníkům, je jasné, a bylo to také konstatováno na ústředním výboru strany, že rozhodný obrat v zemědělské výrobě lze zajistit zvýšenou aktivitou a iniciativou družstevníků a národních výborů. Nová ustanovení zemědělské daně vycházejí z této skutečnosti a stanou se jistě jedním z účinných nástrojů k zabezpečení a zvýšení zemědělské výroby.

Nový návrh zemědělské daně od základu a nově upravuje zemědělskou daň, kterou budou platit naše JZD. Vládní návrh zákona o zemědělské dani sleduje zejména zainteresování jednotných zemědělských družstev i národních výborů na růstu příjmů na základě dlouhodobého a trvalého růstu zemědělské výroby.

Zdanění zemědělskou daní budou podléhat skutečně dosažené hrubé peněžní příjmy z rostlinné i živočišné výroby z provozování pomocných hospodářských odvětví a přidružené výroby, dále také hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky. Nová koncepce zákona upustila však již od vypočítávání tohoto příjmu podle norem výnosnosti připadajících na 1 ha zemědělské půdy a podle celkové výměry pozemků zdaňovaného zemědělského závodu, jak to bylo prováděno podle starých zákonných předpisů. Tento způsob nezajistil žádanou diferenciaci zemědělské daně. Podle nového zákona podkladem pro určení daně z dosaženého příjmu je roční výkaz JZD schválený členskou schůzí.

Sazba daně bude diferencována podle jednotlivých výrobních oblastí, do nichž jsou zařazeny všechny obce na základě geonomického průzkumu. Aby byly odstraněny některé nedostatky tohoto geonomického průzkumu, bylo nutno faktory, jichž bylo použito při vymezení výrobních oblastí, rozšířit v horských a podhorských oblastech o údaje, o svahovitosti a mimořádných podmínkách např. kamenité půdy, písky a podobné faktory.

Zde právě jsme u jednoho z hlavních úkolů nového zákona o zemědělské dani, totiž, aby bylo dosaženo částečného vyrovnání důchodů družstev hospodařících ve zcela odlišných přírodních a ekonomických podmínkách. Tedy v podstatě o diferenciální rentu 1, vzniklou rozdílnými přírodními a ekonomickými podmínkami, v nichž JZD hospodaří, nikoliv o diferenciální rentu 2, způsobenou rozdílnou organizací práce, pracovní morálkou a jinými vlivy, které jsou v rukou družstevníků. Nový návrh řeší tento složitý problém velmi účinně především odstupňováním zemědělské daně od 1 % do 7 % zdanitelného příjmu podle jednotlivých výrobních oblastí. Nový zákon je potřeba posuzovat v přímé souvislosti s novým systémem výkupu zemědělských výrobků, zvláště se zavedením jednotných cen. Celý výnos zemědělské daně je zakalkulován v jednotných cenách, není však stejnoměrně od čerpáván jednak pro různé přírodní podmínky jednotných zemědělských družstev a tedy i jiné zařazení do výrobních oblastí, dále pak pro rozdílné hrubé příjmy družstev z 1 ha půdy. JZD produkčních oblastí platí tedy vyšší daň z 1 ha půdy pro vyšší hrubé příjmy po ha i z 1000 Kčs JZD horská a podhorská. Je tedy skutečně účinně problém diferenční renty 1 novou úpravou zemědělské daně řešen.

Dlouhodobý a trvalý růst zemědělské výroby v JZD je podmíněn dostatečnou dotací fondu, zvláště fondu nedělitelného. Proto se v nové úpravě zemědělské daně zvýhodňuje dotování nedělitelného fondu. Od celkových hrubých příjmů odpočítávají se příděly nedělitelnému fondu bez ohledu na jejich výši. Kromě toho příděly naturálií do krmivového a osivového fondu nejsou součástí dani podrobeného příjmu, aby tak JZD tvořila rezervy a posilovala svou hospodářskou základnu.

Pro zvýšení zájmu družstev na dotacích do nedělitelného fondu a tím i na stálém a dlouhodobém rozvoji vlastních zdrojů dává se JZD, která uloží do nedělitelného fondu vyšší částku, než činí předpokládaná průměrná dotace, právní nárok na poskytnutí slevy na dani, který činí 10 až 50 % částky, o kterou byla zvýšena dotace nedělitelného fondu.

Snížení daně při zvýšené dotaci nedělitelného fondu však neznamená, že by JZD měla méně dotovat ostatní fondy, fond sociální a kulturní a snižovat tak zabezpečení družstevníků v nemoci, v případě nemoci přídavky na děti, zabezpečení mládeže, školení družstevníků, bezpečnost práce a vůbec vše, čím JZD zabezpečují svoje členy a zlepšují pracovní prostředí a kulturní život na vesnici. Vychází se však ze zásady, že dotací nedělitelného fondu, jeho správným využitím dojde se bezpečně ke zvýšení služeb družstva a tím i k bohatému naplnění fondů ostatních. Výkonné orgány ONV mohou dále poskytnout slevu na dani družstvům nově založeným, nebo těm, která podstatně rozšíří členskou a půdní základnu, popřípadě družstvům hospodařícím za ztížených podmínek v pohraničních okresech, aby tak daň účinně pomáhala finančnímu a ekonomickému upevnění družstev a ke zvyšování zemědělské výroby.

Zdaňování JZD podle hrubých příjmů postihuje v podstatně menší míře zvyšování intenzity zemědělské výroby. Prostředky vkládané na zvýšení intenzity zemědělské výroby se projevují při jejím efektivním provádění rychlejším přírůstkem peněžních příjmů čistých, než příjmů hrubých. Proto vyměřování zemědělské daně z hrubých příjmů bude více podporovat zájem o stálé zvyšování objemu výroby a snižování nákladů na 1 korunu příjmů. To v podstatě znamená, že každé snížení vlastních nákladů zůstane v kapsách družstevníků a bude znamenat reálné zvýšení jejich příjmů.