Také postupné vyrovnání rozdílů mezi městem a vesnicí, ke kterému dochází nyní při přechodu vesnice na vyšší formu socialistické velkovýroby, klade zvýšené požadavky na zabezpečování různých druhů služeb pro náš venkov.

Nutnost dalšího rozvoje služeb zdůraznil XI. sjezd KSČ, který vytyčil jako jeden z hlavních úkolů při zvyšování životní úrovně v nejkratší době všestranně rozšířit a zkvalitnit především služby placené obyvatelstvem.

Splnit usnesení XI. sjezdu znamená podstatně zlepšit a rozšířit služby poskytované obyvatelstvu podniky místního hospodářství a výrobními družstvy. Je to především úkol národních výborů, které plně řídí podniky místního hospodářství.

V minulém roce, zejména od provedené decentralizace pravomoci a reorganizace v místním hospodářství bylo v Hradeckém kraji v rozvoji služeb placených obyvatelstvem docíleno podstatných zlepšení.

Byly zavedeny nové druhy služeb, byla rozšířena síť provozoven i sběren, mnohé provozovny byly modernizovány, činnost výrobních družstev byla daleko více zaměřena na poskytování služeb obyvatelstvu.

Provedenou decentralizací byly národní výbory postaveny před vážný úkol - zajistit především spokojenost občanů ve svých obvodech. Šlo především o důsledné zaměření podniků na rozvoj služeb placených obyvatelstvem. Ne ve všech krajích se podařilo národním výborům tyto úkoly správně zajistit. Rozbory v plnění služeb pro obyvatelstvo na úseku komunálních služeb ukazují, že plnění je nerovnoměrné, plán byl úměrný celému růstu příjmů obyvatelstva a přece 9 krajů plán nesplnilo.

Přitom v Hradeckém kraji z celkového objemu plánovaných prací větším procentem byly zajišťovány služby pro obyvatelstvo představující 56,2 % z celkového objemu výkonů; nebyly rovněž splněny. Obdobná situace byla též u výrobních družstev.

Dosažené výsledky ukazují na určité zlepšení v rozvoji služeb proti roku 1957. Nelze se však s tímto stavem spokojit. Vždyť všechny různé druhy služeb používají všichni pracující, a to denně. Čísla závěrečného účtu ukazují též na veliký rozsah tohoto úseku, který plně obhospodařují národní výbory.

Rozvoj služeb je politickou otázkou, jejíž správné pochopení se měří spokojeností občanů. Podařilo se v minulém roce položit dobré základy důvěry našich občanů na tomto úseku činnosti národních výborů. To znamená ještě daleko důsledněji orientovat vedoucí pracovníky podniků služeb a výrobních družstev k dalšímu rozšiřování služeb pro obyvatelstvo.

Těžištěm v poskytování služeb jsou okresy. Zvýšená pravomoc a provedená decentralizace umožňují ONV a MNV, aby se znalostí místních poměrů a skutečných potřeb obyvatelstva lépe a operativněji řešily otázky rozvoje služeb, oprav i údržby a plně tak zabezpečovaly uspokojování potřeb pracujících.

První kroky k uskutečnění těchto cílů byly učiněny na ekonomických konferencích k rozvoji služeb, které jsou pořádány v krajích.

V Hradeckém kraji se zúčastnilo na 250 pracovníků této konference, kteří se také podíleli na vypracování dokumentu k rozvoji služeb až do roku 1965.

Zárukou splnění tohoto dokumentu je to, že členové národních výborů všech stupňů jej budou projednávat na svých schůzích a besedách ve volebních obvodech. Kontrola a kritika občanů je skutečná záruka jeho splnění.

Zvládnutí všech těchto úkolů bude ovšem vyžadovat náročné politické a hospodářské práce. Záleží na tom, jak budeme využívat nového způsobu řízení našeho průmyslu i hospodářství řízeného národními výbory. Záleží na tom, jak budeme organizovat účast pracujících v průmyslu, v zemědělství i na jiných úsecích na řízení výroby a správě státu a jak budeme využívat všech iniciativních návrhů a podnětů.

Předložený závěrečný účet za rok 1958 ukazuje, že byla splněna s úspěchem další etapa naší cesty k socialismu. Je dokladem toho, že usnesení XI. sjezdu KSČ bude splněno do posledního písmene.

Rok 1958 ještě více posílil mírové hospodářství naší republiky a přiblížil naše radostné perspektivy.

Po zhodnocení dosažených výsledků v roce 1958 doporučuji Národnímu shromáždění závěrečný účet za rok 1958 ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Tím je pořadí řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy, vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.)

O slovo se nikdo nehlásí, rozprava je skončena.

Dříve než přistoupíme k hlasování, dávám zpravodaji poslanci Tymešovi slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Tymeš: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Nebyl podán žádný pozměňovací návrh. Budeme proto hlasovat, a to podle předložené zprávy výboru rozpočtového a hospodářského.

Souhlasíte s tímto způsobem hlasování? (Námitky nebyly.)

Kdo souhlasí se státním závěrečným účtem Republiky československé, který vykazuje příjmy 94 492 708 266,66 Kčs, z toho příjmy Slovenska 16 141 595 902,70 Kčs, a výdaje 91 620 585 543,16 Kčs, z toho výdaje Slovenska 17 445 516 019,76 Kčs, a podle něhož hospodaření podle státního rozpočtu za rok 1958 končí přebytkem 2 872 122 723,50 Kčs, a kdo dále souhlasí s tím, aby z celkového přebytku byla ponechána národním výborům k financování hospodářského a kulturního rozvoje 1 026 013 662,08 Kčs, a aby zbytek ve výši 1 846 109 061,42 Kčs byl použit na doplnění státních finančních rezerv, uložených ve Státní bance československé, nechť zvedne ruku! (Děje se)

Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo podle § 62 ústavy státní závěrečný účet Republiky československé za rok 1958. (Potlesk.)

Tím jsme projednali pátý bod pořadu schůze.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Místopředseda Fiala (zvoní): Zahajuji přerušenou 33. schůzi Národního shromáždění.

Budeme projednávat další bod schváleného denního pořadu, kterým je

6. Společná zpráva výboru rozpočtového a hospodářského a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o Státní plánovací komisi (tisk 340).

Zpravodajem je poslanec dr. Rendek, dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr. Ignác Rendek: Vážené Národné zhromaždenie! Súdružky a súdruhovia!

Historické víťazstvá socialistického tábora na hospodárskom poli znova a znova nezvratne dokazujú, že socialistický systém hospodárstva je jediný systém, ktorý otvára neohraničený priestor pre progresívny rozvoj ľudstva, pre neustály rast spoločenskej výroby v záujme uspokojovania potrieb pracujúceho ľudu. Aj uchvacujúci rozkvet našej vlasti, ktorý nás naplňuje oprávnenou radosťou a hrdosťou, reálne perspektívy ďalšieho nášho rozvoja sú taktiež nevyvratitelným dotvrdením tohto faktu.

Základný predpoklad týchto našich víťazstiev, ktorý nám zaisťuje nesmiernu prevahu nad anarchistickým kapitalistickým spôsobom výroby a nad všelijakými revizionistickými výmyslami, spočíva v tom, že socialistické spoločenské zriadenie umožňuje plne využívať zákon proporcionálneho plánovitého rozvoja hospodárstva. Ak má národné hospodárstvo prinášať maximálny efekt, musia byť plánovite rozdeľované výrobné prostriedky a pracovné sily medzi jednotlivé odvetvia a tieto musia na seba plánovite, harmonicky naväzovať.

Socialistické výrobné vzťahy, neustále upevňovanie socialistického sektora v našej ekonomike vytvárajú objektívne predpoklady pre plné využitie zákona plánovitého proporcionálneho rozvoja hospodárstva. Teraz ide teda o to, aby sme tieto predpoklady plne využili v našej riad viacej činnosti, najmä aby plánovanie ako základná metód a riadenia umožňovalo vedecké predvídanie a neustále podporovalo a zabezpečovalo proporcionálny rozvoj národného hospodárstva.

Je preto plne na mieste tá mimoriadna starostlivosť, ktorú naša strana a vláda venuje otázkam plánovania, jeho metódam i organizácii na miestach i v centrálnych orgánoch riadenia štátu.

Vo februári minulého roku vytýčila strana a vláda "Zásady zvýšenia ekonomickej účinnosti riadenia priemyslu a stavebníctva", smerujúce k zavedeniu takého spôsobu riadenia hospodárstva, aký zodpovedá dosiahnutému stupňu rozvoja výrobných síl a vytvára predpoklady pre ďalšie zvyšovanie jeho efektívnosti.

Základnou líniou na to naväzujúcich opatrení bolo prevedenie prenikavej decentralizácie riadenia hospodárstva na výrobno-hospodárske jednotky a národné výbory, umožňujúce a vyžadujúce účasť širokých más pracujúcich na riadení hospodárstva a súčasne s tým bolo posilnené centrálne riadenie a rozhodovanie v základných otázkach s cieľom orientovať činnosť centrálnych orgánov na perspektívne hospodárske problémy.

Zostala však otvorená otázka takej prípravy a riešenia hospodárskych problémov, ktorá by zodpovedala novému duchu práce neorganizovaných výrobno-hospodárskych jednotiek a ministerstiev, ako i požiadavke na hlboké vedecké zdôvodňovanie plánov, vychádzajúcich zo záujmov rozvoja národného hospodárstva ako celku. Nebola vytvorená ešte taká organizácia, ktorá by odstránila doterajšie ostré hranice medzi rezortným poňatím práce na ministerstvách a prácou Štátneho úradu plánovacieho a odstránila i rad zbytočných rozporov, ktoré z toho vznikali a boli často prenášané až na úroveň vlády.

Vytvorenie nového orgánu Štátnej plánovacej komisie organicky naväzuje na zmeny v spôsobe riadenia a plánovania národného hospodárstva a zvlášť znamená vytvorenie organizačných predpokladov pre nový spôsob práce centrálnych štátnych orgánov a riadiaceho hospodárskeho aparátu.

Zriadenie Štátnej plánovacej komisie, jej pôsobnosť a štýl jej práce zabezpečia takú prípravu riešenia hospodárskych problémov, že to umožní vláde zaoberať sa len zásadnými otázkami riadenia hospodárstva a postupne prenechať riešenie dielčích otázok sboru najvýznamnejších hospodárskych ministrov, hospodárskych odborníkov a vedeckých pracovníkov.

Zriadením Štátnej plánovacej komisie bude vytvorený predpoklad pre takú prípravu zásadných hospodárskych opatrení vlády a pre rozhodovanie v ostatných otázkach hospodárskeho plánovania, aké zodpovedajú novému spôsobu práce hospodárskeho aparátu. Najmä ním budú vytvorené podmienky k odstráneniu rozdielov medzi rezortným poňatím práce ministerstiev a poňatím práce ústredného plánovacieho orgánu, riadiaceho sa celoštátnymi hľadiskami. Docieli sa toho zapojením rezortných ministrov do riešenia problémov národného hospodárstva už v etape zostavovania návrhu štátneho plánu.

Hlavnou úlohou Štátnej plánovacej komisie bude zostavovať návrhy národohospodárskych plánov všetkých druhov, pričom ťažisko jej plánovacích prác bude v plánovaní perspektívnom. K tej to hlavnej úlohe komisie viaže sa celý rad úloh ďalších. Mnohé z týchto úloh budú totožné s úlohami doterajšieho Štátneho úradu plánovacieho. Mám na mysli napríklad prevádzanie rozborov národného hospodárstva, odhaľovanie rezerv v národnom hospodárstve a navrhovanie využitia dodatočných zdrojov, stanovenie metodiky plánovania a ďalšie. Je však treba vidieť, že spôsob ich plnenia bude významne ovplyvnený najmä novým štýlom práce Štátnej plánovacej komisie, ktorého charakteristickým znakom bude kolektívna práca a práca s aktívom.

Na rozdiel od Štátneho úradu plánovacieho nezamýšľa sa dať Štátnej plánovacej komisii iba postavenie objektívneho orgánu vlády v podstate bez akejkoľvek rozhodovacej právomoci. Skúsenosti z uplynulých rokov poučujú o tom, že je vhodné vybaviť ústredný plánovací orgán právomocou meniť v rámci vládou stanovených hlavných proporcií plánu a v rámci jeho základnej koncepcie jednotlivé úlohy tak, ako je to potrebné k riešeniu nepredvídaných problémov, k hospodárnejšiemu využitiu prostriedkov, alebo ku zvýšeniu celkovej efektívnosti národného hospodárstva. Rovnako nevyhnutné je podľa doterajších skúseností zbaviť vládu povinnosti ukladania dielčích úloh jednotlivým ústredným orgánom a krajským národným výborom a preniesť túto právomoc v rámci úloh štátneho plánu na Štátnu plánovaciu komisiu. Vymedzenie rozsahu tejto právomoci Štátnej plánovacej komisie ponecháva navrhnutý zákon vláde, ktorá ho uskutoční nariadením.