Posl. Mátl: Vážené Národní shromáždění, soudruzi poslanci a poslankyně!

Národní shromáždění dnes projednává návrh velmi důležitého zákona o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí. Cílem projednávaného zákona a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech je přispět k tomu, aby se činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí více a hlouběji rozvíjela a dostávala se všude na úroveň současných úkolů.

Revoluční odborové hnutí má v našich zemích velkou, vpravdě bohatou tradici. Síla odborů, jejich váha a revoluční úloha se projevila zvlášť výrazně, nechceme-li jít hluboko do minulosti, v letech 1945 - 1948. Lze bez nadsázky říci, že jednotné revoluční odbory byly hlavní masovou základnou na závodech, která rozhodla o únorovém vítězství pracujícího lidu nad reakcí.

Přes některé nedostatky se Revoluční odborové hnutí významně podílelo na všech úspěších, kterých jsme u nás v krátkém období několika málo let dosáhli. Jeho význam v našem politickém a hospodářském životě nesmírně vzrostl. Vždyť to byly právě jednotné odbory, které již za okupace a pak po osvobození ukazovaly pod vedením Komunistické strany Československa pracujícím správnou cestu a vytyčovaly jim taktiku, směr a cíl.

Tak jako bylo například třeba po osvobození vést boj za jednotu ROH a za obnovu imperialisty záměrně zničeného průmyslu a hospodářství, bylo nutné v další etapě vývoje u nás vést pracující a ukázat jim, jak pracovat v období výstavby socialismu. Odboroví funkcionáři udělali velmi mnoho užitečné práce na závodech jak pro rozvoj výroby, zejména organizováním socialistického soutěžení, tak i pro zlepšování pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracujících.

Ne cestou kapitalismu, ale urychleně k socialismu. To bylo heslo, které vytyčily jednotné odbory v roce 1948. Heslo, jež pak bylo neseno jako rudá pochodeň do všech závodů a na všechna pracoviště, pochodeň, ukazující velké perspektivy dělnické třídy Československa.

V posledních letech se Revoluční odborové hnutí zasloužilo o podstatné zrychlení rozvoje průmyslu. Od údernických směn, které závodní výbory a základní závodní organizace organizovaly, a pro něž našly vzor převážně u pracujících v Sovětském svazu, přes novátory, zlepšovatele, vynálezce se nyní dostává k organizování hnutí socialistických brigád práce. Usiluje dále o kvalitně vysokou a světovou úroveň výrobků a výroby vůbec.

Pracující lid dosáhl využíváním těchto nových metod a různých forem práce nevídaných úspěchů ve výstavbě socialismu v naší zemi. Upevnily se především socialistické výrobní vztahy v průmyslu, dopravě i zemědělství. Naplňují se směrnice a cíle, vytyčené Komunistickou stranou Československa.

Sjezd socialistické kultury kromě jiného také ukázal, že u nás probíhá souběžně s tímto bouřlivým růstem a přeměnou v průmyslu historický přerod v myšlení lidí. Denně se rodí nové a velké, možno říci převratné technické a organizační věci na pracovištích, denně rostou noví hrdinové práce. Naplňují se slova Julia Fučíka i u nás, zítřek se stává v naší republice dneškem.

Milióny členů Revolučního odborového hnutí pochopily, že boj o urychlenou výstavbu průmyslu a hospodářství, o vysokou produktivitu práce, hospodárnost, o nejlepší organizaci práce, mechanizaci a automatizaci je zároveň bojem o nejvlastnější zájmy pracujících. Proto vývoj v Československé republice přes všechny překážky, které nám byly vytvořeny zejména studenou válkou, přeměna hospodářství i celé naší společnosti jde kupředu tak nevídaným tempem. To, co bylo ještě před krátkou dobou dobré a postačující, co plnilo správně svou funkci jako progresívní norma k vývoji společnosti u nás, se stává v nejednom případě pozvolna, ale zákonitě brzdou. Tak je tomu i s dekretem o závodních a podnikových radách a se zákonem o jednotné odborové organizaci.

První tajemník Komunistické strany Československa a president republiky s. Antonín Novotný na IV. všeodborovém sjezdu uvedl, že můžeme zcela reálně počítat, že ještě v šedesátých letech budeme moci v Československu zahájit přechod k výstavbě komunismu. Z hlediska této, již nedaleké povznášející perspektivy, si musíme hledět všech dnešních konkrétních úkolů socialistické výstavby a podle toho je také řešit.

Cesta k dosažení těchto cílů vede však, a to je třeba abychom si zvlášť uvědomili, přes plnění výrobních plánů rozvoje národního hospodářství letošního a příštího roku, a to ještě lepšího a kvalitnějšího plnění než v minulých letech. Právě odboráři musí mít na zřeteli, že mezi dneškem a šedesátými lety, o nichž president republiky Antonín Novotný hovořil, je také ještě celá III. pětiletka, se značně náročnými úkoly. Že bude třeba daleko směleji uskutečňovat rozvoj nové techniky, provádět mechanizaci a automatizaci. Že půjde v tomto období o značný růst produktivity práce, která nakonec rozhoduje o všem. I o dalším kulturním rozvoji a možnosti všestranného zvyšování péče o pracující.

Je tedy hlavním posláním odborů v současné době u nás, všemi prostředky usilovat o ještě rychlejší rozvoj a růst národního hospodářství, jako předpokladu dovršení výstavby socialismu v naší zemi, k zabezpečení perspektivy, zdůrazněné soudruhem presidentem a tak spontánním souhlasem přijaté všemi delegáty IV. všeodborového sjezdu.

Naše odborové hnutí plní tento základní úkol celkem odpovědně. To nejlépe potvrzují dosažené výsledky plnění plánu v loňském roce, i v prvním pololetí roku letošního. I když mohou být různé výhrady a názory, zůstává skutečností, že bez každodenní organizátorské činnosti odborů by takových výsledků nebylo dosaženo. (Potlesk.) Z pracujícího lidu se cílevědomým školením stávají opravdoví hospodáři. Ekonomové, kteří úspěšně překonávají překážky a jdou nezadržitelně vpřed, k vytčenému socialistickému cíli.

Zkušenosti ukázaly, že bylo dosaženo nejvýznamnějších úspěchů v plnění a překračování plánů, hlavně tam, kde pracovala dobře odborová organizace, závodní a dílenské výbory a v neposlední řadě základní články odborové organizace na závodech, úsekoví důvěrníci. V takových závodech se pak odbory staly opravdovou školou řízení a správy, školou socialismu pro všechny pracující. Vždyť zůstává neměnnou pravdou, že se dělník nikde nenaučí lépe spolurozhodovat, spravovat, případně spoluřídit než přímo v práci. Například dobře zorganizovaná výrobní porada, zaměřená na závažný problém, nejenže ukáže správné řešení důležité otázky, ale i sama vychovává pracující k podstatně většímu rozhledu, k zvyšování ekonomických znalostí a správnému pohledu na výrobní a organizační problémy výroby.

My se však s dosaženými výsledky nespokojujeme. Chceme, jak už jsem uvedl, učinit naši republiku ekonomicky silnou a její lid naplnit štěstím a spokojeností. Proto si vytyčujeme další úkoly, zajišťujeme perspektivy rozvoje národního hospodářství a všestranný vzestup průmyslové výroby, jejíž objem se má zvýšit do roku 1965 o 90 - 95 % ve srovnání s rokem 1957.

Nová organizace řízení, plánování a financování průmyslu a stavebnictví se vcelku osvědčila a po některých úpravách a změnách ještě v preciznějším rozčlenění závodů lze mít za to, že přispěje k daleko vyšší efektivnosti našeho průmyslu a celého hospodářství.

Nevyjasněné však v některých směrech zůstaly až dosud vzájemné vztahy hospodářských orgánů k odborové organizaci a opačně. Ředitelům podniků i výrobně hospodářských jednotek byla dána novou organizací zároveň široká pravomoc. Mohou daleko iniciativněji než kdykoliv dříve rozhodovat o dalším vývoji svých závodů a efektivnosti vynaložené práce i prostředků.

Novou organizací se však nemění jen některé metody práce řídících orgánů. Mění se jí i vztahy mezi lidmi ve výrobě. Zvětšuje se možnost, aby se každý pracující člověk podílel svým způsobem a dílem na řízení výroby.

Proto se odborová organizace na závodech nyní daleko více než dosud musí podílet na řízení, plánování a financování, na výrobních otázkách a ovlivňovat hospodaření závodů tak, aby bylo v souladu s potřebami společnosti a přitom aby se nezanedbávaly oprávněné zájmy pracujících.

A právě v tomto směru se dostávají dekret o závodních a podnikových radách i dosud platný zákon o odborové organizaci do rozporu, respektive netvoří již účinné právní normy pro uplatnění nových směrů a úkolů odborové organizace. V současné etapě vývoje u nás zužují totiž vztahy odborových a hospodářských orgánů pouze na okruh otázek, které byly sice důležité, ale v době, kdy tyto zákony byly tvořeny a Národním shromážděním schváleny.

Nejistotu v činnosti a rozsahu pravomoci funkcionářů odborové organizace působila zejména roztříštěnost a obsáhlost zákonů, určujících práva a vztahy odborových organizací k hospodářským pracovníkům. Nebylo málo případů, kdy si někteří ředitelé výrobně hospodářských jednotek svoji pravomoc vykládali nesprávně. Domnívali se, že odborovou organizaci nepotřebují a povazovali ji za záležitost druhořadého významu. Nebo ji volali na pomoc teprve tehdy, když už něco pokazili. I takové případy byly.

V podnicích byla například zaváděna důležitá opatření, dotýkající se většiny zaměstnanců, avšak ředitel buď vůbec odborovou organizaci neinformoval anebo nepovažoval za nutné poradit se s ní, jak pracující s připravovanými zásadními opatřeními seznámit, jak je vysvětlit, jak odpovědět na všechny nejasnosti a otázky, které se při takové příležitosti zpravidla vyskytují. Pak je zbytečné se divit, že pracující takové příkazy neplnili, že docházelo k těžkostem a že předem neprojednávaná opatření nejsou dobře pracujícími přijímána a realizována.

Bylo by ovšem nesprávné vidět chyby jen na straně hospodářských orgánů, že přehlížejí odborové orgány na závodech. Je třeba po pravdě uvést, že také některé závodní výbory a základnÍ Organizace a jejich funkcionáři plní nedostatečně svou kontrolní funkci, nevyužívají svých odborářských práv, nespolupracující a ponechávají vedoucí hospodářské pracovníky, zejména při prosazování některých důležitých opatření, o samotě. Odboroví funkcionáři nemohou a nesmí přece zůstat stranou tam, kde je třeba prosazovat a hájit politiku strany, vlády, pořádek ve výrobě, v hospodárnosti, v odměňování, v dodržování pracovní doby, bezpečnosti práce apod.

Vezměme za příklad mzdovou přestavbu dělnických mezd. Má-li být příprava správně provedena, pak se musí stát záležitostí především všech dělníků, kteří musí být všestranně a podrobně Informováni odborovou organizací i hospodářskými pracovníky, zejména mistry. Veškeré přípravy mzdové přestavby od začátku mají být zaměřeny a vedeny tak, aby bylo pracujícím jasno, že se přestavba mezd provádí v jejich vlastním zájmu, protože přinese pořádek do odměňování, povede k rychlejšímu růstu produktivity práce a tím i k růstu výdělků a životní úrovně vůbec.

A právě na tomto, jednom z nejdůležitějších úseků odměňování, je zdůrazněno v usnesení IV. všeodborového sjezdu spolurozhodování závodních výborů. Vedení závodu může teprve po souhlasu závodního výboru například zavádět nebo měnit výkonové normy, zavádět mzdové a platové soustavy a závodní prémiové řády, měnit používání mzdové formy, provádět rozpis mzdových fondů a opatření k odstranění příčin jejich překročení, přiznávat nebo odnímat prémie a odměny z prostředků prémiových fondů atd. Odbory tedy v budoucnu budou nejen spolurozhodovat, ale je třeba zároveň

Jednou z důležitých podmínek pro to, aby základní organizace ROH a její funkcionáři svou úlohu ve prospěch celku správně plnili tedy je, aby se mezi jejími orgány a vedením závodu rozvíjely a trvale upevňovaly vztahy soudružské spolupráce a vzájemného respektování. Aby se dále upevňovala jednota cílů a zájmů.

Funkcionáři odborových organizací, kteří plnili odpovědně a komplexně své úkoly, proto správně volali po vydání směrnic, které by jasně vyjádřily tyto vzájemné vztahy mezi hospodářskými orgány na straně jedné a odborovou organizací na straně druhé. Usnesení IV. všeodborového sjezdu tyto vzájemné vztahy v plné šíři upravuje.

Zákon o postavení závodních výborů a u snesení IV. všeodborového sjezdu však nejsou jenom směrnicí nebo srozumitelným souhrnem dosavadních práv. Vyjadřuje se jimi především zvýšená úloha odborové organizace jako rovnocenného partnera vedení závodu v období dovršení výstavby socialismu a rozsáhle zvyšuje její pravomoc.

Jsou výrazem toho, že odbory musí v následující etapě místo pomocníka stále více hrát úlohu spoluodpovědného hospodáře a správce. Závodní výbor po schválení tohoto zákona nebude jenom slyšen, ale jeho funkce bude uplatněna v součinnosti s vedením závodu a ve spolurozhodování s vedením závodu, přičemž samozřejmě zůstává nedotčena zásada odpovědnosti jediného vedoucího.

V tom je velká přednost obsahu usnesení IV. všeodborového sjezdu, jež si vynutil život proti původním předpisům a zákonům, které tímto novým zákonem rušíme.

Usnesení o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí je závazným krokem vpřed v dějinách odborářských práv a je zároveň vyjádřením stále rostoucí úlohy nejmasovější organizace naší dělnické třídy. Novým zákonem a usnesením IV. všeodborového sjezdu se odborové organizaci u nás dostane práv, zasahovat a ovlivňovat všechno co souvisí s hospodařením a správou závodu, vše, co se dotýká života pracujících.

Proto doporučujeme váženému Národnímu shromáždění, aby předložený návrh schválilo ve znění, jak jej odborářští poslanci, navrhovatelé, Národnímu shromáždění předložili, a jak jej schválil dne 3. července t. r. ústavně právní výbor. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Dávam slovo poslanci Závětovi.